Barbora Sochorová: Nejde o žádné „sněhové vločky“, upozorňují odborníci na problémy mladé generace

Psychické zdraví českých dětí se zhoršuje. Přibývá jejich hospitalizací na psychiatrických odděleních a bohužel se zvyšuje i počet případů, kdy si děti sáhnou na život. Co za tím hledat? A bude pro zvrácení negativního trendu stačit zakázat sociální sítě a mobily na školách a navýšit počet dětských psychologů a psychiatrů v praxi?

Markéta Hronová: Nadaní žáci jsou priorita, říká ministerstvo. Realita? Na klíčové soutěže hledající talenty se nenajde ani pár tisíc

Ministerstvo školství mluví o tom, jak podporuje nadání a talent, ale pořadatelé vědeckých olympiád současnou situaci popisují spíše jako házení klacků pod nohy. Čeští žáci jsou přitom v těchto soutěžích úspěšní. Vozí ze světa zlaté medaile, ale pak nedosáhnou ani na podporu na workshop, který je má na náročnou mezinárodní soutěž připravit. Problém je zejména v tom, že podmínky získání dotace se neustále mění, zveřejňují se pozdě a jsou nepředvídatelné, uvádí pořadatelé.

Markéta Hronová: Co mají děti vlastně umět? O podobu nové výuky se přou dva týmy, rozhodne ministr Plaga

Spor mezi světovými odborníky na pedagogiku o tom, zda se ve výuce zaměřovat více na znalosti, nebo na kompetence, se nyní přenáší i do Česka. A experti, kteří připravují reformu vzdělávání, se zatím na vzorových školních vzdělávacích programech pro učitele neshodli. Národní pedagogický institut (NPI) už více než dva roky pracuje na verzi, která je spíše volnější a zaměřuje se zejména na kompetence, například na komunikaci v týmu a podobně.

Martin Kříž: V přírodovědné, matematické i čtenářské gramotnosti se dlouhodobě zhoršujeme. Českým žákům chybí především zvídavost, vytrvalost a víra ve schopnost měnit svět kolem sebe

Pro ty, kteří raději čtou souvislé texty, přinášíme komentář z analýzy mezinárodního šetření PISA 2025 uveřejněného Get The Point 14. 9. 2026 (samozřejmě s doprovodnými grafy, link naleznete níže).

Josef Mačí: Přestáváme umět číst. Odbornice popisuje, co je potřeba změnit

Vzdělaná společnost musí rozumět psanému textu. V téhle schopnosti se ale Česko propadá. I když se můžeme uklidňovat, že spolu s námi také celý svět. Co s tím, popisuje v rozhovoru Hana Košťálová, odbornice na rozvoj čtenářství.

Markéta Hronová: Lifehack pro úspěch školáků? Žádné elitářství a důraz na jednu konkrétní vlastnost, ukazuje příklad premiantského Estonska

Estonsko patří dlouhodobě k evropské špičce ve vzdělávání. A nové výsledky mezinárodního testování PISA úspěch jeho žáků znovu potvrdily. V přírodních vědách a v matematice se umístili nejlépe z celé Evropy, ve čtení byli druzí hned za Irskem. Země se tak dostává před dříve opěvované Finsko, kterým se ale svým přístupem hodně inspirovala. Estonský úspěch nelze vysvětlit jednou velkou školskou reformou, tamní úřady spíše dlouhodobě budují systém, který průběžně upravují v reakci na nové poznatky a okolnosti.

České děti přestávají rozumět psanému textu. Dramaticky ubylo i nejlepších čtenářů

Českým patnáctiletým žákům se zhoršují čtenářské dovednosti a problém se netýká jen nejslabších. Podle nejnovějšího šetření PISA (Programme for International Student Assessment) výrazně přibylo dětí, které nedosahují ani základní úrovně čtenářské gramotnosti, zároveň však citelně ubylo těch nejlepších. Analýza testových odpovědí navíc naznačuje, že žákům dělá stále větší problém soustředěné čtení delších a náročnějších textů. V Česku se dlouhodobě mluví o problému, že školství nedokáže pracovat jak s žáky, kteří dosahují nejnižších výsledků, tak ani s těmi talentovanými.

Pět let svobodné školy: jaké výsledky demokracie a sebeřízeného vzdělávání vidí výzkumníci v experimentální základní škole?

Soukromá základní škola svobodného demokratického vzdělávání v Košicích („Svobodná škola“) si v těchto dnech připomíná pět let od svého otevření. Jako jediná škola na Slovensku v praxi experimentálně ověřuje model svobodného demokratického vzdělávání se sebeřízeným učením.

3.–7. 11. 2026 Týden humánní pedagogiky

Učit srdcem. Humánní pedagogika Paata Amonashvili v Česku. Přednášky, debaty, semináře, online kulatý stůl. 

Pavel Kasík: AI ve školách až zázračně pomáhá. Dopad na výsledky žáků je tragický

Nástup AI do škol probíhá živelně. Učitelé i studenti se stávají pokusnými králíky. A výsledky experimentů ukazují, že chatboti umí ve škole ochotně pomoci skoro se vším. Což je problém, pokud nám na vzdělání záleží.

Babiš se nevídaně ostře pustil do Plagy: „Mohl by vysvětlit občanům, proč dáváme 20 miliard na soukromé školy“

Mezi ministrem školství Robertem Plagou (za ANO) a premiérem Andrejem Babišem (ANO) panuje napětí kvůli návrhu rozpočtu na příští rok. Premiér se do ministra nebývale ostře pustil i před kamerami na tiskové konferenci po jednání vlády. Spor mimo jiné panuje kvůli třem miliardám korun, které podle Plagy v návrhu chybějí na financování nestátních, tedy soukromých a církevních škol.

