Vojtěch Černý, Kateřina Grofová: Praktické rady pro rodiče i učitele, jak dětem pomoci zvládnout jejich emoce

V knize Děti a emoce, z níž přinášíme dnešní ukázku, její autoři Vojtěch Černý a Kateřina Grofová radí rodičům i dětem od 4 do 9 let, jak poznávat své pocity a pracovat s nimi.

Michaela Endrštová, Magdalena Synková: Anketa. Hodnocení má žáky motivovat, ne srážet. Přínosem je i pro nás, říkají učitelé

Ačkoliv na vysvědčení stále převládají známky, učitelé si zvykají používat během výuky také takzvané formativní hodnocení. Tedy takové, které je průběžné a poskytuje žákům zpětnou vazbu. Jakým způsobem to učitelé udělají, už je na nich, možností mají mnoho. Učitelé tímto způsobem zjišťují, co se žáci dosud naučili. Aktuálně.cz se zeptalo učitelů na jejich zkušenosti s tímto typem hodnocení. 

O školní (ne)úspěšnosti

Na školní úspěšnost je možné nahlížet buď jako na subjektivní pohled učitele, rodiče nebo přímo žáka na vlastní působení ve školní instituci, nebo jako na objektivní výstup dílčích hodnocení učitelů jeho školní práce. Školní úspěšnost ovlivňuje žákovo sebepojetí a vztahy v rovině společenské, pedagogické a psychologické. Klíčové je kromě žákova nadání také jeho sociální postavení, rodinné zázemí a učitelé. Roli v případné školní neúspěšnosti může sehrát i tréma nebo nevhodný, respektive špatně osvojený styl učení, osobnost, nepodnětné prostředí a potíže s pravidelnou docházkou do školy [1].

Anketa: Jaká je tvoje škola snů?

Středem vzdělávání je dítě. Proto jsme se zeptali žáků základních škol a studentů gymnázií na jejich vysněnou školu. Mohli psát, o čem chtěli. O její filozofii, osnovách, konkrétních předmětech, stylech výuky, učitelích nebo dovednostech, které by si měli odnést. Jejich odpovědi jsou pestré stejně jako školy, jež navštěvují.

PF 2023

 

Radka Hrdinová: Český vzdělávací systém má vážnou chybu a tou je neexistence celoživotního vzdělávání, říká kandidát na prezidenta Josef Středula

Před blížícími se volbami hlavy státu přinášíme sérii rozhovorů s několika prezidentskými kandidáty. Jaké mají vzpomínky na svou školní docházku? Jaké problémy podle nich trápí české vzdělávání? A patří do škol na stěnu obraz hlavy státu? 

Tereza Kostková: Nadšený učitel angličtiny – sám jsem byl neúspěšný žák. Teď vím, že největší motivace je úspěch a láska

Bronislav Sobotka učí angličtinu naživo i online a říká o sobě, že je nadšený učitel. „Angličtina se stává globálním jazykem a já mám radost, že celý svět je najednou jedna vesnice a můžeme spolu sdílet naše radosti a starosti,“ tvrdí. Tomu, kdo se chce dorozumět s přáteli nebo v práci, podle něj stačí jakákoliv angličtina a rozdílem mezi britskou a americkou se nemá trápit. „Ze začátku doporučuji českého učitele, rodilého mluvčího později.“

Radka Hrdinová: Pokud se nenaučíme lépe se orientovat v záplavě informací, budeme žít ve stále větším chaosu, myslí si kandidát na prezidenta Petr Pavel

Před blížícími se volbami hlavy státu přinášíme sérii rozhovorů s několika prezidentskými kandidáty. Jaké mají vzpomínky na svou školní docházku? Jaké problémy podle nich trápí české vzdělávání? A patří do škol na stěnu obraz hlavy státu? 

Jana Hrubá: Jak jsme pracovali na Desateru SKAV

Zveřejnění návrhu Etického kodexu učitele vyvolal přímo explozi reakcí pedagogů v tisku i na sítích. Nebyli přizváni všichni, nikdo jim přece nemůže vnucovat pravidla, dokonce i zasahovat do soukromí, kodex není právně vymahatelný… Ale jak byste postupovali vy? Nějak a od něčeho se začít musí. Vybavila se mi zkušenost SKAV.

Albert Málek: Učitelé se přou o etický kodex. vadí jim, že zasahuje i do jejich soukromí

Část učitelů kritizuje svůj nový etický kodex, který minulý týden představilo ministerstvo školství spolu s dalšími pedagogickými organizacemi. Kromě některých formulací jim vadí zejména to, že nebyli k tvorbě kodexu přizváni.

Lisa M. Schab: Začni si věřit. Rádce pro teenagery pro rozvoj sebedůvěry

Dospívání s sebou mnohdy nese pocit, že za nic nestojíme a že nikdy nedosáhneme svých cílů. Jak vystoupit ze začarovaného kruhu podceňování a nedůvěry k sobě samým? Jak si vybudovat zdravou sebedůvěru, která je základem pro řešení různých situací, do nichž se v životě dostáváme?

Renáta Zemanová: Průběžná profesní praxe z matematiky na ZŠ Provaznická v Ostravě v roce 2021/22

Součástí profesní přípravy budoucích učitelů 1. stupně na je PdF OU průběžná profesní praxe z matematiky. Studenti ji absolvují v předposledním, tedy 4. roce magisterského studia, po absolvování teoretické matematiky a paralelně s absolvováním didaktiky matematiky.

Josef Mačí: Výsledky testování žáků: Covid se podepsal na zranitelných

Na většině žáků se covidová výluka škol nepodepsala. V celonárodním testování dopadli podobně jako před pěti lety. Zhoršily se ale výsledky škol s žáky z horšího rodinného zázemí, které prováhaly zavedení distanční výuky.

Věra Štechrová: K zásadnímu propadu nedošlo, hodnotí úroveň výuky školský inspektor Tomáš Zatloukal. Učitele ale limituje objem učiva

„Černé scénáře o dopadu covidové pandemie na vzdělávání se nenaplnily a za to děkuji všem učitelkám a učitelům,“ uvedl ministr školství Vladimír Balaš při představování výsledků nového pravidelného šetření úrovně výuky v pátých a devátých ročnících základních škol. To předchozí se odehrálo před pěti lety, tedy ještě před pandemií. O letošní bilanční zprávě tuzemského školství mluvil ústřední inspektor Tomáš Zatloukal v rozhovoru pro Radiožurnál. Do letošního pocovidového šetření se zapojilo skoro 4000 škol a přes 280 000 žáků základních škol a víceletých gymnázií. 

Nerudová u studentů vede, vyhrála u nich hned v prvním kole, ukázaly volby nanečisto

Studentské volby prezidenta vyhrála ekonomka Danuše Nerudová, která od středoškoláků získala 54,1 procenta hlasů. Prezidentskou by se tedy stala už po prvním kole voleb. Druhý se mezi studenty umístil bývalý představitel české armády Petr Pavel s 25,7 procenta a třetí bývalý premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš s 9,9 procenta. Další kandidáti získali od studentů méně než pět procent hlasů.

Radka Hrdinová: Přidali jsme do školství peníze a máme za to průměrnost. Neměli bychom chtít víc? Ptá se kandidátka na prezidentku Danuše Nerudová

Před blížícími se volbami hlavy státu přinášíme sérii rozhovorů s několika prezidentskými kandidáty. Jaké mají vzpomínky na svou školní docházku? Jaké problémy podle nich trápí české vzdělávání? A patří do škol na stěnu obraz hlavy státu? Individuální přístup k dětem, odbourávání strachu z neúspěchu a podpora podnikavosti. To jsou podle Danuše Nerudové tři největší výzvy pro český vzdělávací systém. „Podnikavost považuji za nejdůležitější, včetně toho, aby děti získaly schopnost se celoživotně vzdělávat,“ říká v rozhovoru kandidátka na prezidentku. Do letošního jara byla rektorkou na Mendelově univerzitě v Brně, kde stále vyučuje. 

Future of jobs: Představivost je mix lidských zkušeností, emocí a kreativity

Produktový a grafický designér Wongsathon Choonhavan žijící v Bangkoku navrhl inovativní řešení reagující na nedostatky vzdělávacího systému budoucnosti práce. Mění tak zažité představy o budoucnosti práce našich dětí.

Michal Novák: Strategie výchovy a vzdělávání: zaměření na rozvoj osobnosti

Nedávno jsem si prostudoval dokument Strategie 2030+. Místo toho, abych z něj jako učitel zajásal, tak jsem se zhrozil. Proč? 120 stránek akademického textu, který bude mít v praxi v mnoha oblastech zcela opačný efekt než ten původně zamýšlený. Čeho chceme dosáhnout? je totiž úplně jiná otázka než Jak toho dosáhnout? Osobně by mě také zajímalo, co by na Strategii 2030+ kromě nás učitelů – účastníků „edukační reality“ – řekli neurovědci nebo evoluční psychologové. 

Radka Hrdinová: „Digitální dudlík“? Když dítěti dávám ke konzumaci obsah, kterému nerozumí, ale zabaví se jím, zakládám na komplexní problém, říká odbornice

„Snažíme se vysvětlit, že podstatou dobré kyberprevence je nejen znalost rizik, ale i přínosů digitálních technologií,“ říká Adéla Lábusová, lektorka programu Internetoví Úžasňáci, který učí učitele, jak pomáhat dětem bezpečně se pohybovat v online prostředí. O reálných rizicích, se kterými se v něm mohou potkat, přednášela na konferenci Digitální wellbeing dětí, stejně jako o řadě mýtů, které si rodiče i učitelé s online prostředím spojují.

Místo tělocviku cirkus? Kniha TěloCIRK ukazuje, jak zpestřit výuku tělocviku prvky cirkusové pedagogiky

Na konci listopadu vydává Cirqueon knihu TěloCIRK cirkusových lektorů, pedagogů a umělců Adama Jarchovského a Katky Klusákové. Kniha s ilustracemi Dorothey Hofmeisterové si klade za cíl inspirovat a motivovat učitele tělesné výchovy k zařazení cirkusového umění do hodin tělesné výchovy. Praktická publikace je výstupem stejnojmenného pilotního projektu, který se zaměřil na propojení cirkusových aktivit v hodinách tělocviku ve čtyřech pražských školách.

Mobbing a bossing: na koho se obrátit a kde hledat pomoc

Minulý příspěvek autorského týmu APIV B seznámil čtenáře s tím, co je mobbing a bossinga jak ho na pracovišti poznáme. Dnešní článek se věnuje následnému kroku: co dělat a kam – na jaké instituce a odborníky se při mobbingu a bossingu obrátit?

Eva Šelepová: Průzkum – mladé lidi trápí během studia stres a úzkosti. Pomohli by chápavější učitelé i workshopy

Mnoho studentů zažívá při studiu stres a úzkosti, školy ale podporu duševního zdraví často příliš neřeší. Vyplývá to z nedávného průzkumu mezi studenty středních a vysokých škol, který iniciovala společnost GTS Alive. S nadměrným stresem a úzkostnými stavy se potýkají tři čtvrtiny respondentů z celkových 900 dotázaných.

Radka Hrdinová: Měli bychom dát učitelům důvěru, aby si cíle vzdělávání formulovali sami, myslí si kandidát na prezidenta Pavel Fischer

Před blížícími se volbami hlavy státu EDUin přináší sérii rozhovorů s několika prezidentskými kandidáty. Jaké mají vzpomínky na svou školní docházku? Jaké problémy podle nich trápí české vzdělávání? A patří do škol na stěnu obraz hlavy státu? „Ve Francii jsou dvě různá školství – jedno pro děti a druhé pro vybrané děti. Vidím bohužel i u nás, že se reprodukuje vzdělanost rodičů,“ říká nezávislý senátor a kandidát na prezidenta Pavel Fischer. 

Jitka Michnová: Kuba

V Učiteli naživo věříme, že dobrý učitel má moc měnit životy dětí k lepšímu. Proto dlouhodobě upozorňujeme na to, že práce učitelů je pro budoucnost naší země klíčová a usilujeme o to, aby učitelé měli co nejkvalitnější vzdělání a co nejvíce podpory pro svou práci.  Prostřednictvím projektu Zázraky ve třídě, podpořeného Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy v rámci Výzvy Na učitelích záleží, chceme ocenit a podpořit všechny učitele a učitelky.

Pavla Chlebounová: Někdy trvá, než člověk vidí výsledky dobré učitelské práce

Základní školou i gymnáziem jsem prošla bez větších obtíží. Většinu svých vyučujících jsem měla v kategorii „zase po mně něco chce” a popravdě ani moc nedoceňovala, čeho všeho se mi dostává. V dospělosti jsem si pak na učitele a školy obecně rozvinula kritický pohled. Ať už šlo o probouzení motivace k učení, edukaci žáků o duševním zdraví, nebo kritické myšlení, to vše podle mého soudu mělo silné trhliny. Když jsem před čtyřmi lety začala pracovat v Učiteli naživo, hodně se toho pro mě změnilo.

Radka Hrdinová: Když se daří posouvat žáky sociálně ohrožené, daří se dobře všem, říká Karel Gargulák

Na jaře organizace PAQ Research zveřejnila svou Mapu vzdělávacího ne/úspěchu. Spojením tří ukazatelů (podílů absencí, propadání, nedokončování základního vzdělávání) ukázala, jak dobře (nebo ne-dobře) se na úrovni území obcí s rozšířenou působností (ORP) daří vyrovnávat handicap především u dětí vyrůstajících v sociálně znevýhodněném prostředí. Projekt vzal data, která jsou běžně k dispozici na celostátní úrovni, na regionální úrovni se s nimi ale běžně nepracuje.

Rick Hanson, Mathew McKay a kol.: Okamžitá pomoc proti úzkosti pomocí KBT, mindfulness a relaxace

Žijeme v nejisté době. Možná vám v poslední době hlavou jako o závod běží rozličné myšlenky, točíte se v kruhu katastrofických scénářů, jste vystresovaní nebo se bojíte se o sebe či své blízké. Potřebujete se „hodit do klidu“, a to co nejdřív. 

Jitka Polanská: Učitel má vliv na charakter žáků,ať chce nebo ne. Jeho výchovná role je nevyhnutelná, říká Jan Habl

„Z průzkumů mezi učiteli nám vychází, že si žáci tvoří vztah k předmětu skrze vztah k učiteli,” říká profesor Jan Hábl. S kolegy na pedagogické fakultě Univerzity Hradec Králové zavedl předmět Výchova charakteru, který by se podle něj měl dostal do povinného základu pro všechny studenty učitelství. Jakožto přední expert na dílo Jana Amose Komenského při tom čerpá z jeho odkazu.

