„Vezměte si nedávné zprávy Světového fondu na ochranu přírody, jak jsme za posledních 40 let zdecimovali polovinu všech tvorů na zemi, v řekách i v mořích. Přečteme si to, zakroutíme hlavami a jdeme na další zprávu. Otázka, kterou bychom si měli položit, zní: Proč se nesvíjíme na podlaze v bolestech z toho, že jsme schopni tak obrovské genocidy světových druhů,“ napsal před sedmi lety novinář Jo Confino v deníku The Guardian. Naráží tak na jev, který dostal název klimatický žal nebo ekologická úzkost. Čím dál více ho prožívají i čeští teenageři.
Jiří Chum: Změna, která vydrží aspoň deset let. Ministerstvo školství plánuje velkou reformu maturit
Jednodušší maturita pro středoškoláky, kteří nemají v plánu dál studovat nebo možnost složit část zkoušky třeba už ve druhém ročníku. I tak by mohly v budoucnu vypadat maturity. Podle odborníků by taky měly víc odpovídat aktuálním trendům ve vzdělání. Souhlasí s tím i zástupci nové vlády koalic Spolu a Pirátů se Starosty a nezávislými. Ministr školství Petr Gazdík z hnutí STAN řekl Radiožurnálu, že je úprava podoby maturit jednou z priorit.
Lucie Kocurová: Se školou na ryby nebo na pole s detektorem kovu? Reportáž z badatelského kroužku
Dřív nabízely školy keramiku a sportovní hry, v posledních letech přichází do módy robotika, floorball a badatelské aktivity. Děti po celém Česku si tak už na prvním stupni můžou vyzkoušet třeba práci s mikroskopem nebo pozorování živé přírody. „Já byla vždycky spíš na ednice a ednice, ale vedení badatelského kroužku mě baví, i když je to větší práce, než bych čekala,“ říká lektorka a učitelka ze ZŠ a MŠ Ledčice Ivana Šindelářová.
Petr Kain: Děti nás mění víc, než měníme my je. A zbavte se výčitek, když má váš potomek hysterický záchvat
Svoje dvě děti miluji nepodmíněnou láskou. Zároveň ale platí, že právě tihle dva tvorové jsou jediní lidé na světě, kteří ve mně dovedou vyvolat hysterickou reakci (dobře, někdy ještě manželka). Zřetelně si třeba vybavuji stres, jaký jsem určitou dobu zažíval, když jsme ráno jezdili městskou hromadnou dopravou do školky. Jestliže přijela tramvaj číslo tři, odmítalo nastoupit jedno dítě, když přijela dvacetčtyřka, vrhlo se na zem s jekotem to druhé. Končilo to zpravidla pláčem jednoho z potomků násilně odváženého tou „špatnou“ tramvají.
Denisa Hejlová: Škola není armáda. Ministerstvo školství musí změnit styl komunikace
Radka Smejkalová: Odpojení puberťáci. Lockdowny zbrzdily duševní rozvoj dětí. Co s tím?
Dříve jiskřily činorodostí, dnes apaticky přežívají. Z kolektivu je jímá úzkost, ztratily motivaci, únik hledají v digitálním světě. Až třetina českých dětí se potýká s následky dlouhé covidové izolace, které vedou i k sebepoškozování a pokusům o sebevraždu. Rodiče je často nenaučili, jak jinak ventilovat své psychické strádání. Co s tím, aby se nezbláznily ani ony, ani jejich rodiče?
Vypravili jsme se do škol, které doučují navzdory epidemické situaci
Školy mají plné ruce práce se zvládáním hybridní výuky, kterou přinesla další vlna covidové pandemie. Přestože se personální a časové možnosti mnohdy zhoršují, doplňkový vzdělávací program pro rozšíření nejen znalostí žáků známý pod názvem Národní plán doučování ve školách pokračuje, nyní v rámci Národního plánu obnovy. Vypravili jsme se do několika škol, kde doučování běží skvěle, navzdory epidemické situaci. Příběhy různých škol ukazují, jak lze řešit otázku personálních kapacit i motivace žáků.
Tři inspirace pro začátek nového roku: Kudy vede cesta k úspěšné škole a co je potřeba k tomu, aby ve vzdělávání došlo k systémové změně
Kateřina Kubíková, Aneta Boháčová: Příčiny (ne)úspěchu na vysoké škole
Publikace se věnuje problematice (ne)úspěšnosti studentů na vysokých školách, a to zejména z pohledu sociálněpsychologického a osobnostního.
Česko přichází o talenty. Kvůli extrémně nízké podpoře nejdou na univerzitu
Nová studie Institutu IDEA Finanční podpora vysokoškolských studentů v ČR: Rekonstrukce systému nutná ukazuje, že veřejná podpora vysokoškoláků v Česku je oproti zahraničí extrémně nízká. Nedaří se ji navíc zacílit na ty, kteří by ji nejvíce potřebovali. Přečtěte si shrnutí závěrů studie, které publikoval Josef Mačí na zpravodajském webu SeznamZpravy.cz.
