web o změnách ve vzdělávání
Jménem SKAV, která zastřešuje 35 asociací a organizací působících v oblasti vzdělávání, Centra občanského vzdělávání a CEDU – Centra pro demokratické učení předkládáme stanovisko k procesu tvorby a naplňování harmonogramu revize RVP ZV. Za nutné považujeme navýšení časové dotace pro tvorbu tohoto dokumentu v řádu měsíců a také zkvalitnění designu celého procesu a jeho řízení. Tlak na rychlost revize RVP ZV ohrožuje kvalitu dokumentu a přijetí změny!
Na Den učitelů proběhla akce, nazvaná poněkud pompézně „hodina pravdy“. Zapojili se vysokoškolští učitelé ze třinácti fakult z devíti měst a chtěli zvýšit mzdy. Napsali: „Požadujeme důstojné podmínky pro univerzitní výuku humanitních a společenských věd, které budou srovnatelné s podmínkami pro univerzitní výuku jiných věd nebo s podmínkami středoškolských vyučujících„. K tomu bych rád uvedl několik poznámek – nebo snad palčivých otázek.
Akademičtí pracovníci v humanitních oborech jsou dlouhodobě placeni mnohem hůř než akademici z přírodních věd. Mzdy vyučujících na vysokých školách jsou tak často pod celorepublikovým průměrem. Podle Daniela Münicha, který je výkonným ředitelem akademického think-tanku při centru CERGE-EI, nedělá chybu stát. Přiznává však, že nedostatek financí na vysokých školách je i politický problém.
Den učitelů. Někteří svůj den oslavili protestem. V osmi českých městech plánovali upozornit na nízké platy. Předseda Akademického senátu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Ondřej Švec dodal: „Naše platy jsou na úrovni nekvalifikované pracovní síly v supermarketu.“ Problematiku nízkých platů vysvětlovala pro Radiožurnál Radka Vildová, vrchní ředitelka sekce vysokého školství na ministerstvu školství.
Tři věci, které jsou ve škole často opomíjeny, jsou komunikace, kreativita a kooperace – mají se ve škole cvičit, ale moc se to nedělá. To je názor zakladatele Didaktické dílny Miroslava Slowika. A s ním souhlasí i učitel dějepisu Martin Brzóska: „Zbytečností je ve školství tolik, že se v tom děti utápí jako v moři.“ Oba dva stojí za pilotním projektem Mapa, který žákům nabízí možnost rozhodovat o tom, jak by měla výuka vypadat.
Na některých základních školách v Česku by se školáci v budoucnu nemuseli věnovat výtvarné a hudební výchově. Namísto nich by mohly dostat přednost výchovy taneční a pohybová, filmová nebo dramatická. Navrhují to někteří experti, kteří pro ministerstvo školství (MŠMT) a Národní pedagogický institut (NPI) připravují nové vzdělávací programy pro ZŠ.
Zprávy o možném zrušení předmětů výtvarná a hudební výchova zarezonovaly v médiích i ve společnosti, mnozí lidé i organizace s tím vyjádřili nesouhlas. Členové pracovní skupiny, která pro ministerstvo školství (MŠMT) a Národní pedagogický institut (NPI) připravuje nové vzdělávací programy pro základní školy, se to nyní snaží uvést na pravou míru.
Za několik posledních let se téměř zdvojnásobil počet dětí v domácím vzdělávání. Všechny se ale neučí pouze doma, některé navštěvují například komunitní školy. Reportérka Aktuálně.cz navštívila brněnskou Domoškolu Líšeň, kde se žáci učí na dlouhodobých projektech namísto tradičních předmětů. Získané znalosti si pak upevňují během expedičních dnů v terénu.
Docházka do školy nám nesedí, svoje děti budeme učit doma. Toto rozhodnutí činí rok od roku víc rodičů. Počty „domškoláků” narůstají a přispěla k tomu i covidová distanční výuka. Každá rodina je jiná a k domácí výuce přistupuje po svém. „Trochu mě mrzí, když si lidé myslí, že si jen ulehčujeme život,” říká jedna z matek–učitelek v jedné osobě. „Domškoláctví je všechno, jen ne snadné.”
V Česku je druhý nejnižší podíl žáků na gymnáziích oproti odborným středním školám ze všech zemí Evropské unie. Vyplývá to z dat Evropské komise. Počet studentů průmyslovek a dalších odborných škol navíc stále stoupá, podle expertů to však není ani tak díky jejich atraktivitě, ale spíše kvůli tomu, že na gymnázia se kvůli nízké kapacitě nedostanou. A to i přesto, že studijní výsledky na ně mají.
