Rick Hanson, Mathew McKay a kol.: Okamžitá pomoc proti úzkosti pomocí KBT, mindfulness a relaxace

Žijeme v nejisté době. Možná vám v poslední době hlavou jako o závod běží rozličné myšlenky, točíte se v kruhu katastrofických scénářů, jste vystresovaní nebo se bojíte se o sebe či své blízké. Potřebujete se „hodit do klidu“, a to co nejdřív. 

Jitka Polanská: Učitel má vliv na charakter žáků,ať chce nebo ne. Jeho výchovná role je nevyhnutelná, říká Jan Habl

„Z průzkumů mezi učiteli nám vychází, že si žáci tvoří vztah k předmětu skrze vztah k učiteli,” říká profesor Jan Hábl. S kolegy na pedagogické fakultě Univerzity Hradec Králové zavedl předmět Výchova charakteru, který by se podle něj měl dostal do povinného základu pro všechny studenty učitelství. Jakožto přední expert na dílo Jana Amose Komenského při tom čerpá z jeho odkazu.

Anna Brzybohatá: Přichází sci-fi a školství nestíhá. Děti musíme učit nové technologie, ne hlavní města v Africe, říká vědec

Ač se v posledních letech ve světě masivně rozvíjí moderní technologie, školství tomu nestačí. Podle amerického vědce Johna Moravce by se mělo neustále přizpůsobovat praxi, ve výsledku je ale vzdělávací systém pomalý. „Školství není dostatečně flexibilní a na potřebné změny reaguje se zpožděním. Nejen v Česku, ale globálně,“ říká Moravec, který je odborníkem na budoucnost vzdělávání a vývoj trhu práce v souvislosti s technologiemi. 

SKAV: Mýtům i reálným rizikům spojeným s používáním technologií se věnovala konference Digitální wellbeing dětí

Aktuální pohled na problematiku digitálního wellbeingu u dětí představila odborná konference, kterou uspořádal SKAV (Stálá konference asociací ve vzdělávání). Konference se uskutečnila v rámci českého předsednictví v Radě EU pod záštitou MŠMT.

Lucie Römer: Neexistují dva stejní lidé ani dvě stejné děti. Na to by měla škola reagovat

Všichni, kdo chtějí zlepšit školství, skloňují slovo individualizace. O úpravě výuky podle potřeb jednotlivých žáků mluví ve dvojrozhovoru také lektorky Barbora Heřmanová a Věra Váňová Krejčová.

Ministerstvo školství chystá změnu školních poradenských pracovišť

Ministerstvo školství připravuje změnu ve fungování školních poradenských pracovišť na základních, středních a vyšších odborných školách. Chce vymezit náplň práce výchovných poradců, metodiků prevence a dalších pracovníků, jejichž činnost se nyní v mnohém překrývá. Jedná se i o změně v počtu hodin, které by poradenští pracovníci měli odučit jako řadoví učitelé.

Markéta Hronová, Michaela Ryšavá: Zvláštní školy jsme zrušili, ale školy plné problémových dětí existují dál

Církevní základní škola Filipka v Brně vznikla před čtyřmi lety. Její ředitelka Ruth Konvalinková se chtěla zaměřit hlavně na inkluzi sociálně vyloučených dětí. Jenže k tomu nikdy nedošlo. Od začátku se jim ve škole hromadili žáci s různým stupněm postižení a vzdělávacími problémy a s nimi také asistenti pedagoga. Mají ho v každé třídě. Podobné školy jsou ve všech regionech, přestože tomu měla zabránit inkluzivní novela, která vstoupila v platnost před šesti lety.

Hana Vykoupilová, Helena Zitková: Připravte děti na život. Rozvoj soft skills pro každého

Naše kniha vás originálním způsobem seznámí s tím, jak v dětech rozvíjet tzv. soft skills, tedy základní dovednosti potřebné pro spokojený život. Díky použitému koučovacímu a sebekoučovacím principu má velký význam nejen pro rozvoj dětí, ale také dospělých.

Jana Potužníková: Proč je dobře, že televize vysílají seriály o školství a o školách

Když se na začátku listopadu odvysílal poslední díl z druhé série Pan Profesor s Vojtou Dykem, říkala jsem si, že se mi po něm bude stýskat (po seriálu – ne po Vojtovi). I když tohle byla oproti Ochránci nebo netflixovské Euphorii naprostá soap opera (a druhá řada byla oproti té první fakt slabá), je prostě dobře, že seriály ze školního prostředí vznikají.  

Michal Komárek: Ministři školství se mění jako učitelé obrany proti černé magii

Ve studiu Odrazu 89 diskutovala Hana Vellánová s mladým kolegou Danielem Pražákem. Věkem jsou od sebe vzdáleni víc než jednu generaci. Přesto se v podstatných věcech shodují. 

Roman Dolejský: Smutná čísla školství: Až pětina dětí nezvládá základku a situace se nelepší

Mnoho dětí v Česku má problém dochodit všech devět ročníků základní školy. V některých oblastech je to každé desáté dítě, někde jsou čísla i horší. Zhoršuje se také úspěšnost dětí na středních školách.

Mobbing a bossing na pracovišti. Jak se projevují?

Šikana na pracovišti se může objevit ze strany nadřízených i kolegů a při určitém chování je na místě zpozornět. V období pandemie onemocněním covid-19 se kontakty mezi kolegy na pracovišti přechodně omezily. S nástupem do škol se opět mohou vynořit staré, neřešené problémy ve vztazích na pracovišti. Jak mobbing a bossing rozpoznat a jak se mu účinně bránit?

Čtvrtina učitelů je před vyhořením

Většina učitelů je ve své práci spokojena, navíc se v poslední době cítí i adekvátně finančně ohodnocena. Zároveň ale čeští pedagogové bojují s vyčerpáním a hrozbou syndromu vyhoření. Vyplývá to z projektu Mapa školy, v němž odpovídalo 2600 učitelů.

