Žáci se učí online bezpečnosti i díky O2 Chytré škole

Popularizátor informatiky Miroslav Mráz vede brněnské Digi centrum a působí v tamní ZŠ Labyrinth. Díky grantu O2 Chytré školy například v této základní škole věnovali pozornost online bezpečnosti, kritickému myšlení a práci s daty. M. Mráz připomíná, že je klíčové nabídnout učitelům pomocnou ruku při výuce "nové” informatiky a poskytnout co nejvíce konkrétních ukázek pro to, jak digitální kompetence smysluplně rozvíjet napříč předměty.

Žádné třídy a hybridní výuka. Jak bude vypadat škola 21. století?

V mnoha odvětvích se mluví o tom, že koronakrize pomohla urychlit změny, které by se jinak prosazovaly i několik desetiletí. Jednou z těchto oblastí je jistě školství. Jak by měla vypadat škola, která připraví studenty na pracovní trh 21. století a proč to tak zatím u nás ani po 20 letech od začátku nového milénia stále není?

Raymond Smullyan: Šeherezádiny hádanky a další podivuhodné úlohy

Po pohádkách moudré Šeherezády přišly podle Raymonda Smullyana na řadu hádanky. Aby nepřišla o hlavu, vypráví králi každou noc jednu, a jemu se tak líbí, že hned jak jednu vyluští, chce vždy slyšet další.

Markéta Hronová: Je zhoubné, když před gymnázii stojí fronty dětí, aby je komerční firma naučila vyplnit přijímací test, říká ředitel

Původně byla kunratická škola obyčejnou základkou na okraji hlavního města. Od chvíle, kdy do ní nastoupil ředitel Vít Beran, se ale lidé do okolí stěhují jen kvůli tomu, aby jejich děti mohly právě do této školy chodit. Místní učitelé vyhrávají ankety o nejlepší pedagogy, žáci se učí podle nejnovějších poznatků o efektivní výuce.

PAQ Research a Kalibro Projekt: Zkušenosti českých učitelů s distanční výukou. Výzkum a analýza pro organizaci Učitel naživo

Výrazně více práce a stresu, obavy o budoucnost žáků, ale také spokojenost s tím, jak zvládli náročnou situaci. Tak podle výzkumu agentury PAQ Research a projektu Kalibro pro organizaci Učitel naživo vnímali čeští učitelé rok distanční výuky. Zvýšení tlaku na učitele představuje akutní problém hlavně kvůli tomu, že už před pandemií byla polovina z nich ohrožena syndromem vyhoření. Pomoct by mohla dosud chybějící systémová podpora učitelů i vedení škol.

Daniel Münich: Platy učitelů rozvrátí veřejné finance. Opravdu?

Pokud by prošel návrh zákona zavazující budoucí vlády k udržení učitelských platů na úrovni 130 % průměrných mezd v ekonomice, bylo by to za cenu brutálních škrtů ve státním rozpočtu. Takto nedávno poslancům hrozila ministryně financí Alena Schillerová.

Alena Štuková: Hry s matematikou pro 3.–9. třídu ZŠ

Kniha matematických her se snaží zpřístupnit matematiku všem dětem: těm matematicky nadaným, ale i těm, které matematika zrovna moc nebaví. Známé hry přizpůsobuje jednoduchému i složitějšímu matematickému jazyku (pexeso, domino, hra v kostky, bingo), vedle toho kniha obsahuje i spoustu zcela nových her.

Pedagožka: Snažíme se lidem ukázat, že konzum není to, co je učiní šťastnými

Ukázat lidem, že konzumní styl života jim štěstí nepřinese, patří k cílům činnosti brněnského centra environmentálního vzdělávání Lipka. ČTK to sdělila ředitelka organizace a pedagožka Hana Korvasová, která dnes v Senátu převzala Cenu Josefa Vavrouška za dlouhodobý přínos v oblasti životního prostředí.

Co dělají čeští učitelé jinak než ti v zahraničí?

Rozdíly mezi tím, jak se učí v Česku a v jiných zemích Evropy, hledala srovnávací ministudie, kterou pro program Učitel naživo připravili Daniel Prokop a Václav Korbel z PAQ Research.

Martina Olivová: Kvalita škol nejsou jen výsledky

Debaty o kvalitě našeho školství se velmi často řídí výsledky našich žáků v různých mezinárodních srovnávacích studiích, případně se sleduje procentuální úspěšnost žáků při přijímacích zkouškách nebo úspěšnost při skládání maturitní zkoušky.

Stáňa Seďová: Na doučovací tábory zdarma nedorazila až čtvrtina dětí

Rodiče dětí, kteří nestihli své ratolesti přihlásit na doučovací kempy financované ministerstvem školství, mají smůlu. Všechny jsou beznadějně zaplněné. O to větším překvapením je, že první dny od zahájení se organizátoři musí potýkat s vysokými počty dětí, které bez omluvy nepřijdou. Instruktoři čekají zbytečně, jídlo se vyhazuje, pořadatelé si už nyní dělají starosti s vyúčtováním, protože se neví, kdo nevyužité služby zaplatí.

Christina Steinlein, Mieke Scheier: Bez vody to nejde

Ráno si vyčistit zuby, přes den pít a jít si zaplavat, večer zalít zahradu a vysprchovat se. K tomu všemu potřebujeme vodu.

Prostě běžte ven a objevujte, vyzývá rodiče propagátor svobodné hry Petr Daniš

Děti často nepotřebují žádné speciální vybavení nebo jakkoliv připravené podmínky pro hru. Často jim stačí třeba jen kamínky nebo klacíky. Upozorňuje na to propagátor svobodné hry Petr Daniš. Právě o tomto vlastně nejobyčejnějším a dnes často zapomínaném druhu hry vydal loni na podzim společně s manželkou Justinou knihu. 