Efektivní zpětná vazba a hodnocení dětí
Znevýhodněné děti nejsou jen Romové z Chánova. Je to velká část společnosti, zní z školní inspekce
Nová studie České školní inspekce mapovala situaci na třinácti vybraných úspěšných školách. „Popisuje dobrou praxi škol, které si umějí poradit se všemi žáky. Včetně těch, kteří přicházejí s různými stupni zátěže, ze složitého sociálního a rodinného prostředí. Ukazuje to jistý směr, který má smysl následovat, “ interpretuje předsedkyně vládního výboru pro práva dítěte Klára Laurenčíková. Náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys se přidává k chvále vybraných škol.
DOKUMENT: Programové prohlášení vlády Petra Fialy
Lucie Fialová: Nejvíc ve škole trpí děti, které dřou a stejně mají špatné známky, říká psycholožka
Psycholožka Radka Hronová pomáhá dětem, kterým se ve škole nedaří. Někdy jsou na vině poruchy učení, ale stává se, že za špatnými výsledky stojí stres ze školy nebo strach z přísné učitelky. „Nejvíc trpí děti, které dřou, ale stále mají špatné známky. To je velmi demotivující a poškozuje to jejich osobnostní rozvoj. Jsou cesty, jak jim pomoci, ale učitelé je většinou neznají,“ říká.
Bronislav Sobotka: 365 anglických cool frází a výrazů
Hravá kniha pro všechny, kteří chtějí vylepšit „zvuk“ své angličtiny, znít víc cool a mít zásobu užitečných výrazů a frází pro každou příležitost.
Ondřej Šteffl: Konečně tu máme plán, jak změnit školství v Česku. Bohužel o něm vůbec nevíte
Michaela Endrštová: Z řemeslníka šéfem firmy. Pražská učňovská akademie chystá žáky do dílen i na vysokou
Když se budeš špatně učit, půjdeš na řemeslo, slýchaly dlouho české děti. Panovalo přesvědčení, že učiliště a odborné školy jsou jen pro ty méně nadané. Vedení pražské Akademie řemesel, kde studuje více než tisícovka žáků, má ale jiný názor. Také tady získávají absolventi výuční list, maturitu nebo rekvalifikaci. Zájem je ale tak velký, že letos škola musela odmítnout více než 200 uchazečů.
Třetina žáků českých středních škol by si vybrala ke studiu jiný obor, mezi studenty učilišť je to více než polovina
Téměř třetina českých žáků v posledním ročníku střední školy uvádí, že by si zpětně vybrala ke studiu zcela jiný studijní obor. Nejspokojenější jsou se svou volbou školy žáci gymnázií. Mezi žáky učilišť by jiný studijní obor naopak volilo 52 % žáků. Vychází to z průzkumu mezi 5 tisíci českými žáky na 150 středních školách, který realizovala společnost Trexima.
Vzdělávání na středních školách je neefektivní a výuka ustrnulá, řekl ústřední inspektor
Podoba výuky na středních školách v Česku se podle ústředního školního inspektora Tomáše Zatloukala proti minulosti dosud moc nezměnila. Problémem je také struktura středoškolských oborů, která se zaměřuje víc na odborné vzdělávání místo všeobecného. Zatloukal to řekl na setkání s novináři k prezentaci výroční zprávy inspekce. Systém je podle něj velmi neefektivní, protože řada absolventů končí mimo svůj obor.
Lucie Kocurová: Aby se žáci i učitelé cítili dobře, potřebují schopného lídra školy
V České republice je zhruba deset tisíc škol různých stupňů a každá z nich má svého ředitele nebo ředitelku. Možná to tak na první pohled nevypadá, ale právě oni jsou tím nejdůležitějším článkem, který určuje, jak se ve škole učí a jak se tam děti cítí. Právě pro budoucí a čerstvé ředitele startuje v září příštího roku nový kvalifikační studijní program nazvaný Lídr školy.
Proč vznikl a co je jeho cílem, vysvětlují ředitel Národního pedagogického institutu České republiky Ivo Jupa a manažer programu Ředitel naživo Libor Pospíšil. Na novém kvalifikačním programu spolupracují obě zmíněné instituce společně s ministerstvem školství.
Jitka Polanská: Příběhy do školy patří. Doprovázím až k hranicím známého světa, říká profesionální vypravěč
Naživo vyprávěné příběhy byly v minulosti zdrojem poučení, inspirace i sblížení. Češi si spolu stále ještě vyprávějí, ale často jde jen o dobře vypointovanou historku, která má rozesmát. Storytelling vrací do hry vypravěčství s většími ambicemi. Martin Hak je vypravěč a učí další zájemce, jak vypravěčské řemeslo využít v jejich práci. Často to jsou učitelé.
