Tomáš Feřtek: Učitele neplatíme „až pak“ jako zedníky. Ale předem

Ministr školství Petr Gazdík vyčíslil potřebné navýšení rozpočtu školství v příštích čtyřech letech až na třicet miliard. Kromě jiného proto, aby se udrželo tempo růstu učitelských platů. Teď? Copak se školství za poslední léta natolik zlepšilo, aby si učitelé zasloužili zase přidat? Možná někdo z nich, ale plošné zvýšení platů je jen vyhazováním peněz, mohli by mnozí namítnout.

Eduzměna: Co chybí učitelům? Uznání a čas na sobě pracovat

Učitelé potřebují větší uznání ze strany rodičů i širší veřejnosti. Řada z nich pociťuje zahlcenost úkoly a prací, je unavená a často na hranici vyhoření. Vyplývá to z odpovědí 512 pedagogů zapojených do loňského průzkumu. Odborníci z Eduzměny se v něm ptali na potřeby učitelů z 52 mateřských, základních a středních škol na Kutnohorsku. Tam předloni Eduzměna spustila pilotní projekt s cílem změnit výuku k lepšímu. Celkem se tzv. mapování potřeb zúčastnilo víc než 90 % škol v celém regionu

Miroslava Kohoutová: Nasaďte si brýle, výuka začíná

Na začátku je včelka. Programovatelná robotická hračka, která se ovládá pomocí šipek na hřbetu. Tři políčka doleva, dvě doprava a hlavně nejít jedno políčko vpřed – tam je překážka, tam by nabourala. Cestu včelky, respektive Bee bota, určují děti v mateřských školách. Už ti úplně nejmenší se s její pomocí učí logaritmy. Včelka rozvíjí jejich logické a informatické myšlení, prostorovou představivost a plánování. Není na to sama. Moderních technologií ve výuce mají už ti nejmenší k dispozici celou škálu, od robotických myší přes programovatelná autíčka až po mluvící skřipce.

Jitka Polanská: Proč žákům nejde chemie? Nechápou zadání a nedívají se na obrázky

Kdybychom věděli, jak žáci přemýšlejí (nebo nepřemýšlejí), když píší písemku, mohli bychom se zaměřit na jejich slabá místa a zlepšit tak výuku, řekla si Martina Tóthová. Ve své diplomové práci proto zkoumala, jaké strategie žáci volí při řešení úloh z chemie. Použila k tomu i eye-tracking neboli pozorování pohybů očí speciální kamerou. Studie došla k zajímavým závěrům a ty otiskl i významný vědecký magazín Journal of Chemical Education.

Jana Ustohalová: Na propadlících tratí Česko až 18 miliard korun ročně. Vysvětlujeme, kdo a co jim může pomoci

Když se narodíte v chudé rodině v okrajovém regionu Česka, máte násobně vyšší pravděpodobnost, že také skončíte bez vzdělání. Jsou to spojené nádoby: chudí rodiče jsou většinou nevzdělaní a nemohou proto dětem pomáhat s učením. Často mají problémy s bydlením, které je ke klidnému učení dětí potřeba. A také s exekucemi, jež znamenají velký psychický stres pro celou rodinu. Vzdělání je ale zároveň nejjistější cestou k úspěchu, dobrému životu a vyššímu platu. Z něj pak také jde více daní do státního rozpočtu. Čím víc nevzdělaných dětí dnes máme, tím chudší bude celé Česko za deset či dvacet let.

Studenti požadují celkovou změnu maturitní zkoušky

Maturanti a studenti posledních ročníků středních škol se na letošní maturity a závěrečné zkoušky necítí dostatečně připraveni, upozorňuje Česká středoškolská unie (ČSU). Studenti také čelí velkému stresu, který s sebou přináší válečný konflikt na Ukrajině, který trvá již více než měsíc.

V Česku se po revoluci prohloubila feminizace školství. Muži chybí víc než na Západě

V Česku se v uplynulých třiceti letech prohloubila feminizace školství. Řada kvalitních učitelů přešla do jiných profesí, muži přitom častěji než ženy. Kolem 70 procent bývalých vyučujících opustilo školství po první pracovní zkušenosti. Vyplývá to z nové studie think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd. Z učitelské profese podle výzkumu odešla asi třetina pedagogů. V evropském průměru se této práce vzdal každý čtvrtý vyučující.

Pomůcka pro lepší začlenění našich nových žáků – rychlý profil žáka

Je před námi nová výzva! Do českých škol přichází noví žáci, ukrajinské děti, děti s odlišným mateřským jazykem. Snahou učitelů a škol je začlenit je do školy i dané třídy, ošetřit traumatizované děti, své žáky připravit na novou situaci a samozřejmě se věnovat také výuce. Vše komplikuje náhlost situace a nepřipravenost na ni. V tomto článku přicházíme s pomůckou – Rychlý profil. Praktický a netradiční koncept vytvořila ve Velké Británii LearningCommunity a je nazvaný příznačně také Profil na jednu stránku.

EDUin: Shrnutí Auditu vzdělávacího systému 2021

EDUin zveřejnil 28. 3. Audit vzdělávacího systému za rok 2021. Nezávislá analýza se letos věnuje tématům přijímacích zkoušek, problémům v učňovském školství, školním psychologům a dalším podpůrným pozicím nebo revizi Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Všechny analýzy si můžete přečíst na webu.

Helena Singerová: Jak nemístná poznámka učitele nastartovala její hvězdnou mezinárodní kariéru astrofyzičky

„Asi vám to moc nepůjde, ale nebojte se, nějak to spolu dáme,“ říkal vlídně fyzikář děvčatům na gymnáziu. Mezi nimi byla i Kateřina Falk. Učitelova poznámka ji tenkrát naštvala a rozhodla se, že jí tedy fyzika rozhodně půjde. Dnes je světově uznávanou astrofyzičkou s doktorátem z Oxfordu a několika cenami. Jaká byla její cesta ke vzdělání v oboru, který nepřeje ženám? „Člověk je dobrý v tom, v čem si věří a v čem je motivovaný,” říká.

Stanovisko organizací Učitel naživo, Učitelská platforma, Otevřeno a Začni učit! K návrhu novely zákona o pedagogických pracovnících

Ministerstvo školství‚ mládeže a tělovýchovy na konci února vložilo do vnějšího připomínkového řízení návrh novely zákona o pedagogických pracovnících č. 563/2004 Sb. Organizace Učitel naživo, Učitelská platforma, Otevřeno a Začni učit! se již v lednu shodly na pěti prioritách, které by novela měla obsahovat. Nyní se organizace seznámily s navrhovaným zněním novely zákona a níže uvádí své připomínky k jednotlivým opatřením.

