Kateřina Mahdalová: Kam do školy? České děti dostávají špatnou radu

Jsme tradičně průmyslová země a potřebujeme víc lidí s technickým vzděláním, říkají politici, firmy i vedení svazu průmyslu. Obecně je rozšířen názor, že humanitní vzdělání snižuje pracovní šance. Všechno je ale jinak.

Michaela Prešinská: Život naučí děti víc než osnovy. Učitelé by na to měli myslet, říká britský ředitel

Cílem škol je připravovat studenty na budoucnost, přesto se však důležité lekce v životech studentů často neodehrávají za jejich zdmi. "Zpravidla si pamatujeme opravdu málo z toho, co se naučíme ve školní lavici. A když ano, formují nás zážitky, které mnohdy nejsou záměrem učitele," vysvětluje ředitel anglické státní školy Liverpool College Hans van Mourik Broekman.

Otevřeno: Chceme si zapsat předmět Bezpečné prostředí, ale nejde to! Spouštíme hlasování o příštím zápisu

Aby se děti mohly naplno vzdělávat a rozvíjet, musí se cítit bezpečně. Budoucí učitelé a učitelky by se proto měli v rámci svojí přípravy učit bezpečné prostředí ve třídách vytvářet. Naráží však na to, že na pedagogických fakultách není dostatek předmětů, které se bezpečnému prostředí věnují.

Radka Hrdinová: Jak zlepšit kvalitu výuky na školách? Cestou je efektivnější správa škol

Partnerství pro vzdělávání 2030+ zahájilo na odborné konferenci Jak nastavit odpovědnost za kvalitu vzdělávání v mateřských a základních školách v ČR veřejnou konzultaci ke svému návrhu na uspořádání školské správy na lokální úrovni.

V Česku ubývá malotřídních škol i dětí v nich. Stát by měl říct, jak vidí optimalizaci školské soustavy

Témata, která se objevila v dalších dílech seriálu Jak se dělá dobrá škola. Seriál připravila Česká televize ve spolupráci s EDUinem. Desetidílná série má premiéru každou středu kolem 22. hodiny na ČT2. V pátek je pak díl reprízovaný na ČT1 v 17:00. Odvysílané díly také najdete v iVysílání. Vznik seriálu podpořila Nadace České spořitelny.

Mění se jen ty školy, které chtějí, ty ostatní klidně zůstanou v minulém století, říká Hana Vellánová

Osobnost ředitele má zásadní vliv na to, jak učitelé přemýšlejí i jak se chovají, říká bývalá ředitelka a spoluzakladatelka Trvalé obnovy školy (TOŠ) Hana Vellánová. A na otázku, na které straně stojí v současné debatě o tom, zda učitel má mít svobodu volit si své metody výuky, odpovídá: „Je to zapeklitá věc, ale za školu a její vývoj má odpovědnost ředitel, a z toho je třeba vycházet.“

Petra Vondrová: Třída plná nápadů. Celoroční projekt pro MŠ

Kniha aktivit pro MŠ zaměřená na celý školní rok z nakladatelství Portál.

Petr Švihel: Málo vysokoškoláků, hodně protloukačů, odhaluje o Česku studie

Nejvyšší vzdělání má necelých 27 procent Čechů a jde o jeden z nejnižších podílů v rámci mezinárodního srovnání OECD. Zároveň ovšem máme nejnižší podíl lidí bez navazujícího vzdělání.

EDUin: Jak jsme na tom s odborným vzděláváním v porovnání s ostatními zeměmi OECD?

V dnešním přehledu se můžete ponořit do studia dat, která přináší informace zevnitř našeho vzdělávacího systému (Výroční zpráva MŠMT) i ze srovnání s výkonem ostatních zemí OECD (Education at a Glance 2023).

Markéta Hronová: Odpadlíků ze škol přibývá, stát vyjdou na miliardy. Na severu končí bez vzdělání každé šesté dítě

Ještě před 13 lety mělo Česko v Evropské unii druhý nejnižší podíl lidí, kteří nedokončí základní nebo střední školu. Od té doby ale kleslo až na deváté místo. Zatímco v ostatních zemích se situace zlepšuje, tady počty mladých odpadlíků rostou. Nejhorší je situace v Karlovarském a Ústeckém kraji, kde předčasně ukončilo vzdělání každé šesté dítě.

Martin Petříček: Silvie Pýchová – Školství potřebuje změnu. Brání jí roztříštěnost a někdy i ředitelé škol

Plýtváme potenciálem žáků. A to nejen těch mimořádně nadaných. Projevuje se to například v narůstajícím počtu dětí, které nezvládnou dokončit ani základní vzdělání. V celorepublikovém průměru to jsou tři procenta populačního ročníku, ale například v Ústeckém kraji je to kolem osmi procent. Je to nejen společenský, ale také ekonomický problém, který může Česko v budoucnu stát hodně peněz. Jednou z příčin je i to, že se do systému nedaří dostávat nejnovější pedagogické teorie. Zůstávají ve strategiích, které často sklidí odborné uznání, ale řídí se jimi jen hrstka škol a učitelů.

Martin Čaban: Komentář – Vláda učitelů škrtí školství. Nepochopitelné

Současný spor alespoň o udržení letošní velikosti školské kapitoly je o to nedůstojnější, že vládu Petra Fialy by šlo s trochou nadsázky označit za „vládu učitelů“.

Kateřina Mahdalová: Unikátní průzkum. Dnešní děti čtou knihy úplně jinak

Jak se k nám dostávají knihy, co vlastně čteme a jak jsou na tom naše děti? To v jedinečném průzkumu zjišťovaly Seznam Zprávy na platformě Výzkumník Seznam.

Bořivoj Brdička: Jak vnímá AI generace Z

Informace o výzkumu agentury IDEO, který se zabýval přístupem generace Z k umělé inteligenci a přináší vhled do obsahu AI gramotnosti.

Markéta Boubínová: „Rok či roky.“ Velká reforma výuky potrvá déle, připouští Bek

Už od září 2025 by se měli prvňáci a šesťáci ve školách učit podle nového kurikula. Tvorba klíčového dokumentu a především jeho zavádění do praxe se ale podle ministra školství Mikuláše Beka protáhne, možná i o několik let. Vláda přitom v programovém prohlášení slíbila „zlepšení kvality výuky na základních a středních školách“ právě na základě nového rámcového vzdělávacího programu.

Dominika Hromková: Mezi učiteli je kvůli umělé inteligenci panika, ve škole přitom pomáhá, říká lektor

Před dvěma lety Ondřej Hrách spoluzaložil organizaci Aignos s cílem seznamovat školy s umělou inteligencí. Zatímco o počátcích projektu sám mluví jako o době středověku v užívání této technologie, nyní o zájem ze strany škol nemají nouzi. Radí jim, jak s její pomocí zefektivnit přípravu na hodiny i na co si dát pozor.

Martina Klímová: Ve školách napříč Českem chybí pedagogové. Často za ně zaskakují neaprobovaní učitelé nebo důchodci

V celém Česku chybí učitelé. Vyplývá to z dat ministerstva školství. Výuku kritických předmětů často zajišťují neaprobovaní nebo důchodci. Ministerstvo chce nové učitele motivovat například vyššími platy. Pomoci má také uznání praxe u specialistů z některých oborů.

Josef Mačí: Bič na špatné učitele. Ředitelé na ně mají novou páku

Jde o jednu nenápadnou změnu v zákoně. Kritici se ale obávají, že opatření bude mít negativní dopad. Metodu výuky už si totiž nemůžou učitelé vybírat. Ředitelé na ně zatlačí, když odmítnou učit moderně.