Lucie Kocurová: Příběh města nevygooglujete. Vezměte děti a projděte si Prahu s průvodci
Procházka centrem velkoměsta je pro mnohé rodiče s menšími dětmi něco jako stezka odvahy. Romantické uličky a zdobené štíty domů děti obvykle zaujmou jen na chvíli, brzy je začnou bolet nožičky, přijde hlad a všechno je nuuu-daaa. Můžete to ale zkusit i jinak – zapsat se na vycházku s průvodcem. V Praze jich působí spousta a umějí to, co rodiče často nezvládnou: nadchnout dítě pro architekturu.
Mediální výchova s ČTK – to jsou online workshopy pro žáky i kurzy pro učitele
Výpravy geoškol do pravěku
Michaela Endrštová: Pod Ještědem se zrodila učitelská celebrita. Brita sledují na YouTube miliony lidí
Do Česka se Steve Watts přistěhoval z Velké Británie před 16 lety učit angličtinu metodou, kterou vymyslel v Japonsku. Jejím základem je učit děti cizí jazyk tak, jako by to byla jejich mateřština. Postupem času začal Watts vytvářet videa, aby metodu dostal k co největšímu počtu dětí. Dnes má na YouTube miliony fanoušků a seriál by se v budoucnosti mohl objevit i v televizi.
Respekt: Zaklínadlo současné výchovy. Proč to rodičům nefunguje
Je rozdíl mezi skutečným respektem a pseudorespektem, který se v moderní výchově rozbujel a hází rodičům klacky pod nohy. Hranice jsou důležité, ale nemůžou to být jen slova. Úkolem rodiče je stát se takovým člověkem, kterému dítě touží naslouchat, říká Katka Králová, autorka Nevýchovy, v rozhovoru, který otevírá klíčová témata rodičovství.
Ondřej Koželuh: Učitelem ve školce. Ohlédnutí za školním rokem
Kniha vypráví o jednom učiteli, jehož životní cesta se propojila s jednou školkou. Vtipnou a poutavou formou představuje na ploše jednoho školního roku každodenní život ve školce, jak ho zná jen málokdo. Budeme svědky situací ryze veselých až groteskních, někdy smutných, někdy poučných. Prožijeme s dětmi všechny důležité okamžiky roku, budeme vnímat jejich starosti, radosti, obavy a přání.
Zájem o vzdělávací portály neuvadá, žáci nejvíce dohánějí češtinu a matematiku
V letošním školním roce se základní a střední školy zatím plošně neuzavřely. Žáci a studenti ale stále potřebují dohnat chybějící látku z minulého školního roku. Rozdíly v kvalitě vzdělání se totiž v době on-line výuky ještě prohloubily. I letos na podzim proto statisíce žáků a rodičů využívají vzdělávací portály. Podle statistik webu www.skolasnadhledem.cz je přitom potřeba doučování nejsilnější v hlavních předmětech, tedy češtině a matematice.
Škola Můj Projekt pomáhá školám: Učitelé a žáci mohou rozvíjet dovednost k učení v moderním online prostředí bezplatně až do konce června 2022
Chcete začít učit? Interaktivní průvodce přehledně ukáže, jaké si musíte doplnit vzdělání
V České republice jsou desítky tisíc lidí, kteří chtějí učit. Ti ale naráží na složitý výběr pedagogické kvalifikace, kterou by si měli doplnit. Proto tým Začni učit! spolu s programátory z organizace Česko.Digital vyvinul první verzi interaktivního průvodce, který na míru poradí, jak si potřebné vzdělání doplnit. Vyzkoušet si ho a pomoci s jeho dalším vývojem může kdokoliv právě na portálu Začni učit!
Plán pedagogické podpory (PLPP)
Proč reformy vzdělávání selhávají? Vydáváme překlad studie Michaela Fullana, která na tuto otázku odpovídá
Kristin Roskifte: Každý (se) počítá
Markéta Riziková: Mobily do výuky určitě zapojme, ale musí to být promyšlené, to zatím prostě není, říká klinický psycholog
Lucie Rybová: Maminka, nebo školka? Vědci zkoumali vliv dlouhé rodičovské na děti
V roce 1995 začala platit reforma, která umožnila matkám zůstat doma s dítětem čtyři roky a pobírat po tu dobu rodičovský příspěvek. Doma díky tomu zůstalo déle 38 procent matek tříletých dětí. Jak si jejich děti vedou nyní? „Mají až o 9 procentních bodů nižší pravděpodobnost, že ve svých jednadvaceti letech studují či pracují, a až o 12 procentních bodů nižší pravděpodobnost, že studují vysokou školu,“ říká přední česká ekonomka Alena Bičáková, která s kolegy publikovala rozsáhlou studii zaměřenou na dopady této reformy.
Odborníci z praxe jsou obohacením pro žáky i učitele
O komunitu dobrovolníků, kteří se hlásí do nového nadačního programu Den pro školu, pečuje platforma Začni učit!. Proč se rozhodly do projektu zapojit a jaké rady od nich dobrovolníci dostávají, nám prozradily zakladatelky Začni učit! Sandra Ort Feyglová a Jana Fryzelková.