Expertní panel zveřejnil zadání pro revizi RVP. Hlavní doporučení SKAV

Po několikaleté přestávce ministerstvo školství v září 2021 znovu odstartovalo práce na revizi kurikula. Expertní panel nyní zveřejnil výsledek svého šestiměsíčního úsilí, dokument Hlavní směry revize RVP ZP. Ten má sloužit jako zadání pro vlastní kurikulární reformu. Pokud vše půjde podle plánu, mají školy podle nového kurikula začít učit již od školního roku 2024/2025.

Jana Nováčková: Polští studenti stávkují za zrušení povinné školní docházky

Před pár dny přišla z Polska velmi zajímavá zpráva – polští studenti začali 21. 3. 2022 stávkovat za odstranění povinné školní docházky. V jejich Deklaraci vzdělávací emancipace se uvádí: „My, děti, chceme rozhodovat o svém učení samy. Požadujeme ústavní ochranu práv dětí na svobodu vzdělávání. Chceme svobodnou volbu škol, předmětů, zkoušek a učitelů. Chceme mít svobodnou volbu cílů, materiálů, metod, rozsahu, místa a tempa učení. O svém osudu chceme rozhodovat samy. Musíme ukončit školní otroctví.“

Petra Dočkalová: Když se z učení stane životní styl

Žijeme v době, kdy změna je trvalý stav. V učení používáme termín dynamika, vnímáme učební proces jako nikdy nekončící a vždy oboustranný. Směřujeme k sebeřízenému učení. To je učení přirozené, vycházející a respektující potřeby každého člověka. S využitím nápodoby, pozorování, vztahů, příběhů, sdílení, technologií, zprostředkování zkušeností. Učení, které je vždy spojené se životem, kreativitou, klidem.

Miroslav Vlasák: Svět se mění, vzděláváme už „digitální domorodce“. Je tedy potřeba změnit i výuku

Pedagogická fakulta Jihočeské univerzity začala před několika lety vytvářet moderní koncepci přípravy učitelů. Nazvala ji Učitel Pro Futuro. Na otázky, jaká je potřebná výbava pro učitele budoucnosti, jaká bude nastupující generace žáků i třeba zda může mít čistě distanční výuka na vysokých školách vliv na kvalitu absolventů, odpovídá děkanka Pedagogické fakulty JU Helena Koldová. 

Jak připravovat učitele? Výuka na pedagogických fakultách se má v během tří let změnit

Březnový kulatý stůl SKAV a EDUin na téma Změny v přípravě učitelů: Co přinese probíhající reforma? se věnoval startující reformě fakult připravujících učitele. Na jeho přípravě se podílely organizace Učitel naživo, Začni učit! a Otevřeno.

Eva Koželuhová: Čtenářské strategie u předškolních dětí a nečtenářů

Kniha představuje možnosti využívání čtenářských strategií při předčítání dětem předškolního věku a nečtenářům na počátku školní docházky. Cílem metody využívání čtenářských strategií je rozvíjet u dětí plné porozumění textu, tedy i porozumění implicitního významu, a připravit děti pro budoucí samostatné čtení s porozuměním.

Šest milionů dospělých v Německu neumí plynule číst a psát. Je to každý osmý člověk, kterého potkáte

Vyplnit formulář u lékaře, cestovat hromadnou dopravou nebo podat žádost na úřadu je často problémem pro šest milionů dospělých obyvatel Německa. Tolik lidí v produktivním věku neumí plynně číst či psát. Přesvědčit takzvané funkční analfabety, aby si svůj handicap přiznali a rozhodli se nedostatky ve vzdělání napravit, pomáhá Adrian Eppel.

Petr Horký: Se smetánkou je to jednodušší

S výzkumnicí Janou Strakovou o tom, proč jsou mezi českými školami propastné rozdíly.

Chceme směřovat k tomu, abychom měli do deseti let jeden z nejlepších systémů pro přípravu učitelů v Evropě, zaznělo na Kulatém stole

Ve čtvrtek 10. března proběhla debata na Kulatém stole SKAV a EDUin, která se snažila odpovědět na otázky spojené s chystanou reformou pregraduální přípravy budoucích učitelů. Co reforma představuje a co od ní lze očekávat? Co přinese dětem ve školách? Jaké jsou hlavní výzvy její úspěšné implementace? 

Na tyto a další otázky odpovídali Robert Antonín, Filozofická fakulta OU, Jakub Drbohlav, MŠMT, Jana Fryzelková, Začni učit!, Helena Koldová, Pedagogická fakulta JU a Blanka Vaculík Pravdová, Učitel naživo. Diskusi moderoval Daniel Pražák, Otevřeno.

Screening předškoláků

Dnešní článek se bude věnovat opět předškolákům. Nabídne dobrou praxi s přijetím dětí do 1. třídy na Základní škole a mateřské škole, Praha 8, Lyčkovo náměstí 6. Pětidílný přípravný kurz Pět kroků do Smysluplné školy aneb Organizace zápisu k základnímu vzdělávání na ZŠ Lyčkovo náměstív rámci aktivity Škola nanečisto dokáže odhalit předškoláky se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP) a včas jim pomoci. Účinně totiž diagnostikuje, pomáhá s adaptací a zvyšuje sebevědomí dětem, které se chystají do první třídy. 

Marcela Erbeková: Neustálá proměna a růst školy mohou spolupráci podpořit

Stálá konference asociací ve vzdělávání (SKAV) vydává publikaci Inspirativní rozhovory o spolupráci ve školách. Můžete se v ní setkat s pěti řediteli a ředitelkami, kteří dlouhodobě pracují se svými pedagogickými sbory a vytvářejí podmínky pro to, aby se z nich staly učící se komunity posouvající vzdělávání na svých školách kvalitativně na vyšší úroveň. Jednou z nich je Marcela Erbeková.

Marcela Trantinová a kolektiv: Nápadníček

Kniha aktivit pro MŠ se zaměřuje na široký repertoár různých druhů činností: témata pro ranní kruh, výtvarné práce, hry s písmenky a textem, manipulační stolní hry, hudební aktivity, pokusy a objevy, konstrukční hry, sebeobslužné dovednosti, rozvoj pohybu a relaxace, manuální aktivity, dramatika a práce s pískovničkou.

Josef Valenta: Jde v politice vůbec o politiku? aneb Učíme se rozpoznat psychopata (a nevolit ho)?

