Josef Mačí: Známky nejsou objektivní, tvrdí experti. Většina Čechů na nich trvá

U nejmenších dětí má slovní hodnocení nahradit známky od roku 2027. Podporuje to ale jen 31 procent lidí, ukázal průzkum agentury Ipsos pro Seznam Zprávy. Odborníci upozorňují, že známky nemusí být objektivní ani příliš motivační.

Stanislav Štech: Je potřeba, aby vzdělávání v dnešní době bylo inkluzivní, kvalitní a celoživotní

Druhý díl seriálu rozhovorů o vzdělávací politice je věnován významné osobnosti rozvoje vzdělávání v ČR prof. PhDr. Stanislavu Štechovi, CSc. Stanislav Štech je profesorem pedagogické psychologie na Univerzitě Karlově v Praze. 

Záviš Dobiášovský: Bekova otočka v tradičním stylu: Nový systém placení školníků a kuchařek se odsouvá

Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) udělal otočku v už poněkud tradičním vládním stylu. Po měsících tvrdé kritiky ze strany všech ostatních aktérů se přes dosavadní nekompromisní postoj rozhodl odsunout změny ve financování nepedagogických pracovníků. Změna, která má vést k úsporám v rozpočtu a tlaku na zefektivňování výdajů ve školství, se tak má odsunout prakticky těsně za příští volby do Poslanecké sněmovny.

Josef Mačí, Lucie Stuchlíková: Bek podlehl tlaku prezidenta a obcí. Reformu škol odložil

Uklízečky, kuchařky nebo školníky už nebudou platit přímo školy, ale peníze půjdou přes obce. Tato změna vyvolala velkou kritiku, platit měla už od 1. září. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) se ji ale nakonec rozhodl odložit.

Zuzana Růžičková: Konec učitelů v Čechách. Kdo bude, nebo spíš nebude za pár let učit naše děti?

Nad profesí učitele se stahují mračna. Lidí obzvlášť s přírodovědným vzděláním ochotných učit je čím dál míň a jak ukazuje nový výzkum, brzy budou kriticky nedostatkovým zbožím. Do 10 let se bude přes 40 % kantorů rekrutovat z neaprobovaných amatérů.

Analýza: Školám hrozí nedostatek učitelů, přibývat bude těch nekvalifikovaných

Českým školám hrozí nedostatek učitelů. Do roku 2035 by mohlo v základních a středních školách pracovat asi 90.000 kvalifikovaných, základní a střední školy ale budou potřebovat asi 113.000 učitelů. Vyplývá to z analýzy, kterou představili zástupci Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy a ministr školství Mikuláš Bek (STAN).

Markéta Hronová: Jak mají vypadat nové školní rozvrhy? Angličtina dostane stejně hodin jako čeština, nově se přidá osobnostní výchova

Ministerstvo školství konečně zveřejnilo svou představu o tom, jak by mohly vypadat nové rozvrhy na základních školách. Žákům v nich přidalo hodiny angličtiny a cvičení z matematiky, aby zvládli náročnější učivo, jež mají nově předepsané. Přírodopis a zeměpis oproti současnosti o některé hodiny přijdou, stejně tak polytechnická výchova. Naopak přibude osobnostní výchova.

Agresoři těží z vrstevnických kamarádství

Nový výzkum vědců Národního institutu SYRI ukazuje, že agresoři ve školních třídách mohou profitovat z přátelství s vrstevníky. Sympatie jako takové ovlivňují vnímání agresorů ve třídě – spolužáci je méně často označují jako agresory, což mění dynamiku třídního kolektivu. Studie, která zahrnuje analýzu 27 tříd a 632 adolescentů, se zaměřila na roli fyzické agrese a vliv emocionálních vazeb mezi studenty.

Markéta Hronová: Chci vybudovat druhý PORG, ale méně snobský. Elitu udělám i ze čtyřkařů, říká zakladatel nových gymnázií

Řídil největší jazykové školy v Česku ve společnosti EDUA Group. Stál u zrodu soukromé vysoké školy Ambis, nyní chce investor Stanislav Pavlín vybudovat stejně úspěšná gymnázia v síti Fostra, kterou založil. Říká, že i školy se dají provozovat ziskově, byť se v Česku „nenosí“, že by se na vzdělávání mohlo vydělávat.

Jitka Polanská: Chystané „všeobecné lyceum“ je odbornější než odborné školy. Možná si spletli fascikl, diví se ředitel

„Když ministerstvo přišlo s tím, že chce vypustit do světa lyceum, které bude mít vyšší podíl všeobecné vzdělávací složky, líbilo se mi to, otevíralo to možnosti pro školu 21. století,“ říká ředitel pražského lycea Ivan Smolka. Nad tím, co se ze záměru stalo v procesu přípravy, teď ale jen kroutí hlavou.