Anna Brzybohatá: Přichází sci-fi a školství nestíhá. Děti musíme učit nové technologie, ne hlavní města v Africe, říká vědec

Ač se v posledních letech ve světě masivně rozvíjí moderní technologie, školství tomu nestačí. Podle amerického vědce Johna Moravce by se mělo neustále přizpůsobovat praxi, ve výsledku je ale vzdělávací systém pomalý. „Školství není dostatečně flexibilní a na potřebné změny reaguje se zpožděním. Nejen v Česku, ale globálně,“ říká Moravec, který je odborníkem na budoucnost vzdělávání a vývoj trhu práce v souvislosti s technologiemi. 

SKAV: Mýtům i reálným rizikům spojeným s používáním technologií se věnovala konference Digitální wellbeing dětí

Aktuální pohled na problematiku digitálního wellbeingu u dětí představila odborná konference, kterou uspořádal SKAV (Stálá konference asociací ve vzdělávání). Konference se uskutečnila v rámci českého předsednictví v Radě EU pod záštitou MŠMT.

Lucie Römer: Neexistují dva stejní lidé ani dvě stejné děti. Na to by měla škola reagovat

Všichni, kdo chtějí zlepšit školství, skloňují slovo individualizace. O úpravě výuky podle potřeb jednotlivých žáků mluví ve dvojrozhovoru také lektorky Barbora Heřmanová a Věra Váňová Krejčová.

Ministerstvo školství chystá změnu školních poradenských pracovišť

Ministerstvo školství připravuje změnu ve fungování školních poradenských pracovišť na základních, středních a vyšších odborných školách. Chce vymezit náplň práce výchovných poradců, metodiků prevence a dalších pracovníků, jejichž činnost se nyní v mnohém překrývá. Jedná se i o změně v počtu hodin, které by poradenští pracovníci měli odučit jako řadoví učitelé.

Markéta Hronová, Michaela Ryšavá: Zvláštní školy jsme zrušili, ale školy plné problémových dětí existují dál

Církevní základní škola Filipka v Brně vznikla před čtyřmi lety. Její ředitelka Ruth Konvalinková se chtěla zaměřit hlavně na inkluzi sociálně vyloučených dětí. Jenže k tomu nikdy nedošlo. Od začátku se jim ve škole hromadili žáci s různým stupněm postižení a vzdělávacími problémy a s nimi také asistenti pedagoga. Mají ho v každé třídě. Podobné školy jsou ve všech regionech, přestože tomu měla zabránit inkluzivní novela, která vstoupila v platnost před šesti lety.

Hana Vykoupilová, Helena Zitková: Připravte děti na život. Rozvoj soft skills pro každého

Naše kniha vás originálním způsobem seznámí s tím, jak v dětech rozvíjet tzv. soft skills, tedy základní dovednosti potřebné pro spokojený život. Díky použitému koučovacímu a sebekoučovacím principu má velký význam nejen pro rozvoj dětí, ale také dospělých.

Jana Potužníková: Proč je dobře, že televize vysílají seriály o školství a o školách

Když se na začátku listopadu odvysílal poslední díl z druhé série Pan Profesor s Vojtou Dykem, říkala jsem si, že se mi po něm bude stýskat (po seriálu – ne po Vojtovi). I když tohle byla oproti Ochránci nebo netflixovské Euphorii naprostá soap opera (a druhá řada byla oproti té první fakt slabá), je prostě dobře, že seriály ze školního prostředí vznikají.  

Michal Komárek: Ministři školství se mění jako učitelé obrany proti černé magii

Ve studiu Odrazu 89 diskutovala Hana Vellánová s mladým kolegou Danielem Pražákem. Věkem jsou od sebe vzdáleni víc než jednu generaci. Přesto se v podstatných věcech shodují. 

Roman Dolejský: Smutná čísla školství: Až pětina dětí nezvládá základku a situace se nelepší

Mnoho dětí v Česku má problém dochodit všech devět ročníků základní školy. V některých oblastech je to každé desáté dítě, někde jsou čísla i horší. Zhoršuje se také úspěšnost dětí na středních školách.

Mobbing a bossing na pracovišti. Jak se projevují?

Šikana na pracovišti se může objevit ze strany nadřízených i kolegů a při určitém chování je na místě zpozornět. V období pandemie onemocněním covid-19 se kontakty mezi kolegy na pracovišti přechodně omezily. S nástupem do škol se opět mohou vynořit staré, neřešené problémy ve vztazích na pracovišti. Jak mobbing a bossing rozpoznat a jak se mu účinně bránit?

Čtvrtina učitelů je před vyhořením

Většina učitelů je ve své práci spokojena, navíc se v poslední době cítí i adekvátně finančně ohodnocena. Zároveň ale čeští pedagogové bojují s vyčerpáním a hrozbou syndromu vyhoření. Vyplývá to z projektu Mapa školy, v němž odpovídalo 2600 učitelů.

Marcela Kotová: Zima už je zase tady, sníh nám vlezl do zahrady. Tematické celky a pracovní listy pro MŠ

Pracovní sešit zaměřený na období zimy je stejně jako jeho dva předchozí díly rozdělený na dvanáct týdenních bloků s jednoduchými popisy činností. Veškeré aktivity jsou rozepsány na jednotlivé dny a autorka dbá na jejich vyváženost v kontextu celého týdne.

Joshua Hayden: Mladí lidé vědí málo o 17. listopadu 1989. A přitom bychom právě dnes něco takového potřebovali

Svět právě teď 17. listopad 1989 potřebuje. Tehdejší události na mě jako na amerického profesora, který přednáší v Praze, nejen silně zapůsobily, ale také mě přesvědčily, že mají mnohem víc co říct nám všem. I dnes. Íráncům bojujícím za svobody žen, Tchajwancům usilujícím o autonomii, Američanům bojujícím za slušnost a pravdu i mnoha dalším.

Jana Potužníková: Iniciativa chce založit sto dětských skupin. Některá města jsou nadšená, jinde by ženy poslali k plotně

Iniciativa Sto skupin plánuje založit rovnou stovku nových dětských skupin a pomoci tak do předškolního vzdělávání umístit co nejvíc z těch dětí, pro něž aktuálně není ve státních školkách prostor. Po půlroce fungování právě otevřela devátou. Zakladatel iniciativy Jindřich Fialka je přesvědčen, že právě toto je ta správná cesta, jak pomoci rozproudit předškolní vzdělávání. 

Michaela Endrštová: Neumí ani držet nůžky. Školky dávají dětem z chudých regionů větší šanci na úspěch

Čím více dětí chodí v sociálně znevýhodněných regionech do školky, tím méně jich pak na základní škole propadá a zameškává hodiny, ukazují nová data společnosti PAQ Research. Předškolní vzdělávání je zvlášť klíčové pro znevýhodněné děti, kterým chybí běžné návyky a dovednosti z rodin. Bez něj už v první třídě za spolužáky zaostávají a další problémy se už jen nabalují. 

Josef Mačí: Proč jsou školy někde úspěšnější? O dítěti se může rozhodnout ještě před zápisem

Dvě podobné obce, ale v jedné se daří dětem ve školách lépe. Výzkum ukázal, že záleží už na tom, jak brzo děti nastupují do školky nebo jestli mají základky kvalifikované pedagogy.

ČOSIV: Stanovisko k návrhu státního rozpočtu v souvislosti se zajištěním financování asistentů pedagoga

Aktuálně projednávaný návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2023 potvrzuje dlouhodobý trend. Školství není pro naši zemi prioritou a opět šetříme na nepravém místě.

Daniela Hromková: Nezajímá je politika ani náboženství. Mladí Češi se bojí změny klimatu a fandí Evropě

Se stranami, které volí, se mladí Češi téměř neztotožňují. Zato jsou velmi proevropští a zajímá je osud planety. Většinu z nich trápí změna klimatu a sociální nespravedlnost. Na rozdíl od vrstevníků v okolních zemích je naopak nezajímá náboženství. Ukázal to průzkum agentury STEM, který má Aktuálně.cz exkluzivně k dispozici. 

Inspirace úspěšnými vzdělávacími systémy: Budeme také „chytrozemí“?

Zveme vás na Kulatý stůl SKAV a EDUin 24. 11. 2022 od 14 do 16 hodin on-line.

Anna Brzobohatá: Hospodářské noviny: Státní maturita je na Slovensku osmkrát levnější. Česko řeší, jestli se má inspirovat

Zatímco v Česku vyšla před třemi lety státní maturita na 150 milionů korun, Slovensko ji zvládlo udělat za 18 milionů. Tedy osminásobně levněji. Tuzemští politici nyní hledají cesty, jak maturitu nejen změnit, aby odpovídala 21. století, ale i zlevnit. A inspirovat se chtějí v zahraničí. I proto na ministerstvo školství přijela předat svoje zkušenosti Romana, dlouholetá šéfka slovenské obdoby českého Cermatu – organizace připravující maturity. Úspor lze podle ní dosáhnout několika způsoby. Jednou z možností je například dělat písemnou část maturit elektronicky. Což zkouší na vybraných slovenských školách od roku 2015. „Jsou na to pochopitelně třeba počítače, které jsou drahé, ale efektivita je vysoká,“ popisuje Kanovská.

Martina Mašková: Čtenářství není o genech. V rodině je ale přenosné a základ k němu se vytváří už v brzkém věku, míní odborník

Knižní série Harryho Pottera je tu letos s námi již 25 let. Příběh o kouzelnickém učni ovlivnil nejen děti, ale i dospělé po celém světě a přivedl je opět ke čtení. Jak je to možné? Proč dětský příběh zlákal i dospělé? Jak přivést děti ke čtení a jak je na tom obecně české čtenářství?

Hana Vaverková: Badatelkou do smrti

Každý pedagogický pracovník má povinnost se vzdělávat, řekla ředitelka a předložila nám k vyplnění Plán osobního profesního rozvoje. A já, kousek před sedmdesátkou, jsem se upsala k formativnímu hodnocení a k bádání. 

Lucie Kocurová: Ty nejlepší školy jsou na Moravě, v Praze vzdělávání brzdí nedostatek učitelů

Kde v Česku mají kvalitní základní školy? A jaké faktory ovlivňují vzdělávací úspěšnost dětí? Odpovědi na tyto otázky nyní nabízí studie společnosti PAQ Research.

Eduzměna: Unikátní projekt měnící vzdělávání hledá cesty, jak se šířit dál

Nadační fond Eduzměna pracuje na systémové změně vzdělávání. Na Kutnohorsku hledá společně s pedagogy, dětmi, rodiči, vedením škol a jejich zřizovateli, co je třeba udělat pro to, aby se všechny školy v regionu dál rozvíjely. A aby děti chodily do školy rády a škola je dokázala připravit do života. Nyní je pilotní projekt v poločase – má za sebou řadu výsledků a dat, popsané slepé uličky i příklady dobré praxe. A tak Eduzměna začne ověřovat postupy, jak to, co funguje v jedné obci s rozšířenou působností, šířit do dalších: rychleji, jednodušeji, efektivněji. A pro toto ověřování nyní hledá partnerské regiony.

Využití sociometrie jako prevence šikany nadaných žáků

Terčem šikany se často stávají mimořádně talentované děti – právě pro svou odlišnost. Tento článek přináší nástroje, které pomohou předcházet rozvoji šikany ve školním kolektivu. 

Lucie Römer: Každé dítě by mělo vědět, co mu při učení pomáhá. A taky to dostat

Jedním ze slov skloňovaných snad ve všech plánech na rozvoj školství je individualizace. Úprava výuky podle potřeb jednotlivých žáků byla také námětem letní školy Eduzměny. Zkušenosti z praxe přinášejí lektorky Barbora Heřmanová a Věra Váňová Krejčová v dvojrozhovoru.

Projekt K budoucnosti mění život studentů ve Středočeském kraji. Kraj získá 30 milionů korun na zkvalitnění výuky

Prostřednictvím projektu K budoucnosti, který Nadace rozvoje občanské společnosti realizuje, se mění přístup studentů i pedagogů k odborné výuce. Jeho cílem je podpořit modernizaci školství, zapojit studenty aktivně do výuky a zvýšit kvalitu studia. V následujících pěti letech bude do Středočeského kraje investováno téměř 30 milionů korun.

Robert Čásenský: Z nadaných dětí ty takzvaně „normální“ prostě neuděláte

Narodily se s neobvyklými rozumovými schopnostmi. Přesto to mohou mít ve škole těžší než ostatní. Potíž je, že škola často jejich mimořádné nadání neodhalí anebo neví, jak ho správně rozvíjet, říká psycholožka Šárka Portešová. Takové děti pak mohou učitelům a spolužákům připadat divné, ocitnout se v izolaci nebo úplně ztratit o školu zájem.

Pavel Kasík: V cizině se mladí naučí skvělou vědu. Česko je musí lákat zpět, říká lékař

Působil na prestižních univerzitách v USA a Francii, patří mezi špičky v oboru. Přesto se Radek Špíšek vrátil do Česka. Obává se však, že zde stále nejsou ideální podmínky pro vznik excelentní vědy. Chybí třeba výuka v angličtině.

Obchodná akadémia Žilina (SR): Jazykové kurzy pre učiteľov v školskom roku 2021/2022 v rámci programu Erasmus+

Nezkusíte to také jako kolegové ze Slovenska?

Zuzana Tascas: Cizí jazyk se v australské škole nenaučíte

Cizí jazyk v Austrálii, ve státě Viktorie, se pravděpodobně nenaučíte ve škole. Buď máte štěstí a žijete v oblasti, kde se váš rodný jazyk nebo jazyk, který chcete studovat, vyučuje v rámci Viktoriánské školy jazyků (Victorian School of Languages VSL), nebo si musíte najít soukromého učitele.

Vladimíra Spilková: Stát nesmí rezignovat na dohled nad regulovanou profesí učitele

Z dopisu Prof. PhDr. Vladimíry Spilkové, CSc., poslancům k novele zákona o pedagogických pracovnících vybíráme: "Novela zákona jako celek obsahuje řadu potřebných změn. Konkrétně se jedná o systémovou podporu začínajících učitelů včetně zavedení tzv. adaptačního období, legislativní ukotvení uvádějícího, provázejícího i třídního učitele a dalších podpůrných profesí a pozic ve školství, jako je např. školský logoped, speciální pedagog, či psycholog a v neposlední řadě také garance platů pedagogických pracovníků navázáním na průměrnou mzdu v ČR. 

Je však znehodnocena několika kontroverzními paragrafy, které zásadním způsobem ohrožují učitelskou profesi a její prestiž ve společnosti a zejména kvalitu vzdělávání v regionálním školství. Zásadní je, že pro tak radikální a učitelskou profesi degradující krok nejsou věrohodné důvody opřené o relevantní data."

