Agresoři těží z vrstevnických kamarádství

Nový výzkum vědců Národního institutu SYRI ukazuje, že agresoři ve školních třídách mohou profitovat z přátelství s vrstevníky. Sympatie jako takové ovlivňují vnímání agresorů ve třídě – spolužáci je méně často označují jako agresory, což mění dynamiku třídního kolektivu. Studie, která zahrnuje analýzu 27 tříd a 632 adolescentů, se zaměřila na roli fyzické agrese a vliv emocionálních vazeb mezi studenty.

Markéta Hronová: Chci vybudovat druhý PORG, ale méně snobský. Elitu udělám i ze čtyřkařů, říká zakladatel nových gymnázií

Řídil největší jazykové školy v Česku ve společnosti EDUA Group. Stál u zrodu soukromé vysoké školy Ambis, nyní chce investor Stanislav Pavlín vybudovat stejně úspěšná gymnázia v síti Fostra, kterou založil. Říká, že i školy se dají provozovat ziskově, byť se v Česku „nenosí“, že by se na vzdělávání mohlo vydělávat.

Jitka Polanská: Chystané „všeobecné lyceum“ je odbornější než odborné školy. Možná si spletli fascikl, diví se ředitel

„Když ministerstvo přišlo s tím, že chce vypustit do světa lyceum, které bude mít vyšší podíl všeobecné vzdělávací složky, líbilo se mi to, otevíralo to možnosti pro školu 21. století,“ říká ředitel pražského lycea Ivan Smolka. Nad tím, co se ze záměru stalo v procesu přípravy, teď ale jen kroutí hlavou.

Vzdělávací politika by měla být o tom, jak velké myšlenky dostávat do každodennosti

Přinášíme vám první díl ze seriálu rozhovorů s odborníky a odbornicemi v oblasti vzdělávací politiky. Tento seriál by vám měl nabídnout vhled do toho, jak o podobě vzdělávací politiky přemýšlejí ti, kdo na ni mají vliv a zároveň rozumějí i teoretickým východiskům, na nichž je rozvoj vzdělávání potřeba stavět. Jako první vám představíme prof. PaedDr. Ivu Stuchlíkovou, CSc., proděkanku pro vědu z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a odbornici na pedagogickou psychologii.

Karel Gargulák: Co je nutné podporu uvedení nového obsahu vzdělávání do praxe

Hodně se mluví a bude mluvit v novém roce o rámcových vzdělávacích programech. Víme, že cíle původních RVP nebyly terénem příliš akceptovány. I po letech diskuze ukazují, jak moc neznámý je obsah a závaznost kurikula i pro znalé pedagogy. Po schválení nového RVP (v jakékoliv podobě) nelze očekávat příliš zásadní změny praxe. Co s tím?

Jitka Polanská: K návrhu nového kurikula se nyní kriticky vyjadřují i ti, kteří změnu chtěli, říká učitelka matematiky a členka Expertního panelu pro revizi RVP ZV

Expertní panel pro Revizi RVP se probudil z hibernace a popsal ministrovi kritická místa chystaného kurikula pro základní vzdělávání. Naslouchal nám, říká členka panelu.

Prohlášení Asociace děkanů pedagogických fakult k revizím Rámcových vzdělávacích programů pro základní vzdělávání

Asociace děkanů pedagogických fakult se vyjadřuje k revizím Rámcových vzdělávacích programů pro základní vzdělávání (RVP ZV) v řadě bodú, které jsou podstatné pro uskutečňování Strategie 2030+, Reformy přípravy učitelů a pro naplňování platného Kompetenčního rámce absolventa a absolventky učitelství.

Ondřej Neumajer: Nové RVP. Školy na prahu něčeho velkého

Představte si základní školu, kde se děti učí společně s různě starými spolužáky, po skupinkách samy vaří obědy pro sebe i ostatní a přestávky tráví na školní přírodní zahradě.

Patricie Martinů: Potřebujeme modernější a interaktivnější výuku, říká generace Z

Čeští žáci by ve výuce uvítali více diskuzí, vzdělávacích her a větší zapojení digitálních technologií namísto převládajícího frontálního výkladu. Vyplývá to z výzkumné zprávy Jak se učíme my, kterou pro Nekrachni zpracoval STEM.

Jan Břížďala: Ministerstvo školství promarnilo největší příležitost modernizovat vzdělávání

Největší změna ve vzdělávání za posledních 20 let. Tak komentovalo ministerstvo školství nové rámcové vzdělávací programy. Na povrch však vyplouvá, že vytvořilo akorát Potěmkinovu vesnici.

Jan Kaczor: Dvacet cílů, jedenáct principů a tři gramotnosti. Čeští učitelé se topí ve vzdělávacím chaosu

Představte si, že dostanete zadání, kde máte současně sledovat dvacet odlišných cílů, řídit se jedenácti klíčovými principy a to vše propojit s deseti oblastmi různých činností. Přesně v takové situaci se dnes nachází české školy. Jen proto, že jim stát není už dvacet let schopen srozumitelně sdělit, co vlastně za své peníze očekává. A nepomůže tomu bohužel ani nový rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání, který promarnil příležitost kurikulum razantně zjednodušit.