Jana Nováčková: Důkaz, že sebeřízené vzdělávání funguje

Nedávno vyšla útlá knížka amerického psychologa P. Graye Důkaz, že sebeřízené vzdělávání funguje v překladu P. Pokorné Žádníkové. Překladatelka má k tématu blízko, je spoluzakladatelkou Liberecké Sudbury školy. Je to komunitní škola, která nabízí dětem, které jsou v tzv. domácím vzdělávání, prostředí mimo domov právě pro sebeřízené vzdělávání.

Anna Brzybohatá: Pohyb dětí nezachráníme jen my, musí být aktivní i doma s rodinou, připomínají školy. Žáci jsou podle inspektorů oproti minulosti horší v běhu a vytrvalosti

Inovativní školy mají pohyb v rámci vyučování zakotvený jako standard. S dětmi se učí venku tak často, jak jim to jen počasí dovolí. Investují do hřiště i vybavení nebo se jejich učitelé vzdělávají navíc tak, aby mohli se svými žáky jezdit třeba na lyžák. I když nejsou tělocvikáři. Pořád je ale takových škol podle České školní inspekce málo, protože děti jsou na tom podle výsledků šetření hůře, než tomu bylo v minulosti. A děvčata skončila až za chlapci. 

Dominika Hromková: Učně čeká změna. Vergilia číst nepotřebují, musí být ale gramotnější, říká náměstek

Každý druhý žák v prvním ročníku učiliště je finančně negramotný. O moc lépe na tom není ani se čtením a matematikou, odhalil průzkum České školní inspekce. Přitom právě učni začínají po škole pracovat nejdříve a stávají se z nich živnostníci. Nastartovat změnu a výuku na učilištích posunout k všeobecnějšímu vzdělání proto plánuje náměstek ministra školství Jiří Nantl z ODS.

„Než dojdete od vchodu do sborovny, víte o škole všechno,“ říká Tomáš Feřtek

Se začátkem nového školního roku Česká televize začíná vysílat nový dokumentární seriál. V deseti dílech dokumentu Jak se dělá dobrá škola představí deset škol. O jejich výběru a o tom, co dělá dobrou školu, si s Tomášem Feřtekem povídala Radka Hrdinová.

Silvie Králová: Víceletá gymnázia a výběrové třídy vedou k selekci, ne vzdělávání, míní vědkyně

Už třetí ministr této vlády přichází s novou „sprchou“ nápadů, jak proměnit české školství. Ne že by to nepotřebovalo. Jaká jsou skutečně nejbolavější místa našeho vzdělávacího systému? O tom jsem si povídala s docentkou Janou Strakovou z Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání Pedagogické fakulty UK, která se výzkumem školství zabývá více než 30 let.

EDUin: Jaké změny přinese nový školní rok?

Přinášíme stručný přehled novinek a úprav, které se dají očekávat ve školním roce 2023/2024.

Miloš Čermák: Jak přežít nejistou budoucnost? Návod k začátku školního roku

Zhruba třetina žáků, kteří nastoupí za pár dní jako prvňáci do školy, bude v životě pracovat v profesích, pro které dnes ještě nemáme ani jména. Četl jsem to během léta v jedné studii, kterou nemůžu zpětně dohledat, ale ono to není důležité. Může i nemusí to být pravda. Osobně si myslím, že to bude víc než třetina, možná i víc než polovina. 

Protože žijeme v revolučních, vzrušujících časech.

Mění se svět a mění se i školy. Dokumentaristé v novém cyklu České televize zjišťují, Jak se dělá dobrá škola

Každý si ji představuje jinak a každý by o ni stál. O dobrou školu. O tom, jaké cesty k ní mohou vést, vznikla dokumentární série Jak se dělá dobrá škola. Deseti díly bude provázet Jiří Havelka. V premiéře se budou vysílat vždy ve středu od 22 hodin na ČT2 a navážou tak na reprízu seriálu Ochránce na ČT1 v hlavní roli s Lukášem Vaculíkem jako školským ombudsmanem. První díl uvidí diváci 6. září.

Aneta Gáborová: Jste nervózní z nového školního roku? Nejste sami. Šest tipů pro pohodovější začátek školy, které ještě stihnete

Nová aktovka, bačkůrky, sešity, ale také slzy, strach nebo odpor. Nástup nebo návrat do školy po prázdninách může být pro děti i rodiče spojen se směsicí vzrušení a obav. Možná máte dítko, které se do školy těší a nástup do první třídy nebo návrat do školních lavic mu nečiní potíže. Pokud jsou pro vaše dítě změny a přechody náročné, je podle odborníků dobré nepodcenit přípravu. A to u dětí i dospělých.

Učitelům se příští rok zvýší platy, slíbil ministr školství Bek

Rozpočet pro vysoké školství v roce 2024 oproti letošku neklesne. Nižší nebudou ani výdaje ze státního rozpočtu určené na vědu a výzkum. Učitelé budou jedinou profesní skupinou státních zaměstnanců, která bude mít v příštím roce vyšší platy, zvýší se jim v průměru asi o 3000 korun. Na jednání sněmovního školského výboru to ve středu řekl ministr školství Mikuláš Bek (STAN).

Kateřina Lánská: Musíme se naučit žít s digitálními technologiemi i bez nich, doporučuje UNESCO

V pohledu na roli technologií ve vzdělávání panují rozpory, které se prohlubují díky překotnému technologickému rozvoji. Nová zpráva o technologiích ve vzdělávání UNESCO zkoumá a popisuje výzvy i rizika, které s sebou současný vývoj přináší.

Tomáš Hruda: Budoucnost školy – zánik, nebo přizpůsobení novým podmínkám?

Svět a s ním i pracovní trh se mění stále dynamičtěji. Dnes musíme umět pracovat s technologiemi, které ještě před deseti lety neexistovaly. Jaká by měla být ideální škola, aby tyto trendy dokázala zachytit? A naopak, nepřinesly nové technologie i nové příležitosti? Příležitost změnit mnohé k lepšímu, vzdělávat efektivněji a přitom levněji?

Tento článek byl napsán před 7 lety. Tím je zajímavější.

Věda nás prostě baví

Talnet je projekt, který od roku 2003 podporuje nadané a motivované žáky základních a středních škol napříč přírodovědnými, společenskovědními, technickými i uměleckými obory.

Zuzana Růžičková: Mýty ve vzdělávání: vůbec netušíme, jak a co máme děti učit pro budoucnost

Všechno bude brzy jinak. Budoucnost klepe na dveře a my jsme nepřipravení. Škola zaostává, děti učíme znalostem pro minulost. Jedeme na parním stroji. Tohle slýcháme v naší české kotlince čím dál víc, všimli jste si? Je školství úplně mimo mísu?

Aneta Gáborová: Doporučujeme – Jak se změní škola, když se v ní začnou brát vážně potřeby všech? Kniha Nenásilná komunikace ve škole napoví

Blíží se srovnávací test, který odhalí, jak si jednotlivé děti vedou v porovnání s vrstevníky. Žáci ve třídě, kde většina dosahuje podprůměrných výsledků, ho psát nechtějí. Bouří se proti tomu „pitomýmu testu” a nechápou, proč je k tomu škola nutí. Učitelka by mohla bouchnout pěstí do stolu – „protože jsem to řekla!“ – a k tomu rozdat i pár poznámek. Nebo se může zkusit zamyslet nad tím, proč se žáci tak zlobí.

Alena Dušková: Máme špičkové vědce v oblasti umělé inteligence. Přesto zůstáváme fosilní ekonomikou 20. století, říká Václav Moravec

Většina Čechů ho zná jako moderátora diskusních pořadů nebo vysokoškolského pedagoga, Václav Moravec je ale také popularizátorem umělé inteligence. Spolu s týmem z iniciativy prg.ai usilují mimo jiné o přesah AI do oblasti školství, vědy, žurnalistiky i do společnosti. „O technologiích bychom měli být vzděláváni, měli bychom o nich vědět co nejvíce. Systém školství totálně zaspal. Promeškáváme důležitý čas, abychom se umělé inteligenci přizpůsobili. Aby pro nás transformace byla co nejméně zraňující,“ hodnotí pronikání AI do českého prostoru.