Začnu odpovědí na druhou otázku. Dle mých „zdrojů“ neučíme. Zeptal jsem se v roce 2020 jistě dvou desítek ‒ dá se říci ‒ „špičkových kantorů“, finalistů Global Teacher Prize, na toto: „Učili jste se za své docházky do školy rozpoznat psychopata? Učí se to nyní ve škole, kde působíte?“ Odpovědi se daly odhadnout. Ano ‒ zněly „ne“.

Petra Černobilová: Nejistota je horší než pravda. S dětmi o válce mluvte a nelžete, informace ale dávkujte, radí psycholog

Mluvit s dětmi o válce není jednoduché. Přesto bychom je měli podle odborníků se situací seznámit. „Pro spoustu dětí je nejistota z toho, co se děje, leckdy horší než pravda, která bolí,“ říká psycholog a vedoucí olomouckého Rodinného centra U Mloka Stanislav Kocourek.

Ukrajinské děti v českých školách

Pedagogická komora zpracovala rozcestník, který by měl pedagogům pomoci v současné náročné situaci, kdy do škol míří více než 100 000 dětí z Ukrajiny. Tipy na další zdroje, které se vám osvědčily, můžete vkládat do komentářů k článku na webu Pedagogické komory.

Musíme připravit vzdělávací podporu tak, aby odpovídala potřebám ukrajinských dětí a rodin, a zjistit reálné kapacity škol a školek

Lze předpokládat, že ukrajinští uprchlíci budou muset zůstat v ČR delší dobu, proto je nutné připravit plán integrace dětí, současný systém není dostatečně flexibilní.

Ministerstvo školství připravilo příručku pro Ukrajince, děti do školy nemusejí nastoupit hned

Ministerstvo školství připravilo pro uprchlíky z Ukrajiny příručku s doporučeními, jak mají postupovat při začleňování dětí do vzdělávání v Česku. Radí jim si nejdříve zajistit každodenní zázemí, pak zapojit děti do organizovaných volnočasových aktivit a zvážit účast v distanční výuce poskytované ukrajinskými školami. Nástup do školy je podle ministerstva vhodný až ve chvíli, kdy je na něj dítě připravené a nevnímá ho jako stres.

Psycholog: Současné krize se podepíší na psychice mladší generace

Člověk je schopen dobře fungovat během krize, propad zpravidla přichází při oddechu. V rozhovoru to řekl Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu Akademie věd ČR (AV). Akademie rozhovor poskytla médiím. Děchtěrenko ohledně vlivu válečného konfliktu na lidskou psychiku upozornil, že je třeba, aby si lidé, kteří jsou mimo válečný konflikt, vyhradili čas pro sebe, regulovali konzumaci zpráv a snažili se omezit jiné zdroje stresu. Dodal, že současné krize se do budoucna podepíší na psychice mladé generace.

Veronika Bačová: Třídní učitel a postoj k inkluzivnímu vzdělávání

Postoje společně s osobními rysy, znalostmi a dovednostmi patří mezi profesní kompetence učitele a jejich rozvoj charakterizuje „kvalitního“ učitele (Liakopoulou, 2011, s. 67 – 69). Právě postoje učitelů byly identifikovány jako klíčový zdroj při realizaci inkluzivního vzdělávání: „Zásady inkluze by měly být zabudované do vzdělávacích programů pro učitele a upřednostněny by měly být postoje a hodnoty učitelů před znalostmi a dovednostmi“ (Světová zdravotnická organizace uvádí, 2011, s. 222). 

Materiály a aktivity JSNS k současnému dění

V souvislosti s aktuálními událostmi na Ukrajině jsme z portálu JSNS.CZ vybrali dokumentární filmy, lekce, materiály a aktivity do hodin a také řadu doporučení pro vyučující k tomu, jak s žáky mluvit o válečném konfliktu, uprchlících, mediální manipulaci a propagandě. Na stránce Válka na Ukrajině najdete speciálně připravený výběr lekcí k současné situaci spolu s aktivitami do hodin nebo publikaci Podoby ruské propagandy. 

Tomáš Feřtek: Školy využívají sociální služby zatím jen nesystémově

Rozhovor s Tomášem Feřtekem, který vznikl v rámci cyklu diskusních setkání Čas od Času v Knihovně Václava Havla, které pořádá Česká asociace streetwork. Diskusi moderoval Dominik Hrodek. Můžete si ho poslechnout jako podcast.

Zdeňka Michalová, Alžběta Kratochvílová: Sociální dovednosti v mateřské škole. Aktivity k minimalizaci nevhodného chování v předškolním věku a posilování sociálních dovedností

Publikace je ojedinělou promyšlenou metodikou s množstvím her a technik určených k rozvoji sociálních dovedností především dětí předškolního věku, popřípadě i raného školního. Cílem autorek je dětem zprostředkovat zásady prosociálního jednání a dovést je k jejich vědomému používání v kontaktu s druhými.

Eduzměna: Co děti ve škole potřebují? Zeptali jsme se jich

Pro školáky je důležité mít dobré vztahy se spolužáky i s učiteli, od kterých potřebují respektující přístup. Kvůli obavám z kritiky se bojí dělat chyby a kvůli známkám i písemkám bývají ve stresu. Často také přemýšlejí nad tím, k čemu jim učivo v životě bude a když nemají pocit, že má smysl, ztrácejí motivaci. Napříč celým regionem se řada dětí i učitelů shodovala, že by se víc chtěli učit venku.

Jakub Švejkovský: Školní předměty v 21. století

Zažívá to většina současných českých studentů na základních a středních školách – ve stejném systému tvořeném klasickými, pevně stanovenými předměty získávali vědomosti rovněž jejich rodiče, prarodiče, praprarodiče… Rychle se měnící doba ovšem podle mnohých odborníků na vzdělávání potřebuje výrazné změny. Jak na nové společenské požadavky reaguje tuzemské školství a co doporučují vizionáři i praktici?

Karel Gargulák: Ukrajinská krize ukazuje, že je třeba začít vzdělávací systém řídit

„Do českých škol se může integrovat asi sto tisíc uprchlíků z Ukrajiny, stovky už jich do škol po celém Česku nastoupily“, uvedl ministr školství Petr Gazdík. Pojďme si nyní nastínit pár nutných kroků pro to, aby se panem ministrem výše popsaný spíše optimistický výhled pro vzdělávání ukrajinských dětí, žáků a studentů podařilo efektivně a smysluplně zajistit.

