web o změnách ve vzdělávání
Od září 2024 se rozšíří síť ScioŠkol o pět dalších škol. Nová základní ScioŠkola, střední ScioŠkola (gym) a základní umělecká škola ScioArt budou sídlit ve společné budově v Holešovicích. Další základní ScioŠkola začne působit v Dobříši. A původní soukromá ZŠ Hučák v Hradci Králové se začlení do sítě ScioŠkol. V rámci celé ČR bude od září 2024 v síti ScioŠkol celkem 23 škol, které bude navštěvovat cca 2500 žáků.
Učitele stále více vyčerpává komunikace s rodiči dětí, pro většinu z nich je náročnější než práce se studenty, vyplývá z výzkumu vědců Národního institutu SYRI. O výsledcích výzkumu v úterý informoval mluvčí institutu Filip Vrána. Podle školní psycholožky Elišky Jandové rodiče přicházejí do školy často jako zákazníci, na což pedagogové vždy nejsou připraveni.
Některé školy v Česku se potýkají s nedostatkem učitelů některých předmětů. Chybí například učitelé fyziky, informatiky a matematiky, jinde postrádají i učitele prvního stupně či cizích jazyků. V některých školách fyziku a informatiku učí například matematikáři. Vyplývá to z vyjádření zástupců škol.
Rodí se plán, který má v desetiletém horizontu výrazně proměnit nynější strukturu vzdělávacího systému. Stojí na myšlence, že problémy nynějšího školství nelze vyřešit jen změnami obsahu vzdělávání, změnit se musí i jeho „architektura“. To v praxi znamená zásadní změny věcí, na které se nesahalo posledních třicet let. Mimo jiné třeba návrat k osmileté základní škole, přenastavení dosavadního systému přijímacích zkoušek i maturit, změnu jednotlivých stupňů na základních školách. Zásadní je pak v návrhu otázka prodloužení povinné školní docházky i na první dva ročníky středních škol.
Učitelka střední školy v Londýně Lucy Crehanová prožívala rozčarování z britského školství a neustále se měnící politiky. Rozhodla se proto odjet do zemí, jejichž studenti patří ke světové špičce ve čtení, matematice i přírodních vědách. Crehanová vystoupí 17. září v Praze na konferenci FutureEdu. V rozhovoru pro Aktuálně.cz popisuje, v čem úspěch spočívá a jak změnit i české školy.
Zda bude návrat do školy pozitivní nebo negativní, ovlivňují předchozí zkušenosti dítěte se školou a lidmi v ní. Konec prázdnin a návrat do školy způsobuje stres jako každá změna. ČTK to řekla předsedkyně organizace SOFA Lenka Felcmanová. Podle ní je dobré si s dětmi v posledních dnech prázdnin promluvit o tom, jak se cítí, z čeho mají obavy a na co se do školy těší. Situace je podle ní náročnější v takzvaných přechodových obdobích, jako je nástup do první třídy, přechod na druhý stupeň či nástup na střední školu.
Informace o tom, že ministerstvo financí navrhuje resortu školství na příští rok nižší rozpočet než letos, je lživá. Uvedl to ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) s tím, že se neplánuje ani snižování ani stagnace. Jen v souvislosti s platy učitelů se podle něj rozpočet bude muset navýšit. S původní informací přitom pracovala agentura PAQ Research, která uvedla, že ve školství bude chybět 92 miliard korun.
Začátek loňského školního roku provázely debaty o rozpočtu resortu, stávka školských odborů a chystaná digitalizace přihlášek na střední školy. Na co se máme připravit letos? „Ministerstvo školství slibuje, že na konci roku představí finální návrh nové oborové soustavy středních škol. To je reforma, kterou nutně potřebujeme,“ říká Nikola Šrámková, analytička organizace EDUin. Řešit se podle ní ale budou i odklady školní docházky nebo konec financování z programových výzev Evropské unie.
Umělá inteligence (AI) je ve školách stále oblíbenější. Naznačují to výsledky průzkumu, který v červnu provedla v sedmi evropských zemích agentura Gostudent. Podle jejího šetření využívají tři čtvrtiny studentů (72 procent) umělou inteligenci při domácích úkolech. Tento poměrně nový trend ale také vyvolává diskuse mezi odborníky a učiteli o dopadu rozvoje AI na vzdělávací proces. Přestože mnoho z nich vidí v AI potenciál pro úsporu času a lepší pochopení témat, pouze 53 procent dotázaných uvedlo, že jim nástroje jako ChatGPT skutečně pomohly lépe porozumět obsahu. Píše deník Der Standard.
