Michal Pajer: Přibližujeme studentům obsah reformy přípravy budoucích učitelů

V českém vzdělávacím systému se aktuálně dějí velké věci týkající se jak žáků na základních školách, tak i budoucích učitelů. Kromě velké revize Rámcových vzdělávacích programů je to i reforma přípravy budoucích učitelů, kterou jako Otevřeno aktivně podporujeme. Věříme totiž, že přináší změny, které jsou pro vzdělávání budoucích učitelů zcela zásadní.

Annika Telleus: Naslouchat je umění. Jak účinně a pozitivně komunikovat

Jak klást správně otázky? Jak se vyhnout nedorozuměním a chybným závěrům? Jak nastavit v rozhovoru pozitivně hranice? Proč je důležité naslouchat s laskavostí i sobě? Jak poznat, kdy už naslouchání není řešením?

Tomáš Feřtek: Za co vděčí česká škola covidu a uprchlické krizi?

Školy si moderní společnost zřizuje, aby vyrovnávaly rozdíly mezi žáky a pomáhaly jim v obtížných situacích.

Helena Zítková: Rodiče by po škole měli chtít zrušení známek a povinných domácích úkolů

Dnešní škola nemusí být taková, jakou si ji pamatujeme, a vlastně by ani z mnoha důvodů taková být neměla. Rodiče dnes hrají velmi důležitou roli v tom, jaká bude podoba vzdělávání dětí ve školách. Možná důležitější, než kdy jindy předtím.

Tipy a materiály pro výuku češtiny jako druhého jazyka

Ve škole i třídě máme nové ukrajinské žáky a je třeba jim pomoci s výukou českého jazyka. Tento článek vám nabízí praktické informace pro pedagogy i doučující. Text také více přiblíží, jak se cítí a češtinu vnímá žák-cizinec a přináší spoustu tipů pro vyučující: nejen jak se k výuce postavit, ale i konkrétní metodické materiály pro předškoláky, žáky ZŠ i studenty SŠ. 

Stanovisko SKAV k Stručnému výtahu Hlavních směrů revize RVP ZV vydanému 16. června 2022 (červenec 2022)

SKAV oceňuje, že se expertnímu panelu podařilo vytvořit stručný, přehledný a dobře čitelný dokument, který vystihuje to podstatné a ve kterém jsou zohledněna mnohá z doporučení SKAV.

Inspekce spustila portál Kvalitní škola

Svůj soubor kritérií, která popisují kritéria pro hodnocení kvality ve vzdělávání, začala Česká školní inspekce používat již před sedmi lety. Pod názvem Kvalitní škola je používala především v rámci své inspekční činnosti. Vycházela z něj ale například i řada doporučení a metodických materiálů, které ČŠI nabídla školám například pro organizaci a hodnocení distanční výuky během pandemie covidu-19.

EDUin: Priority pro nového ministra školství? Ukrajina, české předsednictví i RVP

Prezident Miloš Zeman jmenoval ministrem školství Vladimíra Balaše. Ten od 1. 7. nahradil Petra Gazdíka. EDUin shrnuje, na co by se měl nový ministr zaměřit.

Stanovisko organizací Učitel naživo, Učitelská platforma a Začni učit! ke jmenování Vladimíra Balaše ministrem školství

Ministra školství Petra Gazdíka, který k 30. červnu 2022 podal demisi na svou funkci, od července nahradí poslanec za hnutí STAN a ústavní právník Vladimír Balaš. Organizace Učitel naživo, Učitelská platforma, Otevřeno a Začni učit! připomínají, že ve školství je klíčová kontinuita, a tudíž věří, že nový ministr naváže na své předchůdce v klíčových reformách a projektech v oblasti přípravy a podpory učitelů i ředitelů, které jsou zásadní pro zkvalitnění celého vzdělávacího systému. Jedná se především o Reformu pregraduální přípravy učitelů, novelu zákona o pedagogických pracovnících a podporu pedagogického leadershipu.

Michaela Endrštová: Úkol pro nového ministra. Každý pátý učitel zvažuje podle průzkumu odchod ze školství

O novém ministru školství Vladimíru Balašovi učitelé pochybují, zda dostatečně zná základní a střední školy. Řešit ale bude muset i to, jak do školství nalákat a udržet v něm více mladých pedagogů. Tisíce jich chybí, často navíc zvažují, že ze školství odejdou. Ukázal to červnový průzkum společnosti GTS Alive.

David Klimeš: Balaš uspěje. Krize ve školství mu ani nic jiného neumožňuje

Neměl být ani poslancem, už vůbec ne ministrem. Přesto nyní Vladimír Balaš přebírá ministerstvo školství a my mu držme palce, aby to zvládl.

Jak to udělat, aby nám všem bylo dobře? Anketa mezi finalisty ocenění učitele roku

„Buďme všichni v pohodě!” To se sice jednoduše řekne, ale už hůř udělá. Jak se dá ve škole pracovat, aby byl zajištěn wellbeing pro učitele i pro žáky, se zamýšlejí letošní finalisté ocenění o nejinspirativnějšího učitele Global Teacher Prize Czech Republic. 

Prázdniny jsou šance, jak dát děti zase do pohybu

Dnes, s odstupem času, je zcela zřejmé, jak moc negativně pandemie COVID-19 ovlivnila naše každodenní návyky. Velmi znepokojující je především úpadek pohybových aktivit u dětí a jejich zhoršená fyzická kondice. Prázdniny jsou proto jedinečná příležitost, jak děti zase ke sportování vrátit.

Děti dostávají za vysvědčení tablety, mobily i výlety do přírody

Konec školního roku je pro děti významným dnem, který si dlouho pamatují. Začínají dva měsíce volna a za vysvědčení dostávají od rodičů dárky. Dětem „nadělují“ mobilní telefony, hračky i elektroniku. Někteří rodiče zvolí dárek duchovnějšího charakteru. Svým ratolestem koupí knihu a vyrazí s nimi na koncert nebo do kina. 

Pavla Lioliasová: Nejdůležitější je vztah učitele k dětem, ne to, jakou učí matiku, říká profesor Milan Hejný

K učení matematiky se profesor Milan Hejný dostal, když mu – jak sám říká – škola humplovala syna. Jiný přístup k výuce získal už od svého otce Víta Hejného. A právě na jeho myšlenky navázal. Principy metody dnes známé jako Hejného matematika popisuje v podcastu EDUcast.

