Pavel Baroch: Trpí celá rodina. Kvůli neschopnosti politiků se z přijímaček stal hazard s osudy dětí

Neschopnost české politické reprezentace dohlédnout dále než za hranice volebního cyklu v těchto dnech dopadá na ty, o nichž všichni tak rádi mluví, že to je budoucnost národa – na děti.

Zdeňka Petáková: Nová brožura pro zájemkyně o geologii a příbuzné obory

Dvanáct čtivě zpracovaných životopisů světově významných vědkyň různorodých geovědních specializací je soustředěno v nové půvabně ilustrované publikaci GEAS Ženy, které studují Zemi. Cílovou čtenářskou skupinou jsou dívky od 14 a do 18 let.

Josef Valenta: Osobnostní, sociální a etická výchova jako obor!(?)

„ …a tak učím „osobnostní a sociální výchovu“ v jedné třídě toho ročníku“, uzavírala svého vyprávění u kávy učitelka, kterou jsem znal od jejích studií na naší fakultě. „A víš co? Kolegové, kteří tam chodí, říkají, že od doby, co mají ta děcka OSV, se v té třídě učí lépe. A navíc přišli žáci z paralelní třídy toho ročníku. OSV nemají, a že by ji taky mít chtěli…“, zapointovala nakonec. 

Radka Hrdinová: Stát by měl jasně říct, že v tom nejsme sami, myslí si o malotřídce starosta Popelína

Kam chodí vítr spát je série reportáží z pěti malotřídních škol, které byly v roce 2022 součástí projektu EDUin na podporu malotřídek v periferních oblastech. Téma periferie a jejích regionálních specifik nás bude jako červená nit doprovázet všemi texty, přestože v každém z nich budeme zaznamenávat jinou situaci, ve které se daná škola nachází. Přečtěte si reportáž Radky Hrdinové, která navštívila malotřídní školu v Popelíně. 

Radka Hrdinová: Inovace a krize mají na systém velký dopad, proto musíme vědět, co chceme ve vzdělávání měnit. Mít strategii, říká Arnošt Veselý

Po dvou letech pilotování dostalo na ministerstvu školství zelenou zavedení tzv. středního článku podpory. Systémový prvek, který by fungoval v nyní prázdném místě mezi školou a ministerstvem, je součástí Strategie 2030+. O tom, jak o středním článku uvažovali tvůrci strategického dokumentu nebo jak se dívá na současnou diskusi o středním článku, jsme hovořili s profesorem Arnoštem Veselým z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, který tým připravující Strategii 2030+ vedl. 

Michal Pěchouček: Je umělá inteligence opravdu taková hrozba, jak si myslí Elon Musk? Ano. Ale řešení je jiné, než navrhuje

Umělá inteligence je pokročilá technologie, která již více než 50 let automatizuje lidskou činnost závislou na naší inteligenci. Je to opravdu užitečná věc, která dělá z mobilního telefonu to, čím je, překládá nám texty na internetu z jazyků, kterým nerozumíme, organizuje Uber taxíky po celém světě, postupně přebírá řízení auta, vybírá nám filmy na Netflixu, hraje s námi šachy nebo cvičí vojáky v bojových situacích.

Petr Honzejk: Pět nečekaných důvodů pro zachování domácích úkolů na školách

Společností hýbe debata o školních domácích úkolech. Není divu. Problému rozumí každý, podobně jako sestavě fotbalového nároďáku, vakcinaci nebo měnové politice. A každý na to má tím pádem příslušně silný názor: „Děti se víc naučí,“ volají jedni. „Je to zbytečnost, která je jen poškozuje,“ reagují druzí. Bum, prásk, křach.

Renata Zajíčková: Jaký chceme vzdělávací systém za 10 let?

Při jednání u kulatého stolu pod záštitou premiéra Petra Fialy jsem představila balíček reformních opatření pro mateřské, základní a střední školy. 

Jitka Polanská: Máme buď gymnázia, nebo odborné školy. V nabídce chybí školy pro 21. století, říká Ivan Smolka

Touha po všeobecném vzdělání a nedostatek míst na gymnáziích chtě nechtě obrací pozornost rodičovské veřejnosti k dostupným alternativám. Toho se chopily odborné školy a na svém půdorysu zakládají lycea, která mají sice větší podíl všeobecně vzdělávacích předmětů, ve své podstatě ale zůstávají odbornou školou s poměrně úzkým profilem. Waldorfské lyceum v Praze jde odlišnou cestou. „V dnešní době má význam širší, všeobecné vzdělání, ale jde o to, co si pod tím představujeme,“ říká jeho ředitel Ivan Smolka. Debata by se podle něj neměla vést jen o tom, jak zvýšit počty míst na gymnáziích, ale i o tom, jak proměnit způsob středoškolského vzdělávání. Na jeho školu míří žáci, kteří na gymnázium nechtějí, i když by tam jít mohli.

Třikrát o budoucích učitelích i o rodičovských aspiracích

Projděte si tři nové studie, které vyšly v posledních týdnech. Věnují se stále aktuálnějšímu problému nedostatku učitelů (respektive důvodům, proč odcházejí ze školství), ale také tomu, jak zkušenost s online výukou ovlivnila sebevědomí rodičů při vzdělávání vlastních dětí.

Společné memorandum MŠMT a fakult připravujících učitele

U příležitosti Dne učitelů podepsali ministr školství Vladimír Balaš a zástupci fakult připravujících učitele společné memorandum týkající se přípravy učitelů a dalších pedagogických pracovníků. Dokument vznikl v návaznosti na naplňování Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+.

Dejme revizi RVP ZV několik měsíců navíc a využijme je k zásadnímu zkvalitnění procesu tvorby – vyplatí se to!

Jménem SKAV, která zastřešuje 35 asociací a organizací působících v oblasti vzdělávání, Centra občanského vzdělávání a CEDU – Centra pro demokratické učení předkládáme stanovisko k procesu tvorby a naplňování harmonogramu revize RVP ZV. Za nutné považujeme navýšení časové dotace pro tvorbu tohoto dokumentu v řádu měsíců a také zkvalitnění designu celého procesu a jeho řízení. Tlak na rychlost revize RVP ZV ohrožuje kvalitu dokumentu a přijetí změny! 