Martina Kopecká: Škola není nepřítel. Někde rodiče staví stany, jinde organizují slavnosti

Co se vám honí v hlavě, když se vám na displeji mobilu objeví číslo školy? Rozbuší se vám srdce, protože očekáváte nějakou nehodu nebo průšvih? Čekali byste vůbec dobrou zprávu? Spolupráce mezi rodiči a školou v realitě často vázne. Přitom podle Unie rodičů má dobrá komunikace přímý dopad i na spokojenost dítěte a na jeho studijní výsledky. „Pokud nebudeme se školou komunikovat, nebudeme rozumět, jaké metody učitelé používají a proč. Když jim nebudeme rozumět, nemůžeme pomoci našim dětem,” říká Jana Neumajerová, lektorka Unie rodičů a místopředsedkyně spolku rodičů v pražské ZŠ Na Beránku.

Jiří Nádoba: Většina rodičů neví, co chtít od dobré školy

O rvačce o základky, spádové turistice a vybíravosti rodičů se zakladatelem škol Scio a poradcem ministra.

10. 3. 2022 Kulatý stůl SKAV a EDUin. On line ve 14–16 hodin

Téma březnového kulatého stolu je: Změny v přípravě učitelů: Co přinese probíhající reforma?

Nerovnoměrný vývoj u nadaného předškoláka

Být nadaným předškolákem není jen tak. Když se do toho přidá jeho nerovnoměrný vývoj, není často jednoduché rozlišit, z čeho obtíže pramení. Tento článek nabízí praktické rady, jak pomoci nadaným předškolákům s nerovnoměrným vývojem rozvíjet nadání a talenty, ale také sociální dovednosti. Správným přístupem a prací s nimi jde předcházet rozvoji nejrůznějších obtíží, se kterými se nadané dítě v mateřské škole může potýkat.

Maike Rönnau-Böse, Klaus Fröhlich-Gildhoff: Psychická odolnost předškoláků

Psychická odolnost patří k důležitým dovednostem pro život. Jak ji posílit? Z čeho vlastně vychází? Jak dosáhnout toho, aby dítě neupadlo do naučené bezmocnosti, ale aby se naopak stavělo k různým obtížím čelem a dokázalo si s nimi tvořivě poradit?

Anna Brzybohatá, Kristýna Matějková: Školy se připravují na začleňování ukrajinských dětí. Uprchlíci mohou v Česku zůstat i natrvalo

Ještě než na Ukrajině vypukla válka, dorazili do Česka první Ukrajinci, kteří tu mají příbuzné či známé. O začlenění do škol zatím projevili zájem rodiče desítek dětí a další budou podle neziskových organizací postupně přibývat. S tím přijdou i výzvy, jak například pracovat s ukrajinskými a ruskými žáky v jedné třídě.

Proč a jak komunikovat s dětmi o aktuálním dění

Příručka pro školy v době katastrofické události, kterou připravil Národní ústav duševního zdraví ve spolupráci s MŠMT, vznikla jako zdroj informací pro pedagogy základních a středních škol. Nabízí aktivity, které s žáky mohou podnikat, a materiály, které napomohou otevírat citlivá témata ve školním kolektivu. Věříme, že pro školy bude tento materiál přínosný v práci s třídními kolektivy a v péči o duševní zdraví žáků. 

Veronika Šírová : Česko má nejvíc odkladů školní docházky v Evropě. Loni v termínu nenastoupila skoro pětina dětí

Skoro dvacet procent českých prvňáků nastoupilo loni do základních škol s odkladem – tedy v sedmi letech. Ukazují to data České školní inspekce, podle kterých to je nejvyšší počet v celé Evropě. Například na Slovensku mělo v loňském školním roce odklad sedm procent žáků, v Německu pak dva a půl procenta. Podle inspekce vysoké počty odkladů negativně ovlivňují složení tříd a taky samotnou výuku.

V Česku vznikne síť ukrajinských jednotřídek pro děti uprchlíků z Ukrajiny

V Česku vznikne síť škol pro uprchlíky z Ukrajiny, kde budou učit pedagogové z Ukrajiny v jejich rodném jazyce. Projekt Ukrajinské jednotřídky připravilo Velvyslanectví Ukrajiny ve spolupráci s Nadačním fondem Děti Ukrajiny a emeritním rektorem Univerzity Karlovy Tomášem Zimou za podpory ministerstva školství v ČR.

Tomáš Feřtek: Má ministerstvo zakázat rodičovské příspěvky, aby se smazaly rozdíly mezi školami? Slepice a vejce

Důvody, proč si rodiče prvňáků mění adresy bydliště, aby jejich dítě mohlo jít na „lepší státní školu“, proč jsou ochotní platit pěti i desetitisícové školné měsíčně nebo zakládat „partyzánskou“ komunitní školu, jsou vždy stejné. Dojem, že spádová škola není dobrá a oni by si přáli pro své dítě místo, kde se k němu budou slušně chovat, něco se tam dozví a bude tam mít šanci soustředěně pracovat a učit se s chutí.

Nový program má v Praze pomoct snížit počet žáků, kteří nedokončí školu

Ke snížení počtu žáků, kteří nedokončí školu, by mohl pomoct nový program na posílení spolupráce škol a sociálních služeb. Do škol v Praze ho chce zavést Česká asociace streetwork. Prevenci předčasných odchodů ze vzdělávání mají ve školách podpořit týmy odborníků na sociální práce a sociální pedagogiku. Program vychází z projektu pražského krajského akčního plánu iKAP II – Inovace ve vzdělávání. Jeho autoři věří, že se programem inspirují i další kraje. 

Děti se ptají: jak se máme chovat ke svým spolužákům z Ukrajiny a Ruska?

Válku na Ukrajině pozorují skrze média a sociální sítě i děti. Na to, co je doopravdy zajímá, ale často odpověď nenajdou nebo jí dostatečně neporozumí. Členové Dismanova souboru se ve speciální sérii rozhovorů ptají odborníků na to, co je jim a jejich vrstevníkům nejasné. V druhém interview se čtrnáctiletí Matěj a Honza ptají psycholožky Gabriely Dymešové na to, jak se chovat ke svým spolužákům z Ruska a Ukrajiny.

Magdalena Synková, Michaela Endrštová: Nedodělají ani základní školu. Chudým dětem se vzdělání nedaří, zmapovali výzkumníci

Zásadní dopad na to, jak žáci zvládnou školní docházku, má chudoba a s ní spojené exekuce či nedostatek bydlení v daném regionu. V obcích, které se s chudobou potýkají, je vysoký počet dětí, které propadají, mají spoustu zameškaných hodin a nedokončí ani základní školu. Nový projekt Mapa vzdělávání navíc ukazuje, že se to netýká jen vyloučených lokalit, ale i bohatších regionů.

