Andrea Gričová: Tlak na výkon i nepochopení dopadá na žáky. Zlepšit duševní zdraví má nová strategie

O zlepšení prostředí na školách i well-beingu neboli duševním zdraví mladých diskutovali v pátek zástupci odborné veřejnosti a mládeže na půdě Senátu na jednání Národního konventu o vzdělávání, který zřídil ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Shodli se, že je potřeba podporovat navýšení psychologů na školách i vzdělávání samotných učitelů, kteří někdy nevědí, jak k duševnímu zdraví žáků přistupovat. Zlepšit by se také měla oboustranná komunikace mezi učiteli a žáky.

Markéta Hronová: Poslední dny do přijímaček na střední: Tyhle chyby nedělejte, abyste nepřišli o body. „Last minute“ rady od šéfky Cermatu

Už v pátek budou deváťáci psát první test z přijímacích zkoušek na střední školy, následující týden se přidají i zájemci o víceletá gymnázia. Co se nenaučili doteď, už podle odborníků těžko doženou. Mohou si ale připomenout pár praktických rad pro vyplňování testu. „Do zadání je možné si dělat jakékoli poznámky, v záznamovém archu se ale připouští jen dvě opravy,“ upozorňuje například v rozhovoru pro HN ředitelka Cermatu Barbora Rosůlková.

Propast mezi dobrými a špatnými školami se v Česku prohlubuje. Kvalitu nikdo nevynucuje, říká analytik Gargulák

Když se píše o školství, většinou se píše o reformách. Vypadá to, jako že se neustále něco mění. Jenže realita mnoha tříd a škol vypadá stejně jako před třiceti lety. Jak je to možné? Proč existují velmi progresivní školy, a vedle nich ty, kde se čas zastavil? Za kvalitu školy vlastně nikdo tak úplně nezodpovídá, a navíc ani „kvalitu“ nikdo nevynucuje, říká analytik výzkumné společnosti PAQ Research Karel Gargulák.

Markéta Hronová: Zapsat si termíny výletů a pak stát frontu na učitele. „Středověké“ třídní schůzky v době GDPR ztrácí smysl

Pryč jsou doby, kdy se třídních schůzek báli děti i rodiče. Dnes je řada rodičů považuje spíše za ztrátu času. Dozvědí se obecné informace o školních akcích a pak si každý musí vystát frontu na učitele, se kterým chce řešit vzdělávání nebo chování svých dětí. Část škol už přešla na modernější způsoby, jak setkání rodičů se školou zorganizovat. Hodně jich ale stále tradiční schůzky zachovává.

Rodiče v Česku kazí své děti. Prvňáčci neumí mluvit ani jíst, vadí pedagogům

Velkým problémem v Česku jsou nejenom odklady, ale také přehnané chránění dětí. Ty pak, když jdou do školy, neumí pořádně komunikovat, ale ani třeba jíst příborem nebo si zavázat boty. Jak rozebrali hosté pořadu Školní hlášení! na TN Live poslanec Pavel Klíma (TOP 09) a ředitel ZŠ Pod Žvahovem Jan Horkel, děti zřejmě budou potřebovat speciální přípravu už ve školce.

Chyba je neodmyslitelnou součástí učení. Vnímejme ji jako investici do budoucna, navrhují experti

Chybování má velký učební potenciál. Ukazuje dětem a mladým lidem, kde mají mezery ve znalostech, jak se mají, nebo nemají příště chovat a na co si musí dávat pozor. Důležité přitom je, aby si to uvědomovali a chybovat se nebáli. „Chyba je příležitost. Žáci se díky ní mohou rychleji osamostatnit a své problémy v budoucnu řešit sami a efektivněji,“ vyzdvihuje v pořadu Reparát Ivan Čermák, učitel a mentor z centra JOB, spolku pro inovace ve vzdělávání.

Základní umělecké školy: Pilíř rozvoje kreativity, kultury i společnosti

V České republice aktuálně funguje 539 základních uměleckých škol (ZUŠ). Vzdělávací systém čelí mnoha výzvám, ale nemělo by se zapomínat na klíčovou roli uměleckého vzdělávání, které má nezastupitelný význam nejen pro rozvoj uměleckého nadání dětí a mládeže, ale v důsledku pro celou společnost.

Nikola Šrámková: Jak důležitý je kariérový rozvoj a jak ho umožnit všem žákům?

Kariérový rozvoj hraje významnou roli ve schopnosti žáků celoživotně se učit a v jejich tzv. udržitelné uplatnitelnosti. Ta představuje schopnost absolventů nejen najít první zaměstnání po dokončení školy, ale také vyhledávat si příležitosti na trhu práce a dlouhodobě si v něm své místo udržet.

Přinášíme resumé analýzy kariérového rozvoje, která je součástí Auditu EDUin 2024.

Markéta Hronová: Nadstandardy ve školství – za lepší výuku rodiče připlácejí soukromníkům. Stát nadané podporovat neumí

Rodičů, kteří chtějí pro své děti lepší základní vzdělání, než nabízejí běžné třídy, neustále přibývá. Neprojevuje se to jen v přetlaku na víceletá gymnázia, ale už při výběru základní školy. Pokud jim chtějí zajistit například intenzivnější výuku cizího jazyka, mohou využít soukromou školu nebo klasické třídy s rozšířenou výukou jazyků. Stále větší zájem je ale i o třetí variantu „na pomezí“. Tedy najít veřejnou školu, která spolupracuje s privátním subjektem. Ten pak za příplatek nabídne třeba hodiny angličtiny nebo logiky navíc.

