web o změnách ve vzdělávání
Vzdělávací politika České republiky dlouhodobě klade důraz na rozvoj klíčových kompetencí. Toto směřování odráží strategické dokumenty jako Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+, respektuje rámec EU (např. Doporučení Rady EU z roku 2018 o klíčových kompetencích pro celoživotní učení) a opakovaně se objevuje i v prohlášeních politických představitelů. Tato kontinuita vytváří dobré podmínky pro modernizaci vzdělávání.
Je to projekt, který byl v mnohém výjimečný. Do úsilí Nadačního fondu Eduzměna se na Kutnohorsku zapojilo 59 mateřských, základních a středních škol. Fond do jejich rozvoje investoval 163 milionů korun. Ještě důležitější než peníze byl však pro školy osobní rozvoj kantorů a vzájemných vztahů. Školy, které se do Eduzměny na Kutnohorsku zapojily, projekt po pěti letech hodnotí jako velmi přínosný.
Školní rok začíná za pět dní a ředitelé musí naplánovat rozpočet. Stále přitom nevědí, kolik peněz dostanou na platy nepedagogických pracovníků, jako jsou kuchařky, uklízečky či školníci, na poslední čtvrtletí tohoto roku. Podle schválené novely školského zákona od ledna nebudou peníze na tyto pozice dostávat od ministerstva školství, ale financování přechází na zřizovatele škol – kraje a obce.
Na to, aby se v Česku prosadila ekonomika s přidanou hodnotou, je zapotřebí úplně jiný typ vzdělání, říká Miroslav Hřebecký, programový ředitel obecně prospěšné společnosti EDUin. Současná podoba přijímaček na střední školy chce po dětech, aby správně vyplnily test, tedy splnily úkol, i když jim třeba nedává žádný smysl. „Vyrábíme tak lidi, kteří jsou zvyklí poslouchat rozkazy. To jsme to od Marie Terezie daleko nedotáhli,“ tepe současnou situaci. Povídali jsme si o tom, jak mrháme potenciálem generací dětí, i o tom, jak podobu zkoušek změnit. A probrali jsme, v čem nám všem škodí, že se ve škole tolik soustředíme na chyby, místo abychom podporovali žáky v tom, v čem jsou dobří.
Poslední předprázdninový kulatý stůl SKAV a EDUin na téma Zvýší systém podpory a vedení ředitelů škol kvalitu vzdělávání? byl věnován vizi systému podpory a vedení ředitelů škol. Ten ministerstvo školství představilo na konci dubna a slibuje si od něj výrazné posílení ředitelů a ředitelek škol v roli pedagogických lídrů, které povede k systematickému zlepšování kvality výuky. Nabízíme záznam a výběr toho nejdůležitějšího z této velmi aktuální panelové diskuse.
Za výzkum mozkové odpovědi na chemoterapii získala prestižní ocenění včetně České hlavičky a nominace na mezinárodní soutěže. Díky stipendiu z esejistické soutěže Immerse Education studovala medicínu na letním programu v Oxfordu. Kromě neurovědy se věnuje divadlu a dobrovolničí u dětí s poruchou autistického spektra. „Škola mi dávala základ, ale vždycky mi zbývala energie na další věci,“ říká finalistka soutěže Středoškolák roku Evelína Voleská.
Se svým výzkumem na téma kvantových počítačů, který publikoval i Československý časopis pro fyziku, se zúčastnil několika soutěží, v nichž obsadil přední příčky. Kromě astronomie a fyziky ale Matěje Šicnera naplňuje i popularizace vědy. Patří tak například mezi hlavní organizátory projektu Zvaž vědu! „Když člověka něco skutečně baví, chce se v tom přirozeně rozvíjet a posouvat,“ říká finalista soutěže Středoškolák roku 2025.
Výsledky testů České školní inspekce znovu potvrdily velké rozdíly ve výsledcích žáků v regionech s vysokou nezaměstnaností a nižší vzdělaností a těmi, kde je ekonomická situace obyvatel lepší. „Tyto rozdíly se navíc stále prohlubují,“ upozornil vrchní školní inspektor Tomáš Zatloukal. Nová analýza České školství v mapách však odhalila zároveň i regiony, které by vzhledem k socioekonomické situaci měly mít spíše horší výsledky, ale není tomu tak, a kde jsou naopak lepší, než by odpovídalo zázemí žáků.
Středoškolák Alex Faivre se zabývá astronomií, programováním a přírodními vědami. Zvítězil na Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice v Nepálu, navázal tak na stříbro z předchozího ročníku a uspěl i v řadě dalších soutěží. Mnoho odborných zkušeností získal na stáži v Astronomickém ústavu AV ČR. „Je hezké vidět, že se v Česku někdo snaží ocenit práci mladých lidí,“ říká pro iRozhlas.cz finalista soutěže Středoškolák roku Faivre.
Že je čtení knih prospěšné, se ví už odpradávna. Nyní se však nejen odborná literatura, ale také romány nebo pohádky začínají cíleně využívat jako téměř léčebný prostředek. Dospělým i dětem může výběr správné knihy v kombinaci s následnou reflexí pomoci překonat řadu složitých situací, jako je třeba dospívání či rozvod. V Česku stále málo známou biblioterapii využívají psychologové, ale s knihami jako podporou duševního zdraví dětí mohou pracovat i učitelé nebo rodiče.
Mnozí předškoláci do školky nechodí, nemají hygienické návyky, neumí se chovat v kolektivu, často neumí česky. Všechny tyto mezery s nimi doháněli učitelé v přípravných třídách. Jenže ty se mají rušit v rámci radikálního omezení odkladů v takzvané odkladové novele, jež je součástí změn školského zákona. Někteří učitelé a ředitelé však mají s přípravkami ty nejlepší zkušenosti a jejich rušení se obávají.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy připravilo návrh nového Programu na podporu navýšení kapacit veřejných vysokých škol v oblasti učitelského, speciálně pedagogického a psychologického vzdělávání. Program reaguje na závažný a dlouhodobě se zhoršující nedostatek kvalifikovaných odborníků ve školách, který významně ovlivňuje kvalitu výuky.
Mnoho dětí s postižením, které by se mohly vzdělávat v prostředí škol, nutí systém k výuce doma. Další spousta z nich zůstává v institucích vzdálených jejich bydlišti. Na vině je nedostatek speciálních tříd při běžných základních školách. Jejich otevírání brání nedostatek učitelů, obavy z organizační náročnosti, nejasný výklad metodických pokynů i nedostatečné zapojení krajů při plánování kapacit. I proto počet dětí, které se učí doma, výrazně roste. Domácí vzdělávání volí rodiče především kvůli nedostatečnému zohlednění zdravotních či výukových specifik dítěte. Na problémy současného stavu inkluze ve vzdělávání upozornil poradní orgán ombudsmana pro oblast práv lidí s postižením.
Politika inkluze dětí se speciálními potřebami do běžné výuky se příliš nepovedla a způsobuje ve školách problémy. Shodují se na tom mladí kandidáti do sněmovny, včetně těch nejliberálnějších z hnutí STAN či Pirátů. Političtí experti na školství pro Echo24 řekli, že je potřeba systém změnit, mluví především o speciálních třídách a posílení pravomocí ředitelů škol.
Učitelské listy - Copyright © 2008 · Agentura STROM
Theme by Brian Gardner · Bloggerized by Zona Cerebral and GirlyBlogger · Modified by J4W