Koalice řeší, zda nechat poslední ročník v mateřinkách i nadále povinný

Povinný poslední ročník v mateřských školách je v Česku zavedený už skoro šest let. Koalice se teď vrátila k úvahám o tom, jestli ho nenechat dobrovolným. Předběžně se kloní spíš k zachování nynější varianty, rozhodnout chtějí politici ještě letos.

Josef Valenta: „Na filozofické fakultě“ aneb Můj život pod průměrem a co na to pomáhá

„Za ty tvoje prachy bych do třídy jenom nakouknul…“, sdělil mi na třídním srazu před pár lety ex-spolužák, tehdy kantor na základní škole. No, a to bylo, prosím, ještě před tím, než se učitelům začalo přidávat! Jasně, má to háčky. Jako zaměstnanec univerzity nejsem učitel, jsem „akademický pracovník“, spadám pod „vědu a výzkum“ a učím podstatně méně hodin, než učil bývalý spolužák – učení je „pouze“ jednou ze tří rolí akademiků. Jeho bonmot si ale nebylo možné nezapamatovat.

Daniel Kroupa: Hodina pravdy na vysokých školách

Vysokoškolští učitelé humanitních a společenskovědních oborů protestují proti nízkým platům, jestli jste si toho nevšimli. Nejspíš nevšimli i přesto, že protesty se ozývají již pár měsíců.

Jitka Polanská: Známkování má na základkách nahradit kriteriální hodnocení. Jak to změní školství?

MŠMT se chystá zrušit známkování v prvních třech ročnících základní školy. Co tato změna přinese? Ke slovu by se mělo dostat tzv. kriteriální hodnocení, které ocení znalosti, dovednosti či pokroky žáka v rámci předmětu.

Matouš Hrdina: Vzdělávací politika českých vlád nás vrací do středověku

Na střední školy v září nastoupí mimořádně početný ročník 2008 a u přijímaček tak bude panovat ještě větší stres než obvykle. Je jisté, že spousta talentovaných a motivovaných dětí skončí na horších školách a oborech, než po jakých toužily, a budou tak už v patnácti letech do velké míry předurčeny k horším životním šancím a perspektivám.

Annette Lies: Ne je moje superschopnost. Jak vylepšit svůj život jedním slovíčkem

Kdybych matce řekla, že na to nemám čas, tak se mnou už v životě nepromluví! Podobná prohlášení důvěrně znají mnozí z nás. Potýkají se s kulturně podmíněným vzorcem chování, kvůli němuž jsou přesvědčeni, že musejí za každých okolností všem vycházet vstříc na úkor vlastních potřeb. To vede k pocitům úzkosti, ztráty identity, k potlačovanému vzteku a někdy i k vyhoření.

Konference o trendech výuky venku nabídne přednášky i praktické workshopy

Nejnovější informace o výuce venku nabídne veřejnosti konference Žijeme v Zahradě hrou, pořádaná Nadací Proměny Karla Komárka. Proběhne na Den učitelů, 28. března 2023, v kulturním centru Vzlet v Praze – Vršovicích. Účastníci se na ní dozvědí, jaké aktivity dětem připravit, aby se všestranně rozvíjely, nebo proč je pro školu tak důležitá chytře vytvořená zahrada. Přednášky doplní praktické workshopy, na nichž se bude hovořit o pozitivních dopadech přírodního prostředí na dětský kolektiv nebo o roli architekta při navrhování školní zahrady. Řeč bude i o tom, proč je učení venku důležité pro motivaci učitelů. 

Tereza Čapková: Školní knihovny mohou být srdcem školy. Zázemí poskytují všem bez rozdílu

Místo pro setkávání, prostor pro vzdělávání, úkryt před šikanou, zázemí pro odpočinek a v neposlední řadě hlavně police plné knih, tím vším jsou – anebo mohou být – školní knihovny. V České republice jich existuje podle posledních údajů Centra pro školní knihovny z roku 2019 přibližně tři a půl tisíce. 

Lucie Slejšková: Kam investovat energii zřizovatelů a vedení škol? Úspěšné země ukazují směr

Země, které mají lepší vzdělávací výsledky než Česko, jsou v mnohém velmi rozdílné. Přesto v jejich vzdělávacích politikách najdeme společné rysy. V knize Chytrozemě je popsala britská učitelka a výzkumnice Lucy Crehan. Naší snahou by nemělo být inspiraci z těchto zemí bezhlavě kopírovat, ale zkoumat, co může fungovat v našich podmínkách.

Václav Pešička, Vendula Kryštofová: Převis na gymnáziích. Roste zájem o všeobecné vzdělávání, míní ekonom Münich

Letos bude nezvykle tvrdý boj o střední školy. Důvodem je přestup deváťáků základních škol jako populačně nejsilnějšího ročníku potomků tzv. Husákových dětí. Ti už bojovali o školky, základní školy a teď o ty střední. Bojovat budou ale asi i o ty vysoké, protože školství se na tento zvýšený zájem dosud nijak zvlášť nepřipravovalo. Jak moc vzdělané lidi potřebuje česká ekonomika?

Barbora Janauerová: Česko se potýká s nedostatkem učitelů a může být hůř. Pomoci má novela zákona

Pedagogické fakulty generují nedostatečné množství absolventů na to, aby pokryli volná místa ve školách. Část z nich přitom ještě odejde do jiných oborů. Ty, kteří do škol nastoupí, často odradí první měsíce a roky. K tomu si připočtěme silné populační ročníky a stárnoucí učitele, kteří odchází do penze. To jsou podle experta organizace EDUin Miroslava Hřebeckého hlavní faktory, které v Česku zadělávají na problém. Ten by se v budoucnu mohl ještě zásadně zhoršit. Pomoci by mohla novela zákona o pedagogických pracovnících, která se právě nachází ve sněmovně.

Kateřina Lánská: Umělá inteligence vstupuje do škol. Jak využít její potenciál?

Jako každá nová, prudce se rozvíjející disciplína vzbuzuje zatím umělá inteligence (AI) více otázek, než nabízí odpovědí. Přesněji řečeno, na poli vědy nejsou umělá inteligence a strojové učení zas takovou novinkou, nové je jejich rozšiřování a působení v běžných oblastech našeho života. Aktuálně míří mimo jiné do škol a jednou z otázek je, jak se ji podaří pedagogům integrovat do výuky.

