web o změnách ve vzdělávání
Nejméně oblíbeným předmětem ve škole je pro děti český jazyk, netěší se na něj téměř pětina žáků. Druhá v pořadí neoblíbených předmětů skončila matematika, třetí cizí jazyk. Vyplývá to z výsledků loňského Minisčítání Českého statistického úřadu (ČSÚ), které úřad zveřejnil v časopise Statistika a my.
Zatímco někde nestíhají stavět školy, jinde řeší poloprázdné třídy. Na Kulatém stole SKAV a EDUin, tentokrát na téma demografie zvednuté v Auditu vzdělávacího systému 2025, diskutovali zástupci státní správy a zřizovatelů škol. Vyplynulo z něj, že bude záležet zejména na tom, jak se obce a města dokážou vzájemně domluvit, komunikovat s veřejností a využít příležitostí.
Nezadržitelná vlna umělá inteligence mění svět a žene se i mezi děti a do škol. Děti se adaptují rychle. Mnohé už s AI doslova žijí. AI mění to, co čekají od školy a od učitelů, jak si vytvářejí vztahy mezi sebou i vztahy s učiteli. AI mění i to, jak se děti učí, jak myslí, jaké dovednosti získávají. A změní i práci učitelů.
Populace vyučujících stárne a podle šetření Talis problém pravděpodobně nevyřeší ani nová generace učitelů. Až pětina z nich ve věku do 30 let totiž zvažuje, že školství opustí. „I kdyby všichni začínající učitelé zůstali v praxi, stejně se kvůli demografické křivce dostaneme do situace, kdy bude ještě výrazně větší nedostatek učitelů, než je teď,“ říká pro Český rozhlas Plus Pavel Kroupa, nový ředitel organizace Začni učit.
Byl to jeden z velkých plánů bývalého vedení ministerstva školství – proměnit nabídku středoškolských oborů a většinu ze současných 283 seškrtat nebo sloučit. Zároveň se také měla výuka na středních školách celkově více přizpůsobit měnícímu se světu i trhu práce. Součástí vize byla i profesní maturita, která měla nahradit výuční list. Jenže zůstalo jen u plánů. Nový ministr školství Robert Plaga (ANO) už oznámil, že reforma je úplně na začátku a bude na ní ještě hodně práce. Změny na středních školách se tak podobně jako reforma základních škol o rok odkládají.
Vysoké školy opakovaně upozorňují na své podfinancování a na posledním zasedání České konference rektorů (ČKR) otevřely téma, jak diverzifikovat finanční zdroje, včetně možného zapojení studentů. Předseda ČKR a rektor Vysoké školy chemicko-technologické v Praze Milan Pospíšil a rektor Vysokého učení technického v Brně a místopředseda ČKR pro ekonomické a sociální záležitosti Ladislav Janíček pro Echo24 popsali, že školné jako takové není ve hře, debata o takzvaném zápisném je na úplném začátku. Další variantou je určitá forma zpoplatnění neúspěšného studia, respektive druhá a další studia. Vysvětlili motivaci, která k této debatě vedla.
Dvě třetiny trenérů potvrzují, že pohybová zdatnost českých dětí se v posledních 5 letech zhoršila. Průzkum projektu Díky, trenére ukázal, že mezi hlavní bariéry sportování patří digitální technologie, nízká motivace ze strany rodičů či nedostatek času. Právě kondice a zdravá motivace dětí ke sportu je hlavním tématem 11. ročníku projektu Díky, trenére. Od dnešního dne mohou zájemci do soutěže přihlásit své oblíbené trenéry. Cílem iniciativy je každoročně vyjádřit díky a uznání trenérům z celé České republiky. Nominací se trenéři zapojí také do soutěže o titul Trenér mládeže 2026, finanční podporu a příspěvky pro své sportovní kluby.
Stálá konference asociací ve vzdělávání (SKAV) zveřejnila poziční dokument Kurikulární reforma jako příležitost ke snížení nerovností. Shrnuje v něm stanovisko svých členských organizací k probíhající revizi Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání (RVP ZV). V pozičním dokumentu síť takřka 40 vzdělávacích organizací podporuje rozhodnutí ministra školství Roberta Plagy odložit o rok zavedení revidovaného RVP ZV.