Vyjádření Asociace děkanů pedagogických fakult k novele zákona o pedagogických pracovnících

Také Asociace děkanů vydala tiskovou zprávu a prohlášení, ve kterém se vyjadřuje k jednotlivým systematickým chybám novely a varuje před riziky v případě, že novela vejde v platnost. 

Petr Najvar: Učitelé bez pedagogického vzdělání? To je návrat o sto let!

To, aby kvalifikaci učitelům přiznávali ředitelé školy, je pořádně velkým krokem zpátky.

Školství je potřeba měnit odspodu

Výjimeční a inspirativní učitelé fyziky a informatiky převzali 28. října ceny Albertus. Do třetího ročníku bylo nominováno 30 pedagogů působících na gymnáziích, základních a středních školách po celé ČR. Sedm z nich porota vybrala mezi finalisty. Mezi nimi je RNDr. Věra Koudelková, Ph.D., učitelka fyziky na ZŠ generála Františka Fajtla a vědecká pracovnice na Katedře didaktiky fyziky MFF UK.

Získat pro revidované RVP učitele je klíčové. Bez nich nemá sebelepší kurikulum šanci něco změnit

Můžete si přečíst shrnutí diskuse z říjnového Kulatého stolu SKAV a EDUin na téma Jak to bude dál s revizí RVP? Diskuse se věnovala procesu tvorby nového kurikula pro základní školy, který již odstartoval, přestože ještě není schváleno definitivní zadání pro revizi. Dokument Hlavní směry revize RVP ZV stále prochází vnitřním připomínkovým řízením na ministerstvu školství.

Dominika Hromková, Michaela Endrštová: Kamarád na dva roky. Útěku učitelů ze škol začínají bránit zkušenější mentoři

Až patnáct procent začínajících učitelů svou profesi do dvou let opustí. Chybí jim podpora a připadá jim, že jsou na všechno sami. Ministerstvo školství doufá, že je udrží díky uvádějícím učitelům. Zkušenějším kolegům, kteří jim budou první dva roky pomáhat. Úspěšně to zkouší třeba na základní škole ve Velké Bíteši. Zástupkyně místního ředitele odhaduje, že tím udrželi už tři mladé učitelky.

Jak to vypadá s revizí RVP? SKAV a EDUin na toto téma uspořádaly kulatý stůl

V rámci Národního pedagogického institutu (NPI ČR) se již jednotlivé pracovní skupiny pustily do revize rámcového vzdělávacího programu pro základní školy (RVP ZV), zatím ale nemají v ruce definitivní zadání.

Na periferní školy zapomínáme, myslí sí Miroslav Hřebecký

Přečtěte si rozhovor Petry Mackové s Miroslavem Hřebeckým o projektu na podporu periferních malotřídních škol „Kam chodí vítr spát“, který vznikl pro web zapojmevsechny.cz. Vybraných pět malotřídních škol v periferních oblastech ČR dostává všestrannou podporu: mentoring, procesní audit, vzdělávání. To vše za účelem stabilizace škol a zvyšování kvality vzdělávání. Téma podpory škol na periferii by Miroslav Hřebecký po skončení projektu rád přenesl i na úroveň ministerstva školství nebo školní inspekce.

Jak vypadá české odborné školství při pohledu zvenku? S ostatními zeměmi EU jej porovnává nová studie

Diskuse o budoucnosti odborného školství se v Česku točí kolem přebujelé soustavy oborů, kvality učňovského vzdělávání nebo příliš brzkého rozdělení mladých lidí do vzdělávacích větví, po němž je už obtížné změnit směr. Jen zřídka má ale diskuse přesah za hranice a vidí české odborné střední školy v kontextu jiných evropských vzdělávacích systémů. Jak vypadá při pohledu zvenku?

Oldřich Matoušek a kolektiv: Strategie a postupy v sociální práci

Kniha přináší ucelený přehled oborových přístupů užívaných v současné sociální práci. Jejich praktická aplikace je pak dokumentována na názorných kazuistikách, jednotlivá hesla jsou logicky členěna do tematických oddílů.

Zuzana Tascas: „Buddies program“ je na většině australských základních školách běžná součást školního programu

Zkušenější buddies (děti z vyšších ročníků) svým svěřencům z nižších ročníků pomáhají nejen začlenit se do školy, ale také pochopit složitější učivo, čtou jim knížky nebo si jen tak povídají a sdílejí své zážitky i pocity. Celý program má za úkol propojit děti mezi sebou a vytvořit přátelskou a bezpečnou atmosféru ve škole.

Lucie Kocurová: Nejlepší školy najdeme ve východní Asii a na severu Evropy. Proč jsou jejich žáci úspěšní a jak se to testuje?

Jak se vůbec pozná to „nejlepší školství“? K mezinárodnímu porovnávání kvality školských systémů, které by v ideálním případě mělo vést ke sdílení dobré praxe a reformám v hůře hodnocených zemích, slouží hned několik mezinárodních srovnávacích testů. Patří k nim také testy TIMSS a PISA, které v Česku administruje Česká školní inspekce a jež veřejnosti nabízejí jisté srovnání žákovských vědomostí v různých zemích světa.

Dobrá praxe: Formativní hodnocení a sebehodnocení

Ředitelka soukromé Základní školy Školamyšl v Litomyšli, Radoslava Renzová, začala pracovat se slovním hodnocením žáků v roce 2009, v době, kdy ještě působila na pozici ředitelky v Základní a Mateřské škole Svitavy– Lačnov. V rozhovoru s ní, který vám přinášíme, se dočtete, s jakými hodnoticími nástroji (a formuláři) pracují učitelé v ZŠ Školamyšl, co jsou to triády, proč v hodinách učitelé neznámkují, a k čemu je užitečné, aby žáci hodnotili sami sebe i svoje spolužáky ve výuce.

Lucie Kocurová: Ti nejnáročnější žáci odhalují nejlépe, co v systému nefunguje, říká americká profesorka Heather George

Méně kázeňských problémů, bezpečí a podporující atmosféra ve škole i více času pro učení – systém pozitivní podpory chování, známý ve světě pod zkratkou PBIS, pomáhá dětem i učitelům. Tato metoda už se testuje v několika českých školách a v minulosti se osvědčila například při integraci syrských uprchlíků v tureckých školách. Do Česka ji přijede školit americká profesorka Heather George.

Projekt K budoucnosti mění život studentů ve Středočeském kraji. Kraj získá 30 milionů korun na zkvalitnění výuky

Prostřednictvím projektu K budoucnosti, který Nadace rozvoje občanské společnosti realizuje, se mění přístup studentů i pedagogů k odborné výuce. Jeho cílem je podpořit modernizaci školství, zapojit studenty aktivně do výuky a zvýšit kvalitu studia. V následujících pěti letech bude do Středočeského kraje investováno téměř 30 milionů korun.

Michal Kneblík: Na prvním stupni by žáci dali škole za 1, starší jsou často nespokojení

Přes 27 tisíc žáků poskytlo svým základním školám zpětnou vazbu, a to v rámci dotazníkového šetření Mapa školy. Z něj vyplývá, že čím jsou školáci starší, tím jsou kritičtější.

Základka – první český dokumentární podcast ze školy

Podoba českého školství je v posledních letech předmětem společenské diskuze. Mnozí rodiče, ale i učitelé, volají po změnách. Nový podcast Základka si klade za cíl ukázat, jak může fungovat škola, v níž je téměř vše jinak. Nezvoní zde, děti si tykají i s ředitelkou, rozhodují o pravidlech školy a vlastně někdy i o tom, co se budou učit, hodiny nemají 45 minut, chybí předměty i známky a tak by se dalo pokračovat. 

Obchodná akadémia Žilina (SR): Odborná prax žiakov v Dubline v roku 2022

Zajímavá zkušenost kolegů ze Slovenské republiky.

Štěpánka Vontrobová: Svobodná škola je super. Dokáží však děti se svobodou skutečně samy pracovat?

Chcete si sami určovat, co, kde, kdy a s kým se budete učit? Je to koncept, po kterém by asi skočila velká část dospělých – konečně se učit něco, co nám dává smysl, co nás skutečně zajímá, co opravdu potřebujeme. Wow. Mají to ale tak i děti?

Lenka Kašparová: Jde to i bez pětek

Robert Čapek alias Líný učitel seznamuje ostatní pedagogy s moderními výukovými metodami a také se věnuje vlastní učitelské praxi. Kromě toho stihl vydat už osm knih, kde ostatním učitelům radí, jak učit, a příliš se přitom nezapotit.

Jitka Polanská: Učitelé jsou změnám ve školství otevřenější než rodiče. Nejvíc školu ale proměnily děti, říká zakladatel EDUinu Tomáš Feřtek

„Pokud má škola vychovávat svobodné bytosti, je třeba svobodu dopřát i učitelům. Rodiče by neměli očekávat, že škola bude skákat podle toho, jak pískají. Vize a koncepce je otázka vedení školy,” říká Tomáš Feřtek. Jedním z cílů, proč v roce 2010 spoluzakládal informační centrum o vzdělávání, bylo probudit rodičovskou veřejnost z letargie a zvýšit společenskou poptávku po kvalitním vzdělávání.

Michal Novák: Naučme se správně zacházet s výchovně-vzdělávacími zdroji!

Je to už více než třicet let, co jsem poprvé stanul tváří v tvář svým prvním žákům, a stále se nemohu zbavit dojmu, že něco při výchově a vzdělávání děláme špatně. Konkrétně „co“ mně došlo až v poslední době, v době koronaviru a války na Ukrajině – připravujeme své svěřence na život, jaký je teď, přesněji jaký byl ještě před několika lety, ale ne na takový, jaký bude. A že bude jiný, o tom snad už nepochybuje žádný rozumně uvažující člověk.

Josef Mačí: U maturit chci více příkladů ze života. Třeba úroky, říká nový šéf Cermatu

Digitální maturity i více úloh z praktického života. Takové změny plánuje nový ředitel Cermatu Miroslav Krejčí. Nyní ale musí velmi rychle vybrat firmu, která bude testy tisknout. Zatím není vyhlášena ani zakázka.

Marcela Trantinová a kol.: Nápadníček 2. Celoroční plán aktivit pro mateřské školy

Kniha aktivit pro MŠ navazuje na stejnojmenný úspěšný první díl a zaměřuje se na široký repertoár různých druhů činností: témata pro ranní kruh, výtvarné práce, hry s písmenky a textem, manipulační stolní hry, hudební aktivity, pokusy a objevy, konstrukční hry, sebeobslužné dovednosti, rozvoj pohybu a relaxace, manuální aktivity, dramatika a práce s pískovničkou.

Kateřina Lánská: Chystá se změna pojetí školní zralosti. Na obou stupních by bylo dobré trochu polevit, shodují se garantky z Národního pedagogického institutu

„Mnohdy v mateřských školách přebíráme role prvního ročníku základní školy, je to celé o proměně smýšlení v mateřských, ale především v základních školách,” říkají Hana Splavcová a Hana Havlínová, spolupracovnice a garantky oblastí předškolního a prvostupňového vzdělávání v NPI ČR. Obě se aktuálně podílejí na revizích kurikula a společnými silami se snaží o koncepční proměnu, která má za cíl zmírnit nároky kladené na děti při jejich přechodu z mateřských do základních škol. Kromě plynulého přechodu mezi oběma stupni vzdělávání si od této změny slibují i snížení počtu odkladů školní docházky a zvýšení důvěry rodičovské veřejnosti ve školský systém.

Filip Šára: Do škol má nově přijít i „wellbeing“. Není jasné, jak na to

Velkou revizí rámcových vzdělávacích programů (RVP) se má do školní výuky dostat též důraz na tzv. wellbeing (pocit tělesné a duševní pohody). V českém prostředí nicméně pro výuku wellbeingu zatím chybí metodická opora, upozorňují zástupci České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání (ČOSIV). Přicházejí proto s novou metodikou. 

Rostislav Hányš: Průmysl v kraji volá po škrtání gymnázií, chodí na ně třetina středoškoláků

Zástupci průmyslu z Olomouckého kraje opětovně žádají zásah politiků ve školství. Požadují snížení počtu otevíraných tříd na gymnáziích a ještě větší podporu technických oborů. Podle posledních statistik totiž na gymnázia v kraji chodí téměř třetina všech náctiletých, kteří po základní škole zamíří na střední školy.

Tomáš Matoušek: Za dva roky bychom rádi spustili digitální maturity, má jasno nový šéf Cermatu

Kromě stabilizace firmy a dodání jí klidu po divokém půlroce, je jeho hlavním úkolem digitalizace maturitních a přijímacích zkoušek. Bývalý policejní IT specialista Miroslav Krejčí bere funkci ředitele Cermatu jako výzvu, a přestože je teprve na samotném začátku nové životní etapy, má už velké plány, jak organizaci a skrze ni i české školství posunout kupředu.

Otevřeno: záleží nám na psychickém bezpečí na školách. Pojďme budoucí učitele učit, jak bezpečné prostředí ve třídě vytvářet

Otevřeno je hnutí studentů a učitelů na pedagogických fakultách. Na svém webu píší: Věříme, že cestou k proměně vzdělávání je dobrá příprava pedagogů. Od roku 2015 usilujeme o její zlepšování přímo zevnitř pedagogických fakult. Jsme studenti a učitelé z celého Česka. Pořádáme vzdělávací akce, pomáháme pedagogům růst a spolupracujeme na šíření dobré praxe a systémových změn.

Podpora učitelů a ředitelů a lepší výsledky u dětí, to je cíl okresních Partnerství pro vzdělávání 2030+ v Olomouckém kraji

Lepší podporu učitelům i ředitelům škol, díky níž budou mít více prostoru pro pedagogickou práci a zlepšování učení a wellbeingu dětí, očekávají signatáři od nově založených Partnerství pro vzdělávání 2030+ na území okresů Šumperk a Jeseník v Olomouckém kraji.

Zora Syslová a kolektiv: Věkově heterogenní třídy v mateřské škole

Kniha se zabývá tématem věkově heterogenních a homogenních tříd. Jaké jsou výhody heterogenního uspořádání? Co udělat pro to, aby se v nich daly naplňovat výchovně vzdělávací záměry? Na co bychom se měli při práci s heterogenní skupinou zaměřit?

Josef Mačí: Dělení žáků na lepší a horší? Velká reforma školství se zadrhla

Ministr školství Vladimír Balaš zadal vypracování dalšího dokumentu k reformě vzdělávání. Odkládá se tak zásadní rozhodnutí – jestli Česko začne dělit žáky na lepší a horší.