Zuzana Hronová: Žít ve Velkých Hamrech býval horor. Radnice problém vyřešila chytře a lidsky

Městečko pod Jizerskými horami Velké Hamry důsledně řešilo situaci lidí z vyloučených lokalit. Nabídlo jim městský byt, podmínkou byla stálá práce a docházka dětí ve škole. Úspěchy se dostavily za několik let. 

EDUin: Doporučení pro aktéry vzdělávací politiky v Auditu vzdělávacího systému 2022

EDUin zveřejnil Audit vzdělávacího systému za rok 2022. Nezávislá analýza se letos věnuje tématům nedostatečných kapacit na základních školách, nedostatku učitelů přírodovědných předmětů, odkladům školní docházky a vzdělávání vícejazyčných žáků. Všechny analýzy od roku 2014 si můžete přečíst na webu.

Josef Mačí: Konec domácích úkolů? Děti přetěžují, znechucují jim školu a jsou diskriminační

Domácí úkoly děti rozvíjí, jen pokud jsou motivační a neslouží jako forma trestu. Nová iniciativa upozorňuje, že úkoly nemohou být povinné a hodnocené.

Jak na výuku žáků v heterogenní školní třídě? Praktickou podporu učitelům nabízí NPI ČR

Když učitel plánuje vzdělávání svých žáků nebo vyučuje, měl by vždy myslet na to, že se žáci ve svých individuálních předpokladech pro učení i při samotném průběhu procesu učení liší.

EDUin: Co přinese Audit vzdělávacího systému za rok 2022?

EDUin představí 28. února Audit vzdělávacího systému za rok 2022. Nabízí v něm nejen přehled událostí za minulý rok, ale také analytické texty, které reflektují dění v minulém roce a do větší hloubky se zabývají problémy, s nimiž se vzdělávací systém aktuálně vyrovnává. Na závěr nabízejí autoři textů doporučení pro další směřování vzdělávací politiky. Jakým tématům se bude věnovat?

Umělá inteligence ve školách. Zakazovat, nebo začít efektivně využívat?

Některé školy si nevědí rady s novými AI nástroji, jako je například konverzační chat GPT. Školský odbor radnice v americkém New York City vydal zákaz používání tohoto nástroje v místních školských zařízeních, a to jak studentům, tak i pedagogům. Úřad svůj krok zdůvodnil obavami z dopadů používání AI systémů na vzdělávání dětí.

Přemysl Spěvák: Pane řediteli, už je čas. Digitální revoluce rozdělila školy, brzdí ji i učitelé

České školství přechází do digitálního světa nové generace. Do výuky nové informatiky se začlenila zatím asi polovina základních škol. Brzdou ve využívání moderních technologií je přístup a nepřipravenost některých učitelů, ale i rodičů. Na pokročilé pomůcky dá stát celkem pět miliard korun. Deník navštívil jednu z nejmenších škol na východě Moravy, o to progresivnější. Učí s 3D tiskem, ve virtuální realitě, chtějí oslovit i giganta Google.

Anna Brzybohatá: Ve školkách je to samá p*del a facka. Agresivní chování mezi malými dětmi je na rekordních číslech

Rozbité hračky, napadání vrstevníků, ať už slovně nebo fyzicky, či šikana. Každá osmá školka má aktuálně problém s agresivními dětmi. Což je nejvíce za poslední roky, kdy chování předškoláků sleduje Česká školní inspekce. Oproti předešlému školnímu roku je tak vidět nárůst ve většině typů rizikového chování, jak ukazují nová data inspekce, která dělala průzkum na více než 700 mateřských školách.

Tomáš Matoušek: Zákazy proměnili v pozitivní pokyny, nyní žáci s učiteli táhnou za jeden provaz

Na první pohled obyčejná Základní škola v Zelenči u Prahy. Změnou filozofie v přístupu k žákům i učitelům mezi sebou se ale podařilo docílit změny školního klimatu. K úsměvům na tvářích obou skupin dopomohly kromě motivačních citátů i úpravy vzorců chování, které se snaží stavět na pozitivním tónu, nikoliv negaci. „Dost mě to ovlivnilo,“ kvituje jeden z deváťáků.

Stanislav Biler: Ve Vápenné by chtěl do školy chodit každý

Série reportáží Vzděláváním k neúspěchu se věnuje školství v severním výběžku Jesenicka a Osoblažsku. Ve třetím dílu zavítáme do Vápenné a Bílé Vody.

Anna Brzobohatá: Letos se nemusí na gymnázium dostat ani premianti. Míst ve velkých městech je málo

Marek Černý měl na pololetí jen dvojku z matematiky a zeměpisu, jinak samé jedničky téměř po celou základní školu, kterou v létě dodělá. Do konce února se může přihlásit na střední školu, a první volbou je pro něj gymnázium. Protože má velkou konkurenci, je jedním z 106 457 dětí, které letos vyjdou devátou třídu, rozhodl se druhou přihlášku podat na školu, kde má větší jistotu přijetí. Ve velkých městech může mít i lepší žák problém dostat se teď na vysněnou školu. A to kvůli přetlaku. V následujících letech se navíc může situace ještě zhoršit.

EDUin a SKAV: Proměna RVP se stihne v termínu, slíbil ministr školství Vladimír Balaš na kulatém stole

Ministr školství Vladimír Balaš byl hostem kulatého stolu SKAV a EDUin. Úřad podle něj připravuje i kroky k řešení nerovností. 

Michal Mareš: Umělá inteligence brzy přebere kancelářskou práci a děti se budou učit úkolovat chatbota, tvrdí Pěchouček

Žijeme v matrixu, ale není žádná modrá a červená pilulka, která by nám umožnila se odpojit, říká Michal Pěchouček, jeden z největších odborníků na umělou inteligenci v Česku. A tvrdí, že AI bude naše životy měnit čím dál víc a nebude to jen k lepšímu.

Josef Mačí: Minimálně třetina žáků neudělá maturitu. To je realita stovky středních škol

Na 99 středních školách, tedy téměř desetině všech v Česku, nedosáhne maturity minimálně 30 procent žáků. V případě 21 středních pak platí, že neúspěšná je většina studentů v ročníku.

