Na počátku není nikdo. Nula. Na konci je skoro osm miliard lidí. Potkáváme se doma, v lese, na závodech, svatbách, v parku, v dopravní zácpě, na demonstraci, na pláži u vody. A pokud ne, tak se, Doufejme, zase brzy potkávat budeme.
Markéta Riziková: Mobily do výuky určitě zapojme, ale musí to být promyšlené, to zatím prostě není, říká klinický psycholog
Lucie Rybová: Maminka, nebo školka? Vědci zkoumali vliv dlouhé rodičovské na děti
V roce 1995 začala platit reforma, která umožnila matkám zůstat doma s dítětem čtyři roky a pobírat po tu dobu rodičovský příspěvek. Doma díky tomu zůstalo déle 38 procent matek tříletých dětí. Jak si jejich děti vedou nyní? „Mají až o 9 procentních bodů nižší pravděpodobnost, že ve svých jednadvaceti letech studují či pracují, a až o 12 procentních bodů nižší pravděpodobnost, že studují vysokou školu,“ říká přední česká ekonomka Alena Bičáková, která s kolegy publikovala rozsáhlou studii zaměřenou na dopady této reformy.
Odborníci z praxe jsou obohacením pro žáky i učitele
O komunitu dobrovolníků, kteří se hlásí do nového nadačního programu Den pro školu, pečuje platforma Začni učit!. Proč se rozhodly do projektu zapojit a jaké rady od nich dobrovolníci dostávají, nám prozradily zakladatelky Začni učit! Sandra Ort Feyglová a Jana Fryzelková.
Nadace České spořitelny podpořila skautský projekt SI třída! Proběhne na Ústecku
Kolem 1 300 žáků základních a středních škol v Ústeckém kraji se zapojí do programu SI třída!, který povede Skautský institut ve spolupráci s Ústeckým krajem. Nadace České spořitelny tento projekt podpořila ze svého speciálního fondu, určeného na boj s následky pandemie covid-19, částkou 450 000 korun.
Josef Mačí: Jak ponechat žáky ve škole i při pandemii? Dvakrát týdně vlézt do kanálu
Jindřich Kačer: Temné počátky českých dějin
My Češi se řadíme ke slovanským národům. Ale s tím, odkud se u nás první Slované vzali, jak žili a do jaké míry jsme jejich potomky, je to mnohem složitější. Čistá slovanská rasa je z pohledu genů nesmysl a romantické představy z obrozeneckých báchorek o holubičí povaze starých Slovanů také neplatí.
Jana Straková: Negativní dopady pandemie na studijní výsledky žáků a jak je napravit
V posledních měsících se hodně mluví o tom, že uzávěry škol během pandemie zvýšily nerovnosti mezi žáky s příznivým a méně příznivým rodinným zázemím. Ministerstvo školství chce zmírnit negativní dopady na znevýhodněné žáky prostřednictvím doučování. Cílem tohoto textu je se blíže podívat na to, co o dopadech uzávěr škol na jednotlivé skupiny žáků víme a zda existují nějaké poznatky o tom, jak vzniklé škody efektivně napravit.
Markéta Riziková: Doba přeje depresím, mezi nejohroženější patří učitelé. O jejich duševní zdraví by se měly postarat školy
V době, kdy nové případy koronaviru opět rostou po tisících a navíc se zkracuje doba denního světla, přibývá lidí s příznaky deprese a úzkosti. „Psychiatři cítí, že řada pacientů jim v době pandemie přibyla,“ potvrdil Martin Anders, přednosta Psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, který zároveň působí jako místopředseda Psychiatrické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně.
Pojem kompetence znamená pro každého něco trochu jiného. I to může být jeden z důvodů, proč na něj tolik učitelů neslyší
Expertní skupina k revizi RVP „vykopla“ diskusi k formulaci zadání pro kurikulární odborníky opravdu od začátku, konkrétně od tématu klíčových kompetencí a gramotností. V sérii workshopů, na kterých chce sbírat podněty od odborné veřejnosti, mu věnovala dvě setkání. A první z otázek, které položila? Současné RVP pro základní školy je kurikulem silně kompetenčním – a má takovým také zůstat?
Efektivní komunikace a spolupráce mezi učitelem a rodiči
Jakou změnu má přinést revize RVP? SKAV na toto téma uspořádal setkání odborníků z různých oblastí vzdělávání
Revize rámcového vzdělávacího programu (RVP) z různých úhlů pohledu byla tématem aktuálního Setkání lídrů, které uspořádala Stálá konference asociací ve vzdělávání (SKAV) v rámci Iniciativy úspěch pro každého žáka. Během celodenního setkání zazněly příspěvky věnované probíhající revizi nebo aplikaci kompetenčního kurikula ve školní praxi.
