Jan Břížďala: Střední školy 2.0. Čeká nás velká reforma nejen odborného školství

Většina absolventů odborných škol nepůsobí v oboru, který absolvovala. Obsah vzdělávání neodpovídá budoucím potřebám praxe. Tyto skutečnosti se stávají trendem a je zapotřebí tento segment vzdělávání reformovat.

Zuzana Keményová: Vyměnit těžbu za diplomy. Regiony dusí nízké vzdělání

Ústecko a Karlovarsko pokulhávají, Moravskoslezský kraj naopak dotahuje rozvinuté části republiky. Co pomůže? Nechat lidi vymotat se z dluhových pastí a investovat do učitelů, říká sociolog Tomáš Kostelecký.

Aneta Gáborová: Doporučujeme. Od rozeznění mamutího klu k minimalistické hudbě Arvo Pärta. Dějiny hudby, které nebudete chtít odložit

Z hudebky na základní škole mi v paměti utkvělo pouze zpívání ukolébavky Ho ho Watanay a rozbor Yesterday od Beatles. Ne že bych proti Broukům nebo indiánské ukolébavce něco měla (ostatně tu ukolébavku dodnes zpívám před usnutím vlastním dětem), ale klasická hudba mě během pobytu ve škole nějak minula. Jenže jak mi přibývají léta a narůstá s nimi i počet hloubavých otázek na hudbu od dětí i jisté přejedení z tvorby moderní, cítím potřebu se v oblasti klasické hudby dovzdělat. A ideálně způsobem, který by byl přístupný i dětem. Brouzdání po internetu i přejíždění polic v krajské knihovně však nepřineslo uspokojivé výsledky.

MŠMT: Střední článek podpory startuje ve všech krajích

Profesionálním managementem ke kvalitní škole. Takový je cíl Středního článku podpory. Krajští koordinátoři a metodici spolu s centrálním týmem budou přímo v terénu poskytovat podporu ředitelům škol a zřizovatelům v oblasti managementu a nepedagogických agend. Osobní přístup, konzultace, předávání garantovaných informací, propojování aktérů ve vzdělávání a intenzivní spolupráce v území, to vše nabízí Střední článek podpory, systémový projekt MŠMT, který startuje 1. července 2023.

Karolina Koubová, Ondřej Čihák: Rozdíly mezi základními školami jsou propastné. Dělají obce pro kvalitu vzdělávání maximum?

Rozdíly mezi jednotlivými základními školami jsou propastné. Dělají obce, coby jejich zřizovatelé, dost pro kvalitu vzdělávání na tomto stupni? „Dělají maximum v mezích možností a podpory, která se jim dostává,“ uvádí v Pro a proti 1. místopředseda Sdružení místních samospráv Oldřich Vávra. Programový ředitel společnosti EDUin Miroslav Hřebecký upozorňuje, že některé obce nemají odbornou kompetenci nebo důraz na školství jako prioritu.

Středočeský kraj spouští velký průzkum, který má zmapovat rozhodování žáků základních škol o volbě střední školy

Středočeský kraj ve spolupráci s Ústavem výzkumu a rozvoje vzdělávání Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy spouští unikátní dotazníkové šetření, jehož cílem je zmapovat rozhodování žáků posledních dvou ročníků základních škol o volbě střední školy, jejich preference a představy o dalším vzdělávání a profesní dráze. Výsledky výzkumu mohou pomoci upravit přijímací řízení a kapacity středních škol tak, aby lépe odpovídaly životním plánům uchazečů o středoškolské vzdělání. Do dotazníkového šetření se na základě výzvy Středočeského kraje zapojí i hlavní město Praha.

Markéta Boubínová: Konec zmatků a nejistoty? Popisujeme, jak chce koalice změnit přijímačky na střední školy

Do konce příštího týdne se chce koalice domluvit na podobě příští jednotné přijímací zkoušky na střední školy a víceletá gymnázia. Ve hře jsou zatím tři nebo čtyři elektronické přihlášky. Vládní strany hodlají postupovat v souladu s opozicí a pod návrh novely zákona se podepsat společně. SPD i ANO Deníku N potvrdily, že s koalicí v tomto chtějí spolupracovat. Jak se mají přijímačky zjednodušit?

Návrh: Obce musí sledovat demografický vývoj kvůli zajištění škol

Obce a kraje budou nejspíš muset začít pravidelně sledovat demografický vývoj, a to kvůli zřizování či rušení školek a škol. Minimálně jednou ročně by měly zjišťovat věkové složení obyvatel, počty přistěhovaných či počty odmítnutých žádostí o umístění dětí. Výslovně to ukládá chystaná novela o dětských skupinách se změnami školského zákona, kterou zveřejnila na svém webu vláda. Návrh počítá také s tím, že by tříleté děti měly mít místo ve spádové školce zaručené.

Josef Mačí: Nerušte malotřídky, píší ředitelé ministrovi po slovech o spojování škol

Ministr školství Mikuláš Bek mluví o budoucím nutném slučování škol. V tomto ohledu zmínil i malotřídní školy. Přes sto z nich se teď na něj obrátilo s apelem, aby si to rozmyslel.

Kamila Minaříková: Učitelé v Česku patří mezi nejméně spokojené. Kvůli platům to ale není

Podle mezinárodních srovnání patří čeští učitelé mezi ty nejméně spokojené v Evropě. Netrápí je ale jen obtíže spojené s přímou výukou žáků ani aktuálně tolik diskutované platové ohodnocení. Pedagogy nejvíce obtěžuje papírování a psychická náročnost povolání včetně pocitu nedocenění. Až polovina z nich se cítí ohrožená syndromem vyhoření.

Marek Tvrdoň: Ludvík Zimčík je ředitelem Škol na konci světa – v Březové

Když v Březové, malé obci kousek od slovenských hranic, zastavíte u školy, jste na konci světa. To není klišé, dál už silnice opravdu nevede. Takže i škola na konci světa? Nabízí se to. A právě tady řediteluje Ludvík Zimčík, jeho škola má víc dětí než vesnice obyvatel.

Josef Mačí: Obec má unikátní školu, žáků plno. Trest přijde vzápětí

Vláda chce v konsolidačním balíčku šetřit na individuálně vzdělávaných žácích. Obce za ně nedostanou peníze z rozpočtového určení daní. Prostředky do státního rozpočtu to ale nepřinese, pouze se částka přerozdělí jinak.

Kateřina Sýkorová: Obrázkové logočtení (L, R, Ř)

Petr miluje trampolínu, dráček Kudrnka zase výlety s vydrou Drndou, obr Bróňa brokolici, Prokop opravuje pračky a hraběnka Draha hledá ztracený prsten. Děti ze třetí třídy zase jedou na výlet do Třeboně a Ondřej zažívá s dědou Jindřichem pravé dřevěné dobrodružství!

Zuzana Hronová: České děti mluví hůř a hůř, rodiče volí odklad. Změnit to mají školní logopedové

Patlají, koktají, a celkově mají problém mluvit. Řeč je o dětech, které čeká školní docházka. Když měly pedagogicko-psychologické poradny jmenovat nejčastější důvody, pro něž vydaly doporučení o odkladu docházky, ve více než osmdesáti procentech zmiňovaly celkovou nezralost dítěte a ve více jak padesáti procentech právě logopedické vady a poruchy řeči.

Michaela Prešinská: Studenti prožívají historii na vlastní kůži, říká lektor Spáčil

Před dvěma lety se v Praze studentům otevřelo Gymnázium Paměti národa. Projekt vznikl pod záštitou neziskové organizace Post Bellum a zaměřuje se na moderní dějiny, občanskou a mediální výchovu, ale i netypické metody učení. Mezi ty patří například výchovně dramatický styl vyučování, během kterého se studenti fiktivně stávají součástí historické události. Ve svých hodinách takový postup využívá šestadvacetiletý lektor a metodik Tomáš Spáčil.