Chybějící systém financování výstavby veřejné infrastruktury, jejíž potřebnost je vyvolána novou bytovou výstavbou a s ní spojeným dynamickým přírůstkem obyvatelstva, způsobuje zásadní problémy v mnoha oblastech. V segmentu školství je situace nejvážnější a hrozí faktické zhroucení. Odhodlání a chuť podpořit novou výstavbu bytů (zejména v Praze) může ve velmi krátké době kolaps dokonat. Z tohoto důvodu je nutné se bezodkladně problematikou zabývat, a to napříč jednotlivými resorty.
Český vzdělávací systém zahrnuje spletitou síť mnoha aktérů a problémů, které si všechny zaslouží naši pozornost. Těžko tedy budeme hledat jeden pomyslný klíč ke zlepšení našeho školství, ale můžeme se vždy držet jednoho vodítka: vše, co pro jeho zkvalitnění a modernizaci děláme, musí ve výsledku vždy prospívat dětem ve školách. S ohledem na to se nabízí možnost zaměřit se s podporou primárně na ty, kteří mají na děti a jejich učení nejpřímější vliv – na učitele.
Tisková zpráva SKAV k novele zákona o pedagogických pracovnících a konkrétně k problematice provázejícího a uvádějícího učitele, které projednávaná legislativní norma slibuje ukotvit do českého vzdělávacího systému. Tento krok zůstává tak trochu ve stínu diskuze o garanci pedagogických platů na úrovni 130 % průměrného příjmu nebo otevření učitelské profese pro nepedagogy, přestože může pomoci ovlivnit zájem o studium učitelství, snížit odliv mladých učitelů ze školství a slibuje také zvýšit profesionalitu pedagogického sboru a zvýšit kvalitu výuky na školách.
Zdá se nám to, nebo se o tom v poslední době jen více diskutuje? Vypadá to, že dětí v předškolním věku, které mají obtíže s mluvením, je čím dál více. Logopedi i speciální pedagogové hlásí, že zdání neklame: dětí s poruchami řeči skutečně přibývá. Logopedické vady jsou druhým nejčastějším důvodem odkladu školní docházky. Loni kvůli nim podle České školní inspekce do první třídy nenastoupilo 23 procent dětí, o rok dříve to bylo 21 procent dětí, které přišly k zápisu. A to přesto, že prevence těchto poruch se posiluje.
„Za ty tvoje prachy bych do třídy jenom nakouknul…“, sdělil mi na třídním srazu před pár lety ex-spolužák, tehdy kantor na základní škole. No, a to bylo, prosím, ještě před tím, než se učitelům začalo přidávat! Jasně, má to háčky. Jako zaměstnanec univerzity nejsem učitel, jsem „akademický pracovník“, spadám pod „vědu a výzkum“ a učím podstatně méně hodin, než učil bývalý spolužák – učení je „pouze“ jednou ze tří rolí akademiků. Jeho bonmot si ale nebylo možné nezapamatovat.
Na střední školy v září nastoupí mimořádně početný ročník
Kdybych matce řekla, že na to nemám čas, tak se mnou už v životě nepromluví! Podobná prohlášení důvěrně znají mnozí z nás. Potýkají se s kulturně podmíněným vzorcem chování, kvůli němuž jsou přesvědčeni, že musejí za každých okolností všem vycházet vstříc na úkor vlastních potřeb. To vede k pocitům úzkosti, ztráty identity, k potlačovanému vzteku a někdy i k vyhoření.
Nejnovější informace o výuce venku nabídne veřejnosti konference Žijeme v Zahradě hrou, pořádaná Nadací Proměny Karla Komárka. Proběhne na Den učitelů, 28. března 2023, v kulturním centru Vzlet v Praze – Vršovicích. Účastníci se na ní dozvědí, jaké aktivity dětem připravit, aby se všestranně rozvíjely, nebo proč je pro školu tak důležitá chytře vytvořená zahrada. Přednášky doplní praktické workshopy, na nichž se bude hovořit o pozitivních dopadech přírodního prostředí na dětský kolektiv nebo o roli architekta při navrhování školní zahrady. Řeč bude i o tom, proč je učení venku důležité pro motivaci učitelů.