Ředitelé se dočkají nového kvalifikačního programu
V příštím školním roce se budou moci budoucí ředitelé vzdělávat v novém kvalifikačním programu pořádaném Národním pedagogickým institutem České republiky ve spolupráci s MŠMT a organizací Učitel naživo.
Helena Balcarová: Školy potřebují více respektu a spolupráce, tvrdí Saša Dobrovolná
V českém školství pracuje téměř třicet let. Nejprve učila děti, teď Saša Dobrovolná školí učitele mentory. Ti se pak snaží svým kolegům ukázat, že pro kvalitní výuku je lepší, když s dětmi, rodiči i mezi sebou spolupracují a jednají rovnocenně. Jak uvedla v rozhovoru pro časopis Vlasta, komunikace a respekt chybí podle ní v českých školách nejvíce.
Jakou podobu má střední článek a jaké role má plnit? V nové studii Arnošt Veselý shrnuje, jak o něm přemýšlejí zahraniční odborníci
Iva Vokurková: Školy potřebují psychology, nejsou na ně ale peníze. Ministerstvo to chce do čtyř let změnit
Zuzana Hronová, Michaela Endrštová: Bádat, podnikat a vynalézat. Příběh středoškoláků, kterým nezbývá než začít s kariérou na úkor školy
„Kupte popcorn, promítneme místním lidem film!“ vykřikuje první ze studentů. „Aha, už ho nekupujte, už promítání neděláme,“ mávne za pár vteřin rukou druhý. Pětadvacet finalistů letošní soutěže Středoškolák roku dává v Jizerských horách dohromady akci pro veřejnost. Mají pět hodin na to ji vymyslet a uskutečnit. Na chatě v Bedřichově jsou na víkendovém soustředění, které jim má pomoci v dalším rozvoji, přípravě na vysokou školu, nebo dokonce v rozjezdu start-upů.
EDUin proměnil Klub zřizovatelů. Nově je pro všechny zdarma
Čím inspiruje nizozemské školství? Uskutečnilo reformu, která postavila do centra pozornosti dítě a jeho potřeby
Projekt Partnerství pro vzdělávání 2030+ uspořádal studijní cestu do Nizozemí, které se zúčastnily tři desítky stakeholderů působících v různých oblastech českého vzdělávacího systému, od místní a státní správy, přes školy po neziskové organizace. Cílem studijní cesty bylo bližší seznámení s nizozemským pojetím wellbeingu ve vzdělávání a středního článku vedení a podpory škol.
Mladí Češi se kvůli klimatické změně bojí budoucnosti, vědí toho o ní ale jen málo. Co se mají naučit ve škole?
Expertní panel zve na workshopy k revizi RVP. Na osmi vysokých školách chce diskutovat o sedmi principech, z nichž by měla revize vycházet
Před dvěma měsíci začal pracovat expertní panel pro revizi rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání (RVP ZV). Jmenováni do něj byli odborníci z různých oblastí vzdělávacího systému, od škol po státní instituce. Ti od začátku září v sedmi pracovních skupinách hledali konsenzus na tom, jaké základní otázky je třeba při přípravě nového RVP položit – a jak na ně odpovědět.
Financial Times zařadily český ScioLink mezi top technologické šampiony
Byla jsem zasněná holka, co nosila domů dvojky nebo trojky. Že mám ADHD, to jsem se dozvěděla v 25 letech
Žáci se mohou se třídou zapojit do StarDance v soutěži Tančí celá škola
Pohyb, spolupráce, kreativita a zábava. To v sobě spojuje právě spuštěná soutěž vzdělávací platformy ČT edu „Tančí celá škola“. V návaznosti na oblíbený formát StarDance se aktivita snaží povzbudit žáky základních škol k tomu, aby si sami, nebo spolu s učiteli, vyzkoušeli nové dovednosti. Po dlouhém období distanční výuky si tak mohou zkusit novou sportovně-uměleckou disciplínu a trochu se pobavit. Vyhrát mohou lekci od profesionálních tanečníků StarDance přímo ve škole či další zábavné ceny.
Adéla Karásková Skoupá, Markéta Boubínová: Zavedeme průběžné testy a podle nich upravíme maturity a přijímačky, řekl při Debatě N kandidát na ministra školství
Přijímací zkoušky na střední školy rozhodují o budoucnosti dětí a zároveň ovlivňují obsah učiva. Podle nedávného průzkumu pro Deník N jsou pro rodiče zásadním tématem, zaměřila se tak na ně i čtvrteční Debata N. V ní kandidát na ministra školství Petr Gazdík (STAN) naznačil, jak mají koalice jednající o sestavení vlády v plánu testy změnit.
Bronislav Sobotka: Zamilujte se do angličtiny. Neprůstřelný návod, jak se naučit anglicky a užít si to
Jak můžete vzdělávat děti v kyber-bezpečnosti zábavně?
