Jana Potužníková: Na 80 % českých učitelů odmítá zeštíhlit objem učiva. Proč?!

Po celou dobu pandemie vydává ministerstvo školství doporučení k tomu, aby školy „ubraly“. Ve známkování, ale i v objemu učiva. Také dokument Strategie 2030+, který nastiňuje, kudy se školství bude vyvíjet v dalších letech, mluví o tom, že objem probíraných znalostí by měl rozhodně klesnout. Ale podle zjištění České školní inspekce s tím má 80 % učitelů problém. Zajímá vás proč?

Stephanie Azri: Aktivujte svou psychickou odolnost. Zvládání životních výzev

Psychická odolnost je vlastnost, kterou v dnešním světě opravdu potřebujeme. Pomáhá nám vypořádat se s nesnázemi, které nás potkávají. Je mocnou zbraní, díky níž překonáme i ty největší výzvy svého života. A co je na ní nejlepší? To, že ji můžeme budovat, ať jsme jakéhokoli věku.

František Tichý: Epidemie bezmocnosti. Práce s dětmi mi teď připomíná aktivizaci seniorů

Začal jsem o tom přemýšlet, když se děti na podzim vracely do školy. Okamžitě na nich bylo vidět, že nemají chuť něco dělat, ať je to učení, nebo fyzická aktivita. Jejich tolerance vůči nepohodlí dramaticky klesla.

Zuzana Hronová: Žáci napodobují Hru na oliheň. Odborníci varují před traumaty i otupěním vůči násilí

Učitelé se setkávají s tím, že i žáci na prvním stupni sledují násilný seriál Hra na oliheň. Někteří chodí do školy v podobném oblečení, jako nosí hlavní postavy, a napodobují "vyvražďovací hry". Odborníci na mediální obsah varují, že dětem může sledování přinést úzkosti či traumata, malí diváci také mohou otupět vůči násilí a nemít soucit s oběťmi. Jako novou hrozbu ale experti seriál nevnímají.

Max Kašparů: Agresivita roste už i u předškolních dětí, na vině jsou i moderní pohádky plné násilí

Dnes začnu trochu atypicky, a hned na úvod přečtu pár řádků z blogu zkušeného psychiatra, který také pracuje jako soudní znalec především s mladými lidmi. Ten napsal: „Tři dotazy mladým lidem: Máte doma ve sjednocené Evropě možnost registrovaného partnerství, šanci volného cestování, neomezenou volbu zábavy, měkké tresty za delikty, přes sto televizních kanálů, perfektní antikoncepci, vysokoškolský titul za pár týdnů, eventuálně za pár babek, dostupnost sexuálního vyžití na každém kroku, střídavou péči po rozvodu, možnost likvidace těhotenství, fantastické deodoranty, stejné šance v podnikání, garantovaná lidská práva a nezcizitelné občanské svobody. Nic z toho vaši předci neměli, tak proč mi, prosím, plníte psychiatrickou ordinaci, utíkáte do drogového opojení a pácháte sebevraždy?“ 

Revize RVP na konci první etapy: na konci února by mělo být hotové zadání

Revize RVP ZV se rychle posunuje ke klíčovému okamžiku. Expertní panel MŠMT, který pracuje na přípravě zadání pro práci kurikulárních odborníků, na tříhodinové konferenci představil výsledky sedmi pracovních skupin. Ještě během února chce panel závěry půlroční práce propojit a zveřejnit výsledek v dokumentu, který jeho předseda Jan Jiterský s trochou důvěrnosti nazývá „hlavní směry“. Tento dokument by měl být výkopem pro konečné zadání práce na novém kurikulu. 

Zdeňka Šíp Staňková: Vaše příběhy traumatu

Na začátku byla zdánlivě nevinná výzva ve stories na Instagramu. Na Štědrý den jsem vás vyzvala, abyste mi posílali nej hlášky, kterými vás častuje okolí kvůli vašemu respektujícímu přístupu k dětem. Hlášky začaly chodit, některé vtipné, z jiných trochu mrazilo. Co se ale stalo pak, nečekal myslím vůbec nikdo.

Dá se vychovávat pohlavkem? Výzkumy z posledních 30 let ukazují, že je to přesně naopak

Pohlavek ve výchově pomáhá vymezit hranice, myslí si ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Řekl to v rozhovoru pro aktualne.cz, když vysvětloval, proč nemá ambici dostat zákaz fyzických trestů dětí do české legislativy.

David. A. Clark: Vystupte z myšlenkových pastí

Kniha čtenáře krok za krokem vyvádí ven ze začarovaného kruhu negativních, a někdy až katastrofických myšlenek a učí ho postupně měnit jeho myšlenková schémata.

Partnerství pro vzdělávání 2030+ doporučuje, jak promítnout podporu wellbeingu do revidovaných RVP

Partnerství pro vzdělávání 2030+ zveřejnilo stanovisko k podpoře wellbeingu v revidovaných rámcových vzdělávacích programech. V deseti bodech v něm shrnuje svá doporučení, jak podporu wellbeingu do vznikajícího kurikula promítnout. Odborná pracovní skupina Wellbeing Partnerství pro vzdělávání 2030+ nabízí spolupráci při přípravě podkladů pro úpravu kurikula i při jeho implementaci do školní praxe.

Vzdělávání potřebuje hlubší změnu, kurikulum nestačí jen “provzdušnit”. SKAV zveřejňuje doporučení k revizi rámcových vzdělávacích programů

Diskuse o revizi rámcových vzdělávacích programů (RVP) se ve veřejném prostoru často zužuje na diskusi o tom, kolik historických dat, fyzikálních zákonů nebo matematických vzorečků má učitel ve škole “odučit”, aby z ní žáci vyšli připraveni na život. Veřejnost (ani ta odborná) se už bohužel často neptá, zda zvolená cesta k tomuto cíli vede.

