Záviš Dobiášovský: Napětí mezi školami a Bekem opět stoupá. Začal do revizí vstupovat politicky

Ředitelé a učitelé škol si dlouhodobě stěžují na to, že ve školství neexistuje žádná dlouhodobá vize, koncepce, kterou by se dařilo naplňovat. S novým ministrem přijde konec změnám, na které se školy složitě adaptovaly, odborné debaty vyjdou vniveč. Podobné pocity teď u některých ředitelů či pedagogů opět vyvolal ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Po dlouhých měsících rozepří mezi odborníky, zda rušit povinnost výuky druhého cizího jazyka, se ujal rozhodnout politicky. Jenže místo prostého rozhodnutí rozetnul debatu zcela novým návrhem.

Julie Hrstková: Jazyky ve škole potřebujeme, biflování gramatických tvarů ne

Babička pocházela z malé horské vesnice na území Rakouska – Uherska a měla jen základní vzdělání. Ale mluvila plynně šesti jazyky. Stejně jako všichni ostatní v onom bohem polozapomenutém kraji. Na její osud si vzpomenu vždy, když dojde na přetřes výuka jazyků v Česku. Babičce evidentně nikdo neřekl, že si druhým a každým dalším jazykem „zabordelí“ mozek a nebude vlastně umět žádný. Ačkoliv po ní nikdo nechtěl, aby poznala příčestí trpné, minulé či větu vztažnou vedlejší, uměla se v oněch cizích řečech domluvit, uměla v nich číst a psát.

Konstantin Sulimenko: Další změna ve výuce jazyků je nefér, hlavně vůči učitelům

Další plán na reformu výuky cizích jazyků z pera Mikuláše Beka dopadne jako všechny předchozí plány před ministrů školství: způsobí chaos, hodí vidle do už tak složité debaty a nakonec se nikdy neprosadí.

Josef Mačí: V Česku se chystá slučování malých škol

Obec má dvě školy a do jedné z nich chodí méně než 200 žáků. Podle Ministerstva školství by se proto nově měly sloučit. Chce to navrhnout v připravované novele. Opatření má zvednout kvalitu výuky, naráží však na odpor starostů.

SYRI: Nižší střední třída upřednostňuje praktické vzdělání, vysoká škola je pro ni nejistá

V České republice existuje řada bariér, které ztěžují dětem z nižší střední třídy získat vysokoškolské vzdělání. Kromě těch institucionálních, vyplývajících z nastavení českého vzdělávacího systému, a ekonomických, které vycházejí z omezených finančních prostředků, jsou to také bariéry pocházející z kulturně zakořeněného postoje rodičů.

Ondřej Katz: České školství neumí naučit to nejdůležitější. Sebevědomí

Česko v posledních letech investovalo do vzdělávání obyvatel zhruba stejně jako průměr EU. Kýžené výsledky to však nepřináší. Mladých s diplomem je málo, starší se vzdělávají jen velmi neradi. Vzdělávací systém je neefektivní.

Michaela Ryšavá: Nerušte němčinu, na výuku vám přidáme. Velvyslanci u Beka orodovali za zachování cizích jazyků

Už dva roky Česko řeší, jak by měly vypadat nové osnovy, podle nichž se budou děti učit na základních školách. Nejvyhrocenější debaty se odehrávají kolem výuky cizích jazyků. Výuka druhého jazyka by už totiž neměla být povinná. To se ale nelíbí některým zemím – zejména sousednímu Německu.

Šest paradoxů výchovy a vzdělávání

Výchova a výuka ve školách jsou složité procesy. Filosof Eugen Fink představil šest zajímavých paradoxů výchovně vzdělávacího procesu.

Jitka Polanská: Většina učitelů neučí podle učebnice, ale podle sebe – a často to není velká výhra, říká akademička

Čeští učitelé na prvním stupni si často věří, že hodinu vymyslí lépe sami než s podporou učebnice,“ říká docentka Jana Stará, vedoucí katedry preprimární a primární pedagogiky PedF UK.

Luboš Vedral: Pedagogika je umění, ne soubor pravidel a metod, říká Johan Ahlbom

Hnutí intuitivní pedagogiky vzniklo už před čtyřmi desítkami let ve Švédsku. Učitelé v jedné waldorfské škole ve Švédsku začali usilovat o to, aby se jejich žáci stali vnitřně svobodnými – k čemuž potřebovali mít i takové učitele. Z této komunity pochází i Johan Ahlbom, který se po pětatřiceti letech učitelské praxe stal lektorem a přednáší tzv. intuitivní pedagogiku. Učí je zejména umění hrát si.