Lucie Kocurová: Studenti mají tendenci věci vzdávat, jakmile jim to nejde. Musí si ale zvyknout neutíkat, říká oceněný učitel

Mohl se stát skvěle placeným ajťákem, namísto toho je spokojeným učitelem informatiky na Gymnáziu a Jazykové škole ve Zlíně. Michal Mikláš učí své studenty počítačovou grafiku a informatiku, a to tak dobře, že se letos stal jedním z finalistů soutěže Global Teacher Prize Czech Republic. „Informatika je obor, který se rychle vyvíjí. Musím se učit pořád dál, jinak bych byl úplně passé. Do svého rozvoje investuji vlastní peníze,“ říká.

Kamila Minaříková: Jak učit děti? Důležitá je samostatnost a motivace, radí odborníci

Otevřená písanka, tupá tužka, pobrekávající dítě a rodič, který se snaží zachovat klid. Vytvořit si ke škole pozitivní vztah může zhatit i urputnost rodičů při školní přípravě. Podle odborníků by se u dětí měla podporovat především vnitřní motivace, přísnost a orientace na výkony mohou uškodit.

Josef Mačí: Jasná čísla o „škole na dálku“. Tyto děti distanční výuku nezvládly

V loňském školním roce opakovalo ročník 8204 dětí, to je absolutně i procentuálně nejvíce za posledních deset let. Odborníci to dávají do souvislosti s distanční výukou během pandemie covidu.

Jak na rozvoj čtenářských dovedností u žáků s jazykovou bariérou

Existence literárního kroužku ve škole může efektivně podpořit rozvoj čtenářských dovedností u žáků s jazykovou bariérou. Tento článek nabízí metodiku, která ukazuje asistentům pedagoga i učitelům, jak zavést třífázový model učení a metodu pětilístek do řízené výuky žáků na druhém stupni.

Zuzana Hronová: V roce mluvil ve větách, ve čtyřech četl. Český chlapec je zázračným dítětem

Jan Herzig je typické zázračné dítě. Od prvních měsíců se mentálně vyvíjel neobyčejně rychle. V první třídě už četl bichle o historii, nakonec ho pohltila astronomie a vášeň pro ni předává dál. Jednou by chtěl vzletět do vesmíru.

Michaela Endrštová, Magdalena Synková: Logika i programování navíc. Školy otevírají speciální třídy pro nadané děti

V Česku jsou první školy či projekty, které se věnují podpoře nadaných nebo mimořádně nadaných dětí. Podle odborníků to však nestačí. Chybí systémová podpora, které se přemýšlivým žákům dostává jedině od osvícených učitelů či jednotlivců. Varují, že pokud se nepodaří zlepšit práci s nadanými a jejich diagnostiku, bude země dál přicházet o talenty. A trpět tím budou i samotné děti.

Zuzana Hronová: Inkluze měla být přínosná pro všechny. O nadané či slabé však umějí pečovat jen některé školy

Vyhláška o společném vzdělávání pro všechny děti vtrhla do škol v roce 2016. Nebyli na ni připraveni učitelé, poradny ani rodiče. Ne všechny se ale podařilo zapojit tak, aby je výuka rozvíjela naplno. Chybí poradny, speciální pedagogové, asistenti, ve třídách je příliš mnoho dětí. Školy si nevědí rady s dětmi ze sociálně slabých rodin a s mimořádně nadanými. Výjimky ale ukazují, že cesta tu je.

Filip Vrána: Práce učitele je stresující. Českému školství chybí systém, jak tomu čelit

Českému školství chybí soustavná péče o učitele, kteří ve své profesi čelí zvýšené míře psychické zátěže. Její zvládání je přitom podmínkou k tomu, aby se učitelé byli schopni účinně bránit tlakům, které jsou na ně ve škole vyvíjeny a nepodléhali syndromu vyhoření.

Jitka Polanská: Chystá se velká změna v přidělování asistentů pedagoga školám. „Nejde nám jen o to ušetřit,” říká ředitel odboru základního vzdělávání MŠMT Michal Černý

Asistent pedagoga nyní přichází na školu, pokud je konkrétnímu dítěti přidělen pedagogicko-psychologickou poradnou jako takzvané podpůrné opatření. Ministerstvo školství ale plánuje zásadní změnu modelu. Na základě několika parametrů vypočítá pro každou školu počet úvazků pro asistenty pedagoga, které školám zaplatí. O jejich využití pak rozhodne vedení školy. Podle ředitele odboru základního vzdělávání Michala Černého úbytek počtu asistentů plošně nehrozí, ale některých škol se týkat může.

Ministerstvo školství s partnery spouští test nového vzdělávání ředitelů Lídr školy

Prvním dvoudenním setkáním odstartoval pilotní ročník Lídra školy – inovovaného programu pro vzdělávání ředitelů. Dvouleté studium vybaví budoucí a začínající ředitele dovednostmi, které nejvíce ovlivňují učení žáků. Vychází z excelentních tuzemských i zahraničních programů. Program vznikl díky spolupráci organizace Učitel naživo a Národního pedagogického institutu ČR (NPI ČR), kterou zastřešilo Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy (MŠMT).

Lucie Kocurová: Zajímavost hodiny vychází z obsahu učiva, ne z líbivých aktivit, říká autorka knihy

Mnoho zemí by chtělo lepší vzdělávací systém, pouze některé se však pravidelně umisťují na předních příčkách mezinárodních srovnávacích testů. A anglická učitelka Lucy Crehan se rozhodla prozkoumat, jak to vypadá v tamních školách. O svém pozorování napsala knihu, která pod názvem Chytrozemě právě vychází i v Česku.

Markéta Rizikyová: Nový šéf Cermatu chce maturity přes počítač. Šéfem organizace se stal odborník na kyberbezpečnost

Ministr školství Vladimír Balaš (STAN) jmenoval ředitelem Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat) Miroslava Krejčího, experta na kybernetickou bezpečnost a výstavbu informačních systémů.

Hana Košťálová: Společné profesní učení a zlepšování školy. Seriál PŠU 10

V minulém školním roce publikovali autoři z řad projektu Pomáháme školám k úspěchu sérii textů, které se zabývaly společným profesním učením. Nyní přinášíme text, který shrnuje to hlavní, čemu jsme se v projektu dosud naučili a co současně odpovídá výzkumným zjištěním.

Nerozdělujme obsah v RVP pro slabší a silnější žáky – nepomůžeme tím nikomu

Společné stanovisko SKAV, EDUin a AŘZŠ ČR k revizi RVP ZV vydané 14. 9. 2022.

Děti zaslouží stejný respekt jako dospělí

Časopis Téma a následně zpravodajský portál iDnes 31. 8. 2022 přinesly rozhovor Jana Čápa s naším kolegou Adamem Lalákem. Mělo by to být povinné čtení pro všechny, kteří to s budoucností českého školství myslí vážně.

Známkování nevypovídá o skutečném pokroku žáků, potvrdila studie CERGE-EI

Klasifikace žáků se stejnými akademickými výsledky v testech se mezi školami liší o celý klasifikační stupeň, zjistili výzkumníci CERGE – EI v šetření, které se zaměřilo na objektivitu a přínosy používání známek při hodnocení ve školách. Studii Rozdíly v přísnosti známkování žáků publikoval Think tank IDEA. 

Lucie Kocurová: Když děti v dětství nepoužívají technologie, handicap už nedoženou, říká odborník na vzdělávání Ondřej Neumajer

Počítače a moderní technologie obecně ho baví už od dětství, snaží se je využívat smysluplně – a ještě to naučit ostatní. Lektor a konzultant Ondřej Neumajer je mimo jiné i součástí týmu, který stojí za revizemi vzdělávacích programů, díky nimž by se děti měly učit nejen správně zformátovat nadpisy v dokumentu, ale také účelně využívat mobil v běžném životě.

Michaela Sladká: Dítě funguje, pak přizná, že uvažuje o sebevraždě, a rodič je v šoku. Budujte důvěru, radí psychiatrička

Že jsou děti v nepohodě, se ukazovalo ještě před pandemií covidu-19, dlouhodobá izolace ale psychické problémy dětí prohloubila. „Ještě před pandemií upozorňovaly Linky bezpečí a další organizace, že narůstá počet dětí, které se na ně obracejí. Také dětští psychiatři zjistili, že se zvyšuje poptávka po jejich službách. Pandemie to jen akcelerovala,“ říká Miroslava Flemrová, ředitelka Domu tří přání.

Hana Košťálová, Pavlína Rosická: Společné profesní učení formou zkoumání hodiny. Seriál PŠU 9

„Účast na společném zkoumání toho, jak zlepšit výuku a učení, je nejúčinnější z aktivit, po kterých může školní lídr sáhnout, když chce zlepšit výsledky učení žáků.“ Co nám tímto citátem výzkumnice a pedagožka Vivian Robinsonová říká? Nabádá vedení škol, aby nepodporovalo pouze tzv. další vzdělávání pedagogických pracovníků. Mají se snažit o to, aby se členové jejich sborů učili tím, že budou zkoumat vlastní praxi.

Lucie Rybová: Dětem nechávám přestávku i hodinu a půl, když ji tráví smysluplně, popisuje učitel z Brna Petr Mihalco

Petr Mihalco učí čtvrtou třídu na základní škole Labyrinth v Brně. Při své výuce klade důraz na skupinovou práci a třeba shodu podmětu s přísudkem se jeho žáci naučili vlastně bez něj. „Já potřebuji, aby na konci páté třídy žáci psali správně pravopisně. A jestli umí odříkat vyjmenovaná slova, není tak důležité,“ říká učitel. 

Barbora Novotná, Petr Juna: Polovina dětí se do školy netěšila. Může za to strach ze známek i vstávání

Po dvouměsíčních prázdninách děti v Česku znovu usedly do lavic. Někdo se těšil na kamarády, pravidelný režim i kroužky, pro jiného není návrat k učení příjemná představa. Podle psychologa děti potřebují čas na adaptaci.

Začínající učitelé dostanou novou pomoc. Podpoří je workshopy i sdílení s dalšími pedagogy na startu kariéry

Start v učitelství je mimořádně náročný a často vede k frustraci, vyhoření a odchodu ze školy. Organizace Začni učit! proto přichází s novým podpůrným programem Zauč se!, který je vyvinutý speciálně pro zvládnutí tohoto období. Pomáhat bude učitelkám a učitelům, kteří učí méně než pět let.

Kateřina Lánská: Revize kurikula je málo ambiciózní, vzdělávání současnosti by mělo cílit i na péči o svět a solidaritu, říká metodička vzdělávání Petra Skalická

Není pochyb o tom, že české školství stojí na prahu velkých změn. Jejich konkrétní podoba je ale zatím ve fázi odborné diskuze. „Potřebujeme změnu v chápání toho, co je škola, jaká je její role a jaká je role učitele,“ komentuje probíhající přípravu změny kurikula Petra Skalická, metodička vzdělávání organizace Člověk v tísni.

Dawn Huebneer: Sourozenecká příručka pro přežití

Mít bratra nebo sestru může být náročné. Může to ale taky být báječné! Skvělé stránky sourozenectví ale někdy nevidíme, protože… on všude nechává binec. Ona si domů vodí kámošky, které pořád jen mluví a mluví, a já jsem tam jen jako malý ocásek. On se na mě pořád vytahuje. Ona je horší než naši, protože pořád vykládá, co bych měla dělat…

Nefunkční komunikace asistenta pedagoga a žáka – tipy na řešení

Začíná nový školní rok. Asistenty pedagoga (AP) čeká v průběhu školního roku mnoho nástrah, které je potřeba s žákem se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP) překonat a řešit. Zároveň musí pracovat na zdravém vztahu s žákem, kde by neměla chybět důvěra a jistota. Tento článek nabízí možnosti různých nástrah, co dělat a čemu se raději vyhnout.

Martina Kopecká: Děti nejsou hloupé, vidí svět venku. A na ten je sezení v lavici nepřipravuje, říká lektorka Dana Moree

Děti dnes vyrůstají v systému, kde nemohou ukázat, v čem jsou dobré. „Můžeme je oblbnout maximálně tak čtyři roky, pak už samy vidí, že něco je špatně,” upozorňuje lektorka Dana Moree, která působí na Karlově univerzitě a také na pozvání škol zlepšuje tamní atmosféru. Cílem je, aby se tam žáci i učitelé cítili dobře. 

Školy by měly podporovat mimoškolní aktivity svých studentů

Devatenáctiletý Michal Bravanský z Gymnázia M. Koperníka v Bílovci obsadil třetí místo v mezinárodní soutěži vědeckých prací European Union Contests for Young Scientists (EUCYS). V rozhovoru mj. říká, že bezprostředním impulzem při tvorbě jeho projektu Měj přehled se stal návrat z dovolené a zjištění, že během týdne přibylo tolik nových informací, že s výběrem těch opravu důležitých by mohla pomoci snad jen umělá inteligence.

Hana Košuličová, Miloš Šlapal: Učící se skupiny v síti škol. Seriál PŠU 8

Chceme se s vámi podělit o zkušenost, kterou jsme dosud získali s formátem učících se skupin v lokalitě KPS, v níž v rámci projektu Pomáháme školám k úspěchu spolupracuje 11 škol z Moravskoslezského kraje.

Janetta Němcová: Internet dětem nemá smysl zakazovat. Musíme je naučit se v něm neztratit, radí odbornice

Mobily, tablety, počítače. Používáme je v práci i ve volném čase. Balancujeme mezi offline a online životem. Stále častěji se ale v digitálním světě pohybují i malé děti. Jak je ochránit před nástrahami internetu, online her a sociálních sítí? Přibližuje odbornice na technologie Michaela Slussareff ze Studií nových médií Filosofické fakulty Univerzity Karlovy.

Julia Makhinchuk, Michaela Endrštová: "Nemůžu se dočkat září." Ukrajinské děti se na táboře učí česky a připravují na školu

Chodit do školy bude pro ukrajinské děti od září povinné. Během léta proto mnohé z nich navštěvují kurzy, kde se učí česky a také se snaží navyknout na prostředí českých škol. Například do příměstského tábora na Základní škole Dukelská v Benešově chodí 13 ukrajinských dětí. Některé už se dorozumí, jiné zatím ovládají jen pár slov. "Nemůžu se dočkat, až v září začne výuka," říká jedenáctiletá Máša.

Vladimír Barák: Balašovi bude radit exministr Plaga i tvář Pedagogické komory

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy Vladimír Balaš (STAN) překopal tým poradců, který zdědil po svém předchůdci Petru Gazdíkovi (STAN). Expertní stanoviska mu nově budou dodávat například exministr školství za hnutí ANO Robert Plaga nebo Janek Wagner, viceprezident spolku Pedagogická komora.

Martina Kopecká: Když se do školy netěším, je něco špatně, říká sociální pedagožka

Dana Moree je takovým školním Zdeňkem Pohlreichem. Když si ji škola pozve, pomáhá tam provětrat zajeté mechanismy a vede učitele a ředitele k tomu, aby si pojmenovali i ty největší kostlivce, a dokázali tak zlepšit své prostředí. „Pokud je moje škola místem, kam se netěším, tak je něco špatně. Je jedno, jestli jsem ředitel, učitel nebo dítě. Takové prostředí může být někdy i toxické,” říká sociální pedagožka Dana Moree. 

