Kristin Roskifte: Každý (se) počítá

Na počátku není nikdo. Nula. Na konci je skoro osm miliard lidí. Potkáváme se doma, v lese, na závodech, svatbách, v parku, v dopravní zácpě, na demonstraci, na pláži u vody. A pokud ne, tak se, doufejme, zase brzy potkávat budeme.

Pavel Bobek: Frontální a nonstop formativní. Explicitní hodina, díl druhý – hlavní část hodiny

Jedna z pouček o plánování hodin říká: Začni od konce. Jinými slovy, každá hodina stojí na tom, co přesně chceme děti naučit. Namísto přemýšlení o tématu nebo aktivitách se tedy řídíme nejdříve otázkou: Co musí každé dítě do konce této hodiny vědět nebo umět? A co pro to bude potřebovat?

Hana Košťálová: Psaní a pisatelství v naučných předmětech

O psaní se někdy hovoří jako o „technologii, která změnila svět“. Učíme se, že písmo vzniklo před pěti tisíci lety a umožnilo nám, lidem, sdělovat si napříč časem i na dálku poznatky, které nám jako druhu v první řadě zajišťovaly bezpečnější přežití. Díky písmu se vědění lidstva mohlo kumulovat, předávat a soustavně se rozvíjet. Zkusme si jen tak cvičně představit, jak by vypadal náš svět, naše planeta, kdyby lidé žili bez písma.

Markéta Rizikyová: Revoluce ve školství: debata místo výkladu. Změny mají přijít už v roce 2023

České školství čeká v příštích letech proměna natolik zásadní, že by se dala směle přirovnat k proměně společnosti za průmyslové revoluce. Institucionální vzdělávání se má vymanit z minulosti a přizpůsobit se 21. století, jež s sebou přináší digitalizaci, nové technologie, robotizaci, Průmysl 4.0 nebo internetizaci.

Studie Sledování úrovně vzdělávání a wellbeingu ve vybraných zemích

Projekt Partnerství ve vzdělávání 2030+ ve spolupráci s PAQ Research připravil inspirativní rešerši pěti zahraničních vzdělávacích systémů, kterým se podařilo dosáhnout podobných cílů, na které se zaměřuje Strategie 2030+. Jedná se o: Finsko, Nový Jižní Wales, Nizozemsko, Estonsko a Ontario.

Návrh opatření k mírnění negativních dopadů pandemie v oblasti vzdělávání a duševního zdraví dětí

České pojetí nouzových opatření spojených s pandemií COVID 19 dopadlo na děti a dospívající velmi tvrdě. Uzavírka škol byla v České republice jednou z nejdelších na světě. Děti a dospívající nemohli po dlouhé měsíce navštěvovat volnočasové aktivity ani trávit čas se svými kamarády. Negativní dopady jejich dlouhodobé izolace jsou patrné nejen v oblasti vzdělávání, ale významně také v oblasti duševního zdraví a celkového wellbeingu.

Petra Vondrová: Třída plná barev

Kniha aktivit pro MŠ zaměřená na celý školní rok nabízí pedagožkám a pedagogům mateřských škol pestrou škálu různých aktivit: povídání, básničky, výtvarné a pohybové činnosti, hudební chvilky, konkrétní odkazy na dětskou literaturu a pohádky atd.

Pavel Bobek: Ani minuta nesmí přijít nazmar. Explicitní hodina, díl první – úvodní část hodiny

Už víme, co explicitní výuka není a že odporuje mnohým z našich představ a intuicí o tom, co platí za moderní a progresivní. Než se pustíme do toho, proč učit explicitně, pojďme se teď podívat na to, jak explicitní výuka vypadá v praxi. Dnes začneme úvodní částí hodiny.

Jitka Kunčarová: Čtyři oblasti sebereflexe práce učitele pro zlepšení výuky

Situace žáků i učitelů je aktuálně složitá, přesto každý učitel může začít přemýšlet, jak výuku v příštím školním roce zlepšit. Žáci mají nové zkušenosti se samostatným učením a má to pro ně velký význam. Pro učitele je důležité neztratit energii, motivaci a rovnováhu.

Lenka Vrtišková Nejezchlebová: Ztracená covidová generace dětí? Na to jsem alergická. V pandemii vyhřezly dřívější problémy, říká psycholožka

Vadí jí slova o poškozené, či dokonce ztracené covidové generaci dětí. Psycholožka Zuzana Masopustová věří, že ani všechny těžkosti a bolesti pandemie nemusí děti dlouhodobě poznamenat, když se pocitům marnosti nepoddáme. Pokud děti psychické potíže mají, bylo na ně podle ní „zaděláno“ už dřív. Jak pomoct dětem v návratu do škol a kolektivů? Kam sahají kořeny psychických poruch a potíží?

Eva Kézrová, Ondřej Čihák: Všechny děti by měly dostat vysvědčení za to, že ten rok přežily. Není to samo sebou, míní psychiatr Pöthe

České děti během pandemie strávily ze všech evropských dětí nejvíc času na online výuce. Až další měsíce a roky ukážou, jak moc se uplynulý rok projeví nejen na jejich vzdělání, ale především na psychice. Už teď se některé z nich nechtějí vrátit do lavic, mají úzkosti a další psychické problémy.

Michael Fullan: Vedení ze středu. Systémová strategie

Pro všechny zájemce jsme ve SKAVu přeložili jeden klíčový text Michaela Fullana. SKAV nabízí český překlad celosvětově nejcitovanější definice "středního článku" a systémové strategie "vedení ze středu". Najdeme zde také praktické příklady ze dvou různých zemí (Kanada, Nový Zéland).

Zážitkově online

Prázdninová škola Lipnice aktuálně spouští vzdělávací kurzy pro pedagogy online. Přestože nebylo snadné přenést kurz, který je postavený na osobním prožitku, do online formy, věříme, že se nám podařilo kvalitu našich kurzů udržet i v online podobě. Rádi bychom pedagogům prostřednictvím našich kurzů přinesli novou inspiraci a energii, kterou všichni v aktuální době velmi potřebujeme. 

Jak se vyrovnat s distanční výukou? Podívejte se na pokračování kurzu S asistenty k lepší škole!