Do roku 2030 se technologické změny na trhu práce dotknou více než milionu lidí, uvádí studie poradenské firmy BCG – minimálně 330 tisíc pozic úplně zanikne, takže pracovníci se budou muset přeškolit na úplně jinou práci. Další milion lidí si bude potřebovat doplnit alespoň základní digitální dovednosti, které jim umožní jejich práci vykonávat dál.
Nabídl jsem běžně dostupnému chatbotu celý loňský maturitní test z matematiky ve formátu PDF. Předem jsem mu odpustil jednu banalitu ‒ graf paraboly ‒ a popsal řezy krychlí na obrázku. V jeho řešení jsem nenašel chybu.
EDUin dnes v Senátu představil hlavní výstupy Auditu vzdělávacího systému, který každoročně připravuje nezávisle na státu. Hlavní analýzy se věnovaly tématu učebnic v českém školství a demografickým výkyvům a tomu, jak s nimi pracovat při plánování a řízení místní sítě škol. Součástí auditu je i ohlédnutí za nejvýznamnějšími událostmi ve vzdělávání v uplynulém roce a ekonomický souhrn o výši financí vydávaných v současnosti na vzdělávání v ČR.
Autismus se týká stále více českých rodin. Dětí s poruchou autistického spektra podle ministerstva zdravotnictví přibývá a rodiče pro ně často jen těžko hledají místo, kde jim opravdu pomůžou. Na Kolínsku už několik let funguje ABA školka, kam rodiny vozí děti i z velké dálky. Děti s autismem tam vzdělávají speciální metodou, která v Česku patří mezi unikátní.
Skládání testů jednotných přijímacích zkoušek není jen prověrkou znalostí, ale také taktiky a schopnosti pracovat pod časovým tlakem, který nedovoluje dlouhé váhání. Delší dobu na vyplňování testů mají děti se speciálními vzdělávacími potřebami. Podle učitelů a dalších odborníků toho ale chtějí někteří rodiče a děti zneužít a tlačí na pedagogicko-psychologické poradny, aby našly problém i tam, kde dosud nebyl, a děti tím získaly výhodu a čas navíc.
Maďarský
lékař Ingác Semmelweis učinil v letech
Většina
amerických teenagerů uvádí, že používá chatboty umělé inteligence, z toho asi
třetina denně. Nejužívanějšími chatboty jsou ChatGPT, Copilot a Character.ai.
Nejčastěji mladým slouží k vyhledávání informací, pomáhají jim s úkoly do školy
nebo jsou zdrojem zábavy. Vyplývá to z průzkumu Pew Research Center, který
výzkumníci provedli u amerických teenagerů mezi
V Praze v minulých dnech proběhla bezpečnostní konference SECURE Prague, kterou pořádali studenti Karlovy univerzity. Řešili aktuální problémy spojené s bezpečností a válečnými konflikty. Výsledky konference předají zástupcům armády. „Vedla nás k tomu osobní frustrace,“ přibližuje v rozhovoru pro Rádio Praha spoluorganizátor a student Fakulty sociálních věd Radim Sitař.
Větší důraz na dovednosti a méně memorování, angličtinu od první třídy a navíc statistiku či kombinatoriku slibovaly nové rámcové vzdělávací programy pro základní školy. Jejich povinné zavedení se ale o rok odkládá, to samé platí pro mateřské školy. Podle ministra školství Roberta Plagy (ANO) školám schází podpora. „Chybí komunikační kampaň, učitele musíme přesvědčit o smyslu reformy,“ říká programový ředitel společnosti EDUin Miroslav Hřebecký.
Rektoři chtějí prověřit možnost zapojení studentů do financování vysokoškolského studia, například formou zápisného. Vyplývá to z priorit České konference rektorů (ČKR) na období let 2026 až 2027, které si stanovili na zasedání v Českých Budějovicích minulý týden. Rektoři i Rada vysokých škol dlouhodobě uvádějí, že jsou vysoké školy v ČR podfinancované. Podle programového prohlášení vlády ANO, SPD a Motoristů musí být vzdělávání bezplatné, dostupné pro všechny, kvalitní a bezpečné.