Jitka Polanská: Učit venku je trend, ale na běžné základce se na to musí jinak než v lesní škole, říká učitelka

Před čtyřmi lety se Markéta Vokurková pustila na nejistou půdu. Dala si závazek, že se postupně naučí chodit se třídou ven nejen na výlety, ale i na matematiku nebo češtinu. „Jsme běžná základka, nejde to dělat jako někde v lesní škole. Postupně jsem přicházela na to jak,“ říká finalistka loňského českého ročníku učitelské soutěže Global Teacher Prize. Její škola výzvu přijala, venku učí už tři prvostupňové učitelky a od letošního května má všech skoro osm set žáků možnost trávit venku velkou přestávku.

Učitelé se více inspirují k výuce venku

Čím dál více učitelů si pravidelně odnáší inspiraci do výuky z Měsíce školních zahrad. Ukázal to letošní ročník, který probíhal během května díky spolupráci Nadace Proměny Karla Komárka a platformy Učíme se venku. Nadace myšlenku širšího využití venkovních prostor při pedagogické práci s dětmi letos podpořila částkou 150 tisíc korun. Účastníci ocenili zejména nápaditost kampaně, nesené v duchu čtyř zemských živlů.

Vladimíra Otomanská: Rok stromů. Celoroční program pro MŠ

Kniha je dělena do deseti celků podle deseti školních měsíců a podle deseti stromů. Jednotlivé stromy jsou v knize rozpracovány do témat tak, aby vždy naplnily všechny oblasti RVP.

Bohouš Bohuněk: Lesní office je lepší než home office

Aleš Miklík pracoval dlouhá léta ve vedoucích pozicích velkého internetového vydavatelství nebo pod známou značkou Forbes, až jednoho dne radikálně změnil svůj pracovní život a začal se naplno věnovat tomu, co ho nejvíc bavilo. Rozhovor s ním původně vznikl pro blog Smysl v práci, ale i když se týká pracovního života, obsahuje řadu myšlenek, které souvisí se vzděláváním, a v tomto směru může být zajímavou inspirací. Takovým přemýšlením mimo zaběhlé koleje, tedy hezky nečesky „out of the box“.

Anna Hogenová: Dobrý učitel je dílem milosti. Dává dětem pocítit vroucnost a přijetí

Český filozof Jan Patočka píše ve svém díle Péče o duši I., že „dobrý učitel je dílem milosti“. A má pravdu. Děti je třeba otvírat k nim samým, naslouchat jim bedlivě, jen tak je učitel „dílem milosti“.

Přejeme to všem dětem, rodičům i učitelům samotným navzájem zažít o letošních prázdninách.

Lucie Kocurová: Děti se nejlépe učí, když samy hledají odpovědi, říká vítězka prestižní pedagogické ceny

Dostat se do finále soutěže o nejinspirativnějšího učitele Global Teacher Prize Czech Republic je prestižní, natož tuto cenu vyhrát. Letos ji porota z jedenácti učitelských osobností přisoudila prvostupňové učitelce z Rychnova nad Kněžnou Barboře Heřmanové.

Zuzana Hronová: Vítězní učitelé zvládli nejtěžší rok v kariéře. Jsou z Rychnova, Horažďovic a Brna

Letošní národní kolo soutěže Global Teacher Prize o nejinspirativnější učitele bylo specifické. Vítězové museli vyniknout v roce, kdy řadu měsíců potřebovali zaujmout žáky na dálku, přes obrazovku svého počítače. Museli také zvládat rychlé střídání prezenční a distanční výuky nebo problémy dětí jako: "Teď nemohu mluvit, protože mluví moje sestra" nebo "Táta si vzal notebook do práce".

Výsledky veřejné konzultace: Jak nastavit střední článek, aby zlepšoval učení, wellbeing a rovné šance žáků?

V projektu Partnerství pro vzdělávání 2030+ cítíme spoluodpovědnost za naplňování cílů Strategie 2030+, včetně vytváření středního článku ve vzdělávání. Z naší pracovní skupiny expertů vzešly náměty, jak by mohl článek fungovat.

Pavel Bobek: Zjistit, co se kdo v hodině naučil, a jednou nohou vykročit do té další. Explicitní hodina, díl třetí – závěr hodiny

Jdeme do finále: z naší explicitně vyučované hodiny zbývá nějakých pět, deset minut. A další na sebe v následujících dnech nenechá čekat. Proto bude stěžejním úkolem této fáze udělat si obrázek o tom, jak velká část dětí cíl hodiny splnila a kde jsou problémy u té části třídy, která ještě potřebuje další podporu.

Šimon Rogner: Studenti pedagogických fakult se zapojí do letního doučování, mnozí pomáhali už s distanční výukou

Řada studentů pedagogických fakult se chystá zapojit do výuky na letních doučovacích kempech. Ty mají za cíl snížit dopady pandemie na školy, které velkou část roku učily pouze distančně. Podle Národního pedagogického institutu jim se vzděláváním na dálku už v průběhu školního roku pomáhalo přes šest set vysokoškoláků.

Markéta Popelářová: Během praxí by student měl získat pohled na život školy. Neměl by si chodit hodinu jen “odučit”

Jak vypadají pedagogické praxe během studia na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity? Toto téma jsme otevřely během našeho rozhovoru s Janou Kratochvílovou, vedoucí Katedry pedagogiky brněnské univerzity. 

EDUin: Příprava učitelů musí reagovat na měnící se cíle vzdělávání

V Česku stále neexistuje závazné zadání státu na žádoucí kvalitu absolventů učitelských programů. 

Josef Mačí: Jak vyrobit kvalitní učitele? Před volbami panuje na řešení shoda

Vládní i opoziční politici se shodují na tom, že je nutné, aby se proměnila příprava budoucích učitelů. Jedině tak bude dost kvalitních pedagogů.

Ivana Recmanová: Politici ukázali, co si myslí o budoucnosti školství

Musí se změnit výuka studentů učitelství? Jak pomoci kantorům po pandemii? Na tyto a další otázky hledali odpovědi zástupci sněmovních stran v předvolební debatě o školství, kterou uspořádala organizace Učitel naživo. Navázala tak na výzvu Domácí úkoly 2021, ke které se připojily další subjekty zabývající se vzděláváním.