Marcela Kotová: Zima už je zase tady, sníh nám vlezl do zahrady. Tematické celky a pracovní listy pro MŠ

Pracovní sešit zaměřený na období zimy je stejně jako jeho dva předchozí díly rozdělený na dvanáct týdenních bloků s jednoduchými popisy činností. Veškeré aktivity jsou rozepsány na jednotlivé dny a autorka dbá na jejich vyváženost v kontextu celého týdne.

Joshua Hayden: Mladí lidé vědí málo o 17. listopadu 1989. A přitom bychom právě dnes něco takového potřebovali

Svět právě teď 17. listopad 1989 potřebuje. Tehdejší události na mě jako na amerického profesora, který přednáší v Praze, nejen silně zapůsobily, ale také mě přesvědčily, že mají mnohem víc co říct nám všem. I dnes. Íráncům bojujícím za svobody žen, Tchajwancům usilujícím o autonomii, Američanům bojujícím za slušnost a pravdu i mnoha dalším.

Jana Potužníková: Iniciativa chce založit sto dětských skupin. Některá města jsou nadšená, jinde by ženy poslali k plotně

Iniciativa Sto skupin plánuje založit rovnou stovku nových dětských skupin a pomoci tak do předškolního vzdělávání umístit co nejvíc z těch dětí, pro něž aktuálně není ve státních školkách prostor. Po půlroce fungování právě otevřela devátou. Zakladatel iniciativy Jindřich Fialka je přesvědčen, že právě toto je ta správná cesta, jak pomoci rozproudit předškolní vzdělávání. 

Michaela Endrštová: Neumí ani držet nůžky. Školky dávají dětem z chudých regionů větší šanci na úspěch

Čím více dětí chodí v sociálně znevýhodněných regionech do školky, tím méně jich pak na základní škole propadá a zameškává hodiny, ukazují nová data společnosti PAQ Research. Předškolní vzdělávání je zvlášť klíčové pro znevýhodněné děti, kterým chybí běžné návyky a dovednosti z rodin. Bez něj už v první třídě za spolužáky zaostávají a další problémy se už jen nabalují. 

Josef Mačí: Proč jsou školy někde úspěšnější? O dítěti se může rozhodnout ještě před zápisem

Dvě podobné obce, ale v jedné se daří dětem ve školách lépe. Výzkum ukázal, že záleží už na tom, jak brzo děti nastupují do školky nebo jestli mají základky kvalifikované pedagogy.

ČOSIV: Stanovisko k návrhu státního rozpočtu v souvislosti se zajištěním financování asistentů pedagoga

Aktuálně projednávaný návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2023 potvrzuje dlouhodobý trend. Školství není pro naši zemi prioritou a opět šetříme na nepravém místě.

Daniela Hromková: Nezajímá je politika ani náboženství. Mladí Češi se bojí změny klimatu a fandí Evropě

Se stranami, které volí, se mladí Češi téměř neztotožňují. Zato jsou velmi proevropští a zajímá je osud planety. Většinu z nich trápí změna klimatu a sociální nespravedlnost. Na rozdíl od vrstevníků v okolních zemích je naopak nezajímá náboženství. Ukázal to průzkum agentury STEM, který má Aktuálně.cz exkluzivně k dispozici. 

Inspirace úspěšnými vzdělávacími systémy: Budeme také „chytrozemí“?

Zveme vás na Kulatý stůl SKAV a EDUin 24. 11. 2022 od 14 do 16 hodin on-line.

Anna Brzobohatá: Hospodářské noviny: Státní maturita je na Slovensku osmkrát levnější. Česko řeší, jestli se má inspirovat

Zatímco v Česku vyšla před třemi lety státní maturita na 150 milionů korun, Slovensko ji zvládlo udělat za 18 milionů. Tedy osminásobně levněji. Tuzemští politici nyní hledají cesty, jak maturitu nejen změnit, aby odpovídala 21. století, ale i zlevnit. A inspirovat se chtějí v zahraničí. I proto na ministerstvo školství přijela předat svoje zkušenosti Romana, dlouholetá šéfka slovenské obdoby českého Cermatu – organizace připravující maturity. Úspor lze podle ní dosáhnout několika způsoby. Jednou z možností je například dělat písemnou část maturit elektronicky. Což zkouší na vybraných slovenských školách od roku 2015. „Jsou na to pochopitelně třeba počítače, které jsou drahé, ale efektivita je vysoká,“ popisuje Kanovská.

Martina Mašková: Čtenářství není o genech. V rodině je ale přenosné a základ k němu se vytváří už v brzkém věku, míní odborník

Knižní série Harryho Pottera je tu letos s námi již 25 let. Příběh o kouzelnickém učni ovlivnil nejen děti, ale i dospělé po celém světě a přivedl je opět ke čtení. Jak je to možné? Proč dětský příběh zlákal i dospělé? Jak přivést děti ke čtení a jak je na tom obecně české čtenářství?

Hana Vaverková: Badatelkou do smrti

Každý pedagogický pracovník má povinnost se vzdělávat, řekla ředitelka a předložila nám k vyplnění Plán osobního profesního rozvoje. A já, kousek před sedmdesátkou, jsem se upsala k formativnímu hodnocení a k bádání. 

Lucie Kocurová: Ty nejlepší školy jsou na Moravě, v Praze vzdělávání brzdí nedostatek učitelů

Kde v Česku mají kvalitní základní školy? A jaké faktory ovlivňují vzdělávací úspěšnost dětí? Odpovědi na tyto otázky nyní nabízí studie společnosti PAQ Research.

Eduzměna: Unikátní projekt měnící vzdělávání hledá cesty, jak se šířit dál

Nadační fond Eduzměna pracuje na systémové změně vzdělávání. Na Kutnohorsku hledá společně s pedagogy, dětmi, rodiči, vedením škol a jejich zřizovateli, co je třeba udělat pro to, aby se všechny školy v regionu dál rozvíjely. A aby děti chodily do školy rády a škola je dokázala připravit do života. Nyní je pilotní projekt v poločase – má za sebou řadu výsledků a dat, popsané slepé uličky i příklady dobré praxe. A tak Eduzměna začne ověřovat postupy, jak to, co funguje v jedné obci s rozšířenou působností, šířit do dalších: rychleji, jednodušeji, efektivněji. A pro toto ověřování nyní hledá partnerské regiony.