Zuzana Hronová: Zábava místo nudy. Elixír učitelů dělá z fyziky předmět, na který se žáci těší

Když se řekne fyzika, znamená to vědu o zákonitostech přírodních jevů kolem nás. Je jich ale tolik a k pochopení jsou tak složité, že se předmětu ve školách žáci často bojí. Zvlášť když učitel na tabuli před nimi sype další a další vzorečky, rovnice a nákresy. Zaujmout naopak může nadšenec, který výuku pojímá jako kouzlení s předměty. Ty zázračně ožívají, pohybují se a mění barvy i tvar.

Jak si může učitel matematiky získat studenty? Předkládáním zajímavých problémů

Cenu Wernera von Siemense 2021 v kategorii Nejlepší pedagogický pracovník získal doc. Mgr. Petr Kovář, Ph.D. z Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava, kde vyučuje matematiku. Petr Kovář je jedním z nejlepších pedagogů univerzity a také respektovaným vědcem. Jeho odborné práce se týkají především základního výzkumu v oblasti teorie grafů, avšak několik jeho relativně hojně citovaných prací se zabývá aplikací teorie grafů a diskrétní matematiky při řešení zcela praktických úloh.

Lukáš Hladík: Učitelské povolání je nesmírně důležité, učitelé děti formují, tráví s nimi osm hodin denně, říká výherce ankety Zlatý Ámos Marek Valášek

Letošním výhercem ankety Zlatý Ámos se stal Marek Valášek, učitel matematiky na Anglicko-českém gymnáziu Amazon a zakladatel dvou vzdělávacích portálů: Mathematicatoru a Learntube. Narozdíl od většiny učitelů nevystudoval pedagogickou fakultu, místo toho studoval 5 let Matfyz. Ve známost vešel během posledních 8 let na YouTube a potom v období koronaviru, kdy se intenzivně věnoval online výuce a natáčení online kurzů na přijímací zkoušky na střední a vysoké školy. Jaký je jeho pohled na učitelskou profesi? Co by se podle něho mělo změnit v českém školství? To a více se můžete dočíst v tomto rozhovoru.

Jitka Polanská: Nestačí vyměnit známky za slova, podstata je jinde, říká učitel Alexis Katakalidis o formativním hodnocení

Formativní hodnocení, stejně jako responzivní výuka, jsou dnes ve vzdělávání diskutované pojmy a objevují se již i v mainstreamových médiích. Debata o nich je ale zatím rozostřená. Jsou známky nepřítelem formativního hodnocení, a je naopak slovní hodnocení z podstaty formativní? I na to jsme se ptali učitele angličtiny na Gymnáziu Jana Nerudy v Praze a lektora programu Učitel naživo Alexise Katakalidise, který se učil hodnotit formativně ve Velké Británii a o své zkušenosti se dělí s dalšími učiteli.

Na základní školy se během jara zapsalo přes 26 tisíc žáků. Jak se školám dařilo je integrovat?

Jak se vypořádaly české školy s prvním nárazem uprchlické vlny způsobené ruskou agresí proti Ukrajině? Česká školní inspekce (ČŠI) během několika týdnů v dubnu a květnu mapovala situaci v 70 % škol, které do té doby zapsaly minimálně deset ukrajinských žáků.

Jak integrovat děti z Ukrajiny do českých škol? Důležitá je nejen výuka češtiny, ale i ukrajinštiny

Kolik ukrajinských dětí bude třeba integrovat do českých škol, o tom bude jasněji až během prázdnin. Odborníci už od začátku války na Ukrajině upozorňují, že pokud se tyto děti nepodaří do českých škol integrovat, nepoznamená to jen budoucnost těchto dětí, ale celé společnosti.

Milena Lenderová a kol.: Dětství

Od početí a porodu přes výchovu a vzdělávání a získávání prvních pracovních zkušeností až po práh dospělosti v prostředí města, vesnice i šlechtických rodů, v rodině, ve škole či sirotčinci, za války i v míru.

Jiří Chum: Začínajícím kantorům chybí podpora vedení a uvádějícího učitele, upozorňuje organizace Začni učit!

Českým školám dlouhodobě chybí kvalifikovaní učitelé. Nejméně je fyzikářů, učitelů matematiky a informatiky. Školy postrádají také kantory pro první stupeň, angličtináře a češtináře. Učitelské sbory stárnou a část pedagogů–začátečníků po několika letech ze školství odchází. Jana Fryzelková z organizace Začni učit! Radiožurnálu řekla, že je za tím spíš než výše platu prvotní náraz, který po přechodu do praxe někteří začínající pedagogové neustojí.

Učitel by měl být především vzdělaný, říká porotkyně ceny Global Teacher Prize

Už popáté letos odborná porota Global Teacher Prize CZ (GTP) vybrala mezi desítkami přihlášených učitelů nejprve deset finalistů a z nich potom toho jednoho, kterému pro rok 2022 přináleží cena pro nejinspirativnějšího učitele. 

Michaela Endrštová, Magdalena Synková: Školáci se nemusí učit všechno, navrhuje reforma výuky. Přišly k ní tisíce připomínek

Téměř čtyři tisíce připomínek přišly k navrženým změnám výuky na základních školách, takzvanému rámcovému vzdělávacímu programu. Odborníci se zatím neshodují například na navrženém rozdělení učiva na dvě úrovně – jádrovou a rozvíjející. Ani na tom, zda je potřeba znalosti dětí ve vybraných ročnících testovat. Podle nového dokumentu mají školy začít povinně učit od září 2025.

Jitka Polanská: Dvě národní kurikula základního vzdělávání? Nechápu, kde se ten nápad vzal, říká odbornice na nerovnosti ve vzdělávání Jana Straková

Připravuje se velká revize Rámcového vzdělávacího programu základního vzdělávání neboli národního kurikula. Veřejnosti zatím uniká zcela zásadní aspekt revize, a to rozdělení vzdělávacího obsahu na jádrovou a rozšiřující část. Diskuze o něm nejsou zatím slyšet ani mezi odborníky. Přitom i tvůrci návrhu připouštějí, že nese rizika. Je o nich přesvědčená i akademička Jana Straková z Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy. „Vlastně nemůžu věřit tomu, že něco takového zavádíme v situaci, kdy máme zároveň plnou pusu řečí o nutnosti snížit nerovnosti v českém vzdělávacím systému a je to jeden z hlavních cílů Strategie 2030,” říká.