Místo pro setkávání, prostor pro vzdělávání, úkryt před šikanou, zázemí pro odpočinek a v neposlední řadě hlavně police plné knih, tím vším jsou – anebo mohou být – školní knihovny. V České republice jich existuje podle posledních údajů Centra pro školní knihovny z roku 2019 přibližně tři a půl tisíce.
Země, které mají lepší vzdělávací výsledky než Česko, jsou v mnohém velmi rozdílné. Přesto v jejich vzdělávacích politikách najdeme společné rysy. V knize Chytrozemě je popsala britská učitelka a výzkumnice Lucy Crehan. Naší snahou by nemělo být inspiraci z těchto zemí bezhlavě kopírovat, ale zkoumat, co může fungovat v našich podmínkách.
Letos bude nezvykle tvrdý boj o střední školy. Důvodem je přestup deváťáků základních škol jako populačně nejsilnějšího ročníku potomků tzv. Husákových dětí. Ti už bojovali o školky, základní školy a teď o ty střední. Bojovat budou ale asi i o ty vysoké, protože školství se na tento zvýšený zájem dosud nijak zvlášť nepřipravovalo. Jak moc vzdělané lidi potřebuje česká ekonomika?
Pedagogické fakulty generují nedostatečné množství absolventů na to, aby pokryli volná místa ve školách. Část z nich přitom ještě odejde do jiných oborů. Ty, kteří do škol nastoupí, často odradí první měsíce a roky. K tomu si připočtěme silné populační ročníky a stárnoucí učitele, kteří odchází do penze. To jsou podle experta organizace EDUin Miroslava Hřebeckého hlavní faktory, které v Česku zadělávají na problém. Ten by se v budoucnu mohl ještě zásadně zhoršit. Pomoci by mohla novela zákona o pedagogických pracovnících, která se právě nachází ve sněmovně.
Jako každá nová, prudce se rozvíjející disciplína vzbuzuje zatím umělá inteligence (AI) více otázek, než nabízí odpovědí. Přesněji řečeno, na poli vědy nejsou umělá inteligence a strojové učení zas takovou novinkou, nové je jejich rozšiřování a působení v běžných oblastech našeho života. Aktuálně míří mimo jiné do škol a jednou z otázek je, jak se ji podaří pedagogům integrovat do výuky.
EDUin zveřejnil Audit vzdělávacího systému za rok 2022. Nezávislá analýza se letos věnuje tématům nedostatečných kapacit na základních školách, nedostatku učitelů přírodovědných předmětů, odkladům školní docházky a vzdělávání vícejazyčných žáků. Všechny analýzy od roku 2014 si můžete přečíst na webu.
EDUin představí 28. února Audit vzdělávacího systému za rok 2022. Nabízí v něm nejen přehled událostí za minulý rok, ale také analytické texty, které reflektují dění v minulém roce a do větší hloubky se zabývají problémy, s nimiž se vzdělávací systém aktuálně vyrovnává. Na závěr nabízejí autoři textů doporučení pro další směřování vzdělávací politiky. Jakým tématům se bude věnovat?
Některé školy si nevědí rady s novými AI nástroji, jako je například konverzační chat GPT. Školský odbor radnice v americkém New York City vydal zákaz používání tohoto nástroje v místních školských zařízeních, a to jak studentům, tak i pedagogům. Úřad svůj krok zdůvodnil obavami z dopadů používání AI systémů na vzdělávání dětí.
České školství přechází do digitálního světa nové generace. Do výuky nové informatiky se začlenila zatím asi polovina základních škol. Brzdou ve využívání moderních technologií je přístup a nepřipravenost některých učitelů, ale i rodičů. Na pokročilé pomůcky dá stát celkem pět miliard korun. Deník navštívil jednu z nejmenších škol na východě Moravy, o to progresivnější. Učí s 3D tiskem, ve virtuální realitě, chtějí oslovit i giganta Google.
Rozbité hračky, napadání vrstevníků, ať už slovně nebo fyzicky, či šikana. Každá osmá školka má aktuálně problém s agresivními dětmi. Což je nejvíce za poslední roky, kdy chování předškoláků sleduje Česká školní inspekce. Oproti předešlému školnímu roku je tak vidět nárůst ve většině typů rizikového chování, jak ukazují nová data inspekce, která dělala průzkum na více než 700 mateřských školách.