Vladimír Kroc: Vysoké školy v Česku jsou podfinancované. Ztrácíme nejlepší akademiky, upozorňuje rektorka Králíčková

Jak by mělo být optimálně nastaveno financování vysokých škol? Proč chce vláda z rozpočtu školství oproti letošku pro rok 2024 ubrat skoro 30 miliard korun? Vladimír Kroc se ptal Mileny Králíčkové, rektorky Univerzity Karlovy a předsedkyně České konference rektorů.

Anna-Marie Horáková: Krize ve školství otvírá cestu soukromým školám, přesto nevydělávají

Před školstvím stojí celá řada výzev. Populačně silné ročníky se hrnou na střední školy, struktura absolventů nepokrývá obory, které požadují zaměstnavatelé, a příchod umělé inteligence může také značně zasáhnout do jeho podoby a praktik. Soukromému sektoru, který mnohdy reaguje na situaci rychleji, se tak otvírá jedinečná příležitost. „Každá nerovnováha na trhu je příležitostí pro soukromé subjekty. To se týká všech stupňů vzdělávání i přes existující byrokratické překážky,“ říká rektor Anglo-American University a ekonom Jiří Schwarz.

Záviš Dobiášovský: Míří vaše dítě na mrtvý obor? Školská soustava má doznat zásadních změn

Studium s sebou nese roky úsilí i nemalé náklady. Jak se ukazuje v datech, v některých případech je to všechno takřka k ničemu. A dopady se v praxi projevují přímo před očima, jak ukázal letošní šok z přeplněných kapacit v některých krajích. Šlo totiž i o manifestaci toho, o jaké obory mají rodiče a jejich děti skutečně zájem a jak se míjí se současnou nabídkou středních škol. Podle expertů pak nejde jen o očividné dopady, v některých regionech zůstávají děti prakticky bez šance. Systém pak produkuje řadu lidí, kteří se nedokáží či nemohou uplatnit.

Jan Pokorný: Školství potřebuje urgentní změnu. Navýšit kapacity čtyřletých gymnázií, říká sociolog Prokop

Sociolog Daniel Prokop ze společnosti PAQ Research zdůrazňuje potřebu změny školství, zejména v oblasti čtyřletých gymnázií. „Děti, které by mohly jít na vysokou školu a táhnout republiku, tak skončí v nějakých profesích, které je nezajímají,“ řekl. Podle Prokopa je třeba apelovat na to, aby gymnázia otevřela co nejvíce čtyřletých tříd a je nutné omezit extrémní specializaci středních odborných škol.

Lucie Kocurová: Pěší putování může být dobrý rodinný teambuilding, říká autor dálkových stezek Via Czechia

Nahodit batoh na záda a jít, večer s čistou hlavou zalézt do spacáku – a další den to samé. Vnímat krajinu kolem sebe, počasí a svůj dech. Mnozí, kteří vyzkouší pěší putování, mu propadnou. A pokud chtějí, nemusejí ani jezdit daleko – mají k dispozici zhruba 5 tisíc kilometrů pěších a stejně tolik cyklistických tras v síti Via Czechia, které jim umožní překonat Česko napříč několika směry. Za projektem stojí bývalý učitel a nynější cestovatel a průvodce Jan Holec.

Robert Čásenský: Z nadaných dětí ty takzvaně „normální“ prostě neuděláte

Narodily se s neobvyklými rozumovými schopnostmi. Přesto to mohou mít ve škole těžší než ostatní. Potíž je, že škola často jejich mimořádné nadání neodhalí anebo neví, jak ho správně rozvíjet, říká psycholožka Šárka Portešová. Takové děti pak mohou učitelům a spolužákům připadat divné, ocitnout se v izolaci nebo úplně ztratit o školu zájem.

Lucie Rybová: Nadané děti by měly mít širší, ale o to pevnější hranice, říká terapeutka Monika Stehlíková

Monika Stehlíková se ve své praxi setkává s nadanými dětmi, s nimiž rodiče přicházejí z mnoha důvodů. Nejčastějším zadáním je, aby nadané dítě pochopilo a přijalo svoji odlišnost a zlepšilo se tak jeho sebevědomí. Někdy přichází i kvůli problémům v chování. Přichází na to, že jejich chování mnohdy pramení z pocitů nepochopení a nespravedlnosti z okolí. „Říct dítěti, že jeho chování není přijatelné, můžeme i empaticky,“ říká Monika Stehlíková.

Miroslav Hruban: Úkolem rodičů není problém vždy vyřešit, ale být dětem k dispozici, míní sociální pracovnice

Dospělí považují duševní zdraví za akutní problém dnešní společnosti. Duševní nepohodu mohou zažívat lidé všeho věku, včetně dětí. „My dospělí sami máme někdy problém s tím si přiznat, že se něco děje nám, takže potom máme problém s tím přiznat si i to, že se něco děje našemu dítěti,“ vysvětluje sociální pracovnice Nicola Skalická.

Matěj Ondřej Havel: Snažíme se tvořit dobré podmínky pro dobré ředitele aneb Kašleme na Chartu učitelů UNESCO a lžeme o standardní a transparentní cestě přijímání legislativy

Poslanec TOP 09 Matěj Ondřej Havel brání na sociální síti Facebook pozměňovací návrh oklešťující autonomii učitelů a reaguje na diskusi na Pedagogicke.info: "Tento paragraf není součástí školské legislativy dlouho, dostal se do zákona asi před šesti lety. Nejedná se tedy o zrušení nějakého tradičního pravidla, ale o ustanovení, které šlo kontra koncepčnímu řízení školství. Doposud uzákoněné právo pedagogických pracovníků na užívání metod, forem a prostředků při přímé vyučovací činnosti dle vlastního uvážení je v rozporu s koncepcí a směrem vývoje, o které ve školství usilujeme."

Zuzana Růžičková: Poslanci z učitelů dělají loutky. Učitelské právo dané mezinárodní chartou bylo v ČR zrušeno

Učitelům znemožníme učit vlastními metodami a formami výuky. Budou učit tak, jak ředitel školy řekne. Rozhodla parta českých poslanců a změnila zákon. Svoboda volby metod je prý v rozporu s novou koncepcí a směrem vývoje, kterým jde české školství.

SYRI: Českým školám chybí učitelé češtiny jako cizího jazyka

V českých školách chybí specifické podpůrné pozice, jako jsou asistenti pedagoga hovořící jazykem uprchlíků, školní psychologové, a především učitelé češtiny jako cizího jazyka. Problém s adaptací ukrajinských žáků proto přetrvává i rok po jejich příchodu do republiky. Vyplývá to z výzkumu vědců Národního institutu SYRI, který prezentovali na odborné konferenci v Senátu.

Dominika Hromková: Začleňování dětí uprchlíků do škol se moc nedaří. Čeština je problém, říká analytička

Desetina ukrajinských uprchlíků neví, jestli jejich děti nastoupí po prázdninách do školy. Ukázal to nejnovější průzkum odborníků, kteří rodiny usazené v Česku sledují už od loňska. Tentokrát se společnost PAQ Research a Sociologický ústav Akademie věd zaměřily právě na vzdělávání. Spoluautorka Martina Kavanová pro Aktuálně.cz popsala, jaké problémy české školy v nadcházejícím roce čekají.

Společné odborné stanovisko SKAV a META: Dejme šanci mladým lidem z Česka i Ukrajiny. Postavme se za vzdělávání, vrátí se nám to!