NPI: Vyhodnocení veřejných připomínek k hlavním směrům pro revizi RVP

Veřejné připomínkování dokumentu Hlavní směry revize RVP ZV skončilo 21. dubna 2022. Během měsíce, kdy připomínkování běželo, se u Expertního panelu MŠMT sešlo více než 3 600 připomínek. Expertní panel se nimi nyní podrobně zabývá. Výsledek připomínkování zveřejní v druhé polovině června 2022. Následovat bude proces schvalování dokumentu na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy. Jeho konečné vydání plánuje na přelom června a července 2022.

Ladislav Vrchovský: Statek. Strhující příběh podle skutečných událostí

V nakladatelství Grada v dubnu vyšlo strhující vyprávění o Františku Zíkovi, jeho rodině, počinech na poli zemědělství i politiky, vyprávěné napříč dějinami.

Druhý cizí jazyk na základních školách jako nepovinný? Jaká jsou pozitiva a negativa této změny?

Expertní panel pro přípravu Revize rámcového vzdělávacího programu by v těchto dnech měl představit další verzi Hlavních směrů, která pracuje s připomínkami veřejnosti. Největší debatu návrh vzbudil v případě zrušení povinné výuky druhého cizího jazyka. EDUin přináší přehled možných pozitivních a negativních důsledků této změny a upozorňuje na to, že pro její provedení nám chybí klíčová data. 

O školství na Ukrajině

Článek níže se věnuje informacím a zvyklostech ukrajinského školství. Text je výstupem z rozhovoru s Mgr. Olenou Keronyak, Ukrajinkou, která pracuje jako koordinátorka péče o žáky s odlišným mateřským jazykem na ZŠ Kořenského na pražském Smíchově, a její dcerou Viktorií Keronyak, která je lingvistkou a absolventkou obor Ruský jazyk a literatura na Filozofické fakultě MU a předtím studovala na ukrajinských školách.

František Trojan: Děti s znevýhodněním už do školy často nastupují v pozici „černého Petra“

S předsedkyní spolku Spolu Ivou Jánskou o tom, jak systém (ne)řeší děti se speciálními vzdělávacími potřebami.

Záviš Dobiášovský: Zmar dětí pokračuje i u druhých kol přijímaček na SŠ

Pro řadu rodičů a dětí martyrium s přeplněnými kapacitami středních škol pokračuje v druhých kolech. Ve velkých městech a zejména Praze se některé školy netypicky naplnily už v prvních kolech, v těch druhých pak i přes to zůstávají i několikanásobné převisy, kvůli kterým některé děti nemají šanci postoupit k dalšímu studiu.

Třetina dětí se speciálními vzdělávacími potřebami změnila kvůli svému handicapu alespoň jednou školu

Vybrat dítěti školu je v Česku na rodičích. Jenže podle průzkumu „Zkušenosti rodičů dětí se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP)“ se každý pátý rodič, jehož dítě se potýká s nějakým handicapem, setkal s doporučením na to, aby své dítě přehlásil jinam.

Záviš Dobiášovský: Děti naráží na neúspěch a zklamání. Střední školy v Praze vzali „útokem“ i Středočeši

Příchod populačně silnějších ročníků „zaskočil“ střední školy, děti tak často naráží na zklamání a musí volit místa, která „zbydou“. Přestože se dal nedostatek kapacit dlouho dopředu čekat, dostatečně se je navýšit nepodařilo, k přijímacímu řízení míří o tisíce dětí víc než před pandemií. A k tlaku na školy se přidávají i Středočeši, mimopražských zájemců jsou tisíce.

Projekt ENGIE podněcuje ke studiu geověd dívky

V rámci projektu ENGIE, který má za úkol podnítit ke studiu geologie a příbuzných oborů dívky ve věku 13 až 18 let, byly vypracovány takzvané moduly – metodické návody pro výuku témat Klimatická změna, Geotermální energie, Nerostné suroviny, Přírodní rizika, Metody výuky geověd, Genderové aspekty v geovědách.

Else Müller: Stříbrný prach z hvězd. Autogenní trénink pro děti od 4 let

Pohádková kniha určená k tomu, aby dětem pomohla vypořádat se s rušivými vlivy dne, zbavit se případných obav a úzkostí a aby navodila atmosféru, ve které se bude dětem krásně usínat. Kniha je psána podle metody autogenního tréninku prof. J. H. Schultze.

Hodnocení dětí v mateřské škole

Děti v mateřské škole sice nedostávají vysvědčení, neučí se podle předmětů a vzdělávacích osnov. Přesto má hodnocení dětí již v mateřské škole své opodstatnění a význam. Napomáhá větší samostatnosti a odpovědnosti a pokud je součástí zpětné vazby pochvala, konstruktivní kritika a nechybí respekt, děti se nebojí chyb a dělají pokroky.

Martina Kopecká: I rodiče mohou měnit školu. Nevzdávejte se, říká průvodkyně škol

Ne vždy jsou vztahy mezi školou a rodiči ideální. Přitom přátelská atmosféra by pomohla dětem, aby se jim ve škole líbilo a aby je učení bavilo. „Stačí začít s maličkostí, nemusí to být nic velkého, na čem byste ztratili spoustu energie,“ říká průvodkyně škol Eliška Pácaltová z Eduzměny. Ta radí rodičům, jak tvořit školní komunity, a tím vztahy se školou zlepšovat. 

Petr Kain: Zpožděná pandemická generace: děti narozené v době covidu mají horší výsledky ve vývojových testech

Americká pediatrička Dani Dumitriuová si stejně jako mnoho jiných dětských lékařů na počátku pandemie oddechla. Zdálo se, že novorozenci, jejichž matky prodělaly covid, jsou zcela v pořádku. Odpadly tak obavy, že by mohl mít koronavirus podobné devastující dopady na zdraví dětí jako například virus zika, který způsoboval mikrocefalii, tedy vývojové poškození mozku.

