Miroslav Hřebecký: Školy a ministerstvo potřebují provázat. Pomoci může nová úroveň vzdělávacího systému

Pandemická situace naplno ukázala, v čem jsou slabiny extrémně decentralizovaného nastavení českého školství. Ministerstvo školství vydává doporučení, ve výsledku ale provedení a kvalita distanční výuky závisí na jednotlivých ředitelích a učitelích. Ve stávající situaci jsou nespokojení ředitelé, zřizovatelé a nakonec i ministerstvo. Provázat školy a ministerstvo by měla nová regionálně zakotvená úroveň řízení a podpory, tzv. střední článek vzdělávacího systému. Text shrnuje problém a rozebírá konkrétní podoby, které střední článek může nabýt.

Tomáš Feřtek: Pedagogická kvalifikace není totéž, co diplom z fakulty

Podstatné je, aby si učitel mohl doplňovat znalosti, dovednosti a schopnosti právě ve chvíli, kdy to potřebuje.

Karel Gargulák: Víme, jak dobře připravovat učitele, ale pořád to neděláme

V době pandemie se ještě více ukázalo, jak je kvalita učitelské práce a pedagogických kompetencí důležitá. Zároveň se aktuálně mění cíle a obsah vzdělávání – a příprava učitelů na to musí reagovat. Cílem tohoto textu je představit některé z již realizovaných inspirací. Zároveň popsat to, co stojí v cestě jejich dalšímu šíření.

Jan Kaczor: „Maturita“ – nevíme, co to je, ale všichni na to máme názor

Premiér Andrej Babiš nedávno zcela nečekaně rozvířil vzdělávací debatu "bleskem z čistého nebe" – návrhem na dobrovolné nahrazení maturitní zkoušky "úřední maturitou". Argumentem mu je vlastní zkušenost: "Zaměstnával jsem 35 tisíc lidí a nikdy jsem se na maturitu neptal," nechal se slyšet ve svém pořadu Čau lidi.

O legiích se děti mohou učit pomocí karetní hry: jednoduše a zdarma

V době distanční výuky, kdy učitelé hledají cesty, jak dětem předávat látku v online prostředí, se základním a středním školám nabízí zajímavá novinka. Historie v kartách je pokus o přenesení učebnice dějepisu do interaktivní, hravé podoby. Autor této obrázkové encyklopedie Zdeněk Ležák nabízí učitelům i dětem možnost zapojit se do vytváření legionářského světa.

Jiří Klabal: Člověk se základním vzděláním by měl minimálně vědět, proč padá na hubu

"Nedůležitý? Učím dějiny a literaturu. Odkdy je to nedůležité?“, diví se židovský profesor historie v krakovském ghettu, když mu mladý esesák jako nepotřebnému odmítne přidělit pracovní knížku. Tato scéna ze Schindlerova seznamu se mi vybavila, když jsem listoval revizí Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání, dokumentu, jenž vymezuje závazné rámce vzdělávání v jeho jednotlivých etapách. V dobách, kdy jsme ještě věci označovali přímo a nezaobalovali vše do rádoby odborných termínů, řekli bychom jakési osnovy.

Jiří Münich: Testování a zkoušky ve školství: jak fungují a co způsobují

Rok co rok se tisíce žáků účastní státní maturitní zkoušky a rok co rok nastane kontroverze okolo jedné nebo více zadaných úloh. Centrum pro zjišťování výsledků ve vzdělávání (CZVV, také známé jako CERMAT) – zodpovědné vedle maturitní zkoušky rovněž za jednotnou přijímací zkoušku – bývá vystavováno kritice za obsah testu i podobu jednotlivých úloh. Jednu z těchto kritik dokonce stvrdil svým rozhodnutím soud. Na základě testů administrovaných CZVV se rozhoduje o dalších příležitostech ve vzdělávání i v životě žáků základních i středních škol. Není divu, že jejich podoba je předmětem takového zájmu zasažené veřejnosti. Kvalitou několika úloh maturitní zkoušky dopady testování na český vzdělávací systém nekončí.

7 tezí k aktuální revizi RVP ZV – otevřený dopis ministru Robertu Plagovi

S navrženou revizí RVP vyjádřila nesouhlas i odborná historická komise, která se podílela na formulaci východisek revize dějepisného RVP. Otevřený dopis ministru Plagovi vyzývá k veřejné diskusi. Deklarace kritizuje plošný a nesystémový tlak na posílení informatiky (ICT) na úkor "naukových" předmětů, ale také direktivní způsob komunikace ze strany MŠMT. Z původních dlouhodobě připravovaných návrhů přitom nebylo využito nic.

Jak rozumět změnám v RVP pro základní školy? U kulatého stolu SKAV a EDUin se diskutovalo o malé revizi informatiky i o škrtech

Digitální svět se za posledních 17 let změnil k nepoznání, žáci základních škol se ale o informačních technologiích stále učí podle rámcového vzdělávacího programu z roku 2004. O tom, že je to potřeba změnit, se diskutuje minimálně 15 let.

Jitka Polanská: Učni za korony – Depresi nemáme, nálada tak na trojku, ale do provozu půjdeme jako nedouci, to je fakt

Žáci učebních oborů jako Štěpán, Lukáš a Michal obvykle tráví polovinu školního roku praxí. Tuhle část učení mají ostatně nejraději, ale v dílnách Integrované střední školy ve Vysokém nad Jizerou už dlouho panuje ticho a klid. Někteří kluci si udrželi práci v autoservisech, jiní jsou s tátou v domácí dílně. Ti ostatní se snaží zaplnit plonkový čas, jak to jde. Je sice hezké nemuset brzo ráno vstávat, ale uvnitř hlodá červík strachu: Udělám závěrečné zkoušky? A i když je udělám, s čím pak půjdu do provozu? Nenaučil jsem se, co jsem měl, to je jasné.

