Markéta Hronová: Místo vyznamenání odchod. Šéf Cermatu chtěl modernizovat, ale dohnaly ho spory s podřízenými

Málokdo věřil, že Cermat, který připravuje přijímací zkoušky na střední školy a maturity, zvládne za rok elektronizovat systém přijímacího řízení na střední školy. Ředitel instituce Miroslav Krejčí se přesto do tohoto úkolu pustil. Spuštění se nakonec kvůli chybě o den odložilo, ministr školství Mikuláš Bek (STAN) se za něj však postavil a nakonec jeho práci řada odborníků na IT vyzdvihla, a někteří ho dokonce navrhovali na státní vyznamenání. Ne však zaměstnanci Cermatu. Kvůli vleklým sporům s nimi Krejčí ke konci října po dvou letech v úřadu rezignuje. Modernizaci IT systémů se bude věnovat v nové funkci přímo v resortu školství.

MŠMT: Ředitel Krejčí dál pokračuje ve spolupráci s MŠMT na digitalizaci agend

Ministr školství Mikuláš Bek společně s ředitelem Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat) Miroslavem Krejčím dnes informovali o personálních změnách ve vedení organizace. Ředitel Krejčí rezignoval na funkci ředitele Cermatu k 31. 10. 2024 a bude dál spolupracovat s MŠMT na přípravě digitalizace klíčových agend a dalším rozvoji systému DiPSy. Dočasným vedením Cermatu bude pověřena zástupkyně ředitele Barbora Rosůlková, která zajistí kontinuitu činnosti organizace.

Lukáš Matoška: Méně biflování, víc gramotnosti, slibuje ministerstvo školství. „Chybí další kroky,“ říká poslankyně

Nový rámcový vzdělávací program pro základní školy ustupuje od encyklopedického přístupu a dává prostor i tématům genderu nebo menšin. „Děti mají nejenom něco umět vyjmenovat, ale umět to použít,“ říká v pořadu Pro a proti náměstek ministra školství Jiří Nantl (ODS). „Návrh příliš neodpovídá tomu krásně formulovanému cíli,“ namítá místopředsedkyně sněmovního výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu Nina Nováková (KDU-ČSL).

Rezignace ředitele CERMAT nesmí ohrozit reformu přijímacího řízení na střední školy

Podoba přijímacího řízení na střední školy je dlouhodobě kritizována. Odstupující ředitel CERMAT Miroslav Krejčí pomohl vyřešit jeden z jejích velkých problémů, a to je přechod na digitální zpracování celého řízení. U toho by to ale nemělo zůstat. Je třeba zrevidovat způsob, jakým hodnotíme výsledky vzdělávání žáků na konci základní školy a přijímáme mladé lidi ke studiu na středních školách.

SKAV: Zachovejme v RVP ZV prostor pro nabývání všech klíčových kompetencí

Toto stanovisko se vyjadřuje k informacím o návrhu ministra školství Mikuláše Beka a MŠMT k ukotvení rozšířené výuky cizích jazyků do Rámcových vzdělávacích programů pro základní vzdělávání (RVP ZV).

Ministr Bek zvažuje změny ve výuce cizích jazyků. U kulatého stolu SKAV a EDUin se diskutovalo o tom, zda to může přispět ke zvýšení jazykové kompetence dětí

Během prázdnin ministr Mikuláš Bek oznámil, že chce těsně před dokončením revize kurikula pro základní školy zvážit změny ve výuce cizích jazyků. Konkrétně jde o zavedení povinné výuky prvního cizího jazyka od 1. třídy a povinné výuky dalšího cizího jazyka od 6. třídy, zároveň by se měla zvýšit úroveň jazykových kompetencí, s nimiž mají děti základní školu opouštět. To vyvolalo diskusi, která se soustředila především na kapacity škol a jejich možnosti takovou výuku zajistit.

Předčasné odchody studentů ze školy stojí stát spoustu peněz. Bez střední školy mají odpadlíci daleko menší šanci se uplatnit, ukazují data

Naučené znalosti, získané dovednosti, certifikát o úspěšně ukončeném vzdělání a perspektivní výhled práce do budoucna. Výhody dokončení střední školy se zdají být jasné. V Česku ale ne vždy táhnou. Předčasné odchody ze vzdělávání jsou problémem nejen tuzemska, ale trápí také řadu zemí Evropské unie. Ukazují to data poslední publikace Education at a Glance.

Důvody odchodu kantorů se liší podle věku. plat je zásadní hlavně u mladých

Více než 13 % učitelů českých základních škol chce opustit svou profesi. Faktory vedoucí k tomuto rozhodnutí jsou ale odlišné u mladých kantorů a u jejich kolegů, kteří jsou na konci své kariéry. Zatímco u mladých hraje stěžejní roli nízký plat, u starších učitelů už rozhodují jiné faktory. Vyplývá to z analýzy Jany Strakové a Jaroslavy Simonové z Národního institutu SYRI.

