Bořivoj Brdička: Budoucnost vzdělávání podle Gogolu

Shrnutí obsahu výzkumné zprávy vypracované firmou Google na základě zjištění získaných od 94 odborníků z 24 zemí.

Jana Hrubá: Mají u nás ředitelé škol dostatečnou podporu?

Zajímavou a užitečnou konferenci Pedagogický leadership v ČR uspořádala 20. 1. 2023 v Poslanecké sněmovně poslankyně Renáta Zajíčková, spolupořadateli byly organizace Učitel naživo a časopis Řízení školy. Moderovala šéfredaktorka Naďa Eretová. Zájem o téma byl velký, výběr panelistů opravdu zdařilý.

EDUin: komentujeme, co si Petr Pavel, kandidát na prezidenta, myslí o vzdělávání

Připomínáme vybraná vyjádření z předvolebního rozhovoru s Petrem Pavlem o vzdělávání a školství v ČR a doplňujeme je komentářem za EDUin. Celý rozhovor, který s kandidátem vedla Radka Hrdinová, si můžete přečíst na webu eduin.cz. O rozhovor UDUin požádal i Andreje Babiše, ten však možnost vyjádřit se k situaci ve školství nevyužil.  

Anna Brzybohatá: Prázdné auly a znudění studenti minulostí? Přednášející se mají naučit, jak lépe vzdělávat

Obvykle se jim říká „uspávači hadů“ a obvykle jich je na každé škole několik. Učitelé, jejichž výkon studenty spíše uspává, než vzdělává, by ale měli do budoucna z českých vysokých škol zmizet. Národní akreditační úřad chce, aby se nově kantoři na univerzitách museli odborně zdokonalovat i v tom, jak mají studenty učit. Zajistit to mají nová pravidla pro akreditace. Ty by měly nově kvalifikační požadavky přímo obsahovat.

Iva Špačková: Jak získat práci, která ještě neexistuje. Vyhrává, kdo se umí změnit

Svět ztratil své jistoty a lidé musejí se změnami počítat také ve své práci. Co je třeba umět, aby člověk uspěl a byl se svým životem spokojený? Expertka na vztahy popisuje, co je třeba ovládat a jak to trénovat.

Matouš Hrdina: Pod čarou – všeobecný přehled je k ničemu. Pestřejší musí být hlavně život

Rádi jej vyžadujeme nejen od studentů a politiků a ušklíbáme se, když jím někdo nedisponuje. Jen málokdy se ale rozebírá, podle čeho si vlastně všeobecný přehled definujeme a k čemu je přesně dobrý.

Helena Zitková: Domácí úkoly v moderní škole

Zadávání povinných domácích úkolů, vyžadování podpisu rodičů jako pojistky, že byl úkol vypracován doma, a trestání za nedonesené či nepodepsané domácí úkoly je na některých základních školách běžnou praxí. 

Kateřina Lichtenberková, Renata Majvaldová, Monika Houšková, Jana Doležalová: Jak učit finanční gramotnost? Tipy a podněty do výuky

Praktický průvodce přehledně zpracovává téma finanční gramotnosti a pedagogům nabízí řadu podnětů do výuky na ZŠ i SŠ, tipy pro činnosti, pracovní listy či ukázky dobré praxe.

Pedagog: Studenti mají o volby zájem, ale jsou jako nepopsaná deska. Neznají souvislosti

Nadcházející prezidentské volbě věnují pozornost i učitelé ve školách. Studenti jsou ale v tomto ohledu jako „nepopsaná deska“, jak popisuje v rozhovoru pro server iRozhlas.cz Marcel Mahdal, středoškolský pedagog na gymnáziu Pavla Tigrida v Ostravě – Porubě a člen asociace Občankáři. Ve výuce společenských věd je možné se na volby dívat jak z pohledu práva či politologie, ale například i sociologie a psychologie, vysvětluje Mahdal.

Ve čtení nahlas nalézají děti prostor nekonečného bezpečí

Karin Hirschberger žije ve Vídni. 20 let působila v oblasti designu a nyní vytváří dětský dvojjazyčný magazín Papperlapapp pro děti od pěti let věku. Jeho cílem je podpořit čtení u nejmenších a například město Vídeň jej aktivně využívá ve veřejných předškolních zařízeních k rozvoji jazykových dovedností u dětí, které mají němčinu jako druhý jazyk.

Kateřina Lánská: Doučování má spoustu pozitiv pro jednotlivce, z pohledu školy nebo vzdělávací politiky už tak bezproblémové není, říká výzkumník

Poptávka po tzv. stínovém vzdělávání, jak se systém soukromého doučování označuje v odborné literatuře, v posledních letech z různých důvodů stoupá. Roli zde hrají motivace rodičů, demografické faktory, ale třeba i podoba přijímacích zkoušek na střední a vysoké školy. „Když se změní něco ve školách, ať už jde o kurikulum nebo metody výuky, stínové vzdělávání na to vždy reaguje. Dnes se ukazuje, že dokonce zpětně ovlivňuje i to formální vzdělávání,” říká Vít Šťastný z Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání PedF UK, který ve svém výzkumu mapuje podoby soukromého doučování.

Helena Singerová: Mikroskop, laser, tablet, počítač, projektor. Tak vypadá běžná výuka v Estonsku

Malá pobaltská země drtí v přístupu k digitálním technologiím ostatní státy. Informatika na školách není v Estonsku nic exotického, ale standard, který jednoduše funguje. „Prostě všichni učitelé technologie používají a využívají,” popisuje estonská učitelka základní školy Kadri Haavandi. Informatika tam ovšem není v rozvrhu jako extra předmět, znalosti ze světa technologií se prolínají napříč všemi předměty. 

Šárka Štočková: Česká badatelská učebnice soudobých dějin slaví mezinárodní úspěch

Jaroslav Najbert je bezesporu učitel, který reprezentuje změnu ve výuce dějepisu. Učí s nadšením, jeho práce ho naplňuje a hlavně – učí jinak. Kromě toho je spoluautorem učebnice Soudobé dějiny pro žáky 9. tříd ZŠ a stejně staré studenty SŠ, která se na prestižní soutěži BELMA (Best European Learning Materials Awards) na knižním veletrhu ve Frankfurtu stala druhou nejlepší evropskou učebnicí. 