Jménem SKAV, která zastřešuje 35 asociací a organizací působících v oblasti vzdělávání, a organizace META předkládáme společné vyjádření k stále přetrvávajícímu problému ukrajinských uprchlíků, dětí ve věku středoškoláků, i jejich českých vrstevníků. Ti vinou podcenění systémových řešení, a to zejména nespravedlivého nastavení přijímacího řízení a nedostatečných kapacit středních škol, propadají českým vzdělávacím systémem. Vzhledem k hrozícím dlouhodobým negativním dopadům zejména na tyto mladé lidi, ale i na celou naši společnost, apelujeme na okamžité přijetí opatření krátkodobého i dlouhodobého charakteru. Některá z nich navrhujeme v tomto dokumentu.

Vladimír Barák: Rezervy ve školství jsou, na učitelích ale šetřit nemůžeme

Souhlasím, že je třeba krotit mandatorní výdaje státu. Škrty u učitelů by ale zhoršily kvalitu vzdělávání u nás, říká školská analytička Kateřina Konrádová. 

Anastasija Kriušenko: Nedostatek míst ve školkách: dětské skupiny mají být řešením, narážejí ale na dotační pravidla

Čtyřicetiletá státní úřednice Marcela Jurečková z Prahy má dceru ve věku 2,5 roku a chtěla by co nejdříve nastoupit do práce. Jenže míst ve školkách je dlouhodobě nedostatek a děti pod tři roky nemají zejména v největších městech šanci. I proto zamířila na den otevřených dveří do nově vzniklé soukromé dětské skupiny U malých cestovatelů na pražských Vinohradech. 

Julie Hrstková: Povinná školka pro tříleté děti je ze všeho nejvíc testem schopností obcí v Česku

Tahle země není pro starý, chtělo by se říci poté, co sněmovnou prošlo zpřísnění předčasných důchodů a změna valorizace penzí. Bez ohledu na množství komentářů k důchodové (ne)reformě ale fakticky platí, že tahle země není daleko víc pro mladý. A to včetně těch nejmladších.

Asociace lesních MŠ: Inovujeme předškolní vzdělávání – úspěchy a výzvy (nejen) lesních školek

Asociace lesních MŠ funguje již 13 let, aktuálně sdružuje 180 lesních školek. Prosadila zakotvení lesní mateřské školy do školského zákona a nadále kontinuálně pracuje na zlepšování legislativních podmínek lesních školek a vzdělávání v přírodě. Zajišťuje podporu nejen pro členy, ale také rodiče, pedagogy, zakladatele, provozovatele a státní správu. Na online tiskové konferenci představila legislativní a další úspěchy lesních školek v ČR spolu s výzvami, kterým dále čelí nejen lesní školky, ale celým stupeň předškolního vzdělávání.

Novela zákona z dílny MPSV nová místa ve školkách nezajistí, varuje Svaz města obcí ČR

Ministerstvo práce a sociálních věcí chce novelou zákona stanovit obcím nové povinnosti při zřizování mateřských škol a nově také dětských skupin. Návrh ale obsahuje řadu chyb, kvůli kterým se mine účinkem. Obce přitom mají hotové projekty na nové školky, chybí jim ale peníze.

Iva Vokurková: Ať mají děti od tří let nárok na školku nebo dětskou skupinu, navrhuje ministerstvo. Obce jsou proti

Obce by mohly mít od příštího roku novou povinnost: zajistit místa pro děti od tří let ve školkách nebo dětských skupinách. Navrhuje to ministerstvo práce a sociálních věcí v novele zákona o dětské skupině. Obce, které by dostatečné kapacity nezajistily, by mohly dostat pokutu. A ministerské plány se jim nelíbí i z jiných důvodů. Proti je i resort školství.

Jitka Polanská: České malotřídky jsou vesměs dobré, druhý stupeň malých škol ale pokulhává, říká ústřední školní inspektor

Co je malé, to je dobré? Jak kdy. „Naše čerstvá studie ukázala, že malá škola zajišťuje kvalitu výuky hůř než škola větší, a to v různých parametrech,“ říká ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal. Platí to pro školy, které mají první i druhý stupeň. Jiná situace je ale v malotřídkách a celkově v malých, pouze prvostupňových školách. „Ty si nevedou špatně, oproti větším školám i v lecčems bodují,“ říká Tomáš Zatloukal. Studie ČŠI má sloužit i jako podklad pro ministerstvo školství, které by rádo malé školy zefektivnilo.

Jitka Polanská: V zahraničí se mluví o zvyšování náročnosti a snižování nerovností. U nás je náročnost vzdělávání spíš tabu, říká Dominik Dvořák

O podobě gymnaziálního a středního odborného vzdělávání, revizi kurikula na základních školách a roli znalostí při vzdělávání jsme mluvili s Dominikem Dvořákem z Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání Univerzity Karlovy.

Milan Ducháček: Páté, nebo deváté třídy základní školy? Ví ministr Bek, co chce zrušit?

Opravdu současný ministr školství ví, co říká, když hovoří o rušení devátých tříd? Neměl by konečně i se svým týmem odborníků nahlas říci, že zkrácení základní školy na osm let a uvažované prodloužení povinné docházky na střední školu dává smysl jedině tehdy, když přistoupíme k opětovnému zrušení páté třídy na prvním stupni? Veřejné debatě by to prospělo.

Vladimír Srb: Které činnosti pracovníků kanadského středního článku ve vzdělávání mají největší dopad na učení žáků?

Kanadská provincie Ontario je známá tím, že patří mezi země s nejlepšími vzdělávacími výsledky žáků a s nejmenšími vzdělávacími nerovnostmi na světě, a to navzdory trvale vysoké úrovni imigrace. Článek popisuje kontext místní školské správy a shrnuje hlavní zjištění výzkumu činností, které školám nejvíce pomáhají.

Arnošt Veselý: Různá pojetí a podoby středního článku ve vzdělávání

Sousloví „střední článek podpory“ se v poslední době stalo jedním z nejdiskutovanějších pojmů vzdělávací politiky v České republice. I na stránkách Řízení školy mu byla a je věnována velká pozornost. Stále však nemáme jasno, co to vlastně „střední článek“ je, a živě diskutujeme o tom, jak by měl vypadat. Jakých podob tedy může nabývat? A lze říct, že nějaká podoba je lepší než jiná?

Jan Břížďala: Kraje mají plánovat kapacity oborů středních škol

Letos na jaře se téma českého školství stalo po delší době opět středem pozornosti médií a veřejnosti. Důvodem bylo nezvládnuté přijímací řízení na vybraných středních školách v exponovaných regionech.

Jan Břížďala: Střední školy 2.0. Čeká nás velká reforma nejen odborného školství

Většina absolventů odborných škol nepůsobí v oboru, který absolvovala. Obsah vzdělávání neodpovídá budoucím potřebám praxe. Tyto skutečnosti se stávají trendem a je zapotřebí tento segment vzdělávání reformovat.

Zuzana Keményová: Vyměnit těžbu za diplomy. Regiony dusí nízké vzdělání

Ústecko a Karlovarsko pokulhávají, Moravskoslezský kraj naopak dotahuje rozvinuté části republiky. Co pomůže? Nechat lidi vymotat se z dluhových pastí a investovat do učitelů, říká sociolog Tomáš Kostelecký.

Aneta Gáborová: Doporučujeme. Od rozeznění mamutího klu k minimalistické hudbě Arvo Pärta. Dějiny hudby, které nebudete chtít odložit

Z hudebky na základní škole mi v paměti utkvělo pouze zpívání ukolébavky Ho ho Watanay a rozbor Yesterday od Beatles. Ne že bych proti Broukům nebo indiánské ukolébavce něco měla (ostatně tu ukolébavku dodnes zpívám před usnutím vlastním dětem), ale klasická hudba mě během pobytu ve škole nějak minula. Jenže jak mi přibývají léta a narůstá s nimi i počet hloubavých otázek na hudbu od dětí i jisté přejedení z tvorby moderní, cítím potřebu se v oblasti klasické hudby dovzdělat. A ideálně způsobem, který by byl přístupný i dětem. Brouzdání po internetu i přejíždění polic v krajské knihovně však nepřineslo uspokojivé výsledky.