Vít Beran: Neztrácet víru, naději a trpělivost

Stálá konference asociací ve vzdělávání (SKAV) vydává publikaci Inspirativní rozhovory o spolupráci ve školách. Můžete se v ní setkat s pěti řediteli a ředitelkami, kteří dlouhodobě pracují se svými pedagogickými sbory a vytvářejí podmínky pro to, aby se z nich staly učící se komunity posouvající vzdělávání na svých školách kvalitativně na vyšší úroveň. Dnes to bude Mgr. Ing. Vít Beran, ředitel Základní školy Kunratice, 

Když to baví děti, baví to i mě

Učitelé ZŠ a MŠ Janovice v Moravskoslezském kraji již druhým rokem získávají metodickou podporu v projektu Pomáháme školám k úspěchu. Během tří let se zaměřují na změnu přístupu k výuce žáků, učí se cíleně spolupracovat se svým kolegou na přípravě výuky i reflexi odučených hodin, na využívání různorodých textů ve výuce. Společně se zamýšlejí nad specifikací cílů svých hodin, cestami, kterými jich mohou dosáhnout a jak z výstupů žáků konkrétně poznají, zda se výuka daří. Usilují o lepší učení žáků.

Pavel Škramlík: Klima a vize školy se musí žít

Stálá konference asociací ve vzdělávání (SKAV) vydává publikaci Inspirativní rozhovory o spolupráci ve školách. Můžete se v ní setkat s pěti řediteli a ředitelkami, kteří dlouhodobě pracují se svými pedagogickými sbory a vytvářejí podmínky pro to, aby se z nich staly učící se komunity posouvající vzdělávání na svých školách kvalitativně na vyšší úroveň. Seznamte se dnes s jedním z nich: Mgr. Pavel Škramlík, ředitel Sportovní soukromé základní školy v Litvínově. 

Zdeněk Slejška: Ve školství již víme, “co” změnit. Ale tápeme v tom “jak”

Sociální sítě a média se v lednu plnila komentáři k programovému prohlášení nové vlády. My všichni, kteří žijeme školstvím, jsme se pustili do diskusí o jeho obsahu. Jaká priorita v něm chybí, nebo přebývá? Je Gazdíkův dokument pro vzdělávání v českých zemích konečně světlem na konci tunelu? A jak na nové RVP? Klíčovou otázku jsem však v odborných i laických příspěvcích většinou postrádal. Otázku, JAK budeme celou změnu plošně zavádět. Ta je totiž snad ještě důležitější, než CO budeme měnit. Na vlastní kůži jsme v Eduzměně došli k tomu, že v praxi jde o samotný proces mnohem víc než o konkrétní cíl. A také jsme začali prošlapávat funkční cestu dopředu.

Moje česká škola představuje knižní edici „Čti česky“ a první čítanku pro vícejazyčné děti

Moje česká škola představuje první text ze zbrusu nové knižní edice s názvem „Čti česky“, čítanek pro zjednodušené čtení s texty připravenými přímo na míru dětem žijícím v zahraničí.

Jak nastavit vzdělávací cíle a kritéria hodnocení u žáka se speciálními vzdělávacími potřebami

Žákům velmi prospívá, když se ve spolupráci s asistentem pedagoga a třídním učitelem mohou podílet na nastavování a hodnocení naplnění cílů ve vzdělávání. Tento článek přináší tipy, jak nastavit cíle a kritéria u žáků se speciálními vzdělávacími potřebami? A jaké nástroje je možné využít?

Lenka Beznosková: Jak Týmy duševního zdraví pro děti bojovaly za úsměvy v uplynulém roce

502 intervencí, 132 klientů, 5 zrealizovaných seminářů, 3 školení pro pedagogy, několik osvětových akcí v rámci Týdnů duševního zdraví, nespočet mezioborových setkání, spolupráce s mnoha institucemi, neustávající snaha o vzdělávání se… Tak vypadaly první měsíce působení Týmů duševního zdraví pro děti na Kutnohorsku, které jsou financované z fondů EHP a Norska. 

Podpora vysokoškolských studentů

Ostrava opět podpoří talentované výjimečné vysokoškolské studenty. V rámci projektu Talent roku ocení deset studentů, kteří mají trvalý pobyt na území Ostravy, ale studují na různých Českých i zahraničních školách. Společným jmenovatelem oceněných jsou excelentní studijní výsledky, práce ve výzkumných týmech i publikování odborných statí.

226. výročí založení Národní galerie Praha doprovodí bohatý program

Národní galerie Praha oslaví 5. února 226. výročí od jejího založení (respektive její předchůdkyně Společnosti vlasteneckých přátel umění). Při této příležitosti je na celý následující víkend připraven bohatý doprovodný program (včetně komentovaných prohlídek, přednášek a výtvarných dílen).

Anna Brzobohatá: Konec biflování, žáci se mají učit historii jako badatelé. Může to pomoci při výuce novodobých dějin

Naučit se nazpaměť letopočty, udělat test a zapomenout. Způsob, jakým se dnes učí zlomové události z dob Mezopotámie, Egypta či světových válek, by se měl do budoucna změnit. Dějepis se má stát zábavným předmětem, kde děti budou zkoumat historické příběhy či události a pátrat po tom, co se stalo. Na vybraných školách už běží pilotní projekt Dějepis+, kde je hlavní myšlenkou učení dětí založené právě na badatelské výuce.

Yuval Noah Harari: Co se děti musí naučit, aby uspěly v roce 2050

Lidstvo čelí velkým změnám a mnoho zažitých pravd, platných po staletí, přestává platit. Jak připravit sebe a své děti na svět plný nepředvídatelných změn a nejistoty? Z dnes narozených se stanou třicátníci kolem roku 2050. Mohou se dožít i roku 2100 a ve dvaadvacátém století stále žít aktivní život. Co bychom je měli učit dnes, aby se jim i v tak vzdálené budoucnosti dobře dařilo? Jaké dovednosti budou potřebovat, aby našli zaměstnání, orientovali se ve světě kolem sebe a neztratili se v nástrahách života?