Na první pohled obyčejná Základní škola v Zelenči u Prahy. Změnou filozofie v přístupu k žákům i učitelům mezi sebou se ale podařilo docílit změny školního klimatu. K úsměvům na tvářích obou skupin dopomohly kromě motivačních citátů i úpravy vzorců chování, které se snaží stavět na pozitivním tónu, nikoliv negaci. „Dost mě to ovlivnilo,“ kvituje jeden z deváťáků.
Marek Černý měl na pololetí jen dvojku z matematiky a zeměpisu, jinak samé jedničky téměř po celou základní školu, kterou v létě dodělá. Do konce února se může přihlásit na střední školu, a první volbou je pro něj gymnázium. Protože má velkou konkurenci, je jedním z 106 457 dětí, které letos vyjdou devátou třídu, rozhodl se druhou přihlášku podat na školu, kde má větší jistotu přijetí. Ve velkých městech může mít i lepší žák problém dostat se teď na vysněnou školu. A to kvůli přetlaku. V následujících letech se navíc může situace ještě zhoršit.
Je jim patnáct šestnáct, mají svých problémů nad hlavu, a do toho nad nimi visí nutnost rozhodnout se, kam půjdou na střední. Za ideálních podmínek by bylo fajn vzít v potaz silné stránky dětí, rozumně uchopit potenciální budoucnost oboru, který se k nim aspoň trochu přibližuje, a pak vše ještě porovnat s aktuálním trendem ve vývoji středního školství a předpověďmi, které odhadují, jak se bude měnit pracovní trh v horizontu dejme tomu deseti let. Pojďme to zkusit.
K připravovanému strategickému dokumentu pro modernizaci školství bylo možno se vyjádřit v termínu 15. 12. 2022 – 15. 1. 2023 v rámci veřejné konzultace. Zúčastnilo se ho celé spektrum osob a organizací: nejvíce ředitelé a učitelé škol nebo zástupci jejich asociací – a to od mateřských až po vysoké školy, politici z obecní, krajské i celorepublikové úrovně, výzkumníci, neziskové a prospěšné organizace působící ve vzdělávání, podnikatelské subjekty i rodiče žáků a studentů.
Rada vysokých škol (RVŠ) chce změnu ve financování vysokého školství. Podle akademiků by měl být na financování univerzit určený jasný podíl peněz z rozpočtu ministerstva školství, nebo by měl být podíl rozpočtu univerzit na HDP alespoň 0,6 procenta. Členové sněmu RVŠ se tak usnesli na svém čtvrtečním jednání. Vysoké školství je podle nich podfinancované.
Podle České školní inspekce se stále nepodařilo zlepšit výuku na základních školách tak, aby žáci přicházeli na střední školy dostatečně připraveni. Podle ředitelů středních škol jsou na vině zastaralé metody výuky, neaktualizované učebnice nebo málo času na některá z témat. Školní inspekce ale podobné problémy vidí i na středních školách.
Kam po škole, které obory budou žádané a které naopak nemají budoucnost? To je otázka, kterou si v těchto dnech kladou žáci devátých tříd i jejich rodiče. Ministerstvo práce a sociálních věcí přišlo s projektem, který by rodičům i jejich dětem pomohl vybrat obor, ve kterém najdou po skončení studia dobré uplatnění. Trh práce se totiž neustále mění a vlivem digitalizace se mění i požadavky zaměstnavatelů.
„Když se spoléháme na to, že žáky podpoří ve studiu jejich rodiče se základním vzděláním, tak to nemůže fungovat,“ upozorňuje v rozhovoru pro Deník metodička kariérního poradenství z Člověka v tísni Rut Veselá. Ta rovněž koordinuje projekt Retrostipendia, financovaný Nadací Albatros. Projekt podporuje sociálně znevýhodněné děti na cestě za kvalitním vzděláním. Bez pomoci by skončily již po základce, takto si udělají maturitu a některé jdou i na vysokou školu.
Dobrá komunikace mezi pedagogy, podpora žáků i propojení s firmami – tím se podle České školní inspekce vyznačuje 12 nejlepších učilišť v Česku. Inspekce věří, že výsledky šetření poslouží jako inspirace. Učňovské školství totiž trápí špatné studijní výsledky žáků i jejich časté předčasné odchody ze vzdělávání. Jednou ze škol, ze kterých by si podle inspekce měly vzít ostatní příklad, je Střední odborné učiliště v Roudnici nad Labem.
