Jitka Polanská: Učitel není buď hrdina, nebo budižkničemu. Realita není černobílá, říká šéfka učitelského spolku

Láska to byla až na druhý pohled. Petra Mazancová nejdřív na české školství zanevřela, ale teď je již mnoho let spokojenou učitelkou a k tomu předsedkyní profesního spolku Učitelská platforma. Ten se soustředí na vzájemnou podporu pedagogů a zlepšení veřejného obrazu učitele. „Tisíce učitelů ze škol odcházejí nebo rezignují, protože podporu nedostali. Poškozuje to je i desetitisíce jejich žáků,“ říká.

Co by mělo v RVP zůstat a co by se mělo změnit?

S novým školním rokem se znovu rozběhla práce na revizi rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání (RVP ZV). Ambicí expertního panelu je během příštích měsíců hledat napříč odbornou veřejností shodu na tom, jakou cestou by se kurikulum mělo vydat. EDUin se zeptal v anketě osmi lidí, kteří působí v různých oblastech vzdělávání a dívají se na ně z různých perspektiv.

Konference zahájila veřejnou diskuzi k Hlavním směrům revize RVP ZV

V úterý 19. října 2021 proběhla za účasti ministra školství Roberta Plagy konference zahajující veřejnou diskusi k Hlavním směrům revize RVP ZV. Během dvouhodinového programu panelisté představili sedm hlavních témat, která chtějí při psaní Hlavních směrů revize obsáhnout. Ve druhé polovině programu panelisté odpovídali na dotazy, které mohli diváci pokládat osobně na kameru nebo posílat písemně do chatu.

123 tipů pro výuku, která baví děti i učitele

Jak pracovat s dětmi, které se stále ptají? Dají se venku učit zlomky? Jak získat výhody z on-line výuky? Nejen na tyto otázky odpovídá knižní novinka Andrey Tláskalové. Knihu ocení zejména pedagogové 1. stupně, ale i další učitelé a vychovatelé. Autorku mohou čtenáři znát z televizních obrazovek z pořadu UčíTelka a dalších projektů.

Pavel Bobek: O (ne)přirozenosti učení. Věda o učení – proč rozlišovat dovednosti biologicky primární a sekundární

Na facebookové stránce EDUinu se nedávno objevilo toto trefné zamyšlení jedné kolegyně. Ve svém komentáři umě shrnula, jak vnímáme přechod z dětí z volnějšího prostředí mateřské školy do formálnějšího režimu školy základní a jeho vliv na dětskou (a přeneseně i naši dospělou) psyché. Ve zkratce: intuitivně cítíme, že škola a vůbec formální vzdělávání je něco, co jde proti dětské přirozenosti.

Jak pracovat s dětmi a jejich rodiči, pokud je ve školní třídě dítě se speciálními vzdělávacími potřebami

Pokud máte ve třídě dítě se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP), vezměte to za správný konec! Přečtěte si, proč se vyplatí připravit všechny, kterých se to týká, a možná vás překvapí, že to nejste jen vy a děti ve třídě. Máme pro vás tipy i praktické příklady, jak a jaké informace získat i předat, aby nikdo nepřišel k újmě.

Lucie Kocurová: Připadá vám vaše dítě nadané? Nebojte se přivést ho na testy, říká Dana Havlová z Mensa ČR

Máte doma dítě, které začalo brzo číst, a když se vrstevníci na pískovišti rvali o bábovičky, tak si s dospělými chtělo povídat o vesmíru? Možná je váš potomek nadaný a stálo by za to nechat ho otestovat. O čem vůbec takový test vypovídá a dá se na jeho výsledek spolehnout? „Není pravda, že k nám vodí děti jen přehnaně ambiciózní rodiče,” říká Dana Havlová, která se testování v Mensa ČR věnuje. „Mimořádně nadané jsou dvě děti ze sta. V každé škole jich je několik neobjevených, což je škoda.”

Učitelé: Potřebujeme lépe umět nadané žáky poznat, jinak je převálcuje systém školy

Práce s mimořádně nadanými žáky je jedním z méně viditelných problémů českého školství. Učitelé sdružení v Učitelské platformě upozorňují, že reálný počet těchto žáků ve třídách je mnohdy vyšší než jejich oficiálně udávané počty. Učitelé by také uvítali, aby těmto žákům mohli poskytnout mnohem více podpory z širší nabídky podpůrných opatření, podobně jako třeba při práci s dětmi z kulturně odlišného nebo sociálně méně podnětného prostředí.

Zuzana Hronová: Jak učit po covidovém roce? Procvičujeme, doučujeme, jsme víc spolu. A zůstáváme ve střehu, říkají učitelé

Minulý školní rok patřil k jednomu z nejzvláštnějších v novodobé historii. Zákonitě tak musel ovlivnit i ročník, který začal. Aktuálně.cz se v rámci projektu Chytré Česko zeptalo učitelů z různých typů škol a napříč republikou, jak moc bylo letošní září ve třídách jiné.

V českém jazyce vychází Responzivní výuka, nová publikace pro učitele

Na český trh přichází nová publikace pro učitele Responzivní výuka: Kognitivní vědy a formativní hodnocení v praxi od Harry Fletcher-Wooda. Knihu k vydání připravila EDUkační LABoratoř ve spolupráci s Euromedia Group a za podpory Nadace Martina Romana.

Jakou podporu mohou učitelům nabídnout nízkoprahové sociální služby?

"Učiteli se nedaří dosáhnout změny, protože nepracuje s příčinou, ale s následkem. Příčinou je situace mimo školu,“ říká Martina Zikmundová

Kateřina Lánská: Nečekaný přínos pandemie. Jak základky zapojily vysokoškoláky do doučování a zjistily, co všechno tím mohou změnit

Najednou se dětem změnil život. Přestalo existovat, co bylo do té doby naprosto samozřejmé. Ráno vstát, obléknout se a vyrazit do školy. Nástup koronavirové pandemie loni na jaře všechno zarazil. Úřady zavřely školy, žáci a studenti místo do lavic usedli doma k tabletům a počítačům. Více než polovinu výuky mezi loňským březnem a letošním červnem měly děti od šesté třídy výš na dálku. Mnoho žáků potřebovalo doučování.