Bára Procházková: Společné plánování, vyučování i reflexe. Párová výuka podporuje nejen žáky, ale rozvíjí i kompetence učitelů. Seriál PŠU 7

Ve dvou se to lépe táhne. To není jen okřídlená věta, ale popis toho, že když učí dva učitelé, jde to lépe, než když učí jen jeden. Z toho alespoň vychází teorie i praxe konceptu párové výuky. Učitelé hodinu společně připravují, realizují a vyhodnotí. Tímto způsobem se lépe učí nejen žáci, ale i samotní učitelé. U zrodu konceptu párové výuky stál projekt Pomáháme školám k úspěchu podporovaný Nadací The Kellner Family Foundation.

Tereza Čapková: Jak dostat učitele do škol? Růst platů zabral, pomoci by mohlo i uzákonění adaptačního období a mentor

Školy mají stále problém sehnat kvalifikované učitele, nejhorší je situace ve Středočeském, Karlovarském a Ústeckém kraji a také v Praze, ukázala analýza České školní inspekce. Někde je problém v tom, že platy učitelů nejsou dost vysoké v porovnání s jinými profesemi, jinde není pedagogická fakulta. V krajích se sociálními problémy by pomohla podpora školních psychologů a asistentů. A obecně také institut mentora, navrhuje ministerstvo školství.

Jan Zeman: Začátek školy v devět hodin může přijít, až vyřešíme důležitější problémy

Nový ministr školství se ujal začátkem července úřadu a ihned začal v médiích prezentovat své představy o možných změnách v českém vzdělávání. Jako první vlaštovka byla obnovena nekonečná debata o rušení víceletých gymnázií, druhé prohlášení mířilo k začátku výuky od devíti. Přestože zmíněné problémy mají svůj význam, bylo by lepší vystupovat s návrhy, které mohou v aktuální situaci zlepšit kvalitu života válečných uprchlíků, zvýšit atraktivitu učitelství, zabránit středoškolákům ztratit svůj potenciál kvůli nedostatečným kapacitám škol a připravit se na budoucnost s omezenými finančními prostředky.

Poprvé do školních lavic. Děti se musí připravit na odloučení od rodičů, upozorňuje psycholožka

Prvního září přivítají učitelé základních škol tisíce dětí, které poprvé usednou do školních lavic. Rodiče by měli u svých prvňáčků „nasadit“ tzv. pozitivní motivaci. Jak děti uchránit před zbytečným stresem radí Mgr. Martina Školníková z pražského Institutu Origanum.

Inspekce: Školy neumí rozvíjet nadané žáky, učitelé je často nepoznají

Základní a střední školy stále nedokážou dostatečně rozvíjet nadané žáky. Na tiskové konferenci 17. 8. to řekli zástupci České školní inspekce. Školy podle nich registrují asi 42 000 nadaných a 1 000 mimořádně nadaných, ve skutečnosti je ale takových žáků asi kolem 180 000. Učitelé často neumí talent nerozeznat nebo neví, jak ho u dětí podporovat. Inspektoři to zjistili při návštěvách v asi 1 000 školách a při průzkumu, kterého se zúčastnilo 3 300 základních a 1 020 středních škol.

S chytrým telefonem po stopách srpnové okupace. Tematické procházky zvou na geolokační hru do čtyř měst

Byl to úplně obyčejný den na konci letních prázdnin, který před 54 lety změnil naší historii. Projekt Svoboda není samozřejmost se i letos spojil s geolokační hrou Skryté příběhy, a díky tomu se můžete vydat po stopách srpnové okupace do Liberce, České Třebové, Holešova nebo zjistit, co čekalo servisního technika Československého rozhlasu na jeho noční směně během osudné noci.

Hana Antonínová Hegerová: Na cestě k udržitelnému a smysluplnému profesnímu učení učitelů. Základní a Mateřská škola Ostašov v Liberci. Seriál PŠU 6

Je středa půl třetí odpoledne a v podkroví jedné základní školy v Liberci se schází 11 pedagogů na setkání tzv. koncepční skupiny. Tento poradní orgán vedení školy dává příležitost k setkání pedagogických lídrů, neboť jejich úkolem je tvorba koncepce a vyhodnocování plnění Plánu pedagogického rozvoje školy, reflexe práce učících se skupin a její dopad nejen na učení učitelů, ale zejména na učení žáků, reflexe ŠVP a plánování společného vzdělávání celé sborovny.

Za poslední dva roky ubylo žáků s mimořádným nadáním, uvedlo ministerstvo školství

V základních školách v posledních dvou letech ubylo žáků, u kterých vzdělávací systém eviduje nadání. Zatímco v září 2019 školy registrovaly 2320 nadaných, loni to bylo 1955, tedy zhruba 0,2 procenta školáků. Naproti tomu dětí se speciálními vzdělávacími potřebami kvůli zdravotnímu, mentálnímu nebo socioekonomickému znevýhodnění zaznamenaly školy loni 132 360. Vyplývá to z dat ministerstva školství.

Podporujte samostatnost. Pět tipů, jak připravit prvňáčka na nástup do školy

Školní aktovka už je připravena v rohu pokojíku a to znamená, že do světa her brzy přibudou povinnosti, domácí úkoly i nová pravidla. Prvňáčky čeká významná životní změna, častěji se setkají například s hodnocením a rodiče už nebudou vždy po ruce. Co všechno bude nástupem do školy jinak a jak se na to připravit?

Kateřina Lánská: Uzávěry škol přijdou pravděpodobně znovu, Evropu čekají další krize, musíme školství připravit, říká ekonom Světové banky

Uzavření škol během covidu způsobilo žákům velké problémy a ukázalo odborníkům na vzdělání, že staré způsoby výuky už nestačí, říká Harry A. Patrinos, poradce hlavního ekonoma Světové banky pro region Evropy a Střední Asie. Podle něj musíme myslet „out of the box“ a zavést více hybridní výuky, abychom žákům a studentům umožnili individualizovat jejich učení a být připraveni, pokud mají být správně připraveni na život. „Uzávěry přijdou pravděpodobně znovu, ať už z důvodu pandemie, veder nebo mrazů. V příštích měsících nás v Evropě čekají další krize,“ varuje Patrinos.

Dobrodružná cesta časem. Najděte více než 100 věcí a objevte více než 50 zajímavostí

Nakladatelství Bambook, součást nakladatelského domu Grada, vás zve na dobrodružnou cestu časem na návštěvu Egypta, země pyramid, faraonů a slunce. Najdete cestu zpět do současnosti?

Jitka Polanská: Slušnost je nejvýhodnější životní strategie a relaxování je nutnost, říká lektorka

Když sestra Cyril Mooney převzala vedení soukromé školy pro děti bohatých v indické Kalkatě, byla to instituce pro privilegované dívky, ale postupně do ní začaly chodit i děti ulice. Ač se skladba žáků proměnila, dobrá pověst škole zůstala, a to díky hodnotovému vzdělávání, které její ředitelka Cyril zavedla. Česká lektorka hodnotového vzdělávání Dana Hádková vysvětluje, co je jeho podstatou: „Ukázat dětem i dospělým, že slušnost je nejvýhodnější životní strategie.“

Příběh cizinky a jejího studia u nás

Tento článek vznikl ve spolupráci s obecně prospěšnou společností META. Jde o příběh vietnamské dívky s odlišným mateřským jazykem (OMJ), která u nás studuje. Dozvíte se o její spolupráci a pomoci asistenta pedagoga. Zkušenosti z tohoto příběhu se vám mohou hodit i pro další děti s odlišným mateřským jazykem.

Šárka Miková, Miloslav Kubíček: Spolupracovat nestačí. Co má největší dopad na učení žáků? Seriál PŠU 5

Který z následujících faktorů podle vás nejvíce zefektivňuje výuku učitelů a zlepšuje výkony žáků? Aktivity pro zlepšení týmové spolupráce a komunikace mezi učiteli, sdílení dobré praxe mezi učiteli, anebo posilování vztahů s žáky a učiteli? Určitým způsobem všechny. Existuje ovšem jeden výrazně účinnější faktor – kolektivní efficacy.

Jitka Polanská: Uklízení nenařizuji. Jdu do rohu a začnu něco dělat, děti se přidají samy, říká ředitelka waldorfské školky

Rutina je opak toho, co si mnozí představují pod dobrou předškolní výchovou. Waldorfská škola ale na opakování a rituálech staví. „Když máme začít uklízet, začnu ve stejném koutě jako každý den a děti samy vědí, co mají dělat, a následují mě. Základní metodou pro tento věk je nápodoba,“ říká ředitelka waldorfské mateřské školy ve Slušticích u Prahy Táňa Smolková, která se waldorfskou pedagogikou zabývá už třicet let.

Utváření profesního sebepojetí by mělo být cílem učitelské přípravy, říká Blanka Vaculík Pravdová

Jak se rodí profesní já? Po celou dobu svého studia se studenti učitelství programu Učitel naživo průběžně vracejí k tomu, jakými učiteli by chtěli a nechtěli být, jak se jim daří jejich představy v praxi naplňovat. Tento přístup vychází z poznatků výzkumu, jemuž se dlouhodobě věnuje odborná garantka programu Blanka Vaculík Pravdová. 

Martin Biben: Film o dětech, které trpí lesním žalem a vyčítají dospělým, že selhali, odvysílá Česká televize

Více než třicet dětí z různých míst Vysočiny v nyní dokončovaném dokumentárním snímku psycholožky a amatérské filmařky Barbory Klocové popisuje, jak se jich dotkla kůrovcová kalamita a mizení lesů.

Lucie Kocurová: Můj manžel byl s každým ze čtyř dětí půl roku na rodičovské, říká první dáma Islandu

"Když se narodí dítě, mají rodiče k dispozici dvanáct měsíců rodičovské dovolené, která se dělí rovnoměrně mezi oba rodiče," říká první dáma Islandu Elisa Reid. 

České školy v zahraničí by chtěly mít možnost nabízet výuku na dálku

České školy v zahraničí by uvítaly, kdyby se do jejich výuky mohly zapojovat děti i na dálku. Distanční vzdělávání v době covidu-19 umožnilo účastnit se ve výuce v češtině i žákům z odlehlejších míst ciziny, nyní už tento způsob vzdělávání ale český stát oficiálně neuznává, a řada českých dětí tak přišla o možnost dostat i v zahraničí české vysvědčení.

Šárka Miková: Jak může lídr podpořit učitele, aby si kladli i náročné cíle. Seriál PŠU 4

To, jak dobře dokáží učitelé spolupracovat a využívat spolupráci ve prospěch lepšího učení svých žáků, je ovlivněno mnoha faktory. Záleží na podmínkách (např. úpravě rozvrhu) i způsobu, jak spolupráce probíhá – zda například není pouze sdílením zajímavých tipů do výuky, ale je opravdu hloubkovým zkoumáním vlastní praxe. Do hry však zásadně vstupují i osobní faktory těch, kteří spolupracují.

Jitka Polanská: Učitel má vliv na charakter žáků, ať chce, nebo ne. Jeho výchovná role je nevyhnutelná, říká Jan Hábl

„Z průzkumů mezi učiteli nám vychází, že si žáci tvoří vztah k předmětu skrze vztah k učiteli,” říká profesor Jan Hábl. S kolegy na pedagogické fakultě Univerzity Hradec Králové zavedl předmět Výchova charakteru, který by se podle něj měl dostal do povinného základu pro všechny studenty učitelství. Jakožto přední expert na dílo Jana Amose Komenského při tom čerpá z jeho odkazu.

Dominika Hromková: Chudoba, hoaxy i přiškrcená výuka. Přes sto českých vědců bude hledat cesty z krize

Od června v Česku funguje vědecký institut SYRI, který bude hledat řešení na společenské a ekonomické výzvy v době krize. Sdružuje vědce z univerzit z Prahy a Brna a inspirací pro výzkumná témata pro ně bude covid. Týmy expertů budou hledat nejlepší řešení pro vzdělávání v době uzavřených škol nebo způsoby, jak zabránit propadům do chudoby různých skupin lidí. Výstupy poslouží i ministerstvům.

Verena Kast: Jak být sám sebou. Pocit vlastní hodnoty a zkušenost identity

Kdo vlastně jsem? Souvisí s mojí identitou to, jak mě vidí jiní lidé? Co mě dělá nezaměnitelným a takovým, jaký chci být?

Zuzana Hronová: Místo učitele páťák v mikině. Jsou to kámoši, říkají děti, které učí starší spolužáci

Na základních školách je to běžný obrázek. Učitel vykládá, část žáků tempo nestíhá, pro další je naopak pomalé. Mít ve třídě dva pedagogy nebo několik asistentů je utopie, lidé chybí. Pomoci může vrstevnická výuka mezi staršími a mladšími dětmi. Prosazuje se nesměle, ale přináší výsledky. Každé dítě učí starší spolužák, který si tak zkouší aktivní přístup, odpovědnost, kreativitu a komunikaci.

Michaela Endrštová, Daniel Prokop: Ukrajinští středoškoláci vypadli z výuky, Česko to může stát miliony korun

Pětina ukrajinských středoškoláků se v červnu neúčastnila výuky ani v Česku, ani na dálku. Důvodem je i to, že neumí česky. Ukázal to výzkum společnosti PAQ Research a Sociologického ústavu Akademie věd. Podle sociologa a jednoho z autorů výzkumu Daniela Prokopa je potřeba děti na střední školy dostat. "Dítě, které nedokončí střední školu, stojí stát dva až tři miliony korun," říká v rozhovoru.

Hana Košťálová: Zkoumání vlastní praxe prostřednictvím spolupráce a náročných rozhovorů. Seriál PŠU 3

Jana a Adéla pracovaly párově po celý školní rok. Jednou týdně vedly společnou hodinu češtiny, která se zaměřovala na rozvoj čtenářské kompetence žáků v šesté třídě, kde je Jana třídní. Adéla vedle toho vyučovala sama v paralelní šestce.

Zaměřeno na duševní zdraví žáků

Poslední školní roky byly nejen v Česku ovlivněny vládními nařízeními proti šíření onemocnění covid-19 a poté přílivem novým žáčků z válečné Ukrajiny. Zejména žáci se speciálními vzdělávacími potřebami, ať už se specifickými porucham učení, nebo psychickými obtížemi, zaznamenali v těchto obdobích online výuku, nové členy třídy a školy a tím propad motivace ke studiu a zhoršení obtíží. Tento článek nabízí tři tipy pro systematickou podporu a péči o duševní zdraví žáků.