Carl Hendrick, Robin Macpherson: Co funguje ve třídě. Most mezi výzkumem a praxí

Každý rok jsou publikovány tisíce výzkumných zpráv týkající se výuky a vzdělávání, z nichž některé se vzájemně vyvrací. Jak mohou už tak vytížení učitelé rozeznat, do kterých výzkumů stojí za to investovat svůj čas? A jak náročné je převedení výzkumu do praxe ve třídě?

Učitelé základních a středních škol dostali od roku 2017 přidáno nejvíc. Nepedagogům a učitelům na vysokých školách plat rostl pomaleji

„Mezi roky 2017–2021 se v českém školství konečně výrazně absolutně i relativně zvýšily platy učitelů a některých dalších pracovníků ve vzdělávání. Současné vládě se však přesto nepodaří naplnit své programové prohlášení, v němž se zavázala, že „platy učitelů a nepedagogů se na konci volebního období v roce 2021 dostanou minimálně na 150 procent jejich výše pro rok 2017.“ Nepodaří se jí to především proto, že sice upřednostnila učitele v regionálním školství, ale současně zanedbala vysoké školy a některé další skupiny pracovníků ve školství.“ (Jan Koucký: Platy učitelů zdolávají rekordy)

Václav Korbel, Daniel Prokop: Proč se lidé nehlásí ke studiu učitelství a jak to změnit? Srovnávací ministudie programu Učitel naživo a PAQ Research.

V současné době řada škol obtížně hledá učitele a další pedagogické pracovníky. Šetření MŠMT v roce 2019, kterého se účastnilo 99,9 % škol v regionálním školství (MŠ, ZŠ, SŠ a VOŠ), ukázalo, že jen pro následující školní rok budou ředitelé hledat úvazky učitelů v rozsahu 4,5 % všech úvazků (6 tisíc úvazků). Poptávku v dalších pěti letech odhadují ještě výrazně vyšší, na 9 % úvazků. Sehnat učitele na určité předměty je ale velmi obtížné už teď. 

Nedostatek kvalifikovaných učitelů nelze řešit rezignací na kvalifikaci

Úplné vysokoškolské učitelské vzdělání bylo v ČR jako tehdy v jedné z mála zemí uzákoněno již v roce 1946. Jednalo se o krok, který dlouhá desetiletí požadovali nejen učitelé, ale i pedagogický výzkum a nakonec i politici. V roce 1964 se pak pedagogické fakulty staly i organizačně součástí univerzit. Spolu s absolventy tzv. odborných fakult připravujících učitele tak všichni učitelé na základních a středních školách mají mít úplné vysokoškolské vzdělání.

Ředitelé škol musí znovu do školy

Ředitelé základních škol by měli být garanty moderní výuky a jako kompetentní manažeři řídit vzdělání v regionech. Jsou však na tuto úlohu dostatečně odborně připraveni? Kdo by jim měl komplexní podporu poskytovat? A pomůže střední článek, který chystají stát i zřizovatelé? 

Jednoduchá řešení nejsou, test má funkci rozřazovací, ne srovnávací

Kulatý stůl SKAV a EDUin 31. 5. 2021 řešil otázku přechodu žáků mezi základní a střední školou a jak by měl ideálně fungovat?

Kristin Roskifte: Každý (se) počítá

Na počátku není nikdo. Nula. Na konci je skoro osm miliard lidí. Potkáváme se doma, v lese, na závodech, svatbách, v parku, v dopravní zácpě, na demonstraci, na pláži u vody. A pokud ne, tak se, doufejme, zase brzy potkávat budeme.

Pavel Bobek: Frontální a nonstop formativní. Explicitní hodina, díl druhý – hlavní část hodiny

Jedna z pouček o plánování hodin říká: Začni od konce. Jinými slovy, každá hodina stojí na tom, co přesně chceme děti naučit. Namísto přemýšlení o tématu nebo aktivitách se tedy řídíme nejdříve otázkou: Co musí každé dítě do konce této hodiny vědět nebo umět? A co pro to bude potřebovat?

Hana Košťálová: Psaní a pisatelství v naučných předmětech

O psaní se někdy hovoří jako o „technologii, která změnila svět“. Učíme se, že písmo vzniklo před pěti tisíci lety a umožnilo nám, lidem, sdělovat si napříč časem i na dálku poznatky, které nám jako druhu v první řadě zajišťovaly bezpečnější přežití. Díky písmu se vědění lidstva mohlo kumulovat, předávat a soustavně se rozvíjet. Zkusme si jen tak cvičně představit, jak by vypadal náš svět, naše planeta, kdyby lidé žili bez písma.

Markéta Rizikyová: Revoluce ve školství: debata místo výkladu. Změny mají přijít už v roce 2023

České školství čeká v příštích letech proměna natolik zásadní, že by se dala směle přirovnat k proměně společnosti za průmyslové revoluce. Institucionální vzdělávání se má vymanit z minulosti a přizpůsobit se 21. století, jež s sebou přináší digitalizaci, nové technologie, robotizaci, Průmysl 4.0 nebo internetizaci.

Studie Sledování úrovně vzdělávání a wellbeingu ve vybraných zemích

Projekt Partnerství ve vzdělávání 2030+ ve spolupráci s PAQ Research připravil inspirativní rešerši pěti zahraničních vzdělávacích systémů, kterým se podařilo dosáhnout podobných cílů, na které se zaměřuje Strategie 2030+. Jedná se o: Finsko, Nový Jižní Wales, Nizozemsko, Estonsko a Ontario.

Návrh opatření k mírnění negativních dopadů pandemie v oblasti vzdělávání a duševního zdraví dětí

České pojetí nouzových opatření spojených s pandemií COVID 19 dopadlo na děti a dospívající velmi tvrdě. Uzavírka škol byla v České republice jednou z nejdelších na světě. Děti a dospívající nemohli po dlouhé měsíce navštěvovat volnočasové aktivity ani trávit čas se svými kamarády. Negativní dopady jejich dlouhodobé izolace jsou patrné nejen v oblasti vzdělávání, ale významně také v oblasti duševního zdraví a celkového wellbeingu.