Vladimír Just: Nevzdělanost, která imponuje. Pohrdání humanitní vzdělaností je pohrdání sebou

Včera vyvrcholily po celé republice pokojné, nesmělé, ba ostýchavé protestní akce vysokoškolských pedagogů humanitního směru, a konkrétně filosofických fakult. Akce, zaměřené proti ostudnému finančnímu ohodnocení jejich práce.

Robert Čapek: Vysoké školy a „hodina pravdy“: kde ale pravda je ve skutečnosti?

Na Den učitelů proběhla akce, nazvaná poněkud pompézně „hodina pravdy“. Zapojili se vysokoškolští učitelé ze třinácti fakult z devíti měst a chtěli zvýšit mzdy. Napsali: „Požadujeme důstojné podmínky pro univerzitní výuku humanitních a společenských věd, které budou srovnatelné s podmínkami pro univerzitní výuku jiných věd nebo s podmínkami středoškolských vyučujících„. K tomu bych rád uvedl několik poznámek – nebo snad palčivých otázek. 

Pavlína Nečásková: Ekonom Münich – víc peněz dostávají nákladnější, ne užitečnější obory. Vina je na straně vysokých škol

Akademičtí pracovníci v humanitních oborech jsou dlouhodobě placeni mnohem hůř než akademici z přírodních věd. Mzdy vyučujících na vysokých školách jsou tak často pod celorepublikovým průměrem. Podle Daniela Münicha, který je výkonným ředitelem akademického think-tanku při centru CERGE-EI, nedělá chybu stát. Přiznává však, že nedostatek financí na vysokých školách je i politický problém. 

Petr Král: Šéfka vysokoškolské sekce ministerstva – univerzity se musí samy podílet na řešení nízkých platů

Den učitelů. Někteří svůj den oslavili protestem. V osmi českých městech plánovali upozornit na nízké platy. Předseda Akademického senátu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Ondřej Švec dodal: „Naše platy jsou na úrovni nekvalifikované pracovní síly v supermarketu.“ Problematiku nízkých platů vysvětlovala pro Radiožurnál Radka Vildová, vrchní ředitelka sekce vysokého školství na ministerstvu školství.

Josef Mačí, Klára Šotková: Podívejte se na srovnání platů na fakultách, nerovnost vyvolala protest

Pedagogové na některých vysokých školách pobírají daleko nižší plat než jejich kolegové na základních a středních, kam také řada z nich odchází. Humanitní fakulty žádají ministerstvo o srovnání podmínek.

Patricie Strouhalová: „Učitel má být režisér, žáci mají rozhodovat.“ Autoři projektu Mapa otevírají nové možnosti výuky

Tři věci, které jsou ve škole často opomíjeny, jsou komunikace, kreativita a kooperace – mají se ve škole cvičit, ale moc se to nedělá. To je názor zakladatele Didaktické dílny Miroslava Slowika. A s ním souhlasí i učitel dějepisu Martin Brzóska: „Zbytečností je ve školství tolik, že se v tom děti utápí jako v moři.“ Oba dva stojí za pilotním projektem Mapa, který žákům nabízí možnost rozhodovat o tom, jak by měla výuka vypadat.

Návrh: Školáci by se v budoucnu nemuseli věnovat výtvarné a hudební výchově

Na některých základních školách v Česku by se školáci v budoucnu nemuseli věnovat výtvarné a hudební výchově. Namísto nich by mohly dostat přednost výchovy taneční a pohybová, filmová nebo dramatická. Navrhují to někteří experti, kteří pro ministerstvo školství (MŠMT) a Národní pedagogický institut (NPI) připravují nové vzdělávací programy pro ZŠ.

Filip Šára: Hudební a výtvarná výchova se rušit nemá, školy ale mají dostat větší možnost volby

Zprávy o možném zrušení předmětů výtvarná a hudební výchova zarezonovaly v médiích i ve společnosti, mnozí lidé i organizace s tím vyjádřili nesouhlas. Členové pracovní skupiny, která pro ministerstvo školství (MŠMT) a Národní pedagogický institut (NPI) připravuje nové vzdělávací programy pro základní školy, se to nyní snaží uvést na pravou míru.

Magdalena Synková: Když probíráme ptáky, jdeme postavit hnízdo. Domoškola učí děti v reálných situacích

Za několik posledních let se téměř zdvojnásobil počet dětí v domácím vzdělávání. Všechny se ale neučí pouze doma, některé navštěvují například komunitní školy. Reportérka Aktuálně.cz navštívila brněnskou Domoškolu Líšeň, kde se žáci učí na dlouhodobých projektech namísto tradičních předmětů. Získané znalosti si pak upevňují během expedičních dnů v terénu.

Lucie Kocurová: Už téměř šest tisíc dětí se učí doma. Je domškoláctví leháro?

Docházka do školy nám nesedí, svoje děti budeme učit doma. Toto rozhodnutí činí rok od roku víc rodičů. Počty „domškoláků” narůstají a přispěla k tomu i covidová distanční výuka. Každá rodina je jiná a k domácí výuce přistupuje po svém. „Trochu mě mrzí, když si lidé myslí, že si jen ulehčujeme život,” říká jedna z matek–učitelek v jedné osobě. „Domškoláctví je všechno, jen ne snadné.”

Novým čestným členem SKAV se stal nestor digitálního vzdělávání Bořivoj Brdička

SKAV krátce představuje tuto neopomenutelnou osobnost české vzdělávací komunity, dlouholetého vysokoškolského pedagoga, který se podílel na vzniku Strategie digitálního vzdělávání nebo na přípravě tzv. malé revize digitálního vzdělávání, podle níž začaly první školy učit v roce 2021.

Markéta Hronová: Více gymnázií, méně učilišť. Budoucnost je ve všeobecném vzdělávání, míní experti

V Česku je druhý nejnižší podíl žáků na gymnáziích oproti odborným středním školám ze všech zemí Evropské unie. Vyplývá to z dat Evropské komise. Počet studentů průmyslovek a dalších odborných škol navíc stále stoupá, podle expertů to však není ani tak díky jejich atraktivitě, ale spíše kvůli tomu, že na gymnázia se kvůli nízké kapacitě nedostanou. A to i přesto, že studijní výsledky na ně mají.

Milan Vácha: Proč chybí místa ve školách a chybět budou i nadále?

