web o změnách ve vzdělávání
Chybějící peníze, nepovedený den v práci nebo partnerské hádky. Když mají rodiče starosti, potomek to nejen vycítí, ale může to na něj mít vliv i v pozdějším věku. Studie ukazují, že zásadní jsou první roky života, kdy ještě není dítě schopné samo pochopit stres svých rodičů a může si ho dávat za vinu. Jak tomu předcházet?
Moje dítě je rozbité. Neposlouchá, odmlouvá, nerespektuje pravidla a je úplně jiné, než bychom si přáli, stěžují si mnozí rodiče. Ke vzájemnému respektu a pochopení by přitom stačilo znát vlastní typ osobnosti a pak se zaměřit na typ osobnosti dítěte. „Rodičům to pomůže chápat rozdíly, zefektivnit výchovu, ale také se cítit lépe skrze naplňování vlastních potřeb a předcházet chronickému stresu,“ vysvětluje v rozhovoru psycholožka Šárka Miková.
Marie Podvalová vystudovala speciální pedagogiku a pracovala jako logopedka. Ráda pracuje na smysluplných projektech a jeden takový se svojí kamarádkou Julií vytvořila během covidu. Jmenuje se Mravenčí chůva. Společně čtenáře provází světem současné literatury pro děti. A jak děti, tak i dospělí se mohou s Mravenčí chůvou zapojit také do akce Pročtené léto. Jaký je rozdíl mezi tím, když si děti čtou samy, a když jim čtou dospělí?
Ředitelé a učitelé škol si dlouhodobě stěžují na to, že ve školství neexistuje žádná dlouhodobá vize, koncepce, kterou by se dařilo naplňovat. S novým ministrem přijde konec změnám, na které se školy složitě adaptovaly, odborné debaty vyjdou vniveč. Podobné pocity teď u některých ředitelů či pedagogů opět vyvolal ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Po dlouhých měsících rozepří mezi odborníky, zda rušit povinnost výuky druhého cizího jazyka, se ujal rozhodnout politicky. Jenže místo prostého rozhodnutí rozetnul debatu zcela novým návrhem.
Babička pocházela z malé horské vesnice na území Rakouska – Uherska a měla jen základní vzdělání. Ale mluvila plynně šesti jazyky. Stejně jako všichni ostatní v onom bohem polozapomenutém kraji. Na její osud si vzpomenu vždy, když dojde na přetřes výuka jazyků v Česku. Babičce evidentně nikdo neřekl, že si druhým a každým dalším jazykem „zabordelí“ mozek a nebude vlastně umět žádný. Ačkoliv po ní nikdo nechtěl, aby poznala příčestí trpné, minulé či větu vztažnou vedlejší, uměla se v oněch cizích řečech domluvit, uměla v nich číst a psát.
V České republice existuje řada bariér, které ztěžují dětem z nižší střední třídy získat vysokoškolské vzdělání. Kromě těch institucionálních, vyplývajících z nastavení českého vzdělávacího systému, a ekonomických, které vycházejí z omezených finančních prostředků, jsou to také bariéry pocházející z kulturně zakořeněného postoje rodičů.
Už dva roky Česko řeší, jak by měly vypadat nové osnovy, podle nichž se budou děti učit na základních školách. Nejvyhrocenější debaty se odehrávají kolem výuky cizích jazyků. Výuka druhého jazyka by už totiž neměla být povinná. To se ale nelíbí některým zemím – zejména sousednímu Německu.
Hnutí intuitivní pedagogiky vzniklo už před čtyřmi desítkami let ve Švédsku. Učitelé v jedné waldorfské škole ve Švédsku začali usilovat o to, aby se jejich žáci stali vnitřně svobodnými – k čemuž potřebovali mít i takové učitele. Z této komunity pochází i Johan Ahlbom, který se po pětatřiceti letech učitelské praxe stal lektorem a přednáší tzv. intuitivní pedagogiku. Učí je zejména umění hrát si.
Nepřijato. V minulých týdnech dostávali rodiče rozhodnutí o tom, zda se jejich dítě dostalo do školky či jiného předškolního zařízení. A v řadě případů bylo zamítavé. Loňský slib ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL), že místa pro děti budou, tak zůstává nenaplněn. A i od něj nakonec zní, že jich chybí desítky tisíc. Kapacity jsou stále nedostatečné a nepomohlo ani to, že od loňského ledna vzniklo na tři sta dětských skupin.