Petra Vondrová: Třída plná barev

Kniha aktivit pro MŠ zaměřená na celý školní rok nabízí pedagožkám a pedagogům mateřských škol pestrou škálu různých aktivit: povídání, básničky, výtvarné a pohybové činnosti, hudební chvilky, konkrétní odkazy na dětskou literaturu a pohádky atd.

Pavel Bobek: Ani minuta nesmí přijít nazmar. Explicitní hodina, díl první – úvodní část hodiny

Už víme, co explicitní výuka není a že odporuje mnohým z našich představ a intuicí o tom, co platí za moderní a progresivní. Než se pustíme do toho, proč učit explicitně, pojďme se teď podívat na to, jak explicitní výuka vypadá v praxi. Dnes začneme úvodní částí hodiny.

Jitka Kunčarová: Čtyři oblasti sebereflexe práce učitele pro zlepšení výuky

Situace žáků i učitelů je aktuálně složitá, přesto každý učitel může začít přemýšlet, jak výuku v příštím školním roce zlepšit. Žáci mají nové zkušenosti se samostatným učením a má to pro ně velký význam. Pro učitele je důležité neztratit energii, motivaci a rovnováhu.

Lenka Vrtišková Nejezchlebová: Ztracená covidová generace dětí? Na to jsem alergická. V pandemii vyhřezly dřívější problémy, říká psycholožka

Vadí jí slova o poškozené, či dokonce ztracené covidové generaci dětí. Psycholožka Zuzana Masopustová věří, že ani všechny těžkosti a bolesti pandemie nemusí děti dlouhodobě poznamenat, když se pocitům marnosti nepoddáme. Pokud děti psychické potíže mají, bylo na ně podle ní „zaděláno“ už dřív. Jak pomoct dětem v návratu do škol a kolektivů? Kam sahají kořeny psychických poruch a potíží?

Eva Kézrová, Ondřej Čihák: Všechny děti by měly dostat vysvědčení za to, že ten rok přežily. Není to samo sebou, míní psychiatr Pöthe

České děti během pandemie strávily ze všech evropských dětí nejvíc času na online výuce. Až další měsíce a roky ukážou, jak moc se uplynulý rok projeví nejen na jejich vzdělání, ale především na psychice. Už teď se některé z nich nechtějí vrátit do lavic, mají úzkosti a další psychické problémy.

Michael Fullan: Vedení ze středu. Systémová strategie

Pro všechny zájemce jsme ve SKAVu přeložili jeden klíčový text Michaela Fullana. SKAV nabízí český překlad celosvětově nejcitovanější definice "středního článku" a systémové strategie "vedení ze středu". Najdeme zde také praktické příklady ze dvou různých zemí (Kanada, Nový Zéland).

Zážitkově online

Prázdninová škola Lipnice aktuálně spouští vzdělávací kurzy pro pedagogy online. Přestože nebylo snadné přenést kurz, který je postavený na osobním prožitku, do online formy, věříme, že se nám podařilo kvalitu našich kurzů udržet i v online podobě. Rádi bychom pedagogům prostřednictvím našich kurzů přinesli novou inspiraci a energii, kterou všichni v aktuální době velmi potřebujeme. 

Jak se vyrovnat s distanční výukou? Podívejte se na pokračování kurzu S asistenty k lepší škole!

Na začátku února jsme spustili první online vzdělávací kurz S asistenty k lepší škole, který se zaměřuje na podporu dětí ohrožených sociálním vyloučením. Během prvních čtyř měsíců jej absolvovalo již 750 studujících. Rádi bychom představili pokračování kurzu nazvané “Sam není sám”, které se zaměřuje na důsledky distanční výuky, spolupráci s rodinou a bezpečné prostředí doma i ve škole, které žáci potřebují pro svoji adaptaci po dlouhém období vzdělávání na dálku. Během prvního týdne jej absolvovalo 99 studujících, kteří jsou do kurzu již zaregistrováni. 

Pavel Bobek: Jak explicitní didaktika postavila můj pohled na vzdělávání vzhůru nohama

Psal se rok 2019 a já se po zdlouhavém přijímacím procesu konečně vydal na kariéru učitele v Anglii. V rámci programu Teach First jsem absolvoval úvodní několikatýdenní školení na UCL Institute of Education a v září už jsem stál před tabulí prvostupňové základní školy v jedné z horších čtvrtí jižního Londýna. 

Principy, kompetence a hodnoty ScioŠkol: Vedeme ke svobodě a zodpovědnosti za sebe i za svět

Nedávno nás na slovensko-českém online semináři navštívil Ondřej Šteffl a seznámil nás s konceptem ScioŠkol, který vznikal v diskusi celého týmu a stále se ještě propracovává. Je možné se s ním seznámit na webu. Možná by zajímal i vás. 

Lucie Kocurová: Dobře se učit dnes nestačí, říká autor obdivované vzdělávací reformy v Kanadě

Celý profesní život zasvětil kvalitnímu vzdělávání a reformám vzdělávacích systémů, protože věří, že školy by měly nejen předávat znalosti, ale především vychovávat schopné lidi, kteří jsou připraveni čelit výzvám, jako je klimatická změna nebo rostoucí sociální nerovnosti. Profesor Michael Fullan z Torontské univerzity se podílel na přerodu školských systémů v několika státech světa. Na jaře u nás vystoupil na konferenci Úspěch pro každého žáka, kterou pořádá SKAV. „Neznám přesně situaci v Česku, ale podle otázek z publika a ohlasů na mé vystoupení soudím, že jste připraveni rozjet rozsáhlé změny. Jen je třeba začít,“ říká.

