Lenka Zlámalová: Děti hloupnou. Umí číst, počítat a myslet hůř než předchozí generace

Znalosti a schopnosti dětí v patnácti letech zaznamenaly za posledních pět let dramatický sešup. Řeč teď není specificky o České republice, ale o průměru desítek sledovaných zemí světa. V nich pravidelně Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) zkoumá na obrovských vzorcích dětí ze stovek škol všech možných úrovní schopnost počítat, číst a pohybovat se v základních vědách. Ty schopnosti upadají. V průměru dost rychle a dramaticky.

Josef Mačí: Nejnovější čísla – historicky nejhorší výsledek českých dětí v matematice

V Česku přibývá dětí, které nezvládnou ani jednoduché úlohy, a ubývá těch nejlepších. Ukazují to výsledky mezinárodního šetření deváťáků v matematice.

Michal Ševčík: Bezpečné prostředí ve škole a školní šikana

Často se mluví o bezpečném prostředí ve školních kolektivech, už méně často se mluví o konkrétních způsobech, co to vlastně je a jak jej dosáhnout. Vydejme se společně na krátký průlet tím, jak může učitel prostředí a klima třídy monitorovat a jakými konkrétními aktivitami a zásahy ze své pozice jej ovlivnit.

Starší děti se do školy netěší. Šikanu zažije dvanáct procent z nich, uvádí Scio

Ve třídách na druhém stupni základních škol je podle žáků časté ubližování slovními útoky. Běžně se s tím setkává pětina dotázaných starších žáků, občas čtvrtina. Dvě třetiny dětí na druhém stupni se nesetkaly se šikanou, přesto se obětí šikany stalo 12 procent dětí. Většina dětí na prvním stupni vnímá školu jako bezpečné místo. Vyplývá to z průzkumu Mapa školy, který udělala společnost Scio.

Otevřeno: Veřejná výzva ministru školství ke schválení změn v přípravě učitelů

Společně jako 8 organizací a školských asociací jsme dnes zaslali ministru školství Mikuláši Bekovi následující výzvu, v níž jej žádáme, aby ministerstvo upravilo Rámcové požadavky a aby do nich zahrnulo uvedené čtyři body, jež jsou pro kvalitní provedení reformy přípravy učitelů klíčové. 

Tělesná zdatnost náctiletých klesla na úroveň roku 1923, ukázal liberecký výzkum

Tělesná zdatnost náctiletých je srovnatelná s rokem 1923, ukázal výzkum, který odborníci Technické univerzity v Liberci (TUL) provedli na 15 českých a pěti slovenských víceletých gymnáziích. I když by se výsledky mohly zdát pozitivní, podle vedoucího katedry tělesné výchovy a sportu Aleše Suchomela to tak není. Za 100 let nastal velký vývoj tělesné zdatnosti, který měl svůj vrchol v 90. letech minulého století, ale od té doby u dětí klesá, řekl Suchomel.

Daniel Münich: O budoucnosti loterie zvané přijímačky. Komentář

Dílčími změnami přijímaček na jaře 2024 připravenými pod extrémním časovým tlakem by rozhodně vše skončit nemělo. Již teď je nutné připravovat další změny na jaro 2025. Dávám proto k diskuzi několik návrhů.

Silvie Friedmannová: Fakulta VŠE ruší písemné bakalářské práce. Kvůli AI ztrácejí smysl, říká děkan

Studenti Podnikohospodářské fakulty VŠE, kteří nastoupí v příštím akademickém roce, už nebudou muset psát závěrečné bakalářské práce. Podle děkana Jiřího Hnilici přestaly být užitečné, když je za studenty dokáže napsat generativní umělá inteligence.

Lukáš Matoška: Školství je vládní prioritou jen napůl, nezbývají na něj peníze, říká ekonom a poradce premiéra Münich

Vláda má podle názoru ekonoma Daniela Münicha „podseknuté“ příjmy státního rozpočtu a konsolidační balíček tento problém zcela neřeší. „Dokud vláda nenajde odvahu zvýšit daně, což nenajde, budou nám dál chybět peníze i na školství,“ řekl ve vysílání Českého rozhlasu Plus ředitel akademického think tanku IDEA při centru CERGE a poradce premiéra. Vývoj financování školství ale podle něj není důvodem pro stávku.

Třetina lidí hodnotí kvalitu vzdělávání v ČR jako dobrou, třetina jako špatnou

Kvalita vzdělávacího systému v Česku je podle třetiny obyvatel dobrá, třetina ji hodnotí jako špatnou a třetina nemá jasný názor. Nejméně prostoru je podle veřejnosti ve školních osnovách věnováno podpoře kritického myšlení, zvídavosti a rozvoji všeobecných dovedností, naopak nejlépe je na tom výuka základních dovedností. 

Martin Fendrych: Stávka škol? Takové pěkné, české politické peklo. Fiala to schytává za své předchůdce

Dvě zcela odlišné, zdánlivě protichůdné věci jsou dnes jasné: vláda musí šetřit, ale taky musí masivně investovat do obrany České republiky. Bez svobody nebude ani kvalitní školství.

David Klimeš: Jak zničit školství snadno a rychle

Jedno z velkých témat voleb 2021 byla podpora školství a vzdělanosti. O dva roky později je z toho jen jedna velká deziluze.

Stávka jako vzkaz: Vládě chybí hodnoty. Neposlouchat veřejnost se nevyplácí, míní expertka

Matěj Skalický mluví ve podcastu Vinohradská 12 s Denisou Hejlovou, vedoucí Centra pro strategické komunikaci Univerzity Karlovy. 

Kateřina Ebrlová: České školství? Slušná muzika za málo peněz, jenomže nehraje pro všechny stejně, říká odborník

Odbory vyhlásily na pondělí celodenní stávku škol. Půjde podle nich o největší takovou akci ve školství po roce 1990. Kritizují, že se ministru Mikuláši Bekovi (STAN) nepodařilo dojednat více peněz na financování vzdělávacího systému. Ten se proti požadavkům odborů vymezil, podle něj jsou nejasné. „Pro odbory je to úplně nová situace,“ vysvětluje v rozhovoru Karel Gargulák, výzkumník organizace PAQ Research a odborný poradce ministra školství.