Nadace České spořitelny podpořila skautský projekt SI třída! Proběhne na Ústecku
Kolem 1 300 žáků základních a středních škol v Ústeckém kraji se zapojí do programu SI třída!, který povede Skautský institut ve spolupráci s Ústeckým krajem. Nadace České spořitelny tento projekt podpořila ze svého speciálního fondu, určeného na boj s následky pandemie covid-19, částkou 450 000 korun.
Josef Mačí: Jak ponechat žáky ve škole i při pandemii? Dvakrát týdně vlézt do kanálu
Jindřich Kačer: Temné počátky českých dějin
My Češi se řadíme ke slovanským národům. Ale s tím, odkud se u nás první Slované vzali, jak žili a do jaké míry jsme jejich potomky, je to mnohem složitější. Čistá slovanská rasa je z pohledu genů nesmysl a romantické představy z obrozeneckých báchorek o holubičí povaze starých Slovanů také neplatí.
Jana Straková: Negativní dopady pandemie na studijní výsledky žáků a jak je napravit
V posledních měsících se hodně mluví o tom, že uzávěry škol během pandemie zvýšily nerovnosti mezi žáky s příznivým a méně příznivým rodinným zázemím. Ministerstvo školství chce zmírnit negativní dopady na znevýhodněné žáky prostřednictvím doučování. Cílem tohoto textu je se blíže podívat na to, co o dopadech uzávěr škol na jednotlivé skupiny žáků víme a zda existují nějaké poznatky o tom, jak vzniklé škody efektivně napravit.
Markéta Riziková: Doba přeje depresím, mezi nejohroženější patří učitelé. O jejich duševní zdraví by se měly postarat školy
V době, kdy nové případy koronaviru opět rostou po tisících a navíc se zkracuje doba denního světla, přibývá lidí s příznaky deprese a úzkosti. „Psychiatři cítí, že řada pacientů jim v době pandemie přibyla,“ potvrdil Martin Anders, přednosta Psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, který zároveň působí jako místopředseda Psychiatrické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně.
Pojem kompetence znamená pro každého něco trochu jiného. I to může být jeden z důvodů, proč na něj tolik učitelů neslyší
Expertní skupina k revizi RVP „vykopla“ diskusi k formulaci zadání pro kurikulární odborníky opravdu od začátku, konkrétně od tématu klíčových kompetencí a gramotností. V sérii workshopů, na kterých chce sbírat podněty od odborné veřejnosti, mu věnovala dvě setkání. A první z otázek, které položila? Současné RVP pro základní školy je kurikulem silně kompetenčním – a má takovým také zůstat?
Efektivní komunikace a spolupráce mezi učitelem a rodiči
Jakou změnu má přinést revize RVP? SKAV na toto téma uspořádal setkání odborníků z různých oblastí vzdělávání
Revize rámcového vzdělávacího programu (RVP) z různých úhlů pohledu byla tématem aktuálního Setkání lídrů, které uspořádala Stálá konference asociací ve vzdělávání (SKAV) v rámci Iniciativy úspěch pro každého žáka. Během celodenního setkání zazněly příspěvky věnované probíhající revizi nebo aplikaci kompetenčního kurikula ve školní praxi.
Ředitelé se dočkají nového kvalifikačního programu
V příštím školním roce se budou moci budoucí ředitelé vzdělávat v novém kvalifikačním programu pořádaném Národním pedagogickým institutem České republiky ve spolupráci s MŠMT a organizací Učitel naživo.
Helena Balcarová: Školy potřebují více respektu a spolupráce, tvrdí Saša Dobrovolná
V českém školství pracuje téměř třicet let. Nejprve učila děti, teď Saša Dobrovolná školí učitele mentory. Ti se pak snaží svým kolegům ukázat, že pro kvalitní výuku je lepší, když s dětmi, rodiči i mezi sebou spolupracují a jednají rovnocenně. Jak uvedla v rozhovoru pro časopis Vlasta, komunikace a respekt chybí podle ní v českých školách nejvíce.
Jakou podobu má střední článek a jaké role má plnit? V nové studii Arnošt Veselý shrnuje, jak o něm přemýšlejí zahraniční odborníci
Iva Vokurková: Školy potřebují psychology, nejsou na ně ale peníze. Ministerstvo to chce do čtyř let změnit
Zuzana Hronová, Michaela Endrštová: Bádat, podnikat a vynalézat. Příběh středoškoláků, kterým nezbývá než začít s kariérou na úkor školy
„Kupte popcorn, promítneme místním lidem film!“ vykřikuje první ze studentů. „Aha, už ho nekupujte, už promítání neděláme,“ mávne za pár vteřin rukou druhý. Pětadvacet finalistů letošní soutěže Středoškolák roku dává v Jizerských horách dohromady akci pro veřejnost. Mají pět hodin na to ji vymyslet a uskutečnit. Na chatě v Bedřichově jsou na víkendovém soustředění, které jim má pomoci v dalším rozvoji, přípravě na vysokou školu, nebo dokonce v rozjezdu start-upů.