O kvalitě výuky ve škole rozhoduje do značné míry ředitel školy. Jeho schopnost pedagogicky vést školu má podle výzkumů přímý dopad na učení žáků – ovlivňuje až 25 procent jejich vzdělávacích výsledků. Zhruba v polovině konkurzů na ředitele školy ale podle České školní inspekce ale zřizovatel vybírá jen ze dvou zájemců.
Připravovaná reforma doktorského studia má skokově zvýšit takzvaná doktorská stipendia, která se vyplácí studentům v postgraduálním studiu, tedy například budoucím vědcům, vysokoškolským pedagogům či vedoucím pracovníkům. Zároveň ale toto navýšení ministerstvo školství nepokryje větším objemem prostředků a logicky tak dojde ke snížení počtu studentů. MŠMT si slibuje větší úspěšnost, fakulty však varují před nekoncepčností a problémy, které tento krok může způsobit.
Skoro každá druhá obecní škola má méně než sto dětí. S čímž není spokojené ministerstvo školství. To hodlá zavést limit pro minimální počet žáků. Uplatňovat se bude ve městech či obcích, jež zřizují dvě či více škol. Pokud některá z nich bude mít pod 200 žáků, měla by se sloučit s jinou. Resort si od toho slibuje snížení nákladů, například na platy ředitelů nebo účetní služby. Teď ministerstvo sbírá k návrhu připomínky, pak o něm bude rozhodovat vláda.
Vypadalo to jako pohádka, když ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) vysvětloval, že letos nebude resort oznamovat, jaké peníze na příští rok ostatním ministerstvům přidělí. Vše se odehraje ve skrytu a koalice bude – slovy vicepremiéra Mariana Jurečky (KDU-ČSL) – rozhodovat jako tým a představí až rozpočet, který odráží jeho priority jako celku.
Děti, které byly čtvrtý rok doma s rodičem, dosahují podle výzkumu nižšího vzdělání. "Méně často nastupují na vysoké školy, nedokončují je. V rané fázi dospělosti se tedy nevzdělávají ani nepracují," vysvětluje ekonomka Klára Kalíšková z Fakulty informatiky a statistiky na VŠE v Praze a think-tanku IDEA při CERGE-EI.
Kde začíná a končí sociální role školy a proč by vůbec měla škola takovou roli přijímat? Tomu se věnovala jedna z analýz Auditu vzdělávacího systému ČR za rok 2023, kterou odborné i laické veřejnosti nabízí každoročně organizace EDUin. Text vyšel původně v dubnovém vydání časopisu Řízení školy.
Nejde o sprostá slova, na to jsme si už zvykli. Řešíme případy, kdy dítě vezme židli a začne ji házet kolem sebe. Slova ředitelky jedné z ústeckých základních škol ukazují, že situace s agresivitou některých dětí je poměrně vážná. Učitelé proto tlačí na poslance, aby jim dali nástroj, jak ochránit spolužáky a také přimět rodiče, aby situaci řešili. Poslanci diskutovaný návrh řešení je ale citlivý, protože by se mohl dotknout i práv samotných zákonných zástupců dětí.
Uchazeči o studium na středních školách, kteří ještě nejsou nikam přijatí, se stále můžou hlásit do třetích a dalších kol přijímacího řízení. Seznam škol, které aktuálně nabízejí místa v různých oborech, najdou zájemci na webu systému DiPSy. Ve třetích a dalších kolech se podávají přihlášky výhradně listinnou formou, nikoliv přes systém DiPSy. Konkrétní termíny pro podání přihlášek a konání zkoušek v dalších kolech stanovuje vedení školy, na různých školách se tak liší. Vyplývá to z informací na webu DiPSy prihlaskynastredni.cz a informací, které poskytlo ministerstvo školství.
Chybějící peníze, nepovedený den v práci nebo partnerské hádky. Když mají rodiče starosti, potomek to nejen vycítí, ale může to na něj mít vliv i v pozdějším věku. Studie ukazují, že zásadní jsou první roky života, kdy ještě není dítě schopné samo pochopit stres svých rodičů a může si ho dávat za vinu. Jak tomu předcházet?
