Michal Mareš: Deset džobů budoucnosti. Které obory čeká v příštích letech rozmach a jak je na ně Česko připraveno

Umělá inteligence a konkrétně její část věnující se strojovému učení v nadcházejících letech pořádně zamíchá s trhem práce. Světové ekonomické fórum ve své analýze Future of Jobs Report uvedlo, že právě v této oblasti se budou mezi lety 2023 a 2027 nacházet nejrychleji rostoucí pracovní pozice.

Jan Pokorný: Střední školství potřebuje urgentní změnu. Navýšit kapacity čtyřletých gymnázií, říká sociolog Prokop

Sociolog Daniel Prokop ze společnosti PAQ Research zdůrazňuje potřebu změny školství, zejména v oblasti čtyřletých gymnázií. „Děti, které by mohly jít na vysokou školu a táhnout republiku, tak skončí v nějakých profesích, které je nezajímají,“ řekl. Podle Prokopa je třeba apelovat na to, aby gymnázia otevřela co nejvíce čtyřletých tříd a je nutné omezit extrémní specializaci středních odborných škol.

Tereza Hübscherová: Náměstek Nantl – České školství má zpoždění patnáct let. Dnešní děti budou dělat profese, které ještě ani neexistují

„Nebavíme se o tom, jak připravit školství na budoucnost, ale o tom, jak školství dostat do souladu s realitou, která už nastala,“ řekl v rozhovoru pro deník FORUM 24 náměstek ministra školství Jiří Nantl. Hovořil o tom, že je potřeba posílit nabídku všeobecného vzdělávání na středních školách a proč je podle něj tím správným krokem zavedení všeobecných lyceí. Zdůraznil alarmující zprávy o čtenářské gramotnosti žáků učilišť a prozradil, v čem je problém digitalizace přijímacího řízení už příští rok.

Jana Nováčková: Jan Kovařovic 90!

Patří mezi ty, na jejichž myšlenkách dnes stavíme. Spoluzakládal NEMES i SKAV (mj. je autorem názvu Stálá konference asociací ve vzdělávání), pracoval v jejich výborech, podílel se na formulaci řady vizí a dokumentů. Vždy skromný a nenápadný, ale bez něho si devadesátá léta v oblasti vzdělávání neumíme představit. Seznamte se prosím.

Zelení vyzývají vládu: Postavte dočasné střední školy pro studenty ze silných ročníků!

Výjimečná situace si žádá výjimečné kroky – podobně jako za covidu. Tehdy vláda ve spolupráci s armádou zřídila v Letňanech polní nemocnici s kapacitou 500 lůžek. Nyní má tři měsíce na to, aby zřídila v Praze a jiných vhodných místech „polní střední školy“. Ty umožní studovat části mladých lidí, které kolaps kapacity středních škol vytlačí z dalšího studia.

Až 33 žáků v jedné třídě. Královéhradecký kraj už letos umožní navýšení kapacit tříd na středních školách

Královéhradecký kraj letos umožní navýšení počtu přijímaných žáků do prvních ročníků maturitních oborů na 19 krajských středních školách. Maximálně tak školy můžou přijmout na základě radou schválené výjimky až 33 žáků do jedné třídy. Kraj k této možnosti přistoupil z důvodu vysokého převisu na některých oborech ve středním školství.

Markéta Boubínová: Snažíme se, aby žáci neodcházeli do Prahy. Míjí se nám ale nabídka s poptávkou, říká středočeský radní

Ve většině Středočeského kraje je dostatek míst na středních školách, problémy jsou především v okolí Prahy, říká radní pro vzdělávání Milan Vácha (STAN). V rozhovoru popisuje, jaké má kraj plány a jak chce vyřešit přetlak deváťáků zejména na maturitní obory v příštích dvou letech, kdy bude situace podle stávajících dat ještě horší než letos. 

SKAV: Postavení asistenta pedagoga potřebuje změnu, ne ale v té podobě, jak ji navrhuje ministerstvo školství

Před dokončením je návrh novely školského zákona, která výrazně ovlivní dostupnost asistenta pedagoga pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami. Důvodů připravované změny je více, od větší stability zaměstnání pro asistenty pedagoga, přes snížení administrativní zátěže pro školu, po větší kontrolu nad náklady na platy pro stát. Způsob, jakým ministerstvo školství nový systém připravuje, ale vzbuzuje značné obavy – ve školách, poradenských zařízeních, ze strany rodičů i odborné veřejnosti.

MŠMT: Národní konvent o vzdělávání

Kvalitní vzdělávací politika je cestou k lepší budoucnosti i prosperitě a podílet se na jejím formování by měli mít možnost všichni – jak odborníci, tak široká veřejnost. To byl také hlavní impuls, proč se ministr školství Mikuláš Bek rozhodl zřídit Národní konvent o vzdělávání – odbornou diskusní platformu, kde na pravidelných zasedáních dostane každý člen příležitost k otevřenému dialogu o připravovaných změnách v oblasti školství.

Lucie Slejšková: Revize kurikula běží už řadu měsíců, možná bychom ale měli přibrzdit

Podle původního plánu bychom již na konci tohoto roku měli mít zbrusu nové, provzdušněné a moderní kurikulum, rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Zatím to ale nevypadá, že by složitý a komplexní proces revize RVP mířil k jasnému a přehlednému výsledku. Tím je nejen nový dokument, ale i promyšlené postupy, jak se díky němu promění výuka na českých základních školách. Revize běží už několik měsíců, ale jsme opravdu ve finále? A je dobré spěchat?