Luboš Kreč: Zakladatel vzdělávací platformy Khan Academy Salman Khan

Můj sen je, aby vzdělávání bylo návykové jako počítačové hry, říká guru on-line vzdělávání ze Silicon Valley.

Lucie Fialová: Kdo ve škole víc mluví, víc se naučí, ukazují výzkumy. Hraje to větší roli než být snaživý, říká jejich autorka

Žáci ze tříd, kde se více hovoří a diskutuje, mají lepší výsledky. Vyplývá to z více než desetiletého výzkumu komunikace, který vede na Masarykově univerzitě Klára Šeďová. To, že někdo v hodině hodně mluví, hraje dokonce větší roli, než když dává pozor a plní pokyny učitele. „Učitelé by ze žáků neměli tahat správné odpovědi, ale klást podnětné otevřené otázky, na které žáci neznají odpověď. Skrze rozhovor ji hledají a učí se tak přemýšlet a formulovat své myšlenky a stanoviska,“ říká výzkumnice.

Josef Valenta: Pedagogika má v nabídce skoro všechno, jen to nemá dárkově zabalené…

Nedávno jsem poslouchal skvělou kantorku. Inovativní předností její školy je, že děti si zde samy dělají týdenní plány svého učení. „Princip ʽdaltonského plánuʼ“, řekl jsem si. Inovace rovných sto let stará…

Jak se dělá dobrá škola? EDUin s Českou televizí připravuje dokumentární seriál

Česká televize v těchto dnech začala natáčet nový dokumentární seriál „Jak se dělá dobrá škola?“. Šestidílná série vzniká v koprodukci EDUinu, autorem projektu a scenáristou je Tomáš Feřtek. 

Učitelská platforma: Učitelé zvoleným politikům – nepovažujte ministerstvo školství za okrajové, máme pro vás důležité úkoly

Modernizace výuky, řešení akutního nedostatku učitelů a jejich vzdělávání či navýšení financování školství na úroveň zemí OECD. To jsou výzvy pro nového ministra školství, o kterém se nyní rozhoduje. Pedagogům sdruženým v Učitelské platformě se nelíbí, že vítězové aktuálních voleb při diskuzích nepovažují ministerstvo školství za důležité. Podle Učitelské platformy má naopak resort školství klíčovou úlohu pro budoucnost naší země.

Anna Puchovská: Model pro kritické čtení vizuálních materiálů

Fotografie, ilustrace nebo plakáty jsou bohatými zdroji informací, které využijete i mimo hodin výtvarné výchovy. Co vám mohou říct o lidech, hodnotách, ekonomice či minulosti? Proč vést žáky k tomu, aby věnovali vizuálním informacím více než letmý pohled?

Zuzana Hronová, Michaela Endrštová: Oťukávání mediální výchovy. Experti ji doporučují, učitelé se jí obávají a rodiče v ní často vidí manipulaci s dětmi

Rozpoznat, která informace je pravdivá, která zavádějící a kterou se její autor snaží cíleně manipulovat veřejností, je v internetové době čím dál těžší. Tradiční média ustupují do pozadí, na sociálních sítích může kdokoli sdílet cokoli, rychle se tak může šířit i naprostá lež. Vyznat se v záplavě informací má už na školách pomoci mediální výchova. Předmět se tu složitě snaží prosadit už 15 let.

Pojem wellbeing zatím na českých školách nezdomácněl, jeho principy ale ředitelé škol považují za zásadní

Pracovní skupina Wellbeing projektu Partnerství pro vzdělávání 2030+ ve spolupráci se Stálou konferencí asociací ve vzdělávání (SKAV) představila 29. 9. výsledky průzkumu STEM na téma Wellbeing ve vzdělávání. Zjišťoval postoj ředitelů a ředitelek základních škol k wellbeingu a mapoval, na co školy při vytvářejí podmínek pro wellbeing žáků i učitelů kladou důraz a v čem by potřebovaly podpořit zvenku.

Pandemie žákům výsledkově vzala v průměru 3 měsíce učení

Společnosti PAQ Research a Kalibro jako první změřily možný dopad pandemie na výsledky žáků. Z testů v českém jazyce a matematice provedených v roce 2020 a 2021 v 5. třídách odhadujeme, že žáci během roku pandemie ztratili ekvivalent zhruba 3 měsíců učení. Ztráta byla po otevření škol na jaře 2021 podstatná, ačkoliv se nepotvrzují pesimistická zjištění ze zahraničí ze začátku pandemie, která ukazovala extrémně nízkou efektivitu distanční výuky. Školy se s podporou MŠMT musí zaměřit na žáky, kteří zaznamenali nejmenší posun během distanční výuky. 

Lucie Fialová: Džungli před tabulí nemáme, říká ředitelka školy ve vyloučené lokalitě. Tamní žáci zlepšují krajské vzdělávací statistiky

Česko sice oficiálně deklaruje, že se mají společně vzdělávat všechny děti, reálně ale u nás existuje 140 škol, kam chodí většina, nebo dokonce sto procent Romů. K podobnému osudu mířila i základní škola v Trmicích u Ústí nad Labem, která sídlí v sousedství vyloučené lokality. Dnes je z ní vyhledávaná škola, jejíž žáci zlepšují krajské vzdělávací statistiky. „To, co dělá rozdíl, je víra v potenciál dětí. Na romských školách se často rezignuje na věci, které by byly možné,“ říká ředitelka ZŠ Trmice Marie Gottfriedová. 