Chybějící systém financování výstavby veřejné infrastruktury, jejíž potřebnost je vyvolána novou bytovou výstavbou a s ní spojeným dynamickým přírůstkem obyvatelstva, způsobuje zásadní problémy v mnoha oblastech. V segmentu školství je situace nejvážnější a hrozí faktické zhroucení. Odhodlání a chuť podpořit novou výstavbu bytů (zejména v Praze) může ve velmi krátké době kolaps dokonat. Z tohoto důvodu je nutné se bezodkladně problematikou zabývat, a to napříč jednotlivými resorty. 

Anna Francová: Provázející učitel jako slepá skvrna přípravy učitelů

Český vzdělávací systém zahrnuje spletitou síť mnoha aktérů a problémů, které si všechny zaslouží naši pozornost. Těžko tedy budeme hledat jeden pomyslný klíč ke zlepšení našeho školství, ale můžeme se vždy držet jednoho vodítka: vše, co pro jeho zkvalitnění a modernizaci děláme, musí ve výsledku vždy prospívat dětem ve školách. S ohledem na to se nabízí možnost zaměřit se s podporou primárně na ty, kteří mají na děti a jejich učení nejpřímější vliv – na učitele.

Jen lepší plat učitele ve školách neudrží. Proč potřebujeme provázející a uvádějící učitele?

Tisková zpráva SKAV k novele zákona o pedagogických pracovnících a konkrétně k problematice provázejícího a uvádějícího učitele, které projednávaná legislativní norma slibuje ukotvit do českého vzdělávacího systému. Tento krok zůstává tak trochu ve stínu diskuze o garanci pedagogických platů na úrovni 130 % průměrného příjmu nebo otevření učitelské profese pro nepedagogy, přestože může pomoci ovlivnit zájem o studium učitelství, snížit odliv mladých učitelů ze školství a slibuje také zvýšit profesionalitu pedagogického sboru a zvýšit kvalitu výuky na školách. 

Markéta Hronová, Michaela Ryšavá: Prevence už od školek, pomůcek přibývá. Přesto roste počet dětí s vadou řeči. Čím to je?

Zdá se nám to, nebo se o tom v poslední době jen více diskutuje? Vypadá to, že dětí v předškolním věku, které mají obtíže s mluvením, je čím dál více. Logopedi i speciální pedagogové hlásí, že zdání neklame: dětí s poruchami řeči skutečně přibývá. Logopedické vady jsou druhým nejčastějším důvodem odkladu školní docházky. Loni kvůli nim podle České školní inspekce do první třídy nenastoupilo 23 procent dětí, o rok dříve to bylo 21 procent dětí, které přišly k zápisu. A to přesto, že prevence těchto poruch se posiluje.

Koalice řeší, zda nechat poslední ročník v mateřinkách i nadále povinný

Povinný poslední ročník v mateřských školách je v Česku zavedený už skoro šest let. Koalice se teď vrátila k úvahám o tom, jestli ho nenechat dobrovolným. Předběžně se kloní spíš k zachování nynější varianty, rozhodnout chtějí politici ještě letos.

Josef Valenta: „Na filozofické fakultě“ aneb Můj život pod průměrem a co na to pomáhá

„Za ty tvoje prachy bych do třídy jenom nakouknul…“, sdělil mi na třídním srazu před pár lety ex-spolužák, tehdy kantor na základní škole. No, a to bylo, prosím, ještě před tím, než se učitelům začalo přidávat! Jasně, má to háčky. Jako zaměstnanec univerzity nejsem učitel, jsem „akademický pracovník“, spadám pod „vědu a výzkum“ a učím podstatně méně hodin, než učil bývalý spolužák – učení je „pouze“ jednou ze tří rolí akademiků. Jeho bonmot si ale nebylo možné nezapamatovat.

Daniel Kroupa: Hodina pravdy na vysokých školách

Vysokoškolští učitelé humanitních a společenskovědních oborů protestují proti nízkým platům, jestli jste si toho nevšimli. Nejspíš nevšimli i přesto, že protesty se ozývají již pár měsíců.

Jitka Polanská: Známkování má na základkách nahradit kriteriální hodnocení. Jak to změní školství?

MŠMT se chystá zrušit známkování v prvních třech ročnících základní školy. Co tato změna přinese? Ke slovu by se mělo dostat tzv. kriteriální hodnocení, které ocení znalosti, dovednosti či pokroky žáka v rámci předmětu.

Matouš Hrdina: Vzdělávací politika českých vlád nás vrací do středověku

Na střední školy v září nastoupí mimořádně početný ročník 2008 a u přijímaček tak bude panovat ještě větší stres než obvykle. Je jisté, že spousta talentovaných a motivovaných dětí skončí na horších školách a oborech, než po jakých toužily, a budou tak už v patnácti letech do velké míry předurčeny k horším životním šancím a perspektivám.

Annette Lies: Ne je moje superschopnost. Jak vylepšit svůj život jedním slovíčkem

Kdybych matce řekla, že na to nemám čas, tak se mnou už v životě nepromluví! Podobná prohlášení důvěrně znají mnozí z nás. Potýkají se s kulturně podmíněným vzorcem chování, kvůli němuž jsou přesvědčeni, že musejí za každých okolností všem vycházet vstříc na úkor vlastních potřeb. To vede k pocitům úzkosti, ztráty identity, k potlačovanému vzteku a někdy i k vyhoření.

Konference o trendech výuky venku nabídne přednášky i praktické workshopy

Nejnovější informace o výuce venku nabídne veřejnosti konference Žijeme v Zahradě hrou, pořádaná Nadací Proměny Karla Komárka. Proběhne na Den učitelů, 28. března 2023, v kulturním centru Vzlet v Praze – Vršovicích. Účastníci se na ní dozvědí, jaké aktivity dětem připravit, aby se všestranně rozvíjely, nebo proč je pro školu tak důležitá chytře vytvořená zahrada. Přednášky doplní praktické workshopy, na nichž se bude hovořit o pozitivních dopadech přírodního prostředí na dětský kolektiv nebo o roli architekta při navrhování školní zahrady. Řeč bude i o tom, proč je učení venku důležité pro motivaci učitelů. 

Tereza Čapková: Školní knihovny mohou být srdcem školy. Zázemí poskytují všem bez rozdílu

Místo pro setkávání, prostor pro vzdělávání, úkryt před šikanou, zázemí pro odpočinek a v neposlední řadě hlavně police plné knih, tím vším jsou – anebo mohou být – školní knihovny. V České republice jich existuje podle posledních údajů Centra pro školní knihovny z roku 2019 přibližně tři a půl tisíce. 