Využití sociometrie jako prevence šikany nadaných žáků

Terčem šikany se často stávají mimořádně talentované děti – právě pro svou odlišnost. Tento článek přináší nástroje, které pomohou předcházet rozvoji šikany ve školním kolektivu. 

Lucie Römer: Každé dítě by mělo vědět, co mu při učení pomáhá. A taky to dostat

Jedním ze slov skloňovaných snad ve všech plánech na rozvoj školství je individualizace. Úprava výuky podle potřeb jednotlivých žáků byla také námětem letní školy Eduzměny. Zkušenosti z praxe přinášejí lektorky Barbora Heřmanová a Věra Váňová Krejčová v dvojrozhovoru.

Projekt K budoucnosti mění život studentů ve Středočeském kraji. Kraj získá 30 milionů korun na zkvalitnění výuky

Prostřednictvím projektu K budoucnosti, který Nadace rozvoje občanské společnosti realizuje, se mění přístup studentů i pedagogů k odborné výuce. Jeho cílem je podpořit modernizaci školství, zapojit studenty aktivně do výuky a zvýšit kvalitu studia. V následujících pěti letech bude do Středočeského kraje investováno téměř 30 milionů korun.

Robert Čásenský: Z nadaných dětí ty takzvaně „normální“ prostě neuděláte

Narodily se s neobvyklými rozumovými schopnostmi. Přesto to mohou mít ve škole těžší než ostatní. Potíž je, že škola často jejich mimořádné nadání neodhalí anebo neví, jak ho správně rozvíjet, říká psycholožka Šárka Portešová. Takové děti pak mohou učitelům a spolužákům připadat divné, ocitnout se v izolaci nebo úplně ztratit o školu zájem.

Pavel Kasík: V cizině se mladí naučí skvělou vědu. Česko je musí lákat zpět, říká lékař

Působil na prestižních univerzitách v USA a Francii, patří mezi špičky v oboru. Přesto se Radek Špíšek vrátil do Česka. Obává se však, že zde stále nejsou ideální podmínky pro vznik excelentní vědy. Chybí třeba výuka v angličtině.

Obchodná akadémia Žilina (SR): Jazykové kurzy pre učiteľov v školskom roku 2021/2022 v rámci programu Erasmus+

Nezkusíte to také jako kolegové ze Slovenska?

Zuzana Tascas: Cizí jazyk se v australské škole nenaučíte

Cizí jazyk v Austrálii, ve státě Viktorie, se pravděpodobně nenaučíte ve škole. Buď máte štěstí a žijete v oblasti, kde se váš rodný jazyk nebo jazyk, který chcete studovat, vyučuje v rámci Viktoriánské školy jazyků (Victorian School of Languages VSL), nebo si musíte najít soukromého učitele.

Vladimíra Spilková: Stát nesmí rezignovat na dohled nad regulovanou profesí učitele

Z dopisu Prof. PhDr. Vladimíry Spilkové, CSc., poslancům k novele zákona o pedagogických pracovnících vybíráme: "Novela zákona jako celek obsahuje řadu potřebných změn. Konkrétně se jedná o systémovou podporu začínajících učitelů včetně zavedení tzv. adaptačního období, legislativní ukotvení uvádějícího, provázejícího i třídního učitele a dalších podpůrných profesí a pozic ve školství, jako je např. školský logoped, speciální pedagog, či psycholog a v neposlední řadě také garance platů pedagogických pracovníků navázáním na průměrnou mzdu v ČR. 

Je však znehodnocena několika kontroverzními paragrafy, které zásadním způsobem ohrožují učitelskou profesi a její prestiž ve společnosti a zejména kvalitu vzdělávání v regionálním školství. Zásadní je, že pro tak radikální a učitelskou profesi degradující krok nejsou věrohodné důvody opřené o relevantní data."

Vyjádření Asociace děkanů pedagogických fakult k novele zákona o pedagogických pracovnících

Také Asociace děkanů vydala tiskovou zprávu a prohlášení, ve kterém se vyjadřuje k jednotlivým systematickým chybám novely a varuje před riziky v případě, že novela vejde v platnost. 

Petr Najvar: Učitelé bez pedagogického vzdělání? To je návrat o sto let!

To, aby kvalifikaci učitelům přiznávali ředitelé školy, je pořádně velkým krokem zpátky.

Školství je potřeba měnit odspodu

Výjimeční a inspirativní učitelé fyziky a informatiky převzali 28. října ceny Albertus. Do třetího ročníku bylo nominováno 30 pedagogů působících na gymnáziích, základních a středních školách po celé ČR. Sedm z nich porota vybrala mezi finalisty. Mezi nimi je RNDr. Věra Koudelková, Ph.D., učitelka fyziky na ZŠ generála Františka Fajtla a vědecká pracovnice na Katedře didaktiky fyziky MFF UK.

Získat pro revidované RVP učitele je klíčové. Bez nich nemá sebelepší kurikulum šanci něco změnit

Můžete si přečíst shrnutí diskuse z říjnového Kulatého stolu SKAV a EDUin na téma Jak to bude dál s revizí RVP? Diskuse se věnovala procesu tvorby nového kurikula pro základní školy, který již odstartoval, přestože ještě není schváleno definitivní zadání pro revizi. Dokument Hlavní směry revize RVP ZV stále prochází vnitřním připomínkovým řízením na ministerstvu školství.

Dominika Hromková, Michaela Endrštová: Kamarád na dva roky. Útěku učitelů ze škol začínají bránit zkušenější mentoři

Až patnáct procent začínajících učitelů svou profesi do dvou let opustí. Chybí jim podpora a připadá jim, že jsou na všechno sami. Ministerstvo školství doufá, že je udrží díky uvádějícím učitelům. Zkušenějším kolegům, kteří jim budou první dva roky pomáhat. Úspěšně to zkouší třeba na základní škole ve Velké Bíteši. Zástupkyně místního ředitele odhaduje, že tím udrželi už tři mladé učitelky.