Daniela Krásenská: O tyto „děti“ se stát už příliš nestará. Ujali se jich vysokoškoláci

Mladí lidé opouštějící dětské domovy a vysokoškoláci. Dvě skupiny, jejichž světy se často míjejí, vzájemně si ale mohou předat mnoho. V Brně pro ně vznikl projekt sdíleného bydlení, který pomáhá oběma stranám.

Jak souvisí délka školní docházky s výsledky vzdělávání? EDUin přináší graf s přehledem evropských zemí

V Česku se v posledních měsících řeší téma délky školní docházky. Ministr školství Mikuláš Bek mluví o tom, že by měla být delší, například by měla zahrnovat i první dva roky na střední škole. Zároveň se objevují i opačné názory, podle kterých by měla být povinná školní docházka zkrácena o jeden rok.

Petr Holub: 130 procent nestačí. Skrytý důvod učitelské stávky. Analýza

Od června platí zákon, podle kterého mají učitelé nárok na 130 procent průměrného platu. Splněný sen je paradoxně stal důvodem, proč jdou koncem listopadu stávkovat.

Nízké platy a odchody mladých učitelů sužují české školství, chybět budou tisíce pedagogů

O učitele bude v Česku nouze. Nynější nedostatek vyučujících se podle odhadů bude nadále prohlubovat, v blízké budoucnosti může chybět až deset tisíc pedagogů. Přestože se platy učitelů v posledních letech zvýšily, stále zaostávají za ostatními pracovníky s vysokoškolským titulem.

Martin Biben: Místo filozofů praktiky. V Karlových Varech vznikne polytechnika, má nakopnout místní průmysl

Karlovy Vary jsou posledním krajským městem v zemi, kde nesídlí žádná univerzita. Brzy by se to ale mělo změnit. Ve vyhlášených českých lázních má podle plánů ministerstva školství a kraje vzniknout vysoká škola do dvou let, z tuzemské tradice takzvaných kamenných univerzit s řadou fakult se ale bude značně vymykat.

Máme příliš mnoho vysokoškoláků?

Nová studie Máme příliš mnoho vysokoškoláků? Co lze vyčíst z celoživotních mzdových profilů srovnává celoživotní mzdové profily vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců různých generací a snaží se tak odpovědět na otázku, zda je současný český pracovní trh již vysokoškoláky přesycen. Vyplatí se veřejná podpora dalšího zvyšování podílu vysokoškolsky vzdělaných mladších generací v ČR?

Dětský knižní klub Grada do škol

Čím se můžeme pochlubit?

Daniel J. Siegel, Tina Payne Brusin: Rozvíjejte naplno mozek svého dítěte

Slavný neuropsychiatr a odbornice na výchovu předkládají knihu o tom, jak mohou moderní poznatky o fungování mozku pomoci při výchově dětí.

Aneta Gáborová: Jak se efektivně učit? Zapomínání je normální a čtení pořád dokola nepomáhá, říká učitelka

„Proč se neučíš? Běž se učit!” Jako byste se slyšeli, že? Tohle magické zaklínadlo se poměrně často nese leckterými českými domácnostmi. Jenže hodně dlouho se učit ještě neznamená hodně se toho naučit. Co má dítě sedící nad vyjmenovanými slovy nebo příklady na čtvrtletku z matematiky konkrétně udělat, aby mu znalosti v hlavě zůstaly, ideálně co nejdéle?

Markéta Hronová: Mladí Češi jsou na tom s angličtinou čím dál hůř. V mezinárodním žebříčku už je předběhli i Slováci

Zatímco odborné znalosti angličtiny u zaměstnanců se zlepšují, mladí lidé mezi 18 a 20 lety se v angličtině dlouhodobě zhoršují. Ukázal to mezinárodní žebříček vzdělávací organizace EF Education First. Češi si podle výsledků testů angličtiny u 2,2 milionu nerodilých mluvčích od loňska pohoršili o tři příčky a skončili na 26. pozici ze 113 zemí. Nejlepší angličtinu mají i letos po několikáté za sebou Nizozemci. Na 18. příčku se vyhoupli Slováci. Ve srovnání regionů pak jižní Morava porazila Prahu.

Markéta Hronová: Zrušíme druhý cizí jazyk, omezíme volitelné předměty. Škrty jsou likvidační, varují střední školy

Škrty kvůli úsporám v rozpočtu mohou výrazně zhoršit výuku. Podle návrhu ministerstva školství přijde řada škol o učitele, někde by museli propustit pět i více pedagogů. Ředitelé změny ve financování považují za likvidační. Pokud návrh vláda schválí, omezí se nabídka volitelných předmětů, kterými se školy a zejména gymnázia profilovaly, někde přijdou o laboratorní cvičení nebo o možnost učit se druhý cizí jazyk. Změny mají platit už od ledna příštího roku, pro školy by byly závazné od září.

Bohumila Čiháková: Psycholožka – Poslušné děti jen plní úkoly, v dospělosti jim pak chybí sebevědomí

Chcete, aby bylo vaše dítě závislé na autoritách? Slepě plnilo úkoly a příkazy jen proto, že za ně získá pochvalu a vděk? Co z takových dětí bude, velmi dobře vyjádřil už v 19. století francouzský ministr školství Jules Ferry který řekl: „Nadřazené rasy mají právo dohlížet na méněcenné rasy. Toto právo vyplývá z povinnosti civilizovat rasy méněcenné.“ Stačí za méněcenné rasy dosadit děti a máme tu autoritativní výchovu jak vyšitou a děti s trvale poškozeným sebevědomím, které šťastné nebudou, vysvětluje v rozhovoru psycholožka doktorka Jana Nováčková.

17. listopad: Obrat ve směřování našich dějin

Den 17. listopad tak již podruhé natrvalo vstoupil do našich dějin. Víte, proč se tento den slaví mezinárodní den studenstva? Připomeneme si události roku 1939 i si přiblížíme ekologické protesty, které se staly rozbuškou sametové revoluce.