EDUin proměnil Klub zřizovatelů. Nově je pro všechny zdarma
Čím inspiruje nizozemské školství? Uskutečnilo reformu, která postavila do centra pozornosti dítě a jeho potřeby
Projekt Partnerství pro vzdělávání 2030+ uspořádal studijní cestu do Nizozemí, které se zúčastnily tři desítky stakeholderů působících v různých oblastech českého vzdělávacího systému, od místní a státní správy, přes školy po neziskové organizace. Cílem studijní cesty bylo bližší seznámení s nizozemským pojetím wellbeingu ve vzdělávání a středního článku vedení a podpory škol.
Mladí Češi se kvůli klimatické změně bojí budoucnosti, vědí toho o ní ale jen málo. Co se mají naučit ve škole?
Expertní panel zve na workshopy k revizi RVP. Na osmi vysokých školách chce diskutovat o sedmi principech, z nichž by měla revize vycházet
Před dvěma měsíci začal pracovat expertní panel pro revizi rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání (RVP ZV). Jmenováni do něj byli odborníci z různých oblastí vzdělávacího systému, od škol po státní instituce. Ti od začátku září v sedmi pracovních skupinách hledali konsenzus na tom, jaké základní otázky je třeba při přípravě nového RVP položit – a jak na ně odpovědět.
Financial Times zařadily český ScioLink mezi top technologické šampiony
Byla jsem zasněná holka, co nosila domů dvojky nebo trojky. Že mám ADHD, to jsem se dozvěděla v 25 letech
Žáci se mohou se třídou zapojit do StarDance v soutěži Tančí celá škola
Pohyb, spolupráce, kreativita a zábava. To v sobě spojuje právě spuštěná soutěž vzdělávací platformy ČT edu „Tančí celá škola“. V návaznosti na oblíbený formát StarDance se aktivita snaží povzbudit žáky základních škol k tomu, aby si sami, nebo spolu s učiteli, vyzkoušeli nové dovednosti. Po dlouhém období distanční výuky si tak mohou zkusit novou sportovně-uměleckou disciplínu a trochu se pobavit. Vyhrát mohou lekci od profesionálních tanečníků StarDance přímo ve škole či další zábavné ceny.
Adéla Karásková Skoupá, Markéta Boubínová: Zavedeme průběžné testy a podle nich upravíme maturity a přijímačky, řekl při Debatě N kandidát na ministra školství
Přijímací zkoušky na střední školy rozhodují o budoucnosti dětí a zároveň ovlivňují obsah učiva. Podle nedávného průzkumu pro Deník N jsou pro rodiče zásadním tématem, zaměřila se tak na ně i čtvrteční Debata N. V ní kandidát na ministra školství Petr Gazdík (STAN) naznačil, jak mají koalice jednající o sestavení vlády v plánu testy změnit.
Bronislav Sobotka: Zamilujte se do angličtiny. Neprůstřelný návod, jak se naučit anglicky a užít si to
Jak můžete vzdělávat děti v kyber-bezpečnosti zábavně?
Projekt Kraje pro bezpečný internet funguje od roku 2013 a k dnešnímu dni má na svém on-line kontě několik desítek vzdělávacích videospotů, e-learningových lekcí nebo pracovních listů. Všechny materiály jsou pro děti, rodiče, ale i učitele zdarma, a to nejen díky podpoře 13 krajů ČR a hlavnímu městu Praha.
Digitálním světem bezpečně už od nižších ročníků ZŠ
Animovaný seriál V digitálním světě z portálu JSNS.CZ nabízí vyučujícím návod, jak mluvit o bezpečném pohybu v online prostoru i s mladšími školními žáky.
15 let Waldorfského lycea v Praze
Vzniká společná platforma pro digitální vzdělávání. Školy najdou podporu i inspiraci na jednom místě
Projekt Učíme online komunity Česko.Digital se propojuje s Národním pedagogickým institutem České republiky (NPI ČR). Smyslem spolupráce je usnadnit co největšímu počtu škol využívání digitálních technologií ve výuce a tím zkvalitnit nejen distanční výuku, ale i rozvíjet digitální kompetence žáků, bez kterých se v dnešní době neobejdou.
Petr Šabata: V Česku skoro zázrak – nová vláda naváže ve školství na tu končící
Na přechodu mezi dosluhující vládou Andreje Babiše (ANO) a nastupujícím kabinetem Petra Fialy (ODS) se na školství usmálo štěstí. Předání agendy bude rychlé a hladké a také programově bude nový ministr Petr Gazdík (STAN) navazovat na končícího Roberta Plagu (za ANO), který v úřadu zůstane jako odborný náměstek pro vysoké školy. Široce přijímaná Strategie vzdělávací politiky do roku 2030+, kterou vypracoval tým expertů pro tuto vládu, nepoletí do koše.
„Zřizovatel nemůže jít proti všem, klíčem ke změně je spolupráce,“ říká ekonom Václav Korbel
Jak se dítěti bude dařit ve škole, o tom v Česku až příliš rozhodují příjmy rodičů. Doplácejí na to nejen děti ze sociálně slabých rodin, ale i obce a regiony, kde vyrůstají. „Lepší vzdělávání může v dlouhodobém horizontu nastartovat ekonomický rozvoj nebo snížit kriminalitu,“ myslí si Václav Korbel ze společnosti PAQ Research a z think tanku IDEA při CERGE-EI.
Deborah M. Plummer: Hry pro rozvíjení sociálních dovedností u dětí 5–12 let
Kateřina Fuková: Venkovní únikové hry dělají z chytrého telefonu pomocníka
Barbora Postránecká: Byl jsem průšvihář, říká učitel, který mění české školství
Jitka Polanská: Učitel není buď hrdina, nebo budižkničemu. Realita není černobílá, říká šéfka učitelského spolku
Láska to byla až na druhý pohled. Petra Mazancová nejdřív na české školství zanevřela, ale teď je již mnoho let spokojenou učitelkou a k tomu předsedkyní profesního spolku Učitelská platforma. Ten se soustředí na vzájemnou podporu pedagogů a zlepšení veřejného obrazu učitele. „Tisíce učitelů ze škol odcházejí nebo rezignují, protože podporu nedostali. Poškozuje to je i desetitisíce jejich žáků,“ říká.
Co by mělo v RVP zůstat a co by se mělo změnit?
S novým školním rokem se znovu rozběhla práce na revizi rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání (RVP ZV). Ambicí expertního panelu je během příštích měsíců hledat napříč odbornou veřejností shodu na tom, jakou cestou by se kurikulum mělo vydat. EDUin se zeptal v anketě osmi lidí, kteří působí v různých oblastech vzdělávání a dívají se na ně z různých perspektiv.
Konference zahájila veřejnou diskuzi k Hlavním směrům revize RVP ZV
V úterý 19. října 2021 proběhla za účasti ministra školství Roberta Plagy konference zahajující veřejnou diskusi k Hlavním směrům revize RVP ZV. Během dvouhodinového programu panelisté představili sedm hlavních témat, která chtějí při psaní Hlavních směrů revize obsáhnout. Ve druhé polovině programu panelisté odpovídali na dotazy, které mohli diváci pokládat osobně na kameru nebo posílat písemně do chatu.
123 tipů pro výuku, která baví děti i učitele
Jak pracovat s dětmi, které se stále ptají? Dají se venku učit zlomky? Jak získat výhody z on-line výuky? Nejen na tyto otázky odpovídá knižní novinka Andrey Tláskalové. Knihu ocení zejména pedagogové 1. stupně, ale i další učitelé a vychovatelé. Autorku mohou čtenáři znát z televizních obrazovek z pořadu UčíTelka a dalších projektů.
Pavel Bobek: O (ne)přirozenosti učení. Věda o učení – proč rozlišovat dovednosti biologicky primární a sekundární
Na facebookové stránce EDUinu se nedávno objevilo toto trefné zamyšlení jedné kolegyně. Ve svém komentáři umě shrnula, jak vnímáme přechod z dětí z volnějšího prostředí mateřské školy do formálnějšího režimu školy základní a jeho vliv na dětskou (a přeneseně i naši dospělou) psyché. Ve zkratce: intuitivně cítíme, že škola a vůbec formální vzdělávání je něco, co jde proti dětské přirozenosti.
Jak pracovat s dětmi a jejich rodiči, pokud je ve školní třídě dítě se speciálními vzdělávacími potřebami
Pokud máte ve třídě dítě se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP), vezměte to za správný konec! Přečtěte si, proč se vyplatí připravit všechny, kterých se to týká, a možná vás překvapí, že to nejste jen vy a děti ve třídě. Máme pro vás tipy i praktické příklady, jak a jaké informace získat i předat, aby nikdo nepřišel k újmě.
Lucie Kocurová: Připadá vám vaše dítě nadané? Nebojte se přivést ho na testy, říká Dana Havlová z Mensa ČR
Máte doma dítě, které začalo brzo číst, a když se vrstevníci na pískovišti rvali o bábovičky, tak si s dospělými chtělo povídat o vesmíru? Možná je váš potomek nadaný a stálo by za to nechat ho otestovat. O čem vůbec takový test vypovídá a dá se na jeho výsledek spolehnout? „Není pravda, že k nám vodí děti jen přehnaně ambiciózní rodiče,” říká Dana Havlová, která se testování v Mensa ČR věnuje. „Mimořádně nadané jsou dvě děti ze sta. V každé škole jich je několik neobjevených, což je škoda.”
Učitelé: Potřebujeme lépe umět nadané žáky poznat, jinak je převálcuje systém školy
Práce s mimořádně nadanými žáky je jedním z méně viditelných problémů českého školství. Učitelé sdružení v Učitelské platformě upozorňují, že reálný počet těchto žáků ve třídách je mnohdy vyšší než jejich oficiálně udávané počty. Učitelé by také uvítali, aby těmto žákům mohli poskytnout mnohem více podpory z širší nabídky podpůrných opatření, podobně jako třeba při práci s dětmi z kulturně odlišného nebo sociálně méně podnětného prostředí.
