20. 11. 2025 od 10.00 Webinář Hodinka. Školství na venkově má budoucnost i díky spolupráci obcí

Svaz měst a obcí ČR vás srdečně zve na další webinář z cyklu Hodinka, tentokrát zaměřený na spolupráci obcí směřující k zachování a rozvoji školství v menších obcích.

Vojtěch Kadaňka: Seškrtali povinné předměty, cení si svobody. Jak to funguje na alternativním gymnáziu

Povinné předměty srazili na naprosté minimum. Místo toho se na gymnáziu da Vinci rozhodli dát studentům co nejvyšší míru svobody. A podpořit je v jejich vlastních projektech. Za přístupem, který se odvrací od klasické výuky, si tu učitelé stojí. Přiznávají však, že se nehodí pro každého. Jak funguje jedno z nejstarších alternativních gymnázií v Česku, zjišťovala redakce Aktuálně.cz v reportáži.

V následujících letech bude hrát MŠMT o svoji roli, míní náměstek ministra školství Jiří Nantl

Veřejná debata o vzdělávání v Česku se poslední dobou z velké části smrskla na téma peněz. Ty jsou samozřejmě vždy až na prvním místě, i tak bychom však neměli přehlížet, že v českém vzdělávacím systému především potřebujeme pokračovat v hlubších změnách struktury i obsahu vzdělávání, které byly započaty již v končícím vládním období, píše v komentáři končící náměstek ministra školství Jiří Nantl (ODS).

Středočeský a Královéhradecký kraj mění část víceletých gymnázií na čtyřletá: krok k rovnějším šancím, hodnotí EDUin

Královéhradecký a Středočeský kraj zvažují transformaci vybraných víceletých gymnázií na čtyřletý obor s vyšší kapacitou. EDUin návrh podporuje jako krok v souladu se Strategií 2030+ a Dlouhodobým záměrem MŠMT: rozšíří všeobecné vzdělávání po 9. třídě a omezí nerovnosti.

Anna Hašková: Umělá inteligence učí děti číst. Záchrana školství, nebo slepá ulička?

Pandemie srazila čtenářskou gramotnost amerických dětí na historické minimum a školy hledají řešení. Stále častěji sahají po umělé inteligenci – AI tutorech, kteří děti poslouchají při čtení, v reálném čase opravují chyby a přizpůsobují lekce na míru. Jedni mluví o revoluci ve vzdělávání, druzí varují, že technologie člověka nahradit nedokáže.

Barbora Taševská: Samostatná inovativní škola v olomouckém Droždíně končí. Čeká ji sloučení se Svatým Kopečkem

Olomoučtí radní schválili sloučení některých mateřských a základních škol. Udělat to vlastně museli, podle novely školského zákona se totiž povinné slučování má týkat škol, ve kterých je méně než 180 žáků, pokud je v obci více škol. V Olomouci se má sloučit například prvostupňová škola v Olomouci – Droždíně se školou v sousední čtvrti Svatý Kopeček.

Josef Mačí: Rozpor. Učitelé vidí schopnosti žáků jinak, než ukazují data

Ačkoliv výsledky dětí zůstávají dlouhodobě na stejné úrovni, učitelé pozorují, že se zhoršuje jejich schopnost se učit. A problém mají prý s psychickou odolností. Vychází to z průzkumu společnosti Kalibro pro Seznam Zprávy.

Michaela Ryšavá: Pěchouček se stal rektorem, z univerzity chce udělat středoevropského tygra

Michal Pěchouček patří mezi nejvýznamnější české vědce v oblasti umělé inteligence. Na ČVUT založil před 25 lety Centrum umělé inteligence, pracoval pro americkou armádu, NASA nebo také v kyberbezpečnostním gigantu Avast (dnes Gen Digital), kde měl jako technický ředitel na starosti výzkum a vývoj spojený právě s umělou inteligencí. A nyní se stane novým rektorem ČVUT, funkce se ujme v únoru.

Patricie Martinů: Čeští učitelé čekají na kariérní řád už třicet let. Místo postupu jsou demotivovaní a špatně ohodnocení

O kariérním řádu učitelů se s různou intenzitou mluví od devadesátých let. Přesto dodnes neexistuje. Pokus o jeho zavedení skončil neúspěchem v roce 2017, kdy proti návrhu povstali sami učitelé. Odměňování v profesi, která je řazena k nejdůležitějším ve společnosti, se tak stále řídí jen tabulkami a dobrými vztahy s ředitelem.