Učitelé: Chceme lepší podporu začínajícím pedagogům, jinak o ně velmi rychle přijdeme

I přes zlepšující se přípravu budoucích pedagogů si mnozí čerství absolventi, kteří učí ve třídách s vysokou koncentrací sociálních a výchovných problémů, neví rady. Právě ti potřebují pro svou práci výraznou podporu – zvenčí i v rámci učitelského sboru školy. Na tento problém mimo jiné poukázal pátý díl seriálu Ochránce nazvaný Džungle před tabulí.

Předvolební debata SKAV: Dvě nejsilnější koalice chtějí hned po volbách znovu poslat do sněmovny zákon o pedagogických pracovnících

V předvolební debatě Stálé konference asociací ve vzdělávání (SKAV) na téma Změní české školství po volbách směr? se sešli zástupci stran a hnutí, které tvoří tři nejsilnější politická uskupení před volbami. “Na zásadních tématech jsme se shodli,” komentoval dvouhodinovou diskusi se zástupci současné opozice Tomáš Hamberger (ANO).

Podnětné klima třídy – tipy pro pedagogy i asistenta pedagoga

Proto, aby výuka a spolupráce pedagoga, asistenta pedagoga a žáků s odlišnými kulturními a jinými životními podmínkami dobře fungovala, myslete i na klima třídy a uspořádání školních lavic. Máme pro vás tipy, jak vytvářet podnětné prostředí k výuce a dobré klima třídy, ve kterých se mohou rozvíjet všichni žáci, jak s jejich pomocí upravit prostor třídy a jak společně nastavit pravidla.

Na podporu vědy a škol by s pomocí EU do roku 2026 mělo jít 3,6 miliardy eur

Na podporu výzkumu a vzdělávání by od letoška do roku 2026 mohlo jít zhruba 3,58 miliardy eur (cca. 90,5 miliardy korun) z dotačních programů s peněz i z Evropské unie. Zhruba 72 procent částky by se mělo čerpat z evropských fondů, zbytek by měl zaplatit český stát. Nový plán využití peněz z evropských strukturálních a investičních fondů ve školství schválila vláda, vyplývá z výsledků na jejím webu.

Zdeněk Brom: Informatika – jedinečná příležitost pro tvorbu efektivní a smysluplné výuky

Jakoukoli změnu v českém školství provází lkaní některých učitelů nad tím, cože to zase to MŠMT a jím zřizované organizace páchají za nepředloženost. Nejinak tomu bylo i při zveřejnění záměru vytvořit nový předmět Informatika.

Nic se neodehrává ve vzduchoprázdnu. Stejné otázky jako česká revize RVP řešila a stále řeší řada zemí v Evropě i mimo ni

V Česku se začátkem nového školního roku po několikaleté pauze jmenováním expertního panelu znovu odstartovala revize rámcového vzdělávacího programu pro ZŠ (RVP), který má během příštích několika měsíců za pomoci „zdola“ dojít k pojmenování principů, jimiž se později budou řídit konkrétní změny (včetně v poslední době hojně propíraných škrtů v učivu) v samotném dokumentu.

Martina Švarcová: Chyba jako náš průvodce aneb Chybujme chytře

Dostala se nám do ruky velmi zajímavá kniha Cesta za horizont kariérového poradenství. Kritická reflexe v praxi. Vydalo ji EKS – vzdělávací centrum poskytující poradenství, koučování a vzdělávací kurzy. Její obsah by ale určitě zaujal nejen kariérové poradce.

Josef Mačí: Děti musí kriticky myslet a být motivované. Výuka učitelů projde reformou

Ministerstvo školství podepsalo s vysokoškolskými fakultami memorandum o podpoře reformy přípravy učitelů a učitelek. Podle ní by měli budoucí pedagogové získat na škole více praktických dovedností.

Kateřina Kmínková: Péče o duševní zdraví dětí má smysl

Od září 2021 je v ORP Kutná Hora realizován v ČR unikátní projekt „Duševní zdraví pro děti“. Základem projektu jsou dva mobilní týmy pro duševní zdraví dětí, které stojí na multidisciplinární spolupráci odborníků ze školského, sociálního a zdravotního sektoru. Jejich společným cílem je podpora psychického zdraví a prevence rozvoje psychických onemocnění dětí a mládeže, osvěta a destigmatizace duševního onemocnění.

Karolína Letochová: Výfuk již jedenáctým rokem nabízí základoškolákům netradiční fyzikální úlohy

Korespondenční seminář Výfuk (Výpočty fyzikálních úkolů), organizovaný Matematicko-fyzikální fakultou Univerzity Karlovy, se začátkem školního roku zahajuje další ročník. Už pojedenácté tak mají žáci základních škol možnost se zlepšit ve fyzice a matematice, poznat vrstevníky se stejnými zájmy a vyhrát hodnotné ceny.

KOMPAS chce dát směr českému vzdělávání

MŠMT ČR plánuje další změny v obsahu učiva na základních školách. Jedná se o modernizaci Rámcových vzdělávacích programů pro základní vzdělávání (dále jen RVP ZV), na jejichž základě školy vytvářejí vlastní školní vzdělávací programy. V souvislosti s již provedenými změnami, kdy MŠMT navýšilo hodiny informatiky na úkor ostatních předmětů, se vyprofilovala Koalice mezioborových pedagogických asociací a skupin – KOMPAS. Jejím cílem je zapojení do aktuálního procesu velké revize národního kurikula tak, aby změny byly smysluplné, podložené, koncepční a aby vycházely z aktuálního stavu vzdělávacích oblastí a jejich postavení ve vzdělávání.

Přihlašování do ceny EDuína běží ještě do neděle

Do ceny za inovace ve vzdělávání EDUína stále můžete přihlašovat své projekty. Letošní ročník je zaměřený na nerovnosti ve vzdělávání. Kde se dařilo nerovnostem úspěšně čelit? Jaké projekty dokázaly vzniklé nerovnosti úspěšně kompenzovat, či alespoň zmenšit? Přihlašování je otevřené do 3. října.