Martina Běťáková: Školy mají být centry vzdělanosti, lídry inovací a změn

Vzdělávání má Martina Běťáková pevně vepsané ve své DNA. Mnoho let učila, byla zástupkyní ředitele na základní škole v Psárech, dnes vede oddělení podpory škol na MŠMT. Za příkladnou komunikaci s pedagogickou komunitou si letos odnesla Cenu Nadace České spořitelny. „Musíme se umět koukat do budoucnosti, předvídat změny, jít jim naproti a samozřejmě na ně připravovat i děti,“ shrnuje svou vizi českého školství v rozhovoru pro naši Nadaci.

Michaela Endrštová: Hledal jsem vizionáře, co nebudou jen kývat. Gazdík představil svých deset poradců

Ministr školství Petr Gazdík (STAN) představil svůj tým poradců. Je mezi nimi například sociolog Daniel Prokop, zakladatel sítě škol Scio Ondřej Šteffl nebo spisovatel Jiří Padevět. Radit budou ministrovi třeba ohledně změn maturit, přijímacích zkoušek i zda nechat na základních školách povinnou výuku dvou cizích jazyků. Jednalo se o jejich první společné setkání s ministrem.

Lucie Rybová: Taxi až ke dveřím, snídaně zdarma a učitel jako partner, vyjmenovává otec. S rodinou se odstěhoval do Finska za lepším školstvím

Břetislav Kupera se s rodinou přestěhoval do Finska před osmi lety. V té době měli čtyři děti a po dvou letech přibylo ještě páté. Finské školství tak poznali od základů. Od programu pro děti imigrantů, který absolvují starší děti, než nastoupí do školy, přes školku, přípravku, základní školu až k programu pro náctileté, kteří vyjdou ze základní školy a nedostanou se na střední. „Neznám lepší zemi, kde vychovávat děti,“ říká pracovník v oblasti IT. 

Tomáš Feřtek: Za Cermat vstřícnější a užitečnější, případně žádný

Ujasněme si, za co nemůže Cermat, ale politici, kteří ho řídí.

David Klimeš: Konec šéfky Cermatu přinese plody, jen když se změní v začátek školské reformy

Českým problémem není špatná příprava státních maturit, ale celá státní maturita. Podobné je to bohužel i s ostatními uzlovými body zdejšího vzdělávání.

Výuka chemie nebo přírodopisu ve virtuální realitě už není pouhé sci-fi. V dubnu vstoupila do škol po celé ČR

Výuka chemie nebo přírodopisu ve virtuální realitě již není hudbou budoucnosti. Žáci základních škol se nyní budou vzdělávat v simulovaném virtuálním prostředí podobně jako čeští zdravotníci nebo vojenští piloti. V hodinách si ověří své znalosti při nebezpečných chemických pokusech nebo se s celou třídou přenesou do vesmíru. 

Hejného metoda výuky matematiky rozvíjí u dětí matematické myšlení, zjistil mezinárodní výzkum TIMSS

Žáci 4. tříd základních škol, kde se učí podle Hejného metody matematiky, jsou v matematice v průměru lepší než ostatní děti. Ukázala to analýza dat výzkumu TIMSS z let 2015 a 2019, kterou připravil tým z Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy. Děti jsou podle studie navíc schopné vyřešit i úlohy, které kromě znalostí vyžadují schopnost kriticky přemýšlet. Vznik analýzy finančně podpořila Nadace České spořitelny.

Josef Mačí: Data o vzdělávání: Pražské školy trápí stejné problémy jako vyloučené regiony

Hlavní město a jeho okolí jsou nejrozvinutější oblastí Česka. Lidé si zde nejvíce vydělají a mají také nejvyšší vzdělání. Na druhou stranu se zdejší školy perou s nejméně zabezpečenou výukou: nemají dost kvalifikovaných učitelů.

Kamila Minaříková: Ve třídě mají i 166 tisíc žáků. Z českých učitelů jsou úspěšní youtubeři

Covid je (zatím) pryč, ale něco pozitivního po něm přesto zůstalo: Učitelé, kteří kromě práce za katedrou stále doučují také online. Jejich videa na serveru YouTube byly v některých případech populární už před pandemií. I po návratu do škol ale učitelé-youtubeři mají další desítky tisíc nadšených posluchačů a z mnoha pedagogů jsou internetové celebrity. A to i v případě, kdy se jedná o nepopulární a těžké předměty.

Alena Teclová: Školy čeká reforma. Její plánovaná podoba většinu zaskočila

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy chystá novelu českého školství. Možná si teď říkáte, že už bylo načase a já s tím plně souhlasím. Přesto je předkládaný návrh revize vzdělávacího programu značně překvapivý. Jaké změny se chystají? A koho zasáhnou?

Josef Mačí : Všechny děti se už nebudou učit všechno. Třídy pro „hloupé“ ale nevzniknou

Ministerstvo školství spustilo obsáhlou změnu způsobu učení na základních školách. Učivo by se tak mělo rozdělit na lehčí jádrové, které musí zvládnout všichni, a náročnější rozvíjející, které bude navíc.

Lucie Kocurová: Nejsou školy, nejsou školy, kdopak nám je postaví? Těžko říct, a navíc včera bylo pozdě

Ozvala se mi maminka šestiletého dítěte z pražského Zličína. Její dcera by měla v září nastoupit do první třídy, stejně jako 119 dalších dětí z okolí. Problém ale je, že do jediné školy v celé čtvrti se prvňáků vejde jen 75 a pro ostatní se bude hledat místo „jinde”. Blízké školy už ale signalizují, že taktak poberou svoje spádové žáky. Teoreticky se tedy může stát, že prvňák ze Zličína bude dojíždět třeba na Prosek nebo do Holešovic (vysvětlení pro mimopražské – to by znamenalo na jednu cestu asi 45 minut v hromadné dopravě). To je samozřejmě šílená představa. 