Lucie Slejšková: Trochu víc spolupráce, prosím. Co ještě přát do nového roku českému vzdělávání?

V českém prostředí bývá zvykem odpovídat na otázku Jak se vede? alespoň mírně nejistě. Jde to, jakž takž, no to víš, pořád stejně… Jdou nám lépe negativa, snadno vidíme to, co je tak nějak na pytel. Tento postoj často prosakuje i do debat o tom, jak se daří našemu vzdělávání. Vidíme, co se nedotáhlo, stále se nedaří, a i když jsme pokročili, stále nemáme…

Bára Procházková: Léčba lesem. Jak se pohybovat s dětmi v přírodě, aby to bylo jako medicína

Že pobyt v lese může na dospělé i děti působit blahodárně, asi není velké překvapení. Nejde však o to, abychom ušli desítky kilometrů, naopak někdy za celý den stačí pouze pár set metrů. Jak se v lese pohybovat, aby to na nás mělo co největší ozdravný efekt, prozrazuje německý lektor lesní terapie Rudolf Hettich ve dvojrozhovoru s ředitelkou Asociace lesních mateřských škol Terezou Valkounovou.

Jitka Polanská: Jsme dopaminová společnost, svoboda je nebezpečná, říká František Tichý

Svůj nový román „Rekrut 244“ umístil František Tichý někde na pomezí sci-fi a fantasy. Zakladatel a ředitel pražského Gymnázia Přírodní škola a autor oceněných knih pro mládež v něm tentokrát vypráví příběh zasazený do blízké budoucnosti, kdy budou lidé s technologiemi propojeni pomocí myšlenek. „Dnešní lidé jsou většinou technooptimisté, ale já vidím odvrácenou stranu měsíce,” říká František Tichý, který si odmítá pořídit chytrý telefon. 

Josef Mačí: Méně kroužků, zdražení obědů i změny ve výuce. To čeká děti v roce 2023

Největším tématem roku 2023 bude změna výuky na základních školách, kterou chystá Ministerstvo školství. Od února ale také patrně zdraží obědy v jídelnách a méně dostupné mohou být kroužky.

Zuzana Hronová: Karel Gargulák – Desegregace? Zlepší se vzdělání, zaměstnanost i rozpočet

Karel Gargulák je analytik specializující se na vzdělávání. Pracuje ve výzkumné společnosti PAQ Research, která nyní přichází s projektem Desegregace.cz. Ten se snaží zrušit oddělené vyučování především romských žáků, snižovat neúspěchy dětí ve vzdělávání a naopak zvyšovat kvalitní výuku pro všechny děti bez rozdílu. V rozhovoru pro Deník.cz Karel Gargulák vysvětluje, proč se spravedlivější rozdělování romských a dalších vyloučených dětí mezi jednotlivé školy vyplatí danému městu i celému státu.

Karel Gargulák: Nový projekt PAQ Research

Dali jsme dohromady sérii opatření od skvělých praktiků a praktiček, která – pokud se kvalitně realizují – pomáhají uspět každému dítěti – se znevýhodněním i nadáním – ve městě či regionu. 

Cyklus Dát škole křídla

Na základě zájmu z řad veřejnosti město Ostrava připravilo cyklus veřejných debat s názvem „Dát škole křídla“, který obsáhne pět besed k tématu vzdělávání a vyvrcholí v říjnu konferencí Talent City 2023. 

Jana Hrubá: Kulaté stoly SKAV v toku času a reforem vzdělávání

Tento článek byl napsán pro Řízení školy a vyšel v čísle 12/2022, str. 12–17. Možná si ho bude chtít přečíst i někdo z našich čtenářů. Jako příklad témat kulatých stolů SKAV jsou v něm zachyceny již téměř dvacetileté peripetie příběhu kurikulární reformy. V současném kontextu revize RVP můžete porovnávat.

Vojtěch Černý, Kateřina Grofová: Praktické rady pro rodiče i učitele, jak dětem pomoci zvládnout jejich emoce

V knize Děti a emoce, z níž přinášíme dnešní ukázku, její autoři Vojtěch Černý a Kateřina Grofová radí rodičům i dětem od 4 do 9 let, jak poznávat své pocity a pracovat s nimi.

Michaela Endrštová, Magdalena Synková: Anketa. Hodnocení má žáky motivovat, ne srážet. Přínosem je i pro nás, říkají učitelé

Ačkoliv na vysvědčení stále převládají známky, učitelé si zvykají používat během výuky také takzvané formativní hodnocení. Tedy takové, které je průběžné a poskytuje žákům zpětnou vazbu. Jakým způsobem to učitelé udělají, už je na nich, možností mají mnoho. Učitelé tímto způsobem zjišťují, co se žáci dosud naučili. Aktuálně.cz se zeptalo učitelů na jejich zkušenosti s tímto typem hodnocení. 

O školní (ne)úspěšnosti

Na školní úspěšnost je možné nahlížet buď jako na subjektivní pohled učitele, rodiče nebo přímo žáka na vlastní působení ve školní instituci, nebo jako na objektivní výstup dílčích hodnocení učitelů jeho školní práce. Školní úspěšnost ovlivňuje žákovo sebepojetí a vztahy v rovině společenské, pedagogické a psychologické. Klíčové je kromě žákova nadání také jeho sociální postavení, rodinné zázemí a učitelé. Roli v případné školní neúspěšnosti může sehrát i tréma nebo nevhodný, respektive špatně osvojený styl učení, osobnost, nepodnětné prostředí a potíže s pravidelnou docházkou do školy [1].

Anketa: Jaká je tvoje škola snů?

Středem vzdělávání je dítě. Proto jsme se zeptali žáků základních škol a studentů gymnázií na jejich vysněnou školu. Mohli psát, o čem chtěli. O její filozofii, osnovách, konkrétních předmětech, stylech výuky, učitelích nebo dovednostech, které by si měli odnést. Jejich odpovědi jsou pestré stejně jako školy, jež navštěvují.