Na začátku února jsme spustili první online vzdělávací kurz S asistenty k lepší škole, který se zaměřuje na podporu dětí ohrožených sociálním vyloučením. Během prvních čtyř měsíců jej absolvovalo již 750 studujících. Rádi bychom představili pokračování kurzu nazvané “Sam není sám”, které se zaměřuje na důsledky distanční výuky, spolupráci s rodinou a bezpečné prostředí doma i ve škole, které žáci potřebují pro svoji adaptaci po dlouhém období vzdělávání na dálku. Během prvního týdne jej absolvovalo 99 studujících, kteří jsou do kurzu již zaregistrováni. 

Pavel Bobek: Jak explicitní didaktika postavila můj pohled na vzdělávání vzhůru nohama

Psal se rok 2019 a já se po zdlouhavém přijímacím procesu konečně vydal na kariéru učitele v Anglii. V rámci programu Teach First jsem absolvoval úvodní několikatýdenní školení na UCL Institute of Education a v září už jsem stál před tabulí prvostupňové základní školy v jedné z horších čtvrtí jižního Londýna. 

Principy, kompetence a hodnoty ScioŠkol: Vedeme ke svobodě a zodpovědnosti za sebe i za svět

Nedávno nás na slovensko-českém online semináři navštívil Ondřej Šteffl a seznámil nás s konceptem ScioŠkol, který vznikal v diskusi celého týmu a stále se ještě propracovává. Je možné se s ním seznámit na webu. Možná by zajímal i vás. 

Lucie Kocurová: Dobře se učit dnes nestačí, říká autor obdivované vzdělávací reformy v Kanadě

Celý profesní život zasvětil kvalitnímu vzdělávání a reformám vzdělávacích systémů, protože věří, že školy by měly nejen předávat znalosti, ale především vychovávat schopné lidi, kteří jsou připraveni čelit výzvám, jako je klimatická změna nebo rostoucí sociální nerovnosti. Profesor Michael Fullan z Torontské univerzity se podílel na přerodu školských systémů v několika státech světa. Na jaře u nás vystoupil na konferenci Úspěch pro každého žáka, kterou pořádá SKAV. „Neznám přesně situaci v Česku, ale podle otázek z publika a ohlasů na mé vystoupení soudím, že jste připraveni rozjet rozsáhlé změny. Jen je třeba začít,“ říká.

Koordinátor středního článku podpory Jirásko: Chceme odbřemenit školy

Jaroslav Jirásko je koordinátorem středního článku podpory pro okres Semily. Po 21 letech, která strávil na základní škole K. V. Raise v Lázních Bělohrad jako ředitel, se rozhodl pro změnu. Jak sám říká, ve středním článku by měli být lidé z praxe, kteří rozumějí školám a jejich potřebám. Žádní úředníci. O tom, jak hodnotí uplynulý rok ovlivněný pandemií, proč se rozhodl pro změnu a co může pro školy udělat v roli koordinátora, se dočtete v následujícím rozhovoru v Lidových novinách.

Ellen Notbohm: 10 věcí, které by vaše dítě s artismem chtělo, abyste věděli

Oceňované knihy, která získala několik prestižních cen a je doporučovaná na mnoha zahraničních odborných i rodičovských webech o artismu.

Čím zaplnit prázdný prostor mezi centrem a školami? Ministerstvo spustilo pilotáž středního článku

Na podzim vláda schválila Strategii 2030+. Spolu s tím se vybudování středního článku vzdělávání stalo jednou z priorit. Teď ministerstvo školství spouští na Semilsku a Svitavsku dvouletou pilotáž, během níž chce hledat, jakou podobu by nová úroveň školského systému mohla mít.

Střední odborné školy čekají změny. Nový web pomůže učitelům s novinkami ve výuce

Nejpozději od 1. září 2022 musí střední odborné školy zapracovat do svých vzdělávacích programů několik aktualizací, které mají uzpůsobit výuku tak, aby absolventi obstáli na stále rychleji se proměňujícím trhu práce.

Vzdělání druhé kategorie. Středoškoláci upozorňují na diskriminaci ve školství

Česká středoškolská unie (ČSU) vydává 5 priorit pro spravedlivější školství. V něm upozorňuje na nerovnosti v českém vzdělávání, představuje hlavní cesty řešení a apeluje na odpovědné instituce a politické představitele.

Jitka Polanská: Učňovských škol si nevážíme, na rozdíl od Švýcarska. Dokázali jsme to datovou analýzou, říká autor studie

Zedník, instalatér, elektrikář, automechanik: bez těchto profesí by se náš život okamžitě zhroutil. Přesto mají učňovské obory, na které míří ze základních škol třetina žáků, velmi nízký společenský status. Je to vidět zejména v porovnání se zeměmi jako je Švýcarsko, které má k práci rukama úplně jiný vztah. Doložila to studie institutu CERGE-EI IDEA. Její autor, datový analytik Václav Korbel vysvětluje, proč to tak zřejmě je. 

ČOSIV: Při návratu do školek je třeba podpořit školní úspěšnost předškoláků

Pandemická doba výrazně negativně ovlivnila také předškolní vzdělávání. Mateřské školy i předškolní kluby, které navštěvují zejména děti ze socioekonomicky znevýhodněného prostředí, byly část tohoto období zavřené, fungovaly v omezeném provozu, směřovaly děti do tzv. domácího vzdělávání anebo se pro něj u obav o své blízké rozhodli rodiče dětí. To negativně dopadlo zejména na děti v posledním roce docházky před nástupem do základní školy.

JSNS: Souboj pravdy se lží v mediálním ringu. Kdo zvítězí?

Už po páté se v České republice koná šestitýdenní akce na podporu mediální gramotnosti s názvem „Týdny mediálního vzdělávání“ (10. května – 18. června), které pořádá vzdělávací program JSNS společnosti Člověk v tísni. Podruhé v online podobě.

Martina Kopecká: Kočovný učitel výtvarky: Děti se uzavřely, ale víc tvoří

Výtvarník Jan Kopřiva je takovým kočovným učitelem výtvarné výchovy na Kutnohorsku. Už deset let pendluje mezi vesnickými školami a ve světě umění se snaží být dětem spíš průvodcem než autoritou.