Radek Aubrecht: Školství jako priorita? Co nám strany ve volbách nabízejí

Začátek nového školního roku a zejména nezadržitelně se blížící říjnové hlasování o budoucnosti této země otevírá otázku, co nám jednotlivé politické subjekty, jež se budou ve volbách ucházet o voličskou přízeň, nabízejí v oblasti školství. Je to právě tento resort, jejž politici napříč stranickým spektrem rádi a často označují jako svou prioritu.

Kristina Scharmacher-Schreiber, Stephanie Marian: Jak se vyznat v klimatu

Je opravdu stále tepleji? Pocítí vůbec člověk rozdíl jednoho stupně? Bohatě ilustrovaná encyklopedie pro děti mladšího školního věku popisuje všechno důležité kolem klimatu.

Pavel Bobek: Učení jako trénink na maraton. Věda o učení – malými kroky k velkému úspěchu

Kdo chce úspěšně zaběhnout maraton, nezačne trénovat hned okruhem o délce 42,195 kilometrů. Kdo začíná hrát na klavír, nesáhne hned po Beethovenově „Pro Elišku“, ale bude nejprve cvičit stupnice a etudy. Podobně to je i s učením. 

Eva Kézrová: Soudobé dějiny se na 300 základních školách začnou učit jinak, faktografie a biflování bude hrát menší roli

Dějiny 20. století se na některých základních školách budou v nadcházejícím školním roce učit jinak. V rámci pilotního projektu ministerstva školství, nazvaného Dějepis Plus, nahradí biflování historických dat takzvaná badatelská výuka.

Lucie Kocurová: Mohou školy zvládnout nezvladatelné děti? Problémoví žáci potřebují zažít, že jim někdo věří

Vykřikují, urážejí a fyzicky napadají spolužáky i učitele, pro sprosté slovo nebo ránu nejdou daleko. Problémových dětí v českých školách není málo a podle učitelů jich spíš přibývá. A jak ukázala další epizoda televizního seriálu Ochránce, nikdo si s nimi příliš neví rady. Vyřešily by situaci speciální školy pro děti s poruchami chování, nebo by se školy měly naučit zvládnout nezvládnutelné?

Zuzana Hronová: Bez kvalitních učitelů zůstanou regiony dál chudé. Zbytek Česka na ně bude doplácet

Zajistit kvalitní školství pro všechny regiony i žáky bez ohledu na jejich původ zatím Česko nedokázalo. Do chudších krajů, jako jsou Karlovarský nebo Ústecký, se vysokoškolsky vzdělaným učitelům nechce, často tu proto učí nekvalifikovaní lidé. Špatné vzdělání dává místním horší podmínky při hledání práce a roste tak další neperspektivní generace. Přečtěte si 3. díl volebního speciálu Aktuálně.cz.

Jak vést žáky k odpovědnosti? Zkuste slovní hodnocení a dobrovolné úkoly

Děti by měly být už od první třídy vedeny ke spoluzodpovědnosti za svoje vzdělávání. K tomu jim může napomoci smysluplné slovní hodnocení, trénování sebereflexe i dobrovolné domácí úkoly. Věří tomu Kateřina Vrtišková, která učí na 1. stupni základní školy ve Vraném nad Vltavou a v roce 2018 získala hlavní cenu v prvním ročníku českého kola soutěže GlobalTeacherPrize. Ve svých hodinách pracuje s žáky v centrech aktivit podle programu „Začít spolu“.

Ondřej Šteffl: Největší překážkou jsou rodiče

Ředitel vzdělávací společnosti Scio o tom, jak by se měly české školy změnit a co tomu brání

Tajný učitel: Kompletní Příručka pro začínající učitele

Roční práce je u konce. Od minulého srpna vycházely texty věnující se tématu „začínající učitel“. Texty jsem doplnil, upravil, opravil a přidal nové kapitoly.

Ministerstvo školství představilo členy expertního panelu. mají připravit zadání pro práci na revizi rámcových vzdělávacích programů

První fáze práce na znovuobnovené revizi rámcových vzdělávacích programů (RVP) odstartovala. Od 1. září začal na přípravě zadání, jimiž se má později řídit úprava kurikula v jednotlivých vzdělávacích oblastech, pracovat Expertní panel pro revizi RVP pro základní školu. Členy panelu nominovalo ministerstvo školství, při přípravě zadání pro revizi bude panel postupovat obdobným způsobem jako expertní skupina, která zpracovávala podklady pro Strategii 2030+.

Zdeněk Brom: Kterak čas šetřiti a získati?

„ČAS – a kde ho vzít?“ toť otázka.

Pavel Bobek: Vědění je síla. Věda o učení – znalosti vs. kompetence?

„Balast. Zbytečnosti. K čemu jim to bude? Dneska si stejně všechno vygooglíš. Hlavně, ať se naučí kriticky myslet!“ Z představy, že se kvůli přehnanému důrazu na fakta a znalosti nedostává na skutečné pochopení látky, kritické myšlení a další „kompetence 21. století“, se pomalu stává učitelský mainstream.

Zdeněk Brom: Přeber, odlož, nechej, doplň! aneb Meditace o revizi RVP ZV

„Vždyť žáci neuslyší nic o buňce!!“ … „Bude zrušena výuka Newtonových zákonů!!“ …“Zase se bude škrtat učivo!!“… „Ty děti budou úplně hloupé!!“… Podobných stesků je možno v současné době plánované revize RVP ZV slyšet hodně. S dovolením se odpustím polemiku na téma, zda jsou citované obavy oprávněné, nebo jde jen o přehnané předtuchy.

Ondřej Šteffl: Polovinu osnov lze škrtnout. Místo stélky lišejníku by se žáci měli učit, co s nemocnou babičkou

Již od roku 2005 se vzdělávání ve školách řídí tzv. rámcovými vzdělávacími programy. Ty, podobně jako dřívější osnovy, stanovují, co, kdy a v jakém rozsahu se bude učit. Na rozdíl od osnov, které to vymezovaly zcela přesně, to ale činí jen „rámcově“ se značnou svobodou pro každou školu. Nyní se chystá jejich velká revize.