Josef Mačí: Už se nebude sedět pouze ve škole. Domácí studium ale bude jenom pro některé

Část výuky ve škole, část během týdne doma. Tři roky se různé modely kombinované výuky ve školách testovaly, teď by se měly dostat i do zákona. Spíše se ale počítá s jejich zapojením na středních školách.

Josef Mačí: Boom soukromých škol? Je potřeba zlepšit ty veřejné, říká ministr Bek

Podle ministra školství Mikuláše Beka (STAN) bude potřeba řešit vztah mezi veřejnými a soukromými školami.

Josef Mačí: V Česku mezi rodiči stoupá zájem o soukromé školy

Do soukromých škol chodí v Česku skoro o 50 tisíc dětí více než před deseti lety. Rodiče o ně totiž mají velký zájem, což vyplývá i z průzkumu agentury Ipsos pro Seznam Zprávy. Dokonce větší než například o luxusnější dovolenou.

Radka Hrdinová: První třída by měla být více jako mateřská škola, shodli se experti v diskusi

Jak by měla vypadat spolupráce mezi MŠ a ZŠ a jak by měla být řešena na systémové úrovni? Tyto a další otázky zazněly na Kulatém stole SKAV a EDUin věnovaném plynulému přechodu mezi předškolním vzděláváním a základní školou. Přečtěte si shrnutí nebo se podívejte na záznam debaty.

Tereza Remisová, Eliška Drobná: V příštím roce se nestane, že by rodič neměl kam umístit dítě, sliboval loni Jurečka. Jaká je realita?

Nepřijato. V minulých týdnech dostávali rodiče rozhodnutí o tom, zda se jejich dítě dostalo do školky či jiného předškolního zařízení. A v řadě případů bylo zamítavé. Loňský slib ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL), že místa pro děti budou, tak zůstává nenaplněn. A i od něj nakonec zní, že jich chybí desítky tisíc. Kapacity jsou stále nedostatečné a nepomohlo ani to, že od loňského ledna vzniklo na tři sta dětských skupin.

Jitka Vlková: Plné střední školy vyhánějí děti na „pracák“. Úřad eviduje rekordní počet mladistvých

Silné ročníky dětí, které se nedostaly na střední školu, se začínají propisovat také do rostoucího počtu mladistvých v evidenci Úřadu práce ČR. Letos jich je téměř o šestinu víc než loni v květnu, celkem úřady evidují 5141 mladistvých ve věku 15 až 18 let.

Ondřej Šteffl: Socialistické financování škol. Zaplatíme cokoliv, co odučíte

Když se v Řecku začala řešit v roce 2009 finanční krize, ukázalo se mimo jiné, že tam byla financovaná i škola, která měla sedm žáků a k tomu dvanáct učitelů. České regionální školství se potýká s nedostatkem financí, což negativně ovlivňuje nejen platy učitelů, ale i celkovou kvalitu vzdělávání. Málokdo přitom vzpomene, že jsme v roce 2017 schválili a v roce 2020 zavedli socialistický systém financování škol na principu „každému podle jeho potřeb“. Pravda s jistými hranicemi, kterým se říká „PhMax“ a které 12 učitelů na sedm žáků neumožňují. I tak jde ale o rozhazovačný systém.

Michael Mareš: Největší česká AI naděje. Matyáš Boháček zazářil už na gymnáziu, teď na Stanfordu řeší deepfaky s hvězdami oboru

Matyáš Boháček je zázračné dítě české vědy a největší naděje ve vývoji umělé inteligence. Studuje na Stanfordu, zaujal CNN, jeho aplikace pomáhají neslyšícím i v boji s dezinformacemi. A to je pořád teprve na začátku.

MŠMT: Konvent jednal o odkladech docházky a přípravě vyučujících

Snížení celkového počtu odkladů školní docházky a příprava budoucích učitelů a učitelek byly tématem pátého jednání Národního konventu o vzdělávání. Na Konventu, který se konal 24. června v Brně, se projednávalo také budování dobrých vztahů ve škole a práce s různorodým kolektivem.

Vláda bude jednat o podpoře výstavby SŠ v Praze a okolí

O podpoře navyšování kapacit středních škol tam, kde chybí, otevře vláda debatu ve výboru pro strategické investice. Míst není dost zejména v Praze a Středočeském kraji. Po dnešní schůzce zástupců vlády, kraje a metropole to řekli premiér Petr Fiala (ODS) a ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Podpora by mohla mít formu dotací nebo zvýhodněných úvěrů od Národní rozvojové banky (NRB). Možným řešením by do budoucna mohlo být budování větších středoškolských kampusů na hranici Prahy a Středočeského kraje, shodli se politici.