Více než 780 škol zavede od září novou informatiku

Základní školy se připravují na přechod na upravený Rámcový vzdělávací program, který mění výuku informatiky a zavádí digitální kompetence do všech předmětů. Ačkoli nemusí nové kroky zakomponovat ihned, 787 škol se rozhodlo ke změnám přihlásit již od 1. září 2021. Vychází to z dat Národního pedagogického institutu ČR, který školám nabízí při zavádění změn podporu.

Prohlášení SKAV k uzavírání škol v době pandemie

Jsme svědky zcela ojedinělé situace, kdy školy na celém světě čelí opatřením souvisejícím s pandemií koronaviru. Mezi státy existují poměrně velké rozdíly. Jen málo z nich dokázalo zabránit šíření viru bez omezení přímého kontaktu žáků a učitelů během prezenční výuky. České děti čelí jednomu z vůbec největších omezení pravidelné školní docházky i mimoškolních aktivit, včetně těch, které se odehrávají ve venkovním prostředí. 

Honza Vojtko: Po pandemii nám hrozí deprese i alkoholismus. Návrat do normálu je utopie

Pandemie koronaviru stále není u konce, mnohým docházejí síly a přibývá těch, kteří se potýkají s depresemi či úzkostmi. Nárůst duševních onemocnění může přitom podle psychoterapeuta Honzy Vojtka pokračovat i po rozvolnění vládních opatření. V rozhovoru pro Aktuálně.cz vysvětluje, proč lidem budou hrozit podobné symptomy jako vojákům po návratu z války a jak krize dolehne na nastupující generaci.

Jiří Hlavenka: Školství po Covidu – zajímá to tady vůbec někoho?

Diskutujeme-li dnes vzdělávání, diskutujeme Covid. Jak vést online výuku, zvládáme ji? Kdy a co otevírat nebo ne, s jakými omezeními. Testy, roušky.Je to pochopitelné, toto nás dnes trápí. Ale Covid pomine, nebo alespoň ustoupí do pozadí a bude možné se vrátit zpět k normální výuce.

David Klimeš: Vyvražďovací přijímačky a maturity nejsou jediným problémem postupně otvíraných škol

Všem studentům dlužíme šanci na úspěch. Mají právo na dohnání toho, co jim covid vzal. Stát se jim to musí pokusit vrátit.

Anders Hansen: Instamozek

Máte potíže s usínáním? Dokážete se delší dobu soustředit jen s obtížemi? Toužíte po dokonalém životě celebrit ze sociálních sítí? Kniha renomovaného švédského psychiatra se zabývá dopadem „digitálního věku“ na fungování našeho mozku.

Pedagogická doporučení k návratu žáků do škol

Tento metodický materiál přináší základní informace a doporučení pro ředitele, jejich zástupce i jednotlivé pedagogy, jak se škola na návrat žáků může připravit, jak na něj připravit rodiče a především samotné žáky. Cílem metodického doporučení je pomoci školám nastavit pravidla a připravit plán nejenom pro adaptační období, ale také pro pedagogickou práci v posledním čtvrtletí tohoto školního roku. 

Daniel Pražák: Když to může spadnout, nejspíš to spadne

Textů reflektujících uplynulý pandemický rok vyjde jistě mnoho – texty vzletné, texty kritické, texty plné naděje a inspirace. Tento si ovšem neklade takové cíle. Jeho cílem je vlastně být přízemní, pobavit a odlehčeně zhodnotit zvláštní rok, rok distanční výuky. Při jeho psaní vycházím z rozhovorů s různými kolegy a kolegyněmi z celé republiky, ať už nováčky, kteří začali učit „s rouškou na puse“ a záhy se ocitli místo před katedrou za kamerou, ale také s těmi služebně staršími, kteří pamatují kdejakou revoluci (ve výuce).

Petr Honzejk: Vláda poznamenala děti na duchu i na těle. Vytvořila generaci deziluze

Děti z druhého stupně základek konečně zamířily do lavic. Je to dobře, ale úleva nemůže překrýt skutečnost, že se česká vláda na dětech vyřádila jako žádná jiná. Podepsala se na jejich vzdělání, na jejich tělesné kondici, na jejich duších.

Milan Ježek: Vychováváme ve škole nové narkomany úspěchu?

Přicházíme do škol, plní očekávání a radosti. Odcházíme jako inteligentní narkomani úspěchu. Věda a filozofie nám ukazuje cestu k porozumění, proč tomu tak je.

Myslí to politici se vzděláváním vůbec vážně? Neziskový sektor si pro ně připravil domácí úkoly

Jak odstranit propastné rozdíly v podmínkách a kvalitě vzdělávání nebo jak využít potenciálu každého žáka na maximum? To jsou některé otázky, které si klade výzva Domácí úkoly 2021 adresovaná tuzemských politikům. Jejím cílem je doporučit konkrétní kroky pro následující volební období, které by měla politická reprezentace neodkladně učinit. České vzdělávání si nemůže dovolit další promarněnou šanci na konzistentní politiku, shodují se signatáři výzvy.

Proč (ne)jsou ředitelé ZŠ kapitány českého školství?

Ředitelé základních škol by měli být lídry prvotního vzdělávání a jako manažeři českého školství určovat směr moderní výuky. Pomoci by jim v tom měl i dobře nastavený vztah se zřizovatelem, založený na vzájemné důvěře. Proč tomu tak často není? Jak to, že ředitelé ztrácejí čas méně podstatnými úkoly? A kudy vede cesta ke zlepšení postavení těchto klíčových pedagogů?

Přibylo učitelů, kteří jsou pro redukci učiva a změny v hodnocení

Současná výuka on-line má vliv i na změny učiva a hodnocení žáků. Podíl pedagogů, kteří jsou pro omezení vzdělávacího obsahu, se zvýšil o čtvrtinu a o pětinu přibylo těch, kteří začali využívat vedle známek slovního hodnocení. Zároveň se snížil podíl škol, které učí on-line přesně podle běžného rozvrhu, což by podle doporučení ministerstva školství neměly.