Dominika Hromková: Problém moderních dějin? Musí se moderně učit, říká dějepisář a mění žáky v badatele

Dějepis jsme končili druhou světovou válkou, vzpomínají většinou dospělí na školní léta. Jejich děti jsou dál. Na základních školách se dostanou až k sametové revoluci a pádu železné opony. Přesto pro ně dějepis pořád znamená hlavně učení letopočtů místo pochopení souvislostí a poučení pro současnost. Někteří kantoři se ale rovnou snaží vyučovat tak, aby děti historie bavila a měla pro ně smysl.

Jiří Mach: Šéf školní inspekce – Mrháme schopnostmi dětí

Český vzdělávací systém je velmi zakonzervovaný a Česko kvůli němu mrhá schopnostmi žáků a studentů. Většina Evropy už funguje jinak, popsal v rozhovoru pro Právo ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal.

Zdroj: Právo 29. 6. 2023

 

Jak moc to bývá pro děti napínavé kolem vysvědčení?

 

Jsou školy, které poslední týden věnují řadě různých aktivit, nabízejí žákům akce od kulturních přes pohybové až po výjezdy. A i na nich hodnotí školní rok, aby to rozloučení nějak vypadalo. Hodně záleží na tom, jaká je atmosféra ve škole. A pak je otázkou, do jaké míry jsou žáci stresováni školou a do jaké míry rodiči.

 

Co by mohla škola dělat, aby nebyl velký stres?

 

Vzorové školy se hodnocení věnují celý rok, takže ani žáka, ani rodiče výsledek na vysvědčení nepřekvapí. To je právě formativní neboli průběžné hodnocení, které je mnohem důležitější než to, jak žák vstřebá vysvědčení. A i rodič má průběžnou informaci, jak vzdělávání probíhá.

 

I od odborníků slýcháme, že se ve školách rozmáhá benevolence, samá zábava, ale kdo děti naučí pracovat?

To je nepochopení, protože v jakémkoli pracovním prostředí vytváříme příznivé klima, abychom byli schopni zátěžové situace zvládat. I žáci mají procházet testováním, mají absolvovat písemnou práci.

 

Jeden učitel řekne, že žáky musí škola bavit, druhý, že škola není Disneyland…

 

V tomto smyslu se ale nebavíme o zábavě, ale o zaujetí, získání pozornosti. Přemýšlejme o tom, že v 1. a 2. třídě se děti do školy těší.

 

Pak už to ale dramaticky padá. Co se děje, že v 9. třídě čeští žáci mají školu nejméně rádi. To vychází ze všech mezinárodních šetření. Je jich 90 procent.

 

Co s tím?

 

Asi to je překvapení, ale z jedné naší analýzy víme, že to, aby se děti do školy těšily, nespočívá v tom, že se nebudou učit nebo že na ně budou nižší nároky. Samy to říkaly. Ale kdy je člověk nejvíc aktivní? Když ho něco zajímá a baví. A tady pak můžeme nároky maximalizovat.

 

Musí se formativní hodnocení nutně pojit se slovním – tedy bez známek, zato s popisem posunů a nedostatků v předmětech?

 

To jsou dvě odlišné věci. Formativní hodnocení je průběžné sledování a vyhodnocování pokroků žáka. Učitel zná techniky, které uplatňuje v průběhu každé hodiny, a tím získává průběžnou informaci. A pak mu poskytuje zpětnou vazbu, na jaké problémy je třeba se zaměřit. Navíc má informaci o tom, jak má k žákovi přistoupit, jaké metody uplatnit.

 

Při frontální výuce učitel stojí před třídou a hlásí se mu ti žáci, kteří znají odpověď. Ale jedna z technik formativního hodnocení spočívá v tom, že se vám hlásí pouze žáci, kteří se potřebují na něco zeptat. Učitel je podle náhodného výběru v kontaktu s žáky neustále. 

 

Právě ten kontakt je důležitý a učitel je na jeho základě schopen efektivněji reagovat. Ví, kde se posunul a kam by měl směřovat, a celkově mu to umožňuje daleko lépe diagnostikovat potenciál žáka. Při frontální výuce má ale přehled jen o skupině žáků, kteří se posunují, ale o některých třeba neví vůbec nic.

 

Kvůli covidu stouply na významu podpůrné pozice školního psychologa, speciálního pedagoga. Jak moc ještě na školy prokletí lockdownů doléhá?

 

Pozice těchto expertů je důležitá, protože lockdowny se negativně podepsaly na duševním zdraví žáků, zejména kvůli absenci jejich socializace. Děti a jejich vztahy se přesunuly ze školního prostředí do nekontrolovaného prostředí sociálních sítí, s čímž je spojena kyberšikana, prostředí je anonymní.

Psychologové jsou přetížení, přitom by je školy měly mít kdykoli k dispozici, aby byli s žáky v kontaktu každý den a pomohli tak předcházet problémům, které mohou mnohdy končit i fatálně.

 

Ale také máme polovinu škol, které jsou malé, a je jasné, že tyto experty nemohou zaměstnat. Je třeba vytvořit systém sdílení těchto pozic.

 

Posílila se vlivem covidu počítačová gramotnost?

 

Určitě a pozitiv bude víc. Například řadě učitelů se v distanční výuce ukázalo, že už jim nestačí jen ověřovat znalosti. Náhle viděli žáky v jiných situa­cích. Viděli, že spolu komunikují, spolupracují. Když třeba učitel musel zadávat víc úkolů, třeba nějaké prezentace, tak se najednou divil, jak to zvládl žák, od kterého to vůbec nečekal.

 

Forma výuky žáky nutila více se projevovat než ve třídě. Už nebyli v prostředí, kde zvedají ruce jen tři pořád stejní žáci. Takže se aktivizovalo víc žáků a učitelé začali víc přemýšlet o podobě hodnocení. Zjistili, že známka jim nestačí a že je třeba k tomu dodávat další hodnocení. A tak začali třeba k vysvědčení dodávat ještě další hodnotící text.

 

Jestliže tedy máme kolem pěti procent škol užívajících slovní hodnocení, nyní jejich počet poroste?

 

Asi ne, protože učitelé silně narážejí na odpor rodičů. Pro ně je to neznámá forma a babičky chtějí dávat bonboniéru za jedničku. Domácí prostředí známkami žije více než sto let. Jenže pokud chceme něco rozvíjet, inovovat, tak to musí být v harmonii se všemi aktéry. Nicméně formativní hodnocení lze dělat i se známkami.

 

Jak si čeští žáci vedou v mezinárodním srovnání?

 

Ve čtenářské, matematické i přírodovědné gramotnosti už dvacet let stejně. A to přesto, že jsme byli zpočátku podprůměrní, pak průměrní a teď nadprůměrní. To je dáno tím, že se do šetření zapojují další a další země typu Írán, Tádžikistán. A díky nim jsme nad světovým průměrem. Ale bodů máme zhruba pořád stejně.

 

To nám indikuje, že náš vzdělávací systém je zakonzervovaný. Učíme pořád stejně a na nějaký vývoj vůbec nereagujeme.

 

To je dáno tím, že stárne učitelský sbor, anebo mu chybí podpora?

 

Obojí. A ještě tam hraje významnou roli to, že věříme, že náš způsob vzdělávání posledních třicet let je ten nejlepší.