Projekt Kraje pro bezpečný internet funguje od roku 2013 a k dnešnímu dni má na svém on-line kontě několik desítek vzdělávacích videospotů, e-learningových lekcí nebo pracovních listů. Všechny materiály jsou pro děti, rodiče, ale i učitele zdarma, a to nejen díky podpoře 13 krajů ČR a hlavnímu městu Praha.
Digitálním světem bezpečně už od nižších ročníků ZŠ
Animovaný seriál V digitálním světě z portálu JSNS.CZ nabízí vyučujícím návod, jak mluvit o bezpečném pohybu v online prostoru i s mladšími školními žáky.
15 let Waldorfského lycea v Praze
Vzniká společná platforma pro digitální vzdělávání. Školy najdou podporu i inspiraci na jednom místě
Projekt Učíme online komunity Česko.Digital se propojuje s Národním pedagogickým institutem České republiky (NPI ČR). Smyslem spolupráce je usnadnit co největšímu počtu škol využívání digitálních technologií ve výuce a tím zkvalitnit nejen distanční výuku, ale i rozvíjet digitální kompetence žáků, bez kterých se v dnešní době neobejdou.
Petr Šabata: V Česku skoro zázrak – nová vláda naváže ve školství na tu končící
Na přechodu mezi dosluhující vládou Andreje Babiše (ANO) a nastupujícím kabinetem Petra Fialy (ODS) se na školství usmálo štěstí. Předání agendy bude rychlé a hladké a také programově bude nový ministr Petr Gazdík (STAN) navazovat na končícího Roberta Plagu (za ANO), který v úřadu zůstane jako odborný náměstek pro vysoké školy. Široce přijímaná Strategie vzdělávací politiky do roku 2030+, kterou vypracoval tým expertů pro tuto vládu, nepoletí do koše.
„Zřizovatel nemůže jít proti všem, klíčem ke změně je spolupráce,“ říká ekonom Václav Korbel
Jak se dítěti bude dařit ve škole, o tom v Česku až příliš rozhodují příjmy rodičů. Doplácejí na to nejen děti ze sociálně slabých rodin, ale i obce a regiony, kde vyrůstají. „Lepší vzdělávání může v dlouhodobém horizontu nastartovat ekonomický rozvoj nebo snížit kriminalitu,“ myslí si Václav Korbel ze společnosti PAQ Research a z think tanku IDEA při CERGE-EI.
Deborah M. Plummer: Hry pro rozvíjení sociálních dovedností u dětí 5–12 let
Kateřina Fuková: Venkovní únikové hry dělají z chytrého telefonu pomocníka
Barbora Postránecká: Byl jsem průšvihář, říká učitel, který mění české školství
Jitka Polanská: Učitel není buď hrdina, nebo budižkničemu. Realita není černobílá, říká šéfka učitelského spolku
Láska to byla až na druhý pohled. Petra Mazancová nejdřív na české školství zanevřela, ale teď je již mnoho let spokojenou učitelkou a k tomu předsedkyní profesního spolku Učitelská platforma. Ten se soustředí na vzájemnou podporu pedagogů a zlepšení veřejného obrazu učitele. „Tisíce učitelů ze škol odcházejí nebo rezignují, protože podporu nedostali. Poškozuje to je i desetitisíce jejich žáků,“ říká.
Co by mělo v RVP zůstat a co by se mělo změnit?
S novým školním rokem se znovu rozběhla práce na revizi rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání (RVP ZV). Ambicí expertního panelu je během příštích měsíců hledat napříč odbornou veřejností shodu na tom, jakou cestou by se kurikulum mělo vydat. EDUin se zeptal v anketě osmi lidí, kteří působí v různých oblastech vzdělávání a dívají se na ně z různých perspektiv.
Konference zahájila veřejnou diskuzi k Hlavním směrům revize RVP ZV
V úterý 19. října 2021 proběhla za účasti ministra školství Roberta Plagy konference zahajující veřejnou diskusi k Hlavním směrům revize RVP ZV. Během dvouhodinového programu panelisté představili sedm hlavních témat, která chtějí při psaní Hlavních směrů revize obsáhnout. Ve druhé polovině programu panelisté odpovídali na dotazy, které mohli diváci pokládat osobně na kameru nebo posílat písemně do chatu.
123 tipů pro výuku, která baví děti i učitele
Jak pracovat s dětmi, které se stále ptají? Dají se venku učit zlomky? Jak získat výhody z on-line výuky? Nejen na tyto otázky odpovídá knižní novinka Andrey Tláskalové. Knihu ocení zejména pedagogové 1. stupně, ale i další učitelé a vychovatelé. Autorku mohou čtenáři znát z televizních obrazovek z pořadu UčíTelka a dalších projektů.