Lucie Slejšková: Kam investovat energii zřizovatelů a vedení škol? Úspěšné země ukazují směr

Země, které mají lepší vzdělávací výsledky než Česko, jsou v mnohém velmi rozdílné. Přesto v jejich vzdělávacích politikách najdeme společné rysy. V knize Chytrozemě je popsala britská učitelka a výzkumnice Lucy Crehan. Naší snahou by nemělo být inspiraci z těchto zemí bezhlavě kopírovat, ale zkoumat, co může fungovat v našich podmínkách.

Václav Pešička, Vendula Kryštofová: Převis na gymnáziích. Roste zájem o všeobecné vzdělávání, míní ekonom Münich

Letos bude nezvykle tvrdý boj o střední školy. Důvodem je přestup deváťáků základních škol jako populačně nejsilnějšího ročníku potomků tzv. Husákových dětí. Ti už bojovali o školky, základní školy a teď o ty střední. Bojovat budou ale asi i o ty vysoké, protože školství se na tento zvýšený zájem dosud nijak zvlášť nepřipravovalo. Jak moc vzdělané lidi potřebuje česká ekonomika?

Barbora Janauerová: Česko se potýká s nedostatkem učitelů a může být hůř. Pomoci má novela zákona

Pedagogické fakulty generují nedostatečné množství absolventů na to, aby pokryli volná místa ve školách. Část z nich přitom ještě odejde do jiných oborů. Ty, kteří do škol nastoupí, často odradí první měsíce a roky. K tomu si připočtěme silné populační ročníky a stárnoucí učitele, kteří odchází do penze. To jsou podle experta organizace EDUin Miroslava Hřebeckého hlavní faktory, které v Česku zadělávají na problém. Ten by se v budoucnu mohl ještě zásadně zhoršit. Pomoci by mohla novela zákona o pedagogických pracovnících, která se právě nachází ve sněmovně.

Kateřina Lánská: Umělá inteligence vstupuje do škol. Jak využít její potenciál?

Jako každá nová, prudce se rozvíjející disciplína vzbuzuje zatím umělá inteligence (AI) více otázek, než nabízí odpovědí. Přesněji řečeno, na poli vědy nejsou umělá inteligence a strojové učení zas takovou novinkou, nové je jejich rozšiřování a působení v běžných oblastech našeho života. Aktuálně míří mimo jiné do škol a jednou z otázek je, jak se ji podaří pedagogům integrovat do výuky.

Zuzana Hronová: Žít ve Velkých Hamrech býval horor. Radnice problém vyřešila chytře a lidsky

Městečko pod Jizerskými horami Velké Hamry důsledně řešilo situaci lidí z vyloučených lokalit. Nabídlo jim městský byt, podmínkou byla stálá práce a docházka dětí ve škole. Úspěchy se dostavily za několik let. 

EDUin: Doporučení pro aktéry vzdělávací politiky v Auditu vzdělávacího systému 2022

EDUin zveřejnil Audit vzdělávacího systému za rok 2022. Nezávislá analýza se letos věnuje tématům nedostatečných kapacit na základních školách, nedostatku učitelů přírodovědných předmětů, odkladům školní docházky a vzdělávání vícejazyčných žáků. Všechny analýzy od roku 2014 si můžete přečíst na webu.

Josef Mačí: Konec domácích úkolů? Děti přetěžují, znechucují jim školu a jsou diskriminační

Domácí úkoly děti rozvíjí, jen pokud jsou motivační a neslouží jako forma trestu. Nová iniciativa upozorňuje, že úkoly nemohou být povinné a hodnocené.

Jak na výuku žáků v heterogenní školní třídě? Praktickou podporu učitelům nabízí NPI ČR

Když učitel plánuje vzdělávání svých žáků nebo vyučuje, měl by vždy myslet na to, že se žáci ve svých individuálních předpokladech pro učení i při samotném průběhu procesu učení liší.

EDUin: Co přinese Audit vzdělávacího systému za rok 2022?

EDUin představí 28. února Audit vzdělávacího systému za rok 2022. Nabízí v něm nejen přehled událostí za minulý rok, ale také analytické texty, které reflektují dění v minulém roce a do větší hloubky se zabývají problémy, s nimiž se vzdělávací systém aktuálně vyrovnává. Na závěr nabízejí autoři textů doporučení pro další směřování vzdělávací politiky. Jakým tématům se bude věnovat?

Umělá inteligence ve školách. Zakazovat, nebo začít efektivně využívat?

Některé školy si nevědí rady s novými AI nástroji, jako je například konverzační chat GPT. Školský odbor radnice v americkém New York City vydal zákaz používání tohoto nástroje v místních školských zařízeních, a to jak studentům, tak i pedagogům. Úřad svůj krok zdůvodnil obavami z dopadů používání AI systémů na vzdělávání dětí.

Přemysl Spěvák: Pane řediteli, už je čas. Digitální revoluce rozdělila školy, brzdí ji i učitelé

České školství přechází do digitálního světa nové generace. Do výuky nové informatiky se začlenila zatím asi polovina základních škol. Brzdou ve využívání moderních technologií je přístup a nepřipravenost některých učitelů, ale i rodičů. Na pokročilé pomůcky dá stát celkem pět miliard korun. Deník navštívil jednu z nejmenších škol na východě Moravy, o to progresivnější. Učí s 3D tiskem, ve virtuální realitě, chtějí oslovit i giganta Google.

Anna Brzybohatá: Ve školkách je to samá p*del a facka. Agresivní chování mezi malými dětmi je na rekordních číslech

Rozbité hračky, napadání vrstevníků, ať už slovně nebo fyzicky, či šikana. Každá osmá školka má aktuálně problém s agresivními dětmi. Což je nejvíce za poslední roky, kdy chování předškoláků sleduje Česká školní inspekce. Oproti předešlému školnímu roku je tak vidět nárůst ve většině typů rizikového chování, jak ukazují nová data inspekce, která dělala průzkum na více než 700 mateřských školách.