Jana Potužníková: Deváťáci chtějí na zdrávku, hotelovky už nefrčí. Životním vítězem je ten, kdo se umí učit

Je jim patnáct šestnáct, mají svých problémů nad hlavu, a do toho nad nimi visí nutnost rozhodnout se, kam půjdou na střední. Za ideálních podmínek by bylo fajn vzít v potaz silné stránky dětí, rozumně uchopit potenciální budoucnost oboru, který se k nim aspoň trochu přibližuje, a pak vše ještě porovnat s aktuálním trendem ve vývoji středního školství a předpověďmi, které odhadují, jak se bude měnit pracovní trh v horizontu dejme tomu deseti let. Pojďme to zkusit.

Sešlo se 228 připomínek k Dlouhodobému záměru vzdělávání ČR 2023֪–2027

K připravovanému strategickému dokumentu pro modernizaci školství bylo možno se vyjádřit v termínu 15. 12. 2022 – 15. 1. 2023 v rámci veřejné konzultace. Zúčastnilo se ho celé spektrum osob a organizací: nejvíce ředitelé a učitelé škol nebo zástupci jejich asociací – a to od mateřských až po vysoké školy, politici z obecní, krajské i celorepublikové úrovně, výzkumníci, neziskové a prospěšné organizace působící ve vzdělávání, podnikatelské subjekty i rodiče žáků a studentů.

Filip Šára: Rada VŠ chce změnu ve financování, mzdy odborných asistentů klesají

Rada vysokých škol (RVŠ) chce změnu ve financování vysokého školství. Podle akademiků by měl být na financování univerzit určený jasný podíl peněz z rozpočtu ministerstva školství, nebo by měl být podíl rozpočtu univerzit na HDP alespoň 0,6 procenta. Členové sněmu RVŠ se tak usnesli na svém čtvrtečním jednání. Vysoké školství je podle nich podfinancované.

Lucie Römer: Neexistují dva stejní lidé ani dvě stejné děti. Na to by měla škola reagovat

Všichni, kdo chtějí zlepšit školství, skloňují slovo individualizace. O úpravě výuky podle potřeb jednotlivých žáků mluví ve dvojrozhovoru také lektorky Barbora Heřmanová a Věra Váňová Krejčová.

Dominika Janouchová: Staré metody i učebnice. Žáci nastupují nepřipravení, stěžují si střední školy

Podle České školní inspekce se stále nepodařilo zlepšit výuku na základních školách tak, aby žáci přicházeli na střední školy dostatečně připraveni. Podle ředitelů středních škol jsou na vině zastaralé metody výuky, neaktualizované učebnice nebo málo času na některá z témat. Školní inspekce ale podobné problémy vidí i na středních školách. 

Helena Zítková: Je škola bez vysvědčení sci-fi, nebo cesta ke kvalitnímu vzdělání?

Známkování je – na rozdíl od slovního hodnocení – pohodlné pro učitele, ale z pohledu učení dítěte je nepřínosné. Známky neříkají, co dítě umí. Kvůli nálepkování a srovnávání s ostatními mohou být pro dětskou duši škodlivé.

Dominika Janochová: Děti po škole neví, kam dál. Ministerstvo pro ně připravilo projekt na výběr oboru

Kam po škole, které obory budou žádané a které naopak nemají budoucnost? To je otázka, kterou si v těchto dnech kladou žáci devátých tříd i jejich rodiče. Ministerstvo práce a sociálních věcí přišlo s projektem, který by rodičům i jejich dětem pomohl vybrat obor, ve kterém najdou po skončení studia dobré uplatnění. Trh práce se totiž neustále mění a vlivem digitalizace se mění i požadavky zaměstnavatelů.

Zuzana Hronová: Chudobu a nevzdělanost rodičů často zdědí i jejich děti, varuje Rut Veselá

„Když se spoléháme na to, že žáky podpoří ve studiu jejich rodiče se základním vzděláním, tak to nemůže fungovat,“ upozorňuje v rozhovoru pro Deník metodička kariérního poradenství z Člověka v tísni Rut Veselá. Ta rovněž koordinuje projekt Retrostipendia, financovaný Nadací Albatros. Projekt podporuje sociálně znevýhodněné děti na cestě za kvalitním vzděláním. Bez pomoci by skončily již po základce, takto si udělají maturitu a některé jdou i na vysokou školu.

14. 2. Kulatý stůl SKAV a EDUin s ministrem školství Vladimírem Balašem

v úterý 14. února od 14.00 do 16.00 ONLINE na https://www.facebook.com/SKAVcz

Eva Mikulka Šelepová: Nemáme nezaměstnané absolventy, říká ředitelka vzorového učiliště. Inspekce jich v Česku vybrala 12

Dobrá komunikace mezi pedagogy, podpora žáků i propojení s firmami – tím se podle České školní inspekce vyznačuje 12 nejlepších učilišť v Česku. Inspekce věří, že výsledky šetření poslouží jako inspirace. Učňovské školství totiž trápí špatné studijní výsledky žáků i jejich časté předčasné odchody ze vzdělávání. Jednou ze škol, ze kterých by si podle inspekce měly vzít ostatní příklad, je Střední odborné učiliště v Roudnici nad Labem.

Josef Mačí: Na lepší a horší se děti dělit nebudou. Ministerstvo plán odpískalo

Nová reforma výuky původně počítala s tím, že se část dětí bude učit jen základní úroveň předmětu a složitější obsah zůstane pouze pro talentovanější žáky. Kritizované rozdělení ale nakonec padlo.

Charismatický ředitel nebo dobré vztahy mezi učiteli teoretické i odborné výuky. Školní inspekce hledala, co mají společného úspěšná učiliště

Česká školní inspekce se v poslední době v některých tematických zprávách pouští o něco hlouběji, než je zvykem. Platí to i o tematické zprávě Společné znaky vzdělávání v úspěšných středních školách s učebními obory z konce minulého roku.

Lucie Rybová: Vysoké IQ se přeceňuje, říká Vladimír Marček, autor testů Mensa

Příští rok začne Mensa používat zcela nové IQ testy pro dospělé, děti mají nové od roku 2019. Hlavním autorem obou je brněnský psycholog Vladimír Marček. Jak vlastně nové testy vznikají a proč jsou ty staré už nevyhovující? 

