web o změnách ve vzdělávání
V Česku se v posledních měsících řeší téma délky školní docházky. Ministr školství Mikuláš Bek mluví o tom, že by měla být delší, například by měla zahrnovat i první dva roky na střední škole. Zároveň se objevují i opačné názory, podle kterých by měla být povinná školní docházka zkrácena o jeden rok.
Karlovy Vary jsou posledním krajským městem v zemi, kde nesídlí žádná univerzita. Brzy by se to ale mělo změnit. Ve vyhlášených českých lázních má podle plánů ministerstva školství a kraje vzniknout vysoká škola do dvou let, z tuzemské tradice takzvaných kamenných univerzit s řadou fakult se ale bude značně vymykat.
Nová studie Máme příliš mnoho vysokoškoláků? Co lze vyčíst z celoživotních mzdových profilů srovnává celoživotní mzdové profily vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců různých generací a snaží se tak odpovědět na otázku, zda je současný český pracovní trh již vysokoškoláky přesycen. Vyplatí se veřejná podpora dalšího zvyšování podílu vysokoškolsky vzdělaných mladších generací v ČR?
„Proč se neučíš? Běž se učit!” Jako byste se slyšeli, že? Tohle magické zaklínadlo se poměrně často nese leckterými českými domácnostmi. Jenže hodně dlouho se učit ještě neznamená hodně se toho naučit. Co má dítě sedící nad vyjmenovanými slovy nebo příklady na čtvrtletku z matematiky konkrétně udělat, aby mu znalosti v hlavě zůstaly, ideálně co nejdéle?
Zatímco
odborné znalosti angličtiny u zaměstnanců se zlepšují, mladí lidé mezi
Škrty kvůli úsporám v rozpočtu mohou výrazně zhoršit výuku. Podle návrhu ministerstva školství přijde řada škol o učitele, někde by museli propustit pět i více pedagogů. Ředitelé změny ve financování považují za likvidační. Pokud návrh vláda schválí, omezí se nabídka volitelných předmětů, kterými se školy a zejména gymnázia profilovaly, někde přijdou o laboratorní cvičení nebo o možnost učit se druhý cizí jazyk. Změny mají platit už od ledna příštího roku, pro školy by byly závazné od září.
Chcete, aby bylo vaše dítě závislé na autoritách? Slepě plnilo úkoly a příkazy jen proto, že za ně získá pochvalu a vděk? Co z takových dětí bude, velmi dobře vyjádřil už v 19. století francouzský ministr školství Jules Ferry který řekl: „Nadřazené rasy mají právo dohlížet na méněcenné rasy. Toto právo vyplývá z povinnosti civilizovat rasy méněcenné.“ Stačí za méněcenné rasy dosadit děti a máme tu autoritativní výchovu jak vyšitou a děti s trvale poškozeným sebevědomím, které šťastné nebudou, vysvětluje v rozhovoru psycholožka doktorka Jana Nováčková.
Česko čeká stávka na základních, středních a mateřských školách. Odbory ji vyhlásily na 27. listopadu. Ředitelé se nyní snaží zjistit, zda se do ní učitelé zapojí. Pokud ano, mohou některé školy zavřít. „Hlavně žádnou paniku,“ apeluje na rodiče šéf Asociace ředitelů základních škol Luboš Zajíc. V rozhovoru pro iRozhlas.cz ale zároveň přiznává, že k odvolání stávky zřejmě nedojde. Nejzazší termín, kdy mají mít ředitelé jasno, je tři dny předem.
Kniha je určená všem matkám-perfekcionistkám, které netuší, kde jsou jejich vlastní hranice, nebo se nacházejí těsně před vyhořením. Když se nám podaří přesunout v životě naplněném stresujícím snažením, aby naše dítě nestrádalo a byly naplněny všechny jeho potřeby, část pozornosti na sebe, mohou se začít dít malé zázraky.
Podmětná, předmětná, přísudková, odříkává herečka Simona Babčáková druhy vedlejších vět. Ve videoklipu se snaží přesvědčit veřejnost, že biflování je zbytečné. Video je součástí kampaně Měníme osnovy, která propaguje změnu výuky ve školách. Nepřišel s ní však stát, ale nadace miliardáře Martina Vohánky. O reformě vzdělávání se mluví už roky. Ministerstvo školství plánovalo změny spustit v roce 2025, nedávno je ale o dva roky odložilo. Přesto odborníci „brzkou“ kampaň vítají.