Tomáš Matoušek: Zákazy proměnili v pozitivní pokyny, nyní žáci s učiteli táhnou za jeden provaz

Na první pohled obyčejná Základní škola v Zelenči u Prahy. Změnou filozofie v přístupu k žákům i učitelům mezi sebou se ale podařilo docílit změny školního klimatu. K úsměvům na tvářích obou skupin dopomohly kromě motivačních citátů i úpravy vzorců chování, které se snaží stavět na pozitivním tónu, nikoliv negaci. „Dost mě to ovlivnilo,“ kvituje jeden z deváťáků.

Stanislav Biler: Ve Vápenné by chtěl do školy chodit každý

Série reportáží Vzděláváním k neúspěchu se věnuje školství v severním výběžku Jesenicka a Osoblažsku. Ve třetím dílu zavítáme do Vápenné a Bílé Vody.

Anna Brzobohatá: Letos se nemusí na gymnázium dostat ani premianti. Míst ve velkých městech je málo

Marek Černý měl na pololetí jen dvojku z matematiky a zeměpisu, jinak samé jedničky téměř po celou základní školu, kterou v létě dodělá. Do konce února se může přihlásit na střední školu, a první volbou je pro něj gymnázium. Protože má velkou konkurenci, je jedním z 106 457 dětí, které letos vyjdou devátou třídu, rozhodl se druhou přihlášku podat na školu, kde má větší jistotu přijetí. Ve velkých městech může mít i lepší žák problém dostat se teď na vysněnou školu. A to kvůli přetlaku. V následujících letech se navíc může situace ještě zhoršit.

EDUin a SKAV: Proměna RVP se stihne v termínu, slíbil ministr školství Vladimír Balaš na kulatém stole

Ministr školství Vladimír Balaš byl hostem kulatého stolu SKAV a EDUin. Úřad podle něj připravuje i kroky k řešení nerovností. 

Michal Mareš: Umělá inteligence brzy přebere kancelářskou práci a děti se budou učit úkolovat chatbota, tvrdí Pěchouček

Žijeme v matrixu, ale není žádná modrá a červená pilulka, která by nám umožnila se odpojit, říká Michal Pěchouček, jeden z největších odborníků na umělou inteligenci v Česku. A tvrdí, že AI bude naše životy měnit čím dál víc a nebude to jen k lepšímu.

Josef Mačí: Minimálně třetina žáků neudělá maturitu. To je realita stovky středních škol

Na 99 středních školách, tedy téměř desetině všech v Česku, nedosáhne maturity minimálně 30 procent žáků. V případě 21 středních pak platí, že neúspěšná je většina studentů v ročníku.

Jana Potužníková: Deváťáci chtějí na zdrávku, hotelovky už nefrčí. Životním vítězem je ten, kdo se umí učit

Je jim patnáct šestnáct, mají svých problémů nad hlavu, a do toho nad nimi visí nutnost rozhodnout se, kam půjdou na střední. Za ideálních podmínek by bylo fajn vzít v potaz silné stránky dětí, rozumně uchopit potenciální budoucnost oboru, který se k nim aspoň trochu přibližuje, a pak vše ještě porovnat s aktuálním trendem ve vývoji středního školství a předpověďmi, které odhadují, jak se bude měnit pracovní trh v horizontu dejme tomu deseti let. Pojďme to zkusit.

Sešlo se 228 připomínek k Dlouhodobému záměru vzdělávání ČR 2023֪–2027

K připravovanému strategickému dokumentu pro modernizaci školství bylo možno se vyjádřit v termínu 15. 12. 2022 – 15. 1. 2023 v rámci veřejné konzultace. Zúčastnilo se ho celé spektrum osob a organizací: nejvíce ředitelé a učitelé škol nebo zástupci jejich asociací – a to od mateřských až po vysoké školy, politici z obecní, krajské i celorepublikové úrovně, výzkumníci, neziskové a prospěšné organizace působící ve vzdělávání, podnikatelské subjekty i rodiče žáků a studentů.

Filip Šára: Rada VŠ chce změnu ve financování, mzdy odborných asistentů klesají

Rada vysokých škol (RVŠ) chce změnu ve financování vysokého školství. Podle akademiků by měl být na financování univerzit určený jasný podíl peněz z rozpočtu ministerstva školství, nebo by měl být podíl rozpočtu univerzit na HDP alespoň 0,6 procenta. Členové sněmu RVŠ se tak usnesli na svém čtvrtečním jednání. Vysoké školství je podle nich podfinancované.

Lucie Römer: Neexistují dva stejní lidé ani dvě stejné děti. Na to by měla škola reagovat

Všichni, kdo chtějí zlepšit školství, skloňují slovo individualizace. O úpravě výuky podle potřeb jednotlivých žáků mluví ve dvojrozhovoru také lektorky Barbora Heřmanová a Věra Váňová Krejčová.

Dominika Janouchová: Staré metody i učebnice. Žáci nastupují nepřipravení, stěžují si střední školy

Podle České školní inspekce se stále nepodařilo zlepšit výuku na základních školách tak, aby žáci přicházeli na střední školy dostatečně připraveni. Podle ředitelů středních škol jsou na vině zastaralé metody výuky, neaktualizované učebnice nebo málo času na některá z témat. Školní inspekce ale podobné problémy vidí i na středních školách. 

Helena Zítková: Je škola bez vysvědčení sci-fi, nebo cesta ke kvalitnímu vzdělání?

Známkování je – na rozdíl od slovního hodnocení – pohodlné pro učitele, ale z pohledu učení dítěte je nepřínosné. Známky neříkají, co dítě umí. Kvůli nálepkování a srovnávání s ostatními mohou být pro dětskou duši škodlivé.

Dominika Janochová: Děti po škole neví, kam dál. Ministerstvo pro ně připravilo projekt na výběr oboru

Kam po škole, které obory budou žádané a které naopak nemají budoucnost? To je otázka, kterou si v těchto dnech kladou žáci devátých tříd i jejich rodiče. Ministerstvo práce a sociálních věcí přišlo s projektem, který by rodičům i jejich dětem pomohl vybrat obor, ve kterém najdou po skončení studia dobré uplatnění. Trh práce se totiž neustále mění a vlivem digitalizace se mění i požadavky zaměstnavatelů.

Zuzana Hronová: Chudobu a nevzdělanost rodičů často zdědí i jejich děti, varuje Rut Veselá

„Když se spoléháme na to, že žáky podpoří ve studiu jejich rodiče se základním vzděláním, tak to nemůže fungovat,“ upozorňuje v rozhovoru pro Deník metodička kariérního poradenství z Člověka v tísni Rut Veselá. Ta rovněž koordinuje projekt Retrostipendia, financovaný Nadací Albatros. Projekt podporuje sociálně znevýhodněné děti na cestě za kvalitním vzděláním. Bez pomoci by skončily již po základce, takto si udělají maturitu a některé jdou i na vysokou školu.