Zničí koronavirus generaci mladých talentů? To nedopustíme – říkají mentoři a učitelé těch nejnadanějších

Co Čech to muzikant! Bude toto úsloví platit i poté, co pandemie koronaviru přestane ničit kulturní život v České republice? Experti na umělecké vzdělávání dětí doufají, že ano. Rok v životě mladého začínajícího umělce však znamená celé století, co se učení správným technikám, postojům a návykům týče. Rok „ladem“ je z hlediska vývoje zásadní především u dětí mezi 7. a 10. rokem věku. Ne vše lze „opravit“ později – říkají odborníci. Některé děti ztratí motivaci, disciplínu, úroveň jejich umu klesá,někdy se kvůli pandemii musí rodina uskromnit a dítě z uměleckých škol a z individuálních lekcí odhlásit.

Kateřina Lánská: Pokud mají učitelé žáky podporovat, měli by pečovat o vlastní psychiku

Pokud chceme umět pomoci dětem po návratu z dlouhého lockdownu do škol, měli bychom se zaměřit také na psychické zdraví učitelů, myslí si školní psycholog Daniel Štach. Psychologická pomoc by podle jeho názoru měla být pro učitele dostupná dlouhodobě a systematicky formou supervize přímo ve školách.

Lucie Fialová: Porušujeme jedno nařízení druhým, stěžují si ředitelé. Ale stojí to za to, děti už potřebují zážitky a vztahy

Školy mají za sebou možná největší logistickou akci v dějinách: zajistit rotační výuku, kdy se v budově budou po týdnu střídat různé třídy a ještě všechny před vstupem otestovat. „Skoro jsme se nestihli zamyslet nad tím, co budeme dělat, až se děti po takové době vrátí. Shodli jsme se jen na tom, že minimálně první týden nebudeme nic dohánět a budeme si spíš povídat,“ říká ředitelka školy na okraji Prahy Martina Hanzalová. Podívejme se, jak to kde vymysleli.

Zuzana Hronová: Školáky jsme hodili přes palubu. Vzdělání a volný čas nejsou priorita, říká psycholog

Martin Hofman je brněnský psycholog a lektor učitelů s profesními zkušenostmi ze soukromé praxe, z dětského krizového centra či z pozice školního psychologa. Varuje, že situace je z hlediska školáků izolovaných doma opravdu vážná. Děti měly dlouho trpělivost a snažily se vše zvládnout, nyní již cítí hlavně bezmoc, frustraci a vztek, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Lev Nikolajevič Tolstoj: geniální spisovatel i pedagog. Vážil si vesnických dětí, ve své škole opustil tresty i známky. Když to žáky nebaví, je něco špatně, tvrdil

Přísné a odtržené od života. Tak popisoval Lev Nikolajevič Tolstoj školy v západních zemích, které navštívil. Ruskou reformu vzdělávání kritizoval jako nedomyšlenou a tupě kopírující cizí, hlavně německé vzory. Na své usedlosti Jasnaja Poljana zřídil a několik let vedl školu pro děti vesničanů.

Jak pomoci dětem s traumatickou minulostí?

Když dítě zažije trauma, potýká se s tím celý život. Potvrzuje to Hana Brodníčková, matka čtyř přijatých dcer. Podle ní lidé trauma celý život zpracovávají a učí se, co se jim děje a proč, nebo je to ovlivňuje na nevědomé úrovni. Potom opakují traumatické vzorce ve vztazích s partnery, v zaměstnání, případně ve vztazích s vlastními dětmi. Následující článek popisuje, jak pracovat s dětmi s traumatickou minulostí. 

Zuzana Hronová: Žáci v pandemii zažívají nápor na duši. V kunratické škole jim pomáhají ranní dýchánky

Koronavirová pandemie a s ní související opatření, která omezují běžný chod společnosti, s sebou přinesly také pořádný nápor na psychiku a duševní pohodu žáků. Jejich život se obrátil vzhůru nohama, zmizely jistoty a ubylo pozitivních zážitků. V základní škole v pražských Kunraticích ale našli způsob, jak situaci dětem ulehčit. Pořádají zde on-line ranní dýchánky, které optimisticky nastartují den ještě předtím, než se žáci pustí do učení.

Martina Kopecká: Netlačme teď na výkon, uškodíme si

„Je důležité dopřát sobě i dětem péči, protože tím získáme čas do budoucna. Když budeme děti tlačit k výkonu, budou čím dál tím míň schopné se cokoliv naučit a víc se bude projevovat agresivita nebo odpojování se, které jsou spojené se stresem,“ říká v rozhovoru Lenka Felcmanová, místopředsedkyně ČOSIV, která se věnuje tématům wellbeingu a podpory dětí s nepříznivými podmínkami.

Markéta Hronová: Jak vylepšit vzdělávání v Česku? Renomovaný školský reformátor zná recepty

Kanadský expert na vzdělávání Michael Fullan je duchovním otcem úspěšné ontarijské reformy školství. Nyní působí jako konzultant vlád různých zemí a snaží se transformovat školství tak, aby odpovídalo potřebám 21. století. Založil hnutí Nová pedagogika pro hluboké učení. V rozhovoru představuje mj. kanadský vzdělávací model tzv. šesti C.

Bořivoj Brdička: Nová pedagogika pro hluboké učení podle Fullana

Základní informace o práci kanadského konzultanta vlád ve věci reformy školství, který vystoupí 20. 4. na naší konferenci Úspěch pro každého žáka.

Michael Fullan jako agent změny ve vzdělávání

Tento text přinášíme u příležitosti 9. ročníku Konference Úspěch pro každého žáka, která se uskuteční 20. dubna 2021 online a kde jako hlavní řečník vystoupí Michael Fullan, emeritní profesor Torontské univerzity a autor mnoha celosvětově úspěšných knih o vzdělávání a jeho reformách. Více informací o konferenci najdete ZDE. „Změna ve skutečnosti není tak těžká, jak si myslíme, když dokážeme lidi zaujmout a nabídnout jim smysluplné zážitky, které je obohatí.“

Zuzana Hronová: Ve Velkých Hamrech zvládají školu i děti z vyloučených lokalit. Chce to naslouchat, ne opovrhovat

Nerovnost ve vzdělávání se začala kvůli pandemii a lockdownu prohlubovat. Postihuje to především žáky z nefunkčních rodin, pro něž škola představovala často jediné místo, kde vládnou pravidla, cítí se bezpečně, mají klid na učení a nacházejí podporu. Existují však školy, které v nesnadné situaci dokážou do výuky zapojit i sociálně slabé žáky. Jedna z nich je ve Velkých Hamrech na Jablonecku.