Tomáš Feřtek: Z gymnaziálního studia se stalo podpultové zboží

Nedostatek míst na všeobecně vzdělávacích školách je případovou studií chybné vzdělávací politiky

Miroslav Němý: Vize, které věří i miliardáři. Aneb jak Učitel naživo Jana Straky pomáhá měnit Česko

Jeho spolužáci sbírají úspěchy v největších světových bankách, konzultačních společnostech „velké čtyřky“ i v Silicon Valley. Jan Straka, který náleží do úzkého klubu českých absolventů Harvardu, se však vydal úplně jinou cestou. Na jejím konci může být Česko, které si přejí všichni – chytřejší, sebevědomější i bohatší.

Angelika Rohwetter: Únava ze soucitu

Cítíte při práci s lidmi nudu a netrpělivost? Jste při terapii nesoustředění, unavení, díváte se tajně na hodinky? Máte pocit, že jste to samé už slyšeli mockrát? Vaši pacienti se nelepší? Máte radost, když klient zruší setkání? Pak možná zažíváte únavu ze soucitu.

Matematika je krásná, ale není zadarmo. Počítat bez kalkulačky by měl umět každý, tvrdí pedagog

Dá se z matematiky udělat zábavný a přitažlivý předmět? Učí se ve škole matematika tak, aby byla využitelná v běžném životě? A proč si ji k maturitě nevybírá více studentů? V rozhovoru pro Radiožurnál odpovídal pedagog Marek Valášek z pražského gymnázia Amazon, čerstvý držitel ceny Zlatý Ámos.

Být dobrý v matematice. Co také rozhoduje o tom, zda dítě bude ve škole úspěšné?

Co rozhoduje o tom, jak se dítěti povede v matematice? Je to jeho nadání, okolnosti, do kterých se narodil, nebo úroveň školy, do které chodí?

Práce s dítětem se zdravotní diagnózou

Zdravotní diagnóza dítěte, navíc pokud je závažná, je pro všechny, kterých se týká, traumatizující záležitost. Rodina dítěte vynakládá maximální úsilí k tomu, aby se s nastalou situací vyrovnala. Zaslouží si proto plnou podporu a empatii ze strany okolí i školy, kterou dítě případně navštěvuje. Tento článek nabízí pár zásad a tipů, jak na to.

Petr Král: Problémoví žáci posouvají člověka dál a vedou ho k reflexi vlastní práce, říká učitel z hnutí Otevřeno

Daniel Pražák učí na základní škole v Praze, prošel si ale i školami v odlehlých částech republiky. Jako dobrovolník pracoval v dětských domovech, učil děti ulice v Kongu. Je mluvčím hnutí Otevřeno. Ve své profesi prosazuje respektující přístup. „V Kongu po mně chlapec házel kameny. Zafungoval respektující přístup a stala se z něj má pravá ruka. To mě vždycky přesvědčí, že když jsem to zvládl s dítětem, co po mně hází kameny, tak to zvládnu i s těmi dalšími,“ směje se.

Michaela Endrštová: Dva tisíce psychologů do škol. Za tři roky je začne platit stát, chybět ale mohou dál

Dění poslední doby, jako je epidemie covidu nebo válka na Ukrajině, zvýraznilo potřebu školních psychologů. Školy na ně však nedostávají peníze od státu a nejasné financování je jedním z důvodů, proč se tam psychologové zrovna nehrnou. Ministerstvo školství je chce od roku 2025 platit ze státního rozpočtu. Ani pak ale nebude jisté, že je školy seženou. Psychologové se radši věnují soukromé praxi.

Kateřina Markalousová: Domek plný úkolů

Pracovní listy jsou sestaveny z patnácti krátkých příběhů, které se odehrávají kolem jednoho zdánlivě obyčejného domu. Příběhy popisují život zajímavých nájemníků, kteří v něm žijí. 

Ministerstvo chce objasnit roli sociálních pedagogů, až pak je zavést do systému

Ministerstvo školství chce zjistit, jak by v českém vzdělávacím systému mohli fungovat sociální pedagogové. Zatím podle něj není úplně jasné, jaké činnosti by tato pozice měla mít na starosti. Podle ministra školství Petra Gazdíka (STAN) může být nicméně posílení sociálních pedagogů jedním ze způsobů, jak v ČR snížit nerovnosti v přístupu ke kvalitnímu vzdělávání. Lepší poznatky o fungování této pozice chce získat při pokračování jejího financování z evropských peněz. Úřad to ve středu uvedl v tiskové zprávě, kterou zveřejnil na webu.

O konkurzy na ředitele škol je stále malý zájem, změna vyhlášky ale celému procesu prospěla

Novou podobu konkurzů řeší i konference Lepší škola, kterou organizuje EDUin s ČŠI.

Markéta Hronová: Většina učiva je dětem v životě k ničemu, říká kritik českého školství Šteffl

Dlouholetý kritik českého školství a vizionář Ondřej Šteffl bude radit ministru školství Petru Gazdíkovi, jak měnit školy, aby připravovaly děti na budoucnost. Sám otevírá vlastní po celé republice. Žáků má dost. Přinášíme ukázku rozhovoru, který najdete v aktuálním tištěném Finmagu.

Kateřina Perknerová: Plánovat detailně obsah výuky už nejde. Nevíme, co bude zítra

Vše se mění a nabírá na rychlosti. Proto je nutné zaměřit se na kompetence.

Konference Úspěch pro každého žáka pojmenovala výzvy, před kterými stojí vzdělávací systém

Přestaňme se vymlouvat… byl podtitul 10. ročníku konference Úspěch pro každého žáka, která se minulý týden uskutečnila v pražském Centru současného umění DOX. Tématem konference byla budoucnost vzdělávání v měnícím se světě. Dopoledne řečníci ve svých příspěvcích pojmenovali výzvy, které stojí před českým školstvím. Během odpoledních workshopů pak účastníci konference hledali cesty, po kterých by se mohlo české školství vydat.

Magdalena Synková, Michaela Endrštová: Dětem nemusí jít všechno, dobrou školu dělá ředitel, říká šéfka asociace

Kvalita školy se odvíjí od toho, jestli má dobrého ředitele. Důležité je, aby měl schopný tým, se kterým se bude pravidelně bavit o tom, co se ve škole daří a co ne. Říká to šéfka Evropské asociace ředitelů škol a dlouholetá ředitelka školy Petra van Harenová z Nizozemska. Vystoupila na konferenci Úspěch pro každého žáka, kterou v Praze pořádala Stálá konference asociací ve vzdělávání.