Mikuláš Bek: Nové rámcové vzdělávací programy – krok k modernějšímu a spravedlivějšímu vzdělávání

Nové rámcové vzdělávací programy pro předškolní a základní vzdělávání představují nejvýznamnější změnu v českém vzdělávání za posledních 20 let. Cílem reformy je především aktualizovat obsah vzdělávání a přizpůsobit jej potřebám současného světa, včetně nových požadavků na kompetence žáků i učitelů. V centru pozornosti celého procesu je a bylo klíčové, abychom vždy viděli vzdělávací potřeby dětí jako konečný cíl.

„Největší univerzity v Česku s námi prohlašují, že situace je alarmující,“ oznamuje ředitel NF Matika Česku Jakub Nešetřil. Fond získal i rekordní dar 10 milionů

Nadační fond Matika Česku, založený v listopadu loňského roku s cílem podpořit učitele STEM oborů, si připsal dva významné úspěchy. Dvě největší české univerzity, Univerzita Karlova a Masarykova univerzita, s fondem podepsaly memorandum o spolupráci, kde potvrdili, že si uvědomují naléhavost problému. Na konci ledna fond také obdržel doposud největší dar od podnikatele Richarda Valtra, zakladatele společnosti Mews.

Markéta Vozková: Exaktní vědy na školách zažívají odliv vyučujících, pomoc nabízí program na sdílení know-how i filantropové

Nízké platy, nedostatek společenského uznání a lákavější nabídky v jiných oborech jsou nejčastějším důvodem, proč v Česku chybí učitelé matematiky, fyziky nebo informatiky. Proč je důležité zajistit dostatek vyučujících, kteří umí vést žáky k exaktním vědám? „Rozvoj matematických dovedností u dětí přispívá k celkovému bohatství společnosti,“ říká v podcastu Reparát Jakub Nešetřil, zakladatel fondu Matika Česku.

V Karlovarském kraji by mohla vzniknout vysoká škola. Mladí často odchází za vzděláním a nevrací se

Jednání zastupitelstva Karlovarského kraje 10. února se zúčastní ministr školství Mikuláš Bek (STAN), aby jednal o možnostech vzniku vysoké školy v regionu. Po středečním zasedání Výboru pro regionální politiku na vládní úrovni to uvedl ministr pro místní rozvoj a bývalý hejtman Karlovarského kraje Petr Kulhánek (za STAN). Výbor podle Kulhánka dává přednost vzniku veřejné vysoké školy před pobočkou jiné či soukromé. „Podmínky jsou připraveny, nyní je třeba další kroky koordinovat s krajem,“ uvedl Kulhánek.

Jan Pokorný: Přehodit financování platů nepedagogů na školy a obce nestačí, míní Prokop. Nutné jsou další změny

Převod financování nepedagogických pracovníků ze státu na zřizovatele škol nebo slučování menších škol patřily k nejkritizovanějším změnám novely školského zákona, kterou úterý v noci Sněmovna poslala do závěrečného kola schvalování. „Když se jen financování platů převede na školy a na obce, které to budou řešit samostatně, nic to neřeší,“ říká v pravidelném pořadu Radiožurnálu Život k nezaplacení Daniel Prokop.

Přesuny fondů EU: Svaz měst a obcí ČR hájí investice do regionálního školství

V rámci pravidelného přezkumu čerpání programů EU v polovině programového období 2021–2027 Ministerstvo pro místní rozvoj navrhuje přesuny finančních prostředků mezi operačními programy.

Návrh financování nepedagogických pracovníků musí být projednán s městy a obcemi, míní Pavel

Jestli dodnes není hejtmanům a starostům jasné, s jakými zdroji a odkdy by měli počítat při financování nepedagogických pracovníků, hovoří to o nepřipravenosti takového opatření. Novinářům to v úterý v Paříži řekl prezident Petr Pavel, který bude o věci jednat ve čtvrtek s Asociací krajů ČR.

Vláda projedná novelu, která má snížit počet malých škol zřizovaných obcemi

Snížit počet malých škol zřizovaných obcemi nebo zavést možnost takzvané komplexní profilové práce s obhajobou, která by mohla být alternativou školní části maturity, by měla novela školského zákona, kterou ve středu projedná vláda. Novela přináší mimo jiné i návrh pravidel kombinované výuky, tedy střídání prezenční a distanční výuky, rozšiřuje možnost nahradit školní maturitní zkoušku standardizovaným certifikátem a věnuje se i většímu zapojení zaměstnavatelů do praktického vzdělávání.

SYRI: Školní doučování pod lupou nerovností: problémy a příležitosti

Český vzdělávací systém čelí jedné z největších výzev, která zásadně ovlivňuje budoucí životní šance dětí. Mezi žáky se prohlubují nerovnosti, které se vyprofilovaly už během pandemie covidu-19.