Jitka Jiřičková: Kouzlo patrona je v obyčejnosti, vysvětluje Petr Naske

„Podle mě může patrona dělat kdokoli, kdo splňuje stanovené podmínky. Pokud vás to láká, jděte do toho. Nechce se po vás nic převratného. Věnujete člověku na prahu dospělosti, vycházejícího z dětského domova, svůj čas a energii. Doprovázíte ho jednou etapou jeho života, podáváte pomocnou ruku a povídáte si. Je to obohacující pro obě strany,“ říká Petr Naske, bývalý člen programu Patron, který založila nezisková organizace Liga otevřených mužů a Univerzita Karlova s ní od loňska spolupracuje.

Michaela Slussareff: Hry, sítě a porno. Rodičovský průvodce džunglí digitálního dětství a puberty

Rodičovství je těžké. Ale vy jste skvělí rodiče a nezaváháte ani před průzkumem divoké džungle digitálního světa. Proč? Abyste mohli své děti připravit na rizika, s nimiž se budou setkávat. A naučili je dovednostem, díky kterým se džungle změní v krajinu sice stále divokou, ale předvídatelnou a bezpečnou. Staňte se jejich důvěryhodným průvodcem a předejdete konfliktům.

Marek Adler: Cesta do pekel…

…není dlážděná dobrými úmysly. V případě nedostatku učitelů ve školách (nejen) v Praze a okolí je dlážděná zoufalstvím.

Petr Honzejk: Nikde nejde stát proti zájmům vlastních obyvatel tak jako ve školství

Nejsou místa na středních školách. Je to obrovské překvapení, protože přece nikdo nemohl tušit, že se bude hlásit tolik dětí! Ne, dělám si legraci. To, že místa nebudou, bylo úplně jasné zhruba patnáct let. Od momentu, kdy se začalo rodit více dětí než obvykle. Jenom se na to úplně všichni vykašlali. Ministerstvo školství i kraje coby zřizovatelé. A tisíce dětí na jejich ignorantství doplatí.

Rozdělení obsahu vzdělávání na jádrový a rozvíjející nedává smysl. Vysvětlujeme proč

Ministerstvo školství má do konce července schválit dokument Hlavní směry revize Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Expertní panel, který směry připravoval, navrhuje jako jednu z možností, které může nové kurikulum obsahovat, rozdělení vzdělávacího obsahu na rozvíjející a jádrový. EDUin přináší shrnutí aspektů pro přizpůsobení výuky každému žákovi, kde dělení obsahu v RVP nehraje nejdůležitější roli.

Hana Košťálová: Kooperace učitelů ve světle profesního učení. Seriál PŠU 2

Naši žáci se bez ohledu na to, jaké mají zázemí, potřebují naučit stále komplexnějším dovednostem, aby dobře zvládali život v propojeném a nepřehledném světě. Učitelé jsou pro ně nejdůležitějším faktorem úspěchu ve škole. Dobrý učitel může dokonce kompenzovat nejrůznější hendikepy, které si dítě do školy přináší.

Ministerstvo školství finalizuje zadání pro revizi RVP. Podle SKAV jde dobrým směrem, stále však zbývá odpovědět na několik otázek

Zástupci Expertního panelu v závěru školního roku předali ministerstvu školství stručný výtah Hlavních směrů revize RVP pro základní vzdělávání. Dokument, do nějž budou zapracovány tisíce připomínek odborné veřejnosti, má sloužit jako zadání pro práci kurikulárních odborníků. Pracovní skupina SKAV (Stálé konference asociací ve vzdělávání) pro revizi RVP oceňuje stručnost a přehlednost dokumentu a některá rozhodnutí, ke kterým expertní panel došel od vydání první verze Hlavních směrů. 

Kristýna Matějková: Vyšší střední třída by zrušení víceletých gymnázií nerozdýchala, myslí si programový ředitel EDUin Hřebecký

Nový ministr školství Vladimír Balaš (STAN) znovu otevřel myšlenku na zrušení víceletých gymnázií. Podle něj a dalších kritiků prohlubují nerovnosti v českém vzdělávání. A pro jejich omezení je i programový ředitel organizace EDUin Miroslav Hřebecký.

Angelika Grubert: Hry pro zvládání emocí. Pro děti 4–10 let

Vyjádření vlastních pocitů v konfliktních situacích bez toho, abychom ublížili ostatním, je velkou výzvou pro děti v mateřské i základní škole. Angelika Grubert proto sestavila tento soubor her pomáhající dětem konstruktivně se vypořádat se vztekem, strachem nebo neklidem.

Dominika Coufalová: Škola nás místo jmen manželek panovníků měla naučit pracovat s emocemi

Jak se blíží povinná školní léta mých dětí, vracejí se mé myšlenky často zpátky do minulosti. Přemýšlím nad tím, na co se mě škola snažila připravit a jestli bych teď nepotřebovala mít jiné dovednosti a znalosti než ty, které se do mě ve škole snažili vštípit. Došla jsem překvapivě k tomu, že bych si naopak přála, aby mě škola některé schopnosti neodnaučila. Například chuť se učit, zvídavě a beze strachu se ptát a nemít až panickou hrůzu z dělání chyb. 

Hana Košťálová: Spolupráce mění výuku a zlepšuje učení dětí. Seriál PŠU 1

V loňském ročníku Řízení školy vycházel cyklus článků ze zkušeností projektu Pomáháme školám k úspěchu. S laskavým svolením vedení projektu i šéfredaktorky Řízení školy Nadi Eretové budeme postupně tyto články uveřejňovat. Můžete si je pro inspiraci vytisknout.

Po zavedení jazykové přípravy na ZŠ přichází změna na SŠ – bude to stačit?

Ministerstvo školství poslalo do meziresortního připomínkového řízení návrhy na změny vyhlášek základního a středního vzdělávání, jež se vztahují k jazykové přípravě pro žáky z ciziny. Změny mají reagovat na velký počet nově příchozích dětí a žáků z Ukrajiny. MŠMT nově zavádí jazykovou přípravu i pro žáky střední škol, což je dlouhodobě poptávaná změna jak experty, tak pedagogy škol. Navrhované změny ale mohou mít menší efekt, než si ministerstvo slibuje. A než je potřeba.

Zuzana Hronová: Spočítejte kolečka jako moji žáci. Jak budoucím učitelům pomáhají příklady ze tříd

Sami učitelé často upozorňují, že utápění v teorii během studia je na praxi nepřipraví. A vzdělávání od tabule v plných posluchárnách z nich těžko vychová inovátory. Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy na to reaguje projektem Spin. Přednášející učí v tandemu s učiteli ze škol. Se studenty probírají situace ze tříd, pak teprve teorii. Tady se studenti neptají: „K čemu mi to bude?“

Michal Pajer: Přibližujeme studentům obsah reformy přípravy budoucích učitelů

V českém vzdělávacím systému se aktuálně dějí velké věci týkající se jak žáků na základních školách, tak i budoucích učitelů. Kromě velké revize Rámcových vzdělávacích programů je to i reforma přípravy budoucích učitelů, kterou jako Otevřeno aktivně podporujeme. Věříme totiž, že přináší změny, které jsou pro vzdělávání budoucích učitelů zcela zásadní.

Annika Telleus: Naslouchat je umění. Jak účinně a pozitivně komunikovat

Jak klást správně otázky? Jak se vyhnout nedorozuměním a chybným závěrům? Jak nastavit v rozhovoru pozitivně hranice? Proč je důležité naslouchat s laskavostí i sobě? Jak poznat, kdy už naslouchání není řešením?

Tomáš Feřtek: Za co vděčí česká škola covidu a uprchlické krizi?

Školy si moderní společnost zřizuje, aby vyrovnávaly rozdíly mezi žáky a pomáhaly jim v obtížných situacích.

Helena Zítková: Rodiče by po škole měli chtít zrušení známek a povinných domácích úkolů

Dnešní škola nemusí být taková, jakou si ji pamatujeme, a vlastně by ani z mnoha důvodů taková být neměla. Rodiče dnes hrají velmi důležitou roli v tom, jaká bude podoba vzdělávání dětí ve školách. Možná důležitější, než kdy jindy předtím.

Tipy a materiály pro výuku češtiny jako druhého jazyka

Ve škole i třídě máme nové ukrajinské žáky a je třeba jim pomoci s výukou českého jazyka. Tento článek vám nabízí praktické informace pro pedagogy i doučující. Text také více přiblíží, jak se cítí a češtinu vnímá žák-cizinec a přináší spoustu tipů pro vyučující: nejen jak se k výuce postavit, ale i konkrétní metodické materiály pro předškoláky, žáky ZŠ i studenty SŠ. 

Stanovisko SKAV k Stručnému výtahu Hlavních směrů revize RVP ZV vydanému 16. června 2022 (červenec 2022)

SKAV oceňuje, že se expertnímu panelu podařilo vytvořit stručný, přehledný a dobře čitelný dokument, který vystihuje to podstatné a ve kterém jsou zohledněna mnohá z doporučení SKAV.

Inspekce spustila portál Kvalitní škola

Svůj soubor kritérií, která popisují kritéria pro hodnocení kvality ve vzdělávání, začala Česká školní inspekce používat již před sedmi lety. Pod názvem Kvalitní škola je používala především v rámci své inspekční činnosti. Vycházela z něj ale například i řada doporučení a metodických materiálů, které ČŠI nabídla školám například pro organizaci a hodnocení distanční výuky během pandemie covidu-19.

EDUin: Priority pro nového ministra školství? Ukrajina, české předsednictví i RVP

Prezident Miloš Zeman jmenoval ministrem školství Vladimíra Balaše. Ten od 1. 7. nahradil Petra Gazdíka. EDUin shrnuje, na co by se měl nový ministr zaměřit.

Stanovisko organizací Učitel naživo, Učitelská platforma a Začni učit! ke jmenování Vladimíra Balaše ministrem školství

Ministra školství Petra Gazdíka, který k 30. červnu 2022 podal demisi na svou funkci, od července nahradí poslanec za hnutí STAN a ústavní právník Vladimír Balaš. Organizace Učitel naživo, Učitelská platforma, Otevřeno a Začni učit! připomínají, že ve školství je klíčová kontinuita, a tudíž věří, že nový ministr naváže na své předchůdce v klíčových reformách a projektech v oblasti přípravy a podpory učitelů i ředitelů, které jsou zásadní pro zkvalitnění celého vzdělávacího systému. Jedná se především o Reformu pregraduální přípravy učitelů, novelu zákona o pedagogických pracovnících a podporu pedagogického leadershipu.

Michaela Endrštová: Úkol pro nového ministra. Každý pátý učitel zvažuje podle průzkumu odchod ze školství

O novém ministru školství Vladimíru Balašovi učitelé pochybují, zda dostatečně zná základní a střední školy. Řešit ale bude muset i to, jak do školství nalákat a udržet v něm více mladých pedagogů. Tisíce jich chybí, často navíc zvažují, že ze školství odejdou. Ukázal to červnový průzkum společnosti GTS Alive.

David Klimeš: Balaš uspěje. Krize ve školství mu ani nic jiného neumožňuje

Neměl být ani poslancem, už vůbec ne ministrem. Přesto nyní Vladimír Balaš přebírá ministerstvo školství a my mu držme palce, aby to zvládl.

Jak to udělat, aby nám všem bylo dobře? Anketa mezi finalisty ocenění učitele roku

„Buďme všichni v pohodě!” To se sice jednoduše řekne, ale už hůř udělá. Jak se dá ve škole pracovat, aby byl zajištěn wellbeing pro učitele i pro žáky, se zamýšlejí letošní finalisté ocenění o nejinspirativnějšího učitele Global Teacher Prize Czech Republic. 

Prázdniny jsou šance, jak dát děti zase do pohybu

Dnes, s odstupem času, je zcela zřejmé, jak moc negativně pandemie COVID-19 ovlivnila naše každodenní návyky. Velmi znepokojující je především úpadek pohybových aktivit u dětí a jejich zhoršená fyzická kondice. Prázdniny jsou proto jedinečná příležitost, jak děti zase ke sportování vrátit.

Děti dostávají za vysvědčení tablety, mobily i výlety do přírody

Konec školního roku je pro děti významným dnem, který si dlouho pamatují. Začínají dva měsíce volna a za vysvědčení dostávají od rodičů dárky. Dětem „nadělují“ mobilní telefony, hračky i elektroniku. Někteří rodiče zvolí dárek duchovnějšího charakteru. Svým ratolestem koupí knihu a vyrazí s nimi na koncert nebo do kina. 

Pavla Lioliasová: Nejdůležitější je vztah učitele k dětem, ne to, jakou učí matiku, říká profesor Milan Hejný

K učení matematiky se profesor Milan Hejný dostal, když mu – jak sám říká – škola humplovala syna. Jiný přístup k výuce získal už od svého otce Víta Hejného. A právě na jeho myšlenky navázal. Principy metody dnes známé jako Hejného matematika popisuje v podcastu EDUcast.

Zuzana Hronová: Zábava místo nudy. Elixír učitelů dělá z fyziky předmět, na který se žáci těší

Když se řekne fyzika, znamená to vědu o zákonitostech přírodních jevů kolem nás. Je jich ale tolik a k pochopení jsou tak složité, že se předmětu ve školách žáci často bojí. Zvlášť když učitel na tabuli před nimi sype další a další vzorečky, rovnice a nákresy. Zaujmout naopak může nadšenec, který výuku pojímá jako kouzlení s předměty. Ty zázračně ožívají, pohybují se a mění barvy i tvar.

Jak si může učitel matematiky získat studenty? Předkládáním zajímavých problémů

Cenu Wernera von Siemense 2021 v kategorii Nejlepší pedagogický pracovník získal doc. Mgr. Petr Kovář, Ph.D. z Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava, kde vyučuje matematiku. Petr Kovář je jedním z nejlepších pedagogů univerzity a také respektovaným vědcem. Jeho odborné práce se týkají především základního výzkumu v oblasti teorie grafů, avšak několik jeho relativně hojně citovaných prací se zabývá aplikací teorie grafů a diskrétní matematiky při řešení zcela praktických úloh.

Lukáš Hladík: Učitelské povolání je nesmírně důležité, učitelé děti formují, tráví s nimi osm hodin denně, říká výherce ankety Zlatý Ámos Marek Valášek

Letošním výhercem ankety Zlatý Ámos se stal Marek Valášek, učitel matematiky na Anglicko-českém gymnáziu Amazon a zakladatel dvou vzdělávacích portálů: Mathematicatoru a Learntube. Narozdíl od většiny učitelů nevystudoval pedagogickou fakultu, místo toho studoval 5 let Matfyz. Ve známost vešel během posledních 8 let na YouTube a potom v období koronaviru, kdy se intenzivně věnoval online výuce a natáčení online kurzů na přijímací zkoušky na střední a vysoké školy. Jaký je jeho pohled na učitelskou profesi? Co by se podle něho mělo změnit v českém školství? To a více se můžete dočíst v tomto rozhovoru.