Matěj Hejduk: Plýtváme potenciálem žáků. Míst na osmiletých gymnáziích je zbytečně moc, říká expert

Místo rozšiřování osmiletých gymnázií by měly kraje nabízet více středních škol s všeobecným vzděláním, říká analytik výzkumné organizace PAQ Research Jan Zeman. Zatímco v Česku na ně chodí třetina žáků, ve většině Evropy až polovina. Stávající systém podle něj navíc odrazuje hlavně děti z hůře situovaných rodin.

Anna Brzybohatá: Jestli jsme byli jako učitelé úspěšní, se často vůbec nedozvíme, protože výsledky ukáže až život a ne vysvědčení, říká inspirativní učitel Jaroslav Najbert

„Když vychovávám s láskou pro život vlastní děti, nevidím důvod, proč bych podobně neměl přistupovat také k dětem ve škole jako učitel,“ popisuje svůj přístup jeden z finalistů letošního ročníku Global Teacher Prize CZ.

Petr Šabata: Končící školní rok byl ve znamení tahanic o peníze a neplnění vládních slibů

Kdyby dostal ministr Mikuláš Bek jako školáci teď v pátek vysvědčení, měl by problém jak s prospěchem, tak s chováním. Za využití majáčku a jízdu záchranářskou uličkou na dálnici D1 kdoví proč by dostal aspoň ředitelskou důtku. Je to smutná tečka za nevydařeným školním rokem.

Jana Kudyvejsová: Princip PPP u nenásilné komunikace s dětmi: Pocit, Potřeba a Přání, radí psychoterapeutka Virtová

Děti mají před sebou dlouho očekávané letní prázdniny. Ovšem s těmi se také blíží konec školního roku a vysvědčení. Jak by tohle období měli zvládat také rodiče, na co by se měli zaměřit? „Přijde mi velká škoda, když se rodiče soustředí pouze na závěrečné písemné hodnocení. Podle mne je důležité být s dítětem po celou dobu školního roku,“ říká pro Český rozhlas Hradec Králové psychoterapeutka a speciální pedagožka Michaela Virtová.

Bez veřejné vysoké školy nelze podle Pavla vyřešit problémy Karlovarského kraje

Vláda musí vyjádřit vůli zřídit v Karlovarském kraji veřejnou vysokou školu, protože bez ní nelze problémy regionu úspěšně řešit. Na tiskové konferenci po návštěvě Karlovarského kraje to dnes novinářům řekl prezident Petr Pavel. Se zástupci kraje jednal mimo jiné o problémech chudoby, které je podle hlavy státu potřeba nahlížet komplexně, vzít v úvahu všechny faktory a řešit je vyváženě.

Lucie Kocurová: Propojení teorie s praxí, méně strachu a víc naslouchání. Co by na českém školství změnili učitelé?

Přeplněné třídy, krátké přestávky, ošklivé učebnice, přísné hodnocení známkami. Každý z nás by asi na českém školství změnil něco jiného. Co by ale změnili nadšení a skvělí učitelé, kteří dnes a denně stojí před tabulí? Zeptali jsme se finalistů ceny pro nejinspirativnějšího učitele Česka Global Teacher Prize CZ za rok 2024.

Markéta Hronová: Kvalitní škola dostane více peněz. Umožní to testování v pátých a devátých třídách, plánuje ministr Bek

Systém financování, v němž všechny školy dostávají stejně peněz bez ohledu na to, jaké děti vzdělávají a jestli to dělají dobře, se ministrovi školství Mikuláši Bekovi (STAN) nelíbí. „Je to fatální selhání dosavadního modelu financování,“ řekl v rozhovoru pro HN. Připravil proto novelu zákona, která to má změnit. Do budoucna by rád prosadil také změny v přijímacích zkouškách a maturitách, do hry by se mohla například vrátit povinná maturita z matematiky.

Lucie Korcová: Počet dětí se speciálními vzdělávacími potřebami enormně roste, školy přitom už praskají ve švech

V Česku přibývá dětí s takzvanými speciálními vzdělávacími potřebami, nejčastěji s poruchami autistického spektra nebo s kombinovaným postižením. Kapacity základních speciálních škol jsou ale omezené, řada dětí nebyla vylosována u zápisu a jejich rodiče teď čekají, co bude dál. Především v Praze je to už kritické.

Josef Mačí: Když nejlepší kandidát nemůže být ředitel. Školy se obávají politikaření

Ředitelé základních škol jsou ohrožený druh. Do náročné pozice se hlásí velmi málo kandidátů. Při jejich výběru se navíc ne vždy přihlíží k názoru odborných komisí. Stalo se to nyní i v Karlových Varech.

