Miroslav Harant: Pokud budou školy před umělou inteligencí zavírat oči, dnešní děti na trhu práce neobstojí, varuje expert

Podle průzkumu Národního pedagogického institutu ČR (NPI) používá umělou inteligenci přes 53 procent učitelů základních škol, ale jen 17 procent ji zařazuje do výuky. Mezi některými převládá ohledně AI skepse. „Umělá inteligence je jako dynamit – záleží na tom, jak ji využijeme,“ říká v rozhovoru pro iRozhlas.cz Tomáš Matoušek, mluvčí organizace EDUin, který dříve působil mimo jiné i v NPI na oddělení Podpora škol v kontextu digitalizace.

Karolína Štuková: Ze škol jdou lidé, které firmy nepotřebují. Podnikatelé to chtějí změnit

Český vzdělávací systém se odtrhl od toho, co firmy potřebují, stěžují si podnikatelé. Někteří z nich neváhali a vzali věci do svých rukou. Proč a jak by se mělo české školství proměnit, řešili i řečníci na Konferenci České elity.

Markéta Hronová: Jak vytrénovat mozek dětí? Starověké počítadlo je naučí počítat rychleji než kalkulačka, speciální hry posílí kreativitu

Na obrazovce se promítají čísla +3 -1 +8 a klidně dalších 20 za půl minuty. Netrénovaný člověk je sotva stihne přečíst, natož aby je dokázal vypočítat. Jenže třeba i šestileté děti, které prošly kurzem mentální aritmetiky, to zvládnou. Okamžitě vyhrknou výsledek. Starověká metoda využívající k výuce speciální počítadlo abakus je rozšířená ve školách zejména v asijských zemích. Pomáhá totiž nejen s počítáním. Nyní znovu slaví úspěch, protože posiluje dovednosti, které dnešní děti vlivem digitálních technologií ztrácí – například soustředěnost nebo paměť.

Markéta Hronová: Platy kuchařek dál brzdí klíčové změny ve školství. Bek neustoupil a sází na poslední pokus

Politici se opět nedohodli na schválení novely školského zákona, která přináší desítky změn. Například více peněz pro školy, které vzdělávají náročnější žáky, slučování menších škol nebo garance psychologa či sociálního pedagoga pro větší školy. Schválení novely brání dodatečně přidaný návrh na převod financování nepedagogických pracovníků – tedy například kuchařek či školníků – ze státního rozpočtu na obce. Opoziční poslanci byli připraveni novelu schválit, pokud by tuto část ministr školství Mikuláš Bek (STAN) vyjmul. Ten to ale nakonec neudělal.

Josef Mačí: Reforma výuky se začne testovat na desítkách škol. Děti má přiblížit realitě

K vyzkoušení nového způsobu výuky se Ministerstvu školství přihlásilo 71 škol, dalších 11 je ještě v jednání. Budou testovat všechny představené novinky, které chce ministerstvo dostat do každé třídy v Česku.

Patricie Martinů: Když se dítě do školy netěší. Proč je dobré klima ve škole klíčem k úspěchu žáků?

Výsledky českých i zahraničních studií hovoří jasně: vzdělávací výsledky dětí úzce souvisejí s jejich postojem ke škole a vztahy, které v ní navazují. Co dělat, když tyto vztahy, ať už s učiteli nebo spolužáky, nefungují? Jak předejít negativnímu vlivu nejen na proces učení u dětí, ale také na jejich psychickou pohodu?

Markéta Hronová: Kdo má kontrolovat ředitele škol? Nyní inspekce nemůže zasáhnout ani v případě vraždy ve škole, stát to chce změnit

Před třemi lety otřásl veřejností případ žáka, který na Středním odborném učilišti Ohradní zabil svého učitele mačetou. Na to, že škola nefunguje dobře, přitom upozorňovala Česká školní inspekce už v roce 2017 a znovu ještě rok před vraždou. Nikdo ale nezasáhl. I z vyšetřování příčiny neštěstí vyšly najevo systémové chyby i osobní selhání některých pedagogických pracovníků. Jenže zřizovatel školy – hlavní město Praha – za ředitelem školy stále stál. Konkurz vyhlásilo město až loni, nový ředitel z něj přesto nevzešel. To by se teď mělo změnit. Česká školní inspekce by pravomoc odvolávat v závažných případech ředitele škol mohla získat.

Lucie Slejšková: Mnoho zajíců, farmářova smrt. Proč je česká reforma vzdělávání v současné podobě do velké míry neúčinná

Při veškeré snaze o reformy máme neodbytný dojem, že české školy – většina z nich – spíš stagnují. Jak je to možné? Analytička EDUinu Lucie Slejšková klade ve svém komentáři otázku, zda jsou pro provedení změn splněny dva základní předpoklady, bez kterých to nejde.

Julie Hrstková: Zlaté české ručičky potřebují k výdělkům také dobře vzdělané mozečky. Na to ale české školství nemyslí

Přijímací zkoušky na střední školy mají děti za sebou, sociální sítě jsou plné úloh, které zadavatelům přišly jako nezbytné pro další vzdělávání, zatímco skoro všem ostatním jako nesmyslné týrání… A odborníci opět rozebírají kvalitu českého školství, které je sice veřejné a otevřené všem, reálně je ale čím dál víc elitářské.