Koordinátor středního článku podpory Jirásko: Chceme odbřemenit školy

Jaroslav Jirásko je koordinátorem středního článku podpory pro okres Semily. Po 21 letech, která strávil na základní škole K. V. Raise v Lázních Bělohrad jako ředitel, se rozhodl pro změnu. Jak sám říká, ve středním článku by měli být lidé z praxe, kteří rozumějí školám a jejich potřebám. Žádní úředníci. O tom, jak hodnotí uplynulý rok ovlivněný pandemií, proč se rozhodl pro změnu a co může pro školy udělat v roli koordinátora, se dočtete v následujícím rozhovoru v Lidových novinách.

Ellen Notbohm: 10 věcí, které by vaše dítě s artismem chtělo, abyste věděli

Oceňované knihy, která získala několik prestižních cen a je doporučovaná na mnoha zahraničních odborných i rodičovských webech o artismu.

Čím zaplnit prázdný prostor mezi centrem a školami? Ministerstvo spustilo pilotáž středního článku

Na podzim vláda schválila Strategii 2030+. Spolu s tím se vybudování středního článku vzdělávání stalo jednou z priorit. Teď ministerstvo školství spouští na Semilsku a Svitavsku dvouletou pilotáž, během níž chce hledat, jakou podobu by nová úroveň školského systému mohla mít.

Střední odborné školy čekají změny. Nový web pomůže učitelům s novinkami ve výuce

Nejpozději od 1. září 2022 musí střední odborné školy zapracovat do svých vzdělávacích programů několik aktualizací, které mají uzpůsobit výuku tak, aby absolventi obstáli na stále rychleji se proměňujícím trhu práce.

Vzdělání druhé kategorie. Středoškoláci upozorňují na diskriminaci ve školství

Česká středoškolská unie (ČSU) vydává 5 priorit pro spravedlivější školství. V něm upozorňuje na nerovnosti v českém vzdělávání, představuje hlavní cesty řešení a apeluje na odpovědné instituce a politické představitele.

Jitka Polanská: Učňovských škol si nevážíme, na rozdíl od Švýcarska. Dokázali jsme to datovou analýzou, říká autor studie

Zedník, instalatér, elektrikář, automechanik: bez těchto profesí by se náš život okamžitě zhroutil. Přesto mají učňovské obory, na které míří ze základních škol třetina žáků, velmi nízký společenský status. Je to vidět zejména v porovnání se zeměmi jako je Švýcarsko, které má k práci rukama úplně jiný vztah. Doložila to studie institutu CERGE-EI IDEA. Její autor, datový analytik Václav Korbel vysvětluje, proč to tak zřejmě je. 

ČOSIV: Při návratu do školek je třeba podpořit školní úspěšnost předškoláků

Pandemická doba výrazně negativně ovlivnila také předškolní vzdělávání. Mateřské školy i předškolní kluby, které navštěvují zejména děti ze socioekonomicky znevýhodněného prostředí, byly část tohoto období zavřené, fungovaly v omezeném provozu, směřovaly děti do tzv. domácího vzdělávání anebo se pro něj u obav o své blízké rozhodli rodiče dětí. To negativně dopadlo zejména na děti v posledním roce docházky před nástupem do základní školy.

JSNS: Souboj pravdy se lží v mediálním ringu. Kdo zvítězí?

Už po páté se v České republice koná šestitýdenní akce na podporu mediální gramotnosti s názvem „Týdny mediálního vzdělávání“ (10. května – 18. června), které pořádá vzdělávací program JSNS společnosti Člověk v tísni. Podruhé v online podobě.

Martina Kopecká: Kočovný učitel výtvarky: Děti se uzavřely, ale víc tvoří

Výtvarník Jan Kopřiva je takovým kočovným učitelem výtvarné výchovy na Kutnohorsku. Už deset let pendluje mezi vesnickými školami a ve světě umění se snaží být dětem spíš průvodcem než autoritou.

Více než 780 škol zavede od září novou informatiku

Základní školy se připravují na přechod na upravený Rámcový vzdělávací program, který mění výuku informatiky a zavádí digitální kompetence do všech předmětů. Ačkoli nemusí nové kroky zakomponovat ihned, 787 škol se rozhodlo ke změnám přihlásit již od 1. září 2021. Vychází to z dat Národního pedagogického institutu ČR, který školám nabízí při zavádění změn podporu.

Prohlášení SKAV k uzavírání škol v době pandemie

Jsme svědky zcela ojedinělé situace, kdy školy na celém světě čelí opatřením souvisejícím s pandemií koronaviru. Mezi státy existují poměrně velké rozdíly. Jen málo z nich dokázalo zabránit šíření viru bez omezení přímého kontaktu žáků a učitelů během prezenční výuky. České děti čelí jednomu z vůbec největších omezení pravidelné školní docházky i mimoškolních aktivit, včetně těch, které se odehrávají ve venkovním prostředí. 

Honza Vojtko: Po pandemii nám hrozí deprese i alkoholismus. Návrat do normálu je utopie

Pandemie koronaviru stále není u konce, mnohým docházejí síly a přibývá těch, kteří se potýkají s depresemi či úzkostmi. Nárůst duševních onemocnění může přitom podle psychoterapeuta Honzy Vojtka pokračovat i po rozvolnění vládních opatření. V rozhovoru pro Aktuálně.cz vysvětluje, proč lidem budou hrozit podobné symptomy jako vojákům po návratu z války a jak krize dolehne na nastupující generaci.

Jiří Hlavenka: Školství po Covidu – zajímá to tady vůbec někoho?

Diskutujeme-li dnes vzdělávání, diskutujeme Covid. Jak vést online výuku, zvládáme ji? Kdy a co otevírat nebo ne, s jakými omezeními. Testy, roušky.Je to pochopitelné, toto nás dnes trápí. Ale Covid pomine, nebo alespoň ustoupí do pozadí a bude možné se vrátit zpět k normální výuce.

David Klimeš: Vyvražďovací přijímačky a maturity nejsou jediným problémem postupně otvíraných škol

Všem studentům dlužíme šanci na úspěch. Mají právo na dohnání toho, co jim covid vzal. Stát se jim to musí pokusit vrátit.