Vakuum mezi školami, zřizovateli a ministerstvem má vyplnit střední článek. V tomto roce se začne rozhodovat o jeho podobě

Ministr školství Petr Gazdík přebírá Strategii 2030+ téměř přesně uprostřed prvního implementačního období. Na něm tedy bude, jak se podaří dokončit úkoly, které pro období 2021–2023 určil za priority jeho předchůdce v úřadu Robert Plaga. Patří k nim i pilotáž středního článku podpory, která je klíčovou aktivitou implementační karty Podpora a řízení.

Gabriela Tomečková: Jak vypadá ideální škola po covidu?

„Školní řád vychází z platné legislativy, především ze zákona č. 561/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů...“ slyším během zdlouhavého čtyřhodinového výkladu školního řádu. Sedím uprostřed zaplněné třídy a tuto větu slyším po třinácté. Už třináct let sedím ve zkostnatělém českém školství. Z toho jsem dva roky seděla doma. Upoutaná u počítače, závislá na silné wifi síti. Moc bych si přála, aby se školství po pandemii od základu změnilo. Ale nevím, jestli je na to připravené.

Zbyněk Němec: Možnosti využití asistenta pedagoga v době distanční výuky

Jak na to, aby učitel s asistentem pedagoga tvořili sehranou dvojku, díky které bude učení bavit celou třídu? A to i při distanční výuce? 

Jen doučování látky po pandemii koronaviru nestačí. Děti potřebují opět posílit kontakt s vrstevníky

České školy od ledna mohou peníze na doučování dětí čerpat z Národního plánu obnovy. Ten nahradil předešlý Národní plán doučování. Školy ale nemají možnost využít peníze na socializační aktivity dětí.

Zuzana Hronová: Studenti se bouří kvůli klimatu. Ekoškoly už vědí, jak je o přírodě učit

„Vezměte si nedávné zprávy Světového fondu na ochranu přírody, jak jsme za posledních 40 let zdecimovali polovinu všech tvorů na zemi, v řekách i v mořích. Přečteme si to, zakroutíme hlavami a jdeme na další zprávu. Otázka, kterou bychom si měli položit, zní: Proč se nesvíjíme na podlaze v bolestech z toho, že jsme schopni tak obrovské genocidy světových druhů,“ napsal před sedmi lety novinář Jo Confino v deníku The Guardian. Naráží tak na jev, který dostal název klimatický žal nebo ekologická úzkost. Čím dál více ho prožívají i čeští teenageři.

Jiří Chum: Změna, která vydrží aspoň deset let. Ministerstvo školství plánuje velkou reformu maturit

Jednodušší maturita pro středoškoláky, kteří nemají v plánu dál studovat nebo možnost složit část zkoušky třeba už ve druhém ročníku. I tak by mohly v budoucnu vypadat maturity. Podle odborníků by taky měly víc odpovídat aktuálním trendům ve vzdělání. Souhlasí s tím i zástupci nové vlády koalic Spolu a Pirátů se Starosty a nezávislými. Ministr školství Petr Gazdík z hnutí STAN řekl Radiožurnálu, že je úprava podoby maturit jednou z priorit.

Lucie Kocurová: Se školou na ryby nebo na pole s detektorem kovu? Reportáž z badatelského kroužku

Dřív nabízely školy keramiku a sportovní hry, v posledních letech přichází do módy robotika, floorball a badatelské aktivity. Děti po celém Česku si tak už na prvním stupni můžou vyzkoušet třeba práci s mikroskopem nebo pozorování živé přírody. „Já byla vždycky spíš na  ednice a  ednice, ale vedení badatelského kroužku mě baví, i když je to větší práce, než bych čekala,“ říká lektorka a učitelka ze ZŠ a MŠ Ledčice Ivana Šindelářová.

Petr Kain: Děti nás mění víc, než měníme my je. A zbavte se výčitek, když má váš potomek hysterický záchvat

Svoje dvě děti miluji nepodmíněnou láskou. Zároveň ale platí, že právě tihle dva tvorové jsou jediní lidé na světě, kteří ve mně dovedou vyvolat hysterickou reakci (dobře, někdy ještě manželka). Zřetelně si třeba vybavuji stres, jaký jsem určitou dobu zažíval, když jsme ráno jezdili městskou hromadnou dopravou do školky. Jestliže přijela tramvaj číslo tři, odmítalo nastoupit jedno dítě, když přijela dvacetčtyřka, vrhlo se na zem s jekotem to druhé. Končilo to zpravidla pláčem jednoho z potomků násilně odváženého tou „špatnou“ tramvají.

Denisa Hejlová: Škola není armáda. Ministerstvo školství musí změnit styl komunikace

O reformě školství se mluví už dlouho. Nutnost změny, a to i v oblasti komunikace, potvrdila i probíhající pandemie. „Je to jasný signál ke změně. Zřetelně teď vidíme, že v oblasti vzdělávání nejde jen o platy učitelů, maturity nebo dotace. Problémem je hlavně komunikace,“ apeluje expertka na PR.

Radka Smejkalová: Odpojení puberťáci. Lockdowny zbrzdily duševní rozvoj dětí. Co s tím?

Dříve jiskřily činorodostí, dnes apaticky přežívají. Z kolektivu je jímá úzkost, ztratily motivaci, únik hledají v digitálním světě. Až třetina českých dětí se potýká s následky dlouhé covidové izolace, které vedou i k sebepoškozování a pokusům o sebevraždu. Rodiče je často nenaučili, jak jinak ventilovat své psychické strádání. Co s tím, aby se nezbláznily ani ony, ani jejich rodiče?

Vypravili jsme se do škol, které doučují navzdory epidemické situaci

Školy mají plné ruce práce se zvládáním hybridní výuky, kterou přinesla další vlna covidové pandemie. Přestože se personální a časové možnosti mnohdy zhoršují, doplňkový vzdělávací program pro rozšíření nejen znalostí žáků známý pod názvem Národní plán doučování ve školách pokračuje, nyní v rámci Národního plánu obnovy. Vypravili jsme se do několika škol, kde doučování běží skvěle, navzdory epidemické situaci. Příběhy různých škol ukazují, jak lze řešit otázku personálních kapacit i motivace žáků.