Karel Gargulák: Žáci, na které jsme zapomněli, potřebují jiné odborné školy a celoživotní profesní vzdělávání

Střední školství v České republice nedává žákům prostor využít naplno jejich vzdělávacího potenciálu. Jeho odborná větev není připravena na novou roli v systému celoživotního profesního vzdělávání. To jsou problémy i výzvy, kterým český vzdělávací systém čelí již dlouho. Uzavření škol ohrožuje žáky odborných škol ještě významněji. Učňům fakticky vypadl rok praktické výuky a letos na jaře budou bez těchto znalostí skládat závěrečné zkoušky. Jejich situaci nikdo neřeší.

Společenský status učňovského vzdělávání v ČR: vývoj posledních 15 let a srovnání se zahraničím

Učňovské vzdělání v Česku vykazuje jeden z nejnižších společenských statusů v rámci Evropy. Je nejméně atraktivní volbou pro žáky hlásící se na střední školu. 40 % žáků směřujících do učňovského vzdělávání má nedostatečnou úroveň gramotnosti.

Marshall B. Rosenberg: Nenásilná komunikace v praxi

Čeká vás nepříjemné setkání se šéfem. Právě vám volala učitelka, aby si postěžovala na vaše dospívající dítě. Je večer a pohádali jste se s partnerem. Co uděláte?

Štěpán Kment: Školy jsou už v digitálu. Technologie mohou zlepšit vzdělávání po covidu

EDUin zveřejnil Audit vzdělávacího systému za rok 2020. Nezávislá analýza shrnuje současnou situaci a také hledá cesty k řešení aktuálních výzev českého školského systému. Pět analytických textů analyzuje v širším kontextu aktuální témata českého školství, nechybí také shrnutí toho nejdůležitějšího, co se ve vzdělávání událo během loňského roku. Dnes představíme první téma.

František Tichý: Musíme se přizpůsobit situaci, jinak jsme v evoluční pasti

Když mu bylo 24 let, založil gymnázium Přírodní škola, které vede dodnes. Je tak po padesátce možná služebně nejstarším ředitelem v Česku, i když nosí spíš pohorky než kravatu. Jeho vize školy má hluboké kořeny, vedou k legendárním projektům Dona Boska, Eduarda Štorcha, Přemysla Pittra nebo Antona Makarenka. Všechny tyto osobnosti podle Františka Tichého spojuje to, že do práce s dětmi daly celý život. A to je i jeho případ.

Hana Vaverková: Nebudem si nic nalhávat, stojí to za…

Je konec února 2021. Před rokem v tuto dobu jsme jen matně tušili, že je něco ve vzduchu. A že mráz sice přichází z Kremlu, ale ten z… virus z Číny. Což vyjde nastejno. V březnu zavřeli školy a mně nastala online výuka. Na dálku s čtvrťákama a páťákama a na živo s osmiletou vnučkou.

Jana Straková, Jaroslava Simonová: Vztah akademické marnosti a výsledků žáků: různé mechanismy pro matematiku a čtenářskou gramotnost

Výzkumy ukazují, že žáci odborných středoškolských programů mají horší výsledky než žáci všeobecně vzdělávacích programů i tehdy, když zohledníme jejich vstupní výsledky a rodinné zázemí. Možné příčiny tohoto jevu výzkumníci spatřují v klimatu školy. V této stati je klima školy operacionalizováno prostřednictvím kultury akademické marnosti. Zkoumáme, zda pocit akademické marnosti ovlivňuje výsledky žáků 3. ročníků gymnázií, středných odborných škol a středních odborných učilišť v matematice a ve čtenářské gramotnosti, zohledníme-li jejich rodinné zázemí a vstupní vědomosti. 

České školství přichází každý rok o tisíce potenciálních učitelů

Až 15 tisíc mladých lidí, kteří při výběru vysoké školy zvažují kariéru učitele, si zvolí jiný obor. Lidé, kteří by chtěli učit, se za katedru nepostaví kvůli malé prestiži profese, nízkým platům a pochybám o kvalitě studia. Poukazuje na to studie agentury PAQ Research zpracovaná pro organizaci Učitel naživo.

Novinky Pedagogické knihovny J. A. Komenského za leden

Můžete opět nahlédnout do novinek Pedagogické knihovny J. A. Komenského za měsíci leden. Vybrali jsme pro vás několik ukázek.

Pro svobodnou hru jsou největší překážkou nedostatek inspirace a absence hranic, říká přírodní pedagožka Johana Passerin

Čím více věcí si s sebou do lesa bereme, tím méně se zabýváme přírodou a sami sebou, vždyť k naprosté většině činností s dětmi v přírodě nepotřebuje průvodce ani dítě nic víc než sebe sama. To je východisko metodiky „prahry“, kterou se zabývá v nové publikaci Johanna Passerin, lektorka, pedagožka a zakladatelka lesní školky Hvězdy v lese. A nemyslí přitom jen na dětskou fázi her.

Jan Markovič: Hledání důvěry u dětí i učitelů

Cítila se nepochopená a měla problémy s učením. Žákyně základní školy se proto rozhodla svou obtížnou situaci vyřešit radikálně − útěkem z domu. Policii se ji naštěstí podařilo rychle najít. Takové řešení svých potíží občas zoufalé děti volí. Zvláštní chování žáků mohou včas rozpoznat i učitelé a poslat je za školním psychologem. Tedy pokud škola někoho takového má.

24. 3. 2021 UK: Konference Jak dál s řešením pandemie covid-19?

První potvrzený případ nemoci covid-19 se objevil v ČR už před rokem, přesně 1. března 2020. Co všechno se od té doby změnilo? Jak Česká republika zvládá pandemii? A jaká další řešení je nutné v letošním roce přijmout?