14. 2. Kulatý stůl SKAV a EDUin s ministrem školství Vladimírem Balašem

v úterý 14. února od 14.00 do 16.00 ONLINE na https://www.facebook.com/SKAVcz

Eva Mikulka Šelepová: Nemáme nezaměstnané absolventy, říká ředitelka vzorového učiliště. Inspekce jich v Česku vybrala 12

Dobrá komunikace mezi pedagogy, podpora žáků i propojení s firmami – tím se podle České školní inspekce vyznačuje 12 nejlepších učilišť v Česku. Inspekce věří, že výsledky šetření poslouží jako inspirace. Učňovské školství totiž trápí špatné studijní výsledky žáků i jejich časté předčasné odchody ze vzdělávání. Jednou ze škol, ze kterých by si podle inspekce měly vzít ostatní příklad, je Střední odborné učiliště v Roudnici nad Labem.

Josef Mačí: Na lepší a horší se děti dělit nebudou. Ministerstvo plán odpískalo

Nová reforma výuky původně počítala s tím, že se část dětí bude učit jen základní úroveň předmětu a složitější obsah zůstane pouze pro talentovanější žáky. Kritizované rozdělení ale nakonec padlo.

Charismatický ředitel nebo dobré vztahy mezi učiteli teoretické i odborné výuky. Školní inspekce hledala, co mají společného úspěšná učiliště

Česká školní inspekce se v poslední době v některých tematických zprávách pouští o něco hlouběji, než je zvykem. Platí to i o tematické zprávě Společné znaky vzdělávání v úspěšných středních školách s učebními obory z konce minulého roku.

Lucie Rybová: Vysoké IQ se přeceňuje, říká Vladimír Marček, autor testů Mensa

Příští rok začne Mensa používat zcela nové IQ testy pro dospělé, děti mají nové od roku 2019. Hlavním autorem obou je brněnský psycholog Vladimír Marček. Jak vlastně nové testy vznikají a proč jsou ty staré už nevyhovující? 

Anežka Hesová: Pět klíčových zásad a jak si v nich vede Česko

Co mají společného země s úspěšnými a spravedlivými systémy vzdělávání? Lucy Crehanová to ve své knize Chytrozemě shrnula v pěti zásadách. Na otázku, které z nich se daří nebo nedaří realizovat v českém prostředí, odpovídá odborná korektorka knihy Lucie Slejšková ze společnosti EDUin.

Anežka Hesová: Zásady, kterých se drží země s nejlepším vzděláváním na světě

Jak to dělají země, které se v mezinárodních srovnávacích testech ve vzdělávání umísťují na nejvyšších příčkách? Britská odbornice na výzkum pedagogiky Lucy Crehanová se vypravila do pěti států s nejlepším vzděláváním na světě, aby to zjistila.

Lucie Römer: Formativní přístup není jen soubor technik, ale celkový přístup k učení

Co to je ten „formativní přístup”? Je to to samé jako slovní hodnocení, triády nebo respektující výchova? Nebo jde o prevenci syndromu vyhoření u učitelů i dětí? Všechny zmíněné nástroje, metody a přístupy jsou součástí formativního přístupu, ale samy o sobě ho netvoří. Následující rozhovor s Ivetou Pasákovou ze společnosti Step by Step ČR by se dal shrnout jako Úvod do formativního přístupu.

MŠMT předalo NPI ČR technické zadání revize RVP ZV

Skupina expertů ministerstva školství pro revizi rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání (RVP ZV) finalizovala technické zadání pro následující proces revize. Dokument přináší zpřesnění výstupů Strategie 2030+ a dokumentu Hlavní směry revize RVP ZV tak, aby bylo možné podle něj pokračovat v procesu revize. To je již úkol pro Národní pedagogický institut České republiky, kterému bude zadání předáno. 

Ivana Vitovská: Husákovy děti potrápily množiny s jablíčky. Revoluce ve výuce byla plná rozporů

Je známo, že každá reforma školství bývá označována jako pohroma, která pořádně zamotá hlavu učitelům, rodičům i dětem. Asi nejdokonaleji se to podařilo reformě z roku 1976, známější pod názvem „nová koncepce“. Dotkla se především generace školáků označovaných jako Husákovy děti a mimo jiné zavedla do matematické výuky nejmenších žáků množiny. A aby toho nebylo málo, přibyla jim do osnov i geometrie. Rázem se tak rozplynul sen mnoha rodičů o dětech – jedničkářích.  

Jan Zeman: Učitelská kvalita není konstanta. Významně ji ovlivňuje pedagogický leadership, říká Alexis Katakalidis

Spolupráce učitelů nemusí být vyprázdněným pojmem. Jedná se o systém sdílené odpovědnosti mezi ředitelem, učitelem i dalšími pedagogickými pracovníky (psychologové, výchovní poradci). Společné reflexe výuky, návštěvy v hodinách nebo možnost obrátit se na kolegy ve chvíli, kdy se učitel v hodině dostává do složité situace, může ovlivnit, jaký postoj si kolektiv školy vytváří k výuce, k dětem a ke své práci obecně. Následně může vzniknout kvalitní škola s pedagogickým optimismem a snahou zlepšit každého žáka. Opakem je skupina jednotlivců rezignujících na snahu o změnu vlivem zanedbaného pedagogického vedení školy. 

Stanovisko odborné veřejnosti k novele zákona o pedagogických pracovnících

Úvodem je třeba říci, že novela zákona o pedagogických pracovnících obsahuje řadu pozitivních a potřebných změn, které oceňujeme. Konkrétně se jedná o systémovou podporu začínajících učitelů, včetně zavedení tzv. adaptačního období, legislativní ukotvení uvádějícího, provázejícího i třídního učitele a dalších podpůrných profesí a pozic ve školství, jako je např. speciální pedagog či psycholog. Pro stabilizaci a kvalitu učitelů je důležitá také garance platů pedagogických pracovníků navázáním na průměrnou mzdu v ČR.

Lucie Römer: Bez poznámek a úkolů na doma. Jak učí na inspirativní škole v Chrašticích?