Vítězka GTP CZ Štěpánka Baierlová postoupila mezi TOP 50 ve světovém finále

Jedna z vítězek GTP CZ z roku 2020 Štěpánka Baierlová postoupila mezi padesát nejinspirativnějších učitelů na světě. Celkem se do ceny Global Teacher Prize přihlásilo 8 tisíc učitelů ze 121 zemí světa. 

V každém z dílů potřebuje někdo zastání, ať už je to učitel, žák nebo rodič, říká Tomáš Feřtek o seriálu Ochránce

Deset dílů, deset dilemat. Seriál Ochránce, který Česká televize odvysílá letos na podzim, vypráví o problémech, se kterými se české školy opakovaně potýkají, poradit si s nimi ale neumí nebo je řeší jen s velkými obtížemi. „Nebo možná řešení ani neexistuje,“ říká autor námětu a spoluautor scénáře Tomáš Feřtek.

Ředitel školy nemusí umět vše, ale měl by být hlavně dobrým týmovým hráčem, inovátorem a vizionářem

Výborný učitel. Schopný manažer. Inspirativní lídr. Šikovný vyjednavač. Obratný mediátor. A ještě k tomu občas zručný řemeslník. To jsou profese, v nichž musí obvykle vynikat dnešní ředitel základní školy. Jsou ale všechny tyto kompetence opravdu nezbytné? Nestačilo by se zaměřit pouze na vůdčí a vizionářské schopnosti?

Ondřej Šteffl: Jak postupovat při velké revizi RVP?

Chystá se velká revize Rámcových vzdělávacích programů pro základní vzdělávání, tedy stanovení toho, co by se povinně měly učit všechny děti.

Lucie Fialová: Jak z lenocha nebo introverta udělat aktivního žáka? Fígle existují

Tenhle obrázek ze školní třídy zná asi každý: pár žáků leží na lavici, Žežulková s Kopřivovou si posílají psaníčka, Bláhová si zatlačuje nehtovou kůžičku. Jediný, kdo pracuje, je učitel. Stojí před tabulí a vykládá, až se mu od pusy kouří. Co si žáci z takové hodiny odnesou? Asi nic moc – jak dokazují výzkumy, pasivita je totiž nepřítel vzdělávání. Pomoc přitom existuje. Říká se jí responsivní výuka a autorka tohoto textu sama na sobě pocítila, že funguje. 

Michaela Štáfková: Osmero, aby se z doučování nestalo stigma

Jak doučování podat žákům nezraňujícím způsobem? Jak nastavit atmosféru ve škole, aby se doučování nestalo stigmatem, ale naopak novou příležitostí? Jak komunikovat s rodiči a přesvědčit je o benefitech doučování pro jejich děti?

Jak rozvíjet dobré vztahy ve třídě: 2 metody

Máme pro vás dvě praktické metody, které vám pomohou vytvářet ve třídě bezpečné prostředí a zároveň rozvíjet pozitivní klima a sociální dovednosti dětí.

Jitka Polanská: Budou ho milovat, nebo nenávidět? Ochránce se před premiérou ukázal učitelům a vzbudil emoce

Až Česká televize začne v září vysílat seriál ze školního prostředí Ochránce, budou ho na prvním místě bedlivě sledovat učitelé a učitelky, a to nejen kvůli Lukáši Vaculíkovi v hlavní roli. Bude obraz škol, který seriál vykresluje, pro učitelskou veřejnost přesvědčivý a přijatelný? Tvůrci díla se to chtěli dozvědět dopředu a s učiteli se potkali na předpremiérových projekcích.

Tereza Engelová: Školství už nikdy nebude jako před covidem, to však není jen špatně, tvrdí náměstkyně ministra

Covid-19 nenávratně změnil české školství a rodiče se kvůli zavřeným školám a online výuce dostali mnohem blíž ke vzdělávání svých dětí. „Díky tomu vyvíjejí teď správný, pozitivní tlak na školy, aby se výuka proměnila,“ říká v rozhovoru pro HlídacíPes.org náměstkyně ministra školství Pavla Katzová.

Mezery ve znalostech a nerovnosti ve vzdělání. Česká školní inspekce zveřejnila dopady distanční výuky

Závažné mezery ve znalostech a dovednostech má po dlouhé výuce na dálku při uzavření škol minimálně 36 500 žáků základních škol a 18 000 středoškoláků. Na prvním stupni je to zhruba každý osmatřicátý školák, na druhém stupni každý dvacátý a na střední škole každý dvaadvacátý. Na odstranění rozsáhlých nedostatků budou děti a mladí potřebovat nejméně ještě celý školní rok. Zjistila to Česká školní inspekce.

Náměstkem sekce vzdělávání a mládeže MŠMT bude Jan Mareš

Náměstkem sekce vzdělávání a mládeže Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy bude k 1. září jmenován Jan Mareš. Dlouholetý ředitel chomutovské Střední školy energetické a stavební byl vybrán ve výběrovém řízení na pozici náměstka pro řízení sekce podle služebního zákona.

Pro lepší návrat do škol: tipy ze Zapojmevšechny.cz

Prázdniny jsou za námi a začíná příprava do školy. Jak pro pedagogy, tak pro rodiče i děti. Připravili jsme pro vás tipy, které by se vám do začátku nového školního roku mohly hodit. A čeho se týkají? Návratu do škol… Jak ho žákům (i sobě) usnadnit? Jak skloubit pravidla třídy s efektivními rituály? Design třídy má sloužit k tomu, aby se v ní žáci cítili dobře a podpořit je při výuce. Jak na to? Jste začínající asistenti pedagoga nebo máte nově začít s asistentem pedagoga pracovat? Na Zapojmevšechny.cz najdete vše, co hledáte! 

Změnu způsobu vzdělávání a jeho modernizaci má podpořit nová kampaň

Změnu způsobu vzdělávání a jeho modernizaci má podpořit nová kampaň, kterou zahájil Nadační fond Eduzměna. Přispět chce k odklonu od učení zpaměti a k posílení kritického myšlení a využívání poznatků. Kampaň dnes na tiskové konferenci představily zástupkyně fondu.