Teenagerům chybí schopnost logicky přemýšlet, distanční výuka nepomáhá

Současní teenageři nemají schopnost logicky přemýšlet, zvykli si až příliš spoléhat na moderní technologie a aplikace. Ukázaly to výsledky 11. ročníku vědomostní soutěže IT-SLOT mezi českými žáky osmých a devátých tříd základních škol. Na vině může být i distanční výuka.

Silvie Pýchová, Sabina Poláková: Jak zlepšovat vzdělávací systémy přístupem "vedení ze středu" (Leading from the Middle)

Příspěvek profesora Andyho Hargreavese na konferenci Úspěch pro každého žáka realizované online 3. 11. 2020 považujeme za natolik zásadní, že jsme se rozhodli připravit pro vás přepis jeho vystoupení přeložený do českého jazyka. Andy Hargreaves je vládním konzultantem mnoha zemí na „střední článek ve vzdělávání“ a emeritním profesorem Bostonské univerzity.

AŘZŠ podpoří návrh středního článku vedení a podpory škol, nikoli řízení

Ve středu 17. 2. proběhl další ze sedmi zpětnovazebních workshopů členů Partnerství 2030+. Vedoucí experti Pracovních skupin Střední článek a Wellbeing představili třiceti členům Asociace ředitelů základních škol ČR (AŘZŠ) první pracovní návrhy podoby středního článku vedení regionálního školství a opatření na podporu wellbeingu učitelů a žáků. 

Tomův příběh – přetékající kbelík

Minulý týden jste si mohli přečíst v rubrice Odborná literatura o knize Jak plný je tvůj kbelík? Jejími autory jsou psychologové Tom Rath – vnuk a jeho dědeček Donald O. Clinton. Dnes je tu pro vás část čtvrté kapitoly knihy.

Jaroslav Mašek: 21 vlastností učitele nejen pro rok 2021

V roce 2020, stejně jako v těch předešlých, jsme se na Spomocníkovi věnovali aktuálním tématům, týkajících se problematiky současného i budoucího vzdělávání ve spojení s moderními technologiemi, které je utváří. Mezi tato témata patřila například revize vzdělávání, online výuka, hybridní výuka, digitální občanství, digitální minimalismus, wellbeing, rovnost a spravedlnost, kooperace a kolaborace a řada dalších.

V celkem 108 článcích jsme se zamýšleli nad smysluplným integrováním technologií v kontextu uvedených témat a snažili se pomoci učitelům dívat se víc dopředu, přemýšlet o svých možnostech, příležitostech, dalším směřování i osobním rozvoji. Tyto články tak nepřímo definují charakteristické vlastnosti učitelů, a to nejen pro tento rok, ale i pro ty další.

Think-tank Univerzity Karlovy Vzdělávání21: Rizikovost školního prostředí pro šíření covidu-19

Think-tank Univerzity Karlovy Vzdělávání21 se důrazně připojuje k apelu odborné veřejnosti, která upozorňuje na neudržitelnost současného stavu spojeného s dlouho trvajícím distančním vzděláváním a jeho dopady na znalosti a dovednosti dětí, žáků a studentů (dále jen „žáci“) a celkové fungování jejich rodin, včetně souvisejících psychologických, sociálních a ekonomických aspektů. Návrat žáků k prezenční výuce však musí provázet přísná protiepidemická opatření, musí být bezpečný a dlouhodobě udržitelný.

Národní pedagogický institut ČR: Jak nově učit informatiku

Ministerstvo školství představilo zásadní změny ve výuce informatiky na základních školách. Školy se nově budou muset věnovat informatickému myšlení. Jak na to, bude pedagogům radit Národní pedagogický institut České republiky, mimo jiné i skrze nové webové stránky revize.edu.cz.

Než se děti vrátí do škol: 8 tipů pro rodiče při distanční výuce

Vláda se zabývala návrhem ministerstva školství, jak vrátit děti do škol. Některé nebyly ve škole od poloviny října a „home office“ jim nesvědčí. Problémem není jen samotná distanční výuka a zvládnutí učiva, ale také sociální izolace. Rodiče i učitelé pozorují dopad uzavření škol na duševní zdraví dětí. 

Lidové noviny: Učitelé mnohdy netuší, že jim chybí znalosti a dovednosti, které kdyby si osvojili, budou na tom lépe oni sami i jejich žáci, říká Tomáš Zatloukal

Přečtěte si rozhovor Jitky Polanské s ústředním školním inspektorem Tomášem Zatloukalem o tom, co nám o stavu školství a učitelské profese říkají šetření TIMSS a PISA. Text vyšel v příloze Akademie Lidových novin.

Jana Hrubá: Jak vznikala Bílá kniha?

V letech 1999–2001 jsem měla tu čest být členkou základního a později redakčního týmu Bílé knihy. Letos v únoru uplyne již dvacet let od jejího přijetí vládou ČR. Šéfredaktorka Řízení školy paní Naďa Eretová mě vyzvala, abych na toto období zavzpomínala tak trochu zevnitř procesu vzniku prvního strategického dokumentu po roce 1989. Vycházím přitom ze svého archivu – listinného a posléze i digitálního. Myslím si totiž, že tento ne všemi vstřícně přijímaný dokument měl svůj význam, ba dokonce že jeho nasměrování se promítá i do současnosti více, než si v současnosti uvědomujeme. 

Tom Rath, Donald O. Clifton: Jak plný je tvůj kbelík? Pozitivita tvého života

Americký Gallup zaujímá přední světové místo v oblasti výzkumu veřejného mínění. Dva jeho špičkoví odborníci, kteří napsali tuto knihu, užívají jednoduchou metaforu kbelíku a naběračky, aby ohodnotili, jestli náš kontakt s jinými lidmi (partnery, přáteli, spolupracovníky nebo třeba úplně cizími lidmi) přispívá k naplnění našeho kbelíku, tedy k intenzivnějšímu zakoušení pozitivity, či z něj naopak ubírá, tedy způsobuje, že prožíváme negativně.