Budík v 5:30. Sto padesát kilometrů po namrzlé dálnici. Shánění suplování na celý den. To vše koncem listopadu investovalo deset učitelů z Kutnohorska do návštěvy základní školy v Chrašticích. Ta se otevřela v rámci programu inspirativních návštěv, kterým Nadační fond Eduzměna pedagogům umožňuje sdílení příkladů dobré praxe i mimo region.

Jan Pokorný: Je důležité se zaměřit na vylepšení učebnic a vzdělávání učitelů, říká sociolog k reformě školství

Reforma školství je podle sociologa Daniela Prokopa z výzkumné organizace PAQ Research na spadnutí. Česko má podle něj jedno z nejvíce decentralizovaných základních vzdělávání v Evropě, kvůli čemu se utrácejí obrovské prostředky navíc. Ušetřit by se podle něj dalo také snížením počtu dětí, které mají odklad, nebo sdílením administrativy a správních budov mezi školami.

Lucie Kocurová: Kam s ním? Na výběr střední školy už mnoho času nezbývá. Kariérová poradkyně sdílí své tipy pro rodiče

Už se to blíží! Prvního března 2023 je nejzazší termín, do kdy musejí žáci 9. ročníků doručit středním školám své přihlášky ke studiu. Některé děti už dlouho vědí, čemu se chtějí věnovat. Pak je tu ale masa těch, co v lepším případě mlhavě tuší a v horším vůbec nemají potuchy, kam je srdce táhne. A rodiče tedy stojí před nelehkou volbou: kam s ním? 

Markéta Hronová: Aby méně nadané děti neskončily v zadních řadách. Plánované dělení žáků na dvě kategorie padlo

Učiva už nebude tolik, protože by si děti měly ze školy odnést spíše schopnost rozumět textu než vyjmenovat básníky z období romantismu. A komu nějaký předmět půjde, může se jej učit na škole více do hloubky. Plány týkající se největší změny ve fungování základních škol za posledních 20 let však narazily na odpor pedagogů a odborníků. Ministerstvo školství teď proto muselo rychle jednat. Pokud by změny neschválilo do ledna, přišlo by o stovky milionů z Evropské unie.

EDUin: Co hrozí kvůli zpoždění revize RVP ZV?

Dokument Hlavní směry revize RVP ZV, který vypracoval expertní panel, stále leží na ministerstvu školství a čeká na schválení od ministra Vladimíra Balaše. EDUin upozorňuje na zbytečné plýtvání peněz a času kvůli prodlevě při jeho schvalování a vyjadřuje zároveň pochybnosti nad využitím 860 milionů pro implementaci změn do roku 2028. Kompletní podklad najdete ZDE.

Bořivoj Brdička: Budoucnost vzdělávání podle Gogolu

Shrnutí obsahu výzkumné zprávy vypracované firmou Google na základě zjištění získaných od 94 odborníků z 24 zemí.

Jana Hrubá: Mají u nás ředitelé škol dostatečnou podporu?

Zajímavou a užitečnou konferenci Pedagogický leadership v ČR uspořádala 20. 1. 2023 v Poslanecké sněmovně poslankyně Renáta Zajíčková, spolupořadateli byly organizace Učitel naživo a časopis Řízení školy. Moderovala šéfredaktorka Naďa Eretová. Zájem o téma byl velký, výběr panelistů opravdu zdařilý.

EDUin: komentujeme, co si Petr Pavel, kandidát na prezidenta, myslí o vzdělávání

Připomínáme vybraná vyjádření z předvolebního rozhovoru s Petrem Pavlem o vzdělávání a školství v ČR a doplňujeme je komentářem za EDUin. Celý rozhovor, který s kandidátem vedla Radka Hrdinová, si můžete přečíst na webu eduin.cz. O rozhovor UDUin požádal i Andreje Babiše, ten však možnost vyjádřit se k situaci ve školství nevyužil.  

Anna Brzybohatá: Prázdné auly a znudění studenti minulostí? Přednášející se mají naučit, jak lépe vzdělávat

Obvykle se jim říká „uspávači hadů“ a obvykle jich je na každé škole několik. Učitelé, jejichž výkon studenty spíše uspává, než vzdělává, by ale měli do budoucna z českých vysokých škol zmizet. Národní akreditační úřad chce, aby se nově kantoři na univerzitách museli odborně zdokonalovat i v tom, jak mají studenty učit. Zajistit to mají nová pravidla pro akreditace. Ty by měly nově kvalifikační požadavky přímo obsahovat.

Iva Špačková: Jak získat práci, která ještě neexistuje. Vyhrává, kdo se umí změnit

Svět ztratil své jistoty a lidé musejí se změnami počítat také ve své práci. Co je třeba umět, aby člověk uspěl a byl se svým životem spokojený? Expertka na vztahy popisuje, co je třeba ovládat a jak to trénovat.

Matouš Hrdina: Pod čarou – všeobecný přehled je k ničemu. Pestřejší musí být hlavně život

Rádi jej vyžadujeme nejen od studentů a politiků a ušklíbáme se, když jím někdo nedisponuje. Jen málokdy se ale rozebírá, podle čeho si vlastně všeobecný přehled definujeme a k čemu je přesně dobrý.

Helena Zitková: Domácí úkoly v moderní škole

Zadávání povinných domácích úkolů, vyžadování podpisu rodičů jako pojistky, že byl úkol vypracován doma, a trestání za nedonesené či nepodepsané domácí úkoly je na některých základních školách běžnou praxí. 

Kateřina Lichtenberková, Renata Majvaldová, Monika Houšková, Jana Doležalová: Jak učit finanční gramotnost? Tipy a podněty do výuky

Praktický průvodce přehledně zpracovává téma finanční gramotnosti a pedagogům nabízí řadu podnětů do výuky na ZŠ i SŠ, tipy pro činnosti, pracovní listy či ukázky dobré praxe.

Pedagog: Studenti mají o volby zájem, ale jsou jako nepopsaná deska. Neznají souvislosti

Nadcházející prezidentské volbě věnují pozornost i učitelé ve školách. Studenti jsou ale v tomto ohledu jako „nepopsaná deska“, jak popisuje v rozhovoru pro server iRozhlas.cz Marcel Mahdal, středoškolský pedagog na gymnáziu Pavla Tigrida v Ostravě – Porubě a člen asociace Občankáři. Ve výuce společenských věd je možné se na volby dívat jak z pohledu práva či politologie, ale například i sociologie a psychologie, vysvětluje Mahdal.