Jaroslav Mašek: První školní den v životě učitele

Jak učitelé prožívají první školní den? Na co v něm nezapomenou? A dokážou jej zachytit a podělit se o svůj příběh s ostatními?

Radek Aubrecht: Dezinformace aneb Proč a jak učit ve škole mediální výchovu

Jedním z negativních znaků současnosti je šíření dezinformací. Nejčastěji jsou to falešné zprávy o migrantech, Evropské unii, covidu a očkování, případně všechno dohromady. S blížícími se říjnovými volbami do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR lze předpokládat, že kontaminace mediálního prostoru těmito dezinformacemi bude nabírat na intenzitě.

Daniel Fryer: REBT – Chytrý plán

Nedávno jsme informovali o knize Daniela Fryera Racionálně-emoční terapie. Překonejte myšlenkové pasti. Dnes přinášíme alespoň malou ukázku.

Špatné vztahy jsou dle MŠMT jedním z největších problémů ve školách

K největším problémům, které narušují přátelské prostředí ve školách a vzdělávání dětí, patří spory mezi zaměstnanci, vedením a zřizovateli škol. Stížnosti na ně tvořily loni asi čtvrtinu podnětů, kterými se zabýval školský ombudsman. Vyplývá to z výroční zprávy o stavu vzdělávání v ČR v roce 2020, kterou připravilo ministerstvo školství. Materiál by měl úřad v nejbližší době předložit vládě. Podle ministerstva si zaměstnanci škol často stěžovali na šikanu, ve většině případů se ale nepotvrdila. Zpravidla se ukázalo, že pracovníci neznali dobře svá práva a povinnosti.

Jindřiška Bláhová: Vary 4. Místo hraní shyby. Základní otázka je, nakolik má rodič právo nalinkovat dítěti život

S režisérkou Erikou Hníkovou o filmu mapujícím svébytný způsob výchovy, který soutěží jako první dokument v hlavní sekci ve Varech.

Martina Kopecká: Neztrácejte sílu, dejme pozornost tomu, co se daří (workshop s řediteli)

„Ředitel školy je takový osamělý kapitán. A tady vidíme, že těch kapitánů je víc a řeší stejné problémy,“ říká s lehkým úsměvem ředitelka základní školy v Církvicích na Kutnohorsku Ludmila Hrušková, která přijela na druhé „živé“ setkání ředitelů zdejších škol, které pořádá nadační fond Eduzměna v prostorách Galerie Středočeského kraje v Kutné Hoře.

Tereza Gleichová: Vysoké školy hlásí rekordní zájem o studium, nejčastěji jde o zdravotnické a pedagogické obory

O tisíce přihlášek víc oproti loňským ročníkům zaznamenaly letos české vysoké školy. Osm z dvanácti škol, které ČT oslovila, uvedly nárůst až o čtrnáct tisíc zájemců oproti loňsku. Podle ministerstva školství jde o vlnu demograficky silných ročníků, která bude pokračovat i příští rok. Nejvyšší nárůst zájmu hlásí zdravotnické a pedagogické obory. Počet přihlášek se přitom může ještě zvednout, na některé vysoké školy se totiž mohou zájemci hlásit až do konce srpna nebo září.

Platforma Začni učit! řeší nedostatek učitelů – láká lidi z praxe, pomáhat bude ale i nováčkům za katedrou

Snazší cestu k učitelství mají ode dneška lidé, kteří nestudovali na pedagogické fakultě. Výrazně lepší podpory se dočkají i začínající učitelé. Oběma těmto skupinám pomůže organizace Výluka, která ve spolupráci s experty z Česko.Digital představila novou verzi platformy Začni učit! 

Tomáš Feřtek: Učitelská profese znamená něco zcela jiného než před dvaceti lety

Tomáš Feřtek ve svém textu pro web týdeníku Respekt shrnuje proměny učitelské profese a představ o tom, co znamená být dobrým učitelem. Změny ilustruje na příkladech učitelek a učitelů, finalistů ceny Global Teacher Prize CZ.

Robert Čapek: Líný učitel. Zaměření na praktickou výuku

Článek z Publikace Líný učitel: jak učit dobře a efektivně od Roberta Čapka se tentokrát věnuje skutečně užitečnému tématu: jak by podle něj měl vypadat výkon pedagoga v praxi! Staňte se skvělým učitelem s minimální námahou!

Karel Gargulák: Žák připraven na školu, nebo škola připravená na žáka?

Dilema, které teoreticky i z pohledu regulace máme již dávno “pořešeno”. Národní strategické dokumenty, cíle i obsah vzdělávání, legislativní ukotvení (např. dítě u zápisu nemusí být) dává zapravdu druhému přístupu.

Petr Hlaváček: Německá debata o vzdělávání: Proč jsou některé „pokrokové“ představy škodlivé?

Prestižní měsíčník Cicero vycházející v Berlíně s podtitulem Magazín pro politickou kulturu otevřel dva měsíce před parlamentními volbami ve Spolkové republice Německo debatu o kvalitě tamějšího vzdělávacího systému. Publicista Rainer Werner, někdejší berlínský gymnaziální profesor dějepisu a němčiny, ve svém článku z 15. července 2021 analyzuje, nakolik souvisí úspěch dětí s jejich rodinným zázemím a proč jsou některé pseudopokrokové představy nejen mylné, ale též škodlivé.

Lenka Felcmanová: Wellbeing ve vzdělávání – nadstavba, nebo nutnost?

Téma wellbeingu a jeho systémové podpory ve vzdělávání se i v souvislosti s dopady pandemie COVID-19 stává stále aktuálnějším tématem. V tomto článku připomeneme, co tento pojem vlastně znamená, a shrneme důvody, proč je žádoucí se podporou wellbeingu ve vzdělávání zabývat. Představíme si i základní principy, ze kterých by měla systémová podpora wellbeingu ve školách vycházet.