Petra Hůlová: Děti a jejich skutečný svět on-line

Hodně z nás má doma děti na on-linové výuce a zoufáme si. Vypozorovala jsem, že počet nešťastných rodičů, alespoň v mém okolí, výrazně převyšuje počet nešťastných dětí. A není to jen tím, že rodiče sobecky trápí i fakt, že mají děti pořád doma, ale také tím, že starý svět naráží do nového. A zatímco starý svět je omráčen, ten nový se jen rychleji zabydluje tam, kam měl beztak namířeno.

Josef Mačí: Chystá se největší doučovací akce. Zapojit se může až padesát tisíc žáků

Loni v srpnu se do vzdělávacích dnů zapojilo 172 škol a přes 5 tisíc dětí. Letos by letní doučování mohlo být desetkrát větší. Projekt připravuje Asociace školních sportovních klubů. Start je ale v rukou Ministerstva školství.

Ředitel Tvořivé školy: Děti na distanční výuce ztrácí motivaci k učení

Školy jsou zavřené a většina dětí se už několik měsíců opět učí distančně z domova. Co to znamená pro žáky a jejich rodiče? Co dětem bere a co jim dává distanční výuka, a jak by měli rodiče postupovat při učení s dítětem? Od kolika let jsou děti schopné samostudia, a roste nám v době koronavirové „hloupá generace“? Na tyto otázky odpovídal ředitel Tvořivé školy Čeněk Rosecký.

Štefan Klíma: Otevřít, či neotevřít?

Kolegyně, kolegové, politický vývoj postoje k otevření škol nabral rychlých obrátek. Řekl bych, že dokonce tak rychlých, že touha po otevření škol mnohdy předstihla rozum a realitu. Pojďme společně hledat cestu, jak to udělat… prosím.

Petr Švihel: Deváťák napsal ministrovi, co zažívá při distanční výuce

Zdánlivé výhody on-line výuky vystřídala realita: nedostatek pohybu, ztráta režimu a všeobjímající lenost. Žák deváté třídy a jeho učitelka poslali ministrovi školství otevřený dopis.

Jaromír Beran, Martina Běťáková: Střední článek – další úředníci, nebo reálná pomoc školám?

Pojem „střední článek“ se v posledních měsících objevuje čím dál častěji. Píší o něm média, mluví o něm ministr školství Robert Plaga, o středním článku debatují odborníci na seminářích, stal se i hlavním námětem 8. ročníku konference „Úspěch pro každého žáka“. Co je, resp. čím má být střední článek? A myslí všichni to samé, když o něm mluví?

Tomáš Feřtek: Maturity na potítku. Jejich změnu už jsme potřebovali. Covid ji jen urychlil

Narýsoval ministr Plaga úpravy včas? Vypustil ty správné části? Měl něco udělat jinak? A na co jsme v debatě o maturitách zapomněli?

Vyjádření Asociace učitelů HV k revizím RVP základního vzdělávání

Asociace učitelů HV reaguje na probíhající revize obsahu výuky na ZŠ a zejména na změny související s tendencí posílit informatiku, informační myšlení a robotiku. Tento záměr MŠMT je provázen redukcí učiva a snížením hodinové dotace v jiných předmětech včetně HV. Dění kolem úprav a zejména způsob jejich provedení AUHV považuje za netransparentní, až skandální!

Pojišťovna VZP rozdává zdarma pohádkové knížky. Až do konce února žádejte o knížky pro děti a hrajte o notebooky a tablety

Pokud jste škola, školka, dětský domov, sociální centrum, kroužek nebo třeba dětské oddělení v nemocnici, zkrátka jakákoliv instituce nebo sdružení, které pracuje s dětmi, požádejte o pohádkové knížky. Pojišťovna VZP, a.s. a její projekt Oživíme Česko vám je pošle zdarma. Neplatíte ani knížky, ani poštovné. Nic

Tajný učitel: 2020

Není to můj styl nebo zvyk, ale rok 2020 byl vážně speciální rok, proto mi přijde ne úplně nejhorší nápad se ho pokusit reflektovat jak na osobně pracovní rovině, tak se i pokusit o větší obrázek celého školství, samozřejmě zcela subjektivně.

Lucie Korcová: Teď nám hrozí, že se u příjímaček na střední školy neprojeví reálné znalosti jednotlivých žáků

Do konce ledna musejí střední školy oznámit, jakou formou letos proběhnou přijímací řízení. Ministerstvo školství jim totiž kvůli distanční výuce umožnilo, aby si sami určili jejich podobu.

Principy komunikace se žáky a rodiči podle Michala Dubce

Náš průvodce a zároveň odborník na komunikaci Michal Dubec v dubnu připravil webinář pro Národní pedagogický institut ČR na téma Komunikace se žáky a rodiči v dobách karantény, aneb jak si nepoškodit vzájemné vztahy. Nyní jsou jeho tipy opět aktuální.

Zuzana Kročáková: Jak rozvíjet vztahy se žáky v době online výuky

Americká učitelka Rita Pierson ve svém Ted Talku Každé dítě potřebuje hrdinu říká, že děti se nic nenaučí od těch, které nemají rády. Možná vás nemusí každé dítě mít opravdu rádo, ale aby se mohlo učit, potřebuje mít každé dítě pocit, že ho respektujete, že ho vnímáte, že se o něj zajímáte, že je pro vás důležité. Musíte mít s každým dítětem vztah a ono s vámi, teprve pak se můžete jeden od druhého učit.