Animovaný film Buffalo Kids si získal srdce diváků

V letošní silné konkurenci animovaných filmů se Buffalo Kids, který měl premiéru minulý týden, podařilo zaujmout díky své emotivní hloubce a poutavému příběhu. Na databázi ČSFD film získal úctyhodných 80 % a i zahraniční kritici ho hodnotí pozitivně. Ve Španělsku, kde vznikl, se stal nejúspěšnějším nezávislým animovaným filmem roku 2024.

Asociace ředitelů základních škol: Nekoncepční a „nedotažené“ změny nejsou pedagogickou veřejností přijímány

Ve dnech 9.–11. října 2024 proběhla 60. valná hromada Asociace ředitelů základních škol ČR. Diskutována byla například témata slučování škol, převodu financování nepedagogů, revize rámcových sdělovacích programů, výuky cizích jazyků, komunikace ministerstva školství, omezování odkladů povinné školní docházky…

Josef Mačí: Práce, kterou nikdo nechce, a školy jsou bez ředitelů

Nejenže se o post ředitele nejčastěji uchází jen jeden zájemce. Některé školy ani do vedoucí pozice nikoho nenajdou.

Jan Křovák: Slučování škol peníze neušetří. Chybí i analýza dopadu na kvalitu vzdělávání, zní z ANO

Návrh na slučování malých škol, který je součástí novely školského zákona, by chtěl šéf MŠMT Mikuláš Bek (STAN) předložit vládě do konce října. Na jedné straně zaznívá podpora návrhu spojená s uvolněním administrativy na menších školách, na straně druhé kritika, že ředitelům sloučení nepomůže a naopak chybí dopadová studie na to, jaký vliv bude změna mít na kvalitu vzdělávání.

Markéta Hronová: Budoucnost středních škol – výuční list s hodnotou maturity a radikální seškrtání oborů. Které nepřežijí?

Zjednodušit a zpřehlednit, to bylo cílem ministerstva školství, když se pustilo do inovace nabídky středoškolských oborů. Místo dosavadních 281 by jich nově mělo být kolem stovky. Resort společně s Národním pedagogickým institutem představily na odborné konferenci i další změny ve středním vzdělávání. Už příští rok v září plánují otevřít úplně nový typ střední školy. A do deseti let by pak výuční list mohl mít stejnou hodnotu jako maturitní vysvědčení.

Petr Švihel: Místo na střední školu na úřad práce. Může to být skvělý rok, tvrdí ředitel

Rok, který nebude promarněný, ale naplněný praxí a kurzy. Šéf Úřadu práce Daniel Krištof popisuje, jak může vypadat alternativní plán B pro mladé, kteří se nedostanou na střední školu a skončí místo toho v evidenci nezaměstnaných.

Petr Švihel: Na úřadech práce v září skončil rekordní počet nezletilých

Nová data z evidence uchazečů a zaměstnání dokládají pokračující trend: Poslední čtyři roky roste počet lidí mladších 18 let na úřadech práce. Připočítávají se ale i mladiství uprchlíci z Ukrajiny.

Hana Vaverková: Jak jsme chytali ryby….

Hudebkáři, metodici, tvůrci RVP – nečtěte to!!!

Barbora Doubravová: Nezralé děti ztratí právo na odklad. Ve školách přibude neúspěšných, varuje odborník

Působí roztěkaně, není sociálně zralé a připravené na školu. Podobně vypadají doporučení psychologické poradny, aby dítě nastoupilo do první třídy o rok později. Odklad má skoro čtvrtina dětí, nejvíc v Evropě. Vláda schválila novelu, která má praxi zásadně omezit. Shodli se na ní politici všech stran. "Má to ale rizika, může narůst neúspěšnost dětí na základní škole," varuje analytik.

Bek: Pokud se financování nepedagogů nepřevede na zřizovatele, zaplatí je stát z rozpočtové rezervy

Příjmy obcí a krajů na provoz škol by měly být v příštím roce navýšeny o dalších deset miliard korun. Souvisí to s převodem financování nepedagogických pracovníků na zřizovatele. Novinářům to řekl ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Předpokládá se, že by se financování školníků, kuchařek či hospodářek mohlo změnit od nového školního roku, tedy od září 2025. Potřeba je změna zákona o rozpočtovém určení daní i novelizace školského zákona.

EDUin: Ministerstvo školství postupuje při plánování rozpočtu v rozporu se zákonem

Ministr školství Mikuláš Bek dnes na tiskové konferenci představil detailnější rozpočet svého úřadu pro rok 2025. Ministerstvo pracuje s variantou, která zatím ale nemá legislativní oporu.

MŠMT: Rozpočet školství přesáhne 290 miliard korun. Největší nárůst zaznamenají vysoké školy

Téměř 35 miliard korun by měl podle vládou schváleného návrhu rozpočtu v roce 2025 činit objem závazného ukazatele „vysoké školy“. Oproti schválenému rozpočtu na rok 2024 se jedná o zvýšení o 4 miliardy korun. Celkově dosáhne rozpočet kapitoly školství na příští rok téměř 291 miliard korun. Návrh rozpočtu resortu školství, kterým se bude v příštích týdnech v rámci schvalování státního rozpočtu zabývat Poslanecká sněmovna, představil na tiskové konferenci ministr školství, mládeže a tělovýchovy Mikuláš Bek.