Patricie Martinů, Tomáš Matoušek: Představa, že děti budou takové, jak je vychováváme, je mylná, říká Tomáš Feřtek k seriálu Ratolesti

Jak dobře znáte své ratolesti? Na to se ptá stejnojmenný desetidílný seriál, jehož témata vycházejí z reálných zkušeností škol a rodin. „Jde o příběhy, které nejsou veřejně známé, ale ukazují, s čím se dnes rodiče i učitelé musí umět vyrovnat,“ říká scenárista Tomáš Feřtek. V rozhovoru přibližuje, proč s tvůrčím týmem zvolili právě tyto příběhy a jak se do nich propsalo i město Tábor, kde se seriál natáčel. První díl uvede Česká televize už v neděli 5. října.

Denisa Šindlerová: Proč dnes tolik dětí špatně mluví? Může za to výchova, ale i pozdní diagnóza

Šišlání, ráčkování, komolení slov či koktání trápí dnešní děti čím dál více. Podle statistik v Česku roste počet těch, kteří dochází kvůli potížím s mluvením a výslovností k logopedovi. Rozpoznání problému je dnes lepší než v minulosti, ale mnohdy rodiče nebo pediatři dobře vadu řeči neodhadnou a s péčí se začne zbytečně pozdě. Ambulance klinických logopedů jsou navíc přetížené a rodiče dlouho čekají, než se na jejich dítě dostane řada, někde to trvá klidně i půl roku.

Tereza Hübscherová: Pravidla českého pravopisu u maturity? Dříve samozřejmost, nově o tom rozhodnou ředitelé škol

Pravidla českého pravopisu u maturity – ano, nebo ne? Doteď to byla samozřejmost. Od příštího jara ale jistota končí. Rozhodovat o tom budou totiž ředitelé škol a záleží jen na nich, jestli studentům pravidla dovolí. Podle některých učitelů, ředitelů i samotných maturantů to ale může být nespravedlivé. Někdo bude mít při zkoušce pravidla k ruce třeba i digitální, zatímco jiný se bude muset spoléhat jen na vlastní znalosti.

Patricie Martinů: Českému školství chybí odvaha k reformám, volby se točí kolem zbytečností, říká ekonom Daniel Münich

Volby do Poslanecké sněmovny se neúprosně blíží. Mezi hlavními tématy, která před nimi hýbou společností, je i vzdělávání – od rušení inkluze přes reformu přijímacího řízení až po chronický nedostatek peněz ve školství. Nejen nad tím se v posledním EDUcastu zamýšlel ekonom Daniel Münich z think-tanku IDEA při CERGE-EI. Jak hodnotí předvolební kampaně stran a co podle něj čeká české vzdělávání?

Petr Chaluš: České školství za Fialovy vlády

Vzdělávání se mělo být jednou z vládních priorit. Časté výměny ministrů, podfinancování a další problémy ale zpomalily plánované změny. Co se podařilo a jaké kroky by měly následovat?

Petr Kain: Je vaše dítě nový Einstein? Jaký je klíč k rozpoznání nadaných dětí a proč to české školství neumí

Váš potomek nosí ze školy poznámky, že se odmítá učit, během hodiny vyrušuje a je nezvladatelný. Případně ráno ve všední den odmítá vstát, stěžuje si na bolesti břicha, či dokonce zvrací. Asi vás to překvapí, ale možná máte doma nadané dítě. „V naší představě stále přetrvává pod pojmem nadaný žák obraz poslušného premianta, který se hlásí, má vždy perfektně vypracované domácí úkoly a bezchybně plní zadání,“ říká psycholožka Šárka Portešová. Skutečnost je však mnohem komplikovanější.

Silvie Pýchová: Vzdělávací politika má umět vyvažovat názory a potřeby různých aktérů

Pro sedmý rozhovor o vzdělávací politice jsme si vybrali prof. PhDr. Arnošta Veselého, Ph.D., který je proděkanem pro vědu a výzkum na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy a uznávaným expertem na vzdělávací politiku v ČR. Ve své výzkumné činnosti se vedle tématu vzdělávací politiky zabývá analýzou a tvorbou veřejné politiky a výzkumem veřejné správy. Od roku 2018 je vedoucím Centra pro sociální a ekonomické strategie (CESES) na Univerzitě Karlově. V roce 2019 se stal předsedou externí expertní skupiny pro přípravu Hlavních směrů Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+. Mezi jeho významné publikace patří „Vybrané problémy vzdělávací politiky“, „Teorie a nástroje vzdělávací politiky“, „Vzdělávací politika České republiky v globálním kontextu“ nebo „Analýza a tvorba veřejných politik: přístupy, metody a praxe“. V roce 2023 převzal Arnošt Veselý medaili Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy 1. stupně za dlouhodobou vynikající pedagogickou činnost.

Posílání žáků do výchovných ústavů nebo rušení povinné předškolní docházky. Co překvapivého skrývají volební programy

Politici se krátce před volbami nedohadují pouze o tom, jak vysoký by měl být plat učitelů a dalších pedagogických či nepedagogických pracovníků. Přichází i s prozatím nepříliš medializovanými návrhy, jejichž uskutečnění by mohlo být pro český vzdělávací systém rizikové. EDUin přináší přehled těch nejvýraznějších.

Josef Mačí: Problémy s maturitami nekončí. Na podzim studenty zaskočila nečekaná změna

Změny v hodnocení se dotkly i podzimního termínu maturity. Oproti jaru se jinak bodoval stejný typ úlohy a doplatil na to student. Podle Cermatu vše proběhlo zcela v pořádku.