Daniel Fryer: Racionálně-emoční terapie. Překonejte myšlenkové pasti

I když máte pocit, že si z vás život střílí, můžete se naučit, jak ho zdravě a racionálně zvládat. Zkušený psychoterapeut Daniel Fryer, který se věnuje racionálně-emoční behaviorální terapii, tvrdí, že své nezdravé reakce dokážeme změnit.

Distanční výukou do celého světa

Díky spolku Krajánek ve světě v září 2020 vznikla možnost distanční výuky pro české děti žijící v zahraničí. Podle plánu pilotního projektu se otevřely třídy na úrovních 1. a 2. ročníků ZŠ. Celý projekt vznikl ve spolupráci s Magistrátem hlavního města Prahy a učebnu pro vysílání výuky poskytla Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky hlavního města Prahy. Projekt také po odborné stránce konzultuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.

Ve školách bude od září fungovat nový systém jazykové podpory cizinců

V každém správním obvodu obce s rozšířenou působností bude od září aspoň jedna základní škola nabízet kurzy češtiny pro školáky s cizím mateřským jazykem. Kurzy budou moct mít v době dopoledního vyučování. Vybrané školy určí pro nadcházející školní rok krajské úřady, v dalších letech by měly být na seznamu přednostně školy s aspoň pětiprocentním podílem cizinců.

Data vám prozradí vše. 6 důvodů, proč se je učit interpretovat a pracovat s nimi

Doba je nejistá a zdá se, že k jakékoliv změně dojde velmi pozvolna. Jedno ale jisté je: svět se čím dál tím víc posouvá do online prostředí. Umět si poradit s množstvím dat a informací, které k nám virtuálně doputují, tak nabývá na důležitosti.

Carolina Sidon a Petra Skřivánková: 7 pravidel tvořivé hry

Tvořivý chaos, děti zabrané do práce, bouchání kladiva, řešení konstrukčních problémů, vůně dřeva, „tady mi to prosím přidrž…“, „jak to mám zavázat?“, materiály po zemi, hra, tvoření v plném proudu. Tak to může vypadat, když s dětmi tvoříte a zároveň chcete, aby děti měly možnost realizovat vlastní nápady, aby se učily novým dovednostem, pracovaly se skutečným nástroji a mohly si se svými výrobky hrát.

V pozitivní atmosféře rozvíjejí svůj potenciál děti i dospělí

S Lydií Šlajchovou, absolventkou dvouletého výcviku zaměřeného na práci s dětmi s náročným chováním ve škole, o tom, co jí tento výcvik přinesl a jak využije zkušenosti i získané kontakty ve své současné praxi.

Jitka Polanská: Učitelé se budou vzdělávat v efektivních pedagogických přístupech

„Je dobré zajistit, aby posun nastal ve všech předmětech, jinak se někteří učitelé vzdělávají, jiní ne, a ti, kdo přinášejí nové přístupy, to často mívají v kolektivu těžké,“ říká v rozhovoru ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal.

Kateřina Perknerová: Silvie Pýchová o vzdělání – Netlačme na pilu tam, kde už nejsou síly

Na první pohled prostá otázka, co je cílem vzdělávání, nemá zdaleka jednoznačnou odpověď. Jsou to dobré známky, encyklopedické znalosti, výchova k občanství, nebo získání dovedností důležitých pro zažívání úspěchu v životě? Deník o tom hovořil se Silvií Pýchovou, ředitelkou Stálé konference asociace vzdělávání a koordinátorkou inciativy Úspěch pro každého žáka.

Abraham H. Maslow: Motivace a osobnost

Lidskému životu nikdy plně neporozumíme, pokud nebudeme brát v úvahu nejvyšší aspirace člověka. Růst, sebeaktualizace, usilování o zdraví, hledání identity a autonomie, touha po dokonalosti (a další způsoby, jak vyjádřit směřování „vzhůru“) je třeba brát jako široce rozšířené a snad i univerzální lidské sklony.

Pavel Bobek: Jak obelstít limity naší paměti. Věda o učení – pracovní a dlouhodobá paměť

„Vypařilo se jim to z hlavy!“ „Dokončili jsme lekci – tak teď honem napsat test, než to všechno zapomenou.“ Zdi kabinetů by mohly vyprávět – podobných vět a jejich variací slýchají nespočet dnes a denně (pokud teda zrovna neosiřely vzhledem ke globální pandemii). Ale co vlastně o paměti a mysli říká věda? A co bychom si z těchto poznatků, sice neúplných, avšak v posledních letech díky rozvoji neurověd a kognitivní vědy stále bohatších, měli jako učitelé odnést?

Žáci se učí online bezpečnosti i díky O2 Chytré škole

Popularizátor informatiky Miroslav Mráz vede brněnské Digi centrum a působí v tamní ZŠ Labyrinth. Díky grantu O2 Chytré školy například v této základní škole věnovali pozornost online bezpečnosti, kritickému myšlení a práci s daty. M. Mráz připomíná, že je klíčové nabídnout učitelům pomocnou ruku při výuce "nové” informatiky a poskytnout co nejvíce konkrétních ukázek pro to, jak digitální kompetence smysluplně rozvíjet napříč předměty.

Žádné třídy a hybridní výuka. Jak bude vypadat škola 21. století?

V mnoha odvětvích se mluví o tom, že koronakrize pomohla urychlit změny, které by se jinak prosazovaly i několik desetiletí. Jednou z těchto oblastí je jistě školství. Jak by měla vypadat škola, která připraví studenty na pracovní trh 21. století a proč to tak zatím u nás ani po 20 letech od začátku nového milénia stále není?

Raymond Smullyan: Šeherezádiny hádanky a další podivuhodné úlohy

Po pohádkách moudré Šeherezády přišly podle Raymonda Smullyana na řadu hádanky. Aby nepřišla o hlavu, vypráví králi každou noc jednu, a jemu se tak líbí, že hned jak jednu vyluští, chce vždy slyšet další.