Anežka Hesová: Pět klíčových zásad a jak si v nich vede Česko

Co mají společného země s úspěšnými a spravedlivými systémy vzdělávání? Lucy Crehanová to ve své knize Chytrozemě shrnula v pěti zásadách. Na otázku, které z nich se daří nebo nedaří realizovat v českém prostředí, odpovídá odborná korektorka knihy Lucie Slejšková ze společnosti EDUin.

Anežka Hesová: Zásady, kterých se drží země s nejlepším vzděláváním na světě

Jak to dělají země, které se v mezinárodních srovnávacích testech ve vzdělávání umísťují na nejvyšších příčkách? Britská odbornice na výzkum pedagogiky Lucy Crehanová se vypravila do pěti států s nejlepším vzděláváním na světě, aby to zjistila.

Lucie Römer: Formativní přístup není jen soubor technik, ale celkový přístup k učení

Co to je ten „formativní přístup”? Je to to samé jako slovní hodnocení, triády nebo respektující výchova? Nebo jde o prevenci syndromu vyhoření u učitelů i dětí? Všechny zmíněné nástroje, metody a přístupy jsou součástí formativního přístupu, ale samy o sobě ho netvoří. Následující rozhovor s Ivetou Pasákovou ze společnosti Step by Step ČR by se dal shrnout jako Úvod do formativního přístupu.

MŠMT předalo NPI ČR technické zadání revize RVP ZV

Skupina expertů ministerstva školství pro revizi rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání (RVP ZV) finalizovala technické zadání pro následující proces revize. Dokument přináší zpřesnění výstupů Strategie 2030+ a dokumentu Hlavní směry revize RVP ZV tak, aby bylo možné podle něj pokračovat v procesu revize. To je již úkol pro Národní pedagogický institut České republiky, kterému bude zadání předáno. 

Ivana Vitovská: Husákovy děti potrápily množiny s jablíčky. Revoluce ve výuce byla plná rozporů

Je známo, že každá reforma školství bývá označována jako pohroma, která pořádně zamotá hlavu učitelům, rodičům i dětem. Asi nejdokonaleji se to podařilo reformě z roku 1976, známější pod názvem „nová koncepce“. Dotkla se především generace školáků označovaných jako Husákovy děti a mimo jiné zavedla do matematické výuky nejmenších žáků množiny. A aby toho nebylo málo, přibyla jim do osnov i geometrie. Rázem se tak rozplynul sen mnoha rodičů o dětech – jedničkářích.  

Jan Zeman: Učitelská kvalita není konstanta. Významně ji ovlivňuje pedagogický leadership, říká Alexis Katakalidis

Spolupráce učitelů nemusí být vyprázdněným pojmem. Jedná se o systém sdílené odpovědnosti mezi ředitelem, učitelem i dalšími pedagogickými pracovníky (psychologové, výchovní poradci). Společné reflexe výuky, návštěvy v hodinách nebo možnost obrátit se na kolegy ve chvíli, kdy se učitel v hodině dostává do složité situace, může ovlivnit, jaký postoj si kolektiv školy vytváří k výuce, k dětem a ke své práci obecně. Následně může vzniknout kvalitní škola s pedagogickým optimismem a snahou zlepšit každého žáka. Opakem je skupina jednotlivců rezignujících na snahu o změnu vlivem zanedbaného pedagogického vedení školy. 

Stanovisko odborné veřejnosti k novele zákona o pedagogických pracovnících

Úvodem je třeba říci, že novela zákona o pedagogických pracovnících obsahuje řadu pozitivních a potřebných změn, které oceňujeme. Konkrétně se jedná o systémovou podporu začínajících učitelů, včetně zavedení tzv. adaptačního období, legislativní ukotvení uvádějícího, provázejícího i třídního učitele a dalších podpůrných profesí a pozic ve školství, jako je např. speciální pedagog či psycholog. Pro stabilizaci a kvalitu učitelů je důležitá také garance platů pedagogických pracovníků navázáním na průměrnou mzdu v ČR.

Lucie Römer: Bez poznámek a úkolů na doma. Jak učí na inspirativní škole v Chrašticích?

Budík v 5:30. Sto padesát kilometrů po namrzlé dálnici. Shánění suplování na celý den. To vše koncem listopadu investovalo deset učitelů z Kutnohorska do návštěvy základní školy v Chrašticích. Ta se otevřela v rámci programu inspirativních návštěv, kterým Nadační fond Eduzměna pedagogům umožňuje sdílení příkladů dobré praxe i mimo region.

Jan Pokorný: Je důležité se zaměřit na vylepšení učebnic a vzdělávání učitelů, říká sociolog k reformě školství

Reforma školství je podle sociologa Daniela Prokopa z výzkumné organizace PAQ Research na spadnutí. Česko má podle něj jedno z nejvíce decentralizovaných základních vzdělávání v Evropě, kvůli čemu se utrácejí obrovské prostředky navíc. Ušetřit by se podle něj dalo také snížením počtu dětí, které mají odklad, nebo sdílením administrativy a správních budov mezi školami.

Lucie Kocurová: Kam s ním? Na výběr střední školy už mnoho času nezbývá. Kariérová poradkyně sdílí své tipy pro rodiče

Už se to blíží! Prvního března 2023 je nejzazší termín, do kdy musejí žáci 9. ročníků doručit středním školám své přihlášky ke studiu. Některé děti už dlouho vědí, čemu se chtějí věnovat. Pak je tu ale masa těch, co v lepším případě mlhavě tuší a v horším vůbec nemají potuchy, kam je srdce táhne. A rodiče tedy stojí před nelehkou volbou: kam s ním? 

Markéta Hronová: Aby méně nadané děti neskončily v zadních řadách. Plánované dělení žáků na dvě kategorie padlo

Učiva už nebude tolik, protože by si děti měly ze školy odnést spíše schopnost rozumět textu než vyjmenovat básníky z období romantismu. A komu nějaký předmět půjde, může se jej učit na škole více do hloubky. Plány týkající se největší změny ve fungování základních škol za posledních 20 let však narazily na odpor pedagogů a odborníků. Ministerstvo školství teď proto muselo rychle jednat. Pokud by změny neschválilo do ledna, přišlo by o stovky milionů z Evropské unie.

EDUin: Co hrozí kvůli zpoždění revize RVP ZV?