Silvie Pýchová: Na změnu musejí být připraveni všichni klíčoví aktéři

Pro pátý rozhovor o vzdělávací politice jsme vybrali prof. PhDr. Vladimíru Spilkovou, CSc., která je významnou osobností v oboru pedagogika.

Co si o situaci ve školství myslí ředitelé z AŘZŠ ČR? Závěry 61. valné hromady Asociace ředitelů základních škol České republiky (9.–11. 4. 2025)

V těchto dnech se nám v redakční poště objevily zprávy, které ilustrují předcházející komentář. Posuďte sami.

Petr Šabata: Ve vzdělávání vláda něco jiného říká a jiné kroky dělá

Když na slabý výkon vlády neupozorní opozice, ujme se té role sám premiér Petr Fiala. Jen tak je možné si vyložit některá jeho slova na konferenci Vzdělání pro 21. století, jedné z předvolebních debat ODS. „Jsme první vláda, která o vzdělávání přemýšlí v globálním kontextu,“ řekl mimo jiné premiér.

Patricie Martinů: Víceletá gymnázia mohou být pro rodiče vhodné individuální řešení. Jsou však systémový problém, říká Hřebecký

Když EDUin koncem února v Senátu představil analýzu víceletých gymnázií, vyvolal tím mezi experty i rodiči dětí různé reakce. Programový ředitel EDUinu Miroslav Hřebecký v obsáhlém rozhovoru popisuje, v čem může být přínos víceletých gymnázií, hovoří ale i o jejich špatných stránkách. Upozorňuje také na to, že bez redukce těchto škol nelze zvýšit kvalitu těch základních.

Josef Mačí: Odklady na školách téměř skončí. Změní se i známkování

Postupně začne nabíhat zákaz odkladů školní docházky. Projděte si, které děti o něj budou moct kvůli nezralosti žádat naposledy. Za dva roky se také přestane známkovat v první třídě, později i ve druhé. Schválili to poslanci.

Jeff Minick: Pokladnice hodnotných knih pro celou rodinu

Někdy nám život poklepe na rameno a řekne: „Mám pro tebe nápad.“ Někdo ten hlas vůbec nezaznamená. Jiný ho slyší, ale nevěnuje mu pozornost. Další naslouchá, ale nakonec jen zavrtí hlavou a řekne: „Ne, děkuji.“ A pak jsou lidé, kteří naslouchají – a pak naslouchají znovu – a nakonec skočí rovnýma nohama do dobrodružství, které navždy změní jejich život i životy lidí kolem nich. Sara Masariková skočila.

Jan Pokorný: Příroda nedá dětem nic zadarmo. Když vychováme skleníkové děti, neděláme jim dobrou službu, říká pedagožka Justina Danišová

„Děti, které se učí venku a chodí tam často, vnímají, že to je jejich místo, kde se cítí dobře, a v budoucnu ho chtějí mnohem spíš chránit,“ říká pedagožka a lektorka Justina Danišová, která stojí za iniciativou Učíme venku. Jak přínosná je pro děti výuka mimo školní lavice? Co je to Měsíc školních zahrad? A jak překonat rodičovské úzkosti a strach o děti?

Jan Hladík: Umělá inteligence prohloubí rozdíly mezi školami, míní expertka

Nejen u žáků roste zájem o umělou inteligenci a školení, která učí s těmito nástroji zacházet. Podle spoluzakladatelky neziskové organizace AI Dětem Evy Nečasové ale s AI stále pracuje jen desetina škol. Zbytek bude zaostávat.

Kristýna Guryčová: Učebny ze šaten i půdní vestavby. ‚Praha shání místa pro středoškoláky, kde se dá,‘ říká radní

Žáci devátých tříd mají státní přijímačky na střední školy za sebou. Ti, kteří se teď nikam nedostanou, mohou absolvovat druhé kolo. Největší přetlak zájemců je tradičně v Praze, která se snaží kapacity hlavně na čtyřletých gymnáziích navyšovat. Oproti loňsku ale podle dostupných dat přibyla jen čtyři místa. Podle pražského radního pro školství Antonína Klecandy (STAN) je to zavádějící. „Vytvořili jsme stovky nových míst,“ říká pro iRozhlas.cz.

Markéta Hronová: Stopka pro osmiletá gymnázia? Nevadí, založíme „lepší“ základku. Byznys našel cestu, jak obejít ministerstvo

Zhruba za měsíc nejspíš zaplaví veřejný prostor nešťastní rodiče dětí, které neuspěly v boji o víceletá gymnázia. Největší přetlak je v Praze. Snaha hlavního města navýšit v nich počet míst neprošla přes ministerstvo školství. Někteří soukromí zřizovatelé proto situaci vyřešili otevřením základních škol, v nichž slibují stejnou výuku jako na osmiletém gymnáziu.

Silvie Pýchová: Ve školství potřebujeme špičkové vzdělání a vzájemný respekt

Pro čtvrtý díl seriálu rozhovorů o vzdělávací politice jsme oslovili prof. Mgr. Kláru Šeďovou, Ph.D., která je expertkou v oblasti výzkumu školního vzdělávání. Výzkumně se zabývá především otázkami výukové komunikace, vztahem různých komunikačních přístupů k žákovskému učení a věnuje se také problematice vzdělanostních nerovností. Klára Šeďová působí v Ústavu pedagogických věd Filozofické fakulty Masarykovy univerzity a pracuje na pozici vědecké ředitelky v institutu SYRI, který sdružuje sociální vědce z Masarykovy univerzity, Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR.