Vojtěch Petrů: „Zaměstnavatelé gymnazisty nechtějí.“ Kraje odmítají posilovat všeobecné obory

Část nových krajských radních pro školství odmítá posilovat všeobecné vzdělávací obory a odvolává se přitom na poptávku zaměstnavatelů. Odborníci, ministerstvo školství i sami rodiče přitom navýšení kapacit gymnázií a lyceí žádají.

Projev premiéra Petra Fialy na odborné konferenci Školství 2025

Premiér Petr Fiala vystoupil 3. prosince 2024 s úvodním projevem na konferenci Školství 2025.

Zuzana Najvrtová: Nová všeobecná lycea dají studentům víc času na rozmyšlenou, čím se chtějí stát

Nová všeobecná lycea od září roku 2025 zavedou čtyři školy. Obor může ulevit přetíženým gymnáziím, studenty připraví na vysokou školu nebo budoucí zaměstnání.

Ondřej Šteffl: Reforma vzdělávání, která nikam nevede. Lépe zastavit než vjet na slepou kolej

Ministerstvo školství spěchá, aby do konce roku 2024 schválilo nový Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (RVP ZV). Tento klíčový dokument by měl určit, co a jak se budou české děti učit v příštích letech, a měl by také vyškrtat, co už se učit nemají. Jenže ambiciózní plán se dostává do vážných problémů a množí se hlasy volající po jeho zastavení. Což by bylo podle všeho to nejlepší, co lze pro české školství udělat.

Vladimír Kroc: Plaga – Generace Alfa přinese změny vysokoškolského vzdělávání. Běžné budou kratší studijní cykly

Schválení vládní novely vysokoškolského zákona ve sněmovně předcházelo překvapující množství názorových střetů. „Bylo potřeba, aby se technické změny, které se za osm let od minulého zákona nasbíraly, dostaly do praxe,“ říká pro Radiožurnál předseda Rady Národního akreditačního úřadu pro vysoké školství, bývalý ministr školství Robert Plaga.

Vysoké školy se výrazně změní, rozhodli poslanci. Odmítli omezení univerzitních samospráv

Podmínky studia doktorandů včetně jejich lepšího ohodnocení upraví vládní novela vysokoškolského zákona, kterou schválila Sněmovna. Poslanci předlohou změnili postavení akreditačního úřadu, který má být nově samostatnou právnickou osobou s větší nezávislostí na ministerstvu školství. Úřad by měl nově akreditovat i programy vyšších odborných škol. Novelu teď dostanou k posouzení senátoři. Česká konference rektorů (ČKR) a Rada vysokých škol (RVŠ) oceňují změny v doktorském studiu, naopak kritizují změny v akreditacích.

Kvalita českého školství: Mistrovství v průměrnosti za podprůměrné finance

Matematika, kreativita, finanční gramotnost: Kde české školy vynikají a kde zaostávají? Výsledky českých žáků klesají každým mezinárodním měřením, ale držíme si průměr až lehký nadprůměr. Rodinné zázemí se stává překážkou. Výrazné problémy máme ve vztazích.

Markéta Honová: V matematice bývali Češi nejlepší, teď výsledky žáků klesají. Chybí nám učitelé, říká Nešetřil

Chtěl se stát matematikem, nakonec ho ale zlákal byznys. Před sedmi lety prodal jedné z největších softwarových firem světa Oracle za miliardy svůj start-up Apiary, pak založil neziskovou organizaci Česko.Digital. Následovala kariérní pauza, v níž se Jakub Nešetřil věnoval hlavně rodině. Když ale začal přemýšlet, do čeho nového by se pustil, oslovil ho zakladatel firmy Qminers specializující se na algoritmické obchodování Petr Zahradník s tím, že by chtěl rozšířit svůj projekt Matika Česku.

Markéta Hronová: IT byznysmeni „dorovnávají“ platy učitelům matematiky. Udržet ve školství je má nový nadační fond

Učitelé matematiky stárnou a odchází do důchodu, nových ale do škol přichází jen málo. Dva úspěšní byznysmeni proto nyní společně zakládají nadační fond, který chce na problém upozornit. Vychází ze staršího projektu Matika Česku, který už nyní přispívá začínajícím učitelům matematiky k platu, aby kvůli financím neodcházeli do byznysu. Fond v tom nyní pokračuje, podnikatelé ale chtějí podporu dál rozšiřovat a získat pro ni více donorů.

Lucie Slejšková: Pracuje se na tom, aby nové RVP bylo konkrétnější. To je dobře, chyba je v načasování

Nový rámcový vzdělávací program – národní kurikulum pro základní vzdělávání má být schválen do konce roku 2024. NPI a jeho pracovní týmy, kterým byla práce na RVP svěřena, ale poměrně nedávno dostaly za úkol významně konkretizovat očekávané výsledky učení, což je, zjednodušeně řečeno, popis toho, co mají děti v klíčových obdobích vzdělávání zvládnout. Tento popis má definovat, jak přesně vypadá kompetence žáka ve vztahu k dané oblasti a danému tématu. A má být součástí RVP.

Josef Mačí: Ministerstvo školství zvažuje, že úplně obrátí přijímačky na střední

Podle náměstka ministra školství Jiřího Nantla (ODS) se MŠMT kloní k tomu, aby se proces přijímacího řízení obrátil – tedy nejdříve by děti skládaly testy a až potom by se hlásily na střední. Mohlo by to pomoct při rozhodování.

Odborníci: Šanci žáků na přijetí na SŠ ovlivňují kapacity škol i rodinné zázemí

Šanci žáků na přijetí na střední školu ovlivňují kapacity nabízených škol v daném regionu, možnost dětí účastnit se přípravných kurzů či jejich rodinné zázemí. 

Přijímací řízení se musí dát vyvíjet, shodli se panelisté kulatého stolu. Přijímací zkouška by měla být před podáním přihlášek

Podobu přijímacího řízení je potřeba dál měnit. Shodli se na tom účastníci kulatého stolu SKAV a EDUin. Zástupci MŠMT, zřizovatelů i další odborníci diskutovali i o tom, jak může změna vypadat.

Markéta Vozková: Jak rozpohybovat české děti? Dopřát jim dobrodružství v přírodě a tělocvik oživit trenéry

Více než polovina dívek a skoro polovina chlapců z českých základních a středních škol dosáhla v roce 2023 při testování fyzické zdatnosti podprůměrných výsledků. Pro některé děti jsou totiž dvě vyučovací hodiny tělesné výchovy týdně jediným pohybem, Česká republika je tak na chvostu Evropské unie v počtu hodin tělesné výchovy ve výuce. Nedostatek fyzické aktivity v dětství ovlivňuje jak zdraví, tak schopnost zvládat stres, upozorňují hosté podcastu Reparát.

Markéta Hronová: Žáci v malých školách mají horší výsledky. Slučování škol přinese obcím více peněz a dětem kvalitnější vzdělání

Stát chce, aby menší obce více sdílely své školy. Buď by mohly mít jednu budovu pro více vesnic, takže by stavěly nové školy svazkově, nebo administrativně slučovaly již existující školy. Podle nové analýzy PAQ Research pro Výroční konferenci Aspen Institute CE je malých či málo naplněných škol v Česku polovina. Kdyby se sloučily, získaly by z rozpočtu více peněz, které by mohly použít na psychology či logopedy, kteří v malých školách obvykle chybí, nebo úředníky, kteří pomohou ředitelům s papírováním.

Jan Prokeš: V příštích deseti letech zanikne 355 tisíc pracovních pozic. Kterým oborům se raději vyhnout?

Přibližně milion lidí dnes v Česku pracuje na pozicích, které jsou ohroženy změnami v ekonomice. Více než třetina těchto pracovních míst nebude za deset let existovat. Zaměstnanci, kteří tuto práci v současnosti vykonávají, budou muset buď přejít na nově vytvořené pozice v souvisejících oborech, nebo je čeká podstatná rekvalifikace.

Bořivoj Brdička: ICILS 2023

Reakce na výsledky mezinárodního šetření IEA ICILS 2023 se zamyšlením nad důvody našeho skvělého umístění.

Srovnání 34 zemí: V počítačové a informační gramotnosti jsou čeští žáci druzí

V testování počítačové a informační gramotnosti (ICILS) ve 34 zemích skončili čeští žáci osmých tříd a jejich vrstevníci z víceletých gymnázií druzí. V informatickém myšlení pak byli v mezinárodním srovnání třetí. Výsledky loňského průzkumu představil na tiskové konferenci ústřední ředitel České školní inspekce Tomáš Zatloukal. Při testování se sledovalo používání technologií i shromaždování, posuzování, vytváření a sdílení informací a jejich bezpečné využívání.

EDUin: Co nabídne všeobecné lyceum a jak se bude lišit od stávajících forem středoškolského studia?

Na říjnové konferenci Curriculum byly představeny záměry MŠMT/NPI s inovací oborové soustavy středoškolského studia, včetně nového oboru – tzv. všeobecného lycea, který se začne pilotovat již od příštího školního roku. Přestože se o všeobecném lyceu mluvilo už nějakou dobu, oficiální představení konceptu přineslo otázky.

Petr Šabata: Rozpočtu na vzdělávání chybí nejen miliardy, ale hlavně srozumitelnost

Ministerstvo školství má v rozpočtu na příští rok skoro 291 miliard korun – to je bezmála o 18 miliard víc než letos. Ani solidním navýšením kabinet Petra Fialy nesplní slib vynakládat na vzdělání aspoň průměr vyspělých zemí. O příležitost dodržet slovo u své velké priority ale přišel už s minulými rozpočty, ne teď.