Silné ročníky dětí, které se nedostaly na střední školu, se začínají propisovat také do rostoucího počtu mladistvých v evidenci Úřadu práce ČR. Letos jich je téměř o šestinu víc než loni v květnu, celkem úřady evidují 5141 mladistvých ve věku 15 až 18 let.
Když se v Řecku začala řešit v roce 2009 finanční krize, ukázalo se mimo jiné, že tam byla financovaná i škola, která měla sedm žáků a k tomu dvanáct učitelů. České regionální školství se potýká s nedostatkem financí, což negativně ovlivňuje nejen platy učitelů, ale i celkovou kvalitu vzdělávání. Málokdo přitom vzpomene, že jsme v roce 2017 schválili a v roce 2020 zavedli socialistický systém financování škol na principu „každému podle jeho potřeb“. Pravda s jistými hranicemi, kterým se říká „PhMax“ a které 12 učitelů na sedm žáků neumožňují. I tak jde ale o rozhazovačný systém.
O podpoře navyšování kapacit středních škol tam, kde chybí, otevře vláda debatu ve výboru pro strategické investice. Míst není dost zejména v Praze a Středočeském kraji. Po dnešní schůzce zástupců vlády, kraje a metropole to řekli premiér Petr Fiala (ODS) a ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Podpora by mohla mít formu dotací nebo zvýhodněných úvěrů od Národní rozvojové banky (NRB). Možným řešením by do budoucna mohlo být budování větších středoškolských kampusů na hranici Prahy a Středočeského kraje, shodli se politici.
Místo rozšiřování osmiletých gymnázií by měly kraje nabízet více středních škol s všeobecným vzděláním, říká analytik výzkumné organizace PAQ Research Jan Zeman. Zatímco v Česku na ně chodí třetina žáků, ve většině Evropy až polovina. Stávající systém podle něj navíc odrazuje hlavně děti z hůře situovaných rodin.
Děti mají před sebou dlouho očekávané letní prázdniny. Ovšem s těmi se také blíží konec školního roku a vysvědčení. Jak by tohle období měli zvládat také rodiče, na co by se měli zaměřit? „Přijde mi velká škoda, když se rodiče soustředí pouze na závěrečné písemné hodnocení. Podle mne je důležité být s dítětem po celou dobu školního roku,“ říká pro Český rozhlas Hradec Králové psychoterapeutka a speciální pedagožka Michaela Virtová.
Vláda musí vyjádřit vůli zřídit v Karlovarském kraji veřejnou vysokou školu, protože bez ní nelze problémy regionu úspěšně řešit. Na tiskové konferenci po návštěvě Karlovarského kraje to dnes novinářům řekl prezident Petr Pavel. Se zástupci kraje jednal mimo jiné o problémech chudoby, které je podle hlavy státu potřeba nahlížet komplexně, vzít v úvahu všechny faktory a řešit je vyváženě.
Přeplněné třídy, krátké přestávky, ošklivé učebnice, přísné hodnocení známkami. Každý z nás by asi na českém školství změnil něco jiného. Co by ale změnili nadšení a skvělí učitelé, kteří dnes a denně stojí před tabulí? Zeptali jsme se finalistů ceny pro nejinspirativnějšího učitele Česka Global Teacher Prize CZ za rok 2024.
Systém financování, v němž všechny školy dostávají stejně peněz bez ohledu na to, jaké děti vzdělávají a jestli to dělají dobře, se ministrovi školství Mikuláši Bekovi (STAN) nelíbí. „Je to fatální selhání dosavadního modelu financování,“ řekl v rozhovoru pro HN. Připravil proto novelu zákona, která to má změnit. Do budoucna by rád prosadil také změny v přijímacích zkouškách a maturitách, do hry by se mohla například vrátit povinná maturita z matematiky.
V Česku přibývá dětí s takzvanými speciálními vzdělávacími potřebami, nejčastěji s poruchami autistického spektra nebo s kombinovaným postižením. Kapacity základních speciálních škol jsou ale omezené, řada dětí nebyla vylosována u zápisu a jejich rodiče teď čekají, co bude dál. Především v Praze je to už kritické.