Anders Hansen: Instamozek

Máte potíže s usínáním? Dokážete se delší dobu soustředit jen s obtížemi? Toužíte po dokonalém životě celebrit ze sociálních sítí? Kniha renomovaného švédského psychiatra se zabývá dopadem „digitálního věku“ na fungování našeho mozku.

Pedagogická doporučení k návratu žáků do škol

Tento metodický materiál přináší základní informace a doporučení pro ředitele, jejich zástupce i jednotlivé pedagogy, jak se škola na návrat žáků může připravit, jak na něj připravit rodiče a především samotné žáky. Cílem metodického doporučení je pomoci školám nastavit pravidla a připravit plán nejenom pro adaptační období, ale také pro pedagogickou práci v posledním čtvrtletí tohoto školního roku. 

Daniel Pražák: Když to může spadnout, nejspíš to spadne

Textů reflektujících uplynulý pandemický rok vyjde jistě mnoho – texty vzletné, texty kritické, texty plné naděje a inspirace. Tento si ovšem neklade takové cíle. Jeho cílem je vlastně být přízemní, pobavit a odlehčeně zhodnotit zvláštní rok, rok distanční výuky. Při jeho psaní vycházím z rozhovorů s různými kolegy a kolegyněmi z celé republiky, ať už nováčky, kteří začali učit „s rouškou na puse“ a záhy se ocitli místo před katedrou za kamerou, ale také s těmi služebně staršími, kteří pamatují kdejakou revoluci (ve výuce).

Petr Honzejk: Vláda poznamenala děti na duchu i na těle. Vytvořila generaci deziluze

Děti z druhého stupně základek konečně zamířily do lavic. Je to dobře, ale úleva nemůže překrýt skutečnost, že se česká vláda na dětech vyřádila jako žádná jiná. Podepsala se na jejich vzdělání, na jejich tělesné kondici, na jejich duších.

Milan Ježek: Vychováváme ve škole nové narkomany úspěchu?

Přicházíme do škol, plní očekávání a radosti. Odcházíme jako inteligentní narkomani úspěchu. Věda a filozofie nám ukazuje cestu k porozumění, proč tomu tak je.

Myslí to politici se vzděláváním vůbec vážně? Neziskový sektor si pro ně připravil domácí úkoly

Jak odstranit propastné rozdíly v podmínkách a kvalitě vzdělávání nebo jak využít potenciálu každého žáka na maximum? To jsou některé otázky, které si klade výzva Domácí úkoly 2021 adresovaná tuzemských politikům. Jejím cílem je doporučit konkrétní kroky pro následující volební období, které by měla politická reprezentace neodkladně učinit. České vzdělávání si nemůže dovolit další promarněnou šanci na konzistentní politiku, shodují se signatáři výzvy.

Proč (ne)jsou ředitelé ZŠ kapitány českého školství?

Ředitelé základních škol by měli být lídry prvotního vzdělávání a jako manažeři českého školství určovat směr moderní výuky. Pomoci by jim v tom měl i dobře nastavený vztah se zřizovatelem, založený na vzájemné důvěře. Proč tomu tak často není? Jak to, že ředitelé ztrácejí čas méně podstatnými úkoly? A kudy vede cesta ke zlepšení postavení těchto klíčových pedagogů?

Přibylo učitelů, kteří jsou pro redukci učiva a změny v hodnocení

Současná výuka on-line má vliv i na změny učiva a hodnocení žáků. Podíl pedagogů, kteří jsou pro omezení vzdělávacího obsahu, se zvýšil o čtvrtinu a o pětinu přibylo těch, kteří začali využívat vedle známek slovního hodnocení. Zároveň se snížil podíl škol, které učí on-line přesně podle běžného rozvrhu, což by podle doporučení ministerstva školství neměly.

Zničí koronavirus generaci mladých talentů? To nedopustíme – říkají mentoři a učitelé těch nejnadanějších

Co Čech to muzikant! Bude toto úsloví platit i poté, co pandemie koronaviru přestane ničit kulturní život v České republice? Experti na umělecké vzdělávání dětí doufají, že ano. Rok v životě mladého začínajícího umělce však znamená celé století, co se učení správným technikám, postojům a návykům týče. Rok „ladem“ je z hlediska vývoje zásadní především u dětí mezi 7. a 10. rokem věku. Ne vše lze „opravit“ později – říkají odborníci. Některé děti ztratí motivaci, disciplínu, úroveň jejich umu klesá,někdy se kvůli pandemii musí rodina uskromnit a dítě z uměleckých škol a z individuálních lekcí odhlásit.

Kateřina Lánská: Pokud mají učitelé žáky podporovat, měli by pečovat o vlastní psychiku

Pokud chceme umět pomoci dětem po návratu z dlouhého lockdownu do škol, měli bychom se zaměřit také na psychické zdraví učitelů, myslí si školní psycholog Daniel Štach. Psychologická pomoc by podle jeho názoru měla být pro učitele dostupná dlouhodobě a systematicky formou supervize přímo ve školách.

Lucie Fialová: Porušujeme jedno nařízení druhým, stěžují si ředitelé. Ale stojí to za to, děti už potřebují zážitky a vztahy

Školy mají za sebou možná největší logistickou akci v dějinách: zajistit rotační výuku, kdy se v budově budou po týdnu střídat různé třídy a ještě všechny před vstupem otestovat. „Skoro jsme se nestihli zamyslet nad tím, co budeme dělat, až se děti po takové době vrátí. Shodli jsme se jen na tom, že minimálně první týden nebudeme nic dohánět a budeme si spíš povídat,“ říká ředitelka školy na okraji Prahy Martina Hanzalová. Podívejme se, jak to kde vymysleli.