Česká školní inspekce se v poslední době v některých tematických zprávách pouští o něco hlouběji, než je zvykem. Platí to i o tematické zprávě Společné znaky vzdělávání v úspěšných středních školách s učebními obory z konce minulého roku.
Co to je ten „formativní přístup”? Je to to samé jako slovní hodnocení, triády nebo respektující výchova? Nebo jde o prevenci syndromu vyhoření u učitelů i dětí? Všechny zmíněné nástroje, metody a přístupy jsou součástí formativního přístupu, ale samy o sobě ho netvoří. Následující rozhovor s Ivetou Pasákovou ze společnosti Step by Step ČR by se dal shrnout jako Úvod do formativního přístupu.
Skupina expertů ministerstva školství pro revizi rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání (RVP ZV) finalizovala technické zadání pro následující proces revize. Dokument přináší zpřesnění výstupů Strategie 2030+ a dokumentu Hlavní směry revize RVP ZV tak, aby bylo možné podle něj pokračovat v procesu revize. To je již úkol pro Národní pedagogický institut České republiky, kterému bude zadání předáno.
Je známo, že každá reforma školství bývá označována jako pohroma, která pořádně zamotá hlavu učitelům, rodičům i dětem. Asi nejdokonaleji se to podařilo reformě z roku 1976, známější pod názvem „nová koncepce“. Dotkla se především generace školáků označovaných jako Husákovy děti a mimo jiné zavedla do matematické výuky nejmenších žáků množiny. A aby toho nebylo málo, přibyla jim do osnov i geometrie. Rázem se tak rozplynul sen mnoha rodičů o dětech – jedničkářích.
Spolupráce učitelů nemusí být vyprázdněným pojmem. Jedná se o systém sdílené odpovědnosti mezi ředitelem, učitelem i dalšími pedagogickými pracovníky (psychologové, výchovní poradci). Společné reflexe výuky, návštěvy v hodinách nebo možnost obrátit se na kolegy ve chvíli, kdy se učitel v hodině dostává do složité situace, může ovlivnit, jaký postoj si kolektiv školy vytváří k výuce, k dětem a ke své práci obecně. Následně může vzniknout kvalitní škola s pedagogickým optimismem a snahou zlepšit každého žáka. Opakem je skupina jednotlivců rezignujících na snahu o změnu vlivem zanedbaného pedagogického vedení školy.
Úvodem je třeba říci, že novela zákona o pedagogických pracovnících obsahuje řadu pozitivních a potřebných změn, které oceňujeme. Konkrétně se jedná o systémovou podporu začínajících učitelů, včetně zavedení tzv. adaptačního období, legislativní ukotvení uvádějícího, provázejícího i třídního učitele a dalších podpůrných profesí a pozic ve školství, jako je např. speciální pedagog či psycholog. Pro stabilizaci a kvalitu učitelů je důležitá také garance platů pedagogických pracovníků navázáním na průměrnou mzdu v ČR.
Budík v 5:30. Sto padesát kilometrů po namrzlé dálnici. Shánění suplování na celý den. To vše koncem listopadu investovalo deset učitelů z Kutnohorska do návštěvy základní školy v Chrašticích. Ta se otevřela v rámci programu inspirativních návštěv, kterým Nadační fond Eduzměna pedagogům umožňuje sdílení příkladů dobré praxe i mimo region.
Reforma školství je podle sociologa Daniela Prokopa z výzkumné organizace PAQ Research na spadnutí. Česko má podle něj jedno z nejvíce decentralizovaných základních vzdělávání v Evropě, kvůli čemu se utrácejí obrovské prostředky navíc. Ušetřit by se podle něj dalo také snížením počtu dětí, které mají odklad, nebo sdílením administrativy a správních budov mezi školami.
Už se to blíží! Prvního března 2023 je nejzazší termín, do kdy musejí žáci 9. ročníků doručit středním školám své přihlášky ke studiu. Některé děti už dlouho vědí, čemu se chtějí věnovat. Pak je tu ale masa těch, co v lepším případě mlhavě tuší a v horším vůbec nemají potuchy, kam je srdce táhne. A rodiče tedy stojí před nelehkou volbou: kam s ním?
Dokument Hlavní směry revize RVP ZV, který vypracoval expertní panel, stále leží na ministerstvu školství a čeká na schválení od ministra Vladimíra Balaše. EDUin upozorňuje na zbytečné plýtvání peněz a času kvůli prodlevě při jeho schvalování a vyjadřuje zároveň pochybnosti nad využitím 860 milionů pro implementaci změn do roku 2028. Kompletní podklad najdete ZDE.