Moje dítě je rozbité. Neposlouchá, odmlouvá, nerespektuje pravidla a je úplně jiné, než bychom si přáli, stěžují si mnozí rodiče. Ke vzájemnému respektu a pochopení by přitom stačilo znát vlastní typ osobnosti a pak se zaměřit na typ osobnosti dítěte. „Rodičům to pomůže chápat rozdíly, zefektivnit výchovu, ale také se cítit lépe skrze naplňování vlastních potřeb a předcházet chronickému stresu,“ vysvětluje v rozhovoru psycholožka Šárka Miková.
Marie Podvalová vystudovala speciální pedagogiku a pracovala jako logopedka. Ráda pracuje na smysluplných projektech a jeden takový se svojí kamarádkou Julií vytvořila během covidu. Jmenuje se Mravenčí chůva. Společně čtenáře provází světem současné literatury pro děti. A jak děti, tak i dospělí se mohou s Mravenčí chůvou zapojit také do akce Pročtené léto. Jaký je rozdíl mezi tím, když si děti čtou samy, a když jim čtou dospělí?
Ředitelé a učitelé škol si dlouhodobě stěžují na to, že ve školství neexistuje žádná dlouhodobá vize, koncepce, kterou by se dařilo naplňovat. S novým ministrem přijde konec změnám, na které se školy složitě adaptovaly, odborné debaty vyjdou vniveč. Podobné pocity teď u některých ředitelů či pedagogů opět vyvolal ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Po dlouhých měsících rozepří mezi odborníky, zda rušit povinnost výuky druhého cizího jazyka, se ujal rozhodnout politicky. Jenže místo prostého rozhodnutí rozetnul debatu zcela novým návrhem.
Babička pocházela z malé horské vesnice na území Rakouska – Uherska a měla jen základní vzdělání. Ale mluvila plynně šesti jazyky. Stejně jako všichni ostatní v onom bohem polozapomenutém kraji. Na její osud si vzpomenu vždy, když dojde na přetřes výuka jazyků v Česku. Babičce evidentně nikdo neřekl, že si druhým a každým dalším jazykem „zabordelí“ mozek a nebude vlastně umět žádný. Ačkoliv po ní nikdo nechtěl, aby poznala příčestí trpné, minulé či větu vztažnou vedlejší, uměla se v oněch cizích řečech domluvit, uměla v nich číst a psát.
V České republice existuje řada bariér, které ztěžují dětem z nižší střední třídy získat vysokoškolské vzdělání. Kromě těch institucionálních, vyplývajících z nastavení českého vzdělávacího systému, a ekonomických, které vycházejí z omezených finančních prostředků, jsou to také bariéry pocházející z kulturně zakořeněného postoje rodičů.
Už dva roky Česko řeší, jak by měly vypadat nové osnovy, podle nichž se budou děti učit na základních školách. Nejvyhrocenější debaty se odehrávají kolem výuky cizích jazyků. Výuka druhého jazyka by už totiž neměla být povinná. To se ale nelíbí některým zemím – zejména sousednímu Německu.
Hnutí intuitivní pedagogiky vzniklo už před čtyřmi desítkami let ve Švédsku. Učitelé v jedné waldorfské škole ve Švédsku začali usilovat o to, aby se jejich žáci stali vnitřně svobodnými – k čemuž potřebovali mít i takové učitele. Z této komunity pochází i Johan Ahlbom, který se po pětatřiceti letech učitelské praxe stal lektorem a přednáší tzv. intuitivní pedagogiku. Učí je zejména umění hrát si.
Nepřijato. V minulých týdnech dostávali rodiče rozhodnutí o tom, zda se jejich dítě dostalo do školky či jiného předškolního zařízení. A v řadě případů bylo zamítavé. Loňský slib ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL), že místa pro děti budou, tak zůstává nenaplněn. A i od něj nakonec zní, že jich chybí desítky tisíc. Kapacity jsou stále nedostatečné a nepomohlo ani to, že od loňského ledna vzniklo na tři sta dětských skupin.
Silné ročníky dětí, které se nedostaly na střední školu, se začínají propisovat také do rostoucího počtu mladistvých v evidenci Úřadu práce ČR. Letos jich je téměř o šestinu víc než loni v květnu, celkem úřady evidují 5141 mladistvých ve věku 15 až 18 let.
