Studenti Podnikohospodářské fakulty VŠE, kteří nastoupí v příštím akademickém roce, už nebudou muset psát závěrečné bakalářské práce. Podle děkana Jiřího Hnilici přestaly být užitečné, když je za studenty dokáže napsat generativní umělá inteligence.
Vláda má podle názoru ekonoma Daniela Münicha „podseknuté“ příjmy státního rozpočtu a konsolidační balíček tento problém zcela neřeší. „Dokud vláda nenajde odvahu zvýšit daně, což nenajde, budou nám dál chybět peníze i na školství,“ řekl ve vysílání Českého rozhlasu Plus ředitel akademického think tanku IDEA při centru CERGE a poradce premiéra. Vývoj financování školství ale podle něj není důvodem pro stávku.
Kvalita vzdělávacího systému v Česku je podle třetiny obyvatel dobrá, třetina ji hodnotí jako špatnou a třetina nemá jasný názor. Nejméně prostoru je podle veřejnosti ve školních osnovách věnováno podpoře kritického myšlení, zvídavosti a rozvoji všeobecných dovedností, naopak nejlépe je na tom výuka základních dovedností.
Odbory vyhlásily na pondělí celodenní stávku škol. Půjde podle nich o největší takovou akci ve školství po roce 1990. Kritizují, že se ministru Mikuláši Bekovi (STAN) nepodařilo dojednat více peněz na financování vzdělávacího systému. Ten se proti požadavkům odborů vymezil, podle něj jsou nejasné. „Pro odbory je to úplně nová situace,“ vysvětluje v rozhovoru Karel Gargulák, výzkumník organizace PAQ Research a odborný poradce ministra školství.
V Česku se v posledních měsících řeší téma délky školní docházky. Ministr školství Mikuláš Bek mluví o tom, že by měla být delší, například by měla zahrnovat i první dva roky na střední škole. Zároveň se objevují i opačné názory, podle kterých by měla být povinná školní docházka zkrácena o jeden rok.
Karlovy Vary jsou posledním krajským městem v zemi, kde nesídlí žádná univerzita. Brzy by se to ale mělo změnit. Ve vyhlášených českých lázních má podle plánů ministerstva školství a kraje vzniknout vysoká škola do dvou let, z tuzemské tradice takzvaných kamenných univerzit s řadou fakult se ale bude značně vymykat.
Nová studie Máme příliš mnoho vysokoškoláků? Co lze vyčíst z celoživotních mzdových profilů srovnává celoživotní mzdové profily vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců různých generací a snaží se tak odpovědět na otázku, zda je současný český pracovní trh již vysokoškoláky přesycen. Vyplatí se veřejná podpora dalšího zvyšování podílu vysokoškolsky vzdělaných mladších generací v ČR?
„Proč se neučíš? Běž se učit!” Jako byste se slyšeli, že? Tohle magické zaklínadlo se poměrně často nese leckterými českými domácnostmi. Jenže hodně dlouho se učit ještě neznamená hodně se toho naučit. Co má dítě sedící nad vyjmenovanými slovy nebo příklady na čtvrtletku z matematiky konkrétně udělat, aby mu znalosti v hlavě zůstaly, ideálně co nejdéle?
Zatímco
odborné znalosti angličtiny u zaměstnanců se zlepšují, mladí lidé mezi
Škrty kvůli úsporám v rozpočtu mohou výrazně zhoršit výuku. Podle návrhu ministerstva školství přijde řada škol o učitele, někde by museli propustit pět i více pedagogů. Ředitelé změny ve financování považují za likvidační. Pokud návrh vláda schválí, omezí se nabídka volitelných předmětů, kterými se školy a zejména gymnázia profilovaly, někde přijdou o laboratorní cvičení nebo o možnost učit se druhý cizí jazyk. Změny mají platit už od ledna příštího roku, pro školy by byly závazné od září.
Chcete, aby bylo vaše dítě závislé na autoritách? Slepě plnilo úkoly a příkazy jen proto, že za ně získá pochvalu a vděk? Co z takových dětí bude, velmi dobře vyjádřil už v 19. století francouzský ministr školství Jules Ferry který řekl: „Nadřazené rasy mají právo dohlížet na méněcenné rasy. Toto právo vyplývá z povinnosti civilizovat rasy méněcenné.“ Stačí za méněcenné rasy dosadit děti a máme tu autoritativní výchovu jak vyšitou a děti s trvale poškozeným sebevědomím, které šťastné nebudou, vysvětluje v rozhovoru psycholožka doktorka Jana Nováčková.
Učitelské listy - Copyright © 2008 · Agentura STROM
Theme by Brian Gardner · Bloggerized by Zona Cerebral and GirlyBlogger · Modified by J4W