Markéta Hronová: Jak vychovat odolné dítě? Musí zažívat příkoří. Umetání cestiček nikomu nepomáhá, říká expertka

Každý chce vychovat emočně stabilní a úspěšné dítě, které se nezalekne nástrah dnešní doby a prožije šťastný život. Jenže i když se rodiče snaží dělat pro své potomky to nejlepší, skutečně jim pomáhají, nebo jim nevědomky život ztěžují? Počkat, až si dítě obuje boty, i když mu to trvá dlouho, je prvním krokem. Jaký je další? O tom, co pomáhá dětem budovat odolnost i jaké chyby rodiče nejčastěji dělají, mluví v rozhovoru s HN Tereza Valkounová, předsedkyně Asociace lesních mateřských škol, která se dlouhodobě zabývá tématem odolnosti dětí.

Talent: kritický přehled odborné literatury na téma nadání

Nová studie think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR nabízí přehled významných světových empirických výzkumů především z oblasti ekonomie vzdělávání, které zkoumají fenomény související s lidským talentem. Studie nabízí z ekonomické perspektivy odpovědi například na otázky, jaká je role talentu v moderním světě, jakým bariérám čelí nadaní jedinci a jaké jsou doporučené vzdělávací strategie nadaných. Studie mimo jiné usiluje zvýšit dosud poměrně nízkou míru pozornosti, která je tomuto tématu věnována v České republice, mezi školskou a výzkumnou komunitou, mezi tvůrci veřejných politik i širší veřejností.

Markéta Hronová: Praha bude na školách pátrat po „Einsteinech“. Stát o většině nadaných dětí netuší, těm odhaleným chybí podpora

Průměrně jsou v každé třídě tři nadané a jedno mimořádně nadané dítě. Problém je, že o tom velmi často nevědí rodiče ani učitelé. V oficiálních statistikách jich proto je násobně méně. A když o nich stát neví, a tedy ani nepodporuje, ztrácí ekonomickou výhodu v podobě možných budoucích vynálezců a inovátorů.

Daniela Vrbová: Nadání neznamená, že dítě zvládne cokoliv. Žáci i jejich třídy potřebují emoční a sociální podporu

Může být nadání problém? Nadané děti často září ve třídě, ale zároveň se potýkají s výzvami, které mohou brzdit jejich potenciál. Práce s nadanými dětmi ve školách vyžaduje individuální přístup. „Děti rády pracují v blocích a na projektech. Vše modelujeme na míru,“ říká pro Český rozhlas Plus Tereza Martínková, ředitelka Základní školy nám. Curieových. V každém ročníku vznikají speciální skupiny, kde nadaní žáci pracují s vyčleněným pedagogem.

Petr Šabata: Rok 2024 ve vzdělávání. Nepovedla se změna výuky a vládní komunikace

Rok 2024 sice nekončí ve školství stávkou jako vloni, ale hodnocení vlády Petra Fialy (ODS) nedopadá o moc lépe než tehdy, kdy už bylo zřejmé, že vzdělání je pro kabinet prioritou jen ve slovech a že nesplní většinu slibů ze svého programu. I letos se částečně opakuje problém s financemi – v podobě neuvěřitelně nekončících jednání o mzdách nepedagogických pracovníků.

Angličtina od první třídy. Ministerstvo školství navyšuje požadovanou úroveň jazyků i matematiky

Ministerstvo školství schválilo nové rámcové vzdělávací programy pro předškolní a základní vzdělávání. Informovala o tom mluvčí ministerstva Tereza Fojtová. Nové učební plány přináší například povinnou výuku angličtiny na základních školách od první třídy, zvýšení výstupní úrovně angličtiny na konci základní školy či zavedení povinného druhého cizího jazyka od sedmé třídy. Veřejnosti představí ministerstvo dokumenty 14. ledna, uvedlo.

Jitka Polanská: Pokud radikálně nepřekopeme vzdělávání, lidé zřejmě užíváním AI zhloupnou, myslí si Ondřej Šteffl

Nové RVP připraví děti tak akorát na minulost, myslí si Ondřej Šteffl. „Jediná konstanta dnes je změna. Proto je třeba klást důraz na to, aby se děti naučily zvládat problémy a výzvy, které k nim budou přicházet,” dodává majitele společnosti Scio.

pf 2025

 

Josef Mačí: Co se budou učit děti? Na poslední chvíli se dějí velké změny

Do konce roku má být reforma výuky schválena, ještě se ale podnikají dílčí změny. Kritizovaný povinný výčet toho, co by měl žák zvládnout, by měl být nakonec dobrovolný, padlo na poslední schůzce na ministerstvu školství.