Nová oblast digitálních kompetencí v revidovaném kurikulu pro mateřské školy vyvolala u mnoha učitelů nejistotu: měly by malé děti pracovat s digitálními nástroji či médii? Profesorka mediální výchovy Paula Bleckmann tvrdí, že cesta vede jinudy. V rozhovoru představuje svůj koncept „analogu před digitálem“, proč je podle ní nezbytný pro wellbeing a vývoj dětí, a proč narativ technologických firem o nutnosti digitalizace v raném věku neodpovídá skutečnosti.
Kam se dítě po deváté třídě vydá dál, nemusí určovat jen jeho snaha nebo zájem. Často o tom rozhoduje škola, do které chodí. Některé základní školy dokážou svým žákům otevřít více možností a inspirují je k tomu, aby se hlásili na gymnázia nebo jiné náročnější obory. Jiné to ale nezvládnou. Nová analýza České školní inspekce z let 2019 až 2025 ukazuje, nakolik může kvalita školy ovlivnit volbu dětí a jejich šance v přijímacím řízení.
Kraslice sloučily školská zařízení pod jednu právnickou osobu. Týká se to základních, mateřských, středních i speciálních škol. Město tím reaguje na novelu školského zákona. Podle ní je povinné slučování škol menší velikosti v obcích s více školami, aby vznikla taková, která má přes 180 žáků. Zaměstnancům kraslických škol se krok města nelíbí, podle nich je slučování příliš rychlé. Podle školského zákona totiž mají školy čas do konce září 2028.
Publikace přibližuje význam pozorování jakožto nástroje pedagogické diagnostiky v mateřské škole. Je založená na situacích z praxe a nabízí učitelům způsoby, jak konkrétně pozorování realizovat, jak jej interpretovat a jak jeho výsledky dále použít v plánování dalšího vzdělávání jednotlivce či skupiny. Užitečnou součástí publikace jsou pozorovací formuláře, vzory plánů pro vzdělávací nabídku či ukázky již vyplněných záznamových archů z pozorování.
České školství dnes pracuje s obrovským množstvím dat o žácích i učitelích. Tato data jsou však roztříštěná, opakovaně přepisovaná do různých výkazů a jen obtížně využitelná pro řízení vzdělávací politiky. Výsledkem je vysoká administrativní zátěž škol a zároveň nedostatek kvalitních podkladů pro rozhodování státu.
Nedostatek učitelů přírodních věd je kritický, zejména v matematice, fyzice, chemii, informatice, ale i v případě cizích jazyků. Data přitom ukazují, že klíčovou překážkou nejsou jen kapacity přípravy, ale především rychlost vstupu do profese a schopnost učitele ve školách udržet. Dalším problémem je také obecně vnímaná malá prestiž učitelského povolání. Zásadní je proto koordinovaná spolupráce vysokých škol, státu i organizací působících v praxi.
Ministr školství Robert Plaga (ANO) připustil, že očekávaná reforma školství se nejspíš o rok odloží. A navíc ji s největší pravděpodobností čekají i celkem zásadní změny. Řada škol na proměně výuky už pracuje a ministrovo konečné rozhodnutí tak napjatě očekává. Po prvotní vlně kritických připomínek jsou naplánované i první změny – změní se například počet hodin doporučených pro jednotlivé předměty. Zásadní pak bude, zda zůstane povinný druhý cizí jazyk a jestli se bude angličtina ve všech školách vyučovat už od první třídy. Co na reformě kritizují školy, které ji už vyzkoušely?
Premiér Andrej Babiš (ANO) o víkendu uvedl, že by byl pro plošný zákaz sociálních sítí pro děti do patnácti let. Politická debata je sice teprve na začátku, ani ve vládě neexistuje jednotný postoj, pohled ředitele Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) Jiřího Horáčka na zákonné omezení je ale jednoznačně pozitivní. Sociální sítě totiž dramaticky mění fungování člověka a děti nemají, na rozdíl od dospělých, možnosti, jak se algoritmům a jiným aspektům sociálních sítí bránit.
Ve vládním programovém prohlášení se stávající kabinet zavázal nahradit demotivující tarifní systém takzvaným kariérním. Jaké má být jeho ideální nastavení, abychom neopakovali chyby minulosti? A dá se to stihnout do konce volebního období? O tom diskutovali zástupci organizací, odborů, akademiků i MŠMT na lednovém kulatém stolu SKAV a EDUinu.