Tři inspirace pro začátek nového roku: Kudy vede cesta k úspěšné škole a co je potřeba k tomu, aby ve vzdělávání došlo k systémové změně

V prosinci bylo publikováno několik zajímavých textů, které stojí za přečtení i v roce, který právě začíná. Vybíráme tři materiály, které z různých úhlů pohledu hledají odpověď na otázku, co je třeba k tomu, aby české děti dosahovaly lepších vzdělávacích výsledků.

Kateřina Kubíková, Aneta Boháčová: Příčiny (ne)úspěchu na vysoké škole

Publikace se věnuje problematice (ne)úspěšnosti studentů na vysokých školách, a to zejména z pohledu sociálněpsychologického a osobnostního.

Česko přichází o talenty. Kvůli extrémně nízké podpoře nejdou na univerzitu

Nová studie Institutu IDEA Finanční podpora vysokoškolských studentů v ČR: Rekonstrukce systému nutná ukazuje, že veřejná podpora vysokoškoláků v Česku je oproti zahraničí extrémně nízká. Nedaří se ji navíc zacílit na ty, kteří by ji nejvíce potřebovali. Přečtěte si shrnutí závěrů studie, které publikoval Josef Mačí na zpravodajském webu SeznamZpravy.cz.

Efektivní zpětná vazba a hodnocení dětí

Známkování už dávno není jediným typem hodnocení. Když jsou součástí zpětné vazby procesní pochvaly a konstruktivní kritika a nechybí respekt, děti se nebojí chyb a dělají pokroky.

Znevýhodněné děti nejsou jen Romové z Chánova. Je to velká část společnosti, zní z školní inspekce

Nová studie České školní inspekce mapovala situaci na třinácti vybraných úspěšných školách. „Popisuje dobrou praxi škol, které si umějí poradit se všemi žáky. Včetně těch, kteří přicházejí s různými stupni zátěže, ze složitého sociálního a rodinného prostředí. Ukazuje to jistý směr, který má smysl následovat, “ interpretuje předsedkyně vládního výboru pro práva dítěte Klára Laurenčíková. Náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys se přidává k chvále vybraných škol.

DOKUMENT: Programové prohlášení vlády Petra Fialy

Doufejme, že tentokrát se podaří vládě splnit alespoň podstatnou část svých záměrů. Bylo by na čase.

Lucie Fialová: Nejvíc ve škole trpí děti, které dřou a stejně mají špatné známky, říká psycholožka

Psycholožka Radka Hronová pomáhá dětem, kterým se ve škole nedaří. Někdy jsou na vině poruchy učení, ale stává se, že za špatnými výsledky stojí stres ze školy nebo strach z přísné učitelky. „Nejvíc trpí děti, které dřou, ale stále mají špatné známky. To je velmi demotivující a poškozuje to jejich osobnostní rozvoj. Jsou cesty, jak jim pomoci, ale učitelé je většinou neznají,“ říká.

Jana Nováčková: Proč nevěřím na reformy tradiční školy

Lepší, než donekonečna opravovat starý dům, je postavit nový.

Bronislav Sobotka: 365 anglických cool frází a výrazů

Hravá kniha pro všechny, kteří chtějí vylepšit „zvuk“ své angličtiny, znít víc cool a mít zásobu užitečných výrazů a frází pro každou příležitost.

Ondřej Šteffl: Konečně tu máme plán, jak změnit školství v Česku. Bohužel o něm vůbec nevíte

V pohádce O lakomé Barce od Jana Wericha se děti modlí, aby Barka nebyla tak lakomá, závistivá a neučesaná… a aby nežrala žížaly, Barka to poslouchá, až z toho nakonec spadne ze židle. Ale nic z modliteb se nakonec nesplní. Stejně bychom se mohli modlit za spoustu věcí v našem školství.

Michaela Endrštová: Z řemeslníka šéfem firmy. Pražská učňovská akademie chystá žáky do dílen i na vysokou

Když se budeš špatně učit, půjdeš na řemeslo, slýchaly dlouho české děti. Panovalo přesvědčení, že učiliště a odborné školy jsou jen pro ty méně nadané. Vedení pražské Akademie řemesel, kde studuje více než tisícovka žáků, má ale jiný názor. Také tady získávají absolventi výuční list, maturitu nebo rekvalifikaci. Zájem je ale tak velký, že letos škola musela odmítnout více než 200 uchazečů.

Třetina žáků českých středních škol by si vybrala ke studiu jiný obor, mezi studenty učilišť je to více než polovina

Téměř třetina českých žáků v posledním ročníku střední školy uvádí, že by si zpětně vybrala ke studiu zcela jiný studijní obor. Nejspokojenější jsou se svou volbou školy žáci gymnázií. Mezi žáky učilišť by jiný studijní obor naopak volilo 52 % žáků. Vychází to z průzkumu mezi 5 tisíci českými žáky na 150 středních školách, který realizovala společnost Trexima.

Vzdělávání na středních školách je neefektivní a výuka ustrnulá, řekl ústřední inspektor

Podoba výuky na středních školách v Česku se podle ústředního školního inspektora Tomáše Zatloukala proti minulosti dosud moc nezměnila. Problémem je také struktura středoškolských oborů, která se zaměřuje víc na odborné vzdělávání místo všeobecného. Zatloukal to řekl na setkání s novináři k prezentaci výroční zprávy inspekce. Systém je podle něj velmi neefektivní, protože řada absolventů končí mimo svůj obor.

Lucie Kocurová: Aby se žáci i učitelé cítili dobře, potřebují schopného lídra školy

V České republice je zhruba deset tisíc škol různých stupňů a každá z nich má svého ředitele nebo ředitelku. Možná to tak na první pohled nevypadá, ale právě oni jsou tím nejdůležitějším článkem, který určuje, jak se ve škole učí a jak se tam děti cítí. Právě pro budoucí a čerstvé ředitele startuje v září příštího roku nový kvalifikační studijní program nazvaný Lídr školy. 