PF 2023

 

Radka Hrdinová: Český vzdělávací systém má vážnou chybu a tou je neexistence celoživotního vzdělávání, říká kandidát na prezidenta Josef Středula

Před blížícími se volbami hlavy státu přinášíme sérii rozhovorů s několika prezidentskými kandidáty. Jaké mají vzpomínky na svou školní docházku? Jaké problémy podle nich trápí české vzdělávání? A patří do škol na stěnu obraz hlavy státu? 

Tereza Kostková: Nadšený učitel angličtiny – sám jsem byl neúspěšný žák. Teď vím, že největší motivace je úspěch a láska

Bronislav Sobotka učí angličtinu naživo i online a říká o sobě, že je nadšený učitel. „Angličtina se stává globálním jazykem a já mám radost, že celý svět je najednou jedna vesnice a můžeme spolu sdílet naše radosti a starosti,“ tvrdí. Tomu, kdo se chce dorozumět s přáteli nebo v práci, podle něj stačí jakákoliv angličtina a rozdílem mezi britskou a americkou se nemá trápit. „Ze začátku doporučuji českého učitele, rodilého mluvčího později.“

Radka Hrdinová: Pokud se nenaučíme lépe se orientovat v záplavě informací, budeme žít ve stále větším chaosu, myslí si kandidát na prezidenta Petr Pavel

Před blížícími se volbami hlavy státu přinášíme sérii rozhovorů s několika prezidentskými kandidáty. Jaké mají vzpomínky na svou školní docházku? Jaké problémy podle nich trápí české vzdělávání? A patří do škol na stěnu obraz hlavy státu? 

Jana Hrubá: Jak jsme pracovali na Desateru SKAV

Zveřejnění návrhu Etického kodexu učitele vyvolal přímo explozi reakcí pedagogů v tisku i na sítích. Nebyli přizváni všichni, nikdo jim přece nemůže vnucovat pravidla, dokonce i zasahovat do soukromí, kodex není právně vymahatelný… Ale jak byste postupovali vy? Nějak a od něčeho se začít musí. Vybavila se mi zkušenost SKAV.

Albert Málek: Učitelé se přou o etický kodex. vadí jim, že zasahuje i do jejich soukromí

Část učitelů kritizuje svůj nový etický kodex, který minulý týden představilo ministerstvo školství spolu s dalšími pedagogickými organizacemi. Kromě některých formulací jim vadí zejména to, že nebyli k tvorbě kodexu přizváni.

Lisa M. Schab: Začni si věřit. Rádce pro teenagery pro rozvoj sebedůvěry

Dospívání s sebou mnohdy nese pocit, že za nic nestojíme a že nikdy nedosáhneme svých cílů. Jak vystoupit ze začarovaného kruhu podceňování a nedůvěry k sobě samým? Jak si vybudovat zdravou sebedůvěru, která je základem pro řešení různých situací, do nichž se v životě dostáváme?

Renáta Zemanová: Průběžná profesní praxe z matematiky na ZŠ Provaznická v Ostravě v roce 2021/22

Součástí profesní přípravy budoucích učitelů 1. stupně na je PdF OU průběžná profesní praxe z matematiky. Studenti ji absolvují v předposledním, tedy 4. roce magisterského studia, po absolvování teoretické matematiky a paralelně s absolvováním didaktiky matematiky.

Josef Mačí: Výsledky testování žáků: Covid se podepsal na zranitelných

Na většině žáků se covidová výluka škol nepodepsala. V celonárodním testování dopadli podobně jako před pěti lety. Zhoršily se ale výsledky škol s žáky z horšího rodinného zázemí, které prováhaly zavedení distanční výuky.

Věra Štechrová: K zásadnímu propadu nedošlo, hodnotí úroveň výuky školský inspektor Tomáš Zatloukal. Učitele ale limituje objem učiva

„Černé scénáře o dopadu covidové pandemie na vzdělávání se nenaplnily a za to děkuji všem učitelkám a učitelům,“ uvedl ministr školství Vladimír Balaš při představování výsledků nového pravidelného šetření úrovně výuky v pátých a devátých ročnících základních škol. To předchozí se odehrálo před pěti lety, tedy ještě před pandemií. O letošní bilanční zprávě tuzemského školství mluvil ústřední inspektor Tomáš Zatloukal v rozhovoru pro Radiožurnál. Do letošního pocovidového šetření se zapojilo skoro 4000 škol a přes 280 000 žáků základních škol a víceletých gymnázií. 

Nerudová u studentů vede, vyhrála u nich hned v prvním kole, ukázaly volby nanečisto

Studentské volby prezidenta vyhrála ekonomka Danuše Nerudová, která od středoškoláků získala 54,1 procenta hlasů. Prezidentskou by se tedy stala už po prvním kole voleb. Druhý se mezi studenty umístil bývalý představitel české armády Petr Pavel s 25,7 procenta a třetí bývalý premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš s 9,9 procenta. Další kandidáti získali od studentů méně než pět procent hlasů.

Radka Hrdinová: Přidali jsme do školství peníze a máme za to průměrnost. Neměli bychom chtít víc? Ptá se kandidátka na prezidentku Danuše Nerudová

Před blížícími se volbami hlavy státu přinášíme sérii rozhovorů s několika prezidentskými kandidáty. Jaké mají vzpomínky na svou školní docházku? Jaké problémy podle nich trápí české vzdělávání? A patří do škol na stěnu obraz hlavy státu? Individuální přístup k dětem, odbourávání strachu z neúspěchu a podpora podnikavosti. To jsou podle Danuše Nerudové tři největší výzvy pro český vzdělávací systém. „Podnikavost považuji za nejdůležitější, včetně toho, aby děti získaly schopnost se celoživotně vzdělávat,“ říká v rozhovoru kandidátka na prezidentku. Do letošního jara byla rektorkou na Mendelově univerzitě v Brně, kde stále vyučuje. 