Když se v Řecku začala řešit v roce 2009 finanční krize, ukázalo se mimo jiné, že tam byla financovaná i škola, která měla sedm žáků a k tomu dvanáct učitelů. České regionální školství se potýká s nedostatkem financí, což negativně ovlivňuje nejen platy učitelů, ale i celkovou kvalitu vzdělávání. Málokdo přitom vzpomene, že jsme v roce 2017 schválili a v roce 2020 zavedli socialistický systém financování škol na principu „každému podle jeho potřeb“. Pravda s jistými hranicemi, kterým se říká „PhMax“ a které 12 učitelů na sedm žáků neumožňují. I tak jde ale o rozhazovačný systém.
O podpoře navyšování kapacit středních škol tam, kde chybí, otevře vláda debatu ve výboru pro strategické investice. Míst není dost zejména v Praze a Středočeském kraji. Po dnešní schůzce zástupců vlády, kraje a metropole to řekli premiér Petr Fiala (ODS) a ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Podpora by mohla mít formu dotací nebo zvýhodněných úvěrů od Národní rozvojové banky (NRB). Možným řešením by do budoucna mohlo být budování větších středoškolských kampusů na hranici Prahy a Středočeského kraje, shodli se politici.
Místo rozšiřování osmiletých gymnázií by měly kraje nabízet více středních škol s všeobecným vzděláním, říká analytik výzkumné organizace PAQ Research Jan Zeman. Zatímco v Česku na ně chodí třetina žáků, ve většině Evropy až polovina. Stávající systém podle něj navíc odrazuje hlavně děti z hůře situovaných rodin.
Děti mají před sebou dlouho očekávané letní prázdniny. Ovšem s těmi se také blíží konec školního roku a vysvědčení. Jak by tohle období měli zvládat také rodiče, na co by se měli zaměřit? „Přijde mi velká škoda, když se rodiče soustředí pouze na závěrečné písemné hodnocení. Podle mne je důležité být s dítětem po celou dobu školního roku,“ říká pro Český rozhlas Hradec Králové psychoterapeutka a speciální pedagožka Michaela Virtová.
Vláda musí vyjádřit vůli zřídit v Karlovarském kraji veřejnou vysokou školu, protože bez ní nelze problémy regionu úspěšně řešit. Na tiskové konferenci po návštěvě Karlovarského kraje to dnes novinářům řekl prezident Petr Pavel. Se zástupci kraje jednal mimo jiné o problémech chudoby, které je podle hlavy státu potřeba nahlížet komplexně, vzít v úvahu všechny faktory a řešit je vyváženě.
Přeplněné třídy, krátké přestávky, ošklivé učebnice, přísné hodnocení známkami. Každý z nás by asi na českém školství změnil něco jiného. Co by ale změnili nadšení a skvělí učitelé, kteří dnes a denně stojí před tabulí? Zeptali jsme se finalistů ceny pro nejinspirativnějšího učitele Česka Global Teacher Prize CZ za rok 2024.
Systém financování, v němž všechny školy dostávají stejně peněz bez ohledu na to, jaké děti vzdělávají a jestli to dělají dobře, se ministrovi školství Mikuláši Bekovi (STAN) nelíbí. „Je to fatální selhání dosavadního modelu financování,“ řekl v rozhovoru pro HN. Připravil proto novelu zákona, která to má změnit. Do budoucna by rád prosadil také změny v přijímacích zkouškách a maturitách, do hry by se mohla například vrátit povinná maturita z matematiky.
V Česku přibývá dětí s takzvanými speciálními vzdělávacími potřebami, nejčastěji s poruchami autistického spektra nebo s kombinovaným postižením. Kapacity základních speciálních škol jsou ale omezené, řada dětí nebyla vylosována u zápisu a jejich rodiče teď čekají, co bude dál. Především v Praze je to už kritické.
Vláda se bude muset prásknout přes kapsu, pokud chce naplnit cíl svého programového prohlášení vydávat na vzdělávání takový objem prostředků, aby odpovídal v poměru k HDP průměru zemí OECD. Oproti schváleným výhledům by měla pro příští rok zvýšit výdaje na školství alespoň o 37 miliard korun, uvádí studie institutu IDEA při CERGE-EI.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy Mikuláš Bek na konferenci Česko na křižovatce 2 připomněl potřebné změny ve školství. Mezi hlavní výzvy patří revize oborové soustavy středních škol, která se připravuje ve spolupráci se zaměstnavateli a která navazuje na revizí RVP pro předškolní a základní vzdělávání. Úpravy se dotknou i financování vysokých škol, které se musí připravit na příliv populačně silných ročníků.