 

Věříme, že když budeme už od prvního stupně vytvářet třídy s nějakým zaměřením a do nich dávat děti, které jsou na tom třeba jazykově lépe než ostatní, tak že bude u nich vzdělávání rychlejší. Že když je budeme dávat do víceletých gymnázií, že to pro ně bude mít daleko větší přínos. A těch stereotypů je víc.

 

Před třiceti lety si i řada jiných školních systémů myslela, že vytváření homogenních tříd je lepší. Ale před 25 až 20 lety se vyhodnotilo, že to nepřináší pro žáky kýžené efekty, a dospělo se k heterogenitě, tedy ke školám bez bariér, bez žádného zaměření, učí se všichni společně.

 

Má to celou řadu efektů. Ale v prvé řadě to klade mnohem větší nároky na učitele. Ve výsledku je to však mnohem efektivnější. Jsme možná poslední země v Evropě, kdo na homogenitu věří. Ti, kteří byli za námi, už jsou před námi. To jsou Německo, Polsko, Estonsko.

 

Jsou tedy víceletá gymnázia brzdou?

 

Nejsou tím přínosem, který si myslíme, že mají. Když jsme loni testovali 5. a 9. třídy, sledovali jsme i socioekonomický status dítěte. To je právě ten vliv rodinného prostředí, který má klíčovou roli. To rodiče děti tlačí, podporují je, což je zcela přirozené. Čím vyšší vzdělání rodiče mají, tím víc vnímají vzdělání jako důležité.

 

Ukázalo se, že pokud má běžná základní škola stejné složení dětí z hlediska jejich socioekonomického statutu jako víceleté gymnázium, tak dosahuje v testech velmi podobného výsledku.

 

A také se ukazuje, že máme nemalou skupinu základních škol, které mají žáky s průměrným i podprůměrným socioekonomickým statusem a dokážou dosáhnout srovnatelných výsledků jako víceletá gymnázia. Ale přidaná hodnota těchto škol je nesrovnatelná.

 

Proto ostatní školské systémy jdou do heterogenity, protože nutí učitele více s dětmi komunikovat, získávat zpětnou vazbu, uplatňovat aktivizující pedagogické přístupy, poskytovat formativní zpětnou vazbu, být schopni třídu řídit.

 

Nemá na té strnulosti podíl i plošné testování, tedy přijímačky na střední školy a maturity?

 

Hlavně přijímačky. Výuka se neproměňuje také proto, že musí učitelé probrat všechno, co může být u přijímaček. Za to je rodiče hodnotí. A proto mají předimenzované učivo. Jenže když to probírají, ještě to neznamená, že se to všichni žáci naučí a osvojí si to.

 

Je nutné nejen proměnit organizaci přijímaček, aby žáci, kteří mají schopnosti se vzdělávat v některých oborech, na ně i dosáhli. Nemusí to být na vy­sněné škole, ale je třeba, aby byli aspoň v daném oboru. A pak je třeba změnit obsah výuky, který bude více zaměřen na aplikaci znalostí.

 

Co si slibujete od digitalizace přijímaček?

 

Pokud si žáci budou určovat pořadí preferovaných škol, zvyšuje se pravděpodobnost toho, že se žák bude vzdělávat v oboru, o který má zájem. Nebude to třeba elitní gymnázium, ale méně známé gymnázium opodál.

 

Letošní přijímačky ukázaly obrovské rozdíly mezi regiony, kdy deváťák s výbornými výsledky se nedostal z kapacitních důvodů na gymnázium, zatímco o pár kilometrů dál slavili úspěch mnohem slabší žáci. Jak moc mrháme schopnostmi dětí?

 

Strašně. Uvědomme si navíc, že v ČR dosahuje 22 procent dětí vyššího vzdělání než jejich rodiče. A pokud je v Praze vysokoškolsky vzdělaná polovina populace, tak je tam tlak úplně jiný než na Ústecku. Ale to neznamená, že tam jsou hloupější děti, jen tam nemají podporu rodiny.

 

Správně by přijímačky měly určit bodovou hranici, kdy žák na maturitní obor má, nebo nemá. Ale teď to vůbec nedokážou. Až 70 procent výsledku ovlivňuje rodinné zázemí, kdy rodiče připravují své děti na přijímačky za nemalé peníze mimo školu. To je ta největší brzda, která generuje obrovské neefektivity, kdy jen tři procenta dětí rodičů se základním vzděláním dosáhnou na vysokoškolské vzdělání. To je katastrofa. Slovensko je na tom lépe a průměr zemí OECD je 20 procent.

 

Co dělají lépe?

 

Mnohem více dbají o to, aby co nejvíc lidí nastupovalo na střední školy. Samozřejmě je tam vždycky část žáků, která tam nastoupit nemůže, ale je to třeba deset procent a specializují se trochu jinak. U těch ostatních je snaha odložit rozhodnutí o specializaci.

 

Heterogenní vzdělávání vám navíc umožňuje identifikovat i ty nadané. Jenže náš model, o kterém jsme přesvědčení, jak je super, identifikuje napříč základními a středními školami 40 tisíc nadaných. Ale mělo by jich být 200 tisíc.

 

Na učňáky by měli chodit manuálně nadaní, ale identifikují jich tam deset procent. Gymnázia by měla být pro rozumově nadané, takže by jich tam mělo být kolem 30 i 50 procent. Ale identifikují jich 15 procent.

 

Není výjimkou, že má škola problém s žákem, který tam vykřikuje a ruší ve třídě, a pošle ho do poradny, kde zjistí, že je mimořádně nadaný. Proto ve třídě vyrušoval.

 

Jsou i takoví, kteří mají poruchy chování, učení, protože nedostávali adekvátní úkoly, zadání, nebyli vytěžováni. Ale problém je, že to nadání nedříme v člověku, dokud ho někdo neobjeví, ale vyprchává. Takže o něj přicházíme.

 

Pomohlo by, kdyby se zkrátila povinná docházka do ZŠ na osm let a přibyly by dva povinné roky SŠ, jak o tom hovoří ministr školství Mikuláš Bek (STAN)?

 

Máme v populaci v průměru 6,2 procenta lidí jen se základním vzděláním. Evropský cíl je pod devět procent. Ale u nás je potíž, že nám ten podíl narůstá.

 

A máme velký podíl těch, kteří vystudují obor, ale nenastoupí ani do příbuzného oboru, ale do úplně jiného. Přitom třeba učební obory jsou finančně nejnáročnější segment vzdělávání a má takovéto výsledky.

 

Ale prodloužení docházky na SŠ dává smysl. Jsme jedna z mála zemí v Evropě, která to nemá.

 

A neměla by se docházka prodloužit spíše v rámci mateřské školy?

 

To by nepochybně pomohlo. Každý rok předškolního vzdělávání významně zvyšuje úspěšnost vzdělávání na základní škole. Jsou různé projekty, na kterých se to potvrdilo.

 

Ale například jsme modelovali situaci v Mostě, kde jsou na tom s předškolní docházkou nejhůř. Vyšlo nám, že kdyby se nám podařilo všechny tří- až pětileté děti dostat do školek, tak i při současné podobě, kvalitě a organizaci vzdělávání by ve čtvrtém ročníku dosáhly průměrné úspěšnosti v testech čtenářské, matematické a přírodovědné gramotnosti. Jen proto, že by absolvovaly tříleté předškolní vzdělávání.

 

Pokud bude povinná SŠ…

 

…tak se bude muset změnit celá struktura. Není možné, abychom tam měli 280 oborů se svými rámcovými vzdělávacím programy. To není nikde v Evropě. Ani 140 oborů. Žáci musí získávat všeobecnější základ, aby se uměli efektivněji a rychleji specializovat.