Co je sebeřízené vzdělávání? (Self-Directed Education)

7. 11. 2023 jsem měla možnost zúčastnit se Fóra sebeřízeného vzdělávání a vyslechnout příběhy studentů. Bylo to zajímavé. Už jste tento termín někdy slyšeli? Třeba by vás to také zajímalo.

Anna Jadrná: Žádnou paniku, radí rodičům šéf asociace základních škol. O stávce musí být jasno nejméně tři dny předem

Česko čeká stávka na základních, středních a mateřských školách. Odbory ji vyhlásily na 27. listopadu. Ředitelé se nyní snaží zjistit, zda se do ní učitelé zapojí. Pokud ano, mohou některé školy zavřít. „Hlavně žádnou paniku,“ apeluje na rodiče šéf Asociace ředitelů základních škol Luboš Zajíc. V rozhovoru pro iRozhlas.cz ale zároveň přiznává, že k odvolání stávky zřejmě nedojde. Nejzazší termín, kdy mají mít ředitelé jasno, je tři dny předem.

Daniela Gaigg, Linda Sylaba: Máma v pohodě. Sebepéče pro hrdinky všedních dnů

Kniha je určená všem matkám-perfekcionistkám, které netuší, kde jsou jejich vlastní hranice, nebo se nacházejí těsně před vyhořením. Když se nám podaří přesunout v životě naplněném stresujícím snažením, aby naše dítě nestrádalo a byly naplněny všechny jeho potřeby, část pozornosti na sebe, mohou se začít dít malé zázraky.

Matěj Skalický: Přeplněné a exkluzivní. Státu se nedaří řešit problém školek systémově, kritizuje analytik

Místa ve školkách je málo a nedosáhne na ně každý. Stát si proto maluje, že by volná místa mohly najít obce v dětských skupinách. Je to systémové? Téma pro Karla Garguláka, analytika agentury PAQ Research a poradce ministra školství Mikuláše Beka (STAN).

Markéta Hronová: Co se stalo roku 1212 a jaké jsou věty vedlejší? Miliardář místo státu rozjel kampaň proti biflování

Podmětná, předmětná, přísudková, odříkává herečka Simona Babčáková druhy vedlejších vět. Ve videoklipu se snaží přesvědčit veřejnost, že biflování je zbytečné. Video je součástí kampaně Měníme osnovy, která propaguje změnu výuky ve školách. Nepřišel s ní však stát, ale nadace miliardáře Martina Vohánky. O reformě vzdělávání se mluví už roky. Ministerstvo školství plánovalo změny spustit v roce 2025, nedávno je ale o dva roky odložilo. Přesto odborníci „brzkou“ kampaň vítají. 

David Busta: Proč o úspěchu dětí tolik rozhoduje, ve kterém měsíci v roce se narodily

Učitelé i sportovní trenéři by měli brát podle výzkumníků ohled na děti, které přišly na svět ve smolných měsících. Právě datum narození má podle studií probíhajících už od 60. let minulého století vliv na to, jak úspěšné bude dítě ve škole, v práci nebo ve sportu.

Josef Mačí: Odklady školní docházky se zvrhly, stát zvažuje, že je zakáže všem

V Česku má odklad skoro čtvrtina dětí, nejvíce v Evropě. Ministerstvo školství chce kvůli tomu měnit legislativu, protože oddalování školní docházky nepomáhá dětem ani rozpočtu. Uvažuje se i o zákazu odkladů jako takových.

Jan Pokorný: Chudý region neznamená neúspěch ve škole. Záleží na podpoře, službách a školkách, ukazuje sociolog

Nová Mapa vzdělávání ukazuje, že i v chudých regionech Česka mohou být děti studijně úspěšné. Jenom na financích totiž nezáleží, upozorňuje v podcastu Život k nezaplacení sociolog Daniel Prokop z PAQ Research. „Záleží na tom, jestli mají v regionu dost školních psychologů, speciálních pedagogů a jak vysoká je účast ve školkách. I znevýhodněné děti, které brzy chodí do školky, mají menší neúspěšnost,“ zdůrazňuje.

Anna Brzybohatá: Ředitel musí mít na prvním místě děti, učitele a zaměstnance, budovy a administrativa jsou až po nich, říká k vedení škol místostarostka Hana Šišková

Praha 7 zřizuje šest základních a sedm mateřských škol. Vedení městské části pro ně nejen řeší rozpočet, ale jmenuje například i ředitele. Ten je podle místostarostky Hany Šiškové zásadní pro rozvoj a směřování školy. „Měl by být proto pro ředitele především důvěryhodným a čitelným partnerem a neměl by ho zkoušet nachytat nebo zaskočit,” vysvětluje v rozhovoru pro EDUin. Šišková o roli zřizovatele promluví také na konferenci Lepší škola, kde představí zkušenosti s podporou, spoluprací mezi vzdělávacím a sociálním odborem nebo nutnost péče o duševní zdraví dětí.

Tomáš Svoboda: Neudrží pozornost ani 15 minut. Češi pořád kupují knihy, ale už je neumí číst

Analýza. Poprvé v novodobé historii přečte průměrný Čech méně než 10 knih ročně. Knihy přitom lidé paradoxně kupují víc než dřív. Ale nečtou je. V éře internetu jen málokdo udrží pozornost 15 minut. Může to nahrávat dezinformacím. 

Anna Brzybohatá: Jsou oblasti, kde nejsou výsledky vzdělávání tak špatné, jak bychom čekali. Vezměme si z nich příklad, říká sociolog Daniel Prokop

Stát by měl zajišťovat férové hrací pole. Bylo by efektivnější, aby pod jednoho zřizovatele spadalo více škol, ale musíme zajistit, aby se tím nezvýšily nerovnosti. Stát by měl mít také na starosti řízení pedagogicko-psychologických poraden, jejichž praxe se drasticky liší, myslí si Prokop.

Jitka Polanská: Reforma středních škol ovlivní celý vzdělávací systém včetně odkladů školní docházky, říká náměstek ministra školství Jiří Nantl

„Chci školskou komunitu upozornit, že nároky na ni se u důležitých aktérů a decision makerů zvyšují, že školství je ve sněmovně poměrně ostře sledováno a je dobré se na to nastavit. Tlak na reformy se zvyšuje,” říká náměstek ministra školství Jiří Nantl.