Josef Mačí: Půl roku je fatální hendikep. Ze školy, která bojuje o každé dítě

Uzavření škol nejvíce odnesou žáci ze znevýhodněných rodin. Jak se tomu dá vyhnout? V Krnově razí kombinaci individuálních konzultací, neustávající komunikace a doučování.

Markéta Hronová: Člověk se základním vzděláním vyjde stát o tři miliony víc, než kdyby měl střední školu

Pomoci dětem z chudšího prostředí dosáhnout na vyšší vzdělání se státu vyplatí. Daniel Prokop se svým týmem PAQ Research a think-tankem IDEA v nejnovější analýze pro Nadaci České spořitelny vyčíslili, že česká ekonomika tratí na nevzdělanosti až 18 miliard ročně. Také spočítali, o kolik peněz stát přichází, pokud žáci nedokončí střední školu, a mají tak jen základní vzdělání. Pokud by stát investoval do opatření, která pomohou zvednout vzdělanostní úroveň dětí z nejchudších prostředí, česká ekonomika na tom vydělá, říká Prokop v rozhovoru pro HN.

Pandemie covidu představuje příležitost k transformaci vzdělávání. Setkání s prof. Michaelem Fullanem před Konferencí Úspěch pro každého žáka

U příležitosti 9. ročníku Konference Úspěch pro každého žáka: Na vlně změny proběhl 12. 4. 2021 pre-meeting s hlavním řečníkem, Michaelem Fullanem. “Covid obrátil vše vzhůru nohama, spousta věcí už nikdy nebude jako dřív. To představuje příležitost pro reformu systému vzdělávání jako celku. Využijte ji.”

Registrace na konferenci Úspěch pro každého žáka běží už jen do čtvrtka 15. dubna

Konference Na vlně změny se koná on line 20. dubna 2021. Hlavním hostem bude Michael Fullan z Torontské univerzity.

Ivan Motýl: Neučíme se, lítáme venku: Jak vypadá distanční výuka mezi chudými dětmi v Ostravě

V deset hodin dopoledne obvykle ve školách končí velká přestávka a začíná třetí vyučovací hodina. Nikoliv v čase lockdownu a ve vyloučené lokalitě Červený kříž v Ostravě. Po někdejší dělnické kolonii běhají v tuto chvíli houfy dětí, na výuku nikdo nemyslí. Právě děti ze sociálně slabých rodin ohrožuje uzavření škol nejvíce. On-line výuka je tady spíše off-line výukou.

Za ztracený potenciál dětí ze sociálně slabých rodin zaplatíme všichni. Společnost přichází o desítky miliard ročně

Kolik česká společnost zaplatí v budoucnosti za to, že nedává všem dětem šanci naplnit svůj vzdělávací potenciál? Nová studie věnovaná nerovnostem v českém vzdělávacím systému odhadla, že kdyby stát do slabších dětí investoval čas a peníze, do státního rozpočtu by v dospělosti ročně odvedly minimálně o 18 miliard více (při optimističtějších scénářích až přes sto miliard).

Nechte nás sakra učit dobře: Příběh třicátý – Stýská se mi

Jsem učitelkou výchov a společenskovědních oborů na II. stupni ZŠ. Věk 37 let, praxe 5 let. Pátým rokem učím na základní škole umístěné na periferii města, tzn. žáci z naší školy pocházejí z vyloučených lokalit a patří mezi sociálně slabé.

Lucie Kocurová: Tátové jsou doma s dětmi. Změní pandemie zažité pořádky v českých rodinách?

Ráno vstát, po snídani dát pusu dětem a ženě, odejít do práce. Vrátit se za tmy, dát pusu dětem, spát. Podobně ještě před rokem probíhaly dny mnoha mužů po celém světě. Jenže v březnu přišla pandemie, opatření s ní spojená uzavřela školy, obchody, restaurace i kanceláře a značná část otců se náhle ocitla v situaci, kterou dobře znají matky malých dětí: celý den doma s potomky na krku, bez možnosti odejít a trochu si „odfrknout“. Jak to zvládají?

Film Zuřivec pomáhá dětem, které se setkávají s domácím násilím

Ročně je úřadům nahlášeno přes 2 000 případů domácího násilí v rodinách s dětmi. Skutečný počet je ovšem ještě daleko vyšší, protože většina domácího násilí není nikdy nahlášena. Nejlepším způsobem, jak takovému násilí zabránit, je samozřejmě prevence.

Lucie Korcová: Izolace v pandemii komplikuje mladým přechod do dospělosti. Přicházejí o příležitosti i kontakty

Místo toho, aby zažívali první vztahy, hledali si brigády, práci nebo samostatné bydlení, žijí mladí lidé v době koronaviru často v izolaci. Současná situace jim výrazně komplikuje vstup do dospělosti. Podle oslovených odborníků se to negativně projevuje i na jejich psychice. Už loňské průzkumy Národního ústavu duševního zdraví ukázaly, že lidé ve věku 18 až 24 let jsou v časech karanténních opatření jednou z nejohroženějších skupin.

Jak viděli základní školu před deseti lety a jak ji hodnotí dnes? Unikátní výzkum mezi rodiči z let 2009 a 2019

Jsou o něco kritičtější než dříve a ve srovnání s minulou generací kladou spíše než na moderní učebny důraz na lidské kvality učitelů nebo na to, jak si poradí se šikanou. Průzkum PAQ Research pro Nadaci České spořitelny a EDUin se po deseti letech vrátil k výzkumu rodičovských postojů k základní škole. Výsledky z konce roku 2019 pak autoři průzkumu doplnili ve čtyřech vlnách o poznatky, jak názor rodičů na školu změnila zkušenost s výukou na dálku. 