Dokument Hlavní směry revize RVP ZV, který vypracoval expertní panel, stále leží na ministerstvu školství a čeká na schválení od ministra Vladimíra Balaše. EDUin upozorňuje na zbytečné plýtvání peněz a času kvůli prodlevě při jeho schvalování a vyjadřuje zároveň pochybnosti nad využitím 860 milionů pro implementaci změn do roku 2028. Kompletní podklad najdete ZDE.

Bořivoj Brdička: Budoucnost vzdělávání podle Gogolu

Shrnutí obsahu výzkumné zprávy vypracované firmou Google na základě zjištění získaných od 94 odborníků z 24 zemí.

Jana Hrubá: Mají u nás ředitelé škol dostatečnou podporu?

Zajímavou a užitečnou konferenci Pedagogický leadership v ČR uspořádala 20. 1. 2023 v Poslanecké sněmovně poslankyně Renáta Zajíčková, spolupořadateli byly organizace Učitel naživo a časopis Řízení školy. Moderovala šéfredaktorka Naďa Eretová. Zájem o téma byl velký, výběr panelistů opravdu zdařilý.

EDUin: komentujeme, co si Petr Pavel, kandidát na prezidenta, myslí o vzdělávání

Připomínáme vybraná vyjádření z předvolebního rozhovoru s Petrem Pavlem o vzdělávání a školství v ČR a doplňujeme je komentářem za EDUin. Celý rozhovor, který s kandidátem vedla Radka Hrdinová, si můžete přečíst na webu eduin.cz. O rozhovor UDUin požádal i Andreje Babiše, ten však možnost vyjádřit se k situaci ve školství nevyužil.  

Anna Brzybohatá: Prázdné auly a znudění studenti minulostí? Přednášející se mají naučit, jak lépe vzdělávat

Obvykle se jim říká „uspávači hadů“ a obvykle jich je na každé škole několik. Učitelé, jejichž výkon studenty spíše uspává, než vzdělává, by ale měli do budoucna z českých vysokých škol zmizet. Národní akreditační úřad chce, aby se nově kantoři na univerzitách museli odborně zdokonalovat i v tom, jak mají studenty učit. Zajistit to mají nová pravidla pro akreditace. Ty by měly nově kvalifikační požadavky přímo obsahovat.

Iva Špačková: Jak získat práci, která ještě neexistuje. Vyhrává, kdo se umí změnit

Svět ztratil své jistoty a lidé musejí se změnami počítat také ve své práci. Co je třeba umět, aby člověk uspěl a byl se svým životem spokojený? Expertka na vztahy popisuje, co je třeba ovládat a jak to trénovat.

Matouš Hrdina: Pod čarou – všeobecný přehled je k ničemu. Pestřejší musí být hlavně život

Rádi jej vyžadujeme nejen od studentů a politiků a ušklíbáme se, když jím někdo nedisponuje. Jen málokdy se ale rozebírá, podle čeho si vlastně všeobecný přehled definujeme a k čemu je přesně dobrý.

Helena Zitková: Domácí úkoly v moderní škole

Zadávání povinných domácích úkolů, vyžadování podpisu rodičů jako pojistky, že byl úkol vypracován doma, a trestání za nedonesené či nepodepsané domácí úkoly je na některých základních školách běžnou praxí. 

Kateřina Lichtenberková, Renata Majvaldová, Monika Houšková, Jana Doležalová: Jak učit finanční gramotnost? Tipy a podněty do výuky

Praktický průvodce přehledně zpracovává téma finanční gramotnosti a pedagogům nabízí řadu podnětů do výuky na ZŠ i SŠ, tipy pro činnosti, pracovní listy či ukázky dobré praxe.

Pedagog: Studenti mají o volby zájem, ale jsou jako nepopsaná deska. Neznají souvislosti

Nadcházející prezidentské volbě věnují pozornost i učitelé ve školách. Studenti jsou ale v tomto ohledu jako „nepopsaná deska“, jak popisuje v rozhovoru pro server iRozhlas.cz Marcel Mahdal, středoškolský pedagog na gymnáziu Pavla Tigrida v Ostravě – Porubě a člen asociace Občankáři. Ve výuce společenských věd je možné se na volby dívat jak z pohledu práva či politologie, ale například i sociologie a psychologie, vysvětluje Mahdal.

Ve čtení nahlas nalézají děti prostor nekonečného bezpečí

Karin Hirschberger žije ve Vídni. 20 let působila v oblasti designu a nyní vytváří dětský dvojjazyčný magazín Papperlapapp pro děti od pěti let věku. Jeho cílem je podpořit čtení u nejmenších a například město Vídeň jej aktivně využívá ve veřejných předškolních zařízeních k rozvoji jazykových dovedností u dětí, které mají němčinu jako druhý jazyk.

Kateřina Lánská: Doučování má spoustu pozitiv pro jednotlivce, z pohledu školy nebo vzdělávací politiky už tak bezproblémové není, říká výzkumník

Poptávka po tzv. stínovém vzdělávání, jak se systém soukromého doučování označuje v odborné literatuře, v posledních letech z různých důvodů stoupá. Roli zde hrají motivace rodičů, demografické faktory, ale třeba i podoba přijímacích zkoušek na střední a vysoké školy. „Když se změní něco ve školách, ať už jde o kurikulum nebo metody výuky, stínové vzdělávání na to vždy reaguje. Dnes se ukazuje, že dokonce zpětně ovlivňuje i to formální vzdělávání,” říká Vít Šťastný z Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání PedF UK, který ve svém výzkumu mapuje podoby soukromého doučování.

Helena Singerová: Mikroskop, laser, tablet, počítač, projektor. Tak vypadá běžná výuka v Estonsku

Malá pobaltská země drtí v přístupu k digitálním technologiím ostatní státy. Informatika na školách není v Estonsku nic exotického, ale standard, který jednoduše funguje. „Prostě všichni učitelé technologie používají a využívají,” popisuje estonská učitelka základní školy Kadri Haavandi. Informatika tam ovšem není v rozvrhu jako extra předmět, znalosti ze světa technologií se prolínají napříč všemi předměty. 

Šárka Štočková: Česká badatelská učebnice soudobých dějin slaví mezinárodní úspěch

Jaroslav Najbert je bezesporu učitel, který reprezentuje změnu ve výuce dějepisu. Učí s nadšením, jeho práce ho naplňuje a hlavně – učí jinak. Kromě toho je spoluautorem učebnice Soudobé dějiny pro žáky 9. tříd ZŠ a stejně staré studenty SŠ, která se na prestižní soutěži BELMA (Best European Learning Materials Awards) na knižním veletrhu ve Frankfurtu stala druhou nejlepší evropskou učebnicí. 