Jak to vypadá s revizí RVP? SKAV a EDUin na toto téma uspořádaly kulatý stůl

V rámci Národního pedagogického institutu (NPI ČR) se již jednotlivé pracovní skupiny pustily do revize rámcového vzdělávacího programu pro základní školy (RVP ZV), zatím ale nemají v ruce definitivní zadání.

Na periferní školy zapomínáme, myslí sí Miroslav Hřebecký

Přečtěte si rozhovor Petry Mackové s Miroslavem Hřebeckým o projektu na podporu periferních malotřídních škol „Kam chodí vítr spát“, který vznikl pro web zapojmevsechny.cz. Vybraných pět malotřídních škol v periferních oblastech ČR dostává všestrannou podporu: mentoring, procesní audit, vzdělávání. To vše za účelem stabilizace škol a zvyšování kvality vzdělávání. Téma podpory škol na periferii by Miroslav Hřebecký po skončení projektu rád přenesl i na úroveň ministerstva školství nebo školní inspekce.

Jak vypadá české odborné školství při pohledu zvenku? S ostatními zeměmi EU jej porovnává nová studie

Diskuse o budoucnosti odborného školství se v Česku točí kolem přebujelé soustavy oborů, kvality učňovského vzdělávání nebo příliš brzkého rozdělení mladých lidí do vzdělávacích větví, po němž je už obtížné změnit směr. Jen zřídka má ale diskuse přesah za hranice a vidí české odborné střední školy v kontextu jiných evropských vzdělávacích systémů. Jak vypadá při pohledu zvenku?

Oldřich Matoušek a kolektiv: Strategie a postupy v sociální práci

Kniha přináší ucelený přehled oborových přístupů užívaných v současné sociální práci. Jejich praktická aplikace je pak dokumentována na názorných kazuistikách, jednotlivá hesla jsou logicky členěna do tematických oddílů.

Zuzana Tascas: „Buddies program“ je na většině australských základních školách běžná součást školního programu

Zkušenější buddies (děti z vyšších ročníků) svým svěřencům z nižších ročníků pomáhají nejen začlenit se do školy, ale také pochopit složitější učivo, čtou jim knížky nebo si jen tak povídají a sdílejí své zážitky i pocity. Celý program má za úkol propojit děti mezi sebou a vytvořit přátelskou a bezpečnou atmosféru ve škole.

Lucie Kocurová: Nejlepší školy najdeme ve východní Asii a na severu Evropy. Proč jsou jejich žáci úspěšní a jak se to testuje?

Jak se vůbec pozná to „nejlepší školství“? K mezinárodnímu porovnávání kvality školských systémů, které by v ideálním případě mělo vést ke sdílení dobré praxe a reformám v hůře hodnocených zemích, slouží hned několik mezinárodních srovnávacích testů. Patří k nim také testy TIMSS a PISA, které v Česku administruje Česká školní inspekce a jež veřejnosti nabízejí jisté srovnání žákovských vědomostí v různých zemích světa.

Dobrá praxe: Formativní hodnocení a sebehodnocení

Ředitelka soukromé Základní školy Školamyšl v Litomyšli, Radoslava Renzová, začala pracovat se slovním hodnocením žáků v roce 2009, v době, kdy ještě působila na pozici ředitelky v Základní a Mateřské škole Svitavy– Lačnov. V rozhovoru s ní, který vám přinášíme, se dočtete, s jakými hodnoticími nástroji (a formuláři) pracují učitelé v ZŠ Školamyšl, co jsou to triády, proč v hodinách učitelé neznámkují, a k čemu je užitečné, aby žáci hodnotili sami sebe i svoje spolužáky ve výuce.

Lucie Kocurová: Ti nejnáročnější žáci odhalují nejlépe, co v systému nefunguje, říká americká profesorka Heather George

Méně kázeňských problémů, bezpečí a podporující atmosféra ve škole i více času pro učení – systém pozitivní podpory chování, známý ve světě pod zkratkou PBIS, pomáhá dětem i učitelům. Tato metoda už se testuje v několika českých školách a v minulosti se osvědčila například při integraci syrských uprchlíků v tureckých školách. Do Česka ji přijede školit americká profesorka Heather George.

Projekt K budoucnosti mění život studentů ve Středočeském kraji. Kraj získá 30 milionů korun na zkvalitnění výuky

Prostřednictvím projektu K budoucnosti, který Nadace rozvoje občanské společnosti realizuje, se mění přístup studentů i pedagogů k odborné výuce. Jeho cílem je podpořit modernizaci školství, zapojit studenty aktivně do výuky a zvýšit kvalitu studia. V následujících pěti letech bude do Středočeského kraje investováno téměř 30 milionů korun.

Michal Kneblík: Na prvním stupni by žáci dali škole za 1, starší jsou často nespokojení

Přes 27 tisíc žáků poskytlo svým základním školám zpětnou vazbu, a to v rámci dotazníkového šetření Mapa školy. Z něj vyplývá, že čím jsou školáci starší, tím jsou kritičtější.

Základka – první český dokumentární podcast ze školy

Podoba českého školství je v posledních letech předmětem společenské diskuze. Mnozí rodiče, ale i učitelé, volají po změnách. Nový podcast Základka si klade za cíl ukázat, jak může fungovat škola, v níž je téměř vše jinak. Nezvoní zde, děti si tykají i s ředitelkou, rozhodují o pravidlech školy a vlastně někdy i o tom, co se budou učit, hodiny nemají 45 minut, chybí předměty i známky a tak by se dalo pokračovat. 

Obchodná akadémia Žilina (SR): Odborná prax žiakov v Dubline v roku 2022

Zajímavá zkušenost kolegů ze Slovenské republiky.

Štěpánka Vontrobová: Svobodná škola je super. Dokáží však děti se svobodou skutečně samy pracovat?

Chcete si sami určovat, co, kde, kdy a s kým se budete učit? Je to koncept, po kterém by asi skočila velká část dospělých – konečně se učit něco, co nám dává smysl, co nás skutečně zajímá, co opravdu potřebujeme. Wow. Mají to ale tak i děti?