O kariérním řádu učitelů se s různou intenzitou mluví od devadesátých let. Přesto dodnes neexistuje. Pokus o jeho zavedení skončil neúspěchem v roce 2017, kdy proti návrhu povstali sami učitelé. Odměňování v profesi, která je řazena k nejdůležitějším ve společnosti, se tak stále řídí jen tabulkami a dobrými vztahy s ředitelem.
Laura Lundyová je autorka jedné z nejznámějších studií v oblasti práv dětí. Její článek „Voice is Not Enough“ zachytil důležitý problém – mnoho dospělých si myslí, že dětem naslouchají, ale ve skutečnosti to tak není. „Pokud chcete, aby zapojení dětí bylo opravdu smysluplné, potřebují víc než jen hlas. Musíte jim vytvořit prostor a podmínky, ve kterých s vámi děti budou mluvit. Musí mít možnost svobodně se vyjadřovat způsoby, které si samy zvolí. A taky aby se jejich názory braly vážně a dostaly se k těm správným lidem,“ říká v rozhovoru s HN.
Nejprve odhalíme identitu „autorů“ minulých dvou fejetonů. Text Domácí úkol jako státní zakázka je napsán ve stylu Alfieho Kohna, amerického autora a lektora, který se zabývá vzděláváním, rodičovstvím a lidským chováním. Text Co vlastně znamená „učit se“ vytvořila umělá inteligence ve stylu britského filozofa Bertranda Russella.
Do škol vstoupila umělá inteligence a je zcela zřejmé, že její zakazování by dopadlo zhruba stejně jako zakazování gravitace. Dnešní text vysvětluje, co se to vlastně stalo. Ve sžíravém stylu katolického kněze Ivana Illiche rozebírá, proč se škola ‒ aby jako instituce přežila ‒ musí v éře algoritmů proměnit z továrny na stíny v dílnu svobody. Odpovídá tím na naši otázku, do jaké školy by děti chodily, i kdyby nemusely.
Co dělají státy, které mají skvělé výsledky v mezinárodních testech svých žáků, jinak a čím by se od nich ostatní státy měly inspirovat? Na to se podívali vědci z Cambridgeské univerzity, kteří zanalyzovali 14 úspěšných zemí a vytipovali, jaká opatření pomáhají a jaká vzdělávání naopak brzdí. Řada z nich souvisí s tím, jak jsou nastavené požadavky státu na to, co mají školy žáky naučit – tedy osnovy. Pro Česko jsou to cenné postřehy, protože právě řeší jejich reformu. Co dalšího experti doporučují?
Informační letáky, prohlídka učeben i spousty otázek – tak vypadal den otevřených dveří na Fakultě pedagogické v Karlových Varech. Zájem budoucích studentů byl velký, přišla se jich podívat téměř stovka. Budoucí studenti se zajímali nejen o samotné studium, ale taky například o uplatnění v zaměstnání. Pobočka fakulty Západočeské univerzity je v lázeňském městě otevřená dva roky a nabízí obor kinantropologie–wellness specialista.
Další dva fejetony o situaci, které vznikla vstupem AI do škol, stvořil v konverzaci s námi ChatGPT tak, jak by je ‒ podle něj ‒ napsali známí autoři píšící anglicky. Nabízíme vám znovu možnost trochu pátrat po tom, kteří dva to byli. A abyste to neměli tak snadné, nabízíme vám tři kandidáty. Jsou to George Orwell, Bertrand Russell a Alfie Kohn. Jistě si o nich dokážete sami najít informace, které vám v pátrání pomůžou.
Překladač jazyků je na dvou mosteckých školách nutnou školní pomůckou. Třeba na tamní 18. základní škole tvoří cizinci pětinu ze všech žáků. Jde hlavně o ukrajinské a mongolské děti. Učitelé se s nimi snaží domluvit česky či anglicky, nebo využívají překladače, který připomíná mobilní telefon. Dětem pomáhá pochopit význam některých českých slov.
Žáci devátých tříd si ve středu vyzkoušeli přijímací zkoušky na střední školy nanečisto. Měli díky tomu zažít atmosféru opravdových testů, a zvýšit tak i pravděpodobnost svého přijetí na vhodnou školu. Problémů, znemožňujících dostat se dětem tam, kam chtějí, je ale podle sociologa Daniela Prokopa z agentury PAQ Research víc, přičemž popisuje jejich řešení. „Měli bychom rozšířit všeobecné obory a omezit roztříštěnost škol,“ říká pro Radiožurnál.