Vláda se bude muset prásknout přes kapsu, pokud chce naplnit cíl svého programového prohlášení vydávat na vzdělávání takový objem prostředků, aby odpovídal v poměru k HDP průměru zemí OECD. Oproti schváleným výhledům by měla pro příští rok zvýšit výdaje na školství alespoň o 37 miliard korun, uvádí studie institutu IDEA při CERGE-EI.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy Mikuláš Bek na konferenci Česko na křižovatce 2 připomněl potřebné změny ve školství. Mezi hlavní výzvy patří revize oborové soustavy středních škol, která se připravuje ve spolupráci se zaměstnavateli a která navazuje na revizí RVP pro předškolní a základní vzdělávání. Úpravy se dotknou i financování vysokých škol, které se musí připravit na příliv populačně silných ročníků.
Začínajícím pracovníkům chybí praktické zkušenosti, ale také psychická odolnost nebo všeobecný přehled. V anketě Aktuálně.cz to říkají oslovení zaměstnavatelé v různých oborech. Školy podle nich nedostatečně připravují absolventy na požadavky trhu práce. Firmy tak musí investovat do dalšího vzdělávání a tréninku nových zaměstnanců, aby mezery v jejich znalostech a dovednostech vyplnily.
Do konce května mohla veřejnost podávat připomínky k chystané revizi toho, co se děti učí a budou učit na základních školách. Ministerstvo školství, potažmo Národní pedagogický institut ČR (NPI), na změnách dělá přes dva roky a už se má blížit ke konci. To, co už má hotové, mohl okomentovat prakticky kdokoliv, ale zájem nebyl vysoký.
Přijímací zkoušky na střední školy ještě zcela neskončily a mezi odborníky se již začínají probírat změny, ke kterým by v nich mohlo v příštích letech dojít. V budoucnu bychom měli mít společnou zkoušku pro všechny děti ukončující základní školu, jejíž výsledky by děti znaly už před podáním přihlášky, prozradil deníku Forum 24 náměstek ministra školství Jiří Nantl (ODS).
Žáci osmých a devátých tříd je sice často sledují na sociálních sítích, sami se ale influencery či youtubery stát nechtějí. Volí tradičnější profese. Nejčastěji chtějí být učiteli, následují veterináři a sportovci, vyplývá z ankety Nadace České spořitelny. Často ale mají o povoláních zkreslené představy, upozorňují experti. Podle nich Česko zaostává v kariérním poradentství.
75 600 prvomaturantů v těchto dnech čeká ústní část maturitní zkoušky. Přibližně 2 000 z nich ale opakovaně zkoušku nesloží. S hosty Reparátu mluvíme o tom, jak zásadní je neúspěch pro další vzdělávání a pro uplatnění na trhu práce. O fungování vzdělávacího systému vypovídají nejen ti, kteří v něm uspějí, ale i ti neúspěšní, říká Petr Novotný z Ústavu pedagogických věd Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, autor výzkumu zaměřeného na opakovanou neúspěšnost maturantů.
Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) žádá na příští rok navýšení rozpočtu pro svůj resort o desítky miliard korun. Pro Echo24 sdělil, že vláda musí odpovídajícím způsobem dát najevo, že chce plnit sliby z programového prohlášení. Rezignací prý při nesplnění požadavků nevyhrožuje, nechce ale obhajovat rozpočet, se kterým by vnitřně nesouhlasil. Šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová pro Echo24 označila Bekův přístup za populistický.
V pátek končí veřejná konzultace nového Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Po zapracování připomínek chce ministerstvo školství dokument ještě tento rok schválit. Připomínkové řízení ale ukazuje, že by bylo rozumnější celý proces posunout a dát víc prostoru na zapracování změn i na přípravu podpory pro školy.
Mám se učit programovat, nebo jít na truhláře? Nepřijdu kvůli umělé inteligenci o práci? Proč jsem se víc nezajímal o počítače? Co by měly studovat moje děti? Podobné otázky si klade asi většina rodičů, studentů nebo zaměstnanců. Zjistili jsme, o jaké profese bude v příštích letech zájem a jak se novým dovednostem téměř zdarma naučit třeba s využitím peněz od Úřadu práce.