Pavel Bobek: O (ne)přirozenosti učení. Věda o učení – proč rozlišovat dovednosti biologicky primární a sekundární
Na facebookové stránce EDUinu se nedávno objevilo toto trefné zamyšlení jedné kolegyně. Ve svém komentáři umě shrnula, jak vnímáme přechod z dětí z volnějšího prostředí mateřské školy do formálnějšího režimu školy základní a jeho vliv na dětskou (a přeneseně i naši dospělou) psyché. Ve zkratce: intuitivně cítíme, že škola a vůbec formální vzdělávání je něco, co jde proti dětské přirozenosti.
Jak pracovat s dětmi a jejich rodiči, pokud je ve školní třídě dítě se speciálními vzdělávacími potřebami
Pokud máte ve třídě dítě se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP), vezměte to za správný konec! Přečtěte si, proč se vyplatí připravit všechny, kterých se to týká, a možná vás překvapí, že to nejste jen vy a děti ve třídě. Máme pro vás tipy i praktické příklady, jak a jaké informace získat i předat, aby nikdo nepřišel k újmě.
Lucie Kocurová: Připadá vám vaše dítě nadané? Nebojte se přivést ho na testy, říká Dana Havlová z Mensa ČR
Máte doma dítě, které začalo brzo číst, a když se vrstevníci na pískovišti rvali o bábovičky, tak si s dospělými chtělo povídat o vesmíru? Možná je váš potomek nadaný a stálo by za to nechat ho otestovat. O čem vůbec takový test vypovídá a dá se na jeho výsledek spolehnout? „Není pravda, že k nám vodí děti jen přehnaně ambiciózní rodiče,” říká Dana Havlová, která se testování v Mensa ČR věnuje. „Mimořádně nadané jsou dvě děti ze sta. V každé škole jich je několik neobjevených, což je škoda.”
Učitelé: Potřebujeme lépe umět nadané žáky poznat, jinak je převálcuje systém školy
Práce s mimořádně nadanými žáky je jedním z méně viditelných problémů českého školství. Učitelé sdružení v Učitelské platformě upozorňují, že reálný počet těchto žáků ve třídách je mnohdy vyšší než jejich oficiálně udávané počty. Učitelé by také uvítali, aby těmto žákům mohli poskytnout mnohem více podpory z širší nabídky podpůrných opatření, podobně jako třeba při práci s dětmi z kulturně odlišného nebo sociálně méně podnětného prostředí.
Zuzana Hronová: Jak učit po covidovém roce? Procvičujeme, doučujeme, jsme víc spolu. A zůstáváme ve střehu, říkají učitelé
V českém jazyce vychází Responzivní výuka, nová publikace pro učitele
Jakou podporu mohou učitelům nabídnout nízkoprahové sociální služby?
Kateřina Lánská: Nečekaný přínos pandemie. Jak základky zapojily vysokoškoláky do doučování a zjistily, co všechno tím mohou změnit
Najednou se dětem změnil život. Přestalo existovat, co bylo do té doby naprosto samozřejmé. Ráno vstát, obléknout se a vyrazit do školy. Nástup koronavirové pandemie loni na jaře všechno zarazil. Úřady zavřely školy, žáci a studenti místo do lavic usedli doma k tabletům a počítačům. Více než polovinu výuky mezi loňským březnem a letošním červnem měly děti od šesté třídy výš na dálku. Mnoho žáků potřebovalo doučování.
Luboš Kreč: Zakladatel vzdělávací platformy Khan Academy Salman Khan
Lucie Fialová: Kdo ve škole víc mluví, víc se naučí, ukazují výzkumy. Hraje to větší roli než být snaživý, říká jejich autorka
Žáci ze tříd, kde se více hovoří a diskutuje, mají lepší výsledky. Vyplývá to z více než desetiletého výzkumu komunikace, který vede na Masarykově univerzitě Klára Šeďová. To, že někdo v hodině hodně mluví, hraje dokonce větší roli, než když dává pozor a plní pokyny učitele. „Učitelé by ze žáků neměli tahat správné odpovědi, ale klást podnětné otevřené otázky, na které žáci neznají odpověď. Skrze rozhovor ji hledají a učí se tak přemýšlet a formulovat své myšlenky a stanoviska,“ říká výzkumnice.
Josef Valenta: Pedagogika má v nabídce skoro všechno, jen to nemá dárkově zabalené…
Jak se dělá dobrá škola? EDUin s Českou televizí připravuje dokumentární seriál
Učitelská platforma: Učitelé zvoleným politikům – nepovažujte ministerstvo školství za okrajové, máme pro vás důležité úkoly
Modernizace výuky, řešení akutního nedostatku učitelů a jejich vzdělávání či navýšení financování školství na úroveň zemí OECD. To jsou výzvy pro nového ministra školství, o kterém se nyní rozhoduje. Pedagogům sdruženým v Učitelské platformě se nelíbí, že vítězové aktuálních voleb při diskuzích nepovažují ministerstvo školství za důležité. Podle Učitelské platformy má naopak resort školství klíčovou úlohu pro budoucnost naší země.