(Jak) mluvit s dětmi o válce?

Je pravděpodobné, že kolem holek a kluků v našich oddílech, ať už jsou mladší či starší, téma války na Ukrajině již proběhlo, že ho zaregistrovali. Mnozí sledují sociální sítě nebo přímo zpravodajství, jiní chvíli jeli autobusem nebo autem, kde běželo rádio, dalším doma běžela televize při vypravování do školy. A je nepravděpodobné, že je téma války nijak nezasáhlo. Ať už útržkovité či ucelené zprávy o dění jsou něčím novým, něčím, co bezprostředně po náročném pandemickém období znovu vnáší nejistotu do jejich života.

PAQ Research: Neúspěšnost ve škole souvisí i s exekucemi. Nová mapa ukazuje, které obce s ní umí bojovat

Výzkumná organizace PAQ Research spouští novou interaktivní Mapu vzdělávacího ne/úspěchu. Tým okolo sociologa Daniela Prokopa spojil data o mikroregionech a ukazuje, že vzdělávací neúspěšnost (propadání, nedokončování ZŠ či absence) není jen problémem Karlovarska či Ústecka. Trápí i periferie Plzeňského a dalších bohatších krajů. 

Mezinárodní festival Science on Stage poprvé otevře brány inspirace pro učitele přírodovědných a technických předmětů v Praze

Od 24. do 27. března 2022 proběhne poprvé v historii v České republice festival Science on Stage, který pořádá nezisková organizace Elixír do škol za finanční podpory a partnerství Hlavního města Prahy, Nadace Jablotron a Nadace České spořitelny.

Jitka Polanská: Máme šest typů nadaných dětí. Jsou mezi nimi křehcí outsideři i třídní primadony, říká učitelka matematiky

Alena Vávrová byla matematicky mimořádně nadané dítě a dospělí kolem ní to věděli, ale nic s tím nedělali. Jako druhostupňová učitelka matematiky nyní ve své škole žáky s nadáním podporuje a školí v tom i ostatní učitele. „Nemají na růžích ustláno a musíme se starat i o tuhle část Gaussovy křivky. Velký problém může být i to, když vám vše jde příliš snadno,” říká finalistka českého kola Global Trachet Prize 2018.

Školy se učí podporovat i nadané žáky! S pomocí „mentorů škol – konzultantů vyvážené inkluze“

Ve dnech 4.–6. února 2022 proběhlo v Hradci Králové školení dalších mentorů škol – konzultantů vyvážené inkluze. Ti rozšíří řady stávajících (patnácti) profesionálních školských pomocníků. Projekt Synapse podpořený Nadací RSJ tak přese všechny pandemické obtíže naplní své ambiciozní cíle. Pořádající Asociace freelancerů ve školství (AFREŠ z. s.) sdružuje osobnosti, které poskytují poradenství školám, jež projeví zájem o využití modelů vyvážené inkluze a budování systémů podpory nadání.

Veronika Charvátová: Mimořádné nadání může být někdy pro děti danajským darem

Nejčastěji si lidé pod pojmem intelektově nadané dítě vybavují pilného studenta s výborným prospěchem. Jenže takto se projevuje jen část rozumově nadaných dětí. Realita bývá složitější a MiND, tedy Mimořádně intelektově Nadané Děti zasluhují zvýšenou pozornost.

Život s nadáním a podpora talentu – rozhovor s gymnazistou Martinem a jeho učitelem chemie

Přinášíme vám zajímavý rozhovor mladého gymnazisty Martina, který vyniká v abstraktním myšlení a analýzách. Jak on sám nahlíží na vzdělávání a rozvoj svého talentu? Jak vypadá jeho individuální vzdělávací plán. Rozhovor přináší také pohled Martinova učitele chemie. 

Jana Potužníková: Na 80 % českých učitelů odmítá zeštíhlit objem učiva. Proč?!

Po celou dobu pandemie vydává ministerstvo školství doporučení k tomu, aby školy „ubraly“. Ve známkování, ale i v objemu učiva. Také dokument Strategie 2030+, který nastiňuje, kudy se školství bude vyvíjet v dalších letech, mluví o tom, že objem probíraných znalostí by měl rozhodně klesnout. Ale podle zjištění České školní inspekce s tím má 80 % učitelů problém. Zajímá vás proč?

Stephanie Azri: Aktivujte svou psychickou odolnost. Zvládání životních výzev

Psychická odolnost je vlastnost, kterou v dnešním světě opravdu potřebujeme. Pomáhá nám vypořádat se s nesnázemi, které nás potkávají. Je mocnou zbraní, díky níž překonáme i ty největší výzvy svého života. A co je na ní nejlepší? To, že ji můžeme budovat, ať jsme jakéhokoli věku.

František Tichý: Epidemie bezmocnosti. Práce s dětmi mi teď připomíná aktivizaci seniorů

Začal jsem o tom přemýšlet, když se děti na podzim vracely do školy. Okamžitě na nich bylo vidět, že nemají chuť něco dělat, ať je to učení, nebo fyzická aktivita. Jejich tolerance vůči nepohodlí dramaticky klesla.

Zuzana Hronová: Žáci napodobují Hru na oliheň. Odborníci varují před traumaty i otupěním vůči násilí

Učitelé se setkávají s tím, že i žáci na prvním stupni sledují násilný seriál Hra na oliheň. Někteří chodí do školy v podobném oblečení, jako nosí hlavní postavy, a napodobují "vyvražďovací hry". Odborníci na mediální obsah varují, že dětem může sledování přinést úzkosti či traumata, malí diváci také mohou otupět vůči násilí a nemít soucit s oběťmi. Jako novou hrozbu ale experti seriál nevnímají.

Max Kašparů: Agresivita roste už i u předškolních dětí, na vině jsou i moderní pohádky plné násilí

Dnes začnu trochu atypicky, a hned na úvod přečtu pár řádků z blogu zkušeného psychiatra, který také pracuje jako soudní znalec především s mladými lidmi. Ten napsal: „Tři dotazy mladým lidem: Máte doma ve sjednocené Evropě možnost registrovaného partnerství, šanci volného cestování, neomezenou volbu zábavy, měkké tresty za delikty, přes sto televizních kanálů, perfektní antikoncepci, vysokoškolský titul za pár týdnů, eventuálně za pár babek, dostupnost sexuálního vyžití na každém kroku, střídavou péči po rozvodu, možnost likvidace těhotenství, fantastické deodoranty, stejné šance v podnikání, garantovaná lidská práva a nezcizitelné občanské svobody. Nic z toho vaši předci neměli, tak proč mi, prosím, plníte psychiatrickou ordinaci, utíkáte do drogového opojení a pácháte sebevraždy?“ 

Revize RVP na konci první etapy: na konci února by mělo být hotové zadání

Revize RVP ZV se rychle posunuje ke klíčovému okamžiku. Expertní panel MŠMT, který pracuje na přípravě zadání pro práci kurikulárních odborníků, na tříhodinové konferenci představil výsledky sedmi pracovních skupin. Ještě během února chce panel závěry půlroční práce propojit a zveřejnit výsledek v dokumentu, který jeho předseda Jan Jiterský s trochou důvěrnosti nazývá „hlavní směry“. Tento dokument by měl být výkopem pro konečné zadání práce na novém kurikulu. 

