Markéta Hronová: Nadstandardy ve školství – za lepší výuku rodiče připlácejí soukromníkům. Stát nadané podporovat neumí

Rodičů, kteří chtějí pro své děti lepší základní vzdělání, než nabízejí běžné třídy, neustále přibývá. Neprojevuje se to jen v přetlaku na víceletá gymnázia, ale už při výběru základní školy. Pokud jim chtějí zajistit například intenzivnější výuku cizího jazyka, mohou využít soukromou školu nebo klasické třídy s rozšířenou výukou jazyků. Stále větší zájem je ale i o třetí variantu „na pomezí“. Tedy najít veřejnou školu, která spolupracuje s privátním subjektem. Ten pak za příplatek nabídne třeba hodiny angličtiny nebo logiky navíc.

Josef Mačí: Testy ukázaly, jak jsou na tom deváťáci s vědomostmi po 20 letech

Letošní deváťáci dostali stejné testy jako jejich předchůdci před 20 lety. A výsledky ukázaly, že navzdory náročným výzvám, kterým děti i učitelé čelí, jsou na tom víceméně stejně, ovšem výrazně ale lepší v angličtině.

Silvie Pýchová: Je problém, když se záměry na národní úrovni nepotkávají s tím, jak věci vidí terén

Jako třetí v řadě rozhovorů o vzdělávací politice jsme si vybrali doc. Mgr. Janu Kratochvílovou, Ph.D. Jana Kratochvílová je vedoucí Katedry pedagogiky na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity v Brně a dlouhodobě se věnuje problematice formativního hodnocení v pregraduální přípravě budoucích pedagogů a usiluje o zavedení změny vysvědčení v České republice. V letech 1991–2000 byla ředitelkou základní školy v Ivančicích – Řeznovicích a působila také v Evropské škole v Belgii. V období 2021–2023 byla hlavní řešitelkou projektu Vysvědčení JINAK. V roce 2023 obdržela od ministra školství Medaili MŠMT 2. stupně.

Patricie Martinů: Alternativní školství na vzestupu – co potřebuje generace Alfa od vzdělávání?

Generací Alfa rozumíme děti narozené po roce 2010, což z nich činí první generaci narozenou výhradně v 21. století. Nejstarší z nich právě dokončují základní školu, nejmladší se teprve chystají nastoupit do školek. Od útlého věku se učí v prostředí moderních technologií, včetně umělé inteligence.

Marie Bastlová: Šestiletá gymnázia jsou reliktem, říká Plaga

Mezi učiteli patřil mezi nejpopulárnější ministry školství. Jako jeden z mála vydržel v úřadu celé funkční období vlády. Teď kritizuje změny, které v resortu udělal současný ministr a chce se proto do úřadu vrátit. Jaké plány má?

Martin Čaban: Česko dělá drahé chyby. Už od školky

Nedostatek školkových kapacit v dosahu patří k zásadním problémům při hledání rovnováhy mezi pracovním a osobním životem. A to je dnes silně rezonující téma.

Jakub Svoboda: Školy v okolí velkých měst praskají ve švech, pro nové žáky nemusí mít místo

Tlak na umisťování dětí do základních škol z posledních dvou let vzhledem k početně slabším ročníkům většinou už pominul. To ale rozhodně není případ řady obcí v okolí Prahy a Brna, kam se dál stěhuje mnoho mladých rodin. Situace je až kritická. Starostové spádových obcí se sice snaží kapacity škol navyšovat, ale často si zoufají, protože ministerstvo školství už skoro tři roky na tento účel nevypisuje dotace.

Setkání veteránů PAU 28.2.–1. 3. 2025

Setkání proběhlo podle plánu, většina účastníků se sešla v pátek u společného oběda v Penzionu Pod Kunětickou horou (děkujeme Hance za skvělou organizaci!) a poté jsme šli společně na návštěvu do školy uprostřed krásné přírody, kde pracuje Jirka Hruška (děkujeme Jirkovi!).

Platy učitelů nejsou slibovaných 130 % průměrné mzdy, ale 109 %. Rozvrat školství, zlobí se ANO

Učitelské platy nejsou na úrovni deklarovaných 130 procent průměrné mzdy, ale na 109,3 procentech. Vládu Petra Fialy (ODS) kvůli nesplněnému slibu ostře kritizuje hnutí ANO, že ale nedošlo k naplnění očekávání, se shodují i experti. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) přiznal, že sliby spojené se zvýšením financování vzdělávání nebyly kvůli válce na Ukrajině splněny.

Zuzana Růžičková: Obava z diskriminace dětí u přijímaček. Rozdíly v objemu výuky matiky a češtiny mohou být obrovské

Základky dostanou díky revizi naprosto volné ruce. Začnou si samy určovat, kolik času děti stráví různými předměty. Pokud ale hodiny uberou v hlavních předmětech, rozdílem mohou být stovky hodin výuky. Obavy z přijímaček tak budou naprosto oprávněné.