Nová Mapa vzdělávání ukazuje, že i v chudých regionech Česka mohou být děti studijně úspěšné. Jenom na financích totiž nezáleží, upozorňuje v podcastu Život k nezaplacení sociolog Daniel Prokop z PAQ Research. „Záleží na tom, jestli mají v regionu dost školních psychologů, speciálních pedagogů a jak vysoká je účast ve školkách. I znevýhodněné děti, které brzy chodí do školky, mají menší neúspěšnost,“ zdůrazňuje.
Praha 7 zřizuje šest základních a sedm mateřských škol. Vedení městské části pro ně nejen řeší rozpočet, ale jmenuje například i ředitele. Ten je podle místostarostky Hany Šiškové zásadní pro rozvoj a směřování školy. „Měl by být proto pro ředitele především důvěryhodným a čitelným partnerem a neměl by ho zkoušet nachytat nebo zaskočit,” vysvětluje v rozhovoru pro EDUin. Šišková o roli zřizovatele promluví také na konferenci Lepší škola, kde představí zkušenosti s podporou, spoluprací mezi vzdělávacím a sociálním odborem nebo nutnost péče o duševní zdraví dětí.
Hrozí, že české děti budou učit lidé, kteří nebudou mít ani pedagogické minimum. Společenský dopad takové situace se neodhalí hned, ale třeba za dvacet let, vidí skepticky budoucnost českého školství Daniel Münich, vědecký pracovník CERGE-EI a prezident České společnosti ekonomické. Toto výzkumné centrum nedávno vydalo studii srovnávající růst platů českých učitelů se zbytkem Evropy. Češi se teprve před dvěma lety přiblížili evropskému průměru, od loňska se mu ale opět vzdalují.
Uchazeči o studium na středních školách nebo víceletých gymnáziích si budou moct podat tři přihlášky. Na výsledky se bude čekat déle, ale žáci budou mít větší jistotu, že se na školu dostanou. Bude možnost podávat přihlášky elektronicky a jednotné přijímací testy z angličtiny budou až v roce 2025. Změnách při přijímacích zkouškách vysvětlil pro Radiožurnál Miroslav Krejčí, ředitel Cermatu.
Škola by dětem měla předat nástroje k sebepoznání a seberozvoji, myslí si herec a režisér Jiří Havelka, který provádí novým dokumentárním seriálem České televize Jak se dělá dobrá škola. Se štábem České televize se vydal do deseti různých škol, aby hledal odpověď na otázku, jak vytvořit školu, do které všichni chodí rádi. Existuje na to jednotný recept?
Poslanci napříč politickým spektrem schválili v prvním čtení poslanecký návrh novely školského zákona, která upravuje digitalizaci přijímacího řízení. V praxi to bude znamenat navýšení počtu přihlášek, prioritní seřazení škol na přihlášce nebo snazší přístup k informacím o přijetí. Návrh novely školského zákona, kterou připravilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, nyní míří do Senátu. Novela má být účinná od 1. 1. 2024, uchazeči by tak měli mít možnost přihlašovat se elektronicky na SŠ už v příštím roce.
Tak trochu nečekaně jsem byla pozvána do akce. Kolegyně požádala o roční oddechový čas a při hledání náhrady padla volba na mě. Potěšilo mě to a zalichotilo. V posledních letech jsem učila jen vlastivědu na malý úvazek a byla hlavně hlídací babičkou. Letos vnuk oslavil třetí narozeniny a s brekem nastoupil do školky. A já, po pěti letech, jsem opět třídní a učitelkou češtiny k tomu.
Po nejbližší rodině jsou učitelé těmi, kdo s dětmi tráví největší množství času a mají zásadní dopad na jejich vývoj. Jsou často jejich vzory, ovlivňují jejich kariérní volby nebo životní postoje. Představy veřejnosti o tom, co obnáší pedagogická práce, však často začínají a končí u rozdávání známek. Pedagogické fakulty a nevládní organizace podporující učitele proto chtějí ukázat, jak vypadá moderní pedagogika ve 21. století. Kampaň “Učitelé jsou třída” startuje na začátku školního roku. V klipu, který ji doprovází, se objeví například herečka Ivana Chýlková.