Future of jobs: Představivost je mix lidských zkušeností, emocí a kreativity

Produktový a grafický designér Wongsathon Choonhavan žijící v Bangkoku navrhl inovativní řešení reagující na nedostatky vzdělávacího systému budoucnosti práce. Mění tak zažité představy o budoucnosti práce našich dětí.

Michal Novák: Strategie výchovy a vzdělávání: zaměření na rozvoj osobnosti

Nedávno jsem si prostudoval dokument Strategie 2030+. Místo toho, abych z něj jako učitel zajásal, tak jsem se zhrozil. Proč? 120 stránek akademického textu, který bude mít v praxi v mnoha oblastech zcela opačný efekt než ten původně zamýšlený. Čeho chceme dosáhnout? je totiž úplně jiná otázka než Jak toho dosáhnout? Osobně by mě také zajímalo, co by na Strategii 2030+ kromě nás učitelů – účastníků „edukační reality“ – řekli neurovědci nebo evoluční psychologové. 

Radka Hrdinová: „Digitální dudlík“? Když dítěti dávám ke konzumaci obsah, kterému nerozumí, ale zabaví se jím, zakládám na komplexní problém, říká odbornice

„Snažíme se vysvětlit, že podstatou dobré kyberprevence je nejen znalost rizik, ale i přínosů digitálních technologií,“ říká Adéla Lábusová, lektorka programu Internetoví Úžasňáci, který učí učitele, jak pomáhat dětem bezpečně se pohybovat v online prostředí. O reálných rizicích, se kterými se v něm mohou potkat, přednášela na konferenci Digitální wellbeing dětí, stejně jako o řadě mýtů, které si rodiče i učitelé s online prostředím spojují.

Místo tělocviku cirkus? Kniha TěloCIRK ukazuje, jak zpestřit výuku tělocviku prvky cirkusové pedagogiky

Na konci listopadu vydává Cirqueon knihu TěloCIRK cirkusových lektorů, pedagogů a umělců Adama Jarchovského a Katky Klusákové. Kniha s ilustracemi Dorothey Hofmeisterové si klade za cíl inspirovat a motivovat učitele tělesné výchovy k zařazení cirkusového umění do hodin tělesné výchovy. Praktická publikace je výstupem stejnojmenného pilotního projektu, který se zaměřil na propojení cirkusových aktivit v hodinách tělocviku ve čtyřech pražských školách.

Mobbing a bossing: na koho se obrátit a kde hledat pomoc

Minulý příspěvek autorského týmu APIV B seznámil čtenáře s tím, co je mobbing a bossinga jak ho na pracovišti poznáme. Dnešní článek se věnuje následnému kroku: co dělat a kam – na jaké instituce a odborníky se při mobbingu a bossingu obrátit?

Eva Šelepová: Průzkum – mladé lidi trápí během studia stres a úzkosti. Pomohli by chápavější učitelé i workshopy

Mnoho studentů zažívá při studiu stres a úzkosti, školy ale podporu duševního zdraví často příliš neřeší. Vyplývá to z nedávného průzkumu mezi studenty středních a vysokých škol, který iniciovala společnost GTS Alive. S nadměrným stresem a úzkostnými stavy se potýkají tři čtvrtiny respondentů z celkových 900 dotázaných.

Radka Hrdinová: Měli bychom dát učitelům důvěru, aby si cíle vzdělávání formulovali sami, myslí si kandidát na prezidenta Pavel Fischer

Před blížícími se volbami hlavy státu EDUin přináší sérii rozhovorů s několika prezidentskými kandidáty. Jaké mají vzpomínky na svou školní docházku? Jaké problémy podle nich trápí české vzdělávání? A patří do škol na stěnu obraz hlavy státu? „Ve Francii jsou dvě různá školství – jedno pro děti a druhé pro vybrané děti. Vidím bohužel i u nás, že se reprodukuje vzdělanost rodičů,“ říká nezávislý senátor a kandidát na prezidenta Pavel Fischer. 

Jitka Michnová: Kuba

V Učiteli naživo věříme, že dobrý učitel má moc měnit životy dětí k lepšímu. Proto dlouhodobě upozorňujeme na to, že práce učitelů je pro budoucnost naší země klíčová a usilujeme o to, aby učitelé měli co nejkvalitnější vzdělání a co nejvíce podpory pro svou práci.  Prostřednictvím projektu Zázraky ve třídě, podpořeného Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy v rámci Výzvy Na učitelích záleží, chceme ocenit a podpořit všechny učitele a učitelky.

Pavla Chlebounová: Někdy trvá, než člověk vidí výsledky dobré učitelské práce

Základní školou i gymnáziem jsem prošla bez větších obtíží. Většinu svých vyučujících jsem měla v kategorii „zase po mně něco chce” a popravdě ani moc nedoceňovala, čeho všeho se mi dostává. V dospělosti jsem si pak na učitele a školy obecně rozvinula kritický pohled. Ať už šlo o probouzení motivace k učení, edukaci žáků o duševním zdraví, nebo kritické myšlení, to vše podle mého soudu mělo silné trhliny. Když jsem před čtyřmi lety začala pracovat v Učiteli naživo, hodně se toho pro mě změnilo.

Radka Hrdinová: Když se daří posouvat žáky sociálně ohrožené, daří se dobře všem, říká Karel Gargulák

Na jaře organizace PAQ Research zveřejnila svou Mapu vzdělávacího ne/úspěchu. Spojením tří ukazatelů (podílů absencí, propadání, nedokončování základního vzdělávání) ukázala, jak dobře (nebo ne-dobře) se na úrovni území obcí s rozšířenou působností (ORP) daří vyrovnávat handicap především u dětí vyrůstajících v sociálně znevýhodněném prostředí. Projekt vzal data, která jsou běžně k dispozici na celostátní úrovni, na regionální úrovni se s nimi ale běžně nepracuje.

Rick Hanson, Mathew McKay a kol.: Okamžitá pomoc proti úzkosti pomocí KBT, mindfulness a relaxace

Žijeme v nejisté době. Možná vám v poslední době hlavou jako o závod běží rozličné myšlenky, točíte se v kruhu katastrofických scénářů, jste vystresovaní nebo se bojíte se o sebe či své blízké. Potřebujete se „hodit do klidu“, a to co nejdřív. 