Teploměr ukazuje jen šest stupňů, děti jsou ale zvyklé být venku. Na školní zahradě se chystají na pohřeb odpadků. Tedy aktivitu, kterou si žáci prvního stupně připravili pro předškoláky na Den Země. Na zahradě se tu ale děti učí třeba i číst. „Natáhneme šňůru na prádlo a prvňáci si na ni z popsaných kolíčků skládají slova,“ popisuje učitelka Kateřina Vrtišková ze Základní školy Vrané nad Vltavou. Výuku venku, důraz na environmentální témata, ale i blokové učení a budování vztahů ve třídě má přinést reforma, která do tří let čeká všechny základní školy v Česku. Vrtišková spolu s dalšími kolegyněmi ale učí podle nových zásad už nyní, přečtěte si jak.
Přes tisíc pražských dětí zůstává zatím bez jistoty, kam v září nastoupí na střední školu. A to poté, co se v prvním kole přijímacích zkoušek v metropoli nikam nedostalo 16 procent uchazečů. V nejbohatším kraji země je tak paradoxně nejméně dosažitelné vzdělání. Magistrát kvůli tomu čelí kritice veřejnosti, že dostatečně nenavýšil počet míst na školách, zejména na poptávaných oborech. Zástupci metropole viní Středočeský kraj, odkud k nim jezdí tisíce dětí. A dokonce od nich zaznívá, že by hlavní město v budoucnu pustilo na své školy jen pražské žáky.
Budoucnost je ve všeobecném vzdělávání. Na tom se shodují mezinárodní studie i odborníci zabývající se školstvím. Jenže řada kritiků namítala, že ne všichni žáci mají na to vystudovat gymnázium, a kdyby přestala být výběrová, klesla by jejich úroveň. Ministerstvo školství proto připravuje nový obor pro lycea, který by plnil úlohu všeobecně vzdělávací školy, ale nebyl by výběrový a výuka by neměla být tak náročná.
Po prvním kolem přijímacích zkoušek na střední školy se na jednu z vybraných dostalo 94 procent deváťáků, v Praze to bylo ale jen 84 procent. Neuspělo 1524 z nich. Pražskou úspěšnost ovlivňuje i to, že dvě pětiny míst zde obsazují mimopražští studenti. Podle pražského radního pro oblast školství Antonína Klecandy (STAN) je nutné zvýšit kapacity, Praha na to však nemá peníze. Pomoci by tak dle něj mělo ministerstvo i Středočeský kraj.
Letošní přijímací zkoušky se dají označit za revoluční. Nikoli ale v podobě testů, nýbrž v procesu zpracování přihlášek. Nově bylo možné podávat přihlášky na střední školy elektronicky. Po velkých porodních bolestech, které byly jak u samotného vytváření systému, tak u jeho spuštění, se podařilo systém zprovoznit a díky tomu se přihlášky podávaly zájemcům snadněji.
České školní třídy jsou si z hlediska kvality výuky hodně podobné. Zároveň platí, že učitelé dokážou lépe udržet pracovní kázeň ve třídě a vytvořit podpůrné klima nežli žáky aktivizovat k přemýšlení. Tyto závěry vyplývají ze studie Národního institutu SYRI.
Téma vzdělávání jako nástroj pro budování odolné společnosti rezonovalo sněmovním sálem Senátu PČR. Národní institut SYRI odborníkům nastínil výsledky svých výzkumů. Konference se konala 15. 5. pod záštitou 1. místopředsedy Senátu Parlamentu ČR Jiřího Drahoše. Institut SYRI, který sdružuje vědce a vědkyně Masarykovy univerzity, Akademie věd a Univerzity Karlovy, představil svoje výzkumy v Senátu už podruhé, loni byla tématem válka na Ukrajině a její dopady na českou společnost.
Květen je měsícem školních zahrad. Ačkoliv to tak možná nevypadá, vlastní zahrada je – nebo aspoň může být – pro školku nebo školu požehnáním. Může být místem, kde si děti nejen hrají, ale kde se také hodně učí. Jak funguje příroda, jak namáhavé je vypěstovat něco k jídlu. „Děti uchvacuje práce s půdou,” říká zakladatelka a ředitelka lesní školky Johana Passerin. „Zahrada je v našem pojetí nejvíce ze všeho milovaný domov a živá bytost.”