Svět se mění čím dál rychleji a děti ve školách potřebují získávat schopnosti, dovednosti a znalosti, které je pro takový svět vybaví. V duchu této myšlenky připravuje ministerstvo školství nové vzdělávací programy, podle kterých by školy měly učit od září 2027. Národní pedagogický institut s Nadací České spořitelny spustily kampaň, která chce změnu osnov učitelům i rodičům vysvětlit.
Až 40 procent žáků 9. tříd ZŠ vykazuje známky střední až těžké deprese a 30 procent z nich známky úzkosti. Vyplývá to ze studie vědců Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ), kterou letos zpracovali v základních školách. Ve všech oblastech duševního zdraví jsou více zasaženy dívky. Oproti chlapcům jich depresivními i úzkostnými příznaky trpí více než dvojnásobek. Data odborníci získali v květnu a červnu u více než 6000 žáků ze všech krajů.
O nejnovějších dějinách a soudobých problémech podle nového průzkumu České školní inspekce žáky neučí dvě třetiny pedagogů. A to se pak projevuje na znalostech školáků. V nedávném testu z moderních dějin uspěla jen necelá polovina studentů prvního ročníku středních škol. Podle inspekce za to může i neatraktivní výuka. Žáky přitom podle průzkumu moderní dějiny zajímají a chtěli by se o nich učit více.
Výuka moderních dějin v českých školách je podle většiny žáků základních a středních škol nedostatečná a chtěli by ji mít víc času. Vyplývá to ze zjištění České školní inspekce (ČŠI), která novinářům představil ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal. Asi 70 procent dětí podle něj uvedlo, že jim dějepis pomáhá porozumět dění ve světě. O nejnovějších dějinách a soudobých problémech ale žáky neučí dvě třetiny pedagogů, což se projevuje na znalostech školáků. V testu z moderních dějin uspěla necelá polovina studentů prvního ročníku SŠ, řekl Zatloukal.
Před konferencí Lepší Česko se bavíme s největšími mozky Česka, politickou elitou i nejúspěšnějšími byznysmeny a byznysmenkami v zemi. Jan Konvalinka je biochemik, který stojí v čele Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd České republiky. Priorita Česka by podle něj měla být věda a vzdělání, navzdory programovým prohlášením však naše školství ve světě zaostává.
V českém školství, o jehož nezbytné reformě se roky mluví a sepisují koncepce, se překvapivě alespoň něco málo začíná dít. Po letech kvantitativního růstu, kdy základní škola musela být v každé vesničce a každé krajské město chtělo svou vlastní univerzitu, bychom se konečně mohli zaměřit také na kvalitu.
Než mít jednu plnou třídu, to radši dvě poloplné. Pro školy je v současnosti mnohdy finančně výhodnější učit žáky ve více menších skupinách a mít kvůli tomu více učitelů. Podle ministra školství Mikuláše Beka (STAN) je ale takový stav neudržitelný. Chystá proto návrh, podle něhož by se měl už od příštího roku změnit systém financování základních a středních škol. Část z nich pak bude muset některé pedagogy propustit.
Univerzita Palackého v Olomouci i Univerzita Karlova v Praze pociťují podle jejich rektorů Martina Procházky a Mileny Králíčkové v souvislosti s dlouhodobým podfinancováním školství odchod některých akademiků, často jde podle nich i o klíčové pracovníky. Odcházejí i mimo školství. Na obou univerzitách chystají tamní filozofické fakulty 17. října stávku, zda budou mít podporu i od vedení univerzit, zatím rektoři na dotaz ČTK nedokázali odpovědět. Seznámit se chtějí nejprve s požadavky odborových organizací, řekli na dotaz ČTK po zasedání České konference rektorů (ČKR).