Měsíc školních zahrad: Můj soused strom

Zažij, bádej, konej. Tak zní leitmotiv Měsíce školních zahrad, akce, která podporuje výuku všemi smysly, vlastní bádání i společenskou angažovanost dětí pomocí venkovních her a aktivit. Díky Nadaci Proměny Karla Komárka a platformě Učíme se venku probíhá už popáté. 

Devět z deseti dětí pociťuje obavy o přírodu. Každé šesté o ní přitom nemá dostatek informací. Pomoci chce nový projekt Čtení pomáhá přírodě

Sonda Čtení pomáhá zjistila, že pro české děti a dospívající hraje příroda významnou roli. Oceňují hlavně čistý vzduch, ticho a klid. Nejvíc jim vadí klíšťata. Informace čerpají z dokumentů a sociálních sítí, o přírodě si čte necelá třetina. Každý šestý dotázaný má pocit, že nemá dostatek informací o tom, jak přírodu chránit. Na tato zjištění reaguje Čtení pomáhá, spojuje síly se společností RD Rýmařov a spouští iniciativu Čtení pomáhá přírodě. Ta pomůže dětem zorientovat se v otázkách ochrany přírody a nabídne jim knihu jako vhodný zdroj informací. Děti navíc čtením vysází Les Čtení pomáhá.

Učme se toleranci a nepodléhejme předsudkům

Již dávno nejsme uzavřenou zemí odříznutou od okolního světa. Svůj domov tu našli například Vietnamci, Rusové, Ukrajinci nebo Syřané. Ve škole i jiných institucích se tak potkáváme s lidmi cizích národností. Věnujme se v tomto článku škole a začlenění cizinců do třídy.

Jitka Polanská: Dobrovolnictví nám dělá dobře, shodují se studenti gymnázia, které se inspiruje Rychlými šípy

O pražském osmiletém gymnáziu Přírodní škola někdo napsal, že je to vlastně maskovaný skautský oddíl. Zřejmě proto, že formování charakteru a práce pro druhé je takříkajíc přímo vytesaná do základů školy. „Když myslíme na druhé, je nám líp,” říká zakladatel a ředitel František Tichý a noří se do dalších a dalších projektů pomoci, k čemuž přizývá i žáky své školy. 

SKAV vydal stanovisko k zadání revize RVP. V čem vidí jeho klady a jaké otázky je třeba ještě zodpovědět?

Dokument Hlavní směry revize RVP v předložené verzi zatím nepřináší jasné zadání pro práci kurikulárních odborníků, některé z kapitol je třeba dopracovat. Časový harmonogram nastavený ministerstvem k tomu ale nedává dostatek prostoru, ambiciózní byl už před začátkem války na Ukrajině. SKAV vydává Stanovisko k navrhovanému znění Hlavních směrů revize RVP ZV.

Tomáš Feřtek: Jak paní učitelka Bednářová zavařila českému školství

Na informační „převýchovu“ pedagogů žádný jednoduchý recept neexistuje

Učitel má především pomáhat dětem, aby se co nejlépe učily

Základní škola Duhovka, sídlící v Praze 6, je vyhledávanou soukromou vzdělávací institucí. Česko-anglické vzdělání v tónech Montessori pedagogiky souzní s řadou rodičů, takže se vedení školy pokouší navyšovat kapacitu. Jak Duhovka vypadá? Kdo v ní učí? A může být soukromý sektor inspirací pro ten státní? Přečtěte si rozhovor s Jindřichem Kitzbergerem, který ji již dvanáctým rokem úspěšně řídí.

Naši nedávnou historii nesmíme zapomenout. Deváťáci dostanou novou učebnici soudobých dějin

Žáci 9. tříd budou dějiny uplynulých 100 let zkoumat novým způsobem. Od příštího školního roku mohou využít novou učebnici moderních českých dějin, která nabídne poznávání období po 1. světové válce až do současnosti badatelskou metodou. Děti budou samy pracovat s historickými prameny a ověřovat je. O naší nedávné minulosti tak budou více přemýšlet i diskutovat.

Dvě nové studie: Naučí se děti více samostatným plněním úkolů, nebo hledáním souvislostí? A proč učitelé odcházejí ze škol?

Hned dvě zajímavé studie, týkající se vzdělávání, zveřejnil na konci března think-tank IDEA Centra pro ekonomický výzkum a doktorské studium Univerzity Karlovy (CERGE). Jeho experti se na aktuální problémy školského systému podívali ze dvou různých úhlů pohledu.

Petr Chaluš: Výstup z debaty k posílení rozvoje osobnosti ve vzdělávacích programech škol

V současnosti probíhá celospolečenská diskuse nad změnami obsahu vzdělávání žáků základních škol. Aktuálně je možné ještě do 21. dubna připomínkovat záměry změn rámcového vzdělávacího programu základního vzdělávání. Tyto záměry formulovalo MŠMT v dokumentu „Hlavní směry revize RVP ZV“, které veřejnost může připomínkovat  (Zapojte se | velké revize RVP v ZV).

Jana Ustohalová: Neúspěch dětí ve škole není jen jejich vina, ale i naše, říká ředitel základní školy v Krnově, kde nikdo nepropadne

Ještě před patnácti lety odcházely ze základních škol v Krnově běžně desítky dětí ročně v sedmé či osmé třídě, protože několikrát propadly. Neměly tak šanci se dostat na normální střední školu, často končily jako nezaměstnané. Zlom nastal po roce 2008, kdy město zrušilo segregovanou základní školu a chudé a znevýhodněné děti, často Romy, rozdělilo rovnoměrně do všech základních škol. Zřídilo doučovací a předškolní kluby, soustředilo se na podporu všech rodin, nejen romských, a na motivaci dětí. Díky systematické mravenčí práci s dětmi v posledních letech nepropadl nikdo a z deváté třídy vyjdou i žáci, kteří by základní školu nedokončili.

EDUin: Hlavní směry revize RVP mají řadu pozitiv i negativ. Vybíráme plusy a minusy celého dokumentu.