Proč vznikl a co je jeho cílem, vysvětlují ředitel Národního pedagogického institutu České republiky Ivo Jupa a manažer programu Ředitel naživo Libor Pospíšil. Na novém kvalifikačním programu spolupracují obě zmíněné instituce společně s ministerstvem školství.

Jitka Polanská: Příběhy do školy patří. Doprovázím až k hranicím známého světa, říká profesionální vypravěč

Naživo vyprávěné příběhy byly v minulosti zdrojem poučení, inspirace i sblížení. Češi si spolu stále ještě vyprávějí, ale často jde jen o dobře vypointovanou historku, která má rozesmát. Storytelling vrací do hry vypravěčství s většími ambicemi. Martin Hak je vypravěč a učí další zájemce, jak vypravěčské řemeslo využít v jejich práci. Často to jsou učitelé.  

Lucie Kocurová: Příběh města nevygooglujete. Vezměte děti a projděte si Prahu s průvodci

Procházka centrem velkoměsta je pro mnohé rodiče s menšími dětmi něco jako stezka odvahy. Romantické uličky a zdobené štíty domů děti obvykle zaujmou jen na chvíli, brzy je začnou bolet nožičky, přijde hlad a všechno je nuuu-daaa. Můžete to ale zkusit i jinak – zapsat se na vycházku s průvodcem. V Praze jich působí spousta a umějí to, co rodiče často nezvládnou: nadchnout dítě pro architekturu.

Mediální výchova s ČTK – to jsou online workshopy pro žáky i kurzy pro učitele

Akademie ČTK, vzdělávací a mediální centrum národní zpravodajské agentury, nabízí školám dvě možnosti, jak obohatit hodiny mediální výchovy.

pf 2022

 

Výpravy geoškol do pravěku

Národní geopark Barrandien přichystal na závěr října pro své partnerské geoškoly pestrý program. „Připravené akce obohatily nabídku geoškol, která byla díky koronavirovým opatřením v loňském školním roce ochuzena,“ uvedl Luboš Gardoň, ředitel geoparku Barrandien.

Michaela Endrštová: Pod Ještědem se zrodila učitelská celebrita. Brita sledují na YouTube miliony lidí

Do Česka se Steve Watts přistěhoval z Velké Británie před 16 lety učit angličtinu metodou, kterou vymyslel v Japonsku. Jejím základem je učit děti cizí jazyk tak, jako by to byla jejich mateřština. Postupem času začal Watts vytvářet videa, aby metodu dostal k co největšímu počtu dětí. Dnes má na YouTube miliony fanoušků a seriál by se v budoucnosti mohl objevit i v televizi.

Respekt: Zaklínadlo současné výchovy. Proč to rodičům nefunguje

Je rozdíl mezi skutečným respektem a pseudorespektem, který se v moderní výchově rozbujel a hází rodičům klacky pod nohy. Hranice jsou důležité, ale nemůžou to být jen slova. Úkolem rodiče je stát se takovým člověkem, kterému dítě touží naslouchat, říká Katka Králová, autorka Nevýchovy, v rozhovoru, který otevírá klíčová témata rodičovství.

Ondřej Koželuh: Učitelem ve školce. Ohlédnutí za školním rokem

Kniha vypráví o jednom učiteli, jehož životní cesta se propojila s jednou školkou. Vtipnou a poutavou formou představuje na ploše jednoho školního roku každodenní život ve školce, jak ho zná jen málokdo. Budeme svědky situací ryze veselých až groteskních, někdy smutných, někdy poučných. Prožijeme s dětmi všechny důležité okamžiky roku, budeme vnímat jejich starosti, radosti, obavy a přání.

Zájem o vzdělávací portály neuvadá, žáci nejvíce dohánějí češtinu a matematiku

V letošním školním roce se základní a střední školy zatím plošně neuzavřely. Žáci a studenti ale stále potřebují dohnat chybějící látku z minulého školního roku. Rozdíly v kvalitě vzdělání se totiž v době on-line výuky ještě prohloubily. I letos na podzim proto statisíce žáků a rodičů využívají vzdělávací portály. Podle statistik webu www.skolasnadhledem.cz je přitom potřeba doučování nejsilnější v hlavních předmětech, tedy češtině a matematice.

Škola Můj Projekt pomáhá školám: Učitelé a žáci mohou rozvíjet dovednost k učení v moderním online prostředí bezplatně až do konce června 2022

Vzdělávací společnost Škola Můj Projekt vzhledem k pokračující náročné situaci prodlužuje svou bezplatnou podporu školám. Zájemci mohou v moderním prostředí MUPy online využívat oblast věnovanou rozvoji vlastního učení až do konce školního roku. 

Chcete začít učit? Interaktivní průvodce přehledně ukáže, jaké si musíte doplnit vzdělání

V České republice jsou desítky tisíc lidí, kteří chtějí učit. Ti ale naráží na složitý výběr pedagogické kvalifikace, kterou by si měli doplnit. Proto tým Začni učit! spolu s programátory z organizace Česko.Digital vyvinul první verzi interaktivního průvodce, který na míru poradí, jak si potřebné vzdělání doplnit. Vyzkoušet si ho a pomoci s jeho dalším vývojem může kdokoliv právě na portálu Začni učit!

Plán pedagogické podpory (PLPP)

Dříve než doporučíte žákovi se speciálními vzdělávacími potřebami návštěvu v pedagogicko-psychologické poradně, vyzkoušejte podpůrná opatření prvního stupně. Objevte kromě plánu pedagogické podpory i nové metody, které zmírní jeho vzdělávací obtíže.

Proč reformy vzdělávání selhávají? Vydáváme překlad studie Michaela Fullana, která na tuto otázku odpovídá

Stálá konference asociací ve vzdělávání (SKAV) a projekt Partnerství pro vzdělávání 2030+ vydávají český překlad studie světově uznávaného experta na vzdělávací reformy Michaela Fullana Správné hybné síly pro úspěch systému jako celku.