Debaty o českém školství se často stáčí k přípravě učitelů, která je pro jeho kvalitu klíčová. Po letech stížností i dílčích inovací dnes Ministerstvo školství spolu s fakultami připravujícími učitele zavádí systémovou reformu. Jako Otevřeno, Učitel naživo, Začni učit! a Učitelská platforma, coby organizace věnující se učitelství a zapojené do přípravy reformy, považujeme změny, k nimž právě dochází, za zásadní průlom. Podaří-li se je dotáhnout a upevnit do praxe, potom jsou příležitostí změnit, jak čeští učitelé a učitelky učí.
Vysokoškolští studenti a pracovníci si mohli opět vyslechnout, jak důležitou prioritou je školství pro české politiky. Premiér Petr Fiala (ODS) by měl z Česka do deseti let rád centrum vzdělanosti. Zatím se ale znovu řeší škrty v rozpočtu i to, že zatímco na základních a středních školách platy učitelů evidentně rostly, na vysokých školách spíše stagnovaly – někde dokonce berou méně než na nižších stupních.
Nadaným dětem se nedostává adekvátní podpory a na problémy často zůstávají samy. Mohou čelit nepochopení ze strany vrstevníků, učitelů i blízkých, vyloučení z kolektivu, šikaně i depresi. Nadace RSJ spouští kampaň Přemýšlivec, ve které upozorňuje na dlouhodobé přehlížení potřeb nadaných, přemýšlivých dětí. Touto kampaní chce upozornit na problémy, se kterými se nadaní potýkají, ale také poukázat na možné cesty, jak je rozpoznat, podpořit a vytvořit jim vhodné podmínky pro rozvoj. Staví na příbězích nadaných dětí a mladých, kteří jsou ochotni sdílet své zkušenosti včetně překážek, na které kvůli svému nadání narážejí.
Téměř polovinu jeho učitelského sboru tvoří bývalí studenti. Ti současní ještě při škole často podnikají nebo radí ministrům. Naposledy se pro resort školství podíleli na doporučeních pro učitele a žáky, jak pracovat s umělou inteligencí. Radko Sáblík je ředitelem Smíchovské střední průmyslové školy a gymnázia už jednadvacátým rokem. Když nastoupil, škola se nijak nelišila od ostatních. Nyní patří k těm elitním.
O přípravě tzv, velké revize RVP ZV má informovat web Velké revize RVP základního vzdělávání, kde jsou kromě jiného i reporty činností pracovních skupin připravujících revizi. V září byla přerušena série neformálních online setkání Otevřeně o revizi – 2023, kde se diskutovalo o velké revizi RVP ZV a vedení projektu revize informovalo o aktuálním vývoji. Na webu je informace, že se v současné době pracuje na úpravě formátu a další setkání se připravuje. Nové informace prezentoval náměstek Jiří Nantl na tiskové konferenci.
Tereza, Natálie a Oldřich patří mezi skupinu studentů, kteří se loni rozhodli přibližovat svým vrstevníkům politické dění a přenášet ho do škol. Loni v prosinci začínali debatou pěti kandidátů na prezidenta a pokračovali vůbec prvním rozhovorem, ve kterém vystupoval nový prezident Petr Pavel společně se svou manželkou Evou. Nyní studenti přichází se zcela novým projektem.
Návrh revidovaného Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání (RVP ZV) by měl být předložen k veřejné konzultaci na počátku roku 2024. Od školního roku 2025/26 by mohl být používán školami dobrovolně a od školního roku 2027/28 pak povinně. U středních škol probíhá inovace oborové soustavy tak, aby byla nabídka oborů jednodušší, srozumitelnější a lépe odpovídala potřebám vývoje společnosti, ekonomiky a technologií. V rámci tiskové konference MŠMT 3. 10. to uvedl náměstek ministra Jiří Nantl.
Umělá inteligence se v současnosti promítá do téměř všech myslitelných odvětví. Nejinak tomu je i ve vzdělávacím sektoru. Již nyní probíhají diskuse, jak se ve školství stavět k „pomocníkům“ jako je například ChatGPT nebo Bing Chat. Jak ale AI vnímají sami učitelé? Univerzita Palackého v Olomouci (UPOL) a Microsoft Česko & Slovensko spojily síly a provedly rozsáhlou studii, které se zúčastnilo 2 175 pedagogů. Výzkum mapuje pohled pedagogů na umělou inteligenci ve školství a její dopad na vzdělávání českých dětí.