Začínajícím pracovníkům chybí praktické zkušenosti, ale také psychická odolnost nebo všeobecný přehled. V anketě Aktuálně.cz to říkají oslovení zaměstnavatelé v různých oborech. Školy podle nich nedostatečně připravují absolventy na požadavky trhu práce. Firmy tak musí investovat do dalšího vzdělávání a tréninku nových zaměstnanců, aby mezery v jejich znalostech a dovednostech vyplnily.
Do konce května mohla veřejnost podávat připomínky k chystané revizi toho, co se děti učí a budou učit na základních školách. Ministerstvo školství, potažmo Národní pedagogický institut ČR (NPI), na změnách dělá přes dva roky a už se má blížit ke konci. To, co už má hotové, mohl okomentovat prakticky kdokoliv, ale zájem nebyl vysoký.
Přijímací zkoušky na střední školy ještě zcela neskončily a mezi odborníky se již začínají probírat změny, ke kterým by v nich mohlo v příštích letech dojít. V budoucnu bychom měli mít společnou zkoušku pro všechny děti ukončující základní školu, jejíž výsledky by děti znaly už před podáním přihlášky, prozradil deníku Forum 24 náměstek ministra školství Jiří Nantl (ODS).
Žáci osmých a devátých tříd je sice často sledují na sociálních sítích, sami se ale influencery či youtubery stát nechtějí. Volí tradičnější profese. Nejčastěji chtějí být učiteli, následují veterináři a sportovci, vyplývá z ankety Nadace České spořitelny. Často ale mají o povoláních zkreslené představy, upozorňují experti. Podle nich Česko zaostává v kariérním poradentství.
75 600 prvomaturantů v těchto dnech čeká ústní část maturitní zkoušky. Přibližně 2 000 z nich ale opakovaně zkoušku nesloží. S hosty Reparátu mluvíme o tom, jak zásadní je neúspěch pro další vzdělávání a pro uplatnění na trhu práce. O fungování vzdělávacího systému vypovídají nejen ti, kteří v něm uspějí, ale i ti neúspěšní, říká Petr Novotný z Ústavu pedagogických věd Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, autor výzkumu zaměřeného na opakovanou neúspěšnost maturantů.
Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) žádá na příští rok navýšení rozpočtu pro svůj resort o desítky miliard korun. Pro Echo24 sdělil, že vláda musí odpovídajícím způsobem dát najevo, že chce plnit sliby z programového prohlášení. Rezignací prý při nesplnění požadavků nevyhrožuje, nechce ale obhajovat rozpočet, se kterým by vnitřně nesouhlasil. Šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová pro Echo24 označila Bekův přístup za populistický.
V pátek končí veřejná konzultace nového Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Po zapracování připomínek chce ministerstvo školství dokument ještě tento rok schválit. Připomínkové řízení ale ukazuje, že by bylo rozumnější celý proces posunout a dát víc prostoru na zapracování změn i na přípravu podpory pro školy.
Mám se učit programovat, nebo jít na truhláře? Nepřijdu kvůli umělé inteligenci o práci? Proč jsem se víc nezajímal o počítače? Co by měly studovat moje děti? Podobné otázky si klade asi většina rodičů, studentů nebo zaměstnanců. Zjistili jsme, o jaké profese bude v příštích letech zájem a jak se novým dovednostem téměř zdarma naučit třeba s využitím peněz od Úřadu práce.
Teploměr ukazuje jen šest stupňů, děti jsou ale zvyklé být venku. Na školní zahradě se chystají na pohřeb odpadků. Tedy aktivitu, kterou si žáci prvního stupně připravili pro předškoláky na Den Země. Na zahradě se tu ale děti učí třeba i číst. „Natáhneme šňůru na prádlo a prvňáci si na ni z popsaných kolíčků skládají slova,“ popisuje učitelka Kateřina Vrtišková ze Základní školy Vrané nad Vltavou. Výuku venku, důraz na environmentální témata, ale i blokové učení a budování vztahů ve třídě má přinést reforma, která do tří let čeká všechny základní školy v Česku. Vrtišková spolu s dalšími kolegyněmi ale učí podle nových zásad už nyní, přečtěte si jak.