Jitka Polanská: Učitel má vliv na charakter žáků,ať chce nebo ne. Jeho výchovná role je nevyhnutelná, říká Jan Habl

„Z průzkumů mezi učiteli nám vychází, že si žáci tvoří vztah k předmětu skrze vztah k učiteli,” říká profesor Jan Hábl. S kolegy na pedagogické fakultě Univerzity Hradec Králové zavedl předmět Výchova charakteru, který by se podle něj měl dostal do povinného základu pro všechny studenty učitelství. Jakožto přední expert na dílo Jana Amose Komenského při tom čerpá z jeho odkazu.

Anna Brzybohatá: Přichází sci-fi a školství nestíhá. Děti musíme učit nové technologie, ne hlavní města v Africe, říká vědec

Ač se v posledních letech ve světě masivně rozvíjí moderní technologie, školství tomu nestačí. Podle amerického vědce Johna Moravce by se mělo neustále přizpůsobovat praxi, ve výsledku je ale vzdělávací systém pomalý. „Školství není dostatečně flexibilní a na potřebné změny reaguje se zpožděním. Nejen v Česku, ale globálně,“ říká Moravec, který je odborníkem na budoucnost vzdělávání a vývoj trhu práce v souvislosti s technologiemi. 

SKAV: Mýtům i reálným rizikům spojeným s používáním technologií se věnovala konference Digitální wellbeing dětí

Aktuální pohled na problematiku digitálního wellbeingu u dětí představila odborná konference, kterou uspořádal SKAV (Stálá konference asociací ve vzdělávání). Konference se uskutečnila v rámci českého předsednictví v Radě EU pod záštitou MŠMT.

Lucie Römer: Neexistují dva stejní lidé ani dvě stejné děti. Na to by měla škola reagovat

Všichni, kdo chtějí zlepšit školství, skloňují slovo individualizace. O úpravě výuky podle potřeb jednotlivých žáků mluví ve dvojrozhovoru také lektorky Barbora Heřmanová a Věra Váňová Krejčová.

Ministerstvo školství chystá změnu školních poradenských pracovišť

Ministerstvo školství připravuje změnu ve fungování školních poradenských pracovišť na základních, středních a vyšších odborných školách. Chce vymezit náplň práce výchovných poradců, metodiků prevence a dalších pracovníků, jejichž činnost se nyní v mnohém překrývá. Jedná se i o změně v počtu hodin, které by poradenští pracovníci měli odučit jako řadoví učitelé.

Markéta Hronová, Michaela Ryšavá: Zvláštní školy jsme zrušili, ale školy plné problémových dětí existují dál

Církevní základní škola Filipka v Brně vznikla před čtyřmi lety. Její ředitelka Ruth Konvalinková se chtěla zaměřit hlavně na inkluzi sociálně vyloučených dětí. Jenže k tomu nikdy nedošlo. Od začátku se jim ve škole hromadili žáci s různým stupněm postižení a vzdělávacími problémy a s nimi také asistenti pedagoga. Mají ho v každé třídě. Podobné školy jsou ve všech regionech, přestože tomu měla zabránit inkluzivní novela, která vstoupila v platnost před šesti lety.

Hana Vykoupilová, Helena Zitková: Připravte děti na život. Rozvoj soft skills pro každého

Naše kniha vás originálním způsobem seznámí s tím, jak v dětech rozvíjet tzv. soft skills, tedy základní dovednosti potřebné pro spokojený život. Díky použitému koučovacímu a sebekoučovacím principu má velký význam nejen pro rozvoj dětí, ale také dospělých.

Jana Potužníková: Proč je dobře, že televize vysílají seriály o školství a o školách

Když se na začátku listopadu odvysílal poslední díl z druhé série Pan Profesor s Vojtou Dykem, říkala jsem si, že se mi po něm bude stýskat (po seriálu – ne po Vojtovi). I když tohle byla oproti Ochránci nebo netflixovské Euphorii naprostá soap opera (a druhá řada byla oproti té první fakt slabá), je prostě dobře, že seriály ze školního prostředí vznikají.  

Michal Komárek: Ministři školství se mění jako učitelé obrany proti černé magii

Ve studiu Odrazu 89 diskutovala Hana Vellánová s mladým kolegou Danielem Pražákem. Věkem jsou od sebe vzdáleni víc než jednu generaci. Přesto se v podstatných věcech shodují. 

Roman Dolejský: Smutná čísla školství: Až pětina dětí nezvládá základku a situace se nelepší

Mnoho dětí v Česku má problém dochodit všech devět ročníků základní školy. V některých oblastech je to každé desáté dítě, někde jsou čísla i horší. Zhoršuje se také úspěšnost dětí na středních školách.

Mobbing a bossing na pracovišti. Jak se projevují?

Šikana na pracovišti se může objevit ze strany nadřízených i kolegů a při určitém chování je na místě zpozornět. V období pandemie onemocněním covid-19 se kontakty mezi kolegy na pracovišti přechodně omezily. S nástupem do škol se opět mohou vynořit staré, neřešené problémy ve vztazích na pracovišti. Jak mobbing a bossing rozpoznat a jak se mu účinně bránit?

Čtvrtina učitelů je před vyhořením

Většina učitelů je ve své práci spokojena, navíc se v poslední době cítí i adekvátně finančně ohodnocena. Zároveň ale čeští pedagogové bojují s vyčerpáním a hrozbou syndromu vyhoření. Vyplývá to z projektu Mapa školy, v němž odpovídalo 2600 učitelů.

Marcela Kotová: Zima už je zase tady, sníh nám vlezl do zahrady. Tematické celky a pracovní listy pro MŠ

Pracovní sešit zaměřený na období zimy je stejně jako jeho dva předchozí díly rozdělený na dvanáct týdenních bloků s jednoduchými popisy činností. Veškeré aktivity jsou rozepsány na jednotlivé dny a autorka dbá na jejich vyváženost v kontextu celého týdne.