Jitka Polanská: Nestačí vyměnit známky za slova, podstata je jinde, říká učitel Alexis Katakalidis o formativním hodnocení

Formativní hodnocení, stejně jako responzivní výuka, jsou dnes ve vzdělávání diskutované pojmy a objevují se již i v mainstreamových médiích. Debata o nich je ale zatím rozostřená. Jsou známky nepřítelem formativního hodnocení, a je naopak slovní hodnocení z podstaty formativní? I na to jsme se ptali učitele angličtiny na Gymnáziu Jana Nerudy v Praze a lektora programu Učitel naživo Alexise Katakalidise, který se učil hodnotit formativně ve Velké Británii a o své zkušenosti se dělí s dalšími učiteli.

Na základní školy se během jara zapsalo přes 26 tisíc žáků. Jak se školám dařilo je integrovat?

Jak se vypořádaly české školy s prvním nárazem uprchlické vlny způsobené ruskou agresí proti Ukrajině? Česká školní inspekce (ČŠI) během několika týdnů v dubnu a květnu mapovala situaci v 70 % škol, které do té doby zapsaly minimálně deset ukrajinských žáků.

Jak integrovat děti z Ukrajiny do českých škol? Důležitá je nejen výuka češtiny, ale i ukrajinštiny

Kolik ukrajinských dětí bude třeba integrovat do českých škol, o tom bude jasněji až během prázdnin. Odborníci už od začátku války na Ukrajině upozorňují, že pokud se tyto děti nepodaří do českých škol integrovat, nepoznamená to jen budoucnost těchto dětí, ale celé společnosti.

Milena Lenderová a kol.: Dětství

Od početí a porodu přes výchovu a vzdělávání a získávání prvních pracovních zkušeností až po práh dospělosti v prostředí města, vesnice i šlechtických rodů, v rodině, ve škole či sirotčinci, za války i v míru.

Jiří Chum: Začínajícím kantorům chybí podpora vedení a uvádějícího učitele, upozorňuje organizace Začni učit!

Českým školám dlouhodobě chybí kvalifikovaní učitelé. Nejméně je fyzikářů, učitelů matematiky a informatiky. Školy postrádají také kantory pro první stupeň, angličtináře a češtináře. Učitelské sbory stárnou a část pedagogů–začátečníků po několika letech ze školství odchází. Jana Fryzelková z organizace Začni učit! Radiožurnálu řekla, že je za tím spíš než výše platu prvotní náraz, který po přechodu do praxe někteří začínající pedagogové neustojí.

Učitel by měl být především vzdělaný, říká porotkyně ceny Global Teacher Prize

Už popáté letos odborná porota Global Teacher Prize CZ (GTP) vybrala mezi desítkami přihlášených učitelů nejprve deset finalistů a z nich potom toho jednoho, kterému pro rok 2022 přináleží cena pro nejinspirativnějšího učitele. 

Michaela Endrštová, Magdalena Synková: Školáci se nemusí učit všechno, navrhuje reforma výuky. Přišly k ní tisíce připomínek

Téměř čtyři tisíce připomínek přišly k navrženým změnám výuky na základních školách, takzvanému rámcovému vzdělávacímu programu. Odborníci se zatím neshodují například na navrženém rozdělení učiva na dvě úrovně – jádrovou a rozvíjející. Ani na tom, zda je potřeba znalosti dětí ve vybraných ročnících testovat. Podle nového dokumentu mají školy začít povinně učit od září 2025.

Jitka Polanská: Dvě národní kurikula základního vzdělávání? Nechápu, kde se ten nápad vzal, říká odbornice na nerovnosti ve vzdělávání Jana Straková

Připravuje se velká revize Rámcového vzdělávacího programu základního vzdělávání neboli národního kurikula. Veřejnosti zatím uniká zcela zásadní aspekt revize, a to rozdělení vzdělávacího obsahu na jádrovou a rozšiřující část. Diskuze o něm nejsou zatím slyšet ani mezi odborníky. Přitom i tvůrci návrhu připouštějí, že nese rizika. Je o nich přesvědčená i akademička Jana Straková z Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy. „Vlastně nemůžu věřit tomu, že něco takového zavádíme v situaci, kdy máme zároveň plnou pusu řečí o nutnosti snížit nerovnosti v českém vzdělávacím systému a je to jeden z hlavních cílů Strategie 2030,” říká.

NPI: Vyhodnocení veřejných připomínek k hlavním směrům pro revizi RVP

Veřejné připomínkování dokumentu Hlavní směry revize RVP ZV skončilo 21. dubna 2022. Během měsíce, kdy připomínkování běželo, se u Expertního panelu MŠMT sešlo více než 3 600 připomínek. Expertní panel se nimi nyní podrobně zabývá. Výsledek připomínkování zveřejní v druhé polovině června 2022. Následovat bude proces schvalování dokumentu na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy. Jeho konečné vydání plánuje na přelom června a července 2022.

Ladislav Vrchovský: Statek. Strhující příběh podle skutečných událostí

V nakladatelství Grada v dubnu vyšlo strhující vyprávění o Františku Zíkovi, jeho rodině, počinech na poli zemědělství i politiky, vyprávěné napříč dějinami.

Druhý cizí jazyk na základních školách jako nepovinný? Jaká jsou pozitiva a negativa této změny?

Expertní panel pro přípravu Revize rámcového vzdělávacího programu by v těchto dnech měl představit další verzi Hlavních směrů, která pracuje s připomínkami veřejnosti. Největší debatu návrh vzbudil v případě zrušení povinné výuky druhého cizího jazyka. EDUin přináší přehled možných pozitivních a negativních důsledků této změny a upozorňuje na to, že pro její provedení nám chybí klíčová data. 

O školství na Ukrajině

Článek níže se věnuje informacím a zvyklostech ukrajinského školství. Text je výstupem z rozhovoru s Mgr. Olenou Keronyak, Ukrajinkou, která pracuje jako koordinátorka péče o žáky s odlišným mateřským jazykem na ZŠ Kořenského na pražském Smíchově, a její dcerou Viktorií Keronyak, která je lingvistkou a absolventkou obor Ruský jazyk a literatura na Filozofické fakultě MU a předtím studovala na ukrajinských školách.

František Trojan: Děti s znevýhodněním už do školy často nastupují v pozici „černého Petra“

S předsedkyní spolku Spolu Ivou Jánskou o tom, jak systém (ne)řeší děti se speciálními vzdělávacími potřebami.

Záviš Dobiášovský: Zmar dětí pokračuje i u druhých kol přijímaček na SŠ

Pro řadu rodičů a dětí martyrium s přeplněnými kapacitami středních škol pokračuje v druhých kolech. Ve velkých městech a zejména Praze se některé školy netypicky naplnily už v prvních kolech, v těch druhých pak i přes to zůstávají i několikanásobné převisy, kvůli kterým některé děti nemají šanci postoupit k dalšímu studiu.

Třetina dětí se speciálními vzdělávacími potřebami změnila kvůli svému handicapu alespoň jednou školu

Vybrat dítěti školu je v Česku na rodičích. Jenže podle průzkumu „Zkušenosti rodičů dětí se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP)“ se každý pátý rodič, jehož dítě se potýká s nějakým handicapem, setkal s doporučením na to, aby své dítě přehlásil jinam.

Záviš Dobiášovský: Děti naráží na neúspěch a zklamání. Střední školy v Praze vzali „útokem“ i Středočeši

Příchod populačně silnějších ročníků „zaskočil“ střední školy, děti tak často naráží na zklamání a musí volit místa, která „zbydou“. Přestože se dal nedostatek kapacit dlouho dopředu čekat, dostatečně se je navýšit nepodařilo, k přijímacímu řízení míří o tisíce dětí víc než před pandemií. A k tlaku na školy se přidávají i Středočeši, mimopražských zájemců jsou tisíce.

Projekt ENGIE podněcuje ke studiu geověd dívky

V rámci projektu ENGIE, který má za úkol podnítit ke studiu geologie a příbuzných oborů dívky ve věku 13 až 18 let, byly vypracovány takzvané moduly – metodické návody pro výuku témat Klimatická změna, Geotermální energie, Nerostné suroviny, Přírodní rizika, Metody výuky geověd, Genderové aspekty v geovědách.

Else Müller: Stříbrný prach z hvězd. Autogenní trénink pro děti od 4 let

Pohádková kniha určená k tomu, aby dětem pomohla vypořádat se s rušivými vlivy dne, zbavit se případných obav a úzkostí a aby navodila atmosféru, ve které se bude dětem krásně usínat. Kniha je psána podle metody autogenního tréninku prof. J. H. Schultze.

Hodnocení dětí v mateřské škole

Děti v mateřské škole sice nedostávají vysvědčení, neučí se podle předmětů a vzdělávacích osnov. Přesto má hodnocení dětí již v mateřské škole své opodstatnění a význam. Napomáhá větší samostatnosti a odpovědnosti a pokud je součástí zpětné vazby pochvala, konstruktivní kritika a nechybí respekt, děti se nebojí chyb a dělají pokroky.

Martina Kopecká: I rodiče mohou měnit školu. Nevzdávejte se, říká průvodkyně škol

Ne vždy jsou vztahy mezi školou a rodiči ideální. Přitom přátelská atmosféra by pomohla dětem, aby se jim ve škole líbilo a aby je učení bavilo. „Stačí začít s maličkostí, nemusí to být nic velkého, na čem byste ztratili spoustu energie,“ říká průvodkyně škol Eliška Pácaltová z Eduzměny. Ta radí rodičům, jak tvořit školní komunity, a tím vztahy se školou zlepšovat. 

Petr Kain: Zpožděná pandemická generace: děti narozené v době covidu mají horší výsledky ve vývojových testech

Americká pediatrička Dani Dumitriuová si stejně jako mnoho jiných dětských lékařů na počátku pandemie oddechla. Zdálo se, že novorozenci, jejichž matky prodělaly covid, jsou zcela v pořádku. Odpadly tak obavy, že by mohl mít koronavirus podobné devastující dopady na zdraví dětí jako například virus zika, který způsoboval mikrocefalii, tedy vývojové poškození mozku.

Martina Běťáková: Školy mají být centry vzdělanosti, lídry inovací a změn

Vzdělávání má Martina Běťáková pevně vepsané ve své DNA. Mnoho let učila, byla zástupkyní ředitele na základní škole v Psárech, dnes vede oddělení podpory škol na MŠMT. Za příkladnou komunikaci s pedagogickou komunitou si letos odnesla Cenu Nadace České spořitelny. „Musíme se umět koukat do budoucnosti, předvídat změny, jít jim naproti a samozřejmě na ně připravovat i děti,“ shrnuje svou vizi českého školství v rozhovoru pro naši Nadaci.

Michaela Endrštová: Hledal jsem vizionáře, co nebudou jen kývat. Gazdík představil svých deset poradců

Ministr školství Petr Gazdík (STAN) představil svůj tým poradců. Je mezi nimi například sociolog Daniel Prokop, zakladatel sítě škol Scio Ondřej Šteffl nebo spisovatel Jiří Padevět. Radit budou ministrovi třeba ohledně změn maturit, přijímacích zkoušek i zda nechat na základních školách povinnou výuku dvou cizích jazyků. Jednalo se o jejich první společné setkání s ministrem.

Lucie Rybová: Taxi až ke dveřím, snídaně zdarma a učitel jako partner, vyjmenovává otec. S rodinou se odstěhoval do Finska za lepším školstvím

Břetislav Kupera se s rodinou přestěhoval do Finska před osmi lety. V té době měli čtyři děti a po dvou letech přibylo ještě páté. Finské školství tak poznali od základů. Od programu pro děti imigrantů, který absolvují starší děti, než nastoupí do školy, přes školku, přípravku, základní školu až k programu pro náctileté, kteří vyjdou ze základní školy a nedostanou se na střední. „Neznám lepší zemi, kde vychovávat děti,“ říká pracovník v oblasti IT. 

Tomáš Feřtek: Za Cermat vstřícnější a užitečnější, případně žádný

Ujasněme si, za co nemůže Cermat, ale politici, kteří ho řídí.

David Klimeš: Konec šéfky Cermatu přinese plody, jen když se změní v začátek školské reformy

Českým problémem není špatná příprava státních maturit, ale celá státní maturita. Podobné je to bohužel i s ostatními uzlovými body zdejšího vzdělávání.

Výuka chemie nebo přírodopisu ve virtuální realitě už není pouhé sci-fi. V dubnu vstoupila do škol po celé ČR

Výuka chemie nebo přírodopisu ve virtuální realitě již není hudbou budoucnosti. Žáci základních škol se nyní budou vzdělávat v simulovaném virtuálním prostředí podobně jako čeští zdravotníci nebo vojenští piloti. V hodinách si ověří své znalosti při nebezpečných chemických pokusech nebo se s celou třídou přenesou do vesmíru. 

Hejného metoda výuky matematiky rozvíjí u dětí matematické myšlení, zjistil mezinárodní výzkum TIMSS

Žáci 4. tříd základních škol, kde se učí podle Hejného metody matematiky, jsou v matematice v průměru lepší než ostatní děti. Ukázala to analýza dat výzkumu TIMSS z let 2015 a 2019, kterou připravil tým z Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy. Děti jsou podle studie navíc schopné vyřešit i úlohy, které kromě znalostí vyžadují schopnost kriticky přemýšlet. Vznik analýzy finančně podpořila Nadace České spořitelny.

Josef Mačí: Data o vzdělávání: Pražské školy trápí stejné problémy jako vyloučené regiony

Hlavní město a jeho okolí jsou nejrozvinutější oblastí Česka. Lidé si zde nejvíce vydělají a mají také nejvyšší vzdělání. Na druhou stranu se zdejší školy perou s nejméně zabezpečenou výukou: nemají dost kvalifikovaných učitelů.

Kamila Minaříková: Ve třídě mají i 166 tisíc žáků. Z českých učitelů jsou úspěšní youtubeři

Covid je (zatím) pryč, ale něco pozitivního po něm přesto zůstalo: Učitelé, kteří kromě práce za katedrou stále doučují také online. Jejich videa na serveru YouTube byly v některých případech populární už před pandemií. I po návratu do škol ale učitelé-youtubeři mají další desítky tisíc nadšených posluchačů a z mnoha pedagogů jsou internetové celebrity. A to i v případě, kdy se jedná o nepopulární a těžké předměty.

Alena Teclová: Školy čeká reforma. Její plánovaná podoba většinu zaskočila

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy chystá novelu českého školství. Možná si teď říkáte, že už bylo načase a já s tím plně souhlasím. Přesto je předkládaný návrh revize vzdělávacího programu značně překvapivý. Jaké změny se chystají? A koho zasáhnou?