Ještě týden běží veřejné připomínkování Hlavních směrů revize Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Dokument vypracoval Expertní panel a je základem pro kompletní tvorbu revidovaného RVP. EDUin vybírá podstatné plusy i minusy, které Hlavní směry mají.

Co přinese dětem revidované RVP? Učit by se podle něj mělo už od roku 2024

SKAV a EDUin uspořádali online Kulatý stůl, jehož tématem byla “velká” revize rámcového vzdělávacího programu (RVP) pro základní školy. V současné době Expertní panel ministerstva školství pro revizi RVP sbírá připomínky veřejnosti k dokumentu Hlavní směry revize RVP ZV. Ten byl zveřejněn 24. března a má posloužit jako zadání kurikulárním odborníkům, kteří mají do konce roku připravit největší změnu cílů a obsahu vzdělávání od roku 2005, kdy začal platit současný RVP.

Marshall B. Rosenberg: Nenásilná komunikace. Řeč života

Řada lidí v naší společnosti byla vychovávána k posuzování, soutěživosti, kladení požadavků a komunikaci s lidmi v termínech, co je „správné“ a co „špatné“. Komunikace v tomto smyslu často vede k nedorozuměním a přerušení spojení.

Michaela Endrštová, Jakub Plíhal: Vylézt na strom a vyřezat si meč. Lesní školka chystá děti jednoduše na složitý svět

O lesní mateřské školy je takový zájem, že děti musí často odmítat. Na řadě míst mnohonásobně převyšuje možnosti, přestože jsou školky většinou soukromé a rodiče stojí dost peněz. Aktuálně.cz navštívilo školku u pražské Obory Hvězda, kde děti lezou po stromech a učí se zacházet s nářadím. Poznávají věci a učí se zodpovědnosti. Učitelé jim dávají důvěru i jasná pravidla.

Tereza Netolická: Chci, aby studenti přemýšleli nahlas, říká Klára Šeďová

Nedávno obdržela významnou Cenu předsedy Grantové agentury České republiky, a získala si tak pozornost českých médií. Klára Šeďová v rozhovoru prozrazuje, jak aplikuje zjištění z oceněné pedagogické studie při výuce, a vysvětluje, proč je pro ni důležité rozmluvit i tiché studenty. Svými zkušenostmi ze začátků doktorského studia motivuje mladé ženy k vědeckovýzkumné práci. Říká o ní, že je ideální ke sladění rodinného a profesního života.

Město Ostrava ocení ředitele škol

Významnou i nelehkou práci ředitelek a ředitelů škol ocení město v závěru ukončení školního roku udělením titulu Ředitel roku 2022. Díky práci mnohých z nich se podařilo zajistit chod škol v době pandemie, nyní jsou postaveni před řešení aktuální situace výuky ukrajinských dětí, ke které přistupují se vší zodpovědností a snahou o nejlepší způsob integrace dětí.

Štěpán Kment: Vynaložení prostředků na vzdělávání ukrajinských dětí nám pomůže dlouhodobě

Se spoluautorem studie o integraci ukrajinských uprchlíků, kterou připravili výzkumníci z PAQ Research a Českých priorit, jsme mluvili o výzvách českého vzdělávacího systému.

Tomáš Feřtek: Učitele neplatíme „až pak“ jako zedníky. Ale předem

Ministr školství Petr Gazdík vyčíslil potřebné navýšení rozpočtu školství v příštích čtyřech letech až na třicet miliard. Kromě jiného proto, aby se udrželo tempo růstu učitelských platů. Teď? Copak se školství za poslední léta natolik zlepšilo, aby si učitelé zasloužili zase přidat? Možná někdo z nich, ale plošné zvýšení platů je jen vyhazováním peněz, mohli by mnozí namítnout.

Eduzměna: Co chybí učitelům? Uznání a čas na sobě pracovat

Učitelé potřebují větší uznání ze strany rodičů i širší veřejnosti. Řada z nich pociťuje zahlcenost úkoly a prací, je unavená a často na hranici vyhoření. Vyplývá to z odpovědí 512 pedagogů zapojených do loňského průzkumu. Odborníci z Eduzměny se v něm ptali na potřeby učitelů z 52 mateřských, základních a středních škol na Kutnohorsku. Tam předloni Eduzměna spustila pilotní projekt s cílem změnit výuku k lepšímu. Celkem se tzv. mapování potřeb zúčastnilo víc než 90 % škol v celém regionu

Miroslava Kohoutová: Nasaďte si brýle, výuka začíná

Na začátku je včelka. Programovatelná robotická hračka, která se ovládá pomocí šipek na hřbetu. Tři políčka doleva, dvě doprava a hlavně nejít jedno políčko vpřed – tam je překážka, tam by nabourala. Cestu včelky, respektive Bee bota, určují děti v mateřských školách. Už ti úplně nejmenší se s její pomocí učí logaritmy. Včelka rozvíjí jejich logické a informatické myšlení, prostorovou představivost a plánování. Není na to sama. Moderních technologií ve výuce mají už ti nejmenší k dispozici celou škálu, od robotických myší přes programovatelná autíčka až po mluvící skřipce.

Jitka Polanská: Proč žákům nejde chemie? Nechápou zadání a nedívají se na obrázky

Kdybychom věděli, jak žáci přemýšlejí (nebo nepřemýšlejí), když píší písemku, mohli bychom se zaměřit na jejich slabá místa a zlepšit tak výuku, řekla si Martina Tóthová. Ve své diplomové práci proto zkoumala, jaké strategie žáci volí při řešení úloh z chemie. Použila k tomu i eye-tracking neboli pozorování pohybů očí speciální kamerou. Studie došla k zajímavým závěrům a ty otiskl i významný vědecký magazín Journal of Chemical Education.

Jana Ustohalová: Na propadlících tratí Česko až 18 miliard korun ročně. Vysvětlujeme, kdo a co jim může pomoci

Když se narodíte v chudé rodině v okrajovém regionu Česka, máte násobně vyšší pravděpodobnost, že také skončíte bez vzdělání. Jsou to spojené nádoby: chudí rodiče jsou většinou nevzdělaní a nemohou proto dětem pomáhat s učením. Často mají problémy s bydlením, které je ke klidnému učení dětí potřeba. A také s exekucemi, jež znamenají velký psychický stres pro celou rodinu. Vzdělání je ale zároveň nejjistější cestou k úspěchu, dobrému životu a vyššímu platu. Z něj pak také jde více daní do státního rozpočtu. Čím víc nevzdělaných dětí dnes máme, tím chudší bude celé Česko za deset či dvacet let.