MŠMT: Střední článek podpory startuje ve všech krajích

Profesionálním managementem ke kvalitní škole. Takový je cíl Středního článku podpory. Krajští koordinátoři a metodici spolu s centrálním týmem budou přímo v terénu poskytovat podporu ředitelům škol a zřizovatelům v oblasti managementu a nepedagogických agend. Osobní přístup, konzultace, předávání garantovaných informací, propojování aktérů ve vzdělávání a intenzivní spolupráce v území, to vše nabízí Střední článek podpory, systémový projekt MŠMT, který startuje 1. července 2023.

Karolina Koubová, Ondřej Čihák: Rozdíly mezi základními školami jsou propastné. Dělají obce pro kvalitu vzdělávání maximum?

Rozdíly mezi jednotlivými základními školami jsou propastné. Dělají obce, coby jejich zřizovatelé, dost pro kvalitu vzdělávání na tomto stupni? „Dělají maximum v mezích možností a podpory, která se jim dostává,“ uvádí v Pro a proti 1. místopředseda Sdružení místních samospráv Oldřich Vávra. Programový ředitel společnosti EDUin Miroslav Hřebecký upozorňuje, že některé obce nemají odbornou kompetenci nebo důraz na školství jako prioritu.

Středočeský kraj spouští velký průzkum, který má zmapovat rozhodování žáků základních škol o volbě střední školy

Středočeský kraj ve spolupráci s Ústavem výzkumu a rozvoje vzdělávání Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy spouští unikátní dotazníkové šetření, jehož cílem je zmapovat rozhodování žáků posledních dvou ročníků základních škol o volbě střední školy, jejich preference a představy o dalším vzdělávání a profesní dráze. Výsledky výzkumu mohou pomoci upravit přijímací řízení a kapacity středních škol tak, aby lépe odpovídaly životním plánům uchazečů o středoškolské vzdělání. Do dotazníkového šetření se na základě výzvy Středočeského kraje zapojí i hlavní město Praha.

Markéta Boubínová: Konec zmatků a nejistoty? Popisujeme, jak chce koalice změnit přijímačky na střední školy

Do konce příštího týdne se chce koalice domluvit na podobě příští jednotné přijímací zkoušky na střední školy a víceletá gymnázia. Ve hře jsou zatím tři nebo čtyři elektronické přihlášky. Vládní strany hodlají postupovat v souladu s opozicí a pod návrh novely zákona se podepsat společně. SPD i ANO Deníku N potvrdily, že s koalicí v tomto chtějí spolupracovat. Jak se mají přijímačky zjednodušit?

Návrh: Obce musí sledovat demografický vývoj kvůli zajištění škol

Obce a kraje budou nejspíš muset začít pravidelně sledovat demografický vývoj, a to kvůli zřizování či rušení školek a škol. Minimálně jednou ročně by měly zjišťovat věkové složení obyvatel, počty přistěhovaných či počty odmítnutých žádostí o umístění dětí. Výslovně to ukládá chystaná novela o dětských skupinách se změnami školského zákona, kterou zveřejnila na svém webu vláda. Návrh počítá také s tím, že by tříleté děti měly mít místo ve spádové školce zaručené.

Josef Mačí: Nerušte malotřídky, píší ředitelé ministrovi po slovech o spojování škol

Ministr školství Mikuláš Bek mluví o budoucím nutném slučování škol. V tomto ohledu zmínil i malotřídní školy. Přes sto z nich se teď na něj obrátilo s apelem, aby si to rozmyslel.

Kamila Minaříková: Učitelé v Česku patří mezi nejméně spokojené. Kvůli platům to ale není

Podle mezinárodních srovnání patří čeští učitelé mezi ty nejméně spokojené v Evropě. Netrápí je ale jen obtíže spojené s přímou výukou žáků ani aktuálně tolik diskutované platové ohodnocení. Pedagogy nejvíce obtěžuje papírování a psychická náročnost povolání včetně pocitu nedocenění. Až polovina z nich se cítí ohrožená syndromem vyhoření.

Marek Tvrdoň: Ludvík Zimčík je ředitelem Škol na konci světa – v Březové

Když v Březové, malé obci kousek od slovenských hranic, zastavíte u školy, jste na konci světa. To není klišé, dál už silnice opravdu nevede. Takže i škola na konci světa? Nabízí se to. A právě tady řediteluje Ludvík Zimčík, jeho škola má víc dětí než vesnice obyvatel.

Josef Mačí: Obec má unikátní školu, žáků plno. Trest přijde vzápětí

Vláda chce v konsolidačním balíčku šetřit na individuálně vzdělávaných žácích. Obce za ně nedostanou peníze z rozpočtového určení daní. Prostředky do státního rozpočtu to ale nepřinese, pouze se částka přerozdělí jinak.

Kateřina Sýkorová: Obrázkové logočtení (L, R, Ř)

Petr miluje trampolínu, dráček Kudrnka zase výlety s vydrou Drndou, obr Bróňa brokolici, Prokop opravuje pračky a hraběnka Draha hledá ztracený prsten. Děti ze třetí třídy zase jedou na výlet do Třeboně a Ondřej zažívá s dědou Jindřichem pravé dřevěné dobrodružství!

Zuzana Hronová: České děti mluví hůř a hůř, rodiče volí odklad. Změnit to mají školní logopedové

Patlají, koktají, a celkově mají problém mluvit. Řeč je o dětech, které čeká školní docházka. Když měly pedagogicko-psychologické poradny jmenovat nejčastější důvody, pro něž vydaly doporučení o odkladu docházky, ve více než osmdesáti procentech zmiňovaly celkovou nezralost dítěte a ve více jak padesáti procentech právě logopedické vady a poruchy řeči.

Michaela Prešinská: Studenti prožívají historii na vlastní kůži, říká lektor Spáčil

Před dvěma lety se v Praze studentům otevřelo Gymnázium Paměti národa. Projekt vznikl pod záštitou neziskové organizace Post Bellum a zaměřuje se na moderní dějiny, občanskou a mediální výchovu, ale i netypické metody učení. Mezi ty patří například výchovně dramatický styl vyučování, během kterého se studenti fiktivně stávají součástí historické události. Ve svých hodinách takový postup využívá šestadvacetiletý lektor a metodik Tomáš Spáčil.

Dominika Hromková: Problém moderních dějin? Musí se moderně učit, říká dějepisář a mění žáky v badatele

Dějepis jsme končili druhou světovou válkou, vzpomínají většinou dospělí na školní léta. Jejich děti jsou dál. Na základních školách se dostanou až k sametové revoluci a pádu železné opony. Přesto pro ně dějepis pořád znamená hlavně učení letopočtů místo pochopení souvislostí a poučení pro současnost. Někteří kantoři se ale rovnou snaží vyučovat tak, aby děti historie bavila a měla pro ně smysl.

Jiří Mach: Šéf školní inspekce – Mrháme schopnostmi dětí

Český vzdělávací systém je velmi zakonzervovaný a Česko kvůli němu mrhá schopnostmi žáků a studentů. Většina Evropy už funguje jinak, popsal v rozhovoru pro Právo ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal.

Zdroj: Právo 29. 6. 2023

 

Jak moc to bývá pro děti napínavé kolem vysvědčení?

 

Jsou školy, které poslední týden věnují řadě různých aktivit, nabízejí žákům akce od kulturních přes pohybové až po výjezdy. A i na nich hodnotí školní rok, aby to rozloučení nějak vypadalo. Hodně záleží na tom, jaká je atmosféra ve škole. A pak je otázkou, do jaké míry jsou žáci stresováni školou a do jaké míry rodiči.