Anna Puchovská: Model pro kritické čtení vizuálních materiálů
Zuzana Hronová, Michaela Endrštová: Oťukávání mediální výchovy. Experti ji doporučují, učitelé se jí obávají a rodiče v ní často vidí manipulaci s dětmi
Rozpoznat, která informace je pravdivá, která zavádějící a kterou se její autor snaží cíleně manipulovat veřejností, je v internetové době čím dál těžší. Tradiční média ustupují do pozadí, na sociálních sítích může kdokoli sdílet cokoli, rychle se tak může šířit i naprostá lež. Vyznat se v záplavě informací má už na školách pomoci mediální výchova. Předmět se tu složitě snaží prosadit už 15 let.
Pojem wellbeing zatím na českých školách nezdomácněl, jeho principy ale ředitelé škol považují za zásadní
Pracovní skupina Wellbeing projektu Partnerství pro vzdělávání 2030+ ve spolupráci se Stálou konferencí asociací ve vzdělávání (SKAV) představila 29. 9. výsledky průzkumu STEM na téma Wellbeing ve vzdělávání. Zjišťoval postoj ředitelů a ředitelek základních škol k wellbeingu a mapoval, na co školy při vytvářejí podmínek pro wellbeing žáků i učitelů kladou důraz a v čem by potřebovaly podpořit zvenku.
Pandemie žákům výsledkově vzala v průměru 3 měsíce učení
Společnosti PAQ Research a Kalibro jako první změřily možný dopad pandemie na výsledky žáků. Z testů v českém jazyce a matematice provedených v roce 2020 a 2021 v 5. třídách odhadujeme, že žáci během roku pandemie ztratili ekvivalent zhruba 3 měsíců učení. Ztráta byla po otevření škol na jaře 2021 podstatná, ačkoliv se nepotvrzují pesimistická zjištění ze zahraničí ze začátku pandemie, která ukazovala extrémně nízkou efektivitu distanční výuky. Školy se s podporou MŠMT musí zaměřit na žáky, kteří zaznamenali nejmenší posun během distanční výuky.
Lucie Fialová: Džungli před tabulí nemáme, říká ředitelka školy ve vyloučené lokalitě. Tamní žáci zlepšují krajské vzdělávací statistiky
Česko sice oficiálně deklaruje, že se mají společně vzdělávat všechny děti, reálně ale u nás existuje 140 škol, kam chodí většina, nebo dokonce sto procent Romů. K podobnému osudu mířila i základní škola v Trmicích u Ústí nad Labem, která sídlí v sousedství vyloučené lokality. Dnes je z ní vyhledávaná škola, jejíž žáci zlepšují krajské vzdělávací statistiky. „To, co dělá rozdíl, je víra v potenciál dětí. Na romských školách se často rezignuje na věci, které by byly možné,“ říká ředitelka ZŠ Trmice Marie Gottfriedová.
Učitelé: Chceme lepší podporu začínajícím pedagogům, jinak o ně velmi rychle přijdeme
I přes zlepšující se přípravu budoucích pedagogů si mnozí čerství absolventi, kteří učí ve třídách s vysokou koncentrací sociálních a výchovných problémů, neví rady. Právě ti potřebují pro svou práci výraznou podporu – zvenčí i v rámci učitelského sboru školy. Na tento problém mimo jiné poukázal pátý díl seriálu Ochránce nazvaný Džungle před tabulí.
Předvolební debata SKAV: Dvě nejsilnější koalice chtějí hned po volbách znovu poslat do sněmovny zákon o pedagogických pracovnících
V předvolební debatě Stálé konference asociací ve vzdělávání (SKAV) na téma Změní české školství po volbách směr? se sešli zástupci stran a hnutí, které tvoří tři nejsilnější politická uskupení před volbami. “Na zásadních tématech jsme se shodli,” komentoval dvouhodinovou diskusi se zástupci současné opozice Tomáš Hamberger (ANO).
Podnětné klima třídy – tipy pro pedagogy i asistenta pedagoga
Proto, aby výuka a spolupráce pedagoga, asistenta pedagoga a žáků s odlišnými kulturními a jinými životními podmínkami dobře fungovala, myslete i na klima třídy a uspořádání školních lavic. Máme pro vás tipy, jak vytvářet podnětné prostředí k výuce a dobré klima třídy, ve kterých se mohou rozvíjet všichni žáci, jak s jejich pomocí upravit prostor třídy a jak společně nastavit pravidla.