Karolína Svobodová: Desatero distanční výuky pro moje děti

Četli jsme na Facebooku a nemůžeme odolat, abychom nešířili. Vždyť už první věta § 44 školského zákona o základním vzdělávání říká „…vede k tomu, aby si žáci osvojili potřebné strategie učení“. O to víc je to potřeba u distančního učení!

Lucie Fialová: Ve školách by se mělo mnohem víc číst. A nejen v hodinách češtiny

„Se vztahem ke knihám i knihovnám na tom nejsme špatně, ale když se měří čtenářská gramotnost, schopnost textu rozumět a kriticky jej posoudit, dle mezinárodních výzkumů, jako je PISA, i České školní inspekce rok od roku klesáme jak v rámci Evropy, tak celosvětově,“ říká v rozhovoru spisovatelka a propagátorka čtení Klára Smolíková.

Děti spolu komunikují nejčastěji přes sociální sítě

Děti v Česku s kamarády komunikují častěji přes sociální sítě než osobně. Na internetu či hraním počítačových her tráví většinou dvě až tři hodiny denně. Víc než pětina školáků je na síti pak pět a víc hodin denně. Zatímco třetina dětí ročně přečte víc než čtyři knihy, desetina si neotevře žádnou. Ukázalo to Minisčítání, do něhož se zapojilo 18.833 žáků a žaček od devíti do 15 let.

Lucie Kocurová: Někdy doma, někdy ve škole. Chystá se ověřování kombinovaného vzdělávání

Buď úplně doma, nebo úplně ve škole. Z událostí posledních měsíců se zdá, že české školství je nastaveno v podstatě jen na tyto dva módy. Stejně to ještě nedávno vypadalo i v mnoha firmách a nyní se mluví o tom, že částečný home office bude novou normou i po covidu. Ministerstvo školství plánuje, že podobný režim by do budoucna mohly zavést i školy. Pilotní projekt kombinovaného vzdělávání startuje v únoru. 

Bohuslav Bohuněk: Skoro 4000 žáků zhodnotilo distanční výuku

Co si o distanční výuce myslí veřejnost, ukázala rozsáhlá anketa na českých základních školách. Zapojily se do ní bezmála 4000 žáků, zhruba 700 rodičů a více než stovka pedagogů. Šetření proběhlo v rámci Národního testování 9. tříd realizovaném společností Scio.

Tisíce středoškoláků hodnotily distanční výuku, problémy přetrvávají

Česká středoškolská unie (ČSU) upozorňuje na nedostatky distanční výuky, které vyplynuly z provedeného dotazníkového šetření. ČSU přichází s vlastními řešeními těchto problémů a zároveň apeluje na ministerstvo školství i učitele. Unie na problémy tak nejen poukazuje, zároveň je připravena diskutovat možná řešení.

Online workshopy na školách učí rozpoznat formy násilí

Od konce září probíhají na základních a středních školách workshopy k prevenci sexuálního násilí a kybernásilí. Kvůli pandemické situaci se přesunuly do online prostoru. Prozatím. To však na zájmu o ně neubralo. Do května se jich má uskutečnit více než stovka.

Else Miller: Pod nohama cítíš stébla trávy

Pokud se vám špatně usíná, potřebujete se uvolnit a odpočinout si, autogenní trénink je v dnešní neklidné době skutečně smysluplným řešením, jak se zbavit neklidu a napětí.

Eduzměnu podpořilo memorandem ministerstvo i zřizovatelé

Nadační fond Eduzměna, jehož cílem je podpořit změny vzdělávacího systému v České republice, získal důležitou podporu. Ředitel Zdeněk Slejška včera podepsal memorandum o spolupráci s ministrem školství Robertem Plagou, hejtmankou Středočeského kraje Petrou Peckovou, starostou Kutné Hory Josefem Viktorou a manažerem MAS Lípa pro venkov Radkem Tvrdíkem.

Josef Valenta: Strašidlo formativního hodnocení obchází Českou republikou

Risknul jsem tenhle titulek, byť může být přijat obojace. Kdo považuje formativní hodnocení (FH) za „zase nějakou zbytečnou novinku“ se sice může zatvářit spokojeně, jenže já to tak nemyslím. A vyznavač naopak může znachovět hněvem nad mou zpátečnickou proklamací. Jenže to taky tak nemyslím ‒ tedy, že „obchází“, to ano, ale ne s tím „strašidlem“. Tak jak to myslím? Nu, je to takový vtípek…

Hodnotit na vysvědčení slovně, nebo známkami? Zkušenost s distanční výukou znovu otevřela diskusi o školním hodnocení

Když po vánočních prázdninách ministerstvo školství zveřejnilo netrpělivě očekávané doporučení, jak by měly školy po dalším „covidovém“ pololetí hodnotit své žáky na vysvědčení, rozpoutalo to živou diskusi. Velké pozornosti se dostalo zejména doporučení, aby učitelé dali na vysvědčení (pokud jim to školní řád dovoluje) přednost hodnocení slovnímu nebo kombinaci slovního hodnocení a známek. 

Pro pololetní vysvědčení dáváme učitelům příklady slovní zpětné vazby

Vzhledem k nestandardnímu průběhu školního roku vyzvalo ministerstvo školství učitele, aby první pololetí ukončili místo známek slovní zpětnou vazbou. Učitelská platforma proto pro inspiraci zveřejnila přehled různých druhů slovních hodnocení, které lze kombinovat s tradičním známkováním. Tyto příklady zveřejnilo na svém portálu i ministerstvo školství a rozeslalo je do škol.

„Vyzkoušejte slovní hodnocení místo známek,” vybízí Ondřej Šteffl, zakladatel ScioŠkol

Koronavirová krize přiměla české školství k velkým změnám během krátké doby. Nutnost zavřít školy rozhýbala distanční výuku a vyvolala plno otázek na to, jak bude vzdělávání vypadat po skončení výjimečného stavu. Po zavedení online formy učení vylétá další vlaštovka – možnost škol využít k hodnocení dětí místo známek slovní zpětnou vazbu.