 

Co by mohla škola dělat, aby nebyl velký stres?

 

Vzorové školy se hodnocení věnují celý rok, takže ani žáka, ani rodiče výsledek na vysvědčení nepřekvapí. To je právě formativní neboli průběžné hodnocení, které je mnohem důležitější než to, jak žák vstřebá vysvědčení. A i rodič má průběžnou informaci, jak vzdělávání probíhá.

 

I od odborníků slýcháme, že se ve školách rozmáhá benevolence, samá zábava, ale kdo děti naučí pracovat?

To je nepochopení, protože v jakémkoli pracovním prostředí vytváříme příznivé klima, abychom byli schopni zátěžové situace zvládat. I žáci mají procházet testováním, mají absolvovat písemnou práci.

 

Jeden učitel řekne, že žáky musí škola bavit, druhý, že škola není Disneyland…

 

V tomto smyslu se ale nebavíme o zábavě, ale o zaujetí, získání pozornosti. Přemýšlejme o tom, že v 1. a 2. třídě se děti do školy těší.

 

Pak už to ale dramaticky padá. Co se děje, že v 9. třídě čeští žáci mají školu nejméně rádi. To vychází ze všech mezinárodních šetření. Je jich 90 procent.

 

Co s tím?

 

Asi to je překvapení, ale z jedné naší analýzy víme, že to, aby se děti do školy těšily, nespočívá v tom, že se nebudou učit nebo že na ně budou nižší nároky. Samy to říkaly. Ale kdy je člověk nejvíc aktivní? Když ho něco zajímá a baví. A tady pak můžeme nároky maximalizovat.

 

Musí se formativní hodnocení nutně pojit se slovním – tedy bez známek, zato s popisem posunů a nedostatků v předmětech?

 

To jsou dvě odlišné věci. Formativní hodnocení je průběžné sledování a vyhodnocování pokroků žáka. Učitel zná techniky, které uplatňuje v průběhu každé hodiny, a tím získává průběžnou informaci. A pak mu poskytuje zpětnou vazbu, na jaké problémy je třeba se zaměřit. Navíc má informaci o tom, jak má k žákovi přistoupit, jaké metody uplatnit.

 

Při frontální výuce učitel stojí před třídou a hlásí se mu ti žáci, kteří znají odpověď. Ale jedna z technik formativního hodnocení spočívá v tom, že se vám hlásí pouze žáci, kteří se potřebují na něco zeptat. Učitel je podle náhodného výběru v kontaktu s žáky neustále. 

 

Právě ten kontakt je důležitý a učitel je na jeho základě schopen efektivněji reagovat. Ví, kde se posunul a kam by měl směřovat, a celkově mu to umožňuje daleko lépe diagnostikovat potenciál žáka. Při frontální výuce má ale přehled jen o skupině žáků, kteří se posunují, ale o některých třeba neví vůbec nic.

 

Kvůli covidu stouply na významu podpůrné pozice školního psychologa, speciálního pedagoga. Jak moc ještě na školy prokletí lockdownů doléhá?

 

Pozice těchto expertů je důležitá, protože lockdowny se negativně podepsaly na duševním zdraví žáků, zejména kvůli absenci jejich socializace. Děti a jejich vztahy se přesunuly ze školního prostředí do nekontrolovaného prostředí sociálních sítí, s čímž je spojena kyberšikana, prostředí je anonymní.

Psychologové jsou přetížení, přitom by je školy měly mít kdykoli k dispozici, aby byli s žáky v kontaktu každý den a pomohli tak předcházet problémům, které mohou mnohdy končit i fatálně.

 

Ale také máme polovinu škol, které jsou malé, a je jasné, že tyto experty nemohou zaměstnat. Je třeba vytvořit systém sdílení těchto pozic.

 

Posílila se vlivem covidu počítačová gramotnost?

 

Určitě a pozitiv bude víc. Například řadě učitelů se v distanční výuce ukázalo, že už jim nestačí jen ověřovat znalosti. Náhle viděli žáky v jiných situa­cích. Viděli, že spolu komunikují, spolupracují. Když třeba učitel musel zadávat víc úkolů, třeba nějaké prezentace, tak se najednou divil, jak to zvládl žák, od kterého to vůbec nečekal.

 

Forma výuky žáky nutila více se projevovat než ve třídě. Už nebyli v prostředí, kde zvedají ruce jen tři pořád stejní žáci. Takže se aktivizovalo víc žáků a učitelé začali víc přemýšlet o podobě hodnocení. Zjistili, že známka jim nestačí a že je třeba k tomu dodávat další hodnocení. A tak začali třeba k vysvědčení dodávat ještě další hodnotící text.

 

Jestliže tedy máme kolem pěti procent škol užívajících slovní hodnocení, nyní jejich počet poroste?

 

Asi ne, protože učitelé silně narážejí na odpor rodičů. Pro ně je to neznámá forma a babičky chtějí dávat bonboniéru za jedničku. Domácí prostředí známkami žije více než sto let. Jenže pokud chceme něco rozvíjet, inovovat, tak to musí být v harmonii se všemi aktéry. Nicméně formativní hodnocení lze dělat i se známkami.

 

Jak si čeští žáci vedou v mezinárodním srovnání?

 

Ve čtenářské, matematické i přírodovědné gramotnosti už dvacet let stejně. A to přesto, že jsme byli zpočátku podprůměrní, pak průměrní a teď nadprůměrní. To je dáno tím, že se do šetření zapojují další a další země typu Írán, Tádžikistán. A díky nim jsme nad světovým průměrem. Ale bodů máme zhruba pořád stejně.

 

To nám indikuje, že náš vzdělávací systém je zakonzervovaný. Učíme pořád stejně a na nějaký vývoj vůbec nereagujeme.

 

To je dáno tím, že stárne učitelský sbor, anebo mu chybí podpora?

 

Obojí. A ještě tam hraje významnou roli to, že věříme, že náš způsob vzdělávání posledních třicet let je ten nejlepší.

 

Věříme, že když budeme už od prvního stupně vytvářet třídy s nějakým zaměřením a do nich dávat děti, které jsou na tom třeba jazykově lépe než ostatní, tak že bude u nich vzdělávání rychlejší. Že když je budeme dávat do víceletých gymnázií, že to pro ně bude mít daleko větší přínos. A těch stereotypů je víc.

 

Před třiceti lety si i řada jiných školních systémů myslela, že vytváření homogenních tříd je lepší. Ale před 25 až 20 lety se vyhodnotilo, že to nepřináší pro žáky kýžené efekty, a dospělo se k heterogenitě, tedy ke školám bez bariér, bez žádného zaměření, učí se všichni společně.

 

Má to celou řadu efektů. Ale v prvé řadě to klade mnohem větší nároky na učitele. Ve výsledku je to však mnohem efektivnější. Jsme možná poslední země v Evropě, kdo na homogenitu věří. Ti, kteří byli za námi, už jsou před námi. To jsou Německo, Polsko, Estonsko.

 

Jsou tedy víceletá gymnázia brzdou?

 

Nejsou tím přínosem, který si myslíme, že mají. Když jsme loni testovali 5. a 9. třídy, sledovali jsme i socioekonomický status dítěte. To je právě ten vliv rodinného prostředí, který má klíčovou roli. To rodiče děti tlačí, podporují je, což je zcela přirozené. Čím vyšší vzdělání rodiče mají, tím víc vnímají vzdělání jako důležité.

 

Ukázalo se, že pokud má běžná základní škola stejné složení dětí z hlediska jejich socioekonomického statutu jako víceleté gymnázium, tak dosahuje v testech velmi podobného výsledku.

 

A také se ukazuje, že máme nemalou skupinu základních škol, které mají žáky s průměrným i podprůměrným socioekonomickým statusem a dokážou dosáhnout srovnatelných výsledků jako víceletá gymnázia. Ale přidaná hodnota těchto škol je nesrovnatelná.