Josef Mačí: Na úřadu práce je nejvíce mladých do 18 let za poslední roky

Na úřadu práce je 4 444 mladistvých do 18 let. I když nejde o nijak dramatický nárůst, je to nejvyšší číslo za poslední roky. Na jaře se řešil přetlak na středních školách, ale podle úřadu práce mezi tím není jasná souvislost.

Tereza Engelová: Volič chce spotřebu, ne vzdělání. Problémy školství jsou odrazem české společnosti

Hrozí, že české děti budou učit lidé, kteří nebudou mít ani pedagogické minimum. Společenský dopad takové situace se neodhalí hned, ale třeba za dvacet let, vidí skepticky budoucnost českého školství Daniel Münich, vědecký pracovník CERGE-EI a prezident České společnosti ekonomické. Toto výzkumné centrum nedávno vydalo studii srovnávající růst platů českých učitelů se zbytkem Evropy. Češi se teprve před dvěma lety přiblížili evropskému průměru, od loňska se mu ale opět vzdalují.

Eva Mikulka Šelepová: S novým systémem se na střední školu dostane v prvním kole až 90 procent dětí, říká ředitel Cermatu

Uchazeči o studium na středních školách nebo víceletých gymnáziích si budou moct podat tři přihlášky. Na výsledky se bude čekat déle, ale žáci budou mít větší jistotu, že se na školu dostanou. Bude možnost podávat přihlášky elektronicky a jednotné přijímací testy z angličtiny budou až v roce 2025. Změnách při přijímacích zkouškách vysvětlil pro Radiožurnál Miroslav Krejčí, ředitel Cermatu.

Během natáčení jsem zažil hodně silných setkání, říká průvodce seriálem Jak se dělá dobrá škola Jiří Havelka

Škola by dětem měla předat nástroje k sebepoznání a seberozvoji, myslí si herec a režisér Jiří Havelka, který provádí novým dokumentárním seriálem České televize Jak se dělá dobrá škola. Se štábem České televize se vydal do deseti různých škol, aby hledal odpověď na otázku, jak vytvořit školu, do které všichni chodí rádi. Existuje na to jednotný recept?

Aneta Gaborová: MŠMT hledá cesty, jak systémově podpořit provázející učitele. Našlápnuto má dobře, příprava budoucích učitelů ale nemůže být pro ty provázející vedlejšákem

Pokusné ověřování pozice provázejícího učitele má za sebou první rok. Ukázalo, že je tato role v systému potřebná, ale je nutné, aby učitelé, kteří se rozhodnou být průvodci studentů učitelství, pro ni měli dostatek prostoru a nestala se pro ně samotné vyčerpávající. 

MŠMT: Sněmovna dala zelenou digitalizaci přijímacího řízení na SŠ

Poslanci napříč politickým spektrem schválili v prvním čtení poslanecký návrh novely školského zákona, která upravuje digitalizaci přijímacího řízení. V praxi to bude znamenat navýšení počtu přihlášek, prioritní seřazení škol na přihlášce nebo snazší přístup k informacím o přijetí. Návrh novely školského zákona, kterou připravilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, nyní míří do Senátu. Novela má být účinná od 1. 1. 2024, uchazeči by tak měli mít možnost přihlašovat se elektronicky na SŠ už v příštím roce. 

Bohuslav Bohuněk: Baví nás to, ale někdy je to o nervy, říkají učitelé o své práci

Učitelé českých základních škol jsou se svou prací spokojeni, ale také se často cítí vyčerpáni a nezřídka narážejí na nepřijatelné chování žáků i rodičů. Potvrzuje to šetření Mapa školy mezi 3400 pedagogy.

Hana Vaverková: Jak jsem se (zase) neposunula…

Tak trochu nečekaně jsem byla pozvána do akce. Kolegyně požádala o roční oddechový čas a při hledání náhrady padla volba na mě. Potěšilo mě to a zalichotilo. V posledních letech jsem učila jen vlastivědu na malý úvazek a byla hlavně hlídací babičkou. Letos vnuk oslavil třetí narozeniny a s brekem nastoupil do školky. A já, po pěti letech, jsem opět třídní a učitelkou češtiny k tomu.

Projekt „Učitelé jsou třída“ k profesi pedagoga ve 21. století

Po nejbližší rodině jsou učitelé těmi, kdo s dětmi tráví největší množství času a mají zásadní dopad na jejich vývoj. Jsou často jejich vzory, ovlivňují jejich kariérní volby nebo životní postoje. Představy veřejnosti o tom, co obnáší pedagogická práce, však často začínají a končí u rozdávání známek. Pedagogické fakulty a nevládní organizace podporující učitele proto chtějí ukázat, jak vypadá moderní pedagogika ve 21. století. Kampaň “Učitelé jsou třída” startuje na začátku školního roku. V klipu, který ji doprovází, se objeví například herečka Ivana Chýlková.

Matyáš Michálek: Předčasných odchodů ze vzdělávání přibývá, ve školách je často nemá kdo řešit

Podle expertů by problém mohli řešit sociální pedagogové, těch je ale nedostatek. „Pozornost se zaměří na rozvoj dovedností pedagogů podporovat žáky v dokončení studia a v rámci jejich přechodu na trh práce,“ zní z ministerstva.

Dominika Hejl Hromková: Víc dovedností, míň biflování. Přeměna výuky začne vysvětlováním učitelům i rodičům

Svět se mění čím dál rychleji a děti ve školách potřebují získávat schopnosti, dovednosti a znalosti, které je pro takový svět vybaví. V duchu této myšlenky připravuje ministerstvo školství nové vzdělávací programy, podle kterých by školy měly učit od září 2027. Národní pedagogický institut s Nadací České spořitelny spustily kampaň, která chce změnu osnov učitelům i rodičům vysvětlit.

Až 40 procent deváťáků v Česku má podle studie známky střední či těžké deprese

Až 40 procent žáků 9. tříd ZŠ vykazuje známky střední až těžké deprese a 30 procent z nich známky úzkosti. Vyplývá to ze studie vědců Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ), kterou letos zpracovali v základních školách. Ve všech oblastech duševního zdraví jsou více zasaženy dívky. Oproti chlapcům jich depresivními i úzkostnými příznaky trpí více než dvojnásobek. Data odborníci získali v květnu a červnu u více než 6000 žáků ze všech krajů.

