Patricie Martinů: Méně dětí, více odpovědnosti. Zřizovatelé škol budou čelit dokonalé bouři

Počty narozených dětí klesají na historická minima, omezení odkladů povinné školní docházky prohlubuje tlak na mateřské i základní školy, financování nepedagogické práce se přesunulo na obce a zákonný limit minimální velikosti školy nutí zřizovatele ke slučování. Ať už obce řeší přebytek kapacit, nebo jejich nedostatek, jedno je jisté: nečinnost není řešení. Jenže ta nejsou jednoduchá a ovlivní život komunity na dlouhá desetiletí.

Jan Žižka: Jeho AI modely používají miliony lidí. ‚Umělá inteligence je i prospěšná,‘ říká Maty ze Stanfordu

„AI nám může pomoci dosáhnout pokroku v různých vědeckých disciplínách. Má ale i svá rizika. Dnes se snažíme zjistit, co je fake. V budoucnu se budeme snažit rozlišit, co je realita. Věda je důkazem, že lidé z odlišných kultur a různých politických přesvědčení mohou spolupracovat,“ říká pro Bedny Radia Wave mladý vědec ze Stanfordu Matyáš Boháček, jehož modely používají lidé po celém světě – ať už k detekci deepfaků či překladu znakového jazyka.

Hynek Trojánek: Děti budou méně online. Zbývá dořešit poslední detail: co budou dělat?

Diskuze o smartphonech a sociálních sítích se nutně mění v diskuzi o fyzickém veřejném prostoru. Existuje ještě? A proč nechceme, aby v něm byly děti?

7 z 10 Čechů a Češek se ve své současné práci nerozvíjí. Vzdělávání jim komplikuje únava i nedostatek času, letní měsíce mohou být prvním krokem ke změně

Jen 29 % Čechů a Češek vnímá své zaměstnání jako příležitost učit se novým věcem. Cestu k dalšímu vzdělávání jim nejčastěji komplikuje nedostatek času a únava spojená s vysokým pracovním vytížením. Tyto bariéry mohou být jedním z důvodů, proč se řada lidí svému dalšímu rozvoji nevěnuje tak, jak by si přála, ukazuje aktuální průzkum Nadace České spořitelny a agentury Ipsos.

Zuzana Růžičková: Jak velkou částku navíc potřebuje ministr Plaga na financování slibů školám a učitelům

Plaga chce pro školství desítky miliard navíc. Není divu: vládní sliby něco stojí. Odborníci účet odhadují na 17 až 50 miliard korun. Kolik z předvolebních a programových závazků je vláda ochotná skutečně zaplatit, zjistíme už v následujících dnech.

SYRI: Psychologický kapitál chrání učitele před vyhořením, ukázala nová studie

Riziko učitelského vyhoření výrazně klesá s vyšší úrovní psychologického kapitálu. Naopak nadměrné pracovní zatížení se přelévá do rodinného života vyučujících a riziko vyhoření zvyšuje. Účinná prevence vyhoření musí kombinovat rozvoj psychologických dovedností pedagogů se systémovými změnami ve školách. 

Náš mozek se mění s každou přečtenou stránkou

Co se děje v našem mozku, když pravidelně čteme? Nejde jen o bohatší slovní zásobu. Čtení je nenahraditelné. Díky němu snadno porozumíme složitějším informacím, zlepší se nám schopnost soustředění, kritického myšlení i empatie. Měli bychom také pravidelně psát

Daniela Kučerová: Kvůli AI zpátky k papíru a tužce. Školy mění způsob zkoušení

Umělá inteligence dál urychluje obrat, který už v části evropských škol začal – návrat k ústnímu přezkušování, kontrolovanému psaní, tištěným učebnicím a staré metodě „tužka a papír“.

Markéta Lankašová: Neumíme změřit, jestli je žák dobrý. Školy nemají zpětnou vazbu, říká Daniel Prokop

O změnách, které se ve školství zavádějí, neumíme v Česku dost dobře říct, jestli mají dopad a tedy smysl. Státu totiž chybějí nástroje, jak to změřit a posoudit. Výzkumná organizace PAQ Research přišla s návodem, jak řízení vzdělávání zlepšit.

Josef Dyntr: Žáci zvládají matematiku, v chemii tápou, ukazuje výzkum. Princip je přitom stejný

Žák může bezchybně počítat při hodinách matematiky, přesto může pohořet při výpočtech v chemii. Problém totiž nemusí spočívat jen v samotném počítání, ale v tom, že žáci nepoznají v jiném zadání stejný princip, který již znají. 