Zuzana Hronová: Jak učit po covidovém roce? Procvičujeme, doučujeme, jsme víc spolu. A zůstáváme ve střehu, říkají učitelé
V českém jazyce vychází Responzivní výuka, nová publikace pro učitele
Jakou podporu mohou učitelům nabídnout nízkoprahové sociální služby?
Kateřina Lánská: Nečekaný přínos pandemie. Jak základky zapojily vysokoškoláky do doučování a zjistily, co všechno tím mohou změnit
Najednou se dětem změnil život. Přestalo existovat, co bylo do té doby naprosto samozřejmé. Ráno vstát, obléknout se a vyrazit do školy. Nástup koronavirové pandemie loni na jaře všechno zarazil. Úřady zavřely školy, žáci a studenti místo do lavic usedli doma k tabletům a počítačům. Více než polovinu výuky mezi loňským březnem a letošním červnem měly děti od šesté třídy výš na dálku. Mnoho žáků potřebovalo doučování.
Luboš Kreč: Zakladatel vzdělávací platformy Khan Academy Salman Khan
Lucie Fialová: Kdo ve škole víc mluví, víc se naučí, ukazují výzkumy. Hraje to větší roli než být snaživý, říká jejich autorka
Žáci ze tříd, kde se více hovoří a diskutuje, mají lepší výsledky. Vyplývá to z více než desetiletého výzkumu komunikace, který vede na Masarykově univerzitě Klára Šeďová. To, že někdo v hodině hodně mluví, hraje dokonce větší roli, než když dává pozor a plní pokyny učitele. „Učitelé by ze žáků neměli tahat správné odpovědi, ale klást podnětné otevřené otázky, na které žáci neznají odpověď. Skrze rozhovor ji hledají a učí se tak přemýšlet a formulovat své myšlenky a stanoviska,“ říká výzkumnice.
Josef Valenta: Pedagogika má v nabídce skoro všechno, jen to nemá dárkově zabalené…
Jak se dělá dobrá škola? EDUin s Českou televizí připravuje dokumentární seriál
Učitelská platforma: Učitelé zvoleným politikům – nepovažujte ministerstvo školství za okrajové, máme pro vás důležité úkoly
Modernizace výuky, řešení akutního nedostatku učitelů a jejich vzdělávání či navýšení financování školství na úroveň zemí OECD. To jsou výzvy pro nového ministra školství, o kterém se nyní rozhoduje. Pedagogům sdruženým v Učitelské platformě se nelíbí, že vítězové aktuálních voleb při diskuzích nepovažují ministerstvo školství za důležité. Podle Učitelské platformy má naopak resort školství klíčovou úlohu pro budoucnost naší země.
Anna Puchovská: Model pro kritické čtení vizuálních materiálů
Zuzana Hronová, Michaela Endrštová: Oťukávání mediální výchovy. Experti ji doporučují, učitelé se jí obávají a rodiče v ní často vidí manipulaci s dětmi
Rozpoznat, která informace je pravdivá, která zavádějící a kterou se její autor snaží cíleně manipulovat veřejností, je v internetové době čím dál těžší. Tradiční média ustupují do pozadí, na sociálních sítích může kdokoli sdílet cokoli, rychle se tak může šířit i naprostá lež. Vyznat se v záplavě informací má už na školách pomoci mediální výchova. Předmět se tu složitě snaží prosadit už 15 let.
Pojem wellbeing zatím na českých školách nezdomácněl, jeho principy ale ředitelé škol považují za zásadní
Pracovní skupina Wellbeing projektu Partnerství pro vzdělávání 2030+ ve spolupráci se Stálou konferencí asociací ve vzdělávání (SKAV) představila 29. 9. výsledky průzkumu STEM na téma Wellbeing ve vzdělávání. Zjišťoval postoj ředitelů a ředitelek základních škol k wellbeingu a mapoval, na co školy při vytvářejí podmínek pro wellbeing žáků i učitelů kladou důraz a v čem by potřebovaly podpořit zvenku.
Pandemie žákům výsledkově vzala v průměru 3 měsíce učení
Společnosti PAQ Research a Kalibro jako první změřily možný dopad pandemie na výsledky žáků. Z testů v českém jazyce a matematice provedených v roce 2020 a 2021 v 5. třídách odhadujeme, že žáci během roku pandemie ztratili ekvivalent zhruba 3 měsíců učení. Ztráta byla po otevření škol na jaře 2021 podstatná, ačkoliv se nepotvrzují pesimistická zjištění ze zahraničí ze začátku pandemie, která ukazovala extrémně nízkou efektivitu distanční výuky. Školy se s podporou MŠMT musí zaměřit na žáky, kteří zaznamenali nejmenší posun během distanční výuky.