Jiří Mach: Elektronické přijímací zkoušky na střední školy jsou v ohrožení

Velké sousto si ukousl Cermat, který připravuje státní přijímací zkoušky na střední školy. V příštím roce poprvé mají bez pilotního testování proběhnout elektronicky.

Markéta Hronová, Johana Svobodová: Polovina žáků nezvládla test z dějin. Nedivím se, jen z výkladu si nic nezapamatují, říká dějepisář

O nejnovějších dějinách a soudobých problémech podle nového průzkumu České školní inspekce žáky neučí dvě třetiny pedagogů. A to se pak projevuje na znalostech školáků. V nedávném testu z moderních dějin uspěla jen necelá polovina studentů prvního ročníku středních škol. Podle inspekce za to může i neatraktivní výuka. Žáky přitom podle průzkumu moderní dějiny zajímají a chtěli by se o nich učit více.

Silvie Pýchová: Proč do vzdělávací politiky zapojovat názory širokého spektra aktérů

V červnu 2023 se poprvé sešel tzv. Národní konvent o vzdělávání, který byl zřízen z rozhodnutí ministra školství Mikuláše Beka a je svoláván na půdě Senátu Parlamentu ČR. Ledakoho může překvapit pestré složení tohoto panelu, který se má vyjadřovat k zásadním změnám ve vzdělávání. 

Inspekce: Výuka moderních dějin je podle žáků nedostatečná

Výuka moderních dějin v českých školách je podle většiny žáků základních a středních škol nedostatečná a chtěli by ji mít víc času. Vyplývá to ze zjištění České školní inspekce (ČŠI), která novinářům představil ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal. Asi 70 procent dětí podle něj uvedlo, že jim dějepis pomáhá porozumět dění ve světě. O nejnovějších dějinách a soudobých problémech ale žáky neučí dvě třetiny pedagogů, což se projevuje na znalostech školáků. V testu z moderních dějin uspěla necelá polovina studentů prvního ročníku SŠ, řekl Zatloukal.

Musíme si přiznat, že máme problém, píše Konvalinka o českém školství

Před konferencí Lepší Česko se bavíme s největšími mozky Česka, politickou elitou i nejúspěšnějšími byznysmeny a byznysmenkami v zemi. Jan Konvalinka je biochemik, který stojí v čele Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd České republiky. Priorita Česka by podle něj měla být věda a vzdělání, navzdory programovým prohlášením však naše školství ve světě zaostává.

Komentář Václava Dolejšího: Základní i střední školy se mění. Jen s univerzitami nikdo nehne

V českém školství, o jehož nezbytné reformě se roky mluví a sepisují koncepce, se překvapivě alespoň něco málo začíná dít. Po letech kvantitativního růstu, kdy základní škola musela být v každé vesničce a každé krajské město chtělo svou vlastní univerzitu, bychom se konečně mohli zaměřit také na kvalitu.

Markéta Hronová: Bek chystá úspory ve školství: skončí dělení na menší třídy, některé školy přijdou o učitele

Než mít jednu plnou třídu, to radši dvě poloplné. Pro školy je v současnosti mnohdy finančně výhodnější učit žáky ve více menších skupinách a mít kvůli tomu více učitelů. Podle ministra školství Mikuláše Beka (STAN) je ale takový stav neudržitelný. Chystá proto návrh, podle něhož by se měl už od příštího roku změnit systém financování základních a středních škol. Část z nich pak bude muset některé pedagogy propustit. 

Z univerzit kvůli nedůstojným platům odcházejí akademici. Fakulty plánují stávku

Univerzita Palackého v Olomouci i Univerzita Karlova v Praze pociťují podle jejich rektorů Martina Procházky a Mileny Králíčkové v souvislosti s dlouhodobým podfinancováním školství odchod některých akademiků, často jde podle nich i o klíčové pracovníky. Odcházejí i mimo školství. Na obou univerzitách chystají tamní filozofické fakulty 17. října stávku, zda budou mít podporu i od vedení univerzit, zatím rektoři na dotaz ČTK nedokázali odpovědět. Seznámit se chtějí nejprve s požadavky odborových organizací, řekli na dotaz ČTK po zasedání České konference rektorů (ČKR). 

Otevřeno: Nový kompetenční rámec je příležitostí změnit, jak se v Česku učí

Debaty o českém školství se často stáčí k přípravě učitelů, která je pro jeho kvalitu klíčová. Po letech stížností i dílčích inovací dnes Ministerstvo školství spolu s fakultami připravujícími učitele zavádí systémovou reformu. Jako Otevřeno, Učitel naživo, Začni učit! a Učitelská platforma, coby organizace věnující se učitelství a zapojené do přípravy reformy, považujeme změny, k nimž právě dochází, za zásadní průlom. Podaří-li se je dotáhnout a upevnit do praxe, potom jsou příležitostí změnit, jak čeští učitelé a učitelky učí.

Patricie Polanská: Plaga – Kdyby záruku za platy vysokoškolských pedagogů převzal stát, zlomilo by to univerzitám páteř

Vysokoškolští studenti a pracovníci si mohli opět vyslechnout, jak důležitou prioritou je školství pro české politiky. Premiér Petr Fiala (ODS) by měl z Česka do deseti let rád centrum vzdělanosti. Zatím se ale znovu řeší škrty v rozpočtu i to, že zatímco na základních a středních školách platy učitelů evidentně rostly, na vysokých školách spíše stagnovaly – někde dokonce berou méně než na nižších stupních.

Tomáš Svoboda, Kateřina Mahdalová, Vojtěch Kadaňka: Bídná úspěšnost vysokoškoláků. „Tady jsou školy hrdé, že spoustu lidí vyhodí“

Téměř 60 procent pokusů vystudovat bakalářský program končí v Česku nezdarem. Vysokoškoláci nejčastěji utnou obor už v prvním ročníku. Značnou neúspěšnost ovlivňuje řada faktorů, včetně covidu či špatného navázání na praxi.