Přes tisíc pražských dětí zůstává zatím bez jistoty, kam v září nastoupí na střední školu. A to poté, co se v prvním kole přijímacích zkoušek v metropoli nikam nedostalo 16 procent uchazečů. V nejbohatším kraji země je tak paradoxně nejméně dosažitelné vzdělání. Magistrát kvůli tomu čelí kritice veřejnosti, že dostatečně nenavýšil počet míst na školách, zejména na poptávaných oborech. Zástupci metropole viní Středočeský kraj, odkud k nim jezdí tisíce dětí. A dokonce od nich zaznívá, že by hlavní město v budoucnu pustilo na své školy jen pražské žáky.
Budoucnost je ve všeobecném vzdělávání. Na tom se shodují mezinárodní studie i odborníci zabývající se školstvím. Jenže řada kritiků namítala, že ne všichni žáci mají na to vystudovat gymnázium, a kdyby přestala být výběrová, klesla by jejich úroveň. Ministerstvo školství proto připravuje nový obor pro lycea, který by plnil úlohu všeobecně vzdělávací školy, ale nebyl by výběrový a výuka by neměla být tak náročná.
Po prvním kolem přijímacích zkoušek na střední školy se na jednu z vybraných dostalo 94 procent deváťáků, v Praze to bylo ale jen 84 procent. Neuspělo 1524 z nich. Pražskou úspěšnost ovlivňuje i to, že dvě pětiny míst zde obsazují mimopražští studenti. Podle pražského radního pro oblast školství Antonína Klecandy (STAN) je nutné zvýšit kapacity, Praha na to však nemá peníze. Pomoci by tak dle něj mělo ministerstvo i Středočeský kraj.
Letošní přijímací zkoušky se dají označit za revoluční. Nikoli ale v podobě testů, nýbrž v procesu zpracování přihlášek. Nově bylo možné podávat přihlášky na střední školy elektronicky. Po velkých porodních bolestech, které byly jak u samotného vytváření systému, tak u jeho spuštění, se podařilo systém zprovoznit a díky tomu se přihlášky podávaly zájemcům snadněji.
České školní třídy jsou si z hlediska kvality výuky hodně podobné. Zároveň platí, že učitelé dokážou lépe udržet pracovní kázeň ve třídě a vytvořit podpůrné klima nežli žáky aktivizovat k přemýšlení. Tyto závěry vyplývají ze studie Národního institutu SYRI.
Téma vzdělávání jako nástroj pro budování odolné společnosti rezonovalo sněmovním sálem Senátu PČR. Národní institut SYRI odborníkům nastínil výsledky svých výzkumů. Konference se konala 15. 5. pod záštitou 1. místopředsedy Senátu Parlamentu ČR Jiřího Drahoše. Institut SYRI, který sdružuje vědce a vědkyně Masarykovy univerzity, Akademie věd a Univerzity Karlovy, představil svoje výzkumy v Senátu už podruhé, loni byla tématem válka na Ukrajině a její dopady na českou společnost.
Květen je měsícem školních zahrad. Ačkoliv to tak možná nevypadá, vlastní zahrada je – nebo aspoň může být – pro školku nebo školu požehnáním. Může být místem, kde si děti nejen hrají, ale kde se také hodně učí. Jak funguje příroda, jak namáhavé je vypěstovat něco k jídlu. „Děti uchvacuje práce s půdou,” říká zakladatelka a ředitelka lesní školky Johana Passerin. „Zahrada je v našem pojetí nejvíce ze všeho milovaný domov a živá bytost.”
Algoritmy sociálních sítí jsou postaveny na tom, aby nám aktivovaly mozkový systém odměny. Působí tedy podobně jako jiné příjemné aktivity, ale také jako návykové látky. A když nedostaneme to, co očekáváme, dopaminový pulz je negativní. To pak může aktivovat emoční oblasti mozku, které nám signalizují, že máme spustit nějakou negativní emoci, například úzkost, nebo se může rozběhnout i stresová reakce. Jak mozek na stres reaguje, zda si umí poradit s traumatem nebo se liší pohlavím, a co dělat, aby nevyhořel, prozradí v rozhovoru neurovědec a fyziolog profesor Aleš Benjamín Stuchlík.