Josef Mačí: Testy ukázaly, jak jsou na tom deváťáci s vědomostmi po 20 letech

Letošní deváťáci dostali stejné testy jako jejich předchůdci před 20 lety. A výsledky ukázaly, že navzdory náročným výzvám, kterým děti i učitelé čelí, jsou na tom víceméně stejně, ovšem výrazně ale lepší v angličtině.

Silvie Pýchová: Je problém, když se záměry na národní úrovni nepotkávají s tím, jak věci vidí terén

Jako třetí v řadě rozhovorů o vzdělávací politice jsme si vybrali doc. Mgr. Janu Kratochvílovou, Ph.D. Jana Kratochvílová je vedoucí Katedry pedagogiky na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity v Brně a dlouhodobě se věnuje problematice formativního hodnocení v pregraduální přípravě budoucích pedagogů a usiluje o zavedení změny vysvědčení v České republice. V letech 1991–2000 byla ředitelkou základní školy v Ivančicích – Řeznovicích a působila také v Evropské škole v Belgii. V období 2021–2023 byla hlavní řešitelkou projektu Vysvědčení JINAK. V roce 2023 obdržela od ministra školství Medaili MŠMT 2. stupně.

Patricie Martinů: Alternativní školství na vzestupu – co potřebuje generace Alfa od vzdělávání?

Generací Alfa rozumíme děti narozené po roce 2010, což z nich činí první generaci narozenou výhradně v 21. století. Nejstarší z nich právě dokončují základní školu, nejmladší se teprve chystají nastoupit do školek. Od útlého věku se učí v prostředí moderních technologií, včetně umělé inteligence.

Marie Bastlová: Šestiletá gymnázia jsou reliktem, říká Plaga

Mezi učiteli patřil mezi nejpopulárnější ministry školství. Jako jeden z mála vydržel v úřadu celé funkční období vlády. Teď kritizuje změny, které v resortu udělal současný ministr a chce se proto do úřadu vrátit. Jaké plány má?

Martin Čaban: Česko dělá drahé chyby. Už od školky

Nedostatek školkových kapacit v dosahu patří k zásadním problémům při hledání rovnováhy mezi pracovním a osobním životem. A to je dnes silně rezonující téma.

Jakub Svoboda: Školy v okolí velkých měst praskají ve švech, pro nové žáky nemusí mít místo

Tlak na umisťování dětí do základních škol z posledních dvou let vzhledem k početně slabším ročníkům většinou už pominul. To ale rozhodně není případ řady obcí v okolí Prahy a Brna, kam se dál stěhuje mnoho mladých rodin. Situace je až kritická. Starostové spádových obcí se sice snaží kapacity škol navyšovat, ale často si zoufají, protože ministerstvo školství už skoro tři roky na tento účel nevypisuje dotace.

Setkání veteránů PAU 28.2.–1. 3. 2025

Setkání proběhlo podle plánu, většina účastníků se sešla v pátek u společného oběda v Penzionu Pod Kunětickou horou (děkujeme Hance za skvělou organizaci!) a poté jsme šli společně na návštěvu do školy uprostřed krásné přírody, kde pracuje Jirka Hruška (děkujeme Jirkovi!).

Platy učitelů nejsou slibovaných 130 % průměrné mzdy, ale 109 %. Rozvrat školství, zlobí se ANO

Učitelské platy nejsou na úrovni deklarovaných 130 procent průměrné mzdy, ale na 109,3 procentech. Vládu Petra Fialy (ODS) kvůli nesplněnému slibu ostře kritizuje hnutí ANO, že ale nedošlo k naplnění očekávání, se shodují i experti. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) přiznal, že sliby spojené se zvýšením financování vzdělávání nebyly kvůli válce na Ukrajině splněny.

Zuzana Růžičková: Obava z diskriminace dětí u přijímaček. Rozdíly v objemu výuky matiky a češtiny mohou být obrovské

Základky dostanou díky revizi naprosto volné ruce. Začnou si samy určovat, kolik času děti stráví různými předměty. Pokud ale hodiny uberou v hlavních předmětech, rozdílem mohou být stovky hodin výuky. Obavy z přijímaček tak budou naprosto oprávněné.

Markéta Hronová: Paradox víceletých gymnázií: rodiče věří, že jsou „něco víc“, podle odborníků ale lepší výsledky nepřinesou

Málokteré téma dokáže mezi rodiči rozproudit tak vášnivou diskusi jako otázka, jestli mají žáci z pátých nebo sedmých tříd odcházet na víceletá gymnázia. Odborníci i mezinárodní organizace jsou ostře proti – podle nich narušují vzdělávací systém, v zahraničí nic takového není. Jenže čeští rodiče je vyžadují. Každý rok tisíce z nich vystavují své děti přijímačkovému stresu, aby se alespoň zkusily dostat z běžné základní školy. Polovina přihlášených přitom neuspěje.

PAQ Research: Víme, kde děti nechodí do školky. Unikátní data ukazují na problémy velkých měst a severozápadu

Přinášíme alespoň krátké ukázky ze zajímavého textu analýzy Jakuba Stuchlíka a Jiřího Münicha.