 

Ale taky zaznívá, že dnes ještě mohou na učilištích ukázňovat žáky hrozbou vyhození ze školy, o což by přišli.

 

To by bylo jenom dobře. To je pedagogika 19. století. Negativní motivace funguje jen krátkodobě. Jestli na tom mám postavenou filozofii školy, tak je to cesta k zániku. To eskaluje demotivaci žáků, která se projevuje v postojích, chování. To je úplná destrukce.

 

Ale ano, oni mají složité žáky. Proto jsme také vydali tematickou zprávu, kde jsme popsali společné znaky úspěšných učňáků. Podařilo se nám je najít a prezentovat jako inspiraci pro ostatní. Ale ve většině je to tak, jak jste to popsal.

 

Jak se daří začleňovat Ukrajince do škol?

 

Různě. Jsou školy, kde jich mají desítky, dokonce i třeba stovku. A když mám jednoho dva ve třídě, je to něco jiného, než když mám homogenní třídu.Největší problém je i u těch, kteří už jsou tady delší dobu, jazyk. Nemáme dostatek učitelů, kteří umějí učit češtinu jako cizí jazyk. Druhá věc je, že ne všude je dostatečná hodinová dotace. Mělo by to být alespoň tři hodiny týdně, ale řada škol jich má jen jednu či dvě.

 

Problém je i to, že školy výuku češtiny zařazují do okrajových částí. Běžte se ve dvě hodiny po obědě někam učit… Ale jsou školy, které to zařazují do rozvrhu smysluplně.

 

Ale celkově je zde významný podíl ukrajinských žáků, kteří stále nezvládají češtinu, což je výrazně limituje.

 

Zhruba sedm let výrazně rostou výdaje na vzdělávání, zejména v rámci platů učitelů. Má to nějaký přínos?

 

Na to je brzo. Určitě se to projevilo v zájmu uchazečů o učitelství. A k tomu zejména tyto investice směřovaly, protože učitelé chybějí.

 

 

 

 

Lucie Kocurová: Co potřebuje dětský mozek, aby se mohl učit? Dobré vztahy a odpočinek

Děti se nejlépe učí, když se ve škole cítí dobře a prostředí na ně klade takové nároky, na jaké jsou vývojově zralé. Tak by se ve stručnosti dal shrnout přístup, který prosazuje centrum Intricate Roots. To založila v americkém Denveru psycholožka Jessica Pfeifferová. „Dítě potřebuje cítit, že je ve škole vítané. Potřebuje dostatek pohybu i odpočinku. Nemůžeme na děti pořád jenom mluvit, to nevede k lepšímu učení,“ říká. V Praze vystoupila na konferenci s názvem Trauma respektující přístup jako klíč k podpůrnému prostředí ve škole, který pořádala nevládní organizace Society for All.

Anna Brzobohatá: O prázdninách děti dobíjí baterky. S plánováním volna ale potřebují pomoci i ty starší, připomínají odborníci

Žádné zvonění na první hodinu, vstávání podle budíku nebo psaní úkolů. Celkem 61 dní bez sezení v lavicích čeká letos na školáky během prázdnin, kdy nabírají síly. Mladší zpravidla jezdí na tábory či k prarodičům, starší teenagery v prvních ročnících na středních školách už podobné trávení volna ale moc neláká.  

Josef Mačí: Zruší se deváté třídy, a bude na důchody? Jaké změny se chystají na školách

Analýza. Třetí ministr školství této vlády, nová sprcha nápadů. Školní docházka se má prodlužovat, ovšem 9. třída rušit. K tomu se budou možná slučovat školy a dojde i na třeskuté téma víceletých gymnázií.

Linda Bartošová: Duševní potíže má v Česku už třetina dětí. Terapeutka popisuje varovné signály

"Změna koníčků, opouštění věcí, které jsem měla ráda a nějak mě dobíjely. To všechno jsou momenty, kdy je třeba zbystřit a sledovat to, co se děje," říká ředitelka organizace Nevypusť duši Barbora Pšenicová k tomu, kdy by měli rodiče začít dávat větší pozor na to, jak se jejich dítěti vede po psychické stránce. "To vše ale hned nemusí znamenat duševní onemocnění," uklidňuje expertka.

Radka Hrdinová: Potřebujeme radikální změnu, jinak zůstaneme napořád pozadu, myslí si Michaela Horvathova

V otázce revize kurikula nám nebude stačit evoluce, říká spoluzakladatelka organizace Beyond Education, která se zaměřuje na rozvoj a měření kompetencí. 

Josef Mačí: Je jim přes dvacet a teprve maturují. Bek chce zarazit taktizování s odklady

Proč máme jeden z nejvyšších počtů odkladů povinné školní docházky v Evropě? Podle ministra školství Beka s nimi rodiče také taktizují, aby zvýšili šance dětí při přijímačkách na víceletá gymnázia i další chtěné střední školy.

PS Wellbeing, Partnerství 2030+: Jak zvládnout stres kolem vysvědčení

Diskuze kolem Jednotné přijímací zkoušky dolehla i k uším rodičů dětí na prvním stupni a ukázala, že o přijetí na vysněnou školu často rozhodoval každý detail, včetně bodového ohodnocení za známky na vysvědčení. I to vytváří na děti i rodiče velký tlak – vždyť jde přece o jejich budoucnost. Jak vypadá ideální stav komunikace mezi školou, rodičem a žáky? A co je to tripartita? Jak reagovat, když vysvědčení nedopadne podle původních představ? Jak zachovat chladnou hlavu?

Barbora Taševská, Kristýna Barchini: Individuální přístup k dětem je k nezaplacení. Soukromých škol přibývá, platí se i 60 tisíc ročně

Počet soukromých škol v Česku se za deset let ztrojnásobil. V roce 2012 jich bylo devadesát, loni už téměř tři sta, vyplývá z dat ministerstva školství. A další vznikají. Třeba v Radnici, místní části Pavlova na Šumpersku. Zájem o ně mají lidé i přesto, že docházka do takových škol se platí. V případě soukromé školy v Řepici na Strakonicku i 60 tisíc korun ročně. 

Michaela Ryšavá: Nouzové řešení. Obce dávají rodičům tisíce na soukromé školky, jejich jsou i letos plné

I když se v posledních týdnech mluví hlavně o nedostatku míst na středních školách, neznamená to, že ve školkách jsou kapacity dostatečné. Umístit sem tříleté dítě je stále na mnoha místech téměř nemožné, zejména v menších obcích kolem Prahy a Brna. Radnice se sice snaží zakládat dětské skupiny nebo rozšiřovat stávající školky, často ale ani to nestačí. A tak přispívají na soukromé hlídání. 

Kateřina Lánská: Dětí je moc a škol málo. Nová hygienická norma problém vyřeší ale jen částečně

Nová hygienická norma má pomoci řešit problém s kapacitami škol. Návrh by také měl reflektovat podobu podobných nařízení pro školské stavby i v ostatních zemích Evropské unie a zohledňovat soudobé trendy v ekonomické a ekologické udržitelnosti staveb.

Michal Mareš: Deset džobů budoucnosti. Které obory čeká v příštích letech rozmach a jak je na ně Česko připraveno

Umělá inteligence a konkrétně její část věnující se strojovému učení v nadcházejících letech pořádně zamíchá s trhem práce. Světové ekonomické fórum ve své analýze Future of Jobs Report uvedlo, že právě v této oblasti se budou mezi lety 2023 a 2027 nacházet nejrychleji rostoucí pracovní pozice.