Jitka Polanská: Kurikulum nemá být pro učitele svěrací kazajka. Bez jejich zapojení se reforma nezdaří, říká profesor Mark Priestley

Jak má vypadat funkční a srozumitelné kurikulum? Jednou z těch nejdůležitějších věcí je jasné vyjádření, čeho se snaží dosáhnout, říká Mark Priestley, který vystoupil na nedávné konferenci Kurikulum 2023 v Praze.

Tiago Forte: Pořiďte si druhý mozek. Uspořádejte si digitální život a uvolněte místo pro svůj tvůrčí potenciál

Cítíte se zavaleni informacemi, které se vám nedaří efektivně vyhodnocovat, třídit a využívat? Nebo jen chcete zdokonalit své poznámkové workflow? Tato kniha vám bude skvělým pomocníkem.

Václav Pešička: Všeobecné nebo odborné vzdělávání? Potřebujeme kombinaci obojího, soudí analytik pracovního trhu

Poslední týdny a měsíce se v Česku řeší střední školství ze všech možných úhlů. Všichni věděli, že po nedostatku míst na mateřských a základních školách přijdou potomci tzv. Husákových dětí před brány těch středních. Přesto i tady na ně není náš vzdělávací systém připraven. Stát hází vinu na kraje, kraje na firmy, všichni pak na stát. Problematiku školství budeme řešit příští měsíce i roky. Kromě toho jde o klíčové téma pro byznys i ekonomiku.

Michaela Ryšavá: Gymnázia zůstanou výběrová, výrazně ale zredukujeme učňovské obory, říká ministr Bek

Stovky zoufalých dětí, které stále nevědí, na jakou střední školu v září nastoupí, mohou ve výsledku přinést velké změny v celé podobě školství. „Před námi je chvíle pro, neříkejme revoluci, ale hodně důkladný facelift,“ říká v rozhovoru s HN ministr školství Mikuláš Bek (STAN). V něm mluví o možném konci některých učňovských oborů a důvodech pro prodloužení povinné školní docházky.

Michal Chládek: Poslankyně Zajíčková – základní škola by měla trvat osm let

Citace z perexu článku pro Novinky.cz: „Vybrat si pro své dítě základní či mateřskou školu podle kvality či umístění, to by podle poslanců napříč spektrem nemělo být možné.“ To by znamenalo zákaz spádové turistiky, tzn. zápisů dětí na základní a mateřské školy v obcích, kam je rodiče účelově přihlašují k trvalému bydlení. Poslankyně za ODS Renáta Zajíčková ale říká: „Je přirozené a pochopitelné, že rodiče mezi odlišnými školami hledají pro děti tu správnou. Spádovou turistikou pak pouze obcházejí pravidla, která jsou zcela evidentně špatně nastavená.”

Lucie Kocurová: Na střední odborné škole jsem spokojený. Mám svobodu, jakou bych na gymnáziu neměl, říká nejinspirativnější učitel Česka

Dnes se stal nejinspirativnějším učitelem Česka pro rok 2023, v okolí Frýdku-Místku ho ale znají už dávno. Roman Gӧttlicher tam učí na střední škole, je koordinátorem projektu Dějepis+ a pomáhá ostatním učitelům, aby učili lépe. Do ceny Global Teacher Prize CZ ho přihlásili jeho studenti. „Napřed jsem jim skoro vynadal, ale pak jsem pochopil, že to je pro mě obrovská čest a uznání,” říká.

EDUin: prostředky na efektivní podporu učitelů a komunikace s veřejností, úkoly pro ministra školství. Ministrova vystoupení odrážejí odhodlání řešit problémy. Které to jsou?

Nový ministr školství Mikuláš Bek má před sebou relativně krátké období, úkolů před ním přitom leží celá řada. Ministrova první vystoupení odrážejí odhodlání je razantně řešit. Kulatý stůl SKAV a EDUin se zaměřil na to, v jakých úkolech má ministerstvo pokračovat a které by naopak bylo lepší ukončit nebo pozměnit. Diskutující vybrali také pět priorit, kterým by se nový ministr měl věnovat přednostně. Nabízíme vám shrnutí podstatných momentů diskuse.

Jiří Nantl se stal novým náměstkem ministra školství

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy Mikuláš Bek jmenoval nového náměstka člena vlády, kterým se stal Jiří Nantl. Ten v minulosti na ministerstvu školství již působil, a to mj. jako náměstek pro oblast legislativy, strategie, mezinárodních vztahů a záležitostí EU a vedl práce na přípravě Strategie vzdělávací politiky 2020, předchůdce současné Strategie 2030+. 

Aneta Gáborová: Jak si vedou naši dětští čtenáři? Nadprůměrně, ale málo si věří

Česká školní inspekce vydala zprávu k mezinárodnímu výzkumu PIRLS 2021, ve kterém se porovnávají výsledky čtenářských dovedností dětí čtvrtých tříd v téměř šedesáti zemích světa. Výzkum je přínosný i v tom, že kromě dvacetiletého mapování výsledků žáků v testu ověřující schopnost porozumět textu, nabízí vhled do toho, jak se děti z různých koutů světa ve škole učí číst nebo jak hodnotí své čtenářské schopnosti.

Jana Potužníková: Psycholožka Šárka Miková –­­ Puberta není jen o hormonech. Mozek dětí prochází náročnou reorganizací, které nerozumíme

Puberta a náš přístup k ní dokonale odráží změny v celé společnosti. Zlom mezi dětstvím a dospíváním je čím dál razantnější i rychlejší, podle posledních poznatků neurovědy přichází už zhruba v jedenácti letech. A přestože si o tom všichni povídáme, připravení většinou nejsme. Puberta tak přináší intenzivní momenty, kdy je potřeba se zastavit a zkusit je pochopit – abychom dál mohli rozumět svým dětem a ony samy sobě. Co nám v tom brání?