Záviš Dobiášovský: Poslední z nejsilnějších ročníků míří na střední školy. Tisíce dětí zřejmě opět čeká zklamání, zní i ze škol

Na střední školy se brzy začnou hlásit děti z ročníku, v kterém se narodilo přes 115 tisíc dětí. Je to poslední z nadprůměrně silných ročníků narození 2008 – 2010 a stejně jako děti z předchozích let čeká tyto ročníky zřejmě náraz na nedostatečné kapacity středních škol. Rodiče se tak musí připravit na násobné převisy přihlášek i na zklamání dětí, z nichž se nemalá část podobně jako v minulém roce zřejmě nedostane kupříkladu na maturitní obory, ačkoliv o to stojí.

A reakce na diskusi při setkání PAU po letech

Hana Vaverková: Setkání PAU po letech 2024

Občanské sdružení PAU – Přátelé angažovaného učení ­­­– bylo založeno v roce 1991 v Praze na setkání zorganizovaném „otcem zakladatelem“ Standou Červenkou. Byl prvním učitelem v republice, který si na MŠMT vynutil možnost nahradit známky slovním hodnocením.

Zemřel Jan Kovařovic

Vážení přátelé, dovoluji si Vám předat smutnou zprávu o úmrtí Ing. Jana Kovařovice, CSc., který byl předsedou NEMES a čestným členem SKAV. Poslední rozloučení proběhne 11. 12. v 15.00 v kostele v Pzaze – Kolodějích.

Doporučení z Draghiho zprávy ukazují možnou cestu, jak zkvalitnit vzdělávací systém nejen v Evropě, ale i v Česku

Evropská komise si nechala vypracovat od bankéře, ekonoma a bývalého italského premiéra Maria Draghiho zprávu o budoucnosti evropské konkurenceschopnosti. Dokument popisuje příčiny špatného stavu evropské ekonomiky a to, kde má Evropa zabrat, aby její ekonomika nerostla pomaleji než ekonomika USA nebo Číny. Kromě toho, že je podle zprávy potřeba více investovat, dokončit nastavení pravidel jednotného trhu, omezit byrokracii nebo zjednodušit pravidla pro malé a střední podniky, což podrobněji popisují Seznam Zprávy či Aktuálně, věnuje se Draghi v hloubkové analýze reportu „odstraňování rozdílů”, a tím logicky také vzdělávání.

Vojtěch Petrů: „Zaměstnavatelé gymnazisty nechtějí.“ Kraje odmítají posilovat všeobecné obory

Část nových krajských radních pro školství odmítá posilovat všeobecné vzdělávací obory a odvolává se přitom na poptávku zaměstnavatelů. Odborníci, ministerstvo školství i sami rodiče přitom navýšení kapacit gymnázií a lyceí žádají.

Projev premiéra Petra Fialy na odborné konferenci Školství 2025

Premiér Petr Fiala vystoupil 3. prosince 2024 s úvodním projevem na konferenci Školství 2025.

Zuzana Najvrtová: Nová všeobecná lycea dají studentům víc času na rozmyšlenou, čím se chtějí stát

Nová všeobecná lycea od září roku 2025 zavedou čtyři školy. Obor může ulevit přetíženým gymnáziím, studenty připraví na vysokou školu nebo budoucí zaměstnání.

Ondřej Šteffl: Reforma vzdělávání, která nikam nevede. Lépe zastavit než vjet na slepou kolej

Ministerstvo školství spěchá, aby do konce roku 2024 schválilo nový Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (RVP ZV). Tento klíčový dokument by měl určit, co a jak se budou české děti učit v příštích letech, a měl by také vyškrtat, co už se učit nemají. Jenže ambiciózní plán se dostává do vážných problémů a množí se hlasy volající po jeho zastavení. Což by bylo podle všeho to nejlepší, co lze pro české školství udělat.

Vladimír Kroc: Plaga – Generace Alfa přinese změny vysokoškolského vzdělávání. Běžné budou kratší studijní cykly

Schválení vládní novely vysokoškolského zákona ve sněmovně předcházelo překvapující množství názorových střetů. „Bylo potřeba, aby se technické změny, které se za osm let od minulého zákona nasbíraly, dostaly do praxe,“ říká pro Radiožurnál předseda Rady Národního akreditačního úřadu pro vysoké školství, bývalý ministr školství Robert Plaga.

Vysoké školy se výrazně změní, rozhodli poslanci. Odmítli omezení univerzitních samospráv

Podmínky studia doktorandů včetně jejich lepšího ohodnocení upraví vládní novela vysokoškolského zákona, kterou schválila Sněmovna. Poslanci předlohou změnili postavení akreditačního úřadu, který má být nově samostatnou právnickou osobou s větší nezávislostí na ministerstvu školství. Úřad by měl nově akreditovat i programy vyšších odborných škol. Novelu teď dostanou k posouzení senátoři. Česká konference rektorů (ČKR) a Rada vysokých škol (RVŠ) oceňují změny v doktorském studiu, naopak kritizují změny v akreditacích.