Algoritmy sociálních sítí jsou postaveny na tom, aby nám aktivovaly mozkový systém odměny. Působí tedy podobně jako jiné příjemné aktivity, ale také jako návykové látky. A když nedostaneme to, co očekáváme, dopaminový pulz je negativní. To pak může aktivovat emoční oblasti mozku, které nám signalizují, že máme spustit nějakou negativní emoci, například úzkost, nebo se může rozběhnout i stresová reakce. Jak mozek na stres reaguje, zda si umí poradit s traumatem nebo se liší pohlavím, a co dělat, aby nevyhořel, prozradí v rozhovoru neurovědec a fyziolog profesor Aleš Benjamín Stuchlík.
Trh práce se proměňuje stále rychlejším tempem. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) v zemi v následujících letech vlivem digitalizace zanikne 300 tisíc pracovních pozic a další milion výrazně změní svou náplň. Stát proto plánuje velké investice do rekvalifikací. A o další vzdělávání nebo i přeučení na jiný obor má zájem i stále větší počet Čechů.
Letos poprvé rozřazoval žáky v přijímacím řízení na střední školy algoritmus. Kvůli tomu, aby s výsledky mohl pracovat stroj, nikdo nemohl skončit na stejném místě. Mezi uchazeči, kteří na dané škole získali stejný počet bodů, se proto muselo losovat. Týkalo se to zejména škol, které nenastavily dostatečně podrobná dodatečná kritéria. V některých případech tak hrozí, že se kvůli losu žák na vybranou školu nedostane. Kam byl kdo skutečně přijat, se žáci oficiálně dozvědí ve středu.
Česká školní inspekce v prvním pololetí loňského školního roku zjišťovala, jak jsou na tom žáci v otázce přírodovědné a čtenářské gramotnosti. Prošli jsme obě tematické zprávy od inspektorů. Výsledky potvrzují jejich dřívější zjištění i poslední data mezinárodního srovnávání PISA. Jak to vypadá řečí čísel?
Ministr školství Mikuláš Bek ze STAN nastínil v rozhovoru pro Radiožurnál možnou budoucnost českého školství. „Od zaškrtávacích testů se budeme nepochybně posouvat k interaktivním úlohám, kde se budou úlohy řešit online,“ popsal. A zmínil, že při vyhodnocování zkoušek by se dala použít umělá inteligence. Závěrečná zkouška by na středních školách navíc podle něj nemusela být jednotná.
Vážení přátelé, dovolte, abychom Vás informovali o milníku, k němuž jsme dospěli, o změnách naší činnosti a o našich dalších vyhlídkách. Jako Otevřeno jsme pomohli nastartovat proměnu učitelské přípravy v Česku. Naplňuje nás radostí, že tato změna dnes žije ve stovkách lidí a v celém systému vlastním životem. Naši dosavadní úlohu jsme splnili, pro její hlubší rozvíjení nenacházíme podmínky, proto opouštíme dosavadní strategii, do konce roku 2024 postupně dokončíme rozběhlou činnost a od roku 2025 budeme pokračovat v nové podobě, kterou pro sebe hledáme.
Tento týden se konalo poslední setkání studentů programu Lídr školy, který připravuje budoucí ředitele škol. Studenti toho pilotního ročníku mají nyní necelý měsíc přípravy na závěrečné zkoušky. Absolvování programu ale hodnotí velmi pozitivně. „Předčil moje očekávání,“ popsala jedna ze studentek.
Zavedení regionálních průvodců škol na Kutnohorsku se osvědčilo a prokazatelně pomáhá ředitelům i učitelům v jejich práci. Vyplývá to ze studie, kterou po dvou letech testování této nové role ve školách ve vybraném regionu sestavil na základě sesbíraných dat Nadační fond Eduzměna.
Jen sedm procent doktorandů dokončí studium v řádném termínu. Odborníci dlouhodobě upozorňují na nefunkční a nedostatečně motivující systém, a to jak pro školy, tak pro studenty. První pomoc má přinést nedávná novela vysokoškolského zákona: doktorandů ubude a dostanou dvakrát tolik peněz. Některé důležité benefity ale řeší až nový návrh, který mají HN k dispozici. Ministři se jím budou zabývat na příští koaliční schůzce. Jedná se o šest bodů, na kterých se shodly tři resorty a jež nyní čekají na zelenou od vlády.