Jan Pokorný: Střední školství potřebuje urgentní změnu. Navýšit kapacity čtyřletých gymnázií, říká sociolog Prokop

Sociolog Daniel Prokop ze společnosti PAQ Research zdůrazňuje potřebu změny školství, zejména v oblasti čtyřletých gymnázií. „Děti, které by mohly jít na vysokou školu a táhnout republiku, tak skončí v nějakých profesích, které je nezajímají,“ řekl. Podle Prokopa je třeba apelovat na to, aby gymnázia otevřela co nejvíce čtyřletých tříd a je nutné omezit extrémní specializaci středních odborných škol.

Tereza Hübscherová: Náměstek Nantl – České školství má zpoždění patnáct let. Dnešní děti budou dělat profese, které ještě ani neexistují

„Nebavíme se o tom, jak připravit školství na budoucnost, ale o tom, jak školství dostat do souladu s realitou, která už nastala,“ řekl v rozhovoru pro deník FORUM 24 náměstek ministra školství Jiří Nantl. Hovořil o tom, že je potřeba posílit nabídku všeobecného vzdělávání na středních školách a proč je podle něj tím správným krokem zavedení všeobecných lyceí. Zdůraznil alarmující zprávy o čtenářské gramotnosti žáků učilišť a prozradil, v čem je problém digitalizace přijímacího řízení už příští rok.

Jana Nováčková: Jan Kovařovic 90!

Patří mezi ty, na jejichž myšlenkách dnes stavíme. Spoluzakládal NEMES i SKAV (mj. je autorem názvu Stálá konference asociací ve vzdělávání), pracoval v jejich výborech, podílel se na formulaci řady vizí a dokumentů. Vždy skromný a nenápadný, ale bez něho si devadesátá léta v oblasti vzdělávání neumíme představit. Seznamte se prosím.

Zelení vyzývají vládu: Postavte dočasné střední školy pro studenty ze silných ročníků!

Výjimečná situace si žádá výjimečné kroky – podobně jako za covidu. Tehdy vláda ve spolupráci s armádou zřídila v Letňanech polní nemocnici s kapacitou 500 lůžek. Nyní má tři měsíce na to, aby zřídila v Praze a jiných vhodných místech „polní střední školy“. Ty umožní studovat části mladých lidí, které kolaps kapacity středních škol vytlačí z dalšího studia.

Až 33 žáků v jedné třídě. Královéhradecký kraj už letos umožní navýšení kapacit tříd na středních školách

Královéhradecký kraj letos umožní navýšení počtu přijímaných žáků do prvních ročníků maturitních oborů na 19 krajských středních školách. Maximálně tak školy můžou přijmout na základě radou schválené výjimky až 33 žáků do jedné třídy. Kraj k této možnosti přistoupil z důvodu vysokého převisu na některých oborech ve středním školství.

Markéta Boubínová: Snažíme se, aby žáci neodcházeli do Prahy. Míjí se nám ale nabídka s poptávkou, říká středočeský radní

Ve většině Středočeského kraje je dostatek míst na středních školách, problémy jsou především v okolí Prahy, říká radní pro vzdělávání Milan Vácha (STAN). V rozhovoru popisuje, jaké má kraj plány a jak chce vyřešit přetlak deváťáků zejména na maturitní obory v příštích dvou letech, kdy bude situace podle stávajících dat ještě horší než letos. 

SKAV: Postavení asistenta pedagoga potřebuje změnu, ne ale v té podobě, jak ji navrhuje ministerstvo školství

Před dokončením je návrh novely školského zákona, která výrazně ovlivní dostupnost asistenta pedagoga pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami. Důvodů připravované změny je více, od větší stability zaměstnání pro asistenty pedagoga, přes snížení administrativní zátěže pro školu, po větší kontrolu nad náklady na platy pro stát. Způsob, jakým ministerstvo školství nový systém připravuje, ale vzbuzuje značné obavy – ve školách, poradenských zařízeních, ze strany rodičů i odborné veřejnosti.

MŠMT: Národní konvent o vzdělávání

Kvalitní vzdělávací politika je cestou k lepší budoucnosti i prosperitě a podílet se na jejím formování by měli mít možnost všichni – jak odborníci, tak široká veřejnost. To byl také hlavní impuls, proč se ministr školství Mikuláš Bek rozhodl zřídit Národní konvent o vzdělávání – odbornou diskusní platformu, kde na pravidelných zasedáních dostane každý člen příležitost k otevřenému dialogu o připravovaných změnách v oblasti školství.

Lucie Slejšková: Revize kurikula běží už řadu měsíců, možná bychom ale měli přibrzdit

Podle původního plánu bychom již na konci tohoto roku měli mít zbrusu nové, provzdušněné a moderní kurikulum, rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Zatím to ale nevypadá, že by složitý a komplexní proces revize RVP mířil k jasnému a přehlednému výsledku. Tím je nejen nový dokument, ale i promyšlené postupy, jak se díky němu promění výuka na českých základních školách. Revize běží už několik měsíců, ale jsme opravdu ve finále? A je dobré spěchat?

Jitka Polanská: Kurikulum nemá být pro učitele svěrací kazajka. Bez jejich zapojení se reforma nezdaří, říká profesor Mark Priestley

Jak má vypadat funkční a srozumitelné kurikulum? Jednou z těch nejdůležitějších věcí je jasné vyjádření, čeho se snaží dosáhnout, říká Mark Priestley, který vystoupil na nedávné konferenci Kurikulum 2023 v Praze.

Tiago Forte: Pořiďte si druhý mozek. Uspořádejte si digitální život a uvolněte místo pro svůj tvůrčí potenciál

Cítíte se zavaleni informacemi, které se vám nedaří efektivně vyhodnocovat, třídit a využívat? Nebo jen chcete zdokonalit své poznámkové workflow? Tato kniha vám bude skvělým pomocníkem.

Václav Pešička: Všeobecné nebo odborné vzdělávání? Potřebujeme kombinaci obojího, soudí analytik pracovního trhu

Poslední týdny a měsíce se v Česku řeší střední školství ze všech možných úhlů. Všichni věděli, že po nedostatku míst na mateřských a základních školách přijdou potomci tzv. Husákových dětí před brány těch středních. Přesto i tady na ně není náš vzdělávací systém připraven. Stát hází vinu na kraje, kraje na firmy, všichni pak na stát. Problematiku školství budeme řešit příští měsíce i roky. Kromě toho jde o klíčové téma pro byznys i ekonomiku.

Michaela Ryšavá: Gymnázia zůstanou výběrová, výrazně ale zredukujeme učňovské obory, říká ministr Bek

Stovky zoufalých dětí, které stále nevědí, na jakou střední školu v září nastoupí, mohou ve výsledku přinést velké změny v celé podobě školství. „Před námi je chvíle pro, neříkejme revoluci, ale hodně důkladný facelift,“ říká v rozhovoru s HN ministr školství Mikuláš Bek (STAN). V něm mluví o možném konci některých učňovských oborů a důvodech pro prodloužení povinné školní docházky.

Michal Chládek: Poslankyně Zajíčková – základní škola by měla trvat osm let

Citace z perexu článku pro Novinky.cz: „Vybrat si pro své dítě základní či mateřskou školu podle kvality či umístění, to by podle poslanců napříč spektrem nemělo být možné.“ To by znamenalo zákaz spádové turistiky, tzn. zápisů dětí na základní a mateřské školy v obcích, kam je rodiče účelově přihlašují k trvalému bydlení. Poslankyně za ODS Renáta Zajíčková ale říká: „Je přirozené a pochopitelné, že rodiče mezi odlišnými školami hledají pro děti tu správnou. Spádovou turistikou pak pouze obcházejí pravidla, která jsou zcela evidentně špatně nastavená.”

