EDUin: Zrušení asistentů pedagoga jako podpůrného opatření musí obsahovat individuální mechanismus pro případy, kdy jich ve školách bude nedostatek

Ministerstvo školství tento týden vložilo do meziresortního připomínkového řízení návrh novely školského zákona (zákon č. 561/2004 Sb.). Návrhy změn v něm se významně dotknou pravidel a podmínek pro přidělování asistentů pedagoga žákům běžných základních škol. EDUin v tiskové zprávě popisuje nově navržená pravidla a upozorňuje na rizika, která může tato změna školám i žákům přinést.

Markéta Hronová: Místo let za katedrou bude záležet na kvalitě výuky nebo roli ve škole. Plaga naznačil, čím nahradí tabulkové platy pro učitele

Dostávat plat jen podle počtu odpracovaných let je podle ministra školství Roberta Plagy (ANO) přežité. Dosavadní praxi, kdy si učitelé musí lepší peníze tzv. vysedět, chce změnit tak, aby se více hodnotila kvalita výuky. To by měl přinést nový kariérní systém, jehož zavedení má vláda v programovém prohlášení. Jeden pokus takový systém zavést do praxe už ale před deseti lety zkrachoval. Plaga říká, že jeho verze bude lepší, a na úterní konferenci naznačil, jakým směrem by se měla ubírat.

Milan Hausner: Mezi mlýnskými kameny. Proč české vzdělávání posílá děti do krizí 21. století s dřevěným mečem

Proč resilience není wellbeing. 

Wellbeing je polštářek, resilience je kost.

Wellbeing ti nabídne čaj z meduňky, resilience ti připomene, že hrnek držíš i po třetí krizi.

Wellbeing tě hladí po zádech, resilience tě postaví na nohy, i když se ti nechce.

Wellbeing je slib, že bude líp. Resilience je fakt, že to přežiješ, i když nebude.

Wellbeing se fotí na Instagram, resilience se neukazuje; jen funguje.

Wellbeing je stav. Resilience je proces.

Wellbeing je pohodlí. Resilience je kapacita.

A kdo si je plete, ten pak hledá klid tam, kde by měl hledat páteř. A že takových je… 

Konec povinné angličtiny od první třídy? Zásadní změny v reformě českého školství?

České školství se v červnu 2026 nachází v bodě, kdy se vzdušné zámky politiků definitivně srazily s pevnou zdí reality. Revize rámcových vzdělávacích programů (RVP), která slibovala „provzdušnění“ učiva, se pod tlakem ambicí bývalého ministra Mikuláše Beka proměnila v neforemný kolos. Nyní, když se do ministerského křesla vrátil Robert Plaga, přichází čas na krizový management.

Nikola Šrámková: Dostupná střední škola má být standard, ne privilegium

První kolo přijímacího řízení je za námi a stejně jako v posledních letech se znovu řeší nesoulad mezi nabídkou a poptávkou po středních školách v místě bydliště uchazečů. V Praze se opět naplno ukázal nedostatek kapacit na veřejných středních školách. Letos přitom nejde jen o všeobecné obory. Tlak je vidět napříč různými typy škol.

Praha a budoucnost vzdělávání: Panel o pražském školství

Současný stav pražského sekundárního vzdělávání představuje vyústění dekád trvajícího selhání exekutivního plánování, které ignorovalo dynamiku metropolitního rozvoje ve prospěch rigidního administrativního formalismu. Krize kapacit, jíž jsme svědky, není anomálií způsobenou nepředvídatelným demografickým výkyvem, ale logickým důsledkem absence poptávky výkonné moci po aplikaci dostupných dat do strategických investic.

Lucie Kocurová: Na zdrávku se hlásí i žáci, kteří nikdy nebyli v nemocnici, říká učitelka roku

Zdravotních sester není nikdy dost. O to, aby jich bylo víc, se stará i novopečená vítězka učitelské ceny Global Teacher Prize CZ Lada Stuchlá. Někteří v nemocnici zažijí šok, protože zdravotnictví znají jen z televize, říká.

EDUin: České republice stále chybí ucelený systém kariérového poradenství

U příležitosti kulatého stolu zaměřeného na téma kariérového poradenství, který se dnes bude  konat v Poslanecké sněmovně, EDUin vydává tiskovou zprávu, ve které popisuje současný stav i přetrvávající nedostatky v této oblasti v ČR. Tématu se EDUin podrobně věnoval i v jedné z analýz Auditu vzdělávacího systému v ČR za rok 2024.

Jiří Chum: Kdy se z AI kamaráda stává problém? Hraniční je hodina denně, zazní v pořadu Antivirus

Teenager tráví hodiny chatováním s virtuálním kamarádem. Svěří mu toho více než skutečným přátelům nebo rodičům. Je to problém, nebo běžná věc, kterou přinesl boom AI technologií? Odpověď nabízí pravidelný pořad Radiožurnálu nazvaný Antivirus.

Zuzana Keményová: Budou žáci kvůli AI hloupější? Ne, myšlení žáků naopak pomůže rozvíjet

Umělá inteligence se rychle zabydluje na českých základních a středních školách. Problém ale je, že se na školy dostává rychleji, než se stíhá adaptovat samotný školský systém. Z dostupných průzkumů – například od agentury IPSOS z letošního ledna – vyplývá, že AI dnes používá zhruba 80 procent žáků, ale jen kolem 30 procent učitelů. A ti ji navíc využívají spíš při přípravě výuky než přímo v hodinách. „Běžnou součástí výuky tedy AI ještě není, ale rozhodně už nejde o okrajový jev,“ říká Eva Nečasová, spoluzakladatelka neziskové organizace AI dětem.