Lenka Kašparová: Jde to i bez pětek

Robert Čapek alias Líný učitel seznamuje ostatní pedagogy s moderními výukovými metodami a také se věnuje vlastní učitelské praxi. Kromě toho stihl vydat už osm knih, kde ostatním učitelům radí, jak učit, a příliš se přitom nezapotit.

Jitka Polanská: Učitelé jsou změnám ve školství otevřenější než rodiče. Nejvíc školu ale proměnily děti, říká zakladatel EDUinu Tomáš Feřtek

„Pokud má škola vychovávat svobodné bytosti, je třeba svobodu dopřát i učitelům. Rodiče by neměli očekávat, že škola bude skákat podle toho, jak pískají. Vize a koncepce je otázka vedení školy,” říká Tomáš Feřtek. Jedním z cílů, proč v roce 2010 spoluzakládal informační centrum o vzdělávání, bylo probudit rodičovskou veřejnost z letargie a zvýšit společenskou poptávku po kvalitním vzdělávání.

Michal Novák: Naučme se správně zacházet s výchovně-vzdělávacími zdroji!

Je to už více než třicet let, co jsem poprvé stanul tváří v tvář svým prvním žákům, a stále se nemohu zbavit dojmu, že něco při výchově a vzdělávání děláme špatně. Konkrétně „co“ mně došlo až v poslední době, v době koronaviru a války na Ukrajině – připravujeme své svěřence na život, jaký je teď, přesněji jaký byl ještě před několika lety, ale ne na takový, jaký bude. A že bude jiný, o tom snad už nepochybuje žádný rozumně uvažující člověk.

Josef Mačí: U maturit chci více příkladů ze života. Třeba úroky, říká nový šéf Cermatu

Digitální maturity i více úloh z praktického života. Takové změny plánuje nový ředitel Cermatu Miroslav Krejčí. Nyní ale musí velmi rychle vybrat firmu, která bude testy tisknout. Zatím není vyhlášena ani zakázka.

Marcela Trantinová a kol.: Nápadníček 2. Celoroční plán aktivit pro mateřské školy

Kniha aktivit pro MŠ navazuje na stejnojmenný úspěšný první díl a zaměřuje se na široký repertoár různých druhů činností: témata pro ranní kruh, výtvarné práce, hry s písmenky a textem, manipulační stolní hry, hudební aktivity, pokusy a objevy, konstrukční hry, sebeobslužné dovednosti, rozvoj pohybu a relaxace, manuální aktivity, dramatika a práce s pískovničkou.

Kateřina Lánská: Chystá se změna pojetí školní zralosti. Na obou stupních by bylo dobré trochu polevit, shodují se garantky z Národního pedagogického institutu

„Mnohdy v mateřských školách přebíráme role prvního ročníku základní školy, je to celé o proměně smýšlení v mateřských, ale především v základních školách,” říkají Hana Splavcová a Hana Havlínová, spolupracovnice a garantky oblastí předškolního a prvostupňového vzdělávání v NPI ČR. Obě se aktuálně podílejí na revizích kurikula a společnými silami se snaží o koncepční proměnu, která má za cíl zmírnit nároky kladené na děti při jejich přechodu z mateřských do základních škol. Kromě plynulého přechodu mezi oběma stupni vzdělávání si od této změny slibují i snížení počtu odkladů školní docházky a zvýšení důvěry rodičovské veřejnosti ve školský systém.

Filip Šára: Do škol má nově přijít i „wellbeing“. Není jasné, jak na to

Velkou revizí rámcových vzdělávacích programů (RVP) se má do školní výuky dostat též důraz na tzv. wellbeing (pocit tělesné a duševní pohody). V českém prostředí nicméně pro výuku wellbeingu zatím chybí metodická opora, upozorňují zástupci České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání (ČOSIV). Přicházejí proto s novou metodikou. 

Rostislav Hányš: Průmysl v kraji volá po škrtání gymnázií, chodí na ně třetina středoškoláků

Zástupci průmyslu z Olomouckého kraje opětovně žádají zásah politiků ve školství. Požadují snížení počtu otevíraných tříd na gymnáziích a ještě větší podporu technických oborů. Podle posledních statistik totiž na gymnázia v kraji chodí téměř třetina všech náctiletých, kteří po základní škole zamíří na střední školy.

Tomáš Matoušek: Za dva roky bychom rádi spustili digitální maturity, má jasno nový šéf Cermatu

Kromě stabilizace firmy a dodání jí klidu po divokém půlroce, je jeho hlavním úkolem digitalizace maturitních a přijímacích zkoušek. Bývalý policejní IT specialista Miroslav Krejčí bere funkci ředitele Cermatu jako výzvu, a přestože je teprve na samotném začátku nové životní etapy, má už velké plány, jak organizaci a skrze ni i české školství posunout kupředu.

Otevřeno: záleží nám na psychickém bezpečí na školách. Pojďme budoucí učitele učit, jak bezpečné prostředí ve třídě vytvářet

Otevřeno je hnutí studentů a učitelů na pedagogických fakultách. Na svém webu píší: Věříme, že cestou k proměně vzdělávání je dobrá příprava pedagogů. Od roku 2015 usilujeme o její zlepšování přímo zevnitř pedagogických fakult. Jsme studenti a učitelé z celého Česka. Pořádáme vzdělávací akce, pomáháme pedagogům růst a spolupracujeme na šíření dobré praxe a systémových změn.

Podpora učitelů a ředitelů a lepší výsledky u dětí, to je cíl okresních Partnerství pro vzdělávání 2030+ v Olomouckém kraji

Lepší podporu učitelům i ředitelům škol, díky níž budou mít více prostoru pro pedagogickou práci a zlepšování učení a wellbeingu dětí, očekávají signatáři od nově založených Partnerství pro vzdělávání 2030+ na území okresů Šumperk a Jeseník v Olomouckém kraji.