Lucie Kocurová: Na střední odborné škole jsem spokojený. Mám svobodu, jakou bych na gymnáziu neměl, říká nejinspirativnější učitel Česka

Dnes se stal nejinspirativnějším učitelem Česka pro rok 2023, v okolí Frýdku-Místku ho ale znají už dávno. Roman Gӧttlicher tam učí na střední škole, je koordinátorem projektu Dějepis+ a pomáhá ostatním učitelům, aby učili lépe. Do ceny Global Teacher Prize CZ ho přihlásili jeho studenti. „Napřed jsem jim skoro vynadal, ale pak jsem pochopil, že to je pro mě obrovská čest a uznání,” říká.

EDUin: prostředky na efektivní podporu učitelů a komunikace s veřejností, úkoly pro ministra školství. Ministrova vystoupení odrážejí odhodlání řešit problémy. Které to jsou?

Nový ministr školství Mikuláš Bek má před sebou relativně krátké období, úkolů před ním přitom leží celá řada. Ministrova první vystoupení odrážejí odhodlání je razantně řešit. Kulatý stůl SKAV a EDUin se zaměřil na to, v jakých úkolech má ministerstvo pokračovat a které by naopak bylo lepší ukončit nebo pozměnit. Diskutující vybrali také pět priorit, kterým by se nový ministr měl věnovat přednostně. Nabízíme vám shrnutí podstatných momentů diskuse.

Jiří Nantl se stal novým náměstkem ministra školství

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy Mikuláš Bek jmenoval nového náměstka člena vlády, kterým se stal Jiří Nantl. Ten v minulosti na ministerstvu školství již působil, a to mj. jako náměstek pro oblast legislativy, strategie, mezinárodních vztahů a záležitostí EU a vedl práce na přípravě Strategie vzdělávací politiky 2020, předchůdce současné Strategie 2030+. 

Aneta Gáborová: Jak si vedou naši dětští čtenáři? Nadprůměrně, ale málo si věří

Česká školní inspekce vydala zprávu k mezinárodnímu výzkumu PIRLS 2021, ve kterém se porovnávají výsledky čtenářských dovedností dětí čtvrtých tříd v téměř šedesáti zemích světa. Výzkum je přínosný i v tom, že kromě dvacetiletého mapování výsledků žáků v testu ověřující schopnost porozumět textu, nabízí vhled do toho, jak se děti z různých koutů světa ve škole učí číst nebo jak hodnotí své čtenářské schopnosti.

Jana Potužníková: Psycholožka Šárka Miková –­­ Puberta není jen o hormonech. Mozek dětí prochází náročnou reorganizací, které nerozumíme

Puberta a náš přístup k ní dokonale odráží změny v celé společnosti. Zlom mezi dětstvím a dospíváním je čím dál razantnější i rychlejší, podle posledních poznatků neurovědy přichází už zhruba v jedenácti letech. A přestože si o tom všichni povídáme, připravení většinou nejsme. Puberta tak přináší intenzivní momenty, kdy je potřeba se zastavit a zkusit je pochopit – abychom dál mohli rozumět svým dětem a ony samy sobě. Co nám v tom brání?

Vojtěch Šeliga: Bek – chystám se zavést nové typy vysokých škol. Také ty střední se výrazně promění

Delší povinná docházka by se mohla týkat již dětí, které nastoupí na základní školu v roce 2026, střední školy mají být více všeobecné a naopak odborné znalosti by studenti mohli získat na nově vzniklých polytechnikách. Čerstvý ministr školství Mikuláš Bek (STAN) v rozhovoru pro CNN Prima NEWS hovořil o svých plánech na reformování českého vzdělávacího systému.

Středočeský kraj uvolní 90 milionů korun na rozšíření škol, rozhodli zastupitelé

Obce ve středních Čechách, které se potýkají s nedostatkem míst v mateřských a základních školách, mohou žádat o peníze od kraje na rozšiřování kapacity škol.

Dvakrát o dětech mimo hlavní proud

V posledních týdnech byly zveřejněny dvě práce, které si zaslouží pozornost. Obě se týkají dětí, které stojí (z různých důvodů) mimo majoritní společnost a na obou se podílela společnost PAQ Research.

Proč dávají i rodiče z měst své děti na venkovské školy? Nechtějí stres a anonymitu, ukázal unikátní projekt

Proč jsou některé vesnické školy žádanější než jiné? A čím vábí dokonce i rodiče městských dětí? Je prestiž to nejdůležitější, co rodiče pro své děti hledají? Na tyto otázky se zaměřil multidisciplinární projekt Žádané školy: Podmínky volby základní školy ve venkovském prostoru. A ukázal, že well-being žáků a komunita je pro rodiny mnohdy podstatnější než prestiž školy.

Jan Stránský: Dětští TikTok notorici. Lék mají (doslova) v rukách rodiče

„Možná by nejlepší prevencí a léčbou dětské závislosti na sociálních sítích bylo, kdybychom my, dospělí, přestali bez ustání civět do displejů.“

Petr Honzejk: Nemáš gymply? Hoď tam učňáky! Česko je země všudypřítomné babicovské improvizace

Průšvih s nedostatečnou kapacitou českých středních škol vstoupil po fázi zděšení do fáze heroické improvizace. „Naplníme třídy až po střechu!“ hlásí kraje, které na řešení problému léta důsledně kašlaly. „Co takhle příští rok neotevřít šestiletá gymnázia, aby byla místa na čtyřletých?“ perlí zase exministr školství Robert Plaga, který pro odvrácení kalamity nehnul prstem, když na to byl ještě čas. Je to sice pořád lepší než postoj bývalého šéfa lidovců, křesťana Pavla Bělobrádka, který navrhuje nedělat nic. A to s buddhistickým argumentem, že si děti ze silných ročníků vlastně mohou samy za to, kdy se tak nevhodně narodily. Ale je to spíše smutná komedie.

Zuzana Machálková: Emoční vyčerpání a cynismus. Nový výzkum představuje, jak jsou na tom čeští učitelé a učitelky

Nadměrný stres v práci zažívá podle zahraničních studií zhruba polovina učitelů a učitelek. Jak je to v Česku se v současnosti snaží zjistit vědci z Národního institutu SYRI – v jednom z největších výzkumů duševního zdraví na pracovišti mapují mimo jiné i to, kolik pedagogů zažilo vyhoření a jaké faktory na to měly vliv. Výsledky by pak mohlo využít třeba i ministerstvo školství.

Změní umělá inteligence české školy k nepoznání?

Umělá inteligence vtrhla ve velkém do našich životů a čím více z nás ji používá, tím rychleji se učí. Bořivoj Brdička, přední český expert na informační technologie ve školním prostředí a na digitální wellbeing a člen pracovní skupiny Wellbeing v Partnerství pro vzdělávání 2030+, uvádí, že umělá inteligence v blízké budoucnosti dokáže převzít celou řadu činností, které dnes vykonávají učitelé. Měli by se lidé na celém světě bát, že budou nahrazeni? A jak v těchto časech plných turbulentních změn připravovat děti a mladistvé na budoucnost?

Startují Týdny mediálního vzdělávání. O diskuzi s novináři na školách či materiály do výuky se přihlásilo přes 150 českých škol

Už posedmé pořádá vzdělávací program Jeden svět na školách (JSNS) společnosti Člověk v tísni několikatýdenní akci na podporu mediální gramotnosti mladých lidí s názvem Týdny mediálního vzdělávání. Do letošního ročníku se zapojilo přes 150 škol v 85 městech.

Harvard je nejlepší univerzitou na světě, z českých je nejvýše Univerzita Karlova

Nejlepší vysokou školou na světě je podle nového vydání žebříčku Centre for World University Rankings americká Harvardova univerzita. V první pětce se kromě ní umístily ještě MIT a Stanfordova univerzita a dvě britské instituce – univerzity v Cambridge a Oxfordu.