Zuzana Hronová: Školáky jsme hodili přes palubu. Vzdělání a volný čas nejsou priorita, říká psycholog

Martin Hofman je brněnský psycholog a lektor učitelů s profesními zkušenostmi ze soukromé praxe, z dětského krizového centra či z pozice školního psychologa. Varuje, že situace je z hlediska školáků izolovaných doma opravdu vážná. Děti měly dlouho trpělivost a snažily se vše zvládnout, nyní již cítí hlavně bezmoc, frustraci a vztek, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Lev Nikolajevič Tolstoj: geniální spisovatel i pedagog. Vážil si vesnických dětí, ve své škole opustil tresty i známky. Když to žáky nebaví, je něco špatně, tvrdil

Přísné a odtržené od života. Tak popisoval Lev Nikolajevič Tolstoj školy v západních zemích, které navštívil. Ruskou reformu vzdělávání kritizoval jako nedomyšlenou a tupě kopírující cizí, hlavně německé vzory. Na své usedlosti Jasnaja Poljana zřídil a několik let vedl školu pro děti vesničanů.

Jak pomoci dětem s traumatickou minulostí?

Když dítě zažije trauma, potýká se s tím celý život. Potvrzuje to Hana Brodníčková, matka čtyř přijatých dcer. Podle ní lidé trauma celý život zpracovávají a učí se, co se jim děje a proč, nebo je to ovlivňuje na nevědomé úrovni. Potom opakují traumatické vzorce ve vztazích s partnery, v zaměstnání, případně ve vztazích s vlastními dětmi. Následující článek popisuje, jak pracovat s dětmi s traumatickou minulostí. 

Zuzana Hronová: Žáci v pandemii zažívají nápor na duši. V kunratické škole jim pomáhají ranní dýchánky

Koronavirová pandemie a s ní související opatření, která omezují běžný chod společnosti, s sebou přinesly také pořádný nápor na psychiku a duševní pohodu žáků. Jejich život se obrátil vzhůru nohama, zmizely jistoty a ubylo pozitivních zážitků. V základní škole v pražských Kunraticích ale našli způsob, jak situaci dětem ulehčit. Pořádají zde on-line ranní dýchánky, které optimisticky nastartují den ještě předtím, než se žáci pustí do učení.

Martina Kopecká: Netlačme teď na výkon, uškodíme si

„Je důležité dopřát sobě i dětem péči, protože tím získáme čas do budoucna. Když budeme děti tlačit k výkonu, budou čím dál tím míň schopné se cokoliv naučit a víc se bude projevovat agresivita nebo odpojování se, které jsou spojené se stresem,“ říká v rozhovoru Lenka Felcmanová, místopředsedkyně ČOSIV, která se věnuje tématům wellbeingu a podpory dětí s nepříznivými podmínkami.

Markéta Hronová: Jak vylepšit vzdělávání v Česku? Renomovaný školský reformátor zná recepty

Kanadský expert na vzdělávání Michael Fullan je duchovním otcem úspěšné ontarijské reformy školství. Nyní působí jako konzultant vlád různých zemí a snaží se transformovat školství tak, aby odpovídalo potřebám 21. století. Založil hnutí Nová pedagogika pro hluboké učení. V rozhovoru představuje mj. kanadský vzdělávací model tzv. šesti C.

Bořivoj Brdička: Nová pedagogika pro hluboké učení podle Fullana

Základní informace o práci kanadského konzultanta vlád ve věci reformy školství, který vystoupí 20. 4. na naší konferenci Úspěch pro každého žáka.

Michael Fullan jako agent změny ve vzdělávání

Tento text přinášíme u příležitosti 9. ročníku Konference Úspěch pro každého žáka, která se uskuteční 20. dubna 2021 online a kde jako hlavní řečník vystoupí Michael Fullan, emeritní profesor Torontské univerzity a autor mnoha celosvětově úspěšných knih o vzdělávání a jeho reformách. Více informací o konferenci najdete ZDE. „Změna ve skutečnosti není tak těžká, jak si myslíme, když dokážeme lidi zaujmout a nabídnout jim smysluplné zážitky, které je obohatí.“

Zuzana Hronová: Ve Velkých Hamrech zvládají školu i děti z vyloučených lokalit. Chce to naslouchat, ne opovrhovat

Nerovnost ve vzdělávání se začala kvůli pandemii a lockdownu prohlubovat. Postihuje to především žáky z nefunkčních rodin, pro něž škola představovala často jediné místo, kde vládnou pravidla, cítí se bezpečně, mají klid na učení a nacházejí podporu. Existují však školy, které v nesnadné situaci dokážou do výuky zapojit i sociálně slabé žáky. Jedna z nich je ve Velkých Hamrech na Jablonecku.

Josef Mačí: Půl roku je fatální hendikep. Ze školy, která bojuje o každé dítě

Uzavření škol nejvíce odnesou žáci ze znevýhodněných rodin. Jak se tomu dá vyhnout? V Krnově razí kombinaci individuálních konzultací, neustávající komunikace a doučování.

Markéta Hronová: Člověk se základním vzděláním vyjde stát o tři miliony víc, než kdyby měl střední školu

Pomoci dětem z chudšího prostředí dosáhnout na vyšší vzdělání se státu vyplatí. Daniel Prokop se svým týmem PAQ Research a think-tankem IDEA v nejnovější analýze pro Nadaci České spořitelny vyčíslili, že česká ekonomika tratí na nevzdělanosti až 18 miliard ročně. Také spočítali, o kolik peněz stát přichází, pokud žáci nedokončí střední školu, a mají tak jen základní vzdělání. Pokud by stát investoval do opatření, která pomohou zvednout vzdělanostní úroveň dětí z nejchudších prostředí, česká ekonomika na tom vydělá, říká Prokop v rozhovoru pro HN.

Pandemie covidu představuje příležitost k transformaci vzdělávání. Setkání s prof. Michaelem Fullanem před Konferencí Úspěch pro každého žáka

U příležitosti 9. ročníku Konference Úspěch pro každého žáka: Na vlně změny proběhl 12. 4. 2021 pre-meeting s hlavním řečníkem, Michaelem Fullanem. “Covid obrátil vše vzhůru nohama, spousta věcí už nikdy nebude jako dřív. To představuje příležitost pro reformu systému vzdělávání jako celku. Využijte ji.”