Joshua Hayden: Mladí lidé vědí málo o 17. listopadu 1989. A přitom bychom právě dnes něco takového potřebovali

Svět právě teď 17. listopad 1989 potřebuje. Tehdejší události na mě jako na amerického profesora, který přednáší v Praze, nejen silně zapůsobily, ale také mě přesvědčily, že mají mnohem víc co říct nám všem. I dnes. Íráncům bojujícím za svobody žen, Tchajwancům usilujícím o autonomii, Američanům bojujícím za slušnost a pravdu i mnoha dalším.

Jana Potužníková: Iniciativa chce založit sto dětských skupin. Některá města jsou nadšená, jinde by ženy poslali k plotně

Iniciativa Sto skupin plánuje založit rovnou stovku nových dětských skupin a pomoci tak do předškolního vzdělávání umístit co nejvíc z těch dětí, pro něž aktuálně není ve státních školkách prostor. Po půlroce fungování právě otevřela devátou. Zakladatel iniciativy Jindřich Fialka je přesvědčen, že právě toto je ta správná cesta, jak pomoci rozproudit předškolní vzdělávání. 

Michaela Endrštová: Neumí ani držet nůžky. Školky dávají dětem z chudých regionů větší šanci na úspěch

Čím více dětí chodí v sociálně znevýhodněných regionech do školky, tím méně jich pak na základní škole propadá a zameškává hodiny, ukazují nová data společnosti PAQ Research. Předškolní vzdělávání je zvlášť klíčové pro znevýhodněné děti, kterým chybí běžné návyky a dovednosti z rodin. Bez něj už v první třídě za spolužáky zaostávají a další problémy se už jen nabalují. 

Josef Mačí: Proč jsou školy někde úspěšnější? O dítěti se může rozhodnout ještě před zápisem

Dvě podobné obce, ale v jedné se daří dětem ve školách lépe. Výzkum ukázal, že záleží už na tom, jak brzo děti nastupují do školky nebo jestli mají základky kvalifikované pedagogy.

ČOSIV: Stanovisko k návrhu státního rozpočtu v souvislosti se zajištěním financování asistentů pedagoga

Aktuálně projednávaný návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2023 potvrzuje dlouhodobý trend. Školství není pro naši zemi prioritou a opět šetříme na nepravém místě.

Daniela Hromková: Nezajímá je politika ani náboženství. Mladí Češi se bojí změny klimatu a fandí Evropě

Se stranami, které volí, se mladí Češi téměř neztotožňují. Zato jsou velmi proevropští a zajímá je osud planety. Většinu z nich trápí změna klimatu a sociální nespravedlnost. Na rozdíl od vrstevníků v okolních zemích je naopak nezajímá náboženství. Ukázal to průzkum agentury STEM, který má Aktuálně.cz exkluzivně k dispozici. 

Inspirace úspěšnými vzdělávacími systémy: Budeme také „chytrozemí“?

Zveme vás na Kulatý stůl SKAV a EDUin 24. 11. 2022 od 14 do 16 hodin on-line.

Anna Brzobohatá: Hospodářské noviny: Státní maturita je na Slovensku osmkrát levnější. Česko řeší, jestli se má inspirovat

Zatímco v Česku vyšla před třemi lety státní maturita na 150 milionů korun, Slovensko ji zvládlo udělat za 18 milionů. Tedy osminásobně levněji. Tuzemští politici nyní hledají cesty, jak maturitu nejen změnit, aby odpovídala 21. století, ale i zlevnit. A inspirovat se chtějí v zahraničí. I proto na ministerstvo školství přijela předat svoje zkušenosti Romana, dlouholetá šéfka slovenské obdoby českého Cermatu – organizace připravující maturity. Úspor lze podle ní dosáhnout několika způsoby. Jednou z možností je například dělat písemnou část maturit elektronicky. Což zkouší na vybraných slovenských školách od roku 2015. „Jsou na to pochopitelně třeba počítače, které jsou drahé, ale efektivita je vysoká,“ popisuje Kanovská.

Martina Mašková: Čtenářství není o genech. V rodině je ale přenosné a základ k němu se vytváří už v brzkém věku, míní odborník

Knižní série Harryho Pottera je tu letos s námi již 25 let. Příběh o kouzelnickém učni ovlivnil nejen děti, ale i dospělé po celém světě a přivedl je opět ke čtení. Jak je to možné? Proč dětský příběh zlákal i dospělé? Jak přivést děti ke čtení a jak je na tom obecně české čtenářství?

Hana Vaverková: Badatelkou do smrti

Každý pedagogický pracovník má povinnost se vzdělávat, řekla ředitelka a předložila nám k vyplnění Plán osobního profesního rozvoje. A já, kousek před sedmdesátkou, jsem se upsala k formativnímu hodnocení a k bádání. 

Lucie Kocurová: Ty nejlepší školy jsou na Moravě, v Praze vzdělávání brzdí nedostatek učitelů

Kde v Česku mají kvalitní základní školy? A jaké faktory ovlivňují vzdělávací úspěšnost dětí? Odpovědi na tyto otázky nyní nabízí studie společnosti PAQ Research.

Eduzměna: Unikátní projekt měnící vzdělávání hledá cesty, jak se šířit dál

Nadační fond Eduzměna pracuje na systémové změně vzdělávání. Na Kutnohorsku hledá společně s pedagogy, dětmi, rodiči, vedením škol a jejich zřizovateli, co je třeba udělat pro to, aby se všechny školy v regionu dál rozvíjely. A aby děti chodily do školy rády a škola je dokázala připravit do života. Nyní je pilotní projekt v poločase – má za sebou řadu výsledků a dat, popsané slepé uličky i příklady dobré praxe. A tak Eduzměna začne ověřovat postupy, jak to, co funguje v jedné obci s rozšířenou působností, šířit do dalších: rychleji, jednodušeji, efektivněji. A pro toto ověřování nyní hledá partnerské regiony.

Využití sociometrie jako prevence šikany nadaných žáků

Terčem šikany se často stávají mimořádně talentované děti – právě pro svou odlišnost. Tento článek přináší nástroje, které pomohou předcházet rozvoji šikany ve školním kolektivu. 