Vzdělávací politika by měla být o tom, jak velké myšlenky dostávat do každodennosti

Přinášíme vám první díl ze seriálu rozhovorů s odborníky a odbornicemi v oblasti vzdělávací politiky. Tento seriál by vám měl nabídnout vhled do toho, jak o podobě vzdělávací politiky přemýšlejí ti, kdo na ni mají vliv a zároveň rozumějí i teoretickým východiskům, na nichž je rozvoj vzdělávání potřeba stavět. Jako první vám představíme prof. PaedDr. Ivu Stuchlíkovou, CSc., proděkanku pro vědu z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a odbornici na pedagogickou psychologii.

Karel Gargulák: Co je nutné podporu uvedení nového obsahu vzdělávání do praxe

Hodně se mluví a bude mluvit v novém roce o rámcových vzdělávacích programech. Víme, že cíle původních RVP nebyly terénem příliš akceptovány. I po letech diskuze ukazují, jak moc neznámý je obsah a závaznost kurikula i pro znalé pedagogy. Po schválení nového RVP (v jakékoliv podobě) nelze očekávat příliš zásadní změny praxe. Co s tím?

Jitka Polanská: K návrhu nového kurikula se nyní kriticky vyjadřují i ti, kteří změnu chtěli, říká učitelka matematiky a členka Expertního panelu pro revizi RVP ZV

Expertní panel pro Revizi RVP se probudil z hibernace a popsal ministrovi kritická místa chystaného kurikula pro základní vzdělávání. Naslouchal nám, říká členka panelu.

Prohlášení Asociace děkanů pedagogických fakult k revizím Rámcových vzdělávacích programů pro základní vzdělávání

Asociace děkanů pedagogických fakult se vyjadřuje k revizím Rámcových vzdělávacích programů pro základní vzdělávání (RVP ZV) v řadě bodú, které jsou podstatné pro uskutečňování Strategie 2030+, Reformy přípravy učitelů a pro naplňování platného Kompetenčního rámce absolventa a absolventky učitelství.

Ondřej Neumajer: Nové RVP. Školy na prahu něčeho velkého

Představte si základní školu, kde se děti učí společně s různě starými spolužáky, po skupinkách samy vaří obědy pro sebe i ostatní a přestávky tráví na školní přírodní zahradě.

Patricie Martinů: Potřebujeme modernější a interaktivnější výuku, říká generace Z

Čeští žáci by ve výuce uvítali více diskuzí, vzdělávacích her a větší zapojení digitálních technologií namísto převládajícího frontálního výkladu. Vyplývá to z výzkumné zprávy Jak se učíme my, kterou pro Nekrachni zpracoval STEM.

Jan Břížďala: Ministerstvo školství promarnilo největší příležitost modernizovat vzdělávání

Největší změna ve vzdělávání za posledních 20 let. Tak komentovalo ministerstvo školství nové rámcové vzdělávací programy. Na povrch však vyplouvá, že vytvořilo akorát Potěmkinovu vesnici.

Jan Kaczor: Dvacet cílů, jedenáct principů a tři gramotnosti. Čeští učitelé se topí ve vzdělávacím chaosu

Představte si, že dostanete zadání, kde máte současně sledovat dvacet odlišných cílů, řídit se jedenácti klíčovými principy a to vše propojit s deseti oblastmi různých činností. Přesně v takové situaci se dnes nachází české školy. Jen proto, že jim stát není už dvacet let schopen srozumitelně sdělit, co vlastně za své peníze očekává. A nepomůže tomu bohužel ani nový rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání, který promarnil příležitost kurikulum razantně zjednodušit.

Mikuláš Bek: Nové rámcové vzdělávací programy – krok k modernějšímu a spravedlivějšímu vzdělávání

Nové rámcové vzdělávací programy pro předškolní a základní vzdělávání představují nejvýznamnější změnu v českém vzdělávání za posledních 20 let. Cílem reformy je především aktualizovat obsah vzdělávání a přizpůsobit jej potřebám současného světa, včetně nových požadavků na kompetence žáků i učitelů. V centru pozornosti celého procesu je a bylo klíčové, abychom vždy viděli vzdělávací potřeby dětí jako konečný cíl.

„Největší univerzity v Česku s námi prohlašují, že situace je alarmující,“ oznamuje ředitel NF Matika Česku Jakub Nešetřil. Fond získal i rekordní dar 10 milionů

Nadační fond Matika Česku, založený v listopadu loňského roku s cílem podpořit učitele STEM oborů, si připsal dva významné úspěchy. Dvě největší české univerzity, Univerzita Karlova a Masarykova univerzita, s fondem podepsaly memorandum o spolupráci, kde potvrdili, že si uvědomují naléhavost problému. Na konci ledna fond také obdržel doposud největší dar od podnikatele Richarda Valtra, zakladatele společnosti Mews.