Barbora Doubravová: Vítěz je jasný. V polovině škol stojí o post ředitele jediný člověk, škodí to i dětem

Ředitel má zásadní vliv na kvalitu vzdělávání i na děti ve škole. O pozici má však zájem jen šestina učitelů, což se projevuje nízkým počtem uchazečů při konkurzech. V polovině případů je dokonce jen jeden. Vyplývá to ze studie Učitele naživo, kterou zpracovala výzkumná organizace PAQ Research.

Jiří Mach: Chce-li vláda naplnit slib, musí do školství přisypat nejméně 37 miliard

Vláda se bude muset prásknout přes kapsu, pokud chce naplnit cíl svého programového prohlášení vydávat na vzdělávání takový objem prostředků, aby odpovídal v poměru k HDP průměru zemí OECD. Oproti schváleným výhledům by měla pro příští rok zvýšit výdaje na školství alespoň o 37 miliard korun, uvádí studie institutu IDEA při CERGE-EI.

MŠMT: Ministr Bek o potřebách českého školství

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy Mikuláš Bek na konferenci Česko na křižovatce 2 připomněl potřebné změny ve školství. Mezi hlavní výzvy patří revize oborové soustavy středních škol, která se připravuje ve spolupráci se zaměstnavateli a která navazuje na revizí RVP pro předškolní a základní vzdělávání. Úpravy se dotknou i financování vysokých škol, které se musí připravit na příliv populačně silných ročníků. 

Barbora Doubravová, Michaela Prešinská: Škola je nepřipravila. Zaměstnavatelé popisují, co nejvíc chybí čerstvým absolventům

Začínajícím pracovníkům chybí praktické zkušenosti, ale také psychická odolnost nebo všeobecný přehled. V anketě Aktuálně.cz to říkají oslovení zaměstnavatelé v různých oborech. Školy podle nich nedostatečně připravují absolventy na požadavky trhu práce. Firmy tak musí investovat do dalšího vzdělávání a tréninku nových zaměstnanců, aby mezery v jejich znalostech a dovednostech vyplnily.

Jitka Polanská: Po učitelích se chce nemožné, mají učit něco, co je nikdo nenaučil, říká lektor a matematikář

„Učitelů je mi až líto. Není divu, že neumí učit kompetenčně. Nikdy to nezažili, nikdo je to neučil a mnohdy to nikdy ani neviděli. Je to složité i pro skalní příznivce moderních výukových metod,“ říká učitel matematiky a lektor vzdělávacích kurzů Tomáš Chrobák.

EDUin: Volnější vzdělávací program učitelé nepřijali, nemalá část se jich chce vrátit k jasným osnovám, vychází z veřejných připomínek k RVP

Do konce května mohla veřejnost podávat připomínky k chystané revizi toho, co se děti učí a budou učit na základních školách. Ministerstvo školství, potažmo Národní pedagogický institut ČR (NPI), na změnách dělá přes dva roky a už se má blížit ke konci. To, co už má hotové, mohl okomentovat prakticky kdokoliv, ale zájem nebyl vysoký.

Tereza Hübscherová: Další změna v přijímačkách na střední. Přihlášky by se mohly podávat až po vyhodnocení testů, řekl Nantl

Přijímací zkoušky na střední školy ještě zcela neskončily a mezi odborníky se již začínají probírat změny, ke kterým by v nich mohlo v příštích letech dojít. V budoucnu bychom měli mít společnou zkoušku pro všechny děti ukončující základní školu, jejíž výsledky by děti znaly už před podáním přihlášky, prozradil deníku Forum 24 náměstek ministra školství Jiří Nantl (ODS).

Martina Vošková, Adam Hanka: České školství umělou inteligenci nevítá. Naopak, spí v 19. století

Nástup umělé inteligence nejde zastavit a mění svět a studenti se musí naučit být dobří v tom, v čem je AI špatná. České školy ale usnuly v 19. století, píší v komentáři experti Creative Dock Martina Vošková a Adam Hanka.

Barbora Doubravová: Nechtějí být influencery ani youtubery. České žáky nejvíce láká povolání učitele

Žáci osmých a devátých tříd je sice často sledují na sociálních sítích, sami se ale influencery či youtubery stát nechtějí. Volí tradičnější profese. Nejčastěji chtějí být učiteli, následují veterináři a sportovci, vyplývá z ankety Nadace České spořitelny. Často ale mají o povoláních zkreslené představy, upozorňují experti. Podle nich Česko zaostává v kariérním poradentství.