Trh práce se proměňuje stále rychlejším tempem. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) v zemi v následujících letech vlivem digitalizace zanikne 300 tisíc pracovních pozic a další milion výrazně změní svou náplň. Stát proto plánuje velké investice do rekvalifikací. A o další vzdělávání nebo i přeučení na jiný obor má zájem i stále větší počet Čechů.
Letos poprvé rozřazoval žáky v přijímacím řízení na střední školy algoritmus. Kvůli tomu, aby s výsledky mohl pracovat stroj, nikdo nemohl skončit na stejném místě. Mezi uchazeči, kteří na dané škole získali stejný počet bodů, se proto muselo losovat. Týkalo se to zejména škol, které nenastavily dostatečně podrobná dodatečná kritéria. V některých případech tak hrozí, že se kvůli losu žák na vybranou školu nedostane. Kam byl kdo skutečně přijat, se žáci oficiálně dozvědí ve středu.
Česká školní inspekce v prvním pololetí loňského školního roku zjišťovala, jak jsou na tom žáci v otázce přírodovědné a čtenářské gramotnosti. Prošli jsme obě tematické zprávy od inspektorů. Výsledky potvrzují jejich dřívější zjištění i poslední data mezinárodního srovnávání PISA. Jak to vypadá řečí čísel?
Ministr školství Mikuláš Bek ze STAN nastínil v rozhovoru pro Radiožurnál možnou budoucnost českého školství. „Od zaškrtávacích testů se budeme nepochybně posouvat k interaktivním úlohám, kde se budou úlohy řešit online,“ popsal. A zmínil, že při vyhodnocování zkoušek by se dala použít umělá inteligence. Závěrečná zkouška by na středních školách navíc podle něj nemusela být jednotná.
Vážení přátelé, dovolte, abychom Vás informovali o milníku, k němuž jsme dospěli, o změnách naší činnosti a o našich dalších vyhlídkách. Jako Otevřeno jsme pomohli nastartovat proměnu učitelské přípravy v Česku. Naplňuje nás radostí, že tato změna dnes žije ve stovkách lidí a v celém systému vlastním životem. Naši dosavadní úlohu jsme splnili, pro její hlubší rozvíjení nenacházíme podmínky, proto opouštíme dosavadní strategii, do konce roku 2024 postupně dokončíme rozběhlou činnost a od roku 2025 budeme pokračovat v nové podobě, kterou pro sebe hledáme.
Tento týden se konalo poslední setkání studentů programu Lídr školy, který připravuje budoucí ředitele škol. Studenti toho pilotního ročníku mají nyní necelý měsíc přípravy na závěrečné zkoušky. Absolvování programu ale hodnotí velmi pozitivně. „Předčil moje očekávání,“ popsala jedna ze studentek.
Zavedení regionálních průvodců škol na Kutnohorsku se osvědčilo a prokazatelně pomáhá ředitelům i učitelům v jejich práci. Vyplývá to ze studie, kterou po dvou letech testování této nové role ve školách ve vybraném regionu sestavil na základě sesbíraných dat Nadační fond Eduzměna.
Jen sedm procent doktorandů dokončí studium v řádném termínu. Odborníci dlouhodobě upozorňují na nefunkční a nedostatečně motivující systém, a to jak pro školy, tak pro studenty. První pomoc má přinést nedávná novela vysokoškolského zákona: doktorandů ubude a dostanou dvakrát tolik peněz. Některé důležité benefity ale řeší až nový návrh, který mají HN k dispozici. Ministři se jím budou zabývat na příští koaliční schůzce. Jedná se o šest bodů, na kterých se shodly tři resorty a jež nyní čekají na zelenou od vlády.
Upravit podmínky studia doktorandů má vládní novela vysokoškolského zákona, kterou sněmovna 16. 4. v prvním kole projednávání podpořila. Univerzity by podle předlohy měly přijímat ke studiu menší množství dobře vybraných uchazečů, kteří ale budou výrazně lépe ohodnoceni, uvedl ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Novela má motivovat univerzity k častějšímu odměňování doktorandů formou mzdy, což by řešilo jejich problémy při žádostech o hypotéky nebo při nástupu na rodičovskou dovolenou. Novela byla posledním bodem úterního jednání sněmovny.
Učitelské listy - Copyright © 2008 · Agentura STROM
Theme by Brian Gardner · Bloggerized by Zona Cerebral and GirlyBlogger · Modified by J4W