Lucie Slejšková: Trochu víc spolupráce, prosím. Co ještě přát do nového roku českému vzdělávání?

V českém prostředí bývá zvykem odpovídat na otázku Jak se vede? alespoň mírně nejistě. Jde to, jakž takž, no to víš, pořád stejně… Jdou nám lépe negativa, snadno vidíme to, co je tak nějak na pytel. Tento postoj často prosakuje i do debat o tom, jak se daří našemu vzdělávání. Vidíme, co se nedotáhlo, stále se nedaří, a i když jsme pokročili, stále nemáme…

Bára Procházková: Léčba lesem. Jak se pohybovat s dětmi v přírodě, aby to bylo jako medicína

Že pobyt v lese může na dospělé i děti působit blahodárně, asi není velké překvapení. Nejde však o to, abychom ušli desítky kilometrů, naopak někdy za celý den stačí pouze pár set metrů. Jak se v lese pohybovat, aby to na nás mělo co největší ozdravný efekt, prozrazuje německý lektor lesní terapie Rudolf Hettich ve dvojrozhovoru s ředitelkou Asociace lesních mateřských škol Terezou Valkounovou.

Jitka Polanská: Jsme dopaminová společnost, svoboda je nebezpečná, říká František Tichý

Svůj nový román „Rekrut 244“ umístil František Tichý někde na pomezí sci-fi a fantasy. Zakladatel a ředitel pražského Gymnázia Přírodní škola a autor oceněných knih pro mládež v něm tentokrát vypráví příběh zasazený do blízké budoucnosti, kdy budou lidé s technologiemi propojeni pomocí myšlenek. „Dnešní lidé jsou většinou technooptimisté, ale já vidím odvrácenou stranu měsíce,” říká František Tichý, který si odmítá pořídit chytrý telefon. 

Josef Mačí: Méně kroužků, zdražení obědů i změny ve výuce. To čeká děti v roce 2023

Největším tématem roku 2023 bude změna výuky na základních školách, kterou chystá Ministerstvo školství. Od února ale také patrně zdraží obědy v jídelnách a méně dostupné mohou být kroužky.

Zuzana Hronová: Karel Gargulák – Desegregace? Zlepší se vzdělání, zaměstnanost i rozpočet

Karel Gargulák je analytik specializující se na vzdělávání. Pracuje ve výzkumné společnosti PAQ Research, která nyní přichází s projektem Desegregace.cz. Ten se snaží zrušit oddělené vyučování především romských žáků, snižovat neúspěchy dětí ve vzdělávání a naopak zvyšovat kvalitní výuku pro všechny děti bez rozdílu. V rozhovoru pro Deník.cz Karel Gargulák vysvětluje, proč se spravedlivější rozdělování romských a dalších vyloučených dětí mezi jednotlivé školy vyplatí danému městu i celému státu.

Karel Gargulák: Nový projekt PAQ Research

Dali jsme dohromady sérii opatření od skvělých praktiků a praktiček, která – pokud se kvalitně realizují – pomáhají uspět každému dítěti – se znevýhodněním i nadáním – ve městě či regionu. 

Cyklus Dát škole křídla

Na základě zájmu z řad veřejnosti město Ostrava připravilo cyklus veřejných debat s názvem „Dát škole křídla“, který obsáhne pět besed k tématu vzdělávání a vyvrcholí v říjnu konferencí Talent City 2023. 

Jana Hrubá: Kulaté stoly SKAV v toku času a reforem vzdělávání

Tento článek byl napsán pro Řízení školy a vyšel v čísle 12/2022, str. 12–17. Možná si ho bude chtít přečíst i někdo z našich čtenářů. Jako příklad témat kulatých stolů SKAV jsou v něm zachyceny již téměř dvacetileté peripetie příběhu kurikulární reformy. V současném kontextu revize RVP můžete porovnávat.

Vojtěch Černý, Kateřina Grofová: Praktické rady pro rodiče i učitele, jak dětem pomoci zvládnout jejich emoce

V knize Děti a emoce, z níž přinášíme dnešní ukázku, její autoři Vojtěch Černý a Kateřina Grofová radí rodičům i dětem od 4 do 9 let, jak poznávat své pocity a pracovat s nimi.

Michaela Endrštová, Magdalena Synková: Anketa. Hodnocení má žáky motivovat, ne srážet. Přínosem je i pro nás, říkají učitelé

Ačkoliv na vysvědčení stále převládají známky, učitelé si zvykají používat během výuky také takzvané formativní hodnocení. Tedy takové, které je průběžné a poskytuje žákům zpětnou vazbu. Jakým způsobem to učitelé udělají, už je na nich, možností mají mnoho. Učitelé tímto způsobem zjišťují, co se žáci dosud naučili. Aktuálně.cz se zeptalo učitelů na jejich zkušenosti s tímto typem hodnocení. 

O školní (ne)úspěšnosti

Na školní úspěšnost je možné nahlížet buď jako na subjektivní pohled učitele, rodiče nebo přímo žáka na vlastní působení ve školní instituci, nebo jako na objektivní výstup dílčích hodnocení učitelů jeho školní práce. Školní úspěšnost ovlivňuje žákovo sebepojetí a vztahy v rovině společenské, pedagogické a psychologické. Klíčové je kromě žákova nadání také jeho sociální postavení, rodinné zázemí a učitelé. Roli v případné školní neúspěšnosti může sehrát i tréma nebo nevhodný, respektive špatně osvojený styl učení, osobnost, nepodnětné prostředí a potíže s pravidelnou docházkou do školy [1].

Anketa: Jaká je tvoje škola snů?

Středem vzdělávání je dítě. Proto jsme se zeptali žáků základních škol a studentů gymnázií na jejich vysněnou školu. Mohli psát, o čem chtěli. O její filozofii, osnovách, konkrétních předmětech, stylech výuky, učitelích nebo dovednostech, které by si měli odnést. Jejich odpovědi jsou pestré stejně jako školy, jež navštěvují.