Kristin Roskifte: Každý (se) počítá

Na počátku není nikdo. Nula. Na konci je skoro osm miliard lidí. Potkáváme se doma, v lese, na závodech, svatbách, v parku, v dopravní zácpě, na demonstraci, na pláži u vody. A pokud ne, tak se, Doufejme, zase brzy potkávat budeme.

Markéta Riziková: Mobily do výuky určitě zapojme, ale musí to být promyšlené, to zatím prostě není, říká klinický psycholog

Digitální technologie budou děti provázet celý život, proto je třeba se s nimi bezpečně seznámit. „Elektronické prostředky jsou dobrým sluhou, ale špatným pánem,“ říká profesor lékařské psychologie a klinický psycholog Radek Ptáček v rozhovoru pro Lidovky.cz.

Lucie Rybová: Maminka, nebo školka? Vědci zkoumali vliv dlouhé rodičovské na děti

V roce 1995 začala platit reforma, která umožnila matkám zůstat doma s dítětem čtyři roky a pobírat po tu dobu rodičovský příspěvek. Doma díky tomu zůstalo déle 38 procent matek tříletých dětí. Jak si jejich děti vedou nyní? „Mají až o 9 procentních bodů nižší pravděpodobnost, že ve svých jednadvaceti letech studují či pracují, a až o 12 procentních bodů nižší pravděpodobnost, že studují vysokou školu,“ říká přední česká ekonomka Alena Bičáková, která s kolegy publikovala rozsáhlou studii zaměřenou na dopady této reformy.

Odborníci z praxe jsou obohacením pro žáky i učitele

O komunitu dobrovolníků, kteří se hlásí do nového nadačního programu Den pro školu, pečuje platforma Začni učit!. Proč se rozhodly do projektu zapojit a jaké rady od nich dobrovolníci dostávají, nám prozradily zakladatelky Začni učit! Sandra Ort Feyglová a Jana Fryzelková.

Nadace České spořitelny podpořila skautský projekt SI třída! Proběhne na Ústecku

Kolem 1 300 žáků základních a středních škol v Ústeckém kraji se zapojí do programu SI třída!, který povede Skautský institut ve spolupráci s Ústeckým krajem. Nadace České spořitelny tento projekt podpořila ze svého speciálního fondu, určeného na boj s následky pandemie covid-19, částkou 450 000 korun. 

Josef Mačí: Jak ponechat žáky ve škole i při pandemii? Dvakrát týdně vlézt do kanálu

Pravidelná kontrola odpadních vod může uchránit školy před tím, aby se musely uzavírat. Systém testují na Praze 9. Když se virus objeví ve splašcích, školu otestují PCR testy. A funguje to. Nákaza se ve školách nešíří.

Jindřich Kačer: Temné počátky českých dějin

My Češi se řadíme ke slovanským národům. Ale s tím, odkud se u nás první Slované vzali, jak žili a do jaké míry jsme jejich potomky, je to mnohem složitější. Čistá slovanská rasa je z pohledu genů nesmysl a romantické představy z obrozeneckých báchorek o holubičí povaze starých Slovanů také neplatí.

Jana Straková: Negativní dopady pandemie na studijní výsledky žáků a jak je napravit

V posledních měsících se hodně mluví o tom, že uzávěry škol během pandemie zvýšily nerovnosti mezi žáky s příznivým a méně příznivým rodinným zázemím. Ministerstvo školství chce zmírnit negativní dopady na znevýhodněné žáky prostřednictvím doučování. Cílem tohoto textu je se blíže podívat na to, co o dopadech uzávěr škol na jednotlivé skupiny žáků víme a zda existují nějaké poznatky o tom, jak vzniklé škody efektivně napravit.

Markéta Riziková: Doba přeje depresím, mezi nejohroženější patří učitelé. O jejich duševní zdraví by se měly postarat školy

V době, kdy nové případy koronaviru opět rostou po tisících a navíc se zkracuje doba denního světla, přibývá lidí s příznaky deprese a úzkosti. „Psychiatři cítí, že řada pacientů jim v době pandemie přibyla,“ potvrdil Martin Anders, přednosta Psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, který zároveň působí jako místopředseda Psychiatrické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně. 

Pojem kompetence znamená pro každého něco trochu jiného. I to může být jeden z důvodů, proč na něj tolik učitelů neslyší

Expertní skupina k revizi RVP „vykopla“ diskusi k formulaci zadání pro kurikulární odborníky opravdu od začátku, konkrétně od tématu klíčových kompetencí a gramotností. V sérii workshopů, na kterých chce sbírat podněty od odborné veřejnosti, mu věnovala dvě setkání. A první z otázek, které položila? Současné RVP pro základní školy je kurikulem silně kompetenčním – a má takovým také zůstat?

Efektivní komunikace a spolupráce mezi učitelem a rodiči

Každý fungující vztah potřebuje péči a zájem obou stran. Efektivní komunikace a spolupráce mezi učitelem a rodiči může fungovat i ve vaší škole, když se necháte inspirovat našimi tipy pro třídní schůzky a sebehodnocení.

Jakou změnu má přinést revize RVP? SKAV na toto téma uspořádal setkání odborníků z různých oblastí vzdělávání

Revize rámcového vzdělávacího programu (RVP) z různých úhlů pohledu byla tématem aktuálního Setkání lídrů, které uspořádala Stálá konference asociací ve vzdělávání (SKAV) v rámci Iniciativy úspěch pro každého žáka. Během celodenního setkání zazněly příspěvky věnované probíhající revizi nebo aplikaci kompetenčního kurikula ve školní praxi.

Ředitelé se dočkají nového kvalifikačního programu

V příštím školním roce se budou moci budoucí ředitelé vzdělávat v novém kvalifikačním programu pořádaném Národním pedagogickým institutem České republiky ve spolupráci s MŠMT a organizací Učitel naživo.

Helena Balcarová: Školy potřebují více respektu a spolupráce, tvrdí Saša Dobrovolná

V českém školství pracuje téměř třicet let. Nejprve učila děti, teď Saša Dobrovolná školí učitele mentory. Ti se pak snaží svým kolegům ukázat, že pro kvalitní výuku je lepší, když s dětmi, rodiči i mezi sebou spolupracují a jednají rovnocenně. Jak uvedla v rozhovoru pro časopis Vlasta, komunikace a respekt chybí podle ní v českých školách nejvíce.

Jakou podobu má střední článek a jaké role má plnit? V nové studii Arnošt Veselý shrnuje, jak o něm přemýšlejí zahraniční odborníci

Pojem „střední článek“ patří v současnosti k nejvíce skloňovaným v diskusi o změnách českého vzdělávacího systému. Studie Arnošta Veselého připomíná, že jedním z problémů (nejen) české diskuse je značná neukotvenost pojmu a odlišná očekávání, která si s ním různí aktéři spojují.

Iva Vokurková: Školy potřebují psychology, nejsou na ně ale peníze. Ministerstvo to chce do čtyř let změnit

Řeší šarvátky mezi žáky, potíže učitelů nebo komunikaci s rodiči. Školních psychologů je ale málo. A přitom jsou hlavně v době covidu podle ředitelů škol potřeba mnohem víc. Ministerstvo školství má plán, jak v následujících čtyřech letech školní psychology přilákat.

Zuzana Hronová, Michaela Endrštová: Bádat, podnikat a vynalézat. Příběh středoškoláků, kterým nezbývá než začít s kariérou na úkor školy

„Kupte popcorn, promítneme místním lidem film!“ vykřikuje první ze studentů. „Aha, už ho nekupujte, už promítání neděláme,“ mávne za pár vteřin rukou druhý. Pětadvacet finalistů letošní soutěže Středoškolák roku dává v Jizerských horách dohromady akci pro veřejnost. Mají pět hodin na to ji vymyslet a uskutečnit. Na chatě v Bedřichově jsou na víkendovém soustředění, které jim má pomoci v dalším rozvoji, přípravě na vysokou školu, nebo dokonce v rozjezdu start-upů.

EDUin proměnil Klub zřizovatelů. Nově je pro všechny zdarma

Klub zřizovatelů, který EDUin organizuje od roku 2019, prošel letos na podzim proměnou. Jeho novou podobu na konferenci pro zřizovatele Lepší škola 2021 představil programový ředitel EDUinu Miroslav Hřebecký.

K tabuli půjde české školství

V rámci komunikačních aktivit podpořila Nadace České spořitelny projekt časopisu Maminka.

Čím inspiruje nizozemské školství? Uskutečnilo reformu, která postavila do centra pozornosti dítě a jeho potřeby

Projekt Partnerství pro vzdělávání 2030+ uspořádal studijní cestu do Nizozemí, které se zúčastnily tři desítky stakeholderů působících v různých oblastech českého vzdělávacího systému, od místní a státní správy, přes školy po neziskové organizace. Cílem studijní cesty bylo bližší seznámení s nizozemským pojetím wellbeingu ve vzdělávání a středního článku vedení a podpory škol. 

Mladí Češi se kvůli klimatické změně bojí budoucnosti, vědí toho o ní ale jen málo. Co se mají naučit ve škole?

Mladí lidé vnímají změny klimatu jako naléhavý problém, který je nutné řešit, úroveň jejich vzdělání v této oblasti je ale spíše nízká. Jen málo z nich přitom připouští, že jim s rozvojem potřebných kompetencí pomohla škola. I o tom je třeba diskutovat v souvislosti s revizí RVP.

Expertní panel zve na workshopy k revizi RVP. Na osmi vysokých školách chce diskutovat o sedmi principech, z nichž by měla revize vycházet

Před dvěma měsíci začal pracovat expertní panel pro revizi rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání (RVP ZV). Jmenováni do něj byli odborníci z různých oblastí vzdělávacího systému, od škol po státní instituce. Ti od začátku září v sedmi pracovních skupinách hledali konsenzus na tom, jaké základní otázky je třeba při přípravě nového RVP položit – a jak na ně odpovědět.

Financial Times zařadily český ScioLink mezi top technologické šampiony

Testovací aplikace ScioLink, který společně vyvinuly společnosti Scio a Born Digital, zvítězil v kategorii Počítačová bezpečnost a IT v soutěži TECH Champion 2021 deníku Financial Times.

Byla jsem zasněná holka, co nosila domů dvojky nebo trojky. Že mám ADHD, to jsem se dozvěděla v 25 letech

Nakoukněte s námi do světa zasněné holky, která až v pětadvaceti letech zjistila, že má ADHD. Její upřímná zpověď odhaluje, jak se dá s poruchou pozornosti pracovat a studovat vysokou školu.

Žáci se mohou se třídou zapojit do StarDance v soutěži Tančí celá škola

Pohyb, spolupráce, kreativita a zábava. To v sobě spojuje právě spuštěná soutěž vzdělávací platformy ČT edu „Tančí celá škola“. V návaznosti na oblíbený formát StarDance se aktivita snaží povzbudit žáky základních škol k tomu, aby si sami, nebo spolu s učiteli, vyzkoušeli nové dovednosti. Po dlouhém období distanční výuky si tak mohou zkusit novou sportovně-uměleckou disciplínu a trochu se pobavit. Vyhrát mohou lekci od profesionálních tanečníků StarDance přímo ve škole či další zábavné ceny. 

Adéla Karásková Skoupá, Markéta Boubínová: Zavedeme průběžné testy a podle nich upravíme maturity a přijímačky, řekl při Debatě N kandidát na ministra školství

Přijímací zkoušky na střední školy rozhodují o budoucnosti dětí a zároveň ovlivňují obsah učiva. Podle nedávného průzkumu pro Deník N jsou pro rodiče zásadním tématem, zaměřila se tak na ně i čtvrteční Debata N. V ní kandidát na ministra školství Petr Gazdík (STAN) naznačil, jak mají koalice jednající o sestavení vlády v plánu testy změnit.