Robert Čapek: Cesta je cílem

Moderní strategie Líného učitele potřetí a inspirace pro zlepšení pedagogických dovedností každého učitele - v seriálu ukázek, tentokrát z knihy Líný učitel. Kompas moderního učitele.

Klára Koubská ze ZŠ Smart: Digitální gramotnost patří mezi naše priority

Roudnická základka získala první místo v Cenách za inovace ve vzdělávání EDUína. Bodovala s Buddies programem z grantu Nadace O2. Tamní úspěšné učitelce Kláře Koubské jsme položili otázky věnované současnosti i blízké budoucnosti českého školství, které čekají nevyhnutelné změny.

Vladimíra Spilková: De-profesionalizace učitelství jde v protisměru k trendům ve vyspělém světě

Otevřený dopis prof. Vladimíry Spilkové poslancům k novele zákona o pedagogických pracovnících.

Tajný učitel: Dějepis jinak

V říjnu, během asi tří dnů, na mě z několika rohů internetu, ale i od reálných lidí, vyskočilo jedno téma – můžeme dějepis učit jinak? A může to „jinak“ znamenat učit dějiny „obráceně“, od moderních dějin k pravěku? A tak jsem si našel pár textů, zamyslel jsem se a nechal vše uložit na pozdější finální zamyšlení a přečtení všeho, co jsem vložil do záložek.

Stanislav Štěpáník: Výuka češtiny mezi tradicí a inovací

Obraz výuky českého jazyka, který analyzované transkripty  poskytují, není dobrý. Hlavní výsledek této práce je varovný: výuka českého jazyka chronicky trpí oddělením jazyka od komunikace.

Zuzana Hronová: Češtinu učíme dvě stě let stejně, je čas z toho vybřednout, říká autor nové příručky

Učebnice jsou plné umělých vět, nesmyslných příkladů, hloupých úloh. Žáci nepotřebují být jazykovědci, ale porozumět textu, umět komunikovat, odhalit manipulaci, vyplnit formulář, říká didaktik Stanislav Štěpáník. "Odtrháváme jazyk od jeho užití, i když jsou to spojené nádoby," varuje v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Robert Čapek: Edukační sextant

Moderní strategie Líného učitele potřetí a inspirace pro zlepšení pedagogických dovedností každého učitele – v seriálu ukázek, tentokrát z knihy Líný učitel. Kompas moderního učitele.

Aktuální pohled dětí na školu

Říkáte si, že poznáváte realitu vašich dětí, se kterou se také potkáváte? Nebo je to u vás jiné? Samozřejmě jsou děti, třídy, školy, kde k takovým věcem, které jsme v dopise mohli číst, nedochází. Na Modrou linku, však i několikrát denně přijde obdobný dotaz či povzdech. 

Jitka Polanská: Můj recept? Mám rád děti a nebojím se sám být dítětem, říká Václav Fiala

Připomeňme si rozhovor Jitky Polanské s Václavem Fialou, letošním vítězem učitelské ceny Global Teacher Prize CZ. Václav Fiala je učitelem druhého stupně Základní školy Brigádníků v Praze a čerstvým vítězem letošního ročníku českého kola prestižního učitelského ocenění Global Teacher Prize. Ve svých předmětech, chemii a biologii, učí děti objevovat, ale také číst a psát. Rozhovor vyšel ve zkrácené verzi 16. června v Akademii LN.

Barbora Zíková: Školka, kde místo smrčků vyrůstají malé děti

Je půl osmé a do lesního srubu v malebném údolí v srdci Českého středohoří se sjíždí předškoláci. Čeká je další den plný pohybu na čerstvém vzduchu, neformálních her a objevování tajů severočeské přírody. Kolem půl deváté už patnáctičlenná skupina dětí, doprovázena dvěma zkušenými pedagogy, vyráží do lesa. Vítejte v lesní mateřské školce.

Monika Olšáková: Venek je pro mě nejlepší interaktivní učebna

Monika Olšáková je učitelkou na malé škole v Janovicích nedaleko Beskyd, finalistkou minulého ročníku Global Teacher Prize, lektorkou pedagogů, ale hlavně osobností, jejímž žákem nebo žákyní byste si určitě přáli být. Vyučuje biologii a chemii, ale sama v rozhovoru pro podcastovou sérii Hovory v kabinetu říká: „Neučím biologii a chemii, ale učím žáky.“

Silvie Lauder: Vzdělávání po covidu. Učitelé by neměli zabouchnout dveře před rodiči

S expertem na vzdělávání Andym Hargreavesem o lekcích z pandemie, inkluzi i pojmu wellbeing.

Problém s úbytkem svobodné hry dětí je větší než problém kvality vzdělávání

Zvláštní a zcela zásadní roli ve vztahu k dětské hře zastává škola, a proto jsme si pár slov k ní nechali na konec. Dovolíme si být provokativní. Po vzoru britského profesora Frasera Browna tvrdíme: Nedostatek hry u dětí ohrožuje fyzické a psychické zdraví tisíců z nich, stejně jako sociální zdraví celé společnosti. Škola jako instituce bohužel dlouhodobě dětskou hru potlačuje a platí to i v naší zemi.

Jana Nováčková: Mají děti prostor a čas si svobodně hrát?

Zdá se, že hraní dětem nikdo neupírá. Část rodičů bere hru dětí jako čas, kdy je od nich pokoj, část rodičů by ráda, aby si děti hrály „pořádně“, což znamená, aby hra nějak přispívala k rozvoji jejich rozumových schopností. Jinak je hra v jejich očích ztráta času. Část rodičů je dokonce ochotna si s dětmi hrát. Aktivně jim hru navrhují, řídí ji tak, aby hra děti někam vedla, něco je učila. Příruček pro takové hry se najde dost.

