Markéta Hronová: Žáci se měli učit lehčí matematiku, ale banky a ministerstvo financí řekly ne. Experti museli předělat osnovy

Odborníci v současnosti dokončují nové osnovy pro školy, skupina matematiků ale musela svou verzi předělat. Původně pro žáky nastavili příliš nízkou úroveň znalostí. To se podle informací HN nelíbilo ministerstvu financí ani některým bankám a požadovaly úroveň učiva, kterou by měli žáci zvládnout, zvýšit.

Josef Mačí: Slučovat školy? Zlepšit vzdělávání a ušetřit jde i jinak, říkají odborníci

Ministerstvo školství plánuje, že se budou školy slučovat. Odborníci ale navrhují jiné řešení, které by mohlo přinést nejen asi dvoumiliardovou úsporu, ale také zvýšit kvalitu škol.

Judy Galbraith: Vím si rady s nadáním. Nadané děti doma i ve škole

Říkají ti někdy, nebo docela často, že jsi chytrá nebo chytrý? Jdou ti věci rychleji než spolužákům, máš různé speciální zájmy a často toho víš víc než paní učitelka? Pak jsi nadané dítě.

Michaela Raková: Jak být podnikavý a měnit svět? Hledejte v něm příležitosti, ne problémy

Podnikavost je jednou z klíčových kompetencí, kterou je nutné pěstovat v rámci vzdělávacího systému. Pro řadu Čechů jde ale o nejasný termín – a to se už třetím rokem pokouší změnit Asociace podnikavé Česko. „Snažíme se české veřejnosti vysvětlovat, že právě podnikavost je klíčová pro naši budoucnost,“ říká vedoucí asociace Anna Kačabová.

Daniela Vrbová: Tomáš Hazlbauer – Ne každý se v rodině naučí vycházet s dalšími. Je potřeba to trénovat, pomáháme s tím školám

Občanská výchova a zejména výchova k demokracii připomíná někdy tanec na tenkém ledě. Pravidelná nízká volební účast v Česku dokládá, že o demokracii je potřeba mluvit – v rodině i ve škole. „Žáci chtějí ve škole probírat aktuální témata i sporné otázky současnosti, protože prostor, kde mohou bezpečně diskutovat, je omezený,“ upozorňuje v podcastu Reparát Českého rozhlasu Plus Tomáš Hazlbauer, ředitel Centra pro demokratické učení.

Tomáš Svoboda, Šárka Tomečková: Deset let jsme si to mazlili. Teď nemáme nic. Zatopené školy začínají od nuly

Po covidové pandemii některé děti v zaplavených oblastech znovu zakusí distanční výuku. Mateřské i základní školy počítají škody v desítkách milionů korun.

Bek: Ministerstvo nejvíce zasaženým školám vypomůže finančně i kontejnery

O tom, jakými finančními prostředky ministerstvo školám v zasažených oblastech pomůže, se bude rozhodovat v příštím týdnu. Nejvýraznější část by měla jít na rekonstrukce budov, investovat se však bude i do přechodných opatření.

Markéta Hronová: Osm let s inkluzí: neefektivní a pro třídu málo přínosná, myslí si většina učitelů. Kde je problém?

Dvě třetiny učitelů v nové studii uvedly, že nejsou přesvědčeni o prospěšnosti inkluze pro všechny žáky. Po osmi letech, kdy se díky změně zákona do škol ve velké míře dostali asistenti pedagoga, aby se i děti s různým znevýhodněním mohly vzdělávat ve svých spádových školách, stále veřejnost nevnímá společné vzdělávání všech žáků pozitivně. Podle odborníků je to pozůstatek socialistického „schovávání“ handicapovaných lidí mimo běžnou společnost a bude trvat ještě několik generací, než se postoje lidí změní. Učitelé ale upozorňují na reálné problémy.

Josef Mačí: Vysoké školy pobouřila novela. Končit má i Plaga

Přes pozměňovací návrhy se má měnit zákon o vysokých školách. Rada vysokých škol je postupem ministerstva „pobouřena“. Měnit se má i šéf úřadu. Teď jím je exministr školství Robert Plaga. Podle něj jde o „osobně motivovaný“ krok.

Markéta Hronová: Studenti učí studenty – Praha otevře nový typ školy, má pomoci s kapacitou i praxemi vysokoškoláků. Místo zatím tají

Praha se dlouhodobě potýká s nedostatkem míst na žádaných gymnaziálních oborech, pedagogické fakulty zase léta čelí kritice, že studenti se učí pouze teorii a praxe jim chybí. Nový projekt takzvané klinické školy má řešit oba tyto problémy najednou – zvýšit kapacity středních škol a zároveň umožnit studentům učitelství na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy úzký kontakt s praxí.

Nikola Šrámková: EDUin – Na co myslet v oblasti vzdělávání při uzavírání krajské koalice

Vítěze krajských voleb již známe. Nyní nastává klíčová fáze, kdy musí politické strany a hnutí nalézt společnou řeč a vytvořit funkční koalice. Při formování koalic je nezbytné se zaměřit nejen na ideologickou blízkost mezi jednotlivými subjekty, ale především na společné priority. Jednou z těchto priorit by mělo být vzdělávání, které hraje zásadní roli v rozvoji regionu a jeho budoucí konkurenceschopnosti.