Přestože se o nutnosti zavedení digitální gramotnosti do školských osnov mluví už téměř dekádu, ve školách se stále neučí. Jde přitom o schopnost, bez které se lidé neobejdou. Odborníci, kteří diskutovali na letošním ročníku vzdělávací konference FutureEdu, ale upozornili i na další věc. Na budoucnost vzdělávání bude mít podle nich zásadní dopad i umělá inteligence, která představuje riziko.
Cílem škol je připravovat studenty na budoucnost, přesto se však důležité lekce v životech studentů často neodehrávají za jejich zdmi. "Zpravidla si pamatujeme opravdu málo z toho, co se naučíme ve školní lavici. A když ano, formují nás zážitky, které mnohdy nejsou záměrem učitele," vysvětluje ředitel anglické státní školy Liverpool College Hans van Mourik Broekman.
Témata, která se objevila v dalších dílech seriálu Jak se dělá dobrá škola. Seriál připravila Česká televize ve spolupráci s EDUinem. Desetidílná série má premiéru každou středu kolem 22. hodiny na ČT2. V pátek je pak díl reprízovaný na ČT1 v 17:00. Odvysílané díly také najdete v iVysílání. Vznik seriálu podpořila Nadace České spořitelny.
Osobnost ředitele má zásadní vliv na to, jak učitelé přemýšlejí i jak se chovají, říká bývalá ředitelka a spoluzakladatelka Trvalé obnovy školy (TOŠ) Hana Vellánová. A na otázku, na které straně stojí v současné debatě o tom, zda učitel má mít svobodu volit si své metody výuky, odpovídá: „Je to zapeklitá věc, ale za školu a její vývoj má odpovědnost ředitel, a z toho je třeba vycházet.“
Ještě před 13 lety mělo Česko v Evropské unii druhý nejnižší podíl lidí, kteří nedokončí základní nebo střední školu. Od té doby ale kleslo až na deváté místo. Zatímco v ostatních zemích se situace zlepšuje, tady počty mladých odpadlíků rostou. Nejhorší je situace v Karlovarském a Ústeckém kraji, kde předčasně ukončilo vzdělání každé šesté dítě.
Už od září 2025 by se měli prvňáci a šesťáci ve školách učit podle nového kurikula. Tvorba klíčového dokumentu a především jeho zavádění do praxe se ale podle ministra školství Mikuláše Beka protáhne, možná i o několik let. Vláda přitom v programovém prohlášení slíbila „zlepšení kvality výuky na základních a středních školách“ právě na základě nového rámcového vzdělávacího programu.
Před dvěma lety Ondřej Hrách spoluzaložil organizaci Aignos s cílem seznamovat školy s umělou inteligencí. Zatímco o počátcích projektu sám mluví jako o době středověku v užívání této technologie, nyní o zájem ze strany škol nemají nouzi. Radí jim, jak s její pomocí zefektivnit přípravu na hodiny i na co si dát pozor.
Nedávno vyšla útlá knížka amerického psychologa P. Graye Důkaz, že sebeřízené vzdělávání funguje v překladu P. Pokorné Žádníkové. Překladatelka má k tématu blízko, je spoluzakladatelkou Liberecké Sudbury školy. Je to komunitní škola, která nabízí dětem, které jsou v tzv. domácím vzdělávání, prostředí mimo domov právě pro sebeřízené vzdělávání.
Inovativní školy mají pohyb v rámci vyučování zakotvený jako standard. S dětmi se učí venku tak často, jak jim to jen počasí dovolí. Investují do hřiště i vybavení nebo se jejich učitelé vzdělávají navíc tak, aby mohli se svými žáky jezdit třeba na lyžák. I když nejsou tělocvikáři. Pořád je ale takových škol podle České školní inspekce málo, protože děti jsou na tom podle výsledků šetření hůře, než tomu bylo v minulosti. A děvčata skončila až za chlapci.
Každý druhý žák v prvním ročníku učiliště je finančně negramotný. O moc lépe na tom není ani se čtením a matematikou, odhalil průzkum České školní inspekce. Přitom právě učni začínají po škole pracovat nejdříve a stávají se z nich živnostníci. Nastartovat změnu a výuku na učilištích posunout k všeobecnějšímu vzdělání proto plánuje náměstek ministra školství Jiří Nantl z ODS.