Jitka Englová: Psychologie i kvantová fyzika. Západočeská univerzita v Plzni otevřela vybrané předměty veřejnosti

Kvantová fyzika, právo, astronomie, programování, němčina nebo pěvecká výchova. To jsou jen některé ze zhruba 30 předmětů, které na zimní semestr nabídla Západočeská univerzita v Plzni pro takzvané mimořádné studium. Umožnila v něm studovat vybrané vysokoškolské předměty komukoli.

Petr Švihel: Dříve odmítané děti. Teď se o ně školky perou

Rázný propad porodnosti začal v Česku komplikovat předškolní péči, kde se poslední roky usilovně pracovalo na navýšení kapacit. Školky kvůli tomu přijímají mladší děti, a dostávají tím do problémů dětské skupiny.

čtvrtek 23. října 2025 od 14:00 Kulatý stůl SKAV a EDUin: Jak prostřednictvím financování podpořit kvalitu ve školách?

Zveme vás na online Kulatý stůl SKAV a EDUin, kde otevřeme kritickou debatu o tom, jak prostřednictvím financování podpořit kvalitu výuky ve školách.

Josef Mačí: Už na střední škole „dělat“ i vysokou. Rodí se plán, jak zrychlit studium

Vysokoškolské kredity by mohli žáci získávat už na středních školách. Plán, který chce rozpracovat Ministerstvo školství tak, aby takový postup byl běžnější než dnes. Podle zákona to je možné, ale cesta k tomu je složitá.

Pavel Škramlík: Cesta k dobré škole vede přes pohodu jejího týmu

Téma wellbeingu nabývá stále důležitějšího významu nejen ve školním prostředí. Kniha Wellbeing ve škole: Jak zařídit, aby se do školy její pracovníci těšili přináší komplexní pohled na to, jak zajistit duševní pohodu a kvalitní pracovní podmínky pro učitele i nepedagogické pracovníky.

Josef Mačí: Sem chodí děti nejen s autismem. A na místa se čeká

Jen díky speciálním školám může část dětí absolvovat školní docházku. Jenže míst není dost, část rodičů je tak odkázaná na individuální vzdělávání. V Praze je situace vážná. Seznam Zprávy zjišťovaly, jak vypadá.

SCIO: Studenti pod dohledem dvou kamer

Společnost Scio zpřísňuje podmínky on-line testů Národní srovnávací zkoušky (NSZ), které uznává jako součást přijímacího řízení téměř 100 fakult vysokých škol v Česku a na Slovensku. Nově Scio při testech vyžaduje druhou kameru, která má hlídat průběh testu z jiného úhlu pohledu a kterou si uchazeči nastaví pomocí chytrého telefonu. Společnost o tom informovala v tiskové zprávě.

Čeští učitelé jsou spokojenější, ale profese ztrácí atraktivitu u mladých

Česká školní inspekce (ČŠI) představila výsledky mezinárodního šetření TALIS 2024, které sleduje pracovní podmínky učitelů a ředitelů škol ve více než 60 zemích světa. Česká republika se tohoto šetření účastní od roku 2013.

Ocenění ČŠI za kvalitu a inovace ve veřejné správě

Česká školní inspekce získala ocenění Ministerstva vnitra ČR za kvalitu a inovace ve veřejné správě. Toto ocenění je udělováno státním a veřejným institucím, které dlouhodobě usilují o zvyšování kvality své práce, efektivní řízení, otevřenost vůči veřejnosti a zavádění moderních přístupů v oblasti služeb občanům.

Petr Kain: V Česku může být až 220 tisíc nadaných dětí. Víme jen o dvou procentech z nich

Česko zcela bezostyšně mrhá potenciálem intelektově nadaných dětí. V populaci od tří do patnácti let věku jich je v republice diagnostikováno jen 4200. Podle propočtů Miriam Janyškové, ředitelky nadačního fondu Qiido, který se podpoře a rozvoji těchto dětí věnuje, jich přitom může být padesátkrát více.

Markéta Hronová: Asistenti nestačí. Inkluze ještě fakticky nezačala, rušit ji by byla chyba, říká její „otec“ v Česku. Co se pokazilo?

Byl jsem to já, kdo spustil inkluzi v Česku, přihlásil se na Facebooku po volbách bývalý předseda Zelených a někdejší ministr školství Ondřej Liška. Reagoval tak na fakt, že nová politická reprezentace chce inkluzi buď zrušit, nebo výrazně revidovat. To, že společné vzdělávání v Česku nefunguje, je podle něj vina politiků a toho, že ji nepochopili a dostatečně nepodporovali.