Dirk de Wachter: Umění být nešťastný. Inspirující pohled na štěstí a smysl života

V naší době, kdy se vše točí kolem hledání štěstí a kdy dokonalost a autonomie jako by byly normou, je mnoho lidí zároveň osamělých. Autor, známý belgický psychiatr, věří, že snaha o štěstí jako cíl života je chybná.

Neřešme známky, investice do vztahů se nám mnohonásobně vrátí

Hosté březnového Kulatého stolu SKAV a EDUin na téma „Jak ošetřit duševní zdraví dětí v době covidu?“ se shodli, že je potřeba upozadit nárok na výkon a více než kdy jindy upřít pozornost na wellbeing a duševní zdraví. Nejen dětí, ale i dospělých. Cílem není jen to, aby se vzdělávací systém vrátil co nejdříve do normálu, ale aby byl dlouhodobě kvalitní a přinášel výsledky.

Jana Hrubá: Jaká byla nebo nebyla Bílá kniha?

Tento text navazuje na 1. část publikovanou v únorovém vydání Řízení školy při příležitosti 20. výročí vydání Bílé knihy. V Učitelských listech 1. část najdete ZDE.

Jaroslav Krupka: Inspirace od českých sportovců

Pro děti běží další týden v domácím prostředí. Školy a většinou také školky zůstávají zavřené a stále není jisté, kdy se děti vrátí do lavic. Průzkum sázkové společnosti Sazka před časem ukázal, jak se doma cítí, co dělají a jak tuto situaci zvládají rodiče. 

Martin Višňa: Děti, které sportují a chodí do kroužků, se podle studie cítí lépe. Bez ohledu na prostředí, z něhož pocházejí

Jaký je vztah mezi zapojením dětí a dospívajících do organizovaných volnočasových aktivit a jejich zdravím a jaký vliv na to má prostředí, v němž žijí? To zjišťovala mezinárodní studie, jejíž hlavní autoři působí na katedře rekreologie Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého. Výsledky výzkumu zveřejnil prestižní Journal of Epidemiology & Community Health.

Michaela Endrštová: Za tři měsíce o deset kilo víc. Děti se nehýbou, lékaři se bojí krize dětské obezity

Děti, které už před covidem bojovaly s nadváhou či obezitou, teď tloustnou ještě víc. Odborníci se obávají, že kvůli tomu rapidně přibude obézních dětí. Mnohé přišly kvůli zrušeným sportovním kroužkům o hodiny sportu týdně. Samy už často nemají motivaci jít si zacvičit a procházka o víkendu s rodiči to nezachrání.

Marcela Kotová: Knížka pro začínající učitelky mateřských škol

Práce s dětmi je krásná, ale za úsměvem spokojených a šikovných dětí stojí velká dřina. Náplní práce paní učitelky není jen zajistit předškolní výchovu, ale i vzdělávání předškolních dětí.

Roman Král: Mít zdravý sebenáhled aneb školství potřebuje supervizi

Za třicet let proběhlo ve společnosti mnoho změn, které se propisují také do našeho školství. Mění se rodiny, komunikace, zrychluje se prožívání času, bohatneme, rostou možnosti všech, nikdy nebyla informace tak nespolehlivá… Ve škole děti těkají unavené množstvím každodenních podnětů. Škola, která není zábavná, je mrtvá. Žáci se stále častěji ptají, k čemu jim škola je, a učitelům se hůř a hůř na takovou otázku odpovídá.

Markéta Hronová: Nehledáme nové metody, ale cestu k dětem

Učitel Lukáš Šlehofer zvedá ruku a postupně se k němu přidává celá třída. Nehlásí se o slovo, ale dávají si najevo, že končí přestávku a jsou připraveni se učit. Následující tři hodiny budou mluvit o tom, jaké změny přinesl přelom 18. a 19. století. Od procesu modernizace a urbanizace přes populační explozi se dostanou ke vzniku sociologie a k českému národnímu obrození.

Většina škol udělala v online výuce obrovský pokrok. Desetina ředitelů si ale s její organizací stále neví rady

Rok po uzavření škol vydala Česká školní inspekce (ČŠI) svou další, v pořadí již třetí zprávu o stavu distanční výuky v Česku. Vyplývá z ní, že školy během posledních dvanácti měsíců udělaly velký krok vpřed.

Michaela Endrštová: Učitelé chtějí v začátcích podporu

Z výzkumu před více než dvěma lety: Nejčastějšími důvody, proč začínající učitelé zvažují odchod ze školství, je nízká prestiž i platy, zavedení inkluze, ale i nedostatečná podpora v začátku kariérní dráhy. Ukázal to výzkum Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity, kterého se zúčastnilo 380 učitelů "nováčků".

Tajný učitel: Příručka pro začínající učitele – tipy 7 učitelů

Dnešní text bude trochu odlišný od jiných částí Příručky – požádal jsem totiž další učitele, aby začínajícím a budoucím učitelům dali své vlastní tipy do začátků. Ať už jste na střední škole nebo univerzitě, nebo dokonce už učíte, tohle je seznam tipů od šikovných inspirativních učitelů a učitelek, kteří mají různé krátké či dlouhé zkušenosti z různých škol a různých stupňů. Požádal jsem je o tři tipy.

Alain Samson: Život je příliš krátký na to, aby…

Život je příliš krátký na to, abychom se hodnotili negativně, abychom následovali davy, abychom propadali pesimismu, abychom si života neužívali, abychom jím šli sami…

Online výuka motivuje žáky ke kritickému myšlení, spolupráci a perfektnímu zacházení s moderními technologiemi

Vzdálená komunikace a online vyučování běžnou výuku tváří v tvář nikdy zcela nenahradí. Některé z “vynálezů” dnešní doby by se však mohly stát efektivní součástí vyučování i v momentě, kdy se žáci a studenti naplno vrátí do škol. Mají k tomu ostatně nakročeno. Učitelům, rodičům i žákům se osvědčily interaktivní studijní systém a výukové kurzy.