Už třetí ministr této vlády přichází s novou „sprchou“ nápadů, jak proměnit české školství. Ne že by to nepotřebovalo. Jaká jsou skutečně nejbolavější místa našeho vzdělávacího systému? O tom jsem si povídala s docentkou Janou Strakovou z Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání Pedagogické fakulty UK, která se výzkumem školství zabývá více než 30 let.
Zhruba třetina žáků, kteří nastoupí za pár dní jako prvňáci do školy, bude v životě pracovat v profesích, pro které dnes ještě nemáme ani jména. Četl jsem to během léta v jedné studii, kterou nemůžu zpětně dohledat, ale ono to není důležité. Může i nemusí to být pravda. Osobně si myslím, že to bude víc než třetina, možná i víc než polovina.
Protože žijeme v revolučních, vzrušujících časech.
Každý si ji představuje jinak a každý by o ni stál. O dobrou školu. O tom, jaké cesty k ní mohou vést, vznikla dokumentární série Jak se dělá dobrá škola. Deseti díly bude provázet Jiří Havelka. V premiéře se budou vysílat vždy ve středu od 22 hodin na ČT2 a navážou tak na reprízu seriálu Ochránce na ČT1 v hlavní roli s Lukášem Vaculíkem jako školským ombudsmanem. První díl uvidí diváci 6. září.
Nová aktovka, bačkůrky, sešity, ale také slzy, strach nebo odpor. Nástup nebo návrat do školy po prázdninách může být pro děti i rodiče spojen se směsicí vzrušení a obav. Možná máte dítko, které se do školy těší a nástup do první třídy nebo návrat do školních lavic mu nečiní potíže. Pokud jsou pro vaše dítě změny a přechody náročné, je podle odborníků dobré nepodcenit přípravu. A to u dětí i dospělých.
Rozpočet pro vysoké školství v roce 2024 oproti letošku neklesne. Nižší nebudou ani výdaje ze státního rozpočtu určené na vědu a výzkum. Učitelé budou jedinou profesní skupinou státních zaměstnanců, která bude mít v příštím roce vyšší platy, zvýší se jim v průměru asi o 3000 korun. Na jednání sněmovního školského výboru to ve středu řekl ministr školství Mikuláš Bek (STAN).
Svět a s ním i pracovní trh se mění stále dynamičtěji. Dnes musíme umět pracovat s technologiemi, které ještě před deseti lety neexistovaly. Jaká by měla být ideální škola, aby tyto trendy dokázala zachytit? A naopak, nepřinesly nové technologie i nové příležitosti? Příležitost změnit mnohé k lepšímu, vzdělávat efektivněji a přitom levněji?
Tento článek byl napsán před 7 lety. Tím je zajímavější.
Blíží se srovnávací test, který odhalí, jak si jednotlivé děti vedou v porovnání s vrstevníky. Žáci ve třídě, kde většina dosahuje podprůměrných výsledků, ho psát nechtějí. Bouří se proti tomu „pitomýmu testu” a nechápou, proč je k tomu škola nutí. Učitelka by mohla bouchnout pěstí do stolu – „protože jsem to řekla!“ – a k tomu rozdat i pár poznámek. Nebo se může zkusit zamyslet nad tím, proč se žáci tak zlobí.
Většina Čechů ho zná jako moderátora diskusních pořadů nebo vysokoškolského pedagoga, Václav Moravec je ale také popularizátorem umělé inteligence. Spolu s týmem z iniciativy prg.ai usilují mimo jiné o přesah AI do oblasti školství, vědy, žurnalistiky i do společnosti. „O technologiích bychom měli být vzděláváni, měli bychom o nich vědět co nejvíce. Systém školství totálně zaspal. Promeškáváme důležitý čas, abychom se umělé inteligenci přizpůsobili. Aby pro nás transformace byla co nejméně zraňující,“ hodnotí pronikání AI do českého prostoru.