Společnost opomíjí potřeby nadaných dětí, upozorňuje nový projekt Přemýšlivec Nadace RSJ

Nadaným dětem se nedostává adekvátní podpory a na problémy často zůstávají samy. Mohou čelit nepochopení ze strany vrstevníků, učitelů i blízkých, vyloučení z kolektivu, šikaně i depresi. Nadace RSJ spouští kampaň Přemýšlivec, ve které upozorňuje na dlouhodobé přehlížení potřeb nadaných, přemýšlivých dětí. Touto kampaní chce upozornit na problémy, se kterými se nadaní potýkají, ale také poukázat na možné cesty, jak je rozpoznat, podpořit a vytvořit jim vhodné podmínky pro rozvoj. Staví na příbězích nadaných dětí a mladých, kteří jsou ochotni sdílet své zkušenosti včetně překážek, na které kvůli svému nadání narážejí.

Markéta Hronová: Střední škola s režimem vysoké. Žáci mají svobodu i zodpovědnost, na práci dostávají omluvenky

Kdo chce, hledá způsob, kdo nechce, hledá důvod. Tento nápis visí hned naproti vchodovým dveřím Smíchovské střední průmyslové školy a gymnázia. A máloco vystihuje zdejší prostředí lépe. Ředitel Radko Sáblík nechal studenty, aby převzali iniciativu a školu si utvářeli sami.

Markéta Hronová: Skoro polovině našich učitelů je mezi 19 a 25 lety, vysvětluje ředitel úspěchy „ajťácké“ průmyslovky

Téměř polovinu jeho učitelského sboru tvoří bývalí studenti. Ti současní ještě při škole často podnikají nebo radí ministrům. Naposledy se pro resort školství podíleli na doporučeních pro učitele a žáky, jak pracovat s umělou inteligencí. Radko Sáblík je ředitelem Smíchovské střední průmyslové školy a gymnázia už jednadvacátým rokem. Když nastoupil, škola se nijak nelišila od ostatních. Nyní patří k těm elitním.

Co se děje při přípravě revize RVP ZV?

O přípravě tzv, velké revize RVP ZV má informovat web Velké revize RVP základního vzdělávání, kde jsou kromě jiného i reporty činností pracovních skupin připravujících revizi. V září byla přerušena série neformálních online setkání Otevřeně o revizi – 2023, kde se diskutovalo o velké revizi RVP ZV a vedení projektu revize informovalo o aktuálním vývoji. Na webu je informace, že se v současné době pracuje na úpravě formátu a další setkání se připravuje. Nové informace prezentoval náměstek Jiří Nantl na tiskové konferenci.

Radek Bartoníček: Vedli rozhovor s prezidentem a jeho ženou. Teď připravují žáky na džungli po škole

Tereza, Natálie a Oldřich patří mezi skupinu studentů, kteří se loni rozhodli přibližovat svým vrstevníkům politické dění a přenášet ho do škol. Loni v prosinci začínali debatou pěti kandidátů na prezidenta a pokračovali vůbec prvním rozhovorem, ve kterém vystupoval nový prezident Petr Pavel společně se svou manželkou Evou. Nyní studenti přichází se zcela novým projektem.

MŠMT ČR: Revidovaný RVP představíme veřejnosti začátkem roku 2024

Návrh revidovaného Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání (RVP ZV) by měl být předložen k veřejné konzultaci na počátku roku 2024. Od školního roku 2025/26 by mohl být používán školami dobrovolně a od školního roku 2027/28 pak povinně. U středních škol probíhá inovace oborové soustavy tak, aby byla nabídka oborů jednodušší, srozumitelnější a lépe odpovídala potřebám vývoje společnosti, ekonomiky a technologií. V rámci tiskové konference MŠMT 3. 10. to uvedl náměstek ministra Jiří Nantl.

Josef Mačí: Reforma školní výuky se odkládá. Chystají se velké škrty v učebních oborech

Nový způsob výuky čeká žáky až o dva roky později, od školního roku 2027/2028. Zatím ale není jasné, jak bude vypadat. Reformovaný vzdělávací program představí ministerstvo školství až začátkem příštího roku.

České školy a umělá inteligence (výsledky výzkumu)

Umělá inteligence se v současnosti promítá do téměř všech myslitelných odvětví. Nejinak tomu je i ve vzdělávacím sektoru. Již nyní probíhají diskuse, jak se ve školství stavět k „pomocníkům“ jako je například ChatGPT nebo Bing Chat. Jak ale AI vnímají sami učitelé? Univerzita Palackého v Olomouci (UPOL) a Microsoft Česko & Slovensko spojily síly a provedly rozsáhlou studii, které se zúčastnilo 2 175 pedagogů. Výzkum mapuje pohled pedagogů na umělou inteligenci ve školství a její dopad na vzdělávání českých dětí.

Michaela Prešinská: Umělá inteligence často lže, musíme se naučit s tím pracovat, radí expert na školství

Přestože se o nutnosti zavedení digitální gramotnosti do školských osnov mluví už téměř dekádu, ve školách se stále neučí. Jde přitom o schopnost, bez které se lidé neobejdou. Odborníci, kteří diskutovali na letošním ročníku vzdělávací konference FutureEdu, ale upozornili i na další věc. Na budoucnost vzdělávání bude mít podle nich zásadní dopad i umělá inteligence, která představuje riziko.

Kateřina Mahdalová: Kam do školy? České děti dostávají špatnou radu

Jsme tradičně průmyslová země a potřebujeme víc lidí s technickým vzděláním, říkají politici, firmy i vedení svazu průmyslu. Obecně je rozšířen názor, že humanitní vzdělání snižuje pracovní šance. Všechno je ale jinak.

Michaela Prešinská: Život naučí děti víc než osnovy. Učitelé by na to měli myslet, říká britský ředitel

Cílem škol je připravovat studenty na budoucnost, přesto se však důležité lekce v životech studentů často neodehrávají za jejich zdmi. "Zpravidla si pamatujeme opravdu málo z toho, co se naučíme ve školní lavici. A když ano, formují nás zážitky, které mnohdy nejsou záměrem učitele," vysvětluje ředitel anglické státní školy Liverpool College Hans van Mourik Broekman.