Jitka Polanská: Hledáme neviditelné talenty, a to i ty ze znevýhodněného prostředí, říká Patrick Gaule

Na pozvání CERGE – EI byl nedávno v Praze profesor ekonomie na univerzitě v anglickém Bristolu Patrick Gaule. Mimo jiné tu měl veřejnou přednášku o tom, jak podporovat matematicky nadané děti.

Daniela Vrbová, Markéta Vozková: Maturita nemá být síto. Přicházíme tak o talenty, říká autor výzkumu o neúspěšných studentech

75 600 prvomaturantů v těchto dnech čeká ústní část maturitní zkoušky. Přibližně 2 000 z nich ale opakovaně zkoušku nesloží. S hosty Reparátu mluvíme o tom, jak zásadní je neúspěch pro další vzdělávání a pro uplatnění na trhu práce. O fungování vzdělávacího systému vypovídají nejen ti, kteří v něm uspějí, ale i ti neúspěšní, říká Petr Novotný z Ústavu pedagogických věd Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, autor výzkumu zaměřeného na opakovanou neúspěšnost maturantů.

Martin Fendrych: Máme málo škol s maturitou, takže i málo vysokoškoláků

Znovu a znovu slyšíme volání politiků, že máme být „vzdělanostní společností“. Myslí se tím, že co nejvíc tuzemců má mít maturitu a vysokou školu. Vzdělání se chápe jako cesta k úspěchu jedince i celé země.

Jan Křovák: Ministr Bek žádá pro školství desítky miliard navíc. Populismus, zlobí se Pekarová

Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) žádá na příští rok navýšení rozpočtu pro svůj resort o desítky miliard korun. Pro Echo24 sdělil, že vláda musí odpovídajícím způsobem dát najevo, že chce plnit sliby z programového prohlášení. Rezignací prý při nesplnění požadavků nevyhrožuje, nechce ale obhajovat rozpočet, se kterým by vnitřně nesouhlasil. Šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová pro Echo24 označila Bekův přístup za populistický.

SKAV: Nové RVP lépe popisuje, jak rozvíjet kompetence, bez dobré metodické podpory ale stále mohou zůstat jen na papíře

Aktuálnímu tématu revize RVP se věnoval další z řady kulatých stolů SKAV a EDUin. Tentokrát účastníci panelu diskutovali na téma: Odpovídá návrh nového kurikula vzdělávání pro budoucnost? V současné době Národní pedagogický institut pořádá veřejnou konzultaci k návrhu nového kurikula.

Tomáš Bouda: Jak české školství spravovaly školské úřady a co z toho plyne pro Strategii 2030+

Společnost Wolters Kluwer vydala publikaci „Jak české školství spravovaly školské úřady a co z toho plyne pro Strategii 2030+“.

EDUin: Na schválení RVP musí být víc času

V pátek končí veřejná konzultace nového Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Po zapracování připomínek chce ministerstvo školství dokument ještě tento rok schválit. Připomínkové řízení ale ukazuje, že by bylo rozumnější celý proces posunout a dát víc prostoru na zapracování změn i na přípravu podpory pro školy. 

Štěpánka Baierlová: Je třeba vyvinout tlak na MŠMT, jinak revize RVP zůstane jen na papíře

Štěpánka Baierlová je učitelka matematiky, informatiky a robotiky na ZŠ Labyrinth v Brně. Jak vidí probíhající revizi kurikula pro základní školy?

Daniel Münich: Reforma přijímaček neskončila. Je třeba ji dotáhnout

Dnešní systém je lepší, než byl ten minulý, ale stále má daleko k dokonalosti. Stále není ani spravedlivý, ani efektivní. Nemá smysl si jej hýčkat a na dlouho jej betonovat.

Petr Švihel: Čas je proti nám! Zaplatíme. Jurečka přemlouvá starosty k dětským skupinám

Ministr práce Marian Jurečka a jeho tým se snažili napřímo přesvědčit starosty, že je jedinečná šance na zřízení dětských skupin, které budou mít proplacené z dotace. Starostové zase líčili problémy koexistence školek a skupin.

Teodor Kolář: Stát má pět miliard na kurzy pro 100 tisíc lidí. Podívali jsme se, jaké jsou v nabídce

Mám se učit programovat, nebo jít na truhláře? Nepřijdu kvůli umělé inteligenci o práci? Proč jsem se víc nezajímal o počítače? Co by měly studovat moje děti? Podobné otázky si klade asi většina rodičů, studentů nebo zaměstnanců. Zjistili jsme, o jaké profese bude v příštích letech zájem a jak se novým dovednostem téměř zdarma naučit třeba s využitím peněz od Úřadu práce.