 

Proto ostatní školské systémy jdou do heterogenity, protože nutí učitele více s dětmi komunikovat, získávat zpětnou vazbu, uplatňovat aktivizující pedagogické přístupy, poskytovat formativní zpětnou vazbu, být schopni třídu řídit.

 

Nemá na té strnulosti podíl i plošné testování, tedy přijímačky na střední školy a maturity?

 

Hlavně přijímačky. Výuka se neproměňuje také proto, že musí učitelé probrat všechno, co může být u přijímaček. Za to je rodiče hodnotí. A proto mají předimenzované učivo. Jenže když to probírají, ještě to neznamená, že se to všichni žáci naučí a osvojí si to.

 

Je nutné nejen proměnit organizaci přijímaček, aby žáci, kteří mají schopnosti se vzdělávat v některých oborech, na ně i dosáhli. Nemusí to být na vy­sněné škole, ale je třeba, aby byli aspoň v daném oboru. A pak je třeba změnit obsah výuky, který bude více zaměřen na aplikaci znalostí.

 

Co si slibujete od digitalizace přijímaček?

 

Pokud si žáci budou určovat pořadí preferovaných škol, zvyšuje se pravděpodobnost toho, že se žák bude vzdělávat v oboru, o který má zájem. Nebude to třeba elitní gymnázium, ale méně známé gymnázium opodál.

 

Letošní přijímačky ukázaly obrovské rozdíly mezi regiony, kdy deváťák s výbornými výsledky se nedostal z kapacitních důvodů na gymnázium, zatímco o pár kilometrů dál slavili úspěch mnohem slabší žáci. Jak moc mrháme schopnostmi dětí?

 

Strašně. Uvědomme si navíc, že v ČR dosahuje 22 procent dětí vyššího vzdělání než jejich rodiče. A pokud je v Praze vysokoškolsky vzdělaná polovina populace, tak je tam tlak úplně jiný než na Ústecku. Ale to neznamená, že tam jsou hloupější děti, jen tam nemají podporu rodiny.

 

Správně by přijímačky měly určit bodovou hranici, kdy žák na maturitní obor má, nebo nemá. Ale teď to vůbec nedokážou. Až 70 procent výsledku ovlivňuje rodinné zázemí, kdy rodiče připravují své děti na přijímačky za nemalé peníze mimo školu. To je ta největší brzda, která generuje obrovské neefektivity, kdy jen tři procenta dětí rodičů se základním vzděláním dosáhnou na vysokoškolské vzdělání. To je katastrofa. Slovensko je na tom lépe a průměr zemí OECD je 20 procent.

 

Co dělají lépe?

 

Mnohem více dbají o to, aby co nejvíc lidí nastupovalo na střední školy. Samozřejmě je tam vždycky část žáků, která tam nastoupit nemůže, ale je to třeba deset procent a specializují se trochu jinak. U těch ostatních je snaha odložit rozhodnutí o specializaci.

 

Heterogenní vzdělávání vám navíc umožňuje identifikovat i ty nadané. Jenže náš model, o kterém jsme přesvědčení, jak je super, identifikuje napříč základními a středními školami 40 tisíc nadaných. Ale mělo by jich být 200 tisíc.

 

Na učňáky by měli chodit manuálně nadaní, ale identifikují jich tam deset procent. Gymnázia by měla být pro rozumově nadané, takže by jich tam mělo být kolem 30 i 50 procent. Ale identifikují jich 15 procent.

 

Není výjimkou, že má škola problém s žákem, který tam vykřikuje a ruší ve třídě, a pošle ho do poradny, kde zjistí, že je mimořádně nadaný. Proto ve třídě vyrušoval.

 

Jsou i takoví, kteří mají poruchy chování, učení, protože nedostávali adekvátní úkoly, zadání, nebyli vytěžováni. Ale problém je, že to nadání nedříme v člověku, dokud ho někdo neobjeví, ale vyprchává. Takže o něj přicházíme.

 

Pomohlo by, kdyby se zkrátila povinná docházka do ZŠ na osm let a přibyly by dva povinné roky SŠ, jak o tom hovoří ministr školství Mikuláš Bek (STAN)?

 

Máme v populaci v průměru 6,2 procenta lidí jen se základním vzděláním. Evropský cíl je pod devět procent. Ale u nás je potíž, že nám ten podíl narůstá.

 

A máme velký podíl těch, kteří vystudují obor, ale nenastoupí ani do příbuzného oboru, ale do úplně jiného. Přitom třeba učební obory jsou finančně nejnáročnější segment vzdělávání a má takovéto výsledky.

 

Ale prodloužení docházky na SŠ dává smysl. Jsme jedna z mála zemí v Evropě, která to nemá.

 

A neměla by se docházka prodloužit spíše v rámci mateřské školy?

 

To by nepochybně pomohlo. Každý rok předškolního vzdělávání významně zvyšuje úspěšnost vzdělávání na základní škole. Jsou různé projekty, na kterých se to potvrdilo.

 

Ale například jsme modelovali situaci v Mostě, kde jsou na tom s předškolní docházkou nejhůř. Vyšlo nám, že kdyby se nám podařilo všechny tří- až pětileté děti dostat do školek, tak i při současné podobě, kvalitě a organizaci vzdělávání by ve čtvrtém ročníku dosáhly průměrné úspěšnosti v testech čtenářské, matematické a přírodovědné gramotnosti. Jen proto, že by absolvovaly tříleté předškolní vzdělávání.

 

Pokud bude povinná SŠ…

 

…tak se bude muset změnit celá struktura. Není možné, abychom tam měli 280 oborů se svými rámcovými vzdělávacím programy. To není nikde v Evropě. Ani 140 oborů. Žáci musí získávat všeobecnější základ, aby se uměli efektivněji a rychleji specializovat.

 

Ale taky zaznívá, že dnes ještě mohou na učilištích ukázňovat žáky hrozbou vyhození ze školy, o což by přišli.

 

To by bylo jenom dobře. To je pedagogika 19. století. Negativní motivace funguje jen krátkodobě. Jestli na tom mám postavenou filozofii školy, tak je to cesta k zániku. To eskaluje demotivaci žáků, která se projevuje v postojích, chování. To je úplná destrukce.

 

Ale ano, oni mají složité žáky. Proto jsme také vydali tematickou zprávu, kde jsme popsali společné znaky úspěšných učňáků. Podařilo se nám je najít a prezentovat jako inspiraci pro ostatní. Ale ve většině je to tak, jak jste to popsal.

 

Jak se daří začleňovat Ukrajince do škol?

 

Různě. Jsou školy, kde jich mají desítky, dokonce i třeba stovku. A když mám jednoho dva ve třídě, je to něco jiného, než když mám homogenní třídu.Největší problém je i u těch, kteří už jsou tady delší dobu, jazyk. Nemáme dostatek učitelů, kteří umějí učit češtinu jako cizí jazyk. Druhá věc je, že ne všude je dostatečná hodinová dotace. Mělo by to být alespoň tři hodiny týdně, ale řada škol jich má jen jednu či dvě.

 

Problém je i to, že školy výuku češtiny zařazují do okrajových částí. Běžte se ve dvě hodiny po obědě někam učit… Ale jsou školy, které to zařazují do rozvrhu smysluplně.

 

Ale celkově je zde významný podíl ukrajinských žáků, kteří stále nezvládají češtinu, což je výrazně limituje.

 

Zhruba sedm let výrazně rostou výdaje na vzdělávání, zejména v rámci platů učitelů. Má to nějaký přínos?

 

Na to je brzo. Určitě se to projevilo v zájmu uchazečů o učitelství. A k tomu zejména tyto investice směřovaly, protože učitelé chybějí.