Tomáš Protivínský, Daniel Münich: Přijímačky nejsou jen technikálie. Nenechme děti padat ze skály

Dobrý systém přijímaček nemá rodiče a jejich děti trestat za neznalost triků a strategií. Má všem dětem poskytovat co největší šance dostat se na školu, která odpovídá jejich schopnostem, zájmům a potřebám. Jak toho dosáhnout?

Radim Perlín: Plaga chce ovládnout univerzity

Při zběžném nahlédnutí do médií na nás dříve nebo později vykouknou články, které hodnotí některé problémy vysokých škol, malou schopnost rektorů řídit svoje školy nebo konflikty mezi rektorátem a fakultami. Stačí připomenout tragikomický příběh s odvoláváním děkana Ševčíka na Vysoké škole ekonomické, spory o děkana na Katolické teologické fakultě, nebo odvolávání rektora ČVUT.

Josef Mačí: Rekordní počet dětí platí za vzdělání. Praha má problém

V Česku letos opět vzrostl podíl dětí, které chodí na soukromé střední školy. U velké části z nich to není o volbě alternativního směru, ale spíš vynucená varianta, protože veřejné školy nestíhají, a to především v Praze.

Markéta Hronová: Nečekaný zásah ministerstva: Unikátní model online a expediční ScioŠkoly musí skončit

Tři týdny v měsíci mají žáci převážně online výuku, týden tráví na výpravách po celém Česku. Unikátní model expediční ScioŠkoly však musí od září skončit. Ministerstvo školství nyní nečekaně ke konci června ukončilo pokusné ověřování kombinovaného vzdělávání pro základní školy, v němž expediční ScioŠkola fungovala. Rodiče žáků nyní nevědí, co dělat.

Vladimír Vokál: Děti možná brzy přestanou chodit do školy, zaznělo v iDNES Lounge

Umělá inteligence může během několika let proměnit samotný smysl školy. Podle Vojtěcha Komendy z AIExcellence, Ladislava Mrklase z CEVRO Univerzity a Jana Vöröše Mušuty z EDUinu už dnes část rodičů přemýšlí o domácím vzdělávání a školy podle expertů stále připravují děti spíš na svět, který mizí. Klíčové budou praxe, sociální dovednosti a schopnost učit se celý život.

Luděk Šnirch: Jsou high-stakes testy přínosem českému vzdělávání, nebo jeho brzdou?

16 let zkušeností s jednotnými státními zkouškami z matematiky – analýza dopadů na základě dat Cermatu.

Jiří Münich: Zbytečná panika nad dotazníky ČŠI

Informace o vzdělávání chybí. Pobouřené posty nesou jen lajky, my ale potřebujeme konstruktivní diskuzi.

Milan Hausner: Slepá data a úřednický absolutismus: Proč stát při měření přidané hodnoty škol fatálně selhal

„České školství potřebuje data, ne alibismus!“ Škola, kde se bojíte odpovědět, protože odpovědi končí u inspektora!

 

Nové šetření České školní inspekce (ČŠI) má ambiciózní cíl: měřit přidanou hodnotu škol. Teorie je krásná; školy, které posouvají žáky i z náročných poměrů, by měly být odměněny, zatímco školy se silným rodinným zázemím by neměly být chváleny jen za startovní čáru.

 

Realita je ale v troskách a školní chodby ovládla panika. V mém komentáři rozkrývám, proč se úřednický absolutismus a neschopnost státu transparentně komunikovat mění v totalitu (ne) dat.

 

Proč se všichni hrozí takových dotazníků? Co nutí rodiče, kterých se nikdo neptal na souhlas, k nepříčetnému vzteku?

 

A proč se ředitelé hroutí pod tlakem byrokracie a strachu z DPIA, zatímco stát si s informační povinností neláme hlavu? Proč i ty nejlepší vzdělávací úmysly krachují na neschopnosti centrálních institucí garantovat bezpečí a důvěru.

Marek Adler: Několik mých poznámek k zjišťování informací o dětech a jejich rodinách prostřednictvím dotazníku ČŠI

Ředitel Základní školy Be Open Marek Adler komentuje na sociální síti Facebook causu testování ČŠI: "Učitelé se dozvěděli obsah dotazníku až ve stejnou chvíli jako děti. Nebo vůbec, pokud se jim nedívali přes rameno. Takže neměli možnost jakkoliv ošetřit znepokojení a jiné emoce dětí. Toto mělo být ošetřeno v instrukcích pro učitele. včetně soupisu všech otázek, který měl být veřejný."

Vojtěch Štěpán: První školy ruší testy, které se ptají dětí, zda se chtějí zabít

Ve srovnávacích testech pro žáky 5. a 9. tříd základních škol jsou otázky směřující na osobní pocity testovaných. Podle kritiků měly být dotazy na citlivá témata dopředu ohlášené. Střední školy nyní testování pozastavují. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) si kvůli reakcím hodlá předvolat ústředního školního inspektora. Není tak jasné, zda se bude v testování pokračovat.