Markéta Hronová: Je zhoubné, když před gymnázii stojí fronty dětí, aby je komerční firma naučila vyplnit přijímací test, říká ředitel

Původně byla kunratická škola obyčejnou základkou na okraji hlavního města. Od chvíle, kdy do ní nastoupil ředitel Vít Beran, se ale lidé do okolí stěhují jen kvůli tomu, aby jejich děti mohly právě do této školy chodit. Místní učitelé vyhrávají ankety o nejlepší pedagogy, žáci se učí podle nejnovějších poznatků o efektivní výuce.

PAQ Research a Kalibro Projekt: Zkušenosti českých učitelů s distanční výukou. Výzkum a analýza pro organizaci Učitel naživo

Výrazně více práce a stresu, obavy o budoucnost žáků, ale také spokojenost s tím, jak zvládli náročnou situaci. Tak podle výzkumu agentury PAQ Research a projektu Kalibro pro organizaci Učitel naživo vnímali čeští učitelé rok distanční výuky. Zvýšení tlaku na učitele představuje akutní problém hlavně kvůli tomu, že už před pandemií byla polovina z nich ohrožena syndromem vyhoření. Pomoct by mohla dosud chybějící systémová podpora učitelů i vedení škol.

Daniel Münich: Platy učitelů rozvrátí veřejné finance. Opravdu?

Pokud by prošel návrh zákona zavazující budoucí vlády k udržení učitelských platů na úrovni 130 % průměrných mezd v ekonomice, bylo by to za cenu brutálních škrtů ve státním rozpočtu. Takto nedávno poslancům hrozila ministryně financí Alena Schillerová.

Alena Štuková: Hry s matematikou pro 3.–9. třídu ZŠ

Kniha matematických her se snaží zpřístupnit matematiku všem dětem: těm matematicky nadaným, ale i těm, které matematika zrovna moc nebaví. Známé hry přizpůsobuje jednoduchému i složitějšímu matematickému jazyku (pexeso, domino, hra v kostky, bingo), vedle toho kniha obsahuje i spoustu zcela nových her.

Pedagožka: Snažíme se lidem ukázat, že konzum není to, co je učiní šťastnými

Ukázat lidem, že konzumní styl života jim štěstí nepřinese, patří k cílům činnosti brněnského centra environmentálního vzdělávání Lipka. ČTK to sdělila ředitelka organizace a pedagožka Hana Korvasová, která dnes v Senátu převzala Cenu Josefa Vavrouška za dlouhodobý přínos v oblasti životního prostředí.

Co dělají čeští učitelé jinak než ti v zahraničí?

Rozdíly mezi tím, jak se učí v Česku a v jiných zemích Evropy, hledala srovnávací ministudie, kterou pro program Učitel naživo připravili Daniel Prokop a Václav Korbel z PAQ Research.

Martina Olivová: Kvalita škol nejsou jen výsledky

Debaty o kvalitě našeho školství se velmi často řídí výsledky našich žáků v různých mezinárodních srovnávacích studiích, případně se sleduje procentuální úspěšnost žáků při přijímacích zkouškách nebo úspěšnost při skládání maturitní zkoušky.

Stáňa Seďová: Na doučovací tábory zdarma nedorazila až čtvrtina dětí

Rodiče dětí, kteří nestihli své ratolesti přihlásit na doučovací kempy financované ministerstvem školství, mají smůlu. Všechny jsou beznadějně zaplněné. O to větším překvapením je, že první dny od zahájení se organizátoři musí potýkat s vysokými počty dětí, které bez omluvy nepřijdou. Instruktoři čekají zbytečně, jídlo se vyhazuje, pořadatelé si už nyní dělají starosti s vyúčtováním, protože se neví, kdo nevyužité služby zaplatí.

Christina Steinlein, Mieke Scheier: Bez vody to nejde

Ráno si vyčistit zuby, přes den pít a jít si zaplavat, večer zalít zahradu a vysprchovat se. K tomu všemu potřebujeme vodu.

Prostě běžte ven a objevujte, vyzývá rodiče propagátor svobodné hry Petr Daniš

Děti často nepotřebují žádné speciální vybavení nebo jakkoliv připravené podmínky pro hru. Často jim stačí třeba jen kamínky nebo klacíky. Upozorňuje na to propagátor svobodné hry Petr Daniš. Právě o tomto vlastně nejobyčejnějším a dnes často zapomínaném druhu hry vydal loni na podzim společně s manželkou Justinou knihu. 

Jitka Polanská: Učit venku je trend, ale na běžné základce se na to musí jinak než v lesní škole, říká učitelka

Před čtyřmi lety se Markéta Vokurková pustila na nejistou půdu. Dala si závazek, že se postupně naučí chodit se třídou ven nejen na výlety, ale i na matematiku nebo češtinu. „Jsme běžná základka, nejde to dělat jako někde v lesní škole. Postupně jsem přicházela na to jak,“ říká finalistka loňského českého ročníku učitelské soutěže Global Teacher Prize. Její škola výzvu přijala, venku učí už tři prvostupňové učitelky a od letošního května má všech skoro osm set žáků možnost trávit venku velkou přestávku.

Učitelé se více inspirují k výuce venku

Čím dál více učitelů si pravidelně odnáší inspiraci do výuky z Měsíce školních zahrad. Ukázal to letošní ročník, který probíhal během května díky spolupráci Nadace Proměny Karla Komárka a platformy Učíme se venku. Nadace myšlenku širšího využití venkovních prostor při pedagogické práci s dětmi letos podpořila částkou 150 tisíc korun. Účastníci ocenili zejména nápaditost kampaně, nesené v duchu čtyř zemských živlů.

Vladimíra Otomanská: Rok stromů. Celoroční program pro MŠ

Kniha je dělena do deseti celků podle deseti školních měsíců a podle deseti stromů. Jednotlivé stromy jsou v knize rozpracovány do témat tak, aby vždy naplnily všechny oblasti RVP.