Miroslav Hřebecký: Školy a ministerstvo potřebují provázat. Pomoci může nová úroveň vzdělávacího systému

Pandemická situace naplno ukázala, v čem jsou slabiny extrémně decentralizovaného nastavení českého školství. Ministerstvo školství vydává doporučení, ve výsledku ale provedení a kvalita distanční výuky závisí na jednotlivých ředitelích a učitelích. Ve stávající situaci jsou nespokojení ředitelé, zřizovatelé a nakonec i ministerstvo. Provázat školy a ministerstvo by měla nová regionálně zakotvená úroveň řízení a podpory, tzv. střední článek vzdělávacího systému. Text shrnuje problém a rozebírá konkrétní podoby, které střední článek může nabýt.

Tomáš Feřtek: Pedagogická kvalifikace není totéž, co diplom z fakulty

Podstatné je, aby si učitel mohl doplňovat znalosti, dovednosti a schopnosti právě ve chvíli, kdy to potřebuje.

Karel Gargulák: Víme, jak dobře připravovat učitele, ale pořád to neděláme

V době pandemie se ještě více ukázalo, jak je kvalita učitelské práce a pedagogických kompetencí důležitá. Zároveň se aktuálně mění cíle a obsah vzdělávání – a příprava učitelů na to musí reagovat. Cílem tohoto textu je představit některé z již realizovaných inspirací. Zároveň popsat to, co stojí v cestě jejich dalšímu šíření.

Jan Kaczor: „Maturita“ – nevíme, co to je, ale všichni na to máme názor

Premiér Andrej Babiš nedávno zcela nečekaně rozvířil vzdělávací debatu "bleskem z čistého nebe" – návrhem na dobrovolné nahrazení maturitní zkoušky "úřední maturitou". Argumentem mu je vlastní zkušenost: "Zaměstnával jsem 35 tisíc lidí a nikdy jsem se na maturitu neptal," nechal se slyšet ve svém pořadu Čau lidi.

O legiích se děti mohou učit pomocí karetní hry: jednoduše a zdarma

V době distanční výuky, kdy učitelé hledají cesty, jak dětem předávat látku v online prostředí, se základním a středním školám nabízí zajímavá novinka. Historie v kartách je pokus o přenesení učebnice dějepisu do interaktivní, hravé podoby. Autor této obrázkové encyklopedie Zdeněk Ležák nabízí učitelům i dětem možnost zapojit se do vytváření legionářského světa.

Jiří Klabal: Člověk se základním vzděláním by měl minimálně vědět, proč padá na hubu

"Nedůležitý? Učím dějiny a literaturu. Odkdy je to nedůležité?“, diví se židovský profesor historie v krakovském ghettu, když mu mladý esesák jako nepotřebnému odmítne přidělit pracovní knížku. Tato scéna ze Schindlerova seznamu se mi vybavila, když jsem listoval revizí Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání, dokumentu, jenž vymezuje závazné rámce vzdělávání v jeho jednotlivých etapách. V dobách, kdy jsme ještě věci označovali přímo a nezaobalovali vše do rádoby odborných termínů, řekli bychom jakési osnovy.

Jiří Münich: Testování a zkoušky ve školství: jak fungují a co způsobují

Rok co rok se tisíce žáků účastní státní maturitní zkoušky a rok co rok nastane kontroverze okolo jedné nebo více zadaných úloh. Centrum pro zjišťování výsledků ve vzdělávání (CZVV, také známé jako CERMAT) – zodpovědné vedle maturitní zkoušky rovněž za jednotnou přijímací zkoušku – bývá vystavováno kritice za obsah testu i podobu jednotlivých úloh. Jednu z těchto kritik dokonce stvrdil svým rozhodnutím soud. Na základě testů administrovaných CZVV se rozhoduje o dalších příležitostech ve vzdělávání i v životě žáků základních i středních škol. Není divu, že jejich podoba je předmětem takového zájmu zasažené veřejnosti. Kvalitou několika úloh maturitní zkoušky dopady testování na český vzdělávací systém nekončí.

7 tezí k aktuální revizi RVP ZV – otevřený dopis ministru Robertu Plagovi

S navrženou revizí RVP vyjádřila nesouhlas i odborná historická komise, která se podílela na formulaci východisek revize dějepisného RVP. Otevřený dopis ministru Plagovi vyzývá k veřejné diskusi. Deklarace kritizuje plošný a nesystémový tlak na posílení informatiky (ICT) na úkor "naukových" předmětů, ale také direktivní způsob komunikace ze strany MŠMT. Z původních dlouhodobě připravovaných návrhů přitom nebylo využito nic.

Jak rozumět změnám v RVP pro základní školy? U kulatého stolu SKAV a EDUin se diskutovalo o malé revizi informatiky i o škrtech

Digitální svět se za posledních 17 let změnil k nepoznání, žáci základních škol se ale o informačních technologiích stále učí podle rámcového vzdělávacího programu z roku 2004. O tom, že je to potřeba změnit, se diskutuje minimálně 15 let.

Jitka Polanská: Učni za korony – Depresi nemáme, nálada tak na trojku, ale do provozu půjdeme jako nedouci, to je fakt

Žáci učebních oborů jako Štěpán, Lukáš a Michal obvykle tráví polovinu školního roku praxí. Tuhle část učení mají ostatně nejraději, ale v dílnách Integrované střední školy ve Vysokém nad Jizerou už dlouho panuje ticho a klid. Někteří kluci si udrželi práci v autoservisech, jiní jsou s tátou v domácí dílně. Ti ostatní se snaží zaplnit plonkový čas, jak to jde. Je sice hezké nemuset brzo ráno vstávat, ale uvnitř hlodá červík strachu: Udělám závěrečné zkoušky? A i když je udělám, s čím pak půjdu do provozu? Nenaučil jsem se, co jsem měl, to je jasné.

Karel Gargulák: Žáci, na které jsme zapomněli, potřebují jiné odborné školy a celoživotní profesní vzdělávání

Střední školství v České republice nedává žákům prostor využít naplno jejich vzdělávacího potenciálu. Jeho odborná větev není připravena na novou roli v systému celoživotního profesního vzdělávání. To jsou problémy i výzvy, kterým český vzdělávací systém čelí již dlouho. Uzavření škol ohrožuje žáky odborných škol ještě významněji. Učňům fakticky vypadl rok praktické výuky a letos na jaře budou bez těchto znalostí skládat závěrečné zkoušky. Jejich situaci nikdo neřeší.