PF 2021

Yuval Noah Harari: Co se děti musí naučit, aby uspěly v roce 2050

Lidstvo čelí velkým změnám a mnoho zažitých pravd, platných po staletí, přestává platit. Jak připravit sebe a své děti na svět plný nepředvídatelných změn a nejistoty? Z dnes narozených se stanou třicátníci kolem roku 2050. Mohou se dožít i roku 2100 a ve dvaadvacátém století stále žít aktivní život. Co bychom je měli učit dnes, aby se jim i v tak vzdálené budoucnosti dobře dařilo? Jaké dovednosti budou potřebovat, aby našli zaměstnání, orientovali se ve světě kolem sebe a neztratili se v nástrahách života?

Výzva K učení jen počítač nestačí

Pozorujete, jak děti většinu svého času sedí a sledují obrazovky? Trápí vás, že děti teď tráví mnoho času virtuálně? Mají čím dál méně možností, jak se hýbat, objevovat a žasnout ve skutečném světě? Hledáte způsob, jak jim nabídnout učení v praxi, nejen skrze obrazovky?

Radka Hrdinová: Dostat dětem do hlavy zlomky nebo vyjmenovaná slova? Jak je to naučit na hřišti nebo v parku

„Děti si to, co se naučí venku, lépe vybavují a umí to lépe zapojit do souvislostí,“ myslí si Justina Danišová. Na jaře i díky ní vznikl „katalog“ nápadů a inspirací jak děti naučit, co je potřeba, aniž by musely být přilepené k monitoru počítače. Nejlepší nápady z projektu Škola doma jen na facebooku viděly desítky tisíc lidí, i proto se dostal do finále letošní ceny Eduína.

Radek Aubrecht: Školství za časů pandemie: Jaké úkoly nás čekají?

Konec kalendářního roku je často ve znamení bilancování. Jednoznačně nejdůležitější událostí roku 2020 byla pandemie nového koronaviru, která zasáhla řadu zemí světa a značně ovlivnila společenský a ekonomický život mnoha lidí. Zásadním způsobem bylo zasaženo také školství.

Poklidné Vánoce ve zdraví a duševní vyrovnanosti přeje všem čtenářům redakce Učitelských listů

A ještě jedno moudro: »Není-li návrat možný, je nutno jít kupředu.« (Marco Polo)

Nejúčinnější techniky učení. Zapomeňte na podtrhávání a vypisování

Znáte to – v jednom týdnu máte tři zkoušky a místo ležení v hromadách knih, urputně googlujete nejefektivnější metody učení v domnění, že to je to jediné, co vás na poslední chvíli vysvobodí ze spárů záludných zkoušejících. Abychom vám ušetřili čas na učení, připravili jsme pro vás souhrn těch metod učení, které stojí za to vyzkoušet.

Publikace Jan Amos Komenský v kostce. Malá encyklopedie českého genia staletí

Autorka podává základní odborné informace o J. A. Komenském a jeho příbuzných v kontextu historických událostí doby, v níž žil, a také o učitelích či učencích různého vyznání, kteří ovlivnili Komenského názory a postoje při řešení společenských poměrů a vzdělávání. Kniha vyšla k 350. výročí úmrtí J. A. Komenského.

Ze slovního spojení ‚škola hrou‘ se stal slogan, takhle to Komenský nemyslel, míní Vladimír Urbánek

Přečtěte si rozhovor Evy Presové s komeniologem Vladimírem Urbánkem o osobnosti Jan Amose Komenského a jeho pohledu na vzdělávání. V nedělí 15. listopadu bylo výročí 350 let od smrti tohoto dodnes inspirativního pedagoga. Rozhovor vyšel 15. listopadu na zpravodajském webu Lidovky.cz.

Pavel Kraemer: Nejméně tři důvody, proč může být waldorfská škola tou nejlepší školou pro nadané dítě

Běžná a rozšířená představa je, že waldorfská škola je možná milá a hravá, ale rozhodně ne vhodná pro nadané děti, protože by jim nestačila. O waldorfské pedagogice jsem přečetl vše, co jsem sehnal, v češtině i němčině. Za dvacet let své učitelské praxe jsem potkal dost mimořádně nadaných žáků. (Mimochodem, sám jsem mezi ně v dětství patřil, chodil jsem do matematické školy.) A mohu říci, že ona běžná představa není pravdivá.

Jaroslav Mašek: 10 věcí, které vám neřekli o on line výuce

O čem opravdu je online výuka? A o čem naopak není? A proč je důležité to vědět? Autor tentokrát nahlíží na problematiku online vzdělávání trochu jinak a odhaluje její obecné vlastnosti, jdoucí až k samým kořenům a principům vzdělávání.

Adam Lalák: Jak dobře učit děti uvězněné doma?

Karanténa dala dětem velkou svobodu si samy určit, jak bude jejich učení probíhat, a s tím na ně vyvinula nebývalý tlak. Pěstujme v nich samostatnost, v životě je už učitel za ručičku nepovede.

Stanovisko Učitele naživo, z. ú. k zamítnutí žádosti o akreditaci studijního programu Učitelství pro 2. a 3. stupeň ZŠ a pro SŠ

Zamítnutí žádosti chápeme jako důkaz limitů systému pro realizaci takto inovativní koncepce za současných pravidel a při současném způsobu jejich uplatňování Národním akreditačním úřadem (NAÚ).

Učitel naživo: Snažíme propojovat lidi, kteří o změnu učitelské přípravy stojí. A máme v rukou výsledky a argumenty

Jako doplnění předcházejících informací uvádíme rozhovor České školy s Martinem Kozlem z „Učitele naživo“.