Josef Mačí: Vysoké školy králi průměrnosti. Chceme ale špičkovou vědu, říkají experti

Jak posunout vysoké školství, aby Česko mohlo být světově úspěšné. O tom diskutovali vědci v rámci Neuron Online Clubu, který můžete zhlédnout ze záznamu na Seznam zprávách.

Ondřej Šteffl: Naše děti mají vychovávat nejen učitelé, ale také právníci, lékaři, vojáci a další lidé z praxe

Chceme-li budovat moderní školství, musíme do výuky přilákat více lidí se zkušenostmi z reálného světa mimo školu. Současně je ovšem třeba zajistit kvalitu výuky. Novela zákona o pedagogických pracovnících, která se nyní projednává ve sněmovně, je sice malý krok, ale rozhodně správným směrem. A je to velká výzva pro pedagogické fakulty.

Zuzana Hronová: Gymnazista mechanikem? V přijímačkách nás dohnala chyba z roku 2012, míní expert

V Česku se dlouho mluvilo o tom, že by neměla vznikat žádná nová gymnázia, že je potřeba děti hlavně na učilištích a že některé střední školy by se měly zrušit. Kraje nevarovalo, že se jim mimořádně silný populační ročník nevešel v roce 2012 do školek. Nepřichystaly se na jeho nástup na střední školy. Výsledkem je letošní velký převis u přijímacích zkoušek a také velký rozchod poptávky dětí a rodičů s nabídkou středoškolského studia. Málokdo se dostal na školu, na níž opravdu chtěl. Podle vzdělávacího experta Tomáše Feřteka bude kvůli tomu řada studentů demotivovaná.

Tomáš Pancíř: Ministr školství – Na vysoké školy chodí příliš staří studenti. I proto navrhuji zrušení deváté třídy

Příliš mnoho žáků, příliš málo míst ve školách. To je problém, který nyní řeší rodiče a děti po celém Česku. Nový ministr školství si dokáže představit řešení nedostatku míst v některých oblastech země například zavedením Státního fondu vzdělávací infrastruktury. „Je namístě vnést do toho systému nějaký stabilizující prvek,“ říká ministr školství, mládeže a tělovýchovy Mikuláš Bek (STAN) v pořadu Radiožurnálu.

Jan Zeman: Kdo může za chybějící místa na středních školách

„Nedostatek kapacit všeobecného vzdělání s maturitou by opravdu neměl být ve vyspělé zemi sváděn na to, že o něj žáci mají zájem.“

Jitka Polanská: Akademici se veřejných debat spíš straní, já jdu s kůži na trh, i když to někdy bolí, říká Daniel Münich

Učitelské platy už nejsou jen věcí jedné profesní skupiny – staly se věcí veřejného zájmu. Média a zainteresovaná veřejnost sledují, zda a kolik se učitelům přidá, a nikdo nerozporuje, že to je potřebné. Ještě před pár lety to ale nikoho moc nezajímalo, a ani ti, kdo si upřímně přáli lepší kvalitu vzdělávání, si nebyli jistí, zda se toho dosáhne tím, že se přidá učitelům. Lví podíl na změně uvažování má podle všeho Daniel Műnich a analýzy učitelských platů think tanku CERGE-EI IDEA, který vede.

Kulatý stůl SKAV a EDUin: Na co by se měl zaměřit nový ministr školství?

Zveme vás na online Kulatý stůl SKAV a EDUin, který se bude konat ve čtvrtek 18. dubna od 14 do 16 hodin online. Tématem květnové debaty jsou výzvy, které čekají nového ministra školství Mikuláše Beka. Sledovat ji můžete ZDE.

Saša Uhlová: Žalostný stav českého školství zasáhl tentokrát i elity

V Česku je přístup ke kvalitnímu vzdělání odepřen mnoha dětem. Souvisí to i se zkostnatělostí českého školství. Systematické selhávání vzdělávacího systému letos zasáhlo i děti z rodin, pro které je vzdělání priorita.

Expert: Pořádat vlastní přijímačky je pro školy složité, hodnocení je subjektivní

Připravovat vlastní přijímací zkoušky je pro střední školy složité. Sestavit test, který má zásadní dopad na budoucnost dítěte, je náročné časově i odborně. Hodnocení a třídění uchazečů na základě osobních pohovorů a motivace ke studiu je nejednotné, subjektivní a těžko prokazatelné, řekl předseda Unie školských asociací ČR – CZESHA Jiří Zajíček.

Anna Horáčková: Mileniálové jsou oproti svým rodičům méně ochotní uzavírat manželství a zakládat rodiny, ukázala studie

Takzvaní mileniálové – jinými slovy lidé narození mezi lety 1981 až 1996 – jsou vzdělanější oproti generaci svých rodičů a výrazně se liší i jejich životní styl. Právě to vyplynulo z mezigenerační studie think-tanku IDEA při institutu CERGE. Ta pomyslně zmrazila svět v letech 2006 a 2021, aby obě generace porovnala v podobném věku.

Kamila Minaříková: Služební byt nebo 400 tisíc k nástupu. Pokud kraje nenalákají učitele, bude zle

Českému školství stále chybí dostatek pedagogů. Představitelé krajů se chtějí vyhnout situaci, kdy nebude mít kdo nahradit učitele, kteří odejdou do důchodu. Snaží se proto nejen absolventy motivovat třeba nabídkou náborových příspěvků.

MŠMT: Unikátní šetření: jak jsou začínající učitelé připraveni na svou práci?

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy realizovalo v rámci reformy pregraduální přípravy učitelů unikátní pilotní šetření kompetencí a postojů začínajících učitelů a čerstvých absolventů učitelství. Šetření se zúčastnilo zhruba 500 čerstvých absolventů či studentů posledních ročníků učitelských programů, u kterých se předpokládá, že studium v nejbližších měsících dokončí, a přes 1 600 začínajících učitelů v prvních dvou letech praxe. Jedná se tedy o největší šetření svého druhu v ČR za posledních 30 let a v současné době probíhá jeho druhý ročník. 

Zuzana Růžičková: Zatrolené přijímačky

Umí současné přijímačkové testy roztřídit budoucí studenty? Mají pravdu kritici jednotné zkoušky, že je diskriminační a příliš náročná? A nebo se naopak mají na SŠ dostat jen studijní typy dětí a rodiny mají lépe vybírat školu?

Stanovisko organizací Učitel naživo, Učitelská platforma, Otevřeno a Začni učit! ke jmenování Mikuláše Beka ministrem školství

Ministra školství Vladimíra Balaše, který na vlastní žádost ve funkci končí, nahradí dosavadní ministr pro evropské záležitosti za hnutí STAN, senátor a bývalý rektor brněnské Masarykovy univerzity Mikuláš Bek. Do funkce byl jmenován 4. května 2023. Organizace Učitel naživo, Učitelská platforma, Otevřeno a Začni učit! připomínají, že pro změny ve školství je klíčová kontinuita, a tudíž věří, že nový ministr naváže na své předchůdce v důležitých reformách a projektech v oblasti přípravy a podpory učitelů i ředitelů, které jsou zásadní pro zkvalitnění celého vzdělávacího systému.

Knížka pro ostravské prvňáčky dostává konkrétní obrysy

Příprava zbrusu nové Knížky pro ostravské prvňáčky pokračuje mílovými kroky. Publikace, u jejíhož zrodu stojí Knihovna města Ostravy, cílí na podporu čtenářské gramotnosti a tříbení čtenářských dovedností ostravských dětí ve věku šesti či sedmi let. Financování smysluplného projektu schválili na prvním únorovém zasedání radní města, v současnosti je hotova korektura rukopisu, včetně série kontrolních otázek za každou kapitolou, jež ověřují porozumění textu, což je pro začínající čtenáře klíčová dovednost, kterou je nezbytné trénovat.