 

 

 

 

Lucie Kocurová: Co potřebuje dětský mozek, aby se mohl učit? Dobré vztahy a odpočinek

Děti se nejlépe učí, když se ve škole cítí dobře a prostředí na ně klade takové nároky, na jaké jsou vývojově zralé. Tak by se ve stručnosti dal shrnout přístup, který prosazuje centrum Intricate Roots. To založila v americkém Denveru psycholožka Jessica Pfeifferová. „Dítě potřebuje cítit, že je ve škole vítané. Potřebuje dostatek pohybu i odpočinku. Nemůžeme na děti pořád jenom mluvit, to nevede k lepšímu učení,“ říká. V Praze vystoupila na konferenci s názvem Trauma respektující přístup jako klíč k podpůrnému prostředí ve škole, který pořádala nevládní organizace Society for All.

Anna Brzobohatá: O prázdninách děti dobíjí baterky. S plánováním volna ale potřebují pomoci i ty starší, připomínají odborníci

Žádné zvonění na první hodinu, vstávání podle budíku nebo psaní úkolů. Celkem 61 dní bez sezení v lavicích čeká letos na školáky během prázdnin, kdy nabírají síly. Mladší zpravidla jezdí na tábory či k prarodičům, starší teenagery v prvních ročnících na středních školách už podobné trávení volna ale moc neláká.  

Josef Mačí: Zruší se deváté třídy, a bude na důchody? Jaké změny se chystají na školách

Analýza. Třetí ministr školství této vlády, nová sprcha nápadů. Školní docházka se má prodlužovat, ovšem 9. třída rušit. K tomu se budou možná slučovat školy a dojde i na třeskuté téma víceletých gymnázií.

Linda Bartošová: Duševní potíže má v Česku už třetina dětí. Terapeutka popisuje varovné signály

"Změna koníčků, opouštění věcí, které jsem měla ráda a nějak mě dobíjely. To všechno jsou momenty, kdy je třeba zbystřit a sledovat to, co se děje," říká ředitelka organizace Nevypusť duši Barbora Pšenicová k tomu, kdy by měli rodiče začít dávat větší pozor na to, jak se jejich dítěti vede po psychické stránce. "To vše ale hned nemusí znamenat duševní onemocnění," uklidňuje expertka.

Radka Hrdinová: Potřebujeme radikální změnu, jinak zůstaneme napořád pozadu, myslí si Michaela Horvathova

V otázce revize kurikula nám nebude stačit evoluce, říká spoluzakladatelka organizace Beyond Education, která se zaměřuje na rozvoj a měření kompetencí. 

Josef Mačí: Je jim přes dvacet a teprve maturují. Bek chce zarazit taktizování s odklady

Proč máme jeden z nejvyšších počtů odkladů povinné školní docházky v Evropě? Podle ministra školství Beka s nimi rodiče také taktizují, aby zvýšili šance dětí při přijímačkách na víceletá gymnázia i další chtěné střední školy.

PS Wellbeing, Partnerství 2030+: Jak zvládnout stres kolem vysvědčení

Diskuze kolem Jednotné přijímací zkoušky dolehla i k uším rodičů dětí na prvním stupni a ukázala, že o přijetí na vysněnou školu často rozhodoval každý detail, včetně bodového ohodnocení za známky na vysvědčení. I to vytváří na děti i rodiče velký tlak – vždyť jde přece o jejich budoucnost. Jak vypadá ideální stav komunikace mezi školou, rodičem a žáky? A co je to tripartita? Jak reagovat, když vysvědčení nedopadne podle původních představ? Jak zachovat chladnou hlavu?

Barbora Taševská, Kristýna Barchini: Individuální přístup k dětem je k nezaplacení. Soukromých škol přibývá, platí se i 60 tisíc ročně

Počet soukromých škol v Česku se za deset let ztrojnásobil. V roce 2012 jich bylo devadesát, loni už téměř tři sta, vyplývá z dat ministerstva školství. A další vznikají. Třeba v Radnici, místní části Pavlova na Šumpersku. Zájem o ně mají lidé i přesto, že docházka do takových škol se platí. V případě soukromé školy v Řepici na Strakonicku i 60 tisíc korun ročně. 

Michaela Ryšavá: Nouzové řešení. Obce dávají rodičům tisíce na soukromé školky, jejich jsou i letos plné

I když se v posledních týdnech mluví hlavně o nedostatku míst na středních školách, neznamená to, že ve školkách jsou kapacity dostatečné. Umístit sem tříleté dítě je stále na mnoha místech téměř nemožné, zejména v menších obcích kolem Prahy a Brna. Radnice se sice snaží zakládat dětské skupiny nebo rozšiřovat stávající školky, často ale ani to nestačí. A tak přispívají na soukromé hlídání. 

Kateřina Lánská: Dětí je moc a škol málo. Nová hygienická norma problém vyřeší ale jen částečně

Nová hygienická norma má pomoci řešit problém s kapacitami škol. Návrh by také měl reflektovat podobu podobných nařízení pro školské stavby i v ostatních zemích Evropské unie a zohledňovat soudobé trendy v ekonomické a ekologické udržitelnosti staveb.

Michal Mareš: Deset džobů budoucnosti. Které obory čeká v příštích letech rozmach a jak je na ně Česko připraveno

Umělá inteligence a konkrétně její část věnující se strojovému učení v nadcházejících letech pořádně zamíchá s trhem práce. Světové ekonomické fórum ve své analýze Future of Jobs Report uvedlo, že právě v této oblasti se budou mezi lety 2023 a 2027 nacházet nejrychleji rostoucí pracovní pozice.

Jan Pokorný: Střední školství potřebuje urgentní změnu. Navýšit kapacity čtyřletých gymnázií, říká sociolog Prokop

Sociolog Daniel Prokop ze společnosti PAQ Research zdůrazňuje potřebu změny školství, zejména v oblasti čtyřletých gymnázií. „Děti, které by mohly jít na vysokou školu a táhnout republiku, tak skončí v nějakých profesích, které je nezajímají,“ řekl. Podle Prokopa je třeba apelovat na to, aby gymnázia otevřela co nejvíce čtyřletých tříd a je nutné omezit extrémní specializaci středních odborných škol.

Tereza Hübscherová: Náměstek Nantl – České školství má zpoždění patnáct let. Dnešní děti budou dělat profese, které ještě ani neexistují

„Nebavíme se o tom, jak připravit školství na budoucnost, ale o tom, jak školství dostat do souladu s realitou, která už nastala,“ řekl v rozhovoru pro deník FORUM 24 náměstek ministra školství Jiří Nantl. Hovořil o tom, že je potřeba posílit nabídku všeobecného vzdělávání na středních školách a proč je podle něj tím správným krokem zavedení všeobecných lyceí. Zdůraznil alarmující zprávy o čtenářské gramotnosti žáků učilišť a prozradil, v čem je problém digitalizace přijímacího řízení už příští rok.

Jana Nováčková: Jan Kovařovic 90!

Patří mezi ty, na jejichž myšlenkách dnes stavíme. Spoluzakládal NEMES i SKAV (mj. je autorem názvu Stálá konference asociací ve vzdělávání), pracoval v jejich výborech, podílel se na formulaci řady vizí a dokumentů. Vždy skromný a nenápadný, ale bez něho si devadesátá léta v oblasti vzdělávání neumíme představit. Seznamte se prosím.

Zelení vyzývají vládu: Postavte dočasné střední školy pro studenty ze silných ročníků!

Výjimečná situace si žádá výjimečné kroky – podobně jako za covidu. Tehdy vláda ve spolupráci s armádou zřídila v Letňanech polní nemocnici s kapacitou 500 lůžek. Nyní má tři měsíce na to, aby zřídila v Praze a jiných vhodných místech „polní střední školy“. Ty umožní studovat části mladých lidí, které kolaps kapacity středních škol vytlačí z dalšího studia.