Otevřeno: Chceme si zapsat předmět Bezpečné prostředí, ale nejde to! Spouštíme hlasování o příštím zápisu

Aby se děti mohly naplno vzdělávat a rozvíjet, musí se cítit bezpečně. Budoucí učitelé a učitelky by se proto měli v rámci svojí přípravy učit bezpečné prostředí ve třídách vytvářet. Naráží však na to, že na pedagogických fakultách není dostatek předmětů, které se bezpečnému prostředí věnují.

Radka Hrdinová: Jak zlepšit kvalitu výuky na školách? Cestou je efektivnější správa škol

Partnerství pro vzdělávání 2030+ zahájilo na odborné konferenci Jak nastavit odpovědnost za kvalitu vzdělávání v mateřských a základních školách v ČR veřejnou konzultaci ke svému návrhu na uspořádání školské správy na lokální úrovni.

V Česku ubývá malotřídních škol i dětí v nich. Stát by měl říct, jak vidí optimalizaci školské soustavy

Témata, která se objevila v dalších dílech seriálu Jak se dělá dobrá škola. Seriál připravila Česká televize ve spolupráci s EDUinem. Desetidílná série má premiéru každou středu kolem 22. hodiny na ČT2. V pátek je pak díl reprízovaný na ČT1 v 17:00. Odvysílané díly také najdete v iVysílání. Vznik seriálu podpořila Nadace České spořitelny.

Mění se jen ty školy, které chtějí, ty ostatní klidně zůstanou v minulém století, říká Hana Vellánová

Osobnost ředitele má zásadní vliv na to, jak učitelé přemýšlejí i jak se chovají, říká bývalá ředitelka a spoluzakladatelka Trvalé obnovy školy (TOŠ) Hana Vellánová. A na otázku, na které straně stojí v současné debatě o tom, zda učitel má mít svobodu volit si své metody výuky, odpovídá: „Je to zapeklitá věc, ale za školu a její vývoj má odpovědnost ředitel, a z toho je třeba vycházet.“

Petra Vondrová: Třída plná nápadů. Celoroční projekt pro MŠ

Kniha aktivit pro MŠ zaměřená na celý školní rok z nakladatelství Portál.

Petr Švihel: Málo vysokoškoláků, hodně protloukačů, odhaluje o Česku studie

Nejvyšší vzdělání má necelých 27 procent Čechů a jde o jeden z nejnižších podílů v rámci mezinárodního srovnání OECD. Zároveň ovšem máme nejnižší podíl lidí bez navazujícího vzdělání.

EDUin: Jak jsme na tom s odborným vzděláváním v porovnání s ostatními zeměmi OECD?

V dnešním přehledu se můžete ponořit do studia dat, která přináší informace zevnitř našeho vzdělávacího systému (Výroční zpráva MŠMT) i ze srovnání s výkonem ostatních zemí OECD (Education at a Glance 2023).

Markéta Hronová: Odpadlíků ze škol přibývá, stát vyjdou na miliardy. Na severu končí bez vzdělání každé šesté dítě

Ještě před 13 lety mělo Česko v Evropské unii druhý nejnižší podíl lidí, kteří nedokončí základní nebo střední školu. Od té doby ale kleslo až na deváté místo. Zatímco v ostatních zemích se situace zlepšuje, tady počty mladých odpadlíků rostou. Nejhorší je situace v Karlovarském a Ústeckém kraji, kde předčasně ukončilo vzdělání každé šesté dítě.

Martin Petříček: Silvie Pýchová – Školství potřebuje změnu. Brání jí roztříštěnost a někdy i ředitelé škol

Plýtváme potenciálem žáků. A to nejen těch mimořádně nadaných. Projevuje se to například v narůstajícím počtu dětí, které nezvládnou dokončit ani základní vzdělání. V celorepublikovém průměru to jsou tři procenta populačního ročníku, ale například v Ústeckém kraji je to kolem osmi procent. Je to nejen společenský, ale také ekonomický problém, který může Česko v budoucnu stát hodně peněz. Jednou z příčin je i to, že se do systému nedaří dostávat nejnovější pedagogické teorie. Zůstávají ve strategiích, které často sklidí odborné uznání, ale řídí se jimi jen hrstka škol a učitelů.

Martin Čaban: Komentář – Vláda učitelů škrtí školství. Nepochopitelné

Současný spor alespoň o udržení letošní velikosti školské kapitoly je o to nedůstojnější, že vládu Petra Fialy by šlo s trochou nadsázky označit za „vládu učitelů“.

Kateřina Mahdalová: Unikátní průzkum. Dnešní děti čtou knihy úplně jinak

Jak se k nám dostávají knihy, co vlastně čteme a jak jsou na tom naše děti? To v jedinečném průzkumu zjišťovaly Seznam Zprávy na platformě Výzkumník Seznam.

Bořivoj Brdička: Jak vnímá AI generace Z

Informace o výzkumu agentury IDEO, který se zabýval přístupem generace Z k umělé inteligenci a přináší vhled do obsahu AI gramotnosti.

Markéta Boubínová: „Rok či roky.“ Velká reforma výuky potrvá déle, připouští Bek

Už od září 2025 by se měli prvňáci a šesťáci ve školách učit podle nového kurikula. Tvorba klíčového dokumentu a především jeho zavádění do praxe se ale podle ministra školství Mikuláše Beka protáhne, možná i o několik let. Vláda přitom v programovém prohlášení slíbila „zlepšení kvality výuky na základních a středních školách“ právě na základě nového rámcového vzdělávacího programu.

Dominika Hromková: Mezi učiteli je kvůli umělé inteligenci panika, ve škole přitom pomáhá, říká lektor

Před dvěma lety Ondřej Hrách spoluzaložil organizaci Aignos s cílem seznamovat školy s umělou inteligencí. Zatímco o počátcích projektu sám mluví jako o době středověku v užívání této technologie, nyní o zájem ze strany škol nemají nouzi. Radí jim, jak s její pomocí zefektivnit přípravu na hodiny i na co si dát pozor.