Jan Lipold: Číst mezi řádky není potřeba. Stačí číst vůbec

Něco si přečíst a umět si to přebrat, jsou dvě hodně různé věci, ukázal průzkum.

Markéta Hronová: S výukou brzděte. Školky to s přípravou na první třídu přeháněly, nově mají zvolnit

Mateřské školy mají připravovat děti na školu, ale jinak, než si velká část z nich myslí. Děti se nemají učit písmena, číslice ani vyplňovat pracovní listy. Školky by se měly zaměřit spíše na spolupráci a rozvoj motoriky pomocí běžných činností, jako je třeba navlékání korálků. Vyplývá to z nových pravidel, která minulý týden schválil ministr školství Mikuláš Bek (STAN), zveřejní je v polovině ledna. Podle nich se má ve školkách vzdělávat od roku 2027, dobrovolně je mateřinky mohou využít už od příštího září.

Jitka Polanská: K návrhu nového kurikula se nyní kriticky vyjadřují i ti, kteří změnu chtěli, říká učitelka matematiky a členka Expertního panelu pro revizi RVP ZV

Expertní panel pro Revizi RVP se probudil z hibernace a popsal ministrovi kritická místa chystaného kurikula pro základní vzdělávání. Naslouchal nám, říká členka panelu.

Karolina Koubová: Debata o vzdělávacích plánech skončila, tvrdí náměstek. Analytička: Na změnu myšlení rok dva nestačí

Ministerstvo školství hodlá do konce roku schválit revizi rámcových vzdělávacích programů (RVP). Některé odborné spolky ale chtějí zavedení nových plánů o rok posunout. „Pro školy je to hodně zásadní věc a musí být dobře připravené,“ zdůrazňuje v pořadu Pro a proti analytička EDUin Lucie Slejšková. „Diskuze o základním dokumentu je u konce. Už bychom se cyklili,“ zdůrazňuje náměstek ministra školství Jiří Nantl (ODS).

Konference Strategie 2030+ zhodnotila posuny ve vzdělávání a představila další priority

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy na konferenci 12. 12. představilo aktuální stav naplňování Strategie 2030+ a další priority rezortu vycházející z Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR do roku 2027.

Pohled Vlaďky Spilkové na setkání PAU a výzva k další diskusi

Vlaďka se ve své vzpomínce i komentáři ještě vrací k setkání PAU a vyzývá k další diskusi o vývoji za uplynulých 35 let.

Ondrovo shrnutí na závěr diskuse po setkání PAU 2024

Po setkání bývalých členů PAU se rozvinula e-mailová diskuse. Ondřej Hausenblas ji shrnul ze širšího nadhledu.

Záviš Dobiášovský: Poslední z nejsilnějších ročníků míří na střední školy. Tisíce dětí zřejmě opět čeká zklamání, zní i ze škol

Na střední školy se brzy začnou hlásit děti z ročníku, v kterém se narodilo přes 115 tisíc dětí. Je to poslední z nadprůměrně silných ročníků narození 2008 – 2010 a stejně jako děti z předchozích let čeká tyto ročníky zřejmě náraz na nedostatečné kapacity středních škol. Rodiče se tak musí připravit na násobné převisy přihlášek i na zklamání dětí, z nichž se nemalá část podobně jako v minulém roce zřejmě nedostane kupříkladu na maturitní obory, ačkoliv o to stojí.

A reakce na diskusi při setkání PAU po letech

Hana Vaverková: Setkání PAU po letech 2024

Občanské sdružení PAU – Přátelé angažovaného učení ­­­– bylo založeno v roce 1991 v Praze na setkání zorganizovaném „otcem zakladatelem“ Standou Červenkou. Byl prvním učitelem v republice, který si na MŠMT vynutil možnost nahradit známky slovním hodnocením.

Zemřel Jan Kovařovic

Vážení přátelé, dovoluji si Vám předat smutnou zprávu o úmrtí Ing. Jana Kovařovice, CSc., který byl předsedou NEMES a čestným členem SKAV. Poslední rozloučení proběhne 11. 12. v 15.00 v kostele v Pzaze – Kolodějích.