Zajímavou a užitečnou konferenci Pedagogický leadership v ČR uspořádala 20. 1. 2023 v Poslanecké sněmovně poslankyně Renáta Zajíčková, spolupořadateli byly organizace Učitel naživo a časopis Řízení školy. Moderovala šéfredaktorka Naďa Eretová. Zájem o téma byl velký, výběr panelistů opravdu zdařilý.
Připomínáme vybraná vyjádření z předvolebního rozhovoru s Petrem Pavlem o vzdělávání a školství v ČR a doplňujeme je komentářem za EDUin. Celý rozhovor, který s kandidátem vedla Radka Hrdinová, si můžete přečíst na webu eduin.cz. O rozhovor UDUin požádal i Andreje Babiše, ten však možnost vyjádřit se k situaci ve školství nevyužil.
Obvykle se jim říká „uspávači hadů“ a obvykle jich je na každé škole několik. Učitelé, jejichž výkon studenty spíše uspává, než vzdělává, by ale měli do budoucna z českých vysokých škol zmizet. Národní akreditační úřad chce, aby se nově kantoři na univerzitách museli odborně zdokonalovat i v tom, jak mají studenty učit. Zajistit to mají nová pravidla pro akreditace. Ty by měly nově kvalifikační požadavky přímo obsahovat.
Nadcházející prezidentské volbě věnují pozornost i učitelé ve školách. Studenti jsou ale v tomto ohledu jako „nepopsaná deska“, jak popisuje v rozhovoru pro server iRozhlas.cz Marcel Mahdal, středoškolský pedagog na gymnáziu Pavla Tigrida v Ostravě – Porubě a člen asociace Občankáři. Ve výuce společenských věd je možné se na volby dívat jak z pohledu práva či politologie, ale například i sociologie a psychologie, vysvětluje Mahdal.
Karin Hirschberger žije ve Vídni. 20 let působila v oblasti designu a nyní vytváří dětský dvojjazyčný magazín Papperlapapp pro děti od pěti let věku. Jeho cílem je podpořit čtení u nejmenších a například město Vídeň jej aktivně využívá ve veřejných předškolních zařízeních k rozvoji jazykových dovedností u dětí, které mají němčinu jako druhý jazyk.
Poptávka po tzv. stínovém vzdělávání, jak se systém soukromého doučování označuje v odborné literatuře, v posledních letech z různých důvodů stoupá. Roli zde hrají motivace rodičů, demografické faktory, ale třeba i podoba přijímacích zkoušek na střední a vysoké školy. „Když se změní něco ve školách, ať už jde o kurikulum nebo metody výuky, stínové vzdělávání na to vždy reaguje. Dnes se ukazuje, že dokonce zpětně ovlivňuje i to formální vzdělávání,” říká Vít Šťastný z Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání PedF UK, který ve svém výzkumu mapuje podoby soukromého doučování.
Malá pobaltská země drtí v přístupu k digitálním technologiím ostatní státy. Informatika na školách není v Estonsku nic exotického, ale standard, který jednoduše funguje. „Prostě všichni učitelé technologie používají a využívají,” popisuje estonská učitelka základní školy Kadri Haavandi. Informatika tam ovšem není v rozvrhu jako extra předmět, znalosti ze světa technologií se prolínají napříč všemi předměty.
Jaroslav Najbert je bezesporu učitel, který reprezentuje změnu ve výuce dějepisu. Učí s nadšením, jeho práce ho naplňuje a hlavně – učí jinak. Kromě toho je spoluautorem učebnice Soudobé dějiny pro žáky 9. tříd ZŠ a stejně staré studenty SŠ, která se na prestižní soutěži BELMA (Best European Learning Materials Awards) na knižním veletrhu ve Frankfurtu stala druhou nejlepší evropskou učebnicí.
V českém prostředí bývá zvykem odpovídat na otázku Jak se vede? alespoň mírně nejistě. Jde to, jakž takž, no to víš, pořád stejně… Jdou nám lépe negativa, snadno vidíme to, co je tak nějak na pytel. Tento postoj často prosakuje i do debat o tom, jak se daří našemu vzdělávání. Vidíme, co se nedotáhlo, stále se nedaří, a i když jsme pokročili, stále nemáme…
Že pobyt v lese může na dospělé i děti působit blahodárně, asi není velké překvapení. Nejde však o to, abychom ušli desítky kilometrů, naopak někdy za celý den stačí pouze pár set metrů. Jak se v lese pohybovat, aby to na nás mělo co největší ozdravný efekt, prozrazuje německý lektor lesní terapie Rudolf Hettich ve dvojrozhovoru s ředitelkou Asociace lesních mateřských škol Terezou Valkounovou.