Markéta Hronová: Paradox víceletých gymnázií: rodiče věří, že jsou „něco víc“, podle odborníků ale lepší výsledky nepřinesou

Málokteré téma dokáže mezi rodiči rozproudit tak vášnivou diskusi jako otázka, jestli mají žáci z pátých nebo sedmých tříd odcházet na víceletá gymnázia. Odborníci i mezinárodní organizace jsou ostře proti – podle nich narušují vzdělávací systém, v zahraničí nic takového není. Jenže čeští rodiče je vyžadují. Každý rok tisíce z nich vystavují své děti přijímačkovému stresu, aby se alespoň zkusily dostat z běžné základní školy. Polovina přihlášených přitom neuspěje.

PAQ Research: Víme, kde děti nechodí do školky. Unikátní data ukazují na problémy velkých měst a severozápadu

Přinášíme alespoň krátké ukázky ze zajímavého textu analýzy Jakuba Stuchlíka a Jiřího Münicha.

MŠMT: Plat učitelů loni meziročně vzrostl o 1,21 procenta na 50.469 korun

Učitelé včetně vedoucích pracovníků dostávali loni v průměru hrubý měsíční plat ve výši 50.469 korun. Meziročně jim stoupl o asi 1,21 procenta, brali tak asi 109 procent loňské průměrné mzdy v Česku. Nepedagogičtí pracovníci v regionálním školství měli hrubý měsíční výdělek v průměru 29.269 korun, podobně jako v roce 2023, kdy činil 29.070 korun. Vyplývá to z dat, které ČTK poskytlo ministerstvo školství. Jde o průměrné platy pracovníků ve školách, které zřizují obce či kraje. Údaje nezahrnují učitele odborného výcviku.

Martina Kopecká: Preventisté na školách. Máme předcházet násilí, ale nemáme podporu

Preventisté na školách mají předcházet násilí a šikaně. Jenomže hasí často jen největší problémy. Stát je přímo nepodporuje, více než polovina metodiků nemá na svou práci čas, potřebné vzdělání ani odpovídající ohodnocení.

Petr Švihel: Pandemie jako urychlovač problémů. Doplatily na to děti

Část dětí má vzpomínky na pandemii covidu spojené s rodinnou soudržností a vtipnými momenty. Některé rodiny ale zátěž neunesly, a mladiství si tak mohli prohloubit celou řadu problémů od psychických až po vztah k pohybu a sportu.

Tereza Hübscherová: Zásadní problém je, že je neumíme najít.‘ Česko má málo nadaných žáků a jejich podpora je nedostatečná

V Česku máme v porovnání s ostatními zeměmi málo nadaných žáků. Ve školách je totiž neumíme najít a pracovat s nimi. Vychází to z analýzy společnosti EDUin, která je součástí Auditu vzdělávací politiky za loňský rok. Podle ní také často podléháme stereotypům a mýtům o nadaných dětech, a tak přicházíme o příležitosti rozvíjet ve školách talenty. A systém jejich podpory je podle analýzy v mnoha ohledech jen formální nebo nedostatečný.

Kulatý stůl SKAV a EDUin 27. 3. 2025, 17.00–19.00

Téma: Umíme identifikovat a podpořit nadané žáky a žákyně v našich školách?

Prezident republiky uspořádal kulatý stůl k nerovnostem ve vzdělávání

Prezident republiky Petr Pavel uspořádal ve čtvrtek 6. března 2025 v prostorách Pražského hradu kulatý stůl ke vzdělávání, během něhož se šestnácti účastníky diskutoval o vybraných tématech vzdělávání v České republice. Jako zastřešující zadání pro tuto diskusi prezident republiky zvolil problematiku nerovností ve vzdělávání na půdorysu dat a zjištění České školní inspekce, které prezentoval ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal.

Zpráva OECD: Český vzdělávací systém trápí silné nerovnosti, které ohrožují budoucí konkurenceschopnost

EDUin nabízí stručný přehled zjištění a doporučení ze zprávy OECD, kterou v Česku odprezentoval tým generálního tajemníka OECD Mathiase Cormanna. Závěry zprávy potvrzují problémy, na které EDUin dlouhodobě upozorňuje.

Josef Mačí: Známky nejsou objektivní, tvrdí experti. Většina Čechů na nich trvá

U nejmenších dětí má slovní hodnocení nahradit známky od roku 2027. Podporuje to ale jen 31 procent lidí, ukázal průzkum agentury Ipsos pro Seznam Zprávy. Odborníci upozorňují, že známky nemusí být objektivní ani příliš motivační.