Uzavření škol za covidu spustilo vlnu duševních problémů nezletilých. Podle uznávaného dětského psychiatra Michala Goetze se ale jen naplno projevilo něco, co v populaci bujelo už předchozí dekádu. Například nárůstu sebepoškozování a sebevražedných pokusů mladých lidí si odborníci všímali roky. Roste ale také počet případů agresivity žáků ve školách.
Podle České školní inspekce v Česku chybí 6 000 vyučujících. Nejvíce se jich nedostává v přírodovědných oborech, informatice, cizích jazycích a v odborných a řemeslných předmětech. Varovné je, že z učitelské profese odchází do pěti let 53 procent těch, kteří absolvovali pedagogické vzdělání. Jak vypadá kariéra učitelů a manažerů školství? Může přehledný kariérní systém podpořit prestiž učitelské profese a současně zvýšit kvalitu vzdělávání?
Programové prohlášení vlády v oblasti vzdělávání má tři strany z toho jsou umělé inteligenci věnovány dva řádky. Zaplať pánbůh za ně, ale je to trochu málo. AI bude ovlivňovat vzdělávání žáků víc než všechno dohromady, co je ve zbývajícím textu – od úpravy inkluze, přes financování kuchařek, změny v přijímacím řízení i reformu na pedagogických fakultách až po platy učitelů. Jsou to všechno jistě důležité věci, ale v dnešním světě příliš pomalé.
Rodičovství často bývá náročné, je třeba se vypořádat s výzvami, jako jsou záchvaty vzteku, sourozenecká rivalita nebo potíže ve škole. Nezanevřít na výchovu a zároveň si udržet s dětmi zdravý a láskyplný vztah lze podle odborníků díky jednoduchému pravidlu, které proslavil psycholog John Gottman. V dětech posiluje důvěru a odolnost a zlepšuje atmosféru a vztahy v rodině.
Některé věci jsou tak přirozené, pro všechny strany výhodné a ve své podstatě jednoduché, že se při jejich prosazování vnucuje otázka, proč už to tak dávno není. Proč se věci dělají složitě. Tak, že to ve svých důsledcích všechny poškozuje. Není vítězů. Odpovědí je nechuť ke změně, ke které mají státní úředníci svou mentalitou sklon víc než kdokoliv jiný. To přesně je případ přijímacích zkoušek na střední školy.
Nový návrh státního rozpočtu pro tento kalendářní rok je pro vládu první příležitostí ukázat, zda je pro ni školství skutečnou prioritou. Podporujeme proto záměr ministra školství i návrhy odborníků navýšit rozpočet rezortu školství minimálně o 7,2 miliardy korun oproti návrhu předchozí vlády. Umožní to zachovat relativní výši platů učitelů i financovat novinky, které přinesly obě loňské novely školského zákona.
Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy dlouhodobě podporuje modernizaci českého vzdělávacího systému a nyní považuje za klíčové, aby Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) co nejrychleji a jednoznačně rozhodlo, zda bude současný návrh revizí rámcových vzdělávacích programů (RVP) dále rozvíjen a implementován, nebo přepracován, aby se předešlo nejistotě ve školách i v přípravě budoucích učitelů.
Wellbeing pedagogů je v českém školství stále častěji skloňovaným pojmem a některé systémové změny, které by měly učitelům pomoci, již vstoupily v platnost. Přesto je třeba o duševní pohodu pedagogických pracovníků pečovat kontinuálně a hledat další cesty podpory. Učitelé totiž budou v blízké budoucnosti čelit množství změn, a právě udržení zdravé rovnováhy mezi prací a osobním životem pro ně bude klíčové.
Lidí, kteří opravdu rozumějí tomu, jak umělá inteligence (AI) vytváří text, je asi málo. Téměř každý však ví, že AI bylo třeba nejdříve pořádně „nakrmit“ obrovským množstvím již hotových textů či zvukových záznamů. Analyzuje je velmi efektivně a potom s nimi překvapivě dobře pracuje. Dokáže například skvěle napodobit styl určitého člověka, pokud má dostatek ukázek jeho písemného či ústního projevu.