Společenský status učňovského vzdělávání v ČR: vývoj posledních 15 let a srovnání se zahraničím

Učňovské vzdělání v Česku vykazuje jeden z nejnižších společenských statusů v rámci Evropy. Je nejméně atraktivní volbou pro žáky hlásící se na střední školu. 40 % žáků směřujících do učňovského vzdělávání má nedostatečnou úroveň gramotnosti.

Marshall B. Rosenberg: Nenásilná komunikace v praxi

Čeká vás nepříjemné setkání se šéfem. Právě vám volala učitelka, aby si postěžovala na vaše dospívající dítě. Je večer a pohádali jste se s partnerem. Co uděláte?

Štěpán Kment: Školy jsou už v digitálu. Technologie mohou zlepšit vzdělávání po covidu

EDUin zveřejnil Audit vzdělávacího systému za rok 2020. Nezávislá analýza shrnuje současnou situaci a také hledá cesty k řešení aktuálních výzev českého školského systému. Pět analytických textů analyzuje v širším kontextu aktuální témata českého školství, nechybí také shrnutí toho nejdůležitějšího, co se ve vzdělávání událo během loňského roku. Dnes představíme první téma.

František Tichý: Musíme se přizpůsobit situaci, jinak jsme v evoluční pasti

Když mu bylo 24 let, založil gymnázium Přírodní škola, které vede dodnes. Je tak po padesátce možná služebně nejstarším ředitelem v Česku, i když nosí spíš pohorky než kravatu. Jeho vize školy má hluboké kořeny, vedou k legendárním projektům Dona Boska, Eduarda Štorcha, Přemysla Pittra nebo Antona Makarenka. Všechny tyto osobnosti podle Františka Tichého spojuje to, že do práce s dětmi daly celý život. A to je i jeho případ.

Hana Vaverková: Nebudem si nic nalhávat, stojí to za…

Je konec února 2021. Před rokem v tuto dobu jsme jen matně tušili, že je něco ve vzduchu. A že mráz sice přichází z Kremlu, ale ten z… virus z Číny. Což vyjde nastejno. V březnu zavřeli školy a mně nastala online výuka. Na dálku s čtvrťákama a páťákama a na živo s osmiletou vnučkou.

Jana Straková, Jaroslava Simonová: Vztah akademické marnosti a výsledků žáků: různé mechanismy pro matematiku a čtenářskou gramotnost

Výzkumy ukazují, že žáci odborných středoškolských programů mají horší výsledky než žáci všeobecně vzdělávacích programů i tehdy, když zohledníme jejich vstupní výsledky a rodinné zázemí. Možné příčiny tohoto jevu výzkumníci spatřují v klimatu školy. V této stati je klima školy operacionalizováno prostřednictvím kultury akademické marnosti. Zkoumáme, zda pocit akademické marnosti ovlivňuje výsledky žáků 3. ročníků gymnázií, středných odborných škol a středních odborných učilišť v matematice a ve čtenářské gramotnosti, zohledníme-li jejich rodinné zázemí a vstupní vědomosti. 

České školství přichází každý rok o tisíce potenciálních učitelů

Až 15 tisíc mladých lidí, kteří při výběru vysoké školy zvažují kariéru učitele, si zvolí jiný obor. Lidé, kteří by chtěli učit, se za katedru nepostaví kvůli malé prestiži profese, nízkým platům a pochybám o kvalitě studia. Poukazuje na to studie agentury PAQ Research zpracovaná pro organizaci Učitel naživo.

Novinky Pedagogické knihovny J. A. Komenského za leden

Můžete opět nahlédnout do novinek Pedagogické knihovny J. A. Komenského za měsíci leden. Vybrali jsme pro vás několik ukázek.

Pro svobodnou hru jsou největší překážkou nedostatek inspirace a absence hranic, říká přírodní pedagožka Johana Passerin

Čím více věcí si s sebou do lesa bereme, tím méně se zabýváme přírodou a sami sebou, vždyť k naprosté většině činností s dětmi v přírodě nepotřebuje průvodce ani dítě nic víc než sebe sama. To je východisko metodiky „prahry“, kterou se zabývá v nové publikaci Johanna Passerin, lektorka, pedagožka a zakladatelka lesní školky Hvězdy v lese. A nemyslí přitom jen na dětskou fázi her.

Jan Markovič: Hledání důvěry u dětí i učitelů

Cítila se nepochopená a měla problémy s učením. Žákyně základní školy se proto rozhodla svou obtížnou situaci vyřešit radikálně − útěkem z domu. Policii se ji naštěstí podařilo rychle najít. Takové řešení svých potíží občas zoufalé děti volí. Zvláštní chování žáků mohou včas rozpoznat i učitelé a poslat je za školním psychologem. Tedy pokud škola někoho takového má.

24. 3. 2021 UK: Konference Jak dál s řešením pandemie covid-19?

První potvrzený případ nemoci covid-19 se objevil v ČR už před rokem, přesně 1. března 2020. Co všechno se od té doby změnilo? Jak Česká republika zvládá pandemii? A jaká další řešení je nutné v letošním roce přijmout?

Teenagerům chybí schopnost logicky přemýšlet, distanční výuka nepomáhá

Současní teenageři nemají schopnost logicky přemýšlet, zvykli si až příliš spoléhat na moderní technologie a aplikace. Ukázaly to výsledky 11. ročníku vědomostní soutěže IT-SLOT mezi českými žáky osmých a devátých tříd základních škol. Na vině může být i distanční výuka.

Silvie Pýchová, Sabina Poláková: Jak zlepšovat vzdělávací systémy přístupem "vedení ze středu" (Leading from the Middle)

Příspěvek profesora Andyho Hargreavese na konferenci Úspěch pro každého žáka realizované online 3. 11. 2020 považujeme za natolik zásadní, že jsme se rozhodli připravit pro vás přepis jeho vystoupení přeložený do českého jazyka. Andy Hargreaves je vládním konzultantem mnoha zemí na „střední článek ve vzdělávání“ a emeritním profesorem Bostonské univerzity.