Registrace na konferenci Úspěch pro každého žáka běží už jen do čtvrtka 15. dubna

Konference Na vlně změny se koná on line 20. dubna 2021. Hlavním hostem bude Michael Fullan z Torontské univerzity.

Ivan Motýl: Neučíme se, lítáme venku: Jak vypadá distanční výuka mezi chudými dětmi v Ostravě

V deset hodin dopoledne obvykle ve školách končí velká přestávka a začíná třetí vyučovací hodina. Nikoliv v čase lockdownu a ve vyloučené lokalitě Červený kříž v Ostravě. Po někdejší dělnické kolonii běhají v tuto chvíli houfy dětí, na výuku nikdo nemyslí. Právě děti ze sociálně slabých rodin ohrožuje uzavření škol nejvíce. On-line výuka je tady spíše off-line výukou.

Za ztracený potenciál dětí ze sociálně slabých rodin zaplatíme všichni. Společnost přichází o desítky miliard ročně

Kolik česká společnost zaplatí v budoucnosti za to, že nedává všem dětem šanci naplnit svůj vzdělávací potenciál? Nová studie věnovaná nerovnostem v českém vzdělávacím systému odhadla, že kdyby stát do slabších dětí investoval čas a peníze, do státního rozpočtu by v dospělosti ročně odvedly minimálně o 18 miliard více (při optimističtějších scénářích až přes sto miliard).

Nechte nás sakra učit dobře: Příběh třicátý – Stýská se mi

Jsem učitelkou výchov a společenskovědních oborů na II. stupni ZŠ. Věk 37 let, praxe 5 let. Pátým rokem učím na základní škole umístěné na periferii města, tzn. žáci z naší školy pocházejí z vyloučených lokalit a patří mezi sociálně slabé.

Lucie Kocurová: Tátové jsou doma s dětmi. Změní pandemie zažité pořádky v českých rodinách?

Ráno vstát, po snídani dát pusu dětem a ženě, odejít do práce. Vrátit se za tmy, dát pusu dětem, spát. Podobně ještě před rokem probíhaly dny mnoha mužů po celém světě. Jenže v březnu přišla pandemie, opatření s ní spojená uzavřela školy, obchody, restaurace i kanceláře a značná část otců se náhle ocitla v situaci, kterou dobře znají matky malých dětí: celý den doma s potomky na krku, bez možnosti odejít a trochu si „odfrknout“. Jak to zvládají?

Film Zuřivec pomáhá dětem, které se setkávají s domácím násilím

Ročně je úřadům nahlášeno přes 2 000 případů domácího násilí v rodinách s dětmi. Skutečný počet je ovšem ještě daleko vyšší, protože většina domácího násilí není nikdy nahlášena. Nejlepším způsobem, jak takovému násilí zabránit, je samozřejmě prevence.

Lucie Korcová: Izolace v pandemii komplikuje mladým přechod do dospělosti. Přicházejí o příležitosti i kontakty

Místo toho, aby zažívali první vztahy, hledali si brigády, práci nebo samostatné bydlení, žijí mladí lidé v době koronaviru často v izolaci. Současná situace jim výrazně komplikuje vstup do dospělosti. Podle oslovených odborníků se to negativně projevuje i na jejich psychice. Už loňské průzkumy Národního ústavu duševního zdraví ukázaly, že lidé ve věku 18 až 24 let jsou v časech karanténních opatření jednou z nejohroženějších skupin.

Jak viděli základní školu před deseti lety a jak ji hodnotí dnes? Unikátní výzkum mezi rodiči z let 2009 a 2019

Jsou o něco kritičtější než dříve a ve srovnání s minulou generací kladou spíše než na moderní učebny důraz na lidské kvality učitelů nebo na to, jak si poradí se šikanou. Průzkum PAQ Research pro Nadaci České spořitelny a EDUin se po deseti letech vrátil k výzkumu rodičovských postojů k základní škole. Výsledky z konce roku 2019 pak autoři průzkumu doplnili ve čtyřech vlnách o poznatky, jak názor rodičů na školu změnila zkušenost s výukou na dálku. 

Dirk de Wachter: Umění být nešťastný. Inspirující pohled na štěstí a smysl života

V naší době, kdy se vše točí kolem hledání štěstí a kdy dokonalost a autonomie jako by byly normou, je mnoho lidí zároveň osamělých. Autor, známý belgický psychiatr, věří, že snaha o štěstí jako cíl života je chybná.

Neřešme známky, investice do vztahů se nám mnohonásobně vrátí

Hosté březnového Kulatého stolu SKAV a EDUin na téma „Jak ošetřit duševní zdraví dětí v době covidu?“ se shodli, že je potřeba upozadit nárok na výkon a více než kdy jindy upřít pozornost na wellbeing a duševní zdraví. Nejen dětí, ale i dospělých. Cílem není jen to, aby se vzdělávací systém vrátil co nejdříve do normálu, ale aby byl dlouhodobě kvalitní a přinášel výsledky.

Jana Hrubá: Jaká byla nebo nebyla Bílá kniha?

Tento text navazuje na 1. část publikovanou v únorovém vydání Řízení školy při příležitosti 20. výročí vydání Bílé knihy. V Učitelských listech 1. část najdete ZDE.

Jaroslav Krupka: Inspirace od českých sportovců

Pro děti běží další týden v domácím prostředí. Školy a většinou také školky zůstávají zavřené a stále není jisté, kdy se děti vrátí do lavic. Průzkum sázkové společnosti Sazka před časem ukázal, jak se doma cítí, co dělají a jak tuto situaci zvládají rodiče. 

Martin Višňa: Děti, které sportují a chodí do kroužků, se podle studie cítí lépe. Bez ohledu na prostředí, z něhož pocházejí

Jaký je vztah mezi zapojením dětí a dospívajících do organizovaných volnočasových aktivit a jejich zdravím a jaký vliv na to má prostředí, v němž žijí? To zjišťovala mezinárodní studie, jejíž hlavní autoři působí na katedře rekreologie Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého. Výsledky výzkumu zveřejnil prestižní Journal of Epidemiology & Community Health.