Kvalita českého školství: Mistrovství v průměrnosti za podprůměrné finance

Matematika, kreativita, finanční gramotnost: Kde české školy vynikají a kde zaostávají? Výsledky českých žáků klesají každým mezinárodním měřením, ale držíme si průměr až lehký nadprůměr. Rodinné zázemí se stává překážkou. Výrazné problémy máme ve vztazích.

Markéta Honová: V matematice bývali Češi nejlepší, teď výsledky žáků klesají. Chybí nám učitelé, říká Nešetřil

Chtěl se stát matematikem, nakonec ho ale zlákal byznys. Před sedmi lety prodal jedné z největších softwarových firem světa Oracle za miliardy svůj start-up Apiary, pak založil neziskovou organizaci Česko.Digital. Následovala kariérní pauza, v níž se Jakub Nešetřil věnoval hlavně rodině. Když ale začal přemýšlet, do čeho nového by se pustil, oslovil ho zakladatel firmy Qminers specializující se na algoritmické obchodování Petr Zahradník s tím, že by chtěl rozšířit svůj projekt Matika Česku.

Markéta Hronová: IT byznysmeni „dorovnávají“ platy učitelům matematiky. Udržet ve školství je má nový nadační fond

Učitelé matematiky stárnou a odchází do důchodu, nových ale do škol přichází jen málo. Dva úspěšní byznysmeni proto nyní společně zakládají nadační fond, který chce na problém upozornit. Vychází ze staršího projektu Matika Česku, který už nyní přispívá začínajícím učitelům matematiky k platu, aby kvůli financím neodcházeli do byznysu. Fond v tom nyní pokračuje, podnikatelé ale chtějí podporu dál rozšiřovat a získat pro ni více donorů.

Lucie Slejšková: Pracuje se na tom, aby nové RVP bylo konkrétnější. To je dobře, chyba je v načasování

Nový rámcový vzdělávací program – národní kurikulum pro základní vzdělávání má být schválen do konce roku 2024. NPI a jeho pracovní týmy, kterým byla práce na RVP svěřena, ale poměrně nedávno dostaly za úkol významně konkretizovat očekávané výsledky učení, což je, zjednodušeně řečeno, popis toho, co mají děti v klíčových obdobích vzdělávání zvládnout. Tento popis má definovat, jak přesně vypadá kompetence žáka ve vztahu k dané oblasti a danému tématu. A má být součástí RVP.

Josef Mačí: Ministerstvo školství zvažuje, že úplně obrátí přijímačky na střední

Podle náměstka ministra školství Jiřího Nantla (ODS) se MŠMT kloní k tomu, aby se proces přijímacího řízení obrátil – tedy nejdříve by děti skládaly testy a až potom by se hlásily na střední. Mohlo by to pomoct při rozhodování.

Odborníci: Šanci žáků na přijetí na SŠ ovlivňují kapacity škol i rodinné zázemí

Šanci žáků na přijetí na střední školu ovlivňují kapacity nabízených škol v daném regionu, možnost dětí účastnit se přípravných kurzů či jejich rodinné zázemí. 

Přijímací řízení se musí dát vyvíjet, shodli se panelisté kulatého stolu. Přijímací zkouška by měla být před podáním přihlášek

Podobu přijímacího řízení je potřeba dál měnit. Shodli se na tom účastníci kulatého stolu SKAV a EDUin. Zástupci MŠMT, zřizovatelů i další odborníci diskutovali i o tom, jak může změna vypadat.

Markéta Vozková: Jak rozpohybovat české děti? Dopřát jim dobrodružství v přírodě a tělocvik oživit trenéry

Více než polovina dívek a skoro polovina chlapců z českých základních a středních škol dosáhla v roce 2023 při testování fyzické zdatnosti podprůměrných výsledků. Pro některé děti jsou totiž dvě vyučovací hodiny tělesné výchovy týdně jediným pohybem, Česká republika je tak na chvostu Evropské unie v počtu hodin tělesné výchovy ve výuce. Nedostatek fyzické aktivity v dětství ovlivňuje jak zdraví, tak schopnost zvládat stres, upozorňují hosté podcastu Reparát.

Markéta Hronová: Žáci v malých školách mají horší výsledky. Slučování škol přinese obcím více peněz a dětem kvalitnější vzdělání

Stát chce, aby menší obce více sdílely své školy. Buď by mohly mít jednu budovu pro více vesnic, takže by stavěly nové školy svazkově, nebo administrativně slučovaly již existující školy. Podle nové analýzy PAQ Research pro Výroční konferenci Aspen Institute CE je malých či málo naplněných škol v Česku polovina. Kdyby se sloučily, získaly by z rozpočtu více peněz, které by mohly použít na psychology či logopedy, kteří v malých školách obvykle chybí, nebo úředníky, kteří pomohou ředitelům s papírováním.