Zora Syslová a kolektiv: Věkově heterogenní třídy v mateřské škole

Kniha se zabývá tématem věkově heterogenních a homogenních tříd. Jaké jsou výhody heterogenního uspořádání? Co udělat pro to, aby se v nich daly naplňovat výchovně vzdělávací záměry? Na co bychom se měli při práci s heterogenní skupinou zaměřit?

Josef Mačí: Dělení žáků na lepší a horší? Velká reforma školství se zadrhla

Ministr školství Vladimír Balaš zadal vypracování dalšího dokumentu k reformě vzdělávání. Odkládá se tak zásadní rozhodnutí – jestli Česko začne dělit žáky na lepší a horší.

Lucie Kocurová: Studenti mají tendenci věci vzdávat, jakmile jim to nejde. Musí si ale zvyknout neutíkat, říká oceněný učitel

Mohl se stát skvěle placeným ajťákem, namísto toho je spokojeným učitelem informatiky na Gymnáziu a Jazykové škole ve Zlíně. Michal Mikláš učí své studenty počítačovou grafiku a informatiku, a to tak dobře, že se letos stal jedním z finalistů soutěže Global Teacher Prize Czech Republic. „Informatika je obor, který se rychle vyvíjí. Musím se učit pořád dál, jinak bych byl úplně passé. Do svého rozvoje investuji vlastní peníze,“ říká.

Kamila Minaříková: Jak učit děti? Důležitá je samostatnost a motivace, radí odborníci

Otevřená písanka, tupá tužka, pobrekávající dítě a rodič, který se snaží zachovat klid. Vytvořit si ke škole pozitivní vztah může zhatit i urputnost rodičů při školní přípravě. Podle odborníků by se u dětí měla podporovat především vnitřní motivace, přísnost a orientace na výkony mohou uškodit.

Josef Mačí: Jasná čísla o „škole na dálku“. Tyto děti distanční výuku nezvládly

V loňském školním roce opakovalo ročník 8204 dětí, to je absolutně i procentuálně nejvíce za posledních deset let. Odborníci to dávají do souvislosti s distanční výukou během pandemie covidu.

Jak na rozvoj čtenářských dovedností u žáků s jazykovou bariérou

Existence literárního kroužku ve škole může efektivně podpořit rozvoj čtenářských dovedností u žáků s jazykovou bariérou. Tento článek nabízí metodiku, která ukazuje asistentům pedagoga i učitelům, jak zavést třífázový model učení a metodu pětilístek do řízené výuky žáků na druhém stupni.

Zuzana Hronová: V roce mluvil ve větách, ve čtyřech četl. Český chlapec je zázračným dítětem

Jan Herzig je typické zázračné dítě. Od prvních měsíců se mentálně vyvíjel neobyčejně rychle. V první třídě už četl bichle o historii, nakonec ho pohltila astronomie a vášeň pro ni předává dál. Jednou by chtěl vzletět do vesmíru.

Michaela Endrštová, Magdalena Synková: Logika i programování navíc. Školy otevírají speciální třídy pro nadané děti

V Česku jsou první školy či projekty, které se věnují podpoře nadaných nebo mimořádně nadaných dětí. Podle odborníků to však nestačí. Chybí systémová podpora, které se přemýšlivým žákům dostává jedině od osvícených učitelů či jednotlivců. Varují, že pokud se nepodaří zlepšit práci s nadanými a jejich diagnostiku, bude země dál přicházet o talenty. A trpět tím budou i samotné děti.

Zuzana Hronová: Inkluze měla být přínosná pro všechny. O nadané či slabé však umějí pečovat jen některé školy

Vyhláška o společném vzdělávání pro všechny děti vtrhla do škol v roce 2016. Nebyli na ni připraveni učitelé, poradny ani rodiče. Ne všechny se ale podařilo zapojit tak, aby je výuka rozvíjela naplno. Chybí poradny, speciální pedagogové, asistenti, ve třídách je příliš mnoho dětí. Školy si nevědí rady s dětmi ze sociálně slabých rodin a s mimořádně nadanými. Výjimky ale ukazují, že cesta tu je.

Filip Vrána: Práce učitele je stresující. Českému školství chybí systém, jak tomu čelit

Českému školství chybí soustavná péče o učitele, kteří ve své profesi čelí zvýšené míře psychické zátěže. Její zvládání je přitom podmínkou k tomu, aby se učitelé byli schopni účinně bránit tlakům, které jsou na ně ve škole vyvíjeny a nepodléhali syndromu vyhoření.

Jitka Polanská: Chystá se velká změna v přidělování asistentů pedagoga školám. „Nejde nám jen o to ušetřit,” říká ředitel odboru základního vzdělávání MŠMT Michal Černý

Asistent pedagoga nyní přichází na školu, pokud je konkrétnímu dítěti přidělen pedagogicko-psychologickou poradnou jako takzvané podpůrné opatření. Ministerstvo školství ale plánuje zásadní změnu modelu. Na základě několika parametrů vypočítá pro každou školu počet úvazků pro asistenty pedagoga, které školám zaplatí. O jejich využití pak rozhodne vedení školy. Podle ředitele odboru základního vzdělávání Michala Černého úbytek počtu asistentů plošně nehrozí, ale některých škol se týkat může.

Ministerstvo školství s partnery spouští test nového vzdělávání ředitelů Lídr školy

Prvním dvoudenním setkáním odstartoval pilotní ročník Lídra školy – inovovaného programu pro vzdělávání ředitelů. Dvouleté studium vybaví budoucí a začínající ředitele dovednostmi, které nejvíce ovlivňují učení žáků. Vychází z excelentních tuzemských i zahraničních programů. Program vznikl díky spolupráci organizace Učitel naživo a Národního pedagogického institutu ČR (NPI ČR), kterou zastřešilo Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy (MŠMT).

Lucie Kocurová: Zajímavost hodiny vychází z obsahu učiva, ne z líbivých aktivit, říká autorka knihy

Mnoho zemí by chtělo lepší vzdělávací systém, pouze některé se však pravidelně umisťují na předních příčkách mezinárodních srovnávacích testů. A anglická učitelka Lucy Crehan se rozhodla prozkoumat, jak to vypadá v tamních školách. O svém pozorování napsala knihu, která pod názvem Chytrozemě právě vychází i v Česku.