Markéta Hronová: Písmenka na prádelní šňůře a pohřbívání odpadků. Jak se učí ve škole, která předbíhá systém?

Teploměr ukazuje jen šest stupňů, děti jsou ale zvyklé být venku. Na školní zahradě se chystají na pohřeb odpadků. Tedy aktivitu, kterou si žáci prvního stupně připravili pro předškoláky na Den Země. Na zahradě se tu ale děti učí třeba i číst. „Natáhneme šňůru na prádlo a prvňáci si na ni z popsaných kolíčků skládají slova,“ popisuje učitelka Kateřina Vrtišková ze Základní školy Vrané nad Vltavou. Výuku venku, důraz na environmentální témata, ale i blokové učení a budování vztahů ve třídě má přinést reforma, která do tří let čeká všechny základní školy v Česku. Vrtišková spolu s dalšími kolegyněmi ale učí podle nových zásad už nyní, přečtěte si jak.

Michaela Ryšavá, Markéta Hronová: Nedáte peníze? Tak vaše studenty do Prahy nepustíme. Boj o místa na středních školách se vyhrocuje

Přes tisíc pražských dětí zůstává zatím bez jistoty, kam v září nastoupí na střední školu. A to poté, co se v prvním kole přijímacích zkoušek v metropoli nikam nedostalo 16 procent uchazečů. V nejbohatším kraji země je tak paradoxně nejméně dosažitelné vzdělání. Magistrát kvůli tomu čelí kritice veřejnosti, že dostatečně nenavýšil počet míst na školách, zejména na poptávaných oborech. Zástupci metropole viní Středočeský kraj, odkud k nim jezdí tisíce dětí. A dokonce od nich zaznívá, že by hlavní město v budoucnu pustilo na své školy jen pražské žáky.

Markéta Hronová, Michaela Ryšavá: Ministerstvo připravuje „gymnázium pro trojkaře“. První žáci by ho mohli vyzkoušet už příští rok

Budoucnost je ve všeobecném vzdělávání. Na tom se shodují mezinárodní studie i odborníci zabývající se školstvím. Jenže řada kritiků namítala, že ne všichni žáci mají na to vystudovat gymnázium, a kdyby přestala být výběrová, klesla by jejich úroveň. Ministerstvo školství proto připravuje nový obor pro lycea, který by plnil úlohu všeobecně vzdělávací školy, ale nebyl by výběrový a výuka by neměla být tak náročná.

Věra Štechrová: Pro pražské děti je na středních školách míst dost. Na místa pro ty středočeské chybí peníze, tvrdí radní

Po prvním kolem přijímacích zkoušek na střední školy se na jednu z vybraných dostalo 94 procent deváťáků, v Praze to bylo ale jen 84 procent. Neuspělo 1524 z nich. Pražskou úspěšnost ovlivňuje i to, že dvě pětiny míst zde obsazují mimopražští studenti. Podle pražského radního pro oblast školství Antonína Klecandy (STAN) je nutné zvýšit kapacity, Praha na to však nemá peníze. Pomoci by tak dle něj mělo ministerstvo i Středočeský kraj.

Josef Mačí: V Praze se na střední nedostalo nejvíc dětí. Bojují s konkurencí odjinud

Dostat se v hlavním městě na střední školu je tradičně nejtěžší v republice. V Praze je největší převis zájemců. Kapacity tady oproti jiným regionům nestačí. Nikdo ale teď nemůže říct, jak to nakonec dopadne.

Třičtvrtě dětí se dostalo na svou prioritní školu. Obrovské rozdíly jsou ale v tom, kolik bodů k tomu stačilo žákům v různých částech republiky

Letošní přijímací zkoušky se dají označit za revoluční. Nikoli ale v podobě testů, nýbrž v procesu zpracování přihlášek. Nově bylo možné podávat přihlášky na střední školy elektronicky. Po velkých porodních bolestech, které byly jak u samotného vytváření systému, tak u jeho spuštění, se podařilo systém zprovoznit a díky tomu se přihlášky podávaly zájemcům snadněji.

Čeští žáci jsou ve výuce ukáznění, ale řeší málo obtížných úkolů

České školní třídy jsou si z hlediska kvality výuky hodně podobné. Zároveň platí, že učitelé dokážou lépe udržet pracovní kázeň ve třídě a vytvořit podpůrné klima nežli žáky aktivizovat k přemýšlení. Tyto závěry vyplývají ze studie Národního institutu SYRI.