Na podporu vědy a škol by s pomocí EU do roku 2026 mělo jít 3,6 miliardy eur
Na podporu výzkumu a vzdělávání by od letoška do roku 2026 mohlo jít zhruba 3,58 miliardy eur (cca. 90,5 miliardy korun) z dotačních programů s peněz i z Evropské unie. Zhruba 72 procent částky by se mělo čerpat z evropských fondů, zbytek by měl zaplatit český stát. Nový plán využití peněz z evropských strukturálních a investičních fondů ve školství schválila vláda, vyplývá z výsledků na jejím webu.
Zdeněk Brom: Informatika – jedinečná příležitost pro tvorbu efektivní a smysluplné výuky
Nic se neodehrává ve vzduchoprázdnu. Stejné otázky jako česká revize RVP řešila a stále řeší řada zemí v Evropě i mimo ni
V Česku se začátkem nového školního roku po několikaleté pauze jmenováním expertního panelu znovu odstartovala revize rámcového vzdělávacího programu pro ZŠ (RVP), který má během příštích několika měsíců za pomoci „zdola“ dojít k pojmenování principů, jimiž se později budou řídit konkrétní změny (včetně v poslední době hojně propíraných škrtů v učivu) v samotném dokumentu.
Martina Švarcová: Chyba jako náš průvodce aneb Chybujme chytře
Josef Mačí: Děti musí kriticky myslet a být motivované. Výuka učitelů projde reformou
Kateřina Kmínková: Péče o duševní zdraví dětí má smysl
Od září 2021 je v ORP Kutná Hora realizován v ČR unikátní projekt „Duševní zdraví pro děti“. Základem projektu jsou dva mobilní týmy pro duševní zdraví dětí, které stojí na multidisciplinární spolupráci odborníků ze školského, sociálního a zdravotního sektoru. Jejich společným cílem je podpora psychického zdraví a prevence rozvoje psychických onemocnění dětí a mládeže, osvěta a destigmatizace duševního onemocnění.
Karolína Letochová: Výfuk již jedenáctým rokem nabízí základoškolákům netradiční fyzikální úlohy
Korespondenční seminář Výfuk (Výpočty fyzikálních úkolů), organizovaný Matematicko-fyzikální fakultou Univerzity Karlovy, se začátkem školního roku zahajuje další ročník. Už pojedenácté tak mají žáci základních škol možnost se zlepšit ve fyzice a matematice, poznat vrstevníky se stejnými zájmy a vyhrát hodnotné ceny.
KOMPAS chce dát směr českému vzdělávání
MŠMT ČR plánuje další změny v obsahu učiva na základních školách. Jedná se o modernizaci Rámcových vzdělávacích programů pro základní vzdělávání (dále jen RVP ZV), na jejichž základě školy vytvářejí vlastní školní vzdělávací programy. V souvislosti s již provedenými změnami, kdy MŠMT navýšilo hodiny informatiky na úkor ostatních předmětů, se vyprofilovala Koalice mezioborových pedagogických asociací a skupin – KOMPAS. Jejím cílem je zapojení do aktuálního procesu velké revize národního kurikula tak, aby změny byly smysluplné, podložené, koncepční a aby vycházely z aktuálního stavu vzdělávacích oblastí a jejich postavení ve vzdělávání.
Přihlašování do ceny EDuína běží ještě do neděle
Radek Aubrecht: Školství jako priorita? Co nám strany ve volbách nabízejí
Začátek nového školního roku a zejména nezadržitelně se blížící říjnové hlasování o budoucnosti této země otevírá otázku, co nám jednotlivé politické subjekty, jež se budou ve volbách ucházet o voličskou přízeň, nabízejí v oblasti školství. Je to právě tento resort, jejž politici napříč stranickým spektrem rádi a často označují jako svou prioritu.
Kristina Scharmacher-Schreiber, Stephanie Marian: Jak se vyznat v klimatu
Pavel Bobek: Učení jako trénink na maraton. Věda o učení – malými kroky k velkému úspěchu
Eva Kézrová: Soudobé dějiny se na 300 základních školách začnou učit jinak, faktografie a biflování bude hrát menší roli
Lucie Kocurová: Mohou školy zvládnout nezvladatelné děti? Problémoví žáci potřebují zažít, že jim někdo věří
Vykřikují, urážejí a fyzicky napadají spolužáky i učitele, pro sprosté slovo nebo ránu nejdou daleko. Problémových dětí v českých školách není málo a podle učitelů jich spíš přibývá. A jak ukázala další epizoda televizního seriálu Ochránce, nikdo si s nimi příliš neví rady. Vyřešily by situaci speciální školy pro děti s poruchami chování, nebo by se školy měly naučit zvládnout nezvládnutelné?