PF 2023

 

Radka Hrdinová: Český vzdělávací systém má vážnou chybu a tou je neexistence celoživotního vzdělávání, říká kandidát na prezidenta Josef Středula

Před blížícími se volbami hlavy státu přinášíme sérii rozhovorů s několika prezidentskými kandidáty. Jaké mají vzpomínky na svou školní docházku? Jaké problémy podle nich trápí české vzdělávání? A patří do škol na stěnu obraz hlavy státu? 

Tereza Kostková: Nadšený učitel angličtiny – sám jsem byl neúspěšný žák. Teď vím, že největší motivace je úspěch a láska

Bronislav Sobotka učí angličtinu naživo i online a říká o sobě, že je nadšený učitel. „Angličtina se stává globálním jazykem a já mám radost, že celý svět je najednou jedna vesnice a můžeme spolu sdílet naše radosti a starosti,“ tvrdí. Tomu, kdo se chce dorozumět s přáteli nebo v práci, podle něj stačí jakákoliv angličtina a rozdílem mezi britskou a americkou se nemá trápit. „Ze začátku doporučuji českého učitele, rodilého mluvčího později.“

Radka Hrdinová: Pokud se nenaučíme lépe se orientovat v záplavě informací, budeme žít ve stále větším chaosu, myslí si kandidát na prezidenta Petr Pavel

Před blížícími se volbami hlavy státu přinášíme sérii rozhovorů s několika prezidentskými kandidáty. Jaké mají vzpomínky na svou školní docházku? Jaké problémy podle nich trápí české vzdělávání? A patří do škol na stěnu obraz hlavy státu? 

Jana Hrubá: Jak jsme pracovali na Desateru SKAV

Zveřejnění návrhu Etického kodexu učitele vyvolal přímo explozi reakcí pedagogů v tisku i na sítích. Nebyli přizváni všichni, nikdo jim přece nemůže vnucovat pravidla, dokonce i zasahovat do soukromí, kodex není právně vymahatelný… Ale jak byste postupovali vy? Nějak a od něčeho se začít musí. Vybavila se mi zkušenost SKAV.

Albert Málek: Učitelé se přou o etický kodex. vadí jim, že zasahuje i do jejich soukromí

Část učitelů kritizuje svůj nový etický kodex, který minulý týden představilo ministerstvo školství spolu s dalšími pedagogickými organizacemi. Kromě některých formulací jim vadí zejména to, že nebyli k tvorbě kodexu přizváni.

Lisa M. Schab: Začni si věřit. Rádce pro teenagery pro rozvoj sebedůvěry

Dospívání s sebou mnohdy nese pocit, že za nic nestojíme a že nikdy nedosáhneme svých cílů. Jak vystoupit ze začarovaného kruhu podceňování a nedůvěry k sobě samým? Jak si vybudovat zdravou sebedůvěru, která je základem pro řešení různých situací, do nichž se v životě dostáváme?

Renáta Zemanová: Průběžná profesní praxe z matematiky na ZŠ Provaznická v Ostravě v roce 2021/22

Součástí profesní přípravy budoucích učitelů 1. stupně na je PdF OU průběžná profesní praxe z matematiky. Studenti ji absolvují v předposledním, tedy 4. roce magisterského studia, po absolvování teoretické matematiky a paralelně s absolvováním didaktiky matematiky.

Josef Mačí: Výsledky testování žáků: Covid se podepsal na zranitelných

Na většině žáků se covidová výluka škol nepodepsala. V celonárodním testování dopadli podobně jako před pěti lety. Zhoršily se ale výsledky škol s žáky z horšího rodinného zázemí, které prováhaly zavedení distanční výuky.

Věra Štechrová: K zásadnímu propadu nedošlo, hodnotí úroveň výuky školský inspektor Tomáš Zatloukal. Učitele ale limituje objem učiva

„Černé scénáře o dopadu covidové pandemie na vzdělávání se nenaplnily a za to děkuji všem učitelkám a učitelům,“ uvedl ministr školství Vladimír Balaš při představování výsledků nového pravidelného šetření úrovně výuky v pátých a devátých ročnících základních škol. To předchozí se odehrálo před pěti lety, tedy ještě před pandemií. O letošní bilanční zprávě tuzemského školství mluvil ústřední inspektor Tomáš Zatloukal v rozhovoru pro Radiožurnál. Do letošního pocovidového šetření se zapojilo skoro 4000 škol a přes 280 000 žáků základních škol a víceletých gymnázií. 

Nerudová u studentů vede, vyhrála u nich hned v prvním kole, ukázaly volby nanečisto

Studentské volby prezidenta vyhrála ekonomka Danuše Nerudová, která od středoškoláků získala 54,1 procenta hlasů. Prezidentskou by se tedy stala už po prvním kole voleb. Druhý se mezi studenty umístil bývalý představitel české armády Petr Pavel s 25,7 procenta a třetí bývalý premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš s 9,9 procenta. Další kandidáti získali od studentů méně než pět procent hlasů.

Radka Hrdinová: Přidali jsme do školství peníze a máme za to průměrnost. Neměli bychom chtít víc? Ptá se kandidátka na prezidentku Danuše Nerudová

Před blížícími se volbami hlavy státu přinášíme sérii rozhovorů s několika prezidentskými kandidáty. Jaké mají vzpomínky na svou školní docházku? Jaké problémy podle nich trápí české vzdělávání? A patří do škol na stěnu obraz hlavy státu? Individuální přístup k dětem, odbourávání strachu z neúspěchu a podpora podnikavosti. To jsou podle Danuše Nerudové tři největší výzvy pro český vzdělávací systém. „Podnikavost považuji za nejdůležitější, včetně toho, aby děti získaly schopnost se celoživotně vzdělávat,“ říká v rozhovoru kandidátka na prezidentku. Do letošního jara byla rektorkou na Mendelově univerzitě v Brně, kde stále vyučuje. 

Future of jobs: Představivost je mix lidských zkušeností, emocí a kreativity

Produktový a grafický designér Wongsathon Choonhavan žijící v Bangkoku navrhl inovativní řešení reagující na nedostatky vzdělávacího systému budoucnosti práce. Mění tak zažité představy o budoucnosti práce našich dětí.