Konference SYRI v Senátu se zabývala vzděláváním

Téma vzdělávání jako nástroj pro budování odolné společnosti rezonovalo sněmovním sálem Senátu PČR. Národní institut SYRI odborníkům nastínil výsledky svých výzkumů. Konference se konala 15. 5. pod záštitou 1. místopředsedy Senátu Parlamentu ČR Jiřího Drahoše. Institut SYRI, který sdružuje vědce a vědkyně Masarykovy univerzity, Akademie věd a Univerzity Karlovy, představil svoje výzkumy v Senátu už podruhé, loni byla tématem válka na Ukrajině a její dopady na českou společnost.

Denisa Dvořáková: Kdo buduje zahradu, věří v budoucnost, říká Johana Passerin. A naději děti potřebují

Květen je měsícem školních zahrad. Ačkoliv to tak možná nevypadá, vlastní zahrada je – nebo aspoň může být – pro školku nebo školu požehnáním. Může být místem, kde si děti nejen hrají, ale kde se také hodně učí. Jak funguje příroda, jak namáhavé je vypěstovat něco k jídlu. „Děti uchvacuje práce s půdou,” říká zakladatelka a ředitelka lesní školky Johana Passerin. „Zahrada je v našem pojetí nejvíce ze všeho milovaný domov a živá bytost.”

Bohumil Čiháková: Pohyb a vypnout od práce. Mozek musí odpočívat, říká neurovědec Stuchlík

Algoritmy sociálních sítí jsou postaveny na tom, aby nám aktivovaly mozkový systém odměny. Působí tedy podobně jako jiné příjemné aktivity, ale také jako návykové látky. A když nedostaneme to, co očekáváme, dopaminový pulz je negativní. To pak může aktivovat emoční oblasti mozku, které nám signalizují, že máme spustit nějakou negativní emoci, například úzkost, nebo se může rozběhnout i stresová reakce. Jak mozek na stres reaguje, zda si umí poradit s traumatem nebo se liší pohlavím, a co dělat, aby nevyhořel, prozradí v rozhovoru neurovědec a fyziolog profesor Aleš Benjamín Stuchlík.

Markéta Hronová: Správné aktivity mohou zvýšit IQ vašeho dítěte. Co s ním dělat a čemu se raději vyhnout?

Tři čtvrtiny procent vývoje mozku probíhají do sedmi let věku, největší potenciál vědci přisuzují období do tří let. Zbylých 25 procent se tvoří do 12 let a tím je mozek připravený pro další život.

Kristýna Matějková: Češi se vrhli na rekvalifikace. Mladí se chtějí učit a těm ve středním věku nic jiného nezbývá

Trh práce se proměňuje stále rychlejším tempem. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) v zemi v následujících letech vlivem digitalizace zanikne 300 tisíc pracovních pozic a další milion výrazně změní svou náplň. Stát proto plánuje velké investice do rekvalifikací. A o další vzdělávání nebo i přeučení na jiný obor má zájem i stále větší počet Čechů.

Markéta Hronová: Školy musely mezi žáky losovat. Nová pravidla pro rozřazování dětí u přijímaček některé ředitele překvapila

Letos poprvé rozřazoval žáky v přijímacím řízení na střední školy algoritmus. Kvůli tomu, aby s výsledky mohl pracovat stroj, nikdo nemohl skončit na stejném místě. Mezi uchazeči, kteří na dané škole získali stejný počet bodů, se proto muselo losovat. Týkalo se to zejména škol, které nenastavily dostatečně podrobná dodatečná kritéria. V některých případech tak hrozí, že se kvůli losu žák na vybranou školu nedostane. Kam byl kdo skutečně přijat, se žáci oficiálně dozvědí ve středu.

České děti na tom nejsou s porozuměním světu nebo textu nejlépe, mezery mají ve čtenářské i přírodovědné gramotnosti

Česká školní inspekce v prvním pololetí loňského školního roku zjišťovala, jak jsou na tom žáci v otázce přírodovědné a čtenářské gramotnosti. Prošli jsme obě tematické zprávy od inspektorů. Výsledky potvrzují jejich dřívější zjištění i poslední data mezinárodního srovnávání PISA. Jak to vypadá řečí čísel?

Petr Král: Umělá inteligence a interaktivní úlohy. Dojde k velké proměně finálních zkoušek, předpovídá ministr Bek

Ministr školství Mikuláš Bek ze STAN nastínil v rozhovoru pro Radiožurnál možnou budoucnost českého školství. „Od zaškrtávacích testů se budeme nepochybně posouvat k interaktivním úlohám, kde se budou úlohy řešit online,“ popsal. A zmínil, že při vyhodnocování zkoušek by se dala použít umělá inteligence. Závěrečná zkouška by na středních školách navíc podle něj nemusela být jednotná.