Josef Mačí: Pražská katastrofa. Děti v české metropoli nemá kdo učit

Sehnat učitele v Praze je čím dál větší problém. Ředitelé hovoří o katastrofální situaci. Ministerstvo školství chce jejich nedostatek také v některých dalších místech republiky řešit navýšením počtu studentů pedagogických fakult.

Barbora Doubravová: Klima ve škole nejvíc ovlivňujeme my, rodiče potřebujeme jako partnery, míní ředitelé

Ředitele dělá dobrým lídrem to, jak se chová ke kolegům i žákům. Na konferenci FutureEdu se na tom shodli pozvaní ředitelé škol. "Děti nás zrcadlí. Ředitel ve škole nejvíc klima ovlivňuje tím, jaký je," uvedla ředitelka ZŠ Trmice Marie Gottfriedová. Na konferenci zaměřené na leadership, tedy vůdcovstí, vystoupili čeští a britští experti v oblasti vzdělávání.

Anna Hynešová: Bořivoj Brdička – Pedagogika nejistoty v éře AI. Recenze

Publikace Bořivoje Brdičky Pedagogika nejistoty v éře AI rozebírá témata spjatá s rychle se měnícím technologickým světem a tím, jak nástup umělé inteligence ovlivňuje současné vzdělávání. Zdůrazňuje nutnost zásadní reformy pedagogických přístupů a upozorňuje na riziko, že učitelé, kteří nebudou schopni držet krok s technologiemi, mohou být nahrazeni.

Jitka Polanská: Učebnice mělo nahradit sdílení materiálů mezi učiteli, ale tahle cesta se neosvědčila, říká analytička EDUin

„Při zavádění současného kurikula před dvaceti lety se s učebnicemi moc nepočítalo. Idea byla taková, že je nahradí portál rvp.cz, kam budou kreativní učitelé dávat materiály, které vytvořili, a budou je sdílet s kolegy. Ukázalo se ale, že takové rozvolnění je pro většinu učitelů nekomfortní a neumí se v něm pohybovat,” říká Lucie Slejšková, analytička EDUinu.

Jitka Polanská: Britský vědec pověřený revizí anglického kurikula tvrdí, že systematická práce s učebnicí je ve vzdělávání nezastupitelná

Podle dat z roku 2011 se 95 % finských učitelů při výuce opírá o učebnici jako o hlavní vzdělávací zdroj. V anglických školách to ve stejné době bylo jen 10 % učitelů. Někteří vědci to přisuzují silnému vlivu postmodernismu na anglosaskou pedagogiku. Filozofie tohoto směru zformovala i českou vzdělávací soustavu.

Silvie Pýchová: Kvalita vzdělávacího systému stojí na nás všech

Často se mě někdo ptá, co by mělo udělat ministerstvo školství, aby došlo k takové proměně škol, která bude více odpovídat potřebám současné společnosti. Nebo se dokonce paradoxně ptají, jak to zařídím já sama, když se tomu ve své práci věnuji. Podle mě jsou obě tyto otázky do určité míry mimo realitu, pokud vycházejí z přesvědčení, že nějaký jednotlivec nebo i instituce (i třeba z úrovně ministerstva školství) může mít v současném českém kontextu významný vliv na to, jak vypadá výuka v každé jednotlivé škole. Domnívám se, že bychom si spíš měli položit otázku, co pro to, aby všechny školy výrazně modernizovaly svou výuku, uděláme my všichni, kdo na to máme v českém vzdělávacím systému určitý vliv.

Povinná školní docházka ať trvá i dva roky na střední škole, navrhuje ODS. Nesmysl, oponuje ředitel

Zkrácení základní školy a prodloužení povinné školní docházky o dva ročníky střední školy – o takové možnosti diskutují politici vládních stran. „Chybí nám povinná školní docházka na střední škole,“ míní poslankyně ze školského sněmovního výboru Renáta Zajíčková (ODS). Takový krok by ale podle předsedy Unie školských asociací Jiřího Zajíčka přinesl celou řadu problémů. „Musíme dělat postupné změny v tom, jak učíme a co učíme,“ řekl pro Český rozhlas Plus v pořadu Pro a proti.

Josef Mačí: Odkladům odzvoní. Nastoupit do školy později bude možné jen výjimečně

Vládní i opoziční poslanci se shodli a společně podávají návrh, který mění přístup k odkladům školní docházky. Přechod mezi školkou a školou by měl být postupnější a odkladů by mělo výrazně ubýt.

Dopady slučování obcí nelze vyčíslit sečtením nákladů, shodli se odborníci

Dopady slučování obcí nelze vyčíslovat pouze účetním sečtením administrativních nákladů na jejich řízení, daleko důležitější je dopad slučování na společnost i jednotlivce, a to i za desítky let, shodli se účastníci dnešního semináře Národního institutu SYRI ve Sněmovně.