Markéta Hronová: Česko a školství – výsledky žáků jsou často na světové špičce, financování navzdory. Vzdělávací systém má mezery jinde

Výsledky českých žáků nejsou v porovnání s jinými evropskými zeměmi vůbec špatné. V matematické či čtenářské gramotnosti patří tuzemští školáci k těm nadprůměrným. V digitální gramotnosti jsou dokonce nejlepší v Evropě. Podle hodnocení projektu Index prosperity Česka jsme si v oblasti vzdělávání a výzkumu meziročně polepšili ze 14. na 12. příčku v Evropské unii. A to navzdory tomu, že výdaje na vzdělávání se v porovnání s průměrem Evropské unie opět snížily. Hůře je na tom Česko, pokud jde o takzvané měkké dovednosti, duševní zdraví žáků či to, jak se vlastně ve školách cítí.

Jan Novák, Petra Vavřinová: Kraj oznámil části víceletých gymnázií, ať neotvírají další ročníky

Královéhradecký kraj chce zvýšit šance na maturitní studium pro žáky devátých tříd. Mají obsadit místa na zrušených šestiletých a osmiletých gymnáziích.

NÁRODNÍ GALERIE Praha: aktuální výstavy + kompletní program

Dovolujeme si vás pozvat na výstavy, doprovodné programy, programy pro školy, pro děti a rodiny s dětmi i další akce.        AKTUALIZOVÁNO 

SYRI: Šanci na absolvování VŠ ovlivňuje v Česku vzdělání rodičů i bydlení

Děti rodičů s vysokoškolským vzděláním mohou mít v Česku oproti jiným několikanásobně vyšší šanci, že absolvují vysokou školu. Šanci na dosažení vysokoškolského vzdělání ovlivňuje i stabilita rodiny, vliv má rovněž bydliště. Vyplývá to ze studie Národního institutu SYRI, která zkoumala, jak podmínky v rodině a bydlení v dětství formují možnosti vzdělávání. Vyšší šance na vysokou školu mají podle vědců rovněž děti, jejichž rodiče nejsou rozvedení. Institut o tom dnes informoval v tiskové zprávě.

Jitka Englová: Západočeská univerzita letos přijala o 10 procent víc studentů. Reaguje na pokyn ministerstva

Na Západočeské univerzitě v Plzni začal nový akademický rok. Letos univerzita do prvních ročníků přijala přes 5,5 tisíce studentů, což je zhruba o deset procent víc než vloni. Splnila tak požadavek ministerstva školství o navýšení počtu přijímaných studentů.

Peníze až na prvním místě, shodli se diskutující v předvolební debatě SKAV a EDUin

Předvolební debata, pořádaná v rámci série kulatých stolů SKAV a EDUin, překvapivě ukázala, že pětice nejsilnějších stran se na většině diskutovaných témat shoduje. Největší shoda panuje v nutnosti navýšit rozpočet kapitoly MŠMT. Naopak názorově se strany rozcházejí v případě převodu financování nepedagogů na zřizovatele, přínosu inkluze, revize rámcových vzdělávacích programů, ale i funkčnosti Středního článku podpory. 

Zuzana Růžičková: Co takhle zavést finanční bonusy pro učitele přírodovědných a technických předmětů?

Česká republika čelí obzvlášť v některých regionech nedostatku kvalifikovaných učitelů v přírodovědných a technických předmětech. Matematika, fyzika, ale také informatika jsou čím dál častěji učené neaprobovaně. Jedním z řešení jsou finanční bonusy.

Petr Šabata: Peníze na vzdělávání teď a po volbách aneb Dá se čekat zlepšení?

V návrhu rozpočtu na rok 2026 dostalo vzdělávání další tvrdý direkt, v programu favorita voleb hnutí ANO pak nejistý příslib růžových zítřků. Vláda Petra Fialy (Spolu a STAN) sestavila svůj poslední rozpočet školství tak, že nepokryje ani povinné výdaje. Tedy především učitelské platy na úrovni 130 procent průměru v ekonomice a také financování školních psychologů a speciální a sociální pedagogů, které od ledna nově zavádí novela školského zákona.

Lucie Kocurová: Učitelé bez podpory, školy bez vize: Co brání kvalitnímu vzdělávání v českých školách

Česká republika patří k zemím, kde vzdělávací výsledky žáků do vysoké míry závisí na tom, do které školy žák chodí. Na rozdíl od Norska, Finska nebo třeba Španělska tak u nás rodiče nemohou předpokládat, že se jejich děti budou rozvíjet v matematice, čtenářství a dalších dovednostech obdobně bez ohledu na to, jakou základní školu pro ně vyberou. Na vysokou míru selektivity a nedostatečně srovnatelné vzdělávací příležitosti nás opakovaně upozorňují šetření PISA i data České školní inspekce.

Education at a Glance 2025: Podíl vysokoškolsky vzdělaných Čechů je stále nízký

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zveřejnilo souhrn klíčových dat z aktuální publikace OECD Education at a Glance 2025, která každoročně nabízí podrobný pohled na vzdělávací systémy v členských a partnerských zemích. Letošní ročník se zaměřuje především na oblast terciárního vzdělávání.

Patricie Martinů: Je dobře, že Cermat dělá těžké testy. Má ale příliš velkou volnost, říká expert na testologii a bývalý ředitel Cermatu

Martin Chvál, odborník na evaluaci, vysokoškolský pedagog a dlouholetý člen nezávislé komise posuzující testy, v rozhovoru pro EDUin otevírá zákulisí tvorby jednotných přijímacích zkoušek i společné části maturit. Hovoří o pilotáži testů, jejich náročnosti a kvalitě, ale také o tom, co Cermat potřebuje, aby připravoval opravdu kvalitní testy. Nově bude Chvál jedním z členů dozorujícího orgánu nad Cermatem. Co od své role očekává a jaký vliv může mít tento orgán na fungování testovací instituce?