Bronislav Sobotka: Zamilujte se do angličtiny. Neprůstřelný návod, jak se naučit anglicky a užít si to

Znáte takové ty učitele, kteří umějí předat celé třídě totální nadšení a lásku ke svému oboru? Ty, co dělají z učení zábavu, na kterou se těšíte? Pokud ne, seznamte se s Bronislavem Sobotkou! 

Jak můžete vzdělávat děti v kyber-bezpečnosti zábavně?

Projekt Kraje pro bezpečný internet funguje od roku 2013 a k dnešnímu dni má na svém on-line kontě několik desítek vzdělávacích videospotů, e-learningových lekcí nebo pracovních listů. Všechny materiály jsou pro děti, rodiče, ale i učitele zdarma, a to nejen díky podpoře 13 krajů ČR a hlavnímu městu Praha.

Digitálním světem bezpečně už od nižších ročníků ZŠ

Animovaný seriál V digitálním světě z portálu JSNS.CZ nabízí vyučujícím návod, jak mluvit o bezpečném pohybu v online prostoru i s mladšími školními žáky. 

15 let Waldorfského lycea v Praze

V pátek 12. 11. 2021 se uskuteční oslava 15. výročí založení významné pražské alternativní střední školy – Waldorfského lycea. Program akce bude obsahovat úvodní workshopy pro rodiče a absolventy školy, po kterých proběhne od 17.00 slavnostní zahájení a vystoupení.

Vzniká společná platforma pro digitální vzdělávání. Školy najdou podporu i inspiraci na jednom místě

Projekt Učíme online komunity Česko.Digital se propojuje s Národním pedagogickým institutem České republiky (NPI ČR). Smyslem spolupráce je usnadnit co největšímu počtu škol využívání digitálních technologií ve výuce a tím zkvalitnit nejen distanční výuku, ale i rozvíjet digitální kompetence žáků, bez kterých se v dnešní době neobejdou.

Petr Šabata: V Česku skoro zázrak – nová vláda naváže ve školství na tu končící

Na přechodu mezi dosluhující vládou Andreje Babiše (ANO) a nastupujícím kabinetem Petra Fialy (ODS) se na školství usmálo štěstí. Předání agendy bude rychlé a hladké a také programově bude nový ministr Petr Gazdík (STAN) navazovat na končícího Roberta Plagu (za ANO), který v úřadu zůstane jako odborný náměstek pro vysoké školy. Široce přijímaná Strategie vzdělávací politiky do roku 2030+, kterou vypracoval tým expertů pro tuto vládu, nepoletí do koše.

„Zřizovatel nemůže jít proti všem, klíčem ke změně je spolupráce,“ říká ekonom Václav Korbel

Jak se dítěti bude dařit ve škole, o tom v Česku až příliš rozhodují příjmy rodičů. Doplácejí na to nejen děti ze sociálně slabých rodin, ale i obce a regiony, kde vyrůstají. „Lepší vzdělávání může v dlouhodobém horizontu nastartovat ekonomický rozvoj nebo snížit kriminalitu,“ myslí si Václav Korbel ze společnosti PAQ Research a z think tanku IDEA při CERGE-EI.

Deborah M. Plummer: Hry pro rozvíjení sociálních dovedností u dětí 5–12 let

Každý chceme mít kamarády. K tomu, abychom si je dokázali najít a udržet, potřebujeme umět spoustu důležitých věcí – naslouchat, dělit se, pomáhat, soucítit, nesoutěžit, ale spolupracovat…

Kateřina Fuková: Venkovní únikové hry dělají z chytrého telefonu pomocníka

Letošní změny v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání vyslaly do společnosti jasnou zprávu: informační technologie jsou každodenní realitou člověka 21. století a žáky je v ní třeba připravit na uplatnění s co nejlepším vzděláním.

Barbora Postránecká: Byl jsem průšvihář, říká učitel, který mění české školství

Je mu třicet, už téměř deset let učí a zároveň studuje na pedagogické fakultě. Daniel Pražák, učitel z pražské Základní školy Strossmayerovo náměstí, působí taktéž v hnutí Otevřeno, které má za cíl zlepšovat kvalitu studia budoucích učitelů.

Jitka Polanská: Učitel není buď hrdina, nebo budižkničemu. Realita není černobílá, říká šéfka učitelského spolku

Láska to byla až na druhý pohled. Petra Mazancová nejdřív na české školství zanevřela, ale teď je již mnoho let spokojenou učitelkou a k tomu předsedkyní profesního spolku Učitelská platforma. Ten se soustředí na vzájemnou podporu pedagogů a zlepšení veřejného obrazu učitele. „Tisíce učitelů ze škol odcházejí nebo rezignují, protože podporu nedostali. Poškozuje to je i desetitisíce jejich žáků,“ říká.

Co by mělo v RVP zůstat a co by se mělo změnit?

S novým školním rokem se znovu rozběhla práce na revizi rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání (RVP ZV). Ambicí expertního panelu je během příštích měsíců hledat napříč odbornou veřejností shodu na tom, jakou cestou by se kurikulum mělo vydat. EDUin se zeptal v anketě osmi lidí, kteří působí v různých oblastech vzdělávání a dívají se na ně z různých perspektiv.

Konference zahájila veřejnou diskuzi k Hlavním směrům revize RVP ZV

V úterý 19. října 2021 proběhla za účasti ministra školství Roberta Plagy konference zahajující veřejnou diskusi k Hlavním směrům revize RVP ZV. Během dvouhodinového programu panelisté představili sedm hlavních témat, která chtějí při psaní Hlavních směrů revize obsáhnout. Ve druhé polovině programu panelisté odpovídali na dotazy, které mohli diváci pokládat osobně na kameru nebo posílat písemně do chatu.

123 tipů pro výuku, která baví děti i učitele

Jak pracovat s dětmi, které se stále ptají? Dají se venku učit zlomky? Jak získat výhody z on-line výuky? Nejen na tyto otázky odpovídá knižní novinka Andrey Tláskalové. Knihu ocení zejména pedagogové 1. stupně, ale i další učitelé a vychovatelé. Autorku mohou čtenáři znát z televizních obrazovek z pořadu UčíTelka a dalších projektů.