Markéta Rizikyová: Nový šéf Cermatu chce maturity přes počítač. Šéfem organizace se stal odborník na kyberbezpečnost

Ministr školství Vladimír Balaš (STAN) jmenoval ředitelem Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat) Miroslava Krejčího, experta na kybernetickou bezpečnost a výstavbu informačních systémů.

Hana Košťálová: Společné profesní učení a zlepšování školy. Seriál PŠU 10

V minulém školním roce publikovali autoři z řad projektu Pomáháme školám k úspěchu sérii textů, které se zabývaly společným profesním učením. Nyní přinášíme text, který shrnuje to hlavní, čemu jsme se v projektu dosud naučili a co současně odpovídá výzkumným zjištěním.

Nerozdělujme obsah v RVP pro slabší a silnější žáky – nepomůžeme tím nikomu

Společné stanovisko SKAV, EDUin a AŘZŠ ČR k revizi RVP ZV vydané 14. 9. 2022.

Děti zaslouží stejný respekt jako dospělí

Časopis Téma a následně zpravodajský portál iDnes 31. 8. 2022 přinesly rozhovor Jana Čápa s naším kolegou Adamem Lalákem. Mělo by to být povinné čtení pro všechny, kteří to s budoucností českého školství myslí vážně.

Známkování nevypovídá o skutečném pokroku žáků, potvrdila studie CERGE-EI

Klasifikace žáků se stejnými akademickými výsledky v testech se mezi školami liší o celý klasifikační stupeň, zjistili výzkumníci CERGE – EI v šetření, které se zaměřilo na objektivitu a přínosy používání známek při hodnocení ve školách. Studii Rozdíly v přísnosti známkování žáků publikoval Think tank IDEA. 

Lucie Kocurová: Když děti v dětství nepoužívají technologie, handicap už nedoženou, říká odborník na vzdělávání Ondřej Neumajer

Počítače a moderní technologie obecně ho baví už od dětství, snaží se je využívat smysluplně – a ještě to naučit ostatní. Lektor a konzultant Ondřej Neumajer je mimo jiné i součástí týmu, který stojí za revizemi vzdělávacích programů, díky nimž by se děti měly učit nejen správně zformátovat nadpisy v dokumentu, ale také účelně využívat mobil v běžném životě.

Michaela Sladká: Dítě funguje, pak přizná, že uvažuje o sebevraždě, a rodič je v šoku. Budujte důvěru, radí psychiatrička

Že jsou děti v nepohodě, se ukazovalo ještě před pandemií covidu-19, dlouhodobá izolace ale psychické problémy dětí prohloubila. „Ještě před pandemií upozorňovaly Linky bezpečí a další organizace, že narůstá počet dětí, které se na ně obracejí. Také dětští psychiatři zjistili, že se zvyšuje poptávka po jejich službách. Pandemie to jen akcelerovala,“ říká Miroslava Flemrová, ředitelka Domu tří přání.

Hana Košťálová, Pavlína Rosická: Společné profesní učení formou zkoumání hodiny. Seriál PŠU 9

„Účast na společném zkoumání toho, jak zlepšit výuku a učení, je nejúčinnější z aktivit, po kterých může školní lídr sáhnout, když chce zlepšit výsledky učení žáků.“ Co nám tímto citátem výzkumnice a pedagožka Vivian Robinsonová říká? Nabádá vedení škol, aby nepodporovalo pouze tzv. další vzdělávání pedagogických pracovníků. Mají se snažit o to, aby se členové jejich sborů učili tím, že budou zkoumat vlastní praxi.

Lucie Rybová: Dětem nechávám přestávku i hodinu a půl, když ji tráví smysluplně, popisuje učitel z Brna Petr Mihalco

Petr Mihalco učí čtvrtou třídu na základní škole Labyrinth v Brně. Při své výuce klade důraz na skupinovou práci a třeba shodu podmětu s přísudkem se jeho žáci naučili vlastně bez něj. „Já potřebuji, aby na konci páté třídy žáci psali správně pravopisně. A jestli umí odříkat vyjmenovaná slova, není tak důležité,“ říká učitel. 

Barbora Novotná, Petr Juna: Polovina dětí se do školy netěšila. Může za to strach ze známek i vstávání

Po dvouměsíčních prázdninách děti v Česku znovu usedly do lavic. Někdo se těšil na kamarády, pravidelný režim i kroužky, pro jiného není návrat k učení příjemná představa. Podle psychologa děti potřebují čas na adaptaci.

Začínající učitelé dostanou novou pomoc. Podpoří je workshopy i sdílení s dalšími pedagogy na startu kariéry

Start v učitelství je mimořádně náročný a často vede k frustraci, vyhoření a odchodu ze školy. Organizace Začni učit! proto přichází s novým podpůrným programem Zauč se!, který je vyvinutý speciálně pro zvládnutí tohoto období. Pomáhat bude učitelkám a učitelům, kteří učí méně než pět let.

Kateřina Lánská: Revize kurikula je málo ambiciózní, vzdělávání současnosti by mělo cílit i na péči o svět a solidaritu, říká metodička vzdělávání Petra Skalická

Není pochyb o tom, že české školství stojí na prahu velkých změn. Jejich konkrétní podoba je ale zatím ve fázi odborné diskuze. „Potřebujeme změnu v chápání toho, co je škola, jaká je její role a jaká je role učitele,“ komentuje probíhající přípravu změny kurikula Petra Skalická, metodička vzdělávání organizace Člověk v tísni.

Dawn Huebneer: Sourozenecká příručka pro přežití

Mít bratra nebo sestru může být náročné. Může to ale taky být báječné! Skvělé stránky sourozenectví ale někdy nevidíme, protože… on všude nechává binec. Ona si domů vodí kámošky, které pořád jen mluví a mluví, a já jsem tam jen jako malý ocásek. On se na mě pořád vytahuje. Ona je horší než naši, protože pořád vykládá, co bych měla dělat…

Nefunkční komunikace asistenta pedagoga a žáka – tipy na řešení

Začíná nový školní rok. Asistenty pedagoga (AP) čeká v průběhu školního roku mnoho nástrah, které je potřeba s žákem se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP) překonat a řešit. Zároveň musí pracovat na zdravém vztahu s žákem, kde by neměla chybět důvěra a jistota. Tento článek nabízí možnosti různých nástrah, co dělat a čemu se raději vyhnout.