Ve čtení nahlas nalézají děti prostor nekonečného bezpečí

Karin Hirschberger žije ve Vídni. 20 let působila v oblasti designu a nyní vytváří dětský dvojjazyčný magazín Papperlapapp pro děti od pěti let věku. Jeho cílem je podpořit čtení u nejmenších a například město Vídeň jej aktivně využívá ve veřejných předškolních zařízeních k rozvoji jazykových dovedností u dětí, které mají němčinu jako druhý jazyk.

Kateřina Lánská: Doučování má spoustu pozitiv pro jednotlivce, z pohledu školy nebo vzdělávací politiky už tak bezproblémové není, říká výzkumník

Poptávka po tzv. stínovém vzdělávání, jak se systém soukromého doučování označuje v odborné literatuře, v posledních letech z různých důvodů stoupá. Roli zde hrají motivace rodičů, demografické faktory, ale třeba i podoba přijímacích zkoušek na střední a vysoké školy. „Když se změní něco ve školách, ať už jde o kurikulum nebo metody výuky, stínové vzdělávání na to vždy reaguje. Dnes se ukazuje, že dokonce zpětně ovlivňuje i to formální vzdělávání,” říká Vít Šťastný z Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání PedF UK, který ve svém výzkumu mapuje podoby soukromého doučování.

Helena Singerová: Mikroskop, laser, tablet, počítač, projektor. Tak vypadá běžná výuka v Estonsku

Malá pobaltská země drtí v přístupu k digitálním technologiím ostatní státy. Informatika na školách není v Estonsku nic exotického, ale standard, který jednoduše funguje. „Prostě všichni učitelé technologie používají a využívají,” popisuje estonská učitelka základní školy Kadri Haavandi. Informatika tam ovšem není v rozvrhu jako extra předmět, znalosti ze světa technologií se prolínají napříč všemi předměty. 

Šárka Štočková: Česká badatelská učebnice soudobých dějin slaví mezinárodní úspěch

Jaroslav Najbert je bezesporu učitel, který reprezentuje změnu ve výuce dějepisu. Učí s nadšením, jeho práce ho naplňuje a hlavně – učí jinak. Kromě toho je spoluautorem učebnice Soudobé dějiny pro žáky 9. tříd ZŠ a stejně staré studenty SŠ, která se na prestižní soutěži BELMA (Best European Learning Materials Awards) na knižním veletrhu ve Frankfurtu stala druhou nejlepší evropskou učebnicí. 

Lucie Slejšková: Trochu víc spolupráce, prosím. Co ještě přát do nového roku českému vzdělávání?

V českém prostředí bývá zvykem odpovídat na otázku Jak se vede? alespoň mírně nejistě. Jde to, jakž takž, no to víš, pořád stejně… Jdou nám lépe negativa, snadno vidíme to, co je tak nějak na pytel. Tento postoj často prosakuje i do debat o tom, jak se daří našemu vzdělávání. Vidíme, co se nedotáhlo, stále se nedaří, a i když jsme pokročili, stále nemáme…

Bára Procházková: Léčba lesem. Jak se pohybovat s dětmi v přírodě, aby to bylo jako medicína

Že pobyt v lese může na dospělé i děti působit blahodárně, asi není velké překvapení. Nejde však o to, abychom ušli desítky kilometrů, naopak někdy za celý den stačí pouze pár set metrů. Jak se v lese pohybovat, aby to na nás mělo co největší ozdravný efekt, prozrazuje německý lektor lesní terapie Rudolf Hettich ve dvojrozhovoru s ředitelkou Asociace lesních mateřských škol Terezou Valkounovou.

Jitka Polanská: Jsme dopaminová společnost, svoboda je nebezpečná, říká František Tichý

Svůj nový román „Rekrut 244“ umístil František Tichý někde na pomezí sci-fi a fantasy. Zakladatel a ředitel pražského Gymnázia Přírodní škola a autor oceněných knih pro mládež v něm tentokrát vypráví příběh zasazený do blízké budoucnosti, kdy budou lidé s technologiemi propojeni pomocí myšlenek. „Dnešní lidé jsou většinou technooptimisté, ale já vidím odvrácenou stranu měsíce,” říká František Tichý, který si odmítá pořídit chytrý telefon. 

Josef Mačí: Méně kroužků, zdražení obědů i změny ve výuce. To čeká děti v roce 2023

Největším tématem roku 2023 bude změna výuky na základních školách, kterou chystá Ministerstvo školství. Od února ale také patrně zdraží obědy v jídelnách a méně dostupné mohou být kroužky.

Zuzana Hronová: Karel Gargulák – Desegregace? Zlepší se vzdělání, zaměstnanost i rozpočet

Karel Gargulák je analytik specializující se na vzdělávání. Pracuje ve výzkumné společnosti PAQ Research, která nyní přichází s projektem Desegregace.cz. Ten se snaží zrušit oddělené vyučování především romských žáků, snižovat neúspěchy dětí ve vzdělávání a naopak zvyšovat kvalitní výuku pro všechny děti bez rozdílu. V rozhovoru pro Deník.cz Karel Gargulák vysvětluje, proč se spravedlivější rozdělování romských a dalších vyloučených dětí mezi jednotlivé školy vyplatí danému městu i celému státu.

Karel Gargulák: Nový projekt PAQ Research

Dali jsme dohromady sérii opatření od skvělých praktiků a praktiček, která – pokud se kvalitně realizují – pomáhají uspět každému dítěti – se znevýhodněním i nadáním – ve městě či regionu. 

Cyklus Dát škole křídla

Na základě zájmu z řad veřejnosti město Ostrava připravilo cyklus veřejných debat s názvem „Dát škole křídla“, který obsáhne pět besed k tématu vzdělávání a vyvrcholí v říjnu konferencí Talent City 2023. 

Jana Hrubá: Kulaté stoly SKAV v toku času a reforem vzdělávání

Tento článek byl napsán pro Řízení školy a vyšel v čísle 12/2022, str. 12–17. Možná si ho bude chtít přečíst i někdo z našich čtenářů. Jako příklad témat kulatých stolů SKAV jsou v něm zachyceny již téměř dvacetileté peripetie příběhu kurikulární reformy. V současném kontextu revize RVP můžete porovnávat.