Zdeňka Šíp Staňková: Vaše příběhy traumatu

Na začátku byla zdánlivě nevinná výzva ve stories na Instagramu. Na Štědrý den jsem vás vyzvala, abyste mi posílali nej hlášky, kterými vás častuje okolí kvůli vašemu respektujícímu přístupu k dětem. Hlášky začaly chodit, některé vtipné, z jiných trochu mrazilo. Co se ale stalo pak, nečekal myslím vůbec nikdo.

Dá se vychovávat pohlavkem? Výzkumy z posledních 30 let ukazují, že je to přesně naopak

Pohlavek ve výchově pomáhá vymezit hranice, myslí si ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Řekl to v rozhovoru pro aktualne.cz, když vysvětloval, proč nemá ambici dostat zákaz fyzických trestů dětí do české legislativy.

David. A. Clark: Vystupte z myšlenkových pastí

Kniha čtenáře krok za krokem vyvádí ven ze začarovaného kruhu negativních, a někdy až katastrofických myšlenek a učí ho postupně měnit jeho myšlenková schémata.

Partnerství pro vzdělávání 2030+ doporučuje, jak promítnout podporu wellbeingu do revidovaných RVP

Partnerství pro vzdělávání 2030+ zveřejnilo stanovisko k podpoře wellbeingu v revidovaných rámcových vzdělávacích programech. V deseti bodech v něm shrnuje svá doporučení, jak podporu wellbeingu do vznikajícího kurikula promítnout. Odborná pracovní skupina Wellbeing Partnerství pro vzdělávání 2030+ nabízí spolupráci při přípravě podkladů pro úpravu kurikula i při jeho implementaci do školní praxe.

Vzdělávání potřebuje hlubší změnu, kurikulum nestačí jen “provzdušnit”. SKAV zveřejňuje doporučení k revizi rámcových vzdělávacích programů

Diskuse o revizi rámcových vzdělávacích programů (RVP) se ve veřejném prostoru často zužuje na diskusi o tom, kolik historických dat, fyzikálních zákonů nebo matematických vzorečků má učitel ve škole “odučit”, aby z ní žáci vyšli připraveni na život. Veřejnost (ani ta odborná) se už bohužel často neptá, zda zvolená cesta k tomuto cíli vede.

Vít Beran: Neztrácet víru, naději a trpělivost

Stálá konference asociací ve vzdělávání (SKAV) vydává publikaci Inspirativní rozhovory o spolupráci ve školách. Můžete se v ní setkat s pěti řediteli a ředitelkami, kteří dlouhodobě pracují se svými pedagogickými sbory a vytvářejí podmínky pro to, aby se z nich staly učící se komunity posouvající vzdělávání na svých školách kvalitativně na vyšší úroveň. Dnes to bude Mgr. Ing. Vít Beran, ředitel Základní školy Kunratice, 

Když to baví děti, baví to i mě

Učitelé ZŠ a MŠ Janovice v Moravskoslezském kraji již druhým rokem získávají metodickou podporu v projektu Pomáháme školám k úspěchu. Během tří let se zaměřují na změnu přístupu k výuce žáků, učí se cíleně spolupracovat se svým kolegou na přípravě výuky i reflexi odučených hodin, na využívání různorodých textů ve výuce. Společně se zamýšlejí nad specifikací cílů svých hodin, cestami, kterými jich mohou dosáhnout a jak z výstupů žáků konkrétně poznají, zda se výuka daří. Usilují o lepší učení žáků.

Pavel Škramlík: Klima a vize školy se musí žít

Stálá konference asociací ve vzdělávání (SKAV) vydává publikaci Inspirativní rozhovory o spolupráci ve školách. Můžete se v ní setkat s pěti řediteli a ředitelkami, kteří dlouhodobě pracují se svými pedagogickými sbory a vytvářejí podmínky pro to, aby se z nich staly učící se komunity posouvající vzdělávání na svých školách kvalitativně na vyšší úroveň. Seznamte se dnes s jedním z nich: Mgr. Pavel Škramlík, ředitel Sportovní soukromé základní školy v Litvínově. 

Zdeněk Slejška: Ve školství již víme, “co” změnit. Ale tápeme v tom “jak”

Sociální sítě a média se v lednu plnila komentáři k programovému prohlášení nové vlády. My všichni, kteří žijeme školstvím, jsme se pustili do diskusí o jeho obsahu. Jaká priorita v něm chybí, nebo přebývá? Je Gazdíkův dokument pro vzdělávání v českých zemích konečně světlem na konci tunelu? A jak na nové RVP? Klíčovou otázku jsem však v odborných i laických příspěvcích většinou postrádal. Otázku, JAK budeme celou změnu plošně zavádět. Ta je totiž snad ještě důležitější, než CO budeme měnit. Na vlastní kůži jsme v Eduzměně došli k tomu, že v praxi jde o samotný proces mnohem víc než o konkrétní cíl. A také jsme začali prošlapávat funkční cestu dopředu.

Moje česká škola představuje knižní edici „Čti česky“ a první čítanku pro vícejazyčné děti

Moje česká škola představuje první text ze zbrusu nové knižní edice s názvem „Čti česky“, čítanek pro zjednodušené čtení s texty připravenými přímo na míru dětem žijícím v zahraničí.

Jak nastavit vzdělávací cíle a kritéria hodnocení u žáka se speciálními vzdělávacími potřebami

Žákům velmi prospívá, když se ve spolupráci s asistentem pedagoga a třídním učitelem mohou podílet na nastavování a hodnocení naplnění cílů ve vzdělávání. Tento článek přináší tipy, jak nastavit cíle a kritéria u žáků se speciálními vzdělávacími potřebami? A jaké nástroje je možné využít?