Zuzana Hronová: Zrušíme rušení přípravných tříd. Jak v Pyšné princezně, žasnou učitelé

Školy začaly rušit přípravné třídy, protože měly od roku 2029 skončit. A již pro tento školní rok se výrazně zpřísnily odklady školní docházky. Teď ale ministr Plaga oznámil, že je zachová. Pedagogové varují před chaosem a postrádají koncepci.

Kristýna Matějková: Žebříček, který „shodil“ vysoké školy: hodnocení platí, univerzity se špatnými výsledky neuspěly

Letošní národní hodnocení vysokých škol ministerstva školství vyvolalo u části univerzit vlnu nespokojenosti. To, jakou jim mezinárodní komise vždy jednou za pět let přidělí v žebříčku známku, má totiž vliv na jejich prestiž i výši státních příspěvků. Osm z nich se proti nejnovějším závěrům hodnotitelů odvolalo a některé upozorňují na zásadní mezery v metodice, ministerstvo si ale za závěrem stojí.

Markéta Hronová: Děti čtou nejvíce do devíti let, pak klesá radost ze čtení. Jak je u literatury udržet plus 12 tipů na knihy pro teenagery

Domácí i zahraniční průzkumy z poslední doby upozorňují na fakt, že děti v předškolním a mladším školním věku čtou docela dost – rodiče se na to soustřeďují a skvělá je i nabídka knih. S nástupem puberty ale přichází problém.

Eduard Štorch: Dětská farma

Autor, známý především jako spisovatel, který proslul svými povídkami a romány situovanými nejčastěji do období doby kamenné a doby bronzové, v této knize popisuje svůj inovativní vzdělávací experiment na Libeňském ostrově zaměřený na venkovní výuku a praktickou činnost. Archiv Přírodní školy ve spolupráci s organizací Otevřeno zpřístupnil tuto vzácnou publikaci, která původně vyšla v roce 1929, v moderních elektronických formátech, aby oživil Štorchovy nadčasové myšlenky o reformě školství.

Josef Mačí: Méně zájemců o dříve žádané střední školy. Může za tím být umělá inteligence

Během tří let poklesl počet zájemců o IT obory o čtvrtinu. Naopak častěji žáci volí třeba všeobecnější obory lyceí. Jedním z důvodů by podle odborníků mohl být i nástup umělé inteligence.

Adéla Karásková Skoupá: Nejde jen „ušmiknout“ devátý ročník. Mělo by to obří negativní důsledky, varuje sociolog před návrhem SPD

Vládní hnutí SPD navrhuje zrušení devátých tříd základních škol od roku 2029. Diskuzi o tom připustil i premiér, ministr školství záměr odmítá. V rozhovoru jej rozebírá sociolog Daniel Prokop z organizace PAQ Research.

Pavel Mentlík: Devátá třída (první část): Kolik let má mít základní škola

Česká debata o podobě základního vzdělávání se aktuálně redukuje na otázku, kolik let má trvat základní škola. Výzkum z několika oblastí ale ukazuje, že vzdělávání dětí bychom neměli omezovat na pouhé počty. Pro kvalitu školství je zásadní, jak dlouho (a jak) se všechny děti učí společně, než se rozdělí do různých typů škol. Delší společné vzdělávání, které je pro všechny přiměřeně náročné a současně přizpůsobené žákovským potřebám, je jedním z charakteristických znaků úspěšných systémů, které spojují dobré výsledky vzdělávání s větší spravedlností i pro děti z nepříznivých podmínek. Takové vzdělávací systémy jsou příslibem budoucí prosperity státu i pozitivního rozvoje celé společnosti.

Markéta Hronová: Jak pozvednout české školy? Máme recept a není to ani tak drahé, hodnotí pětiletý projekt šéf nadačního fondu

lNadační fond Eduzměna pod vedením expertů na vzdělávání vyzkoušel na Kutnohorsku, co by mohlo pomoci zvednout kvalitu škol v celém Česku. Teď po pěti letech už jeho zástupci vědí, co funguje. Na základě svých zkušeností představili osvědčené postupy a rozšiřují je do dalších regionů.

Jan Beránek: Nejdou vašim potomkům počty? Pomoci může doučování pod dohledem umělé inteligence

Český start-up Learniva nabízí digitální platformu pro jednodušší zvládnutí matematiky. Tento předmět vyšel z projektu Minisčítání Českého statistického úřadu jako největší školní strašák – takto ho označila zhruba pětina žáků. Novinka na trhu výukových pomůcek přináší možnost ukázat žákům nebo rodičům chybu při řešení úlohy, pokud výsledek nevyšel správně.

Josef Mačí: Babiš vrací do hry zrušení deváté třídy

Osm tříd základní školy stačí, říká předseda vlády Andrej Babiš k návrhu, že by se v Česku zrušil devátý ročník. Krok podporuje SPD i Motoristé, proti je ministr školství Robert Plaga. Odborníci jsou skeptičtí.