Lucie Fialová: Džungli před tabulí nemáme, říká ředitelka školy ve vyloučené lokalitě. Tamní žáci zlepšují krajské vzdělávací statistiky
Česko sice oficiálně deklaruje, že se mají společně vzdělávat všechny děti, reálně ale u nás existuje 140 škol, kam chodí většina, nebo dokonce sto procent Romů. K podobnému osudu mířila i základní škola v Trmicích u Ústí nad Labem, která sídlí v sousedství vyloučené lokality. Dnes je z ní vyhledávaná škola, jejíž žáci zlepšují krajské vzdělávací statistiky. „To, co dělá rozdíl, je víra v potenciál dětí. Na romských školách se často rezignuje na věci, které by byly možné,“ říká ředitelka ZŠ Trmice Marie Gottfriedová.
Učitelé: Chceme lepší podporu začínajícím pedagogům, jinak o ně velmi rychle přijdeme
I přes zlepšující se přípravu budoucích pedagogů si mnozí čerství absolventi, kteří učí ve třídách s vysokou koncentrací sociálních a výchovných problémů, neví rady. Právě ti potřebují pro svou práci výraznou podporu – zvenčí i v rámci učitelského sboru školy. Na tento problém mimo jiné poukázal pátý díl seriálu Ochránce nazvaný Džungle před tabulí.
Předvolební debata SKAV: Dvě nejsilnější koalice chtějí hned po volbách znovu poslat do sněmovny zákon o pedagogických pracovnících
V předvolební debatě Stálé konference asociací ve vzdělávání (SKAV) na téma Změní české školství po volbách směr? se sešli zástupci stran a hnutí, které tvoří tři nejsilnější politická uskupení před volbami. “Na zásadních tématech jsme se shodli,” komentoval dvouhodinovou diskusi se zástupci současné opozice Tomáš Hamberger (ANO).
Podnětné klima třídy – tipy pro pedagogy i asistenta pedagoga
Proto, aby výuka a spolupráce pedagoga, asistenta pedagoga a žáků s odlišnými kulturními a jinými životními podmínkami dobře fungovala, myslete i na klima třídy a uspořádání školních lavic. Máme pro vás tipy, jak vytvářet podnětné prostředí k výuce a dobré klima třídy, ve kterých se mohou rozvíjet všichni žáci, jak s jejich pomocí upravit prostor třídy a jak společně nastavit pravidla.
Na podporu vědy a škol by s pomocí EU do roku 2026 mělo jít 3,6 miliardy eur
Na podporu výzkumu a vzdělávání by od letoška do roku 2026 mohlo jít zhruba 3,58 miliardy eur (cca. 90,5 miliardy korun) z dotačních programů s peněz i z Evropské unie. Zhruba 72 procent částky by se mělo čerpat z evropských fondů, zbytek by měl zaplatit český stát. Nový plán využití peněz z evropských strukturálních a investičních fondů ve školství schválila vláda, vyplývá z výsledků na jejím webu.
Zdeněk Brom: Informatika – jedinečná příležitost pro tvorbu efektivní a smysluplné výuky
Nic se neodehrává ve vzduchoprázdnu. Stejné otázky jako česká revize RVP řešila a stále řeší řada zemí v Evropě i mimo ni
V Česku se začátkem nového školního roku po několikaleté pauze jmenováním expertního panelu znovu odstartovala revize rámcového vzdělávacího programu pro ZŠ (RVP), který má během příštích několika měsíců za pomoci „zdola“ dojít k pojmenování principů, jimiž se později budou řídit konkrétní změny (včetně v poslední době hojně propíraných škrtů v učivu) v samotném dokumentu.
Martina Švarcová: Chyba jako náš průvodce aneb Chybujme chytře
Josef Mačí: Děti musí kriticky myslet a být motivované. Výuka učitelů projde reformou
Témata článků
- bibliografie (1)
- celoživotní vzdělávání (75)
- dětská literatura (22)
- DOKUMENTY (192)
- ESF (1)
- glosy (35)
- informační technologie (205)
- inovativní vzdělávání (152)
- názory (30)
- NÚV (1)
- odborná literatura (647)
- pedagogické asociace (112)
- pozvánky (3)
- PR článek (1)
- profese učitele (398)
- projekty (23)
- seriál Školství v koronakrizi (23)
- STRATEGIE 2020 (9)
- školský management (195)
- školství v regionech (123)
- školství v zahraničí (72)
- výchova (227)
- výtvarné umění (2)
- vyučování (339)
- výzkum a hodnocení (587)
- vzdělávací politika (907)
- zajímavé tipy (675)
- zaujalo nás (857)
Archiv
- ► 2025 (294)
- ► 2024 (303)
- ► 2023 (337)
- ► 2022 (350)
- ► 2021 (314)
- ► 2020 (319)
- ► 2019 (311)
- ► 2018 (302)
- ► 2017 (313)
- ► 2016 (322)
- ► 2015 (303)
- ► 2014 (306)
- ► 2013 (310)
- ► 2012 (266)
- ► 2011 (255)
- ► 2010 (254)
Česká škola
Šéfredaktorka
Akce
Výtvarné umění