Lenka Beznosková: Jak Týmy duševního zdraví pro děti bojovaly za úsměvy v uplynulém roce

502 intervencí, 132 klientů, 5 zrealizovaných seminářů, 3 školení pro pedagogy, několik osvětových akcí v rámci Týdnů duševního zdraví, nespočet mezioborových setkání, spolupráce s mnoha institucemi, neustávající snaha o vzdělávání se… Tak vypadaly první měsíce působení Týmů duševního zdraví pro děti na Kutnohorsku, které jsou financované z fondů EHP a Norska. 

Podpora vysokoškolských studentů

Ostrava opět podpoří talentované výjimečné vysokoškolské studenty. V rámci projektu Talent roku ocení deset studentů, kteří mají trvalý pobyt na území Ostravy, ale studují na různých Českých i zahraničních školách. Společným jmenovatelem oceněných jsou excelentní studijní výsledky, práce ve výzkumných týmech i publikování odborných statí.

226. výročí založení Národní galerie Praha doprovodí bohatý program

Národní galerie Praha oslaví 5. února 226. výročí od jejího založení (respektive její předchůdkyně Společnosti vlasteneckých přátel umění). Při této příležitosti je na celý následující víkend připraven bohatý doprovodný program (včetně komentovaných prohlídek, přednášek a výtvarných dílen).

Anna Brzobohatá: Konec biflování, žáci se mají učit historii jako badatelé. Může to pomoci při výuce novodobých dějin

Naučit se nazpaměť letopočty, udělat test a zapomenout. Způsob, jakým se dnes učí zlomové události z dob Mezopotámie, Egypta či světových válek, by se měl do budoucna změnit. Dějepis se má stát zábavným předmětem, kde děti budou zkoumat historické příběhy či události a pátrat po tom, co se stalo. Na vybraných školách už běží pilotní projekt Dějepis+, kde je hlavní myšlenkou učení dětí založené právě na badatelské výuce.

Yuval Noah Harari: Co se děti musí naučit, aby uspěly v roce 2050

Lidstvo čelí velkým změnám a mnoho zažitých pravd, platných po staletí, přestává platit. Jak připravit sebe a své děti na svět plný nepředvídatelných změn a nejistoty? Z dnes narozených se stanou třicátníci kolem roku 2050. Mohou se dožít i roku 2100 a ve dvaadvacátém století stále žít aktivní život. Co bychom je měli učit dnes, aby se jim i v tak vzdálené budoucnosti dobře dařilo? Jaké dovednosti budou potřebovat, aby našli zaměstnání, orientovali se ve světě kolem sebe a neztratili se v nástrahách života?

Vakuum mezi školami, zřizovateli a ministerstvem má vyplnit střední článek. V tomto roce se začne rozhodovat o jeho podobě

Ministr školství Petr Gazdík přebírá Strategii 2030+ téměř přesně uprostřed prvního implementačního období. Na něm tedy bude, jak se podaří dokončit úkoly, které pro období 2021–2023 určil za priority jeho předchůdce v úřadu Robert Plaga. Patří k nim i pilotáž středního článku podpory, která je klíčovou aktivitou implementační karty Podpora a řízení.

Gabriela Tomečková: Jak vypadá ideální škola po covidu?

„Školní řád vychází z platné legislativy, především ze zákona č. 561/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů...“ slyším během zdlouhavého čtyřhodinového výkladu školního řádu. Sedím uprostřed zaplněné třídy a tuto větu slyším po třinácté. Už třináct let sedím ve zkostnatělém českém školství. Z toho jsem dva roky seděla doma. Upoutaná u počítače, závislá na silné wifi síti. Moc bych si přála, aby se školství po pandemii od základu změnilo. Ale nevím, jestli je na to připravené.

Zbyněk Němec: Možnosti využití asistenta pedagoga v době distanční výuky

Jak na to, aby učitel s asistentem pedagoga tvořili sehranou dvojku, díky které bude učení bavit celou třídu? A to i při distanční výuce? 

Jen doučování látky po pandemii koronaviru nestačí. Děti potřebují opět posílit kontakt s vrstevníky

České školy od ledna mohou peníze na doučování dětí čerpat z Národního plánu obnovy. Ten nahradil předešlý Národní plán doučování. Školy ale nemají možnost využít peníze na socializační aktivity dětí.

Zuzana Hronová: Studenti se bouří kvůli klimatu. Ekoškoly už vědí, jak je o přírodě učit

„Vezměte si nedávné zprávy Světového fondu na ochranu přírody, jak jsme za posledních 40 let zdecimovali polovinu všech tvorů na zemi, v řekách i v mořích. Přečteme si to, zakroutíme hlavami a jdeme na další zprávu. Otázka, kterou bychom si měli položit, zní: Proč se nesvíjíme na podlaze v bolestech z toho, že jsme schopni tak obrovské genocidy světových druhů,“ napsal před sedmi lety novinář Jo Confino v deníku The Guardian. Naráží tak na jev, který dostal název klimatický žal nebo ekologická úzkost. Čím dál více ho prožívají i čeští teenageři.

Jiří Chum: Změna, která vydrží aspoň deset let. Ministerstvo školství plánuje velkou reformu maturit

Jednodušší maturita pro středoškoláky, kteří nemají v plánu dál studovat nebo možnost složit část zkoušky třeba už ve druhém ročníku. I tak by mohly v budoucnu vypadat maturity. Podle odborníků by taky měly víc odpovídat aktuálním trendům ve vzdělání. Souhlasí s tím i zástupci nové vlády koalic Spolu a Pirátů se Starosty a nezávislými. Ministr školství Petr Gazdík z hnutí STAN řekl Radiožurnálu, že je úprava podoby maturit jednou z priorit.

Lucie Kocurová: Se školou na ryby nebo na pole s detektorem kovu? Reportáž z badatelského kroužku

Dřív nabízely školy keramiku a sportovní hry, v posledních letech přichází do módy robotika, floorball a badatelské aktivity. Děti po celém Česku si tak už na prvním stupni můžou vyzkoušet třeba práci s mikroskopem nebo pozorování živé přírody. „Já byla vždycky spíš na  ednice a  ednice, ale vedení badatelského kroužku mě baví, i když je to větší práce, než bych čekala,“ říká lektorka a učitelka ze ZŠ a MŠ Ledčice Ivana Šindelářová.