Vladimíra Spilková: Příběh jedné inovace ve vzdělávání učitelů

Dovolte mi vyprávět příběh o tom, jak se „rychle“ a „snadno“ daří realizovat inovace v českém školství. Tento poučný příběh se týká přípravy budoucích učitelů, jejíž pojetí i výstup je v posledních letech předmětem poměrně silné kritiky. A to nejen ze strany škol – ředitelů i učitelů, ale i vzdělávací politiky. V rámci prací na Strategii 2030+ bylo realizováno rozsáhlé šetření Delphi 2019, které označilo pregraduální přípravu učitelů za jeden z pěti nejpalčivějších problémů českého školství.

Robert Čapek: Velké téma

Jedna z kapitol knihy Uč jako umělec. Tato nevelká kapitola bude o pedagogickém přístupu učení velkým tématům. 

Projekt Chytré Česko získal cenu EDUina Media 2020, odlišuje se záběrem i dostupností

Porota ceny EDUina Media udělila mimořádné ocenění projektu Chytré Česko z vydavatelství Economia. Dlouhodobý speciál Aktuálně.cz, Hospodářských novin a Nadace České spořitelny se věnuje popisu stavu českého školství i největších výzev, před kterými stojí. Hledá zároveň možná řešení palčivých problémů českého školního systému a nabízí příklady dobré praxe.

Zuzana Hronová: "Jsme nadšenci, učení se stalo naší vášní." Seznamte se s hvězdami výuky na dálku

On-line vyučování zvládli s přehledem a zároveň nezapomněli na křehkou dětskou duši. Snažili se své žáky podporovat a zdůrazňovat jim: "Společně to zvládneme!" Projděte si 12 inspirativních příběhů, které přinesla anketa Aktuálně.cz Hvězdy výuky na dálku. O finalistech rozhodovala odborná porota, čtveřici vítězů určilo hlasování veřejnosti. Vyhlášení proběhlo na konferenci o vzdělávání PREF 2020.

Koronavirus.edu.cz: Nový web pomáhá během pandemie

Ředitelé a učitelé mateřských, základních a středních škol na novém webu Národního pedagogického institutu a MŠMT naleznou přehledně, stručně a jasně podané základní informace týkající se distančního vzdělávání a dalších oblastí, kterými se organizace zabývá.

Martina Kopecká: Musíme se ptát i dětí, jakou chtějí školu

Co vlastně potřebují ve své škole děti a jejich rodiče? Má škola vizi? A co potřebují její učitelé? Na to má odpovědět unikátní průzkum, který už od jara běží na všech školách na Kutnohorsku a jež posvítí na hlavní témata jednotlivých škol i celého regionu. S koordinátorkou tzv. mapování, Pavlínou Jiříkovou, jsme mluvily o tom, proč průzkum oslovuje i děti a rodiče a jaké problémy odhaluje.

Petr Horký: Čtení a psaní děti doženou, ale pandemie jim dala i něco pozitivního

Severočeské Trmice se svými šedivými komíny, oprýskanými fasádami a potrubím po většinu roku nepůsobí zrovna přívětivým dojmem, ale ve středu ráno v půlce listopadu je tomu jinak. Průmyslová obec ležící na dohled od Ústí nad Labem je totiž svědkem radostné události – podél hlavní silnice pochoduje procesí prvňáčků a druháčků s velkými brašnami na zádech.

Justina a Petr Danišovi: Svobodná hra. Jak nechat vyrůst radostné, odolné a samostatné děti

„Justinina a Petrova kniha je přesně taková, jaká je jejich výchova – autentická a inspirující, respektující individualitu a rozvíjející skrytý potenciál dětí i rodičů. Ačkoliv je to kniha o hře, především je to kniha o výchově“, říká psycholožka Šárka Miková.

Příručka pro začínající učitele – sociální sítě

Dnes téma, které podle mě má velkou roli v dnešní společnosti, a proto i v životech učitelů a studentů.

Lucie Kocurová: Jak udržet mladé učitele ve školství? S pomocí staršího kolegy, který vede, ale netlačí

Podle průzkumů až 40 % studentů pedagogiky nenastoupí do oboru a jde raději dělat něco jiného. Z těch, kteří nastoupí, pak až třetina během prvních let vážně zvažuje, že školství opustí. Hlavním důvodem je pocit nedostatečné podpory ze strany vedení a ostatních učitelů v prvních letech praxe. Co by tedy začínajícím učitelům pomohlo?

Zuzana Hronová: Pandemie pohnula se školstvím, žáci ale mají deprese. I to je zpráva konference PREF

Konference o vzdělávání PREF 2020 přinesla celou řadu pozitivních zjištění o probouzejícím se českém školství. Ale také spoustu alarmujících zpráv. Třeba že děti nezvládají dlouhou domácí izolaci, trpí depresemi a častěji sahají k sebepoškozování. Duševní bolest totiž chtějí přebít tou fyzickou. Projděte si jednotlivá témata a pusťte si videa z konference.

„Buddies program” vyhrál cenu EDUína. Inspirovali jsme se v Austrálii, tam je to běžné, říká ředitelka školy

Cenu Eduína získal letos projekt Buddies Program, v němž při prvním, jarním lockdownu třídní učitelé 1. a 2. stupně Základní školy Smart z Roudnice nad Labem propojili starší dobrovolníky s mladšími dětmi. Zkušenější buddies svým svěřencům pomáhali pochopit složitější učivo, dokončit zadané domácí úkoly, konverzovali s nimi v angličtině, a také si „jen tak“ povídali a sdíleli své zážitky i pocity.

Ondřej Neumajer, Alexis Katakalidis, Ivan Čermák: 15 praktických rad, jak na vyučování přes videokonference

Na základě vlastních pedagogických zkušeností získaných ve výuce při vzdělávání na dálku jsme sestavili tipy pro pořádání výukových videokonferencí, které se nám osvědčily.