web o změnách ve vzdělávání
Žádné zvonění na první hodinu, vstávání podle budíku nebo psaní úkolů. Celkem 61 dní bez sezení v lavicích čeká letos na školáky během prázdnin, kdy nabírají síly. Mladší zpravidla jezdí na tábory či k prarodičům, starší teenagery v prvních ročnících na středních školách už podobné trávení volna ale moc neláká.
"Změna koníčků, opouštění věcí, které jsem měla ráda a nějak mě dobíjely. To všechno jsou momenty, kdy je třeba zbystřit a sledovat to, co se děje," říká ředitelka organizace Nevypusť duši Barbora Pšenicová k tomu, kdy by měli rodiče začít dávat větší pozor na to, jak se jejich dítěti vede po psychické stránce. "To vše ale hned nemusí znamenat duševní onemocnění," uklidňuje expertka.
Diskuze kolem Jednotné přijímací zkoušky dolehla i k uším rodičů dětí na prvním stupni a ukázala, že o přijetí na vysněnou školu často rozhodoval každý detail, včetně bodového ohodnocení za známky na vysvědčení. I to vytváří na děti i rodiče velký tlak – vždyť jde přece o jejich budoucnost. Jak vypadá ideální stav komunikace mezi školou, rodičem a žáky? A co je to tripartita? Jak reagovat, když vysvědčení nedopadne podle původních představ? Jak zachovat chladnou hlavu?
Počet soukromých škol v Česku se za deset let ztrojnásobil. V roce 2012 jich bylo devadesát, loni už téměř tři sta, vyplývá z dat ministerstva školství. A další vznikají. Třeba v Radnici, místní části Pavlova na Šumpersku. Zájem o ně mají lidé i přesto, že docházka do takových škol se platí. V případě soukromé školy v Řepici na Strakonicku i 60 tisíc korun ročně.
I když se v posledních týdnech mluví hlavně o nedostatku míst na středních školách, neznamená to, že ve školkách jsou kapacity dostatečné. Umístit sem tříleté dítě je stále na mnoha místech téměř nemožné, zejména v menších obcích kolem Prahy a Brna. Radnice se sice snaží zakládat dětské skupiny nebo rozšiřovat stávající školky, často ale ani to nestačí. A tak přispívají na soukromé hlídání.
Umělá
inteligence a konkrétně její část věnující se strojovému učení v nadcházejících
letech pořádně zamíchá s trhem práce. Světové ekonomické fórum ve své analýze Future of Jobs Report uvedlo, že právě v této oblasti
se budou mezi lety
Sociolog Daniel Prokop ze společnosti PAQ Research zdůrazňuje potřebu změny školství, zejména v oblasti čtyřletých gymnázií. „Děti, které by mohly jít na vysokou školu a táhnout republiku, tak skončí v nějakých profesích, které je nezajímají,“ řekl. Podle Prokopa je třeba apelovat na to, aby gymnázia otevřela co nejvíce čtyřletých tříd a je nutné omezit extrémní specializaci středních odborných škol.
„Nebavíme se o tom, jak připravit školství na budoucnost, ale o tom, jak školství dostat do souladu s realitou, která už nastala,“ řekl v rozhovoru pro deník FORUM 24 náměstek ministra školství Jiří Nantl. Hovořil o tom, že je potřeba posílit nabídku všeobecného vzdělávání na středních školách a proč je podle něj tím správným krokem zavedení všeobecných lyceí. Zdůraznil alarmující zprávy o čtenářské gramotnosti žáků učilišť a prozradil, v čem je problém digitalizace přijímacího řízení už příští rok.
Patří mezi ty, na jejichž myšlenkách dnes stavíme. Spoluzakládal NEMES i SKAV (mj. je autorem názvu Stálá konference asociací ve vzdělávání), pracoval v jejich výborech, podílel se na formulaci řady vizí a dokumentů. Vždy skromný a nenápadný, ale bez něho si devadesátá léta v oblasti vzdělávání neumíme představit. Seznamte se prosím.
Výjimečná situace si žádá výjimečné kroky – podobně jako za covidu. Tehdy vláda ve spolupráci s armádou zřídila v Letňanech polní nemocnici s kapacitou 500 lůžek. Nyní má tři měsíce na to, aby zřídila v Praze a jiných vhodných místech „polní střední školy“. Ty umožní studovat části mladých lidí, které kolaps kapacity středních škol vytlačí z dalšího studia.
Královéhradecký kraj letos umožní navýšení počtu přijímaných žáků do prvních ročníků maturitních oborů na 19 krajských středních školách. Maximálně tak školy můžou přijmout na základě radou schválené výjimky až 33 žáků do jedné třídy. Kraj k této možnosti přistoupil z důvodu vysokého převisu na některých oborech ve středním školství.
Ve většině Středočeského kraje je dostatek míst na středních školách, problémy jsou především v okolí Prahy, říká radní pro vzdělávání Milan Vácha (STAN). V rozhovoru popisuje, jaké má kraj plány a jak chce vyřešit přetlak deváťáků zejména na maturitní obory v příštích dvou letech, kdy bude situace podle stávajících dat ještě horší než letos.
Před dokončením je návrh novely školského zákona, která výrazně ovlivní dostupnost asistenta pedagoga pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami. Důvodů připravované změny je více, od větší stability zaměstnání pro asistenty pedagoga, přes snížení administrativní zátěže pro školu, po větší kontrolu nad náklady na platy pro stát. Způsob, jakým ministerstvo školství nový systém připravuje, ale vzbuzuje značné obavy – ve školách, poradenských zařízeních, ze strany rodičů i odborné veřejnosti.
Kvalitní vzdělávací politika je cestou k lepší budoucnosti i prosperitě a podílet se na jejím formování by měli mít možnost všichni – jak odborníci, tak široká veřejnost. To byl také hlavní impuls, proč se ministr školství Mikuláš Bek rozhodl zřídit Národní konvent o vzdělávání – odbornou diskusní platformu, kde na pravidelných zasedáních dostane každý člen příležitost k otevřenému dialogu o připravovaných změnách v oblasti školství.
Podle původního plánu bychom již na konci tohoto roku měli mít zbrusu nové, provzdušněné a moderní kurikulum, rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Zatím to ale nevypadá, že by složitý a komplexní proces revize RVP mířil k jasnému a přehlednému výsledku. Tím je nejen nový dokument, ale i promyšlené postupy, jak se díky němu promění výuka na českých základních školách. Revize běží už několik měsíců, ale jsme opravdu ve finále? A je dobré spěchat?
Učitelské listy - Copyright © 2008 · Agentura STROM
Theme by Brian Gardner · Bloggerized by Zona Cerebral and GirlyBlogger · Modified by J4W