Petr Kain: Děti nás mění víc, než měníme my je. A zbavte se výčitek, když má váš potomek hysterický záchvat

Svoje dvě děti miluji nepodmíněnou láskou. Zároveň ale platí, že právě tihle dva tvorové jsou jediní lidé na světě, kteří ve mně dovedou vyvolat hysterickou reakci (dobře, někdy ještě manželka). Zřetelně si třeba vybavuji stres, jaký jsem určitou dobu zažíval, když jsme ráno jezdili městskou hromadnou dopravou do školky. Jestliže přijela tramvaj číslo tři, odmítalo nastoupit jedno dítě, když přijela dvacetčtyřka, vrhlo se na zem s jekotem to druhé. Končilo to zpravidla pláčem jednoho z potomků násilně odváženého tou „špatnou“ tramvají.

Denisa Hejlová: Škola není armáda. Ministerstvo školství musí změnit styl komunikace

O reformě školství se mluví už dlouho. Nutnost změny, a to i v oblasti komunikace, potvrdila i probíhající pandemie. „Je to jasný signál ke změně. Zřetelně teď vidíme, že v oblasti vzdělávání nejde jen o platy učitelů, maturity nebo dotace. Problémem je hlavně komunikace,“ apeluje expertka na PR.

Radka Smejkalová: Odpojení puberťáci. Lockdowny zbrzdily duševní rozvoj dětí. Co s tím?

Dříve jiskřily činorodostí, dnes apaticky přežívají. Z kolektivu je jímá úzkost, ztratily motivaci, únik hledají v digitálním světě. Až třetina českých dětí se potýká s následky dlouhé covidové izolace, které vedou i k sebepoškozování a pokusům o sebevraždu. Rodiče je často nenaučili, jak jinak ventilovat své psychické strádání. Co s tím, aby se nezbláznily ani ony, ani jejich rodiče?

Vypravili jsme se do škol, které doučují navzdory epidemické situaci

Školy mají plné ruce práce se zvládáním hybridní výuky, kterou přinesla další vlna covidové pandemie. Přestože se personální a časové možnosti mnohdy zhoršují, doplňkový vzdělávací program pro rozšíření nejen znalostí žáků známý pod názvem Národní plán doučování ve školách pokračuje, nyní v rámci Národního plánu obnovy. Vypravili jsme se do několika škol, kde doučování běží skvěle, navzdory epidemické situaci. Příběhy různých škol ukazují, jak lze řešit otázku personálních kapacit i motivace žáků.

Tři inspirace pro začátek nového roku: Kudy vede cesta k úspěšné škole a co je potřeba k tomu, aby ve vzdělávání došlo k systémové změně

V prosinci bylo publikováno několik zajímavých textů, které stojí za přečtení i v roce, který právě začíná. Vybíráme tři materiály, které z různých úhlů pohledu hledají odpověď na otázku, co je třeba k tomu, aby české děti dosahovaly lepších vzdělávacích výsledků.

Kateřina Kubíková, Aneta Boháčová: Příčiny (ne)úspěchu na vysoké škole

Publikace se věnuje problematice (ne)úspěšnosti studentů na vysokých školách, a to zejména z pohledu sociálněpsychologického a osobnostního.

Česko přichází o talenty. Kvůli extrémně nízké podpoře nejdou na univerzitu

Nová studie Institutu IDEA Finanční podpora vysokoškolských studentů v ČR: Rekonstrukce systému nutná ukazuje, že veřejná podpora vysokoškoláků v Česku je oproti zahraničí extrémně nízká. Nedaří se ji navíc zacílit na ty, kteří by ji nejvíce potřebovali. Přečtěte si shrnutí závěrů studie, které publikoval Josef Mačí na zpravodajském webu SeznamZpravy.cz.

Efektivní zpětná vazba a hodnocení dětí

Známkování už dávno není jediným typem hodnocení. Když jsou součástí zpětné vazby procesní pochvaly a konstruktivní kritika a nechybí respekt, děti se nebojí chyb a dělají pokroky.

Znevýhodněné děti nejsou jen Romové z Chánova. Je to velká část společnosti, zní z školní inspekce

Nová studie České školní inspekce mapovala situaci na třinácti vybraných úspěšných školách. „Popisuje dobrou praxi škol, které si umějí poradit se všemi žáky. Včetně těch, kteří přicházejí s různými stupni zátěže, ze složitého sociálního a rodinného prostředí. Ukazuje to jistý směr, který má smysl následovat, “ interpretuje předsedkyně vládního výboru pro práva dítěte Klára Laurenčíková. Náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys se přidává k chvále vybraných škol.

DOKUMENT: Programové prohlášení vlády Petra Fialy

Doufejme, že tentokrát se podaří vládě splnit alespoň podstatnou část svých záměrů. Bylo by na čase.

Lucie Fialová: Nejvíc ve škole trpí děti, které dřou a stejně mají špatné známky, říká psycholožka

Psycholožka Radka Hronová pomáhá dětem, kterým se ve škole nedaří. Někdy jsou na vině poruchy učení, ale stává se, že za špatnými výsledky stojí stres ze školy nebo strach z přísné učitelky. „Nejvíc trpí děti, které dřou, ale stále mají špatné známky. To je velmi demotivující a poškozuje to jejich osobnostní rozvoj. Jsou cesty, jak jim pomoci, ale učitelé je většinou neznají,“ říká.

Jana Nováčková: Proč nevěřím na reformy tradiční školy

Lepší, než donekonečna opravovat starý dům, je postavit nový.

Bronislav Sobotka: 365 anglických cool frází a výrazů

Hravá kniha pro všechny, kteří chtějí vylepšit „zvuk“ své angličtiny, znít víc cool a mít zásobu užitečných výrazů a frází pro každou příležitost.

Ondřej Šteffl: Konečně tu máme plán, jak změnit školství v Česku. Bohužel o něm vůbec nevíte

V pohádce O lakomé Barce od Jana Wericha se děti modlí, aby Barka nebyla tak lakomá, závistivá a neučesaná… a aby nežrala žížaly, Barka to poslouchá, až z toho nakonec spadne ze židle. Ale nic z modliteb se nakonec nesplní. Stejně bychom se mohli modlit za spoustu věcí v našem školství.

Michaela Endrštová: Z řemeslníka šéfem firmy. Pražská učňovská akademie chystá žáky do dílen i na vysokou

Když se budeš špatně učit, půjdeš na řemeslo, slýchaly dlouho české děti. Panovalo přesvědčení, že učiliště a odborné školy jsou jen pro ty méně nadané. Vedení pražské Akademie řemesel, kde studuje více než tisícovka žáků, má ale jiný názor. Také tady získávají absolventi výuční list, maturitu nebo rekvalifikaci. Zájem je ale tak velký, že letos škola musela odmítnout více než 200 uchazečů.