Martina Klímová: Ve školách napříč Českem chybí pedagogové. Často za ně zaskakují neaprobovaní učitelé nebo důchodci

V celém Česku chybí učitelé. Vyplývá to z dat ministerstva školství. Výuku kritických předmětů často zajišťují neaprobovaní nebo důchodci. Ministerstvo chce nové učitele motivovat například vyššími platy. Pomoci má také uznání praxe u specialistů z některých oborů.

Josef Mačí: Bič na špatné učitele. Ředitelé na ně mají novou páku

Jde o jednu nenápadnou změnu v zákoně. Kritici se ale obávají, že opatření bude mít negativní dopad. Metodu výuky už si totiž nemůžou učitelé vybírat. Ředitelé na ně zatlačí, když odmítnou učit moderně.

Jana Nováčková: Důkaz, že sebeřízené vzdělávání funguje

Nedávno vyšla útlá knížka amerického psychologa P. Graye Důkaz, že sebeřízené vzdělávání funguje v překladu P. Pokorné Žádníkové. Překladatelka má k tématu blízko, je spoluzakladatelkou Liberecké Sudbury školy. Je to komunitní škola, která nabízí dětem, které jsou v tzv. domácím vzdělávání, prostředí mimo domov právě pro sebeřízené vzdělávání.

Anna Brzybohatá: Pohyb dětí nezachráníme jen my, musí být aktivní i doma s rodinou, připomínají školy. Žáci jsou podle inspektorů oproti minulosti horší v běhu a vytrvalosti

Inovativní školy mají pohyb v rámci vyučování zakotvený jako standard. S dětmi se učí venku tak často, jak jim to jen počasí dovolí. Investují do hřiště i vybavení nebo se jejich učitelé vzdělávají navíc tak, aby mohli se svými žáky jezdit třeba na lyžák. I když nejsou tělocvikáři. Pořád je ale takových škol podle České školní inspekce málo, protože děti jsou na tom podle výsledků šetření hůře, než tomu bylo v minulosti. A děvčata skončila až za chlapci. 

Dominika Hromková: Učně čeká změna. Vergilia číst nepotřebují, musí být ale gramotnější, říká náměstek

Každý druhý žák v prvním ročníku učiliště je finančně negramotný. O moc lépe na tom není ani se čtením a matematikou, odhalil průzkum České školní inspekce. Přitom právě učni začínají po škole pracovat nejdříve a stávají se z nich živnostníci. Nastartovat změnu a výuku na učilištích posunout k všeobecnějšímu vzdělání proto plánuje náměstek ministra školství Jiří Nantl z ODS.

„Než dojdete od vchodu do sborovny, víte o škole všechno,“ říká Tomáš Feřtek

Se začátkem nového školního roku Česká televize začíná vysílat nový dokumentární seriál. V deseti dílech dokumentu Jak se dělá dobrá škola představí deset škol. O jejich výběru a o tom, co dělá dobrou školu, si s Tomášem Feřtekem povídala Radka Hrdinová.

Silvie Králová: Víceletá gymnázia a výběrové třídy vedou k selekci, ne vzdělávání, míní vědkyně

Už třetí ministr této vlády přichází s novou „sprchou“ nápadů, jak proměnit české školství. Ne že by to nepotřebovalo. Jaká jsou skutečně nejbolavější místa našeho vzdělávacího systému? O tom jsem si povídala s docentkou Janou Strakovou z Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání Pedagogické fakulty UK, která se výzkumem školství zabývá více než 30 let.

EDUin: Jaké změny přinese nový školní rok?

Přinášíme stručný přehled novinek a úprav, které se dají očekávat ve školním roce 2023/2024.

Miloš Čermák: Jak přežít nejistou budoucnost? Návod k začátku školního roku

Zhruba třetina žáků, kteří nastoupí za pár dní jako prvňáci do školy, bude v životě pracovat v profesích, pro které dnes ještě nemáme ani jména. Četl jsem to během léta v jedné studii, kterou nemůžu zpětně dohledat, ale ono to není důležité. Může i nemusí to být pravda. Osobně si myslím, že to bude víc než třetina, možná i víc než polovina. 

Protože žijeme v revolučních, vzrušujících časech.

Mění se svět a mění se i školy. Dokumentaristé v novém cyklu České televize zjišťují, Jak se dělá dobrá škola

Každý si ji představuje jinak a každý by o ni stál. O dobrou školu. O tom, jaké cesty k ní mohou vést, vznikla dokumentární série Jak se dělá dobrá škola. Deseti díly bude provázet Jiří Havelka. V premiéře se budou vysílat vždy ve středu od 22 hodin na ČT2 a navážou tak na reprízu seriálu Ochránce na ČT1 v hlavní roli s Lukášem Vaculíkem jako školským ombudsmanem. První díl uvidí diváci 6. září.

Aneta Gáborová: Jste nervózní z nového školního roku? Nejste sami. Šest tipů pro pohodovější začátek školy, které ještě stihnete

Nová aktovka, bačkůrky, sešity, ale také slzy, strach nebo odpor. Nástup nebo návrat do školy po prázdninách může být pro děti i rodiče spojen se směsicí vzrušení a obav. Možná máte dítko, které se do školy těší a nástup do první třídy nebo návrat do školních lavic mu nečiní potíže. Pokud jsou pro vaše dítě změny a přechody náročné, je podle odborníků dobré nepodcenit přípravu. A to u dětí i dospělých.

Učitelům se příští rok zvýší platy, slíbil ministr školství Bek

Rozpočet pro vysoké školství v roce 2024 oproti letošku neklesne. Nižší nebudou ani výdaje ze státního rozpočtu určené na vědu a výzkum. Učitelé budou jedinou profesní skupinou státních zaměstnanců, která bude mít v příštím roce vyšší platy, zvýší se jim v průměru asi o 3000 korun. Na jednání sněmovního školského výboru to ve středu řekl ministr školství Mikuláš Bek (STAN).

Kateřina Lánská: Musíme se naučit žít s digitálními technologiemi i bez nich, doporučuje UNESCO

V pohledu na roli technologií ve vzdělávání panují rozpory, které se prohlubují díky překotnému technologickému rozvoji. Nová zpráva o technologiích ve vzdělávání UNESCO zkoumá a popisuje výzvy i rizika, které s sebou současný vývoj přináší.