Čeští žáci se zhoršili v matematice i čtení, mezinárodně byli nad průměrem

Ministr školství Robert Plaga představil výsledky mezinárodního testování středoškoláků za rok 2025. Čeští žáci se zhoršili v matematice i čtení. Nadprůměrně se jim ale dařilo při řešení úloh v digitálním prostředí.

Marie Kuželová: Babiš školství nerozumí, říká předseda Učitelské platformy Kaderka

Sliby vlády o prioritě vzdělávání berou v rámci rozpočtu za své a učitelé podle předsedy organizace Učitelská platforma Michala Kaderky nemají moc důvodů věřit, že si v budoucnu skutečně polepší. V rozhovoru pro Novinky varuje, že lidé ve školách ztrácejí důvěru ve vedení resortu, a volá po odborné debatě místo výkřiků na sociálních sítích. Na vzdělávání by se podle něj politici neměli dívat optikou finančních úspor, jako to nedávno předvedl premiér Andrej Babiš (ANO).

Marie Starostová, Kateřina Vrbatová: ANKETA – Největší problém českého školství? Nikdo ho neřídí. Odborníci zmiňují i neustálé změny a málo peněz

Málo peněz, nekoncepčnost a nerovná kvalita jednotlivých škol. To jsou podle deseti expertů, které web iRozhlas.cz oslovil ve velké anketě, některé z největších problémů českého školství. Odborníci se ve většině shodnou na tom, že školství neprospívá například to, že se neustále mění pravidla a požadavky ze strany státu.

Pedagog: Učitel formuje děti vším, co dělá. Čím více je lidí s dobrým charakterem, tím lépe se žije

Škola by neměla být pouze místem pro předávání znalostí, ale v duchu myšlenek Jana Amose Komenského také dílnou lidskosti. Výchova charakteru ovšem není otázkou jedné hodiny nebo vyučujícího – prostupuje celým pedagogickým procesem. „Je zřetelné, že čím více je ve společnosti lidí s dobrým charakterem, ať už je to váš soused, lékař nebo premiér, tím lépe se žije,“ říká v Leonardu Plus komeniolog Jan Hábl z Pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové.

Ondřej Šteffl: Černé labutě vzdělávání. Školství je jako loď, kterou musíme přestavět během plavby

Systém veřejného školství – hlavní poskytovatel a záruka vzdělávání – je v krizi, která se prohlubuje. A to nejen u nás. Prvotní příčiny krize ale nejsou v závadách uvnitř systému. Jsou důsledkem prudkého vývoje, ke kterému dochází mimo školství. Něco se změnilo – ve světě, ve společnosti. Školský systém bohužel na změny nezvládá reagovat, neumí to, nikdy nemusel a často ani nemůže. A to vytváří a prohlubuje problémy uvnitř školského systému, uvnitř škol, uvnitř tříd, ba i v duších učitelů, žáků i rodičů.

Jan Vöröš Mušuta: Rozpočet pod 300 miliard není přidáním do školství. Je to jen další škrt

Ministr školství Robert Plaga po jednání s ministryní financí Alenou Schillerovou oznámil, že rozpočet ministerstva školství pro příští rok „velmi významně přiblíží“ 300 miliardám korun. Na první pohled to zní jako dobrá zpráva. Letos ministerstvo hospodaří s přibližně 284 miliardami, takže se opravdu bavíme o více penězích než letos.

Markéta Hronová: Rozpočet školství bude nakonec nižší, než se předpokládalo. Délka letních prázdnin se měnit nebude, říká Plaga

Po prvních jednáních s ministryní financí Alenou Schillerovou (ANO) uváděl ministr školství Robert Plaga (ANO), že školský rozpočet bude směřovat k 300 miliardám korun. To se ale nakonec nejspíš nepodaří. V rozhovoru s HN vysvětluje, že za to mohou snížené dotace z evropských fondů. Na klíčové výdaje, včetně vysokých škol, ale prý v této fázi vyjednávání peníze přislíbené má. Hovoří také o změnách, které provedl v návrhu vysokoškolského zákona, nebo o tom, jak bude nově probíhat výuka angličtiny a druhého cizího jazyka.

Světlana Witowská: Místo délky prázdnin raději řešme, jak posouvat děti navzdory jejich sociálnímu zázemí, radí pedagog Pražák

Až se všechny děti budou učit naplno a s radostí, tak můžeme řešit nedůležité věci, jako je délka prázdnin, říká pro Český rozhlas Plus pedagog a popularizátor učitelství Daniel Pražák. Důležitým tématem je podle něj schopnost posouvat děti navzdory jejich sociálnímu zázemí. „Když vaši rodiče budou mít jen základku, tak je dnes prakticky jisté (i když výjimky samozřejmě jsou), že vy budete mít taky jenom základku,” upozorňuje.

Co nás čeká ve školním roce 2026/27?

Ve školním roce 2026/2027 se začíná do praxe promítat hned několik připravovaných legislativních změn. Odkladová novela mění složení prvních tříd, indexové financování poprvé rozděluje peníze pro školy se sociálně znevýhodněnými žáky a komunální volby v říjnu rozhodnou o tom, kdo bude v příštích čtyřech letech řídit většinu mateřských a základních škol. V září přijdou také výsledky mezinárodního šetření PISA, na podzim Česko bude muset před Radou Evropy obhajovat kroky proti segregaci romských dětí ve vzdělávání. Zároveň pokračují přípravy na výuku podle revidovaného kurikula. Přinášíme ucelený přehled toho nejdůležitějšího, co nás ve školství čeká.