Martina Kopecká: Děti nejsou hloupé, vidí svět venku. A na ten je sezení v lavici nepřipravuje, říká lektorka Dana Moree

Děti dnes vyrůstají v systému, kde nemohou ukázat, v čem jsou dobré. „Můžeme je oblbnout maximálně tak čtyři roky, pak už samy vidí, že něco je špatně,” upozorňuje lektorka Dana Moree, která působí na Karlově univerzitě a také na pozvání škol zlepšuje tamní atmosféru. Cílem je, aby se tam žáci i učitelé cítili dobře. 

Školy by měly podporovat mimoškolní aktivity svých studentů

Devatenáctiletý Michal Bravanský z Gymnázia M. Koperníka v Bílovci obsadil třetí místo v mezinárodní soutěži vědeckých prací European Union Contests for Young Scientists (EUCYS). V rozhovoru mj. říká, že bezprostředním impulzem při tvorbě jeho projektu Měj přehled se stal návrat z dovolené a zjištění, že během týdne přibylo tolik nových informací, že s výběrem těch opravu důležitých by mohla pomoci snad jen umělá inteligence.

Hana Košuličová, Miloš Šlapal: Učící se skupiny v síti škol. Seriál PŠU 8

Chceme se s vámi podělit o zkušenost, kterou jsme dosud získali s formátem učících se skupin v lokalitě KPS, v níž v rámci projektu Pomáháme školám k úspěchu spolupracuje 11 škol z Moravskoslezského kraje.

Janetta Němcová: Internet dětem nemá smysl zakazovat. Musíme je naučit se v něm neztratit, radí odbornice

Mobily, tablety, počítače. Používáme je v práci i ve volném čase. Balancujeme mezi offline a online životem. Stále častěji se ale v digitálním světě pohybují i malé děti. Jak je ochránit před nástrahami internetu, online her a sociálních sítí? Přibližuje odbornice na technologie Michaela Slussareff ze Studií nových médií Filosofické fakulty Univerzity Karlovy.

Julia Makhinchuk, Michaela Endrštová: "Nemůžu se dočkat září." Ukrajinské děti se na táboře učí česky a připravují na školu

Chodit do školy bude pro ukrajinské děti od září povinné. Během léta proto mnohé z nich navštěvují kurzy, kde se učí česky a také se snaží navyknout na prostředí českých škol. Například do příměstského tábora na Základní škole Dukelská v Benešově chodí 13 ukrajinských dětí. Některé už se dorozumí, jiné zatím ovládají jen pár slov. "Nemůžu se dočkat, až v září začne výuka," říká jedenáctiletá Máša.

Vladimír Barák: Balašovi bude radit exministr Plaga i tvář Pedagogické komory

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy Vladimír Balaš (STAN) překopal tým poradců, který zdědil po svém předchůdci Petru Gazdíkovi (STAN). Expertní stanoviska mu nově budou dodávat například exministr školství za hnutí ANO Robert Plaga nebo Janek Wagner, viceprezident spolku Pedagogická komora.

Martina Kopecká: Když se do školy netěším, je něco špatně, říká sociální pedagožka

Dana Moree je takovým školním Zdeňkem Pohlreichem. Když si ji škola pozve, pomáhá tam provětrat zajeté mechanismy a vede učitele a ředitele k tomu, aby si pojmenovali i ty největší kostlivce, a dokázali tak zlepšit své prostředí. „Pokud je moje škola místem, kam se netěším, tak je něco špatně. Je jedno, jestli jsem ředitel, učitel nebo dítě. Takové prostředí může být někdy i toxické,” říká sociální pedagožka Dana Moree. 

Bára Procházková: Společné plánování, vyučování i reflexe. Párová výuka podporuje nejen žáky, ale rozvíjí i kompetence učitelů. Seriál PŠU 7

Ve dvou se to lépe táhne. To není jen okřídlená věta, ale popis toho, že když učí dva učitelé, jde to lépe, než když učí jen jeden. Z toho alespoň vychází teorie i praxe konceptu párové výuky. Učitelé hodinu společně připravují, realizují a vyhodnotí. Tímto způsobem se lépe učí nejen žáci, ale i samotní učitelé. U zrodu konceptu párové výuky stál projekt Pomáháme školám k úspěchu podporovaný Nadací The Kellner Family Foundation.

Tereza Čapková: Jak dostat učitele do škol? Růst platů zabral, pomoci by mohlo i uzákonění adaptačního období a mentor

Školy mají stále problém sehnat kvalifikované učitele, nejhorší je situace ve Středočeském, Karlovarském a Ústeckém kraji a také v Praze, ukázala analýza České školní inspekce. Někde je problém v tom, že platy učitelů nejsou dost vysoké v porovnání s jinými profesemi, jinde není pedagogická fakulta. V krajích se sociálními problémy by pomohla podpora školních psychologů a asistentů. A obecně také institut mentora, navrhuje ministerstvo školství.

Jan Zeman: Začátek školy v devět hodin může přijít, až vyřešíme důležitější problémy

Nový ministr školství se ujal začátkem července úřadu a ihned začal v médiích prezentovat své představy o možných změnách v českém vzdělávání. Jako první vlaštovka byla obnovena nekonečná debata o rušení víceletých gymnázií, druhé prohlášení mířilo k začátku výuky od devíti. Přestože zmíněné problémy mají svůj význam, bylo by lepší vystupovat s návrhy, které mohou v aktuální situaci zlepšit kvalitu života válečných uprchlíků, zvýšit atraktivitu učitelství, zabránit středoškolákům ztratit svůj potenciál kvůli nedostatečným kapacitám škol a připravit se na budoucnost s omezenými finančními prostředky.