Upravit podmínky studia doktorandů má vládní novela vysokoškolského zákona, kterou sněmovna 16. 4. v prvním kole projednávání podpořila. Univerzity by podle předlohy měly přijímat ke studiu menší množství dobře vybraných uchazečů, kteří ale budou výrazně lépe ohodnoceni, uvedl ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Novela má motivovat univerzity k častějšímu odměňování doktorandů formou mzdy, což by řešilo jejich problémy při žádostech o hypotéky nebo při nástupu na rodičovskou dovolenou. Novela byla posledním bodem úterního jednání sněmovny.
Až čtvrtina dětí nastupuje do školy o rok později, než by měly, mají takzvaný odklad. Nejčastějším nedostatkem, na který u zápisu do první třídy upozorňují pedagogové, je to, že dítě špatně vyslovuje. Některé děti se špatně vyslovovat učí třeba z pohádek. „Postavy jsou roztomilé, huhňají a šišlají. A protože se to dětem líbí, tak to opakují,“ soudí v pořadu Host dne na Moravě lékařka a popularizátorka medicíny Jana Martincová.
Přijímají děti už od šesti měsíců věku, nejčastěji do nich chodí dvouleté, ale část dětí v nich zůstává až do začátku povinné školní docházky. Podle odborníků ale dětem v dětských skupinách může uniknout předškolní vzdělávání, které je důležité pro další studium i zařazení do společnosti. Volají proto po tom, aby pro dětské skupiny platila vzdělávací pravidla jako pro mateřské školy. V nové výzvě ministerstvo práce a sociálních věcí pro jejich rozvoj rozdělí až sedm miliard korun.
Wellbeing dětí se stal v posledních měsících velmi důležitým tématem. Ale stejně zásadním je také wellbeing učitelů. Protože stejně jako říkáváme „šťastná máma, šťastné dítě“, platí bez pochyby i to, že spokojené děti potřebují spokojené učitele. S Blankou Pravdovou z organizace Učitel naživo jsem mluvila nejen o tom, co aktuálně v pedagogických sborech k pocitu wellbeingu chybí, ale dostaly jsme se i k několika důležitým posunům, které už se povedlo realizovat.
Více než 120 tisíc deváťáků a deváťaček v Česku se letos snaží dostat na střední školu. Už její výběr je přitom pro rodiny velkou výzvou. Dnešní mladá generace se připravuje na povolání, která často ještě neexistují, je taky možné, že bude muset svoji práci několikrát za život změnit. Stres z rozhodování může zmírnit třeba využití kariérového poradenství.
Možná to znáte i Vy. Někde se dozvíte o nějaké nové metodě nebo aktivitě, kterou byste rádi použili v hodině. Nadchnete se pro ni, přemýšlíte, jak vše zapojit do hodiny, ale nakonec dojedete na to, že nemáte čas vše nachystat tak, aby to bylo podle Vašich představ. Ukazuje se, že v tom rozhodně nejste sami. Vždy když se bavím s dalšími kolegy učiteli, tak po nějaké době dojdeme k tomu, že máme stále nedostatek času.
V úterý a ve středu psali žáci přijímací zkoušky na víceletá gymnázia. Rekordní zájem je o ta šestiletá, zejména v Praze a na jižní Moravě. Rodiče šestiletý obor často vnímají jako pojistku k zajištění místa na škole. Část expertů ale tuto strategii nedoporučuje i kvůli tomu, že děti zbytečně stresuje.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy dnes vydalo nové požadavky pro učitelské vzdělávání. Jsou výsledkem několikaleté spolupráce celého systému na reformě přípravy učitelů a učitelek a představují zásadní posun učitelské přípravy směrem k rozvoji kompetencí, jimiž mohou učitelé a učitelky podporovat děti v učení. Jako Otevřeno, Učitel naživo, Začni učit! a Učitelská platforma považujeme tyto změny za průlom pro rozvoj českého školství.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy schválilo začátkem dubna 2024 nová pravidla pro vysokoškolské studijní programy, které vedou ke kvalifikaci pedagogických pracovníků. Tato nová pravidla, tzv. Rámcové požadavky, upravují podobu vzdělávání učitelů a dalších pedagogických pracovníků na všech fakultách připravujících učitele (pedagogických, přírodovědeckých, filozofických, tělovýchovných a dalších) a jsou součástí probíhající Reformy přípravy učitelů. Reforma má za cíl zajistit, aby systém přípravy učitelů v ČR do roku 2030 patřil k nejlepším v Evropě.