Svůj nový román „Rekrut 244“ umístil František Tichý někde na pomezí sci-fi a fantasy. Zakladatel a ředitel pražského Gymnázia Přírodní škola a autor oceněných knih pro mládež v něm tentokrát vypráví příběh zasazený do blízké budoucnosti, kdy budou lidé s technologiemi propojeni pomocí myšlenek. „Dnešní lidé jsou většinou technooptimisté, ale já vidím odvrácenou stranu měsíce,” říká František Tichý, který si odmítá pořídit chytrý telefon.
Karel Gargulák je analytik specializující se na vzdělávání. Pracuje ve výzkumné společnosti PAQ Research, která nyní přichází s projektem Desegregace.cz. Ten se snaží zrušit oddělené vyučování především romských žáků, snižovat neúspěchy dětí ve vzdělávání a naopak zvyšovat kvalitní výuku pro všechny děti bez rozdílu. V rozhovoru pro Deník.cz Karel Gargulák vysvětluje, proč se spravedlivější rozdělování romských a dalších vyloučených dětí mezi jednotlivé školy vyplatí danému městu i celému státu.
Tento
článek byl napsán pro Řízení školy a
vyšel v čísle 12/2022, str. 12–17.
Možná si ho bude chtít přečíst i někdo z našich čtenářů. Jako příklad
témat kulatých stolů SKAV jsou v něm zachyceny již téměř dvacetileté peripetie
příběhu kurikulární reformy. V současném kontextu revize RVP můžete
porovnávat.
Ačkoliv na vysvědčení stále převládají známky, učitelé si zvykají používat během výuky také takzvané formativní hodnocení. Tedy takové, které je průběžné a poskytuje žákům zpětnou vazbu. Jakým způsobem to učitelé udělají, už je na nich, možností mají mnoho. Učitelé tímto způsobem zjišťují, co se žáci dosud naučili. Aktuálně.cz se zeptalo učitelů na jejich zkušenosti s tímto typem hodnocení.
Na školní úspěšnost je možné nahlížet buď jako na subjektivní pohled učitele, rodiče nebo přímo žáka na vlastní působení ve školní instituci, nebo jako na objektivní výstup dílčích hodnocení učitelů jeho školní práce. Školní úspěšnost ovlivňuje žákovo sebepojetí a vztahy v rovině společenské, pedagogické a psychologické. Klíčové je kromě žákova nadání také jeho sociální postavení, rodinné zázemí a učitelé. Roli v případné školní neúspěšnosti může sehrát i tréma nebo nevhodný, respektive špatně osvojený styl učení, osobnost, nepodnětné prostředí a potíže s pravidelnou docházkou do školy [1].
Středem vzdělávání je dítě. Proto jsme se zeptali žáků základních škol a studentů gymnázií na jejich vysněnou školu. Mohli psát, o čem chtěli. O její filozofii, osnovách, konkrétních předmětech, stylech výuky, učitelích nebo dovednostech, které by si měli odnést. Jejich odpovědi jsou pestré stejně jako školy, jež navštěvují.
Bronislav Sobotka učí angličtinu naživo i online a říká o sobě, že je nadšený učitel. „Angličtina se stává globálním jazykem a já mám radost, že celý svět je najednou jedna vesnice a můžeme spolu sdílet naše radosti a starosti,“ tvrdí. Tomu, kdo se chce dorozumět s přáteli nebo v práci, podle něj stačí jakákoliv angličtina a rozdílem mezi britskou a americkou se nemá trápit. „Ze začátku doporučuji českého učitele, rodilého mluvčího později.“
Zveřejnění návrhu Etického kodexu učitele vyvolal přímo explozi reakcí pedagogů v tisku i na sítích. Nebyli přizváni všichni, nikdo jim přece nemůže vnucovat pravidla, dokonce i zasahovat do soukromí, kodex není právně vymahatelný… Ale jak byste postupovali vy? Nějak a od něčeho se začít musí. Vybavila se mi zkušenost SKAV.