Studenti požadují celkovou změnu maturitní zkoušky

Maturanti a studenti posledních ročníků středních škol se na letošní maturity a závěrečné zkoušky necítí dostatečně připraveni, upozorňuje Česká středoškolská unie (ČSU). Studenti také čelí velkému stresu, který s sebou přináší válečný konflikt na Ukrajině, který trvá již více než měsíc.

V Česku se po revoluci prohloubila feminizace školství. Muži chybí víc než na Západě

V Česku se v uplynulých třiceti letech prohloubila feminizace školství. Řada kvalitních učitelů přešla do jiných profesí, muži přitom častěji než ženy. Kolem 70 procent bývalých vyučujících opustilo školství po první pracovní zkušenosti. Vyplývá to z nové studie think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd. Z učitelské profese podle výzkumu odešla asi třetina pedagogů. V evropském průměru se této práce vzdal každý čtvrtý vyučující.

Pomůcka pro lepší začlenění našich nových žáků – rychlý profil žáka

Je před námi nová výzva! Do českých škol přichází noví žáci, ukrajinské děti, děti s odlišným mateřským jazykem. Snahou učitelů a škol je začlenit je do školy i dané třídy, ošetřit traumatizované děti, své žáky připravit na novou situaci a samozřejmě se věnovat také výuce. Vše komplikuje náhlost situace a nepřipravenost na ni. V tomto článku přicházíme s pomůckou – Rychlý profil. Praktický a netradiční koncept vytvořila ve Velké Británii LearningCommunity a je nazvaný příznačně také Profil na jednu stránku.

EDUin: Shrnutí Auditu vzdělávacího systému 2021

EDUin zveřejnil 28. 3. Audit vzdělávacího systému za rok 2021. Nezávislá analýza se letos věnuje tématům přijímacích zkoušek, problémům v učňovském školství, školním psychologům a dalším podpůrným pozicím nebo revizi Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Všechny analýzy si můžete přečíst na webu.

Helena Singerová: Jak nemístná poznámka učitele nastartovala její hvězdnou mezinárodní kariéru astrofyzičky

„Asi vám to moc nepůjde, ale nebojte se, nějak to spolu dáme,“ říkal vlídně fyzikář děvčatům na gymnáziu. Mezi nimi byla i Kateřina Falk. Učitelova poznámka ji tenkrát naštvala a rozhodla se, že jí tedy fyzika rozhodně půjde. Dnes je světově uznávanou astrofyzičkou s doktorátem z Oxfordu a několika cenami. Jaká byla její cesta ke vzdělání v oboru, který nepřeje ženám? „Člověk je dobrý v tom, v čem si věří a v čem je motivovaný,” říká.

Stanovisko organizací Učitel naživo, Učitelská platforma, Otevřeno a Začni učit! K návrhu novely zákona o pedagogických pracovnících

Ministerstvo školství‚ mládeže a tělovýchovy na konci února vložilo do vnějšího připomínkového řízení návrh novely zákona o pedagogických pracovnících č. 563/2004 Sb. Organizace Učitel naživo, Učitelská platforma, Otevřeno a Začni učit! se již v lednu shodly na pěti prioritách, které by novela měla obsahovat. Nyní se organizace seznámily s navrhovaným zněním novely zákona a níže uvádí své připomínky k jednotlivým opatřením.

Expertní panel zveřejnil zadání pro revizi RVP. Hlavní doporučení SKAV

Po několikaleté přestávce ministerstvo školství v září 2021 znovu odstartovalo práce na revizi kurikula. Expertní panel nyní zveřejnil výsledek svého šestiměsíčního úsilí, dokument Hlavní směry revize RVP ZP. Ten má sloužit jako zadání pro vlastní kurikulární reformu. Pokud vše půjde podle plánu, mají školy podle nového kurikula začít učit již od školního roku 2024/2025.

Jana Nováčková: Polští studenti stávkují za zrušení povinné školní docházky

Před pár dny přišla z Polska velmi zajímavá zpráva – polští studenti začali 21. 3. 2022 stávkovat za odstranění povinné školní docházky. V jejich Deklaraci vzdělávací emancipace se uvádí: „My, děti, chceme rozhodovat o svém učení samy. Požadujeme ústavní ochranu práv dětí na svobodu vzdělávání. Chceme svobodnou volbu škol, předmětů, zkoušek a učitelů. Chceme mít svobodnou volbu cílů, materiálů, metod, rozsahu, místa a tempa učení. O svém osudu chceme rozhodovat samy. Musíme ukončit školní otroctví.“

Petra Dočkalová: Když se z učení stane životní styl

Žijeme v době, kdy změna je trvalý stav. V učení používáme termín dynamika, vnímáme učební proces jako nikdy nekončící a vždy oboustranný. Směřujeme k sebeřízenému učení. To je učení přirozené, vycházející a respektující potřeby každého člověka. S využitím nápodoby, pozorování, vztahů, příběhů, sdílení, technologií, zprostředkování zkušeností. Učení, které je vždy spojené se životem, kreativitou, klidem.

Miroslav Vlasák: Svět se mění, vzděláváme už „digitální domorodce“. Je tedy potřeba změnit i výuku

Pedagogická fakulta Jihočeské univerzity začala před několika lety vytvářet moderní koncepci přípravy učitelů. Nazvala ji Učitel Pro Futuro. Na otázky, jaká je potřebná výbava pro učitele budoucnosti, jaká bude nastupující generace žáků i třeba zda může mít čistě distanční výuka na vysokých školách vliv na kvalitu absolventů, odpovídá děkanka Pedagogické fakulty JU Helena Koldová. 

Jak připravovat učitele? Výuka na pedagogických fakultách se má v během tří let změnit

Březnový kulatý stůl SKAV a EDUin na téma Změny v přípravě učitelů: Co přinese probíhající reforma? se věnoval startující reformě fakult připravujících učitele. Na jeho přípravě se podílely organizace Učitel naživo, Začni učit! a Otevřeno.