Posledních dvacet let je v Česku široká shoda na tom, že vzdělávání je třeba inovovat. Stalo se z toho klišé: „Svět se rychle mění, školy se tudíž také musí rychle změnit, protože vzdělávání musí se světem držet krok…” Jsou o tom kulaté stoly, panelové debaty, konference, je to pozice většiny osobností, kteří ve vzdělávání něco znamenají. Když řeknete, že je třeba inovovat, uděláte si čárku a nic nezkazíte. Maximálně trochu naštvete obyčejné učitele.
Nedávno se konaly jednotné přijímací zkoušky. Nemusím mít ani křišťálovou kouli, abych věděl, že jeden z největších problémů v matematice byly slovní úlohy. Ne proto, že by žáci neuměli počítat, ale proto, že často nerozumí zadání, nedokážou si situaci představit či jim úloha nezapadá do klasicky naučených postupů. Selhává zde jejich čtenářská gramotnost.
Na konci loňského roku dokončila Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy dostavbu a rekonstrukci původního fakultního areálu v Jinonicích. Sídlí zde tři z pěti fakultních institutů a přesune se sem i děkanát, který dosud sídlí v centru Prahy. Studenti najdou v Jinonicích jeden z nejmodernějších a nejlépe vybavených univerzitních areálů včetně knihovny s nočním provozem, který minimálně v pražských podmínkách nemá konkurenci. O realizaci projektu jsme si povídali s proděkanem pro rozvoj FSV UK Davidem Emlerem.
Vážení přátelé! Cítím potřebu se vyjádřit k vývoji Revize RVP ZV, která vstoupila do fáze veřejné konzultace, jež se má nést ve znamení střetu názorů a zájmů různých skupin prosazujících svůj postoj ke vzdělávání. Situace silně připomíná stav celého světa, v němž převládá rozpolcenost, a když dojde na lámání chleba, je přibližně polovina pro pokrok a polovina chce zachovat status quo.
V Česku už zítra začínají přijímací zkoušky na střední školy. Jako první čekají testy žáky devátých tříd, v dalších dnech pak i uchazeče z pátých a sedmých tříd. Česká školní inspekce ve spolupráci s Cermatem a Ministerstvem školství v březnu zveřejnila přehled počtu přihlášek na střední školy. EDUin teď přináší analýzu nejzajímavějších dat. Celou si ji můžete přečíst ZDE.
V minulém týdnu ministerstvo školství společně s Národním pedagogickým institutem spustilo veřejné připomínkové řízení k návrhu revize RVP ZV a aktualizace RVP PV a školy by podle nového kurikula mohly postupně začít učit ve školním roce 2025/2026. Povinně pak všechny o dva roky později.
Blíží se datum, kdy uchazeči o učňovské obory, střední školy a gymnázia usednou do lavic a budou o své vysněné školy soupeřit s vrstevníky. Přijímací řízení má letos modernější háv díky částečné digitalizaci. Nic se ale nemění na roli přípravných kurzů na přijímací zkoušky, které právě v těchto dnech vrcholí a žáky základních škol na testy od Cermatu připravují. Proč nestačí příprava jen ze základní školy? V pořadu Řečí peněz odpovídá ekonom Daniel Münich z CERGE-EI.
Cílem knihy je na základě řady příkladů ze života mladých sportovců a jejich rodin, s nimiž autor pracuje, lépe porozumět tomu, v čem může být sport pro život a růst mladého člověka užitečný a jak tyto možnosti naplno rozvinout – ale také tomu, jak lehce se může ze sportu stát primárně zdroj negativních emocí, frustrace a demotivace.
Učitelské listy - Copyright © 2008 · Agentura STROM
Theme by Brian Gardner · Bloggerized by Zona Cerebral and GirlyBlogger · Modified by J4W