Lucie Römer: Každé dítě by mělo vědět, co mu při učení pomáhá. A taky to dostat

Jedním ze slov skloňovaných snad ve všech plánech na rozvoj školství je individualizace. Úprava výuky podle potřeb jednotlivých žáků byla také námětem letní školy Eduzměny. Zkušenosti z praxe přinášejí lektorky Barbora Heřmanová a Věra Váňová Krejčová v dvojrozhovoru.

Projekt K budoucnosti mění život studentů ve Středočeském kraji. Kraj získá 30 milionů korun na zkvalitnění výuky

Prostřednictvím projektu K budoucnosti, který Nadace rozvoje občanské společnosti realizuje, se mění přístup studentů i pedagogů k odborné výuce. Jeho cílem je podpořit modernizaci školství, zapojit studenty aktivně do výuky a zvýšit kvalitu studia. V následujících pěti letech bude do Středočeského kraje investováno téměř 30 milionů korun.

Robert Čásenský: Z nadaných dětí ty takzvaně „normální“ prostě neuděláte

Narodily se s neobvyklými rozumovými schopnostmi. Přesto to mohou mít ve škole těžší než ostatní. Potíž je, že škola často jejich mimořádné nadání neodhalí anebo neví, jak ho správně rozvíjet, říká psycholožka Šárka Portešová. Takové děti pak mohou učitelům a spolužákům připadat divné, ocitnout se v izolaci nebo úplně ztratit o školu zájem.

Pavel Kasík: V cizině se mladí naučí skvělou vědu. Česko je musí lákat zpět, říká lékař

Působil na prestižních univerzitách v USA a Francii, patří mezi špičky v oboru. Přesto se Radek Špíšek vrátil do Česka. Obává se však, že zde stále nejsou ideální podmínky pro vznik excelentní vědy. Chybí třeba výuka v angličtině.

Obchodná akadémia Žilina (SR): Jazykové kurzy pre učiteľov v školskom roku 2021/2022 v rámci programu Erasmus+

Nezkusíte to také jako kolegové ze Slovenska?

Zuzana Tascas: Cizí jazyk se v australské škole nenaučíte

Cizí jazyk v Austrálii, ve státě Viktorie, se pravděpodobně nenaučíte ve škole. Buď máte štěstí a žijete v oblasti, kde se váš rodný jazyk nebo jazyk, který chcete studovat, vyučuje v rámci Viktoriánské školy jazyků (Victorian School of Languages VSL), nebo si musíte najít soukromého učitele.

Vladimíra Spilková: Stát nesmí rezignovat na dohled nad regulovanou profesí učitele

Z dopisu Prof. PhDr. Vladimíry Spilkové, CSc., poslancům k novele zákona o pedagogických pracovnících vybíráme: "Novela zákona jako celek obsahuje řadu potřebných změn. Konkrétně se jedná o systémovou podporu začínajících učitelů včetně zavedení tzv. adaptačního období, legislativní ukotvení uvádějícího, provázejícího i třídního učitele a dalších podpůrných profesí a pozic ve školství, jako je např. školský logoped, speciální pedagog, či psycholog a v neposlední řadě také garance platů pedagogických pracovníků navázáním na průměrnou mzdu v ČR. 

Je však znehodnocena několika kontroverzními paragrafy, které zásadním způsobem ohrožují učitelskou profesi a její prestiž ve společnosti a zejména kvalitu vzdělávání v regionálním školství. Zásadní je, že pro tak radikální a učitelskou profesi degradující krok nejsou věrohodné důvody opřené o relevantní data."

Vyjádření Asociace děkanů pedagogických fakult k novele zákona o pedagogických pracovnících

Také Asociace děkanů vydala tiskovou zprávu a prohlášení, ve kterém se vyjadřuje k jednotlivým systematickým chybám novely a varuje před riziky v případě, že novela vejde v platnost. 

Petr Najvar: Učitelé bez pedagogického vzdělání? To je návrat o sto let!

To, aby kvalifikaci učitelům přiznávali ředitelé školy, je pořádně velkým krokem zpátky.

Školství je potřeba měnit odspodu

Výjimeční a inspirativní učitelé fyziky a informatiky převzali 28. října ceny Albertus. Do třetího ročníku bylo nominováno 30 pedagogů působících na gymnáziích, základních a středních školách po celé ČR. Sedm z nich porota vybrala mezi finalisty. Mezi nimi je RNDr. Věra Koudelková, Ph.D., učitelka fyziky na ZŠ generála Františka Fajtla a vědecká pracovnice na Katedře didaktiky fyziky MFF UK.

Získat pro revidované RVP učitele je klíčové. Bez nich nemá sebelepší kurikulum šanci něco změnit

Můžete si přečíst shrnutí diskuse z říjnového Kulatého stolu SKAV a EDUin na téma Jak to bude dál s revizí RVP? Diskuse se věnovala procesu tvorby nového kurikula pro základní školy, který již odstartoval, přestože ještě není schváleno definitivní zadání pro revizi. Dokument Hlavní směry revize RVP ZV stále prochází vnitřním připomínkovým řízením na ministerstvu školství.

Dominika Hromková, Michaela Endrštová: Kamarád na dva roky. Útěku učitelů ze škol začínají bránit zkušenější mentoři

Až patnáct procent začínajících učitelů svou profesi do dvou let opustí. Chybí jim podpora a připadá jim, že jsou na všechno sami. Ministerstvo školství doufá, že je udrží díky uvádějícím učitelům. Zkušenějším kolegům, kteří jim budou první dva roky pomáhat. Úspěšně to zkouší třeba na základní škole ve Velké Bíteši. Zástupkyně místního ředitele odhaduje, že tím udrželi už tři mladé učitelky.

Jak to vypadá s revizí RVP? SKAV a EDUin na toto téma uspořádaly kulatý stůl

V rámci Národního pedagogického institutu (NPI ČR) se již jednotlivé pracovní skupiny pustily do revize rámcového vzdělávacího programu pro základní školy (RVP ZV), zatím ale nemají v ruce definitivní zadání.