Česká vzdělávací společnost Scio oficiálně uvádí svůj oceňovaný nástroj ScioBot na slovenský trh. Ve spolupráci s Ministerstvem školství SR přináší pedagogům moderní řešení pro přípravu výuky s využitím umělé inteligence. V rámci podpory digitálních kompetencí mohou pedagogové využívat prémiový balíček ScioBot+ až do konce školního roku 2025/2026 zcela zdarma, přičemž základní funkce ScioBota budou pro slovenské školy dostupné zdarma i nadále.
Aš na Chebsku začne od nového roku nabízet studentům pedagogických fakult stipendia. Učitelé ve městě stárnou a nemá je kdo nahradit. Podpora by tak mohla problém vyřešit, určená je prozatím pro zájemce z Aše, říká starosta Vítězslav Kokoř z hnutí ANO. Dotace kvůli nedostatku pedagogů mají i jiná města.
Dvě třetiny německých učitelů a také žáků získávají s koncem roku přístup ke školnímu chatbotu Telli, který pohání umělá inteligence (AI). Tvůrci i úřady si od něj slibují, že Telli pomůže učitelům ve výuce a dětem s pochopením a procvičením probírané látky. Bavorská veřejnoprávní stanice Bayerischer Rundfunk (BR) uvedla, že je to poprvé, co německé školy nabídnou AI nejen učitelům, ale také školákům.
Při příchodu do páté třídy pozornost na první pohled upoutá vánoční stromeček ozdobený barevnými hrnečky. „Ráno jsme tu ještě neměli ozdoby, tak jsme to vyřešili takhle,“ pohotově odpovídá Tobiáš. Když po skončení hodiny češtiny paní učitelka přinesla ozdoby, děti se samy sebe zeptaly: Chceme je vůbec vyměňovat? „Pojďme hlasovat,“ okamžitě navrhla jedna z dívek. Vyhráli zastánci přezdobení stromečku z hrníčků na běžné vánoční ozdoby. Skupina vyměnila hrnečky, když někdo omylem ozdobu rozbil, někdo jiný hned přiskočil a bez řečí automaticky střepy zametl.
Bilanční rozhovor s Jiřím Nantlem reflektuje vzdělávací politiku posledních dvou let, kdy Nantl zastával pozici náměstka ministra školství. Tematizuje nejen (pod)financování školství, ale i pokus o reformu středních odborných škol – pomocí trojského koně nového typu lycea – nebo to, proč Česká republika tak málo sleduje zahraniční praxi.
Naše mozky si vlivem sociálních sítí navykly na daleko rychlejší tempo zpracování informací. Výsledkem je, že se při klasickém rozhovoru tváří v tvář tak trochu nudíme, říká uznávaný psycholog a kouč Radvan Bahbouh. Je pro nás proto složitější budovat a udržovat mezilidské vztahy, které jsou ovšem základem pro celkovou odolnost člověka. Zejména ta psychická dostává v posledních letech s rychle se měnícím světem zabrat.
Základní školy už půl roku testují nové modelové vzdělávací programy, podle nichž se ve třídách učí. A už nyní se ukazují první nedostatky, které je třeba řešit. Podle ředitelů jsou totiž pro běžné základní školy jako vzory nepoužitelné. Problém je také se špatně rozvrženými počty hodin, které týdně připadají na jednotlivé předměty. Zatímco v některých by učitelé měli problém vůbec stihnout povinné učivo, jinde mají naopak prostoru až příliš. A avizované „provzdušnění“ probírané látky tak padá. I to se má teď změnit.
V oblasti Trnkovce v Radvanicích je plánována nová obytná výstavba, která v budoucnu přivede do lokality nové rodiny s dětmi. Městský obvod společně s městem Ostrava reaguje už nyní a připravuje úpravu školské infrastruktury, aby byl na očekávaný vývoj kapacit včas připraven. Jedním z kroků je proměna současné základní školy na Trnkovecké na Montessori školu, která bude fungovat jako součást Základní školy Vrchlického v Radvanicích.
Počet dětí s ADHD stabilně stoupá, školy s nimi ale často neumí naložit nebo je dokonce odmítají přijmout. Rodiče řeší předsudky a těžko se orientují ve vlastních právech. Mnozí učitelé zatím neznají strategie, jak děti efektivně vzdělávat. Vhodná podpora přitom podle expertů představuje zásadní rozdíl.