Zuzana Hronová: Bez kvalitních učitelů zůstanou regiony dál chudé. Zbytek Česka na ně bude doplácet
Zajistit kvalitní školství pro všechny regiony i žáky bez ohledu na jejich původ zatím Česko nedokázalo. Do chudších krajů, jako jsou Karlovarský nebo Ústecký, se vysokoškolsky vzdělaným učitelům nechce, často tu proto učí nekvalifikovaní lidé. Špatné vzdělání dává místním horší podmínky při hledání práce a roste tak další neperspektivní generace. Přečtěte si 3. díl volebního speciálu Aktuálně.cz.
Jak vést žáky k odpovědnosti? Zkuste slovní hodnocení a dobrovolné úkoly
Děti by měly být už od první třídy vedeny ke spoluzodpovědnosti za svoje vzdělávání. K tomu jim může napomoci smysluplné slovní hodnocení, trénování sebereflexe i dobrovolné domácí úkoly. Věří tomu Kateřina Vrtišková, která učí na 1. stupni základní školy ve Vraném nad Vltavou a v roce 2018 získala hlavní cenu v prvním ročníku českého kola soutěže GlobalTeacherPrize. Ve svých hodinách pracuje s žáky v centrech aktivit podle programu „Začít spolu“.
Tajný učitel: Kompletní Příručka pro začínající učitele
Ministerstvo školství představilo členy expertního panelu. mají připravit zadání pro práci na revizi rámcových vzdělávacích programů
První fáze práce na znovuobnovené revizi rámcových vzdělávacích programů (RVP) odstartovala. Od 1. září začal na přípravě zadání, jimiž se má později řídit úprava kurikula v jednotlivých vzdělávacích oblastech, pracovat Expertní panel pro revizi RVP pro základní školu. Členy panelu nominovalo ministerstvo školství, při přípravě zadání pro revizi bude panel postupovat obdobným způsobem jako expertní skupina, která zpracovávala podklady pro Strategii 2030+.
Pavel Bobek: Vědění je síla. Věda o učení – znalosti vs. kompetence?
„Balast. Zbytečnosti. K čemu jim to bude? Dneska si stejně všechno vygooglíš. Hlavně, ať se naučí kriticky myslet!“ Z představy, že se kvůli přehnanému důrazu na fakta a znalosti nedostává na skutečné pochopení látky, kritické myšlení a další „kompetence 21. století“, se pomalu stává učitelský mainstream.
Zdeněk Brom: Přeber, odlož, nechej, doplň! aneb Meditace o revizi RVP ZV
„Vždyť žáci neuslyší nic o buňce!!“ … „Bude zrušena výuka Newtonových zákonů!!“ …“Zase se bude škrtat učivo!!“… „Ty děti budou úplně hloupé!!“… Podobných stesků je možno v současné době plánované revize RVP ZV slyšet hodně. S dovolením se odpustím polemiku na téma, zda jsou citované obavy oprávněné, nebo jde jen o přehnané předtuchy.
Ondřej Šteffl: Polovinu osnov lze škrtnout. Místo stélky lišejníku by se žáci měli učit, co s nemocnou babičkou
Již od roku 2005 se vzdělávání ve školách řídí tzv. rámcovými vzdělávacími programy. Ty, podobně jako dřívější osnovy, stanovují, co, kdy a v jakém rozsahu se bude učit. Na rozdíl od osnov, které to vymezovaly zcela přesně, to ale činí jen „rámcově“ se značnou svobodou pro každou školu. Nyní se chystá jejich velká revize.
Vítězka GTP CZ Štěpánka Baierlová postoupila mezi TOP 50 ve světovém finále
V každém z dílů potřebuje někdo zastání, ať už je to učitel, žák nebo rodič, říká Tomáš Feřtek o seriálu Ochránce
Deset dílů, deset dilemat. Seriál Ochránce, který Česká televize odvysílá letos na podzim, vypráví o problémech, se kterými se české školy opakovaně potýkají, poradit si s nimi ale neumí nebo je řeší jen s velkými obtížemi. „Nebo možná řešení ani neexistuje,“ říká autor námětu a spoluautor scénáře Tomáš Feřtek.
Ředitel školy nemusí umět vše, ale měl by být hlavně dobrým týmovým hráčem, inovátorem a vizionářem
Výborný učitel. Schopný manažer. Inspirativní lídr. Šikovný vyjednavač. Obratný mediátor. A ještě k tomu občas zručný řemeslník. To jsou profese, v nichž musí obvykle vynikat dnešní ředitel základní školy. Jsou ale všechny tyto kompetence opravdu nezbytné? Nestačilo by se zaměřit pouze na vůdčí a vizionářské schopnosti?
Ondřej Šteffl: Jak postupovat při velké revizi RVP?