Josef Mačí : Všechny děti se už nebudou učit všechno. Třídy pro „hloupé“ ale nevzniknou

Ministerstvo školství spustilo obsáhlou změnu způsobu učení na základních školách. Učivo by se tak mělo rozdělit na lehčí jádrové, které musí zvládnout všichni, a náročnější rozvíjející, které bude navíc.

Lucie Kocurová: Nejsou školy, nejsou školy, kdopak nám je postaví? Těžko říct, a navíc včera bylo pozdě

Ozvala se mi maminka šestiletého dítěte z pražského Zličína. Její dcera by měla v září nastoupit do první třídy, stejně jako 119 dalších dětí z okolí. Problém ale je, že do jediné školy v celé čtvrti se prvňáků vejde jen 75 a pro ostatní se bude hledat místo „jinde”. Blízké školy už ale signalizují, že taktak poberou svoje spádové žáky. Teoreticky se tedy může stát, že prvňák ze Zličína bude dojíždět třeba na Prosek nebo do Holešovic (vysvětlení pro mimopražské – to by znamenalo na jednu cestu asi 45 minut v hromadné dopravě). To je samozřejmě šílená představa. 

Tomáš Feřtek: Z gymnaziálního studia se stalo podpultové zboží

Nedostatek míst na všeobecně vzdělávacích školách je případovou studií chybné vzdělávací politiky

Miroslav Němý: Vize, které věří i miliardáři. Aneb jak Učitel naživo Jana Straky pomáhá měnit Česko

Jeho spolužáci sbírají úspěchy v největších světových bankách, konzultačních společnostech „velké čtyřky“ i v Silicon Valley. Jan Straka, který náleží do úzkého klubu českých absolventů Harvardu, se však vydal úplně jinou cestou. Na jejím konci může být Česko, které si přejí všichni – chytřejší, sebevědomější i bohatší.

Angelika Rohwetter: Únava ze soucitu

Cítíte při práci s lidmi nudu a netrpělivost? Jste při terapii nesoustředění, unavení, díváte se tajně na hodinky? Máte pocit, že jste to samé už slyšeli mockrát? Vaši pacienti se nelepší? Máte radost, když klient zruší setkání? Pak možná zažíváte únavu ze soucitu.

Matematika je krásná, ale není zadarmo. Počítat bez kalkulačky by měl umět každý, tvrdí pedagog

Dá se z matematiky udělat zábavný a přitažlivý předmět? Učí se ve škole matematika tak, aby byla využitelná v běžném životě? A proč si ji k maturitě nevybírá více studentů? V rozhovoru pro Radiožurnál odpovídal pedagog Marek Valášek z pražského gymnázia Amazon, čerstvý držitel ceny Zlatý Ámos.

Být dobrý v matematice. Co také rozhoduje o tom, zda dítě bude ve škole úspěšné?

Co rozhoduje o tom, jak se dítěti povede v matematice? Je to jeho nadání, okolnosti, do kterých se narodil, nebo úroveň školy, do které chodí?

Práce s dítětem se zdravotní diagnózou

Zdravotní diagnóza dítěte, navíc pokud je závažná, je pro všechny, kterých se týká, traumatizující záležitost. Rodina dítěte vynakládá maximální úsilí k tomu, aby se s nastalou situací vyrovnala. Zaslouží si proto plnou podporu a empatii ze strany okolí i školy, kterou dítě případně navštěvuje. Tento článek nabízí pár zásad a tipů, jak na to.

Petr Král: Problémoví žáci posouvají člověka dál a vedou ho k reflexi vlastní práce, říká učitel z hnutí Otevřeno

Daniel Pražák učí na základní škole v Praze, prošel si ale i školami v odlehlých částech republiky. Jako dobrovolník pracoval v dětských domovech, učil děti ulice v Kongu. Je mluvčím hnutí Otevřeno. Ve své profesi prosazuje respektující přístup. „V Kongu po mně chlapec házel kameny. Zafungoval respektující přístup a stala se z něj má pravá ruka. To mě vždycky přesvědčí, že když jsem to zvládl s dítětem, co po mně hází kameny, tak to zvládnu i s těmi dalšími,“ směje se.

Michaela Endrštová: Dva tisíce psychologů do škol. Za tři roky je začne platit stát, chybět ale mohou dál

Dění poslední doby, jako je epidemie covidu nebo válka na Ukrajině, zvýraznilo potřebu školních psychologů. Školy na ně však nedostávají peníze od státu a nejasné financování je jedním z důvodů, proč se tam psychologové zrovna nehrnou. Ministerstvo školství je chce od roku 2025 platit ze státního rozpočtu. Ani pak ale nebude jisté, že je školy seženou. Psychologové se radši věnují soukromé praxi.

Kateřina Markalousová: Domek plný úkolů

Pracovní listy jsou sestaveny z patnácti krátkých příběhů, které se odehrávají kolem jednoho zdánlivě obyčejného domu. Příběhy popisují život zajímavých nájemníků, kteří v něm žijí. 

Ministerstvo chce objasnit roli sociálních pedagogů, až pak je zavést do systému

Ministerstvo školství chce zjistit, jak by v českém vzdělávacím systému mohli fungovat sociální pedagogové. Zatím podle něj není úplně jasné, jaké činnosti by tato pozice měla mít na starosti. Podle ministra školství Petra Gazdíka (STAN) může být nicméně posílení sociálních pedagogů jedním ze způsobů, jak v ČR snížit nerovnosti v přístupu ke kvalitnímu vzdělávání. Lepší poznatky o fungování této pozice chce získat při pokračování jejího financování z evropských peněz. Úřad to ve středu uvedl v tiskové zprávě, kterou zveřejnil na webu.

O konkurzy na ředitele škol je stále malý zájem, změna vyhlášky ale celému procesu prospěla

Novou podobu konkurzů řeší i konference Lepší škola, kterou organizuje EDUin s ČŠI.

Markéta Hronová: Většina učiva je dětem v životě k ničemu, říká kritik českého školství Šteffl

Dlouholetý kritik českého školství a vizionář Ondřej Šteffl bude radit ministru školství Petru Gazdíkovi, jak měnit školy, aby připravovaly děti na budoucnost. Sám otevírá vlastní po celé republice. Žáků má dost. Přinášíme ukázku rozhovoru, který najdete v aktuálním tištěném Finmagu.

Kateřina Perknerová: Plánovat detailně obsah výuky už nejde. Nevíme, co bude zítra

Vše se mění a nabírá na rychlosti. Proto je nutné zaměřit se na kompetence.

Konference Úspěch pro každého žáka pojmenovala výzvy, před kterými stojí vzdělávací systém

Přestaňme se vymlouvat… byl podtitul 10. ročníku konference Úspěch pro každého žáka, která se minulý týden uskutečnila v pražském Centru současného umění DOX. Tématem konference byla budoucnost vzdělávání v měnícím se světě. Dopoledne řečníci ve svých příspěvcích pojmenovali výzvy, které stojí před českým školstvím. Během odpoledních workshopů pak účastníci konference hledali cesty, po kterých by se mohlo české školství vydat.

Magdalena Synková, Michaela Endrštová: Dětem nemusí jít všechno, dobrou školu dělá ředitel, říká šéfka asociace

Kvalita školy se odvíjí od toho, jestli má dobrého ředitele. Důležité je, aby měl schopný tým, se kterým se bude pravidelně bavit o tom, co se ve škole daří a co ne. Říká to šéfka Evropské asociace ředitelů škol a dlouholetá ředitelka školy Petra van Harenová z Nizozemska. Vystoupila na konferenci Úspěch pro každého žáka, kterou v Praze pořádala Stálá konference asociací ve vzdělávání.

Měsíc školních zahrad: Můj soused strom

Zažij, bádej, konej. Tak zní leitmotiv Měsíce školních zahrad, akce, která podporuje výuku všemi smysly, vlastní bádání i společenskou angažovanost dětí pomocí venkovních her a aktivit. Díky Nadaci Proměny Karla Komárka a platformě Učíme se venku probíhá už popáté. 

Devět z deseti dětí pociťuje obavy o přírodu. Každé šesté o ní přitom nemá dostatek informací. Pomoci chce nový projekt Čtení pomáhá přírodě

Sonda Čtení pomáhá zjistila, že pro české děti a dospívající hraje příroda významnou roli. Oceňují hlavně čistý vzduch, ticho a klid. Nejvíc jim vadí klíšťata. Informace čerpají z dokumentů a sociálních sítí, o přírodě si čte necelá třetina. Každý šestý dotázaný má pocit, že nemá dostatek informací o tom, jak přírodu chránit. Na tato zjištění reaguje Čtení pomáhá, spojuje síly se společností RD Rýmařov a spouští iniciativu Čtení pomáhá přírodě. Ta pomůže dětem zorientovat se v otázkách ochrany přírody a nabídne jim knihu jako vhodný zdroj informací. Děti navíc čtením vysází Les Čtení pomáhá.

Učme se toleranci a nepodléhejme předsudkům

Již dávno nejsme uzavřenou zemí odříznutou od okolního světa. Svůj domov tu našli například Vietnamci, Rusové, Ukrajinci nebo Syřané. Ve škole i jiných institucích se tak potkáváme s lidmi cizích národností. Věnujme se v tomto článku škole a začlenění cizinců do třídy.

Jitka Polanská: Dobrovolnictví nám dělá dobře, shodují se studenti gymnázia, které se inspiruje Rychlými šípy

O pražském osmiletém gymnáziu Přírodní škola někdo napsal, že je to vlastně maskovaný skautský oddíl. Zřejmě proto, že formování charakteru a práce pro druhé je takříkajíc přímo vytesaná do základů školy. „Když myslíme na druhé, je nám líp,” říká zakladatel a ředitel František Tichý a noří se do dalších a dalších projektů pomoci, k čemuž přizývá i žáky své školy. 

SKAV vydal stanovisko k zadání revize RVP. V čem vidí jeho klady a jaké otázky je třeba ještě zodpovědět?

Dokument Hlavní směry revize RVP v předložené verzi zatím nepřináší jasné zadání pro práci kurikulárních odborníků, některé z kapitol je třeba dopracovat. Časový harmonogram nastavený ministerstvem k tomu ale nedává dostatek prostoru, ambiciózní byl už před začátkem války na Ukrajině. SKAV vydává Stanovisko k navrhovanému znění Hlavních směrů revize RVP ZV.

Tomáš Feřtek: Jak paní učitelka Bednářová zavařila českému školství

Na informační „převýchovu“ pedagogů žádný jednoduchý recept neexistuje

Učitel má především pomáhat dětem, aby se co nejlépe učily

Základní škola Duhovka, sídlící v Praze 6, je vyhledávanou soukromou vzdělávací institucí. Česko-anglické vzdělání v tónech Montessori pedagogiky souzní s řadou rodičů, takže se vedení školy pokouší navyšovat kapacitu. Jak Duhovka vypadá? Kdo v ní učí? A může být soukromý sektor inspirací pro ten státní? Přečtěte si rozhovor s Jindřichem Kitzbergerem, který ji již dvanáctým rokem úspěšně řídí.

Naši nedávnou historii nesmíme zapomenout. Deváťáci dostanou novou učebnici soudobých dějin

Žáci 9. tříd budou dějiny uplynulých 100 let zkoumat novým způsobem. Od příštího školního roku mohou využít novou učebnici moderních českých dějin, která nabídne poznávání období po 1. světové válce až do současnosti badatelskou metodou. Děti budou samy pracovat s historickými prameny a ověřovat je. O naší nedávné minulosti tak budou více přemýšlet i diskutovat.

Dvě nové studie: Naučí se děti více samostatným plněním úkolů, nebo hledáním souvislostí? A proč učitelé odcházejí ze škol?

Hned dvě zajímavé studie, týkající se vzdělávání, zveřejnil na konci března think-tank IDEA Centra pro ekonomický výzkum a doktorské studium Univerzity Karlovy (CERGE). Jeho experti se na aktuální problémy školského systému podívali ze dvou různých úhlů pohledu.

Petr Chaluš: Výstup z debaty k posílení rozvoje osobnosti ve vzdělávacích programech škol

V současnosti probíhá celospolečenská diskuse nad změnami obsahu vzdělávání žáků základních škol. Aktuálně je možné ještě do 21. dubna připomínkovat záměry změn rámcového vzdělávacího programu základního vzdělávání. Tyto záměry formulovalo MŠMT v dokumentu „Hlavní směry revize RVP ZV“, které veřejnost může připomínkovat  (Zapojte se | velké revize RVP v ZV).

Jana Ustohalová: Neúspěch dětí ve škole není jen jejich vina, ale i naše, říká ředitel základní školy v Krnově, kde nikdo nepropadne

Ještě před patnácti lety odcházely ze základních škol v Krnově běžně desítky dětí ročně v sedmé či osmé třídě, protože několikrát propadly. Neměly tak šanci se dostat na normální střední školu, často končily jako nezaměstnané. Zlom nastal po roce 2008, kdy město zrušilo segregovanou základní školu a chudé a znevýhodněné děti, často Romy, rozdělilo rovnoměrně do všech základních škol. Zřídilo doučovací a předškolní kluby, soustředilo se na podporu všech rodin, nejen romských, a na motivaci dětí. Díky systematické mravenčí práci s dětmi v posledních letech nepropadl nikdo a z deváté třídy vyjdou i žáci, kteří by základní školu nedokončili.

EDUin: Hlavní směry revize RVP mají řadu pozitiv i negativ. Vybíráme plusy a minusy celého dokumentu.

Ještě týden běží veřejné připomínkování Hlavních směrů revize Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Dokument vypracoval Expertní panel a je základem pro kompletní tvorbu revidovaného RVP. EDUin vybírá podstatné plusy i minusy, které Hlavní směry mají.

Co přinese dětem revidované RVP? Učit by se podle něj mělo už od roku 2024

SKAV a EDUin uspořádali online Kulatý stůl, jehož tématem byla “velká” revize rámcového vzdělávacího programu (RVP) pro základní školy. V současné době Expertní panel ministerstva školství pro revizi RVP sbírá připomínky veřejnosti k dokumentu Hlavní směry revize RVP ZV. Ten byl zveřejněn 24. března a má posloužit jako zadání kurikulárním odborníkům, kteří mají do konce roku připravit největší změnu cílů a obsahu vzdělávání od roku 2005, kdy začal platit současný RVP.

Marshall B. Rosenberg: Nenásilná komunikace. Řeč života

Řada lidí v naší společnosti byla vychovávána k posuzování, soutěživosti, kladení požadavků a komunikaci s lidmi v termínech, co je „správné“ a co „špatné“. Komunikace v tomto smyslu často vede k nedorozuměním a přerušení spojení.