Michal Novák: Strategie výchovy a vzdělávání: zaměření na rozvoj osobnosti

Nedávno jsem si prostudoval dokument Strategie 2030+. Místo toho, abych z něj jako učitel zajásal, tak jsem se zhrozil. Proč? 120 stránek akademického textu, který bude mít v praxi v mnoha oblastech zcela opačný efekt než ten původně zamýšlený. Čeho chceme dosáhnout? je totiž úplně jiná otázka než Jak toho dosáhnout? Osobně by mě také zajímalo, co by na Strategii 2030+ kromě nás učitelů – účastníků „edukační reality“ – řekli neurovědci nebo evoluční psychologové. 

Radka Hrdinová: „Digitální dudlík“? Když dítěti dávám ke konzumaci obsah, kterému nerozumí, ale zabaví se jím, zakládám na komplexní problém, říká odbornice

„Snažíme se vysvětlit, že podstatou dobré kyberprevence je nejen znalost rizik, ale i přínosů digitálních technologií,“ říká Adéla Lábusová, lektorka programu Internetoví Úžasňáci, který učí učitele, jak pomáhat dětem bezpečně se pohybovat v online prostředí. O reálných rizicích, se kterými se v něm mohou potkat, přednášela na konferenci Digitální wellbeing dětí, stejně jako o řadě mýtů, které si rodiče i učitelé s online prostředím spojují.

Místo tělocviku cirkus? Kniha TěloCIRK ukazuje, jak zpestřit výuku tělocviku prvky cirkusové pedagogiky

Na konci listopadu vydává Cirqueon knihu TěloCIRK cirkusových lektorů, pedagogů a umělců Adama Jarchovského a Katky Klusákové. Kniha s ilustracemi Dorothey Hofmeisterové si klade za cíl inspirovat a motivovat učitele tělesné výchovy k zařazení cirkusového umění do hodin tělesné výchovy. Praktická publikace je výstupem stejnojmenného pilotního projektu, který se zaměřil na propojení cirkusových aktivit v hodinách tělocviku ve čtyřech pražských školách.

Mobbing a bossing: na koho se obrátit a kde hledat pomoc

Minulý příspěvek autorského týmu APIV B seznámil čtenáře s tím, co je mobbing a bossinga jak ho na pracovišti poznáme. Dnešní článek se věnuje následnému kroku: co dělat a kam – na jaké instituce a odborníky se při mobbingu a bossingu obrátit?

Eva Šelepová: Průzkum – mladé lidi trápí během studia stres a úzkosti. Pomohli by chápavější učitelé i workshopy

Mnoho studentů zažívá při studiu stres a úzkosti, školy ale podporu duševního zdraví často příliš neřeší. Vyplývá to z nedávného průzkumu mezi studenty středních a vysokých škol, který iniciovala společnost GTS Alive. S nadměrným stresem a úzkostnými stavy se potýkají tři čtvrtiny respondentů z celkových 900 dotázaných.

Radka Hrdinová: Měli bychom dát učitelům důvěru, aby si cíle vzdělávání formulovali sami, myslí si kandidát na prezidenta Pavel Fischer

Před blížícími se volbami hlavy státu EDUin přináší sérii rozhovorů s několika prezidentskými kandidáty. Jaké mají vzpomínky na svou školní docházku? Jaké problémy podle nich trápí české vzdělávání? A patří do škol na stěnu obraz hlavy státu? „Ve Francii jsou dvě různá školství – jedno pro děti a druhé pro vybrané děti. Vidím bohužel i u nás, že se reprodukuje vzdělanost rodičů,“ říká nezávislý senátor a kandidát na prezidenta Pavel Fischer. 

Jitka Michnová: Kuba

V Učiteli naživo věříme, že dobrý učitel má moc měnit životy dětí k lepšímu. Proto dlouhodobě upozorňujeme na to, že práce učitelů je pro budoucnost naší země klíčová a usilujeme o to, aby učitelé měli co nejkvalitnější vzdělání a co nejvíce podpory pro svou práci.  Prostřednictvím projektu Zázraky ve třídě, podpořeného Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy v rámci Výzvy Na učitelích záleží, chceme ocenit a podpořit všechny učitele a učitelky.

Pavla Chlebounová: Někdy trvá, než člověk vidí výsledky dobré učitelské práce

Základní školou i gymnáziem jsem prošla bez větších obtíží. Většinu svých vyučujících jsem měla v kategorii „zase po mně něco chce” a popravdě ani moc nedoceňovala, čeho všeho se mi dostává. V dospělosti jsem si pak na učitele a školy obecně rozvinula kritický pohled. Ať už šlo o probouzení motivace k učení, edukaci žáků o duševním zdraví, nebo kritické myšlení, to vše podle mého soudu mělo silné trhliny. Když jsem před čtyřmi lety začala pracovat v Učiteli naživo, hodně se toho pro mě změnilo.

Radka Hrdinová: Když se daří posouvat žáky sociálně ohrožené, daří se dobře všem, říká Karel Gargulák

Na jaře organizace PAQ Research zveřejnila svou Mapu vzdělávacího ne/úspěchu. Spojením tří ukazatelů (podílů absencí, propadání, nedokončování základního vzdělávání) ukázala, jak dobře (nebo ne-dobře) se na úrovni území obcí s rozšířenou působností (ORP) daří vyrovnávat handicap především u dětí vyrůstajících v sociálně znevýhodněném prostředí. Projekt vzal data, která jsou běžně k dispozici na celostátní úrovni, na regionální úrovni se s nimi ale běžně nepracuje.

Rick Hanson, Mathew McKay a kol.: Okamžitá pomoc proti úzkosti pomocí KBT, mindfulness a relaxace

Žijeme v nejisté době. Možná vám v poslední době hlavou jako o závod běží rozličné myšlenky, točíte se v kruhu katastrofických scénářů, jste vystresovaní nebo se bojíte se o sebe či své blízké. Potřebujete se „hodit do klidu“, a to co nejdřív. 

Jitka Polanská: Učitel má vliv na charakter žáků,ať chce nebo ne. Jeho výchovná role je nevyhnutelná, říká Jan Habl

„Z průzkumů mezi učiteli nám vychází, že si žáci tvoří vztah k předmětu skrze vztah k učiteli,” říká profesor Jan Hábl. S kolegy na pedagogické fakultě Univerzity Hradec Králové zavedl předmět Výchova charakteru, který by se podle něj měl dostal do povinného základu pro všechny studenty učitelství. Jakožto přední expert na dílo Jana Amose Komenského při tom čerpá z jeho odkazu.