Lucie Fialová: Jak z lenocha nebo introverta udělat aktivního žáka? Fígle existují
Tenhle obrázek ze školní třídy zná asi každý: pár žáků leží na lavici, Žežulková s Kopřivovou si posílají psaníčka, Bláhová si zatlačuje nehtovou kůžičku. Jediný, kdo pracuje, je učitel. Stojí před tabulí a vykládá, až se mu od pusy kouří. Co si žáci z takové hodiny odnesou? Asi nic moc – jak dokazují výzkumy, pasivita je totiž nepřítel vzdělávání. Pomoc přitom existuje. Říká se jí responsivní výuka a autorka tohoto textu sama na sobě pocítila, že funguje.
Michaela Štáfková: Osmero, aby se z doučování nestalo stigma
Jak rozvíjet dobré vztahy ve třídě: 2 metody
Jitka Polanská: Budou ho milovat, nebo nenávidět? Ochránce se před premiérou ukázal učitelům a vzbudil emoce
Až Česká televize začne v září vysílat seriál ze školního prostředí Ochránce, budou ho na prvním místě bedlivě sledovat učitelé a učitelky, a to nejen kvůli Lukáši Vaculíkovi v hlavní roli. Bude obraz škol, který seriál vykresluje, pro učitelskou veřejnost přesvědčivý a přijatelný? Tvůrci díla se to chtěli dozvědět dopředu a s učiteli se potkali na předpremiérových projekcích.
Tereza Engelová: Školství už nikdy nebude jako před covidem, to však není jen špatně, tvrdí náměstkyně ministra
Mezery ve znalostech a nerovnosti ve vzdělání. Česká školní inspekce zveřejnila dopady distanční výuky
Závažné mezery ve znalostech a dovednostech má po dlouhé výuce na dálku při uzavření škol minimálně 36 500 žáků základních škol a 18 000 středoškoláků. Na prvním stupni je to zhruba každý osmatřicátý školák, na druhém stupni každý dvacátý a na střední škole každý dvaadvacátý. Na odstranění rozsáhlých nedostatků budou děti a mladí potřebovat nejméně ještě celý školní rok. Zjistila to Česká školní inspekce.
Náměstkem sekce vzdělávání a mládeže MŠMT bude Jan Mareš
Pro lepší návrat do škol: tipy ze Zapojmevšechny.cz
Prázdniny jsou za námi a začíná příprava do školy. Jak pro pedagogy, tak pro rodiče i děti. Připravili jsme pro vás tipy, které by se vám do začátku nového školního roku mohly hodit. A čeho se týkají? Návratu do škol… Jak ho žákům (i sobě) usnadnit? Jak skloubit pravidla třídy s efektivními rituály? Design třídy má sloužit k tomu, aby se v ní žáci cítili dobře a podpořit je při výuce. Jak na to? Jste začínající asistenti pedagoga nebo máte nově začít s asistentem pedagoga pracovat? Na Zapojmevšechny.cz najdete vše, co hledáte!
Změnu způsobu vzdělávání a jeho modernizaci má podpořit nová kampaň
Jaroslav Mašek: První školní den v životě učitele
Radek Aubrecht: Dezinformace aneb Proč a jak učit ve škole mediální výchovu
Jedním z negativních znaků současnosti je šíření dezinformací. Nejčastěji jsou to falešné zprávy o migrantech, Evropské unii, covidu a očkování, případně všechno dohromady. S blížícími se říjnovými volbami do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR lze předpokládat, že kontaminace mediálního prostoru těmito dezinformacemi bude nabírat na intenzitě.
Daniel Fryer: REBT – Chytrý plán
Nedávno jsme informovali o knize Daniela Fryera Racionálně-emoční terapie. Překonejte myšlenkové pasti. Dnes přinášíme alespoň malou ukázku.
Témata článků
- bibliografie (1)
- celoživotní vzdělávání (75)
- dětská literatura (22)
- DOKUMENTY (192)
- ESF (1)
- glosy (35)
- informační technologie (214)
- inovativní vzdělávání (154)
- názory (33)
- NÚV (1)
- odborná literatura (647)
- pedagogické asociace (114)
- pozvánky (4)
- PR článek (1)
- profese učitele (401)
- projekty (24)
- seriál Školství v koronakrizi (23)
- STRATEGIE 2020 (9)
- školský management (204)
- školství v regionech (127)
- školství v zahraničí (74)
- výchova (227)
- výtvarné umění (2)
- vyučování (339)
- výzkum a hodnocení (598)
- vzdělávací politika (941)
- zajímavé tipy (678)
- zaujalo nás (861)
Archiv
- ▼ 2026 (158)
- ► 2025 (294)
- ► 2024 (303)
- ► 2023 (337)
- ► 2022 (350)
- ► 2021 (314)
- ► 2020 (319)
- ► 2019 (311)
- ► 2018 (302)
- ► 2017 (313)
- ► 2016 (322)
- ► 2015 (303)
- ► 2014 (306)
- ► 2013 (310)
- ► 2012 (266)
- ► 2011 (255)
- ► 2010 (254)
Česká škola
Šéfredaktorka
Akce
Výtvarné umění