Před školstvím stojí celá řada výzev. Populačně silné ročníky se hrnou na střední školy, struktura absolventů nepokrývá obory, které požadují zaměstnavatelé, a příchod umělé inteligence může také značně zasáhnout do jeho podoby a praktik. Soukromému sektoru, který mnohdy reaguje na situaci rychleji, se tak otvírá jedinečná příležitost. „Každá nerovnováha na trhu je příležitostí pro soukromé subjekty. To se týká všech stupňů vzdělávání i přes existující byrokratické překážky,“ říká rektor Anglo-American University a ekonom Jiří Schwarz.
Studium s sebou nese roky úsilí i nemalé náklady. Jak se ukazuje v datech, v některých případech je to všechno takřka k ničemu. A dopady se v praxi projevují přímo před očima, jak ukázal letošní šok z přeplněných kapacit v některých krajích. Šlo totiž i o manifestaci toho, o jaké obory mají rodiče a jejich děti skutečně zájem a jak se míjí se současnou nabídkou středních škol. Podle expertů pak nejde jen o očividné dopady, v některých regionech zůstávají děti prakticky bez šance. Systém pak produkuje řadu lidí, kteří se nedokáží či nemohou uplatnit.
Sociolog Daniel Prokop ze společnosti PAQ Research zdůrazňuje potřebu změny školství, zejména v oblasti čtyřletých gymnázií. „Děti, které by mohly jít na vysokou školu a táhnout republiku, tak skončí v nějakých profesích, které je nezajímají,“ řekl. Podle Prokopa je třeba apelovat na to, aby gymnázia otevřela co nejvíce čtyřletých tříd a je nutné omezit extrémní specializaci středních odborných škol.
Nahodit batoh na záda a jít, večer s čistou hlavou zalézt do spacáku – a další den to samé. Vnímat krajinu kolem sebe, počasí a svůj dech. Mnozí, kteří vyzkouší pěší putování, mu propadnou. A pokud chtějí, nemusejí ani jezdit daleko – mají k dispozici zhruba 5 tisíc kilometrů pěších a stejně tolik cyklistických tras v síti Via Czechia, které jim umožní překonat Česko napříč několika směry. Za projektem stojí bývalý učitel a nynější cestovatel a průvodce Jan Holec.
Narodily se s neobvyklými rozumovými schopnostmi. Přesto to mohou mít ve škole těžší než ostatní. Potíž je, že škola často jejich mimořádné nadání neodhalí anebo neví, jak ho správně rozvíjet, říká psycholožka Šárka Portešová. Takové děti pak mohou učitelům a spolužákům připadat divné, ocitnout se v izolaci nebo úplně ztratit o školu zájem.
Monika Stehlíková se ve své praxi setkává s nadanými dětmi, s nimiž rodiče přicházejí z mnoha důvodů. Nejčastějším zadáním je, aby nadané dítě pochopilo a přijalo svoji odlišnost a zlepšilo se tak jeho sebevědomí. Někdy přichází i kvůli problémům v chování. Přichází na to, že jejich chování mnohdy pramení z pocitů nepochopení a nespravedlnosti z okolí. „Říct dítěti, že jeho chování není přijatelné, můžeme i empaticky,“ říká Monika Stehlíková.
Dospělí považují duševní zdraví za akutní problém dnešní společnosti. Duševní nepohodu mohou zažívat lidé všeho věku, včetně dětí. „My dospělí sami máme někdy problém s tím si přiznat, že se něco děje nám, takže potom máme problém s tím přiznat si i to, že se něco děje našemu dítěti,“ vysvětluje sociální pracovnice Nicola Skalická.
Poslanec TOP 09 Matěj Ondřej Havel brání na sociální síti Facebook pozměňovací návrh oklešťující autonomii učitelů a reaguje na diskusi na Pedagogicke.info: "Tento paragraf není součástí školské legislativy dlouho, dostal se do zákona asi před šesti lety. Nejedná se tedy o zrušení nějakého tradičního pravidla, ale o ustanovení, které šlo kontra koncepčnímu řízení školství. Doposud uzákoněné právo pedagogických pracovníků na užívání metod, forem a prostředků při přímé vyučovací činnosti dle vlastního uvážení je v rozporu s koncepcí a směrem vývoje, o které ve školství usilujeme."
Učitelské listy - Copyright © 2008 · Agentura STROM
Theme by Brian Gardner · Bloggerized by Zona Cerebral and GirlyBlogger · Modified by J4W