Radka Hrdinová: Nedostatek míst na školách je příznakem fatálního selhání veřejné správy, myslí si radní Milan Vácha

Nejdříve základní školy ve Středočeském kraji bojovaly s kapacitou základních škol, nyní se silnější populační ročníky hlásí k přijímacím zkouškám na střední školy a situace se opakuje. Podle radního pro oblast vzdělávání a sportu Středočeského kraje Milana Váchy jde o lokální problém v oblastech, kde počet žáků přerostl kapacity škol zamýšlené do značné míry ještě pro tzv. Husákovy děti. „Otázce, z čeho platit infrastrukturu spojenou s bytovou výstavbou, se vyhýbáme už třicet let. Vnitřní dluh už je obrovský a netýká se jen školství, to jen kolabuje jako první,“ říká Milan Vácha.

Čemu věříme ve vzdělávání? Tématem letošní konference Úspěch pro každého žáka byly hodnoty a to, jak formují vzdělávací systém

V pražském Centru současného umění DOX se 24. 4. uskutečnil již 11. ročník konference Úspěch pro každého žáka s podtitulem Čemu věříme ve vzdělávání. Téma hodnot není v rámci českého vzdělávání bohužel dostatečně diskutováno, přestože právě hodnoty jsou základem našich představ a očekávání o tom, jak by měl vzdělávací systém vypadat. “Že si mnohdy nerozumíme, může být dáno právě tím, že málo mluvíme o tom, čemu věříme a v čem vidíme hodnotu. Protože každé naše rozhodnutí, každá volba z toho vychází,” pojmenovala důležitost takové diskuse Hana Košťálová z organizace Pomáháme školám k úspěchu, moderátorka úvodního diskusního bloku konference.  

Vladimír Kroc: Plaga – Agenda přešlapuje na místě. Nastupující ministr musí být tvrdý ve vyjednávání o rozpočtu

Rezignujícího ministra školství Vladimíra Balaše ve funkci nahradí Mikuláš Bek. „Neustálé změny rozhodně posunu agendy nepřispívají,“ říká bývalý ministr školství Robert Plaga, který nyní předsedá Radě Národního akreditačního úřadu pro vysoké školství. Nastupující ministr by podle něj měl tvrdě vyjednávat o rozpočtu. „Byl bych nerad, aby učitelé ztratili důvěru v systém,“ dodává v rozhovoru s Vladimírem Krocem.

EDUin: Klady a zápory novely zákona o pedagogických pracovnících

V pátek 21. 4. 2023 sněmovna schválila dlouho diskutovanou novela zákona o pedagogických pracovnících. Stalo se tak po letech příprav, diskusí, sporů a komplikací, včetně té poslední, kdy předchozí sněmovna novelu nejprve odhlasovala a poté nechala odumřít. Ve finální podobě (kterou ještě bude muset potvrdit Senát a prezident) přináší několik desítek větších i menších změn, z nichž mediální pozornost si vysloužilo jen několik.

Ludmila Bakonyi Selingerová: Podpora vysoce citlivých dětí a práce s pohádkou

Termín vysoká citlivost se u nás v pedagogických a rodičovských vodách teprve usazuje, ale pro mnoho dětí jsou tyto poznatky a přístupy doslova průlomové. Pojďme se podívat, co vysoká citlivost je, jak je častá, čím se projevuje a jak k ní přistupovat tak, abychom dětem pomohli pochopit jejich nastavení a provedli je dětstvím a dospíváním jako zdravě sebevědomé, odolné a spokojené. 

Ondřej Šteffl: Rodiče – brzda pokroku ve vzdělávání

Většina z nás má dojem, že jsme vzdělaní a dobře připravení do života. A i když máme ke školám, kterými jsme prošli, výhrady a je nám jasné, že naše děti budou žít v jiném světě, stejně chceme pro své děti podobné vzdělání, jako bylo to naše. Jiné možnosti nám nikdo nevysvětluje, změny si neumíme představit, a tak je odmítáme.

Dominik Stein: Končíme, hrozí učitelky z mateřinek. Jako „hlídačky“ by měly méně stresu a vyšší plat

Dětské skupiny rezonují mezi rodiči i učitelkami mateřských škol čím dál víc. „Když o tomto návrhu mluvím s učitelkami, je mezi nimi znát rozladění z toho, jaký plat dostávají při 28 dětech ve třídě a za jakých podmínek by měly plat přibližně stejný nebo i vyšší při čtyřech dětech,“ popisuje situaci pro Lidovky.cz Natália Toflová, která je ředitelkou mateřské školy již 20 let.

Tereza Čapková: Nebát se učit a za katedrou zůstat. Mladí učitelé popisují svoje začátky

Jako učitelé jsou zatím na začátku své pedagogické dráhy. Nechybí jim elán, motivace, nadšení. Svou profesi berou velmi zodpovědně. Jaký byl jejich první den ve škole? Co ve svých začátcích ve školách nejvíce potřebovali – a co jim pomáhalo? Co by rádi změnili? Přinášíme příběhy tří pedagogů, kteří čerstvě vstoupili do školství.  

MŠMT: Podpora pohybových aktivit dětí, žáků a studentů ve školách

Ministr školství Vladimír Balaš spolu s ústředním školním inspektorem Tomášem Zatloukalem z České školní inspekce představili výsledky šetření na téma podpory pohybových aktivit ve školách, jehož součástí bylo také poprvé po zhruba třiceti letech zhodnotit stav tělesné zdatnosti žáků 3. a 7. ročníku základních škol a 2. ročníku středních škol. „Je velmi dobře, že máme nyní díky šetření České školní inspekce k dispozici velmi rozsáhlá data o aktuální tělesné zdatnosti žáků základních a středních škol i o podpoře pohybových aktivit žáků ve školách, s nimiž budeme moci dále efektivně pracovat a na evidence-based principu cílit konkrétní opatření,“ řekl ministr školství Vladimír Balaš.

Josef Mačí: Kluci mají kondici jako holky před 30 lety, ukázaly testy

Kondice dětí je horší než dřív. Zároveň trochu překvapivě vyšlo při testování tělesné zdatnosti ve školách najevo, že městské děti porážejí ty venkovské a gymnazisté zase žáky učebních oborů.

Obavy stačit nebudou. Je třeba se pustit do nápravy

Jak mluvit s dětmi a studenty o změně klimatu? Jak zmírnit environmentální žal? Co můžeme dokázat sami a v čem bude třeba jednat jako společnost? Tyto a mnohé další otázky zkoumá ve své nové knize Klima je příležitost Petr Daniš, přední český odborník na environmentální vzdělávání.

Kateřina Lánská: Pokud budeme věřit tomu, že všichni žáci mohou uspět, pak jich skutečně uspěje více, říká Lucy Crehan

Českou debatu provází poslední rok diskuse kolem revize kurikula pro základní vzdělávání. Hledání optimální podoby vzdělávacího obsahu se neobejde bez vášnivých debat o tom, co je podstatné zachovat a jak definovat očekávané výstupy vzdělávání. O tom, jaké další problémy s sebou přináší samotná koncepce rámcového kurikula jako takového a jak pojmout proces implementace, jsme mluvili s britskou pedagožkou a nezávislou konzultantkou Lucy Crehan, která v úterý 25. dubna vystoupí v Praze na konferenci Úspěch pro každého žáka.