Na periferní školy zapomínáme, myslí sí Miroslav Hřebecký

Přečtěte si rozhovor Petry Mackové s Miroslavem Hřebeckým o projektu na podporu periferních malotřídních škol „Kam chodí vítr spát“, který vznikl pro web zapojmevsechny.cz. Vybraných pět malotřídních škol v periferních oblastech ČR dostává všestrannou podporu: mentoring, procesní audit, vzdělávání. To vše za účelem stabilizace škol a zvyšování kvality vzdělávání. Téma podpory škol na periferii by Miroslav Hřebecký po skončení projektu rád přenesl i na úroveň ministerstva školství nebo školní inspekce.

Jak vypadá české odborné školství při pohledu zvenku? S ostatními zeměmi EU jej porovnává nová studie

Diskuse o budoucnosti odborného školství se v Česku točí kolem přebujelé soustavy oborů, kvality učňovského vzdělávání nebo příliš brzkého rozdělení mladých lidí do vzdělávacích větví, po němž je už obtížné změnit směr. Jen zřídka má ale diskuse přesah za hranice a vidí české odborné střední školy v kontextu jiných evropských vzdělávacích systémů. Jak vypadá při pohledu zvenku?

Oldřich Matoušek a kolektiv: Strategie a postupy v sociální práci

Kniha přináší ucelený přehled oborových přístupů užívaných v současné sociální práci. Jejich praktická aplikace je pak dokumentována na názorných kazuistikách, jednotlivá hesla jsou logicky členěna do tematických oddílů.

Zuzana Tascas: „Buddies program“ je na většině australských základních školách běžná součást školního programu

Zkušenější buddies (děti z vyšších ročníků) svým svěřencům z nižších ročníků pomáhají nejen začlenit se do školy, ale také pochopit složitější učivo, čtou jim knížky nebo si jen tak povídají a sdílejí své zážitky i pocity. Celý program má za úkol propojit děti mezi sebou a vytvořit přátelskou a bezpečnou atmosféru ve škole.

Lucie Kocurová: Nejlepší školy najdeme ve východní Asii a na severu Evropy. Proč jsou jejich žáci úspěšní a jak se to testuje?

Jak se vůbec pozná to „nejlepší školství“? K mezinárodnímu porovnávání kvality školských systémů, které by v ideálním případě mělo vést ke sdílení dobré praxe a reformám v hůře hodnocených zemích, slouží hned několik mezinárodních srovnávacích testů. Patří k nim také testy TIMSS a PISA, které v Česku administruje Česká školní inspekce a jež veřejnosti nabízejí jisté srovnání žákovských vědomostí v různých zemích světa.

Dobrá praxe: Formativní hodnocení a sebehodnocení

Ředitelka soukromé Základní školy Školamyšl v Litomyšli, Radoslava Renzová, začala pracovat se slovním hodnocením žáků v roce 2009, v době, kdy ještě působila na pozici ředitelky v Základní a Mateřské škole Svitavy– Lačnov. V rozhovoru s ní, který vám přinášíme, se dočtete, s jakými hodnoticími nástroji (a formuláři) pracují učitelé v ZŠ Školamyšl, co jsou to triády, proč v hodinách učitelé neznámkují, a k čemu je užitečné, aby žáci hodnotili sami sebe i svoje spolužáky ve výuce.

Lucie Kocurová: Ti nejnáročnější žáci odhalují nejlépe, co v systému nefunguje, říká americká profesorka Heather George

Méně kázeňských problémů, bezpečí a podporující atmosféra ve škole i více času pro učení – systém pozitivní podpory chování, známý ve světě pod zkratkou PBIS, pomáhá dětem i učitelům. Tato metoda už se testuje v několika českých školách a v minulosti se osvědčila například při integraci syrských uprchlíků v tureckých školách. Do Česka ji přijede školit americká profesorka Heather George.

Projekt K budoucnosti mění život studentů ve Středočeském kraji. Kraj získá 30 milionů korun na zkvalitnění výuky

Prostřednictvím projektu K budoucnosti, který Nadace rozvoje občanské společnosti realizuje, se mění přístup studentů i pedagogů k odborné výuce. Jeho cílem je podpořit modernizaci školství, zapojit studenty aktivně do výuky a zvýšit kvalitu studia. V následujících pěti letech bude do Středočeského kraje investováno téměř 30 milionů korun.

Michal Kneblík: Na prvním stupni by žáci dali škole za 1, starší jsou často nespokojení

Přes 27 tisíc žáků poskytlo svým základním školám zpětnou vazbu, a to v rámci dotazníkového šetření Mapa školy. Z něj vyplývá, že čím jsou školáci starší, tím jsou kritičtější.

Základka – první český dokumentární podcast ze školy

Podoba českého školství je v posledních letech předmětem společenské diskuze. Mnozí rodiče, ale i učitelé, volají po změnách. Nový podcast Základka si klade za cíl ukázat, jak může fungovat škola, v níž je téměř vše jinak. Nezvoní zde, děti si tykají i s ředitelkou, rozhodují o pravidlech školy a vlastně někdy i o tom, co se budou učit, hodiny nemají 45 minut, chybí předměty i známky a tak by se dalo pokračovat. 

Obchodná akadémia Žilina (SR): Odborná prax žiakov v Dubline v roku 2022

Zajímavá zkušenost kolegů ze Slovenské republiky.

Štěpánka Vontrobová: Svobodná škola je super. Dokáží však děti se svobodou skutečně samy pracovat?

Chcete si sami určovat, co, kde, kdy a s kým se budete učit? Je to koncept, po kterém by asi skočila velká část dospělých – konečně se učit něco, co nám dává smysl, co nás skutečně zajímá, co opravdu potřebujeme. Wow. Mají to ale tak i děti?

Lenka Kašparová: Jde to i bez pětek

Robert Čapek alias Líný učitel seznamuje ostatní pedagogy s moderními výukovými metodami a také se věnuje vlastní učitelské praxi. Kromě toho stihl vydat už osm knih, kde ostatním učitelům radí, jak učit, a příliš se přitom nezapotit.