Otevřeno: Pomohli jsme nastartovat změnu, uzavíráme dosavadní cestu a hledáme novou

Vážení přátelé, dovolte, abychom Vás informovali o milníku, k němuž jsme dospěli, o změnách naší činnosti a o našich dalších vyhlídkách. Jako Otevřeno jsme pomohli nastartovat proměnu učitelské přípravy v Česku. Naplňuje nás radostí, že tato změna dnes žije ve stovkách lidí a v celém systému vlastním životem. Naši dosavadní úlohu jsme splnili, pro její hlubší rozvíjení nenacházíme podmínky, proto opouštíme dosavadní strategii, do konce roku 2024 postupně dokončíme rozběhlou činnost a od roku 2025 budeme pokračovat v nové podobě, kterou pro sebe hledáme.

Daniel Münich: Vysoká hra. Špatné řízení vědy vede ke špatnému vládnutí

Pokud je hodnocení vědy a základního výzkumu nastaveno špatně, vyvolává špatné motivace. Výzkum je neefektivní a peníze na něj mizí jako v černé díře. Právě zde začíná i český příběh a „kauza Tuleja“.

Josef Mačí: Cermat chystá veřejnou databázi úloh k přijímačkám. Až 100 tisíc příkladů

Devadesát procent dětí by se mohlo na střední školu dostat hned v prvním kole. Tři čtvrtiny navíc na tu, kterou si přály nejvíc, odhaduje ředitel Cermatu Miroslav Krejčí.

Janek Wagner: Závěry z kulatého stolu v Poslanecké sněmovně. Učitelé volají po oficiální zastřešující organizaci pro svou profesi

V pondělí 29. dubna 2024 se uskutečnil kulatý stůl v Poslanecké sněmovně, kde se sešlo přes 100 aktérů regionálního školství – učitelů, ředitelů, zástupců asociací a spolků, zástupců zřizovatelů i Ministerstva školství.

Ministr Mikuláš Bek: V příštím roce se přiblížíme 130 procentům na platy učitelů

Do Senátu už nekandiduje, protože se hodlá plně soustředit na to, kvůli čemu je členem Fialovy vlády za hnutí STAN, tedy na vzdělávání. Ministr školství Mikuláš Bek toho chce za rok a půl ještě stihnout hodně, například snížit velké množství odkladů nástupu do první třídy základní školy.

Caren Baruch-Feldman, Rebecca Comizio: Tohle zvládnu! Psychická odolnost pro děti

Opravdu zvládnu všechno? Co když se na některé věci necítím? Jak posílím svou psychickou odolnost? 

Dominika Machová: „Dobrou školu dělá dobré vedení.“ Vzdělávací program připravuje budoucí ředitele

Tento týden se konalo poslední setkání studentů programu Lídr školy, který připravuje budoucí ředitele škol. Studenti toho pilotního ročníku mají nyní necelý měsíc přípravy na závěrečné zkoušky. Absolvování programu ale hodnotí velmi pozitivně. „Předčil moje očekávání,“ popsala jedna ze studentek.

Eduzměna: Regionální průvodci škol se na Kutnohorsku osvědčili, jejich práce pomáhá ředitelům i učitelům, ukázala studie

Zavedení regionálních průvodců škol na Kutnohorsku se osvědčilo a prokazatelně pomáhá ředitelům i učitelům v jejich práci. Vyplývá to ze studie, kterou po dvou letech testování této nové role ve školách ve vybraném regionu sestavil na základě sesbíraných dat Nadační fond Eduzměna.

Michaela Ryšavá, Markéta Hronová: Doktorandy mají z mizérie vytáhnout studentské půjčky i mateřská. Čeká se na zelenou od Stanjury

Jen sedm procent doktorandů dokončí studium v řádném termínu. Odborníci dlouhodobě upozorňují na nefunkční a nedostatečně motivující systém, a to jak pro školy, tak pro studenty. První pomoc má přinést nedávná novela vysokoškolského zákona: doktorandů ubude a dostanou dvakrát tolik peněz. Některé důležité benefity ale řeší až nový návrh, který mají HN k dispozici. Ministři se jím budou zabývat na příští koaliční schůzce. Jedná se o šest bodů, na kterých se shodly tři resorty a jež nyní čekají na zelenou od vlády.

Konec živoření doktorandů? Má jich být méně, zato budou lépe placeni

Upravit podmínky studia doktorandů má vládní novela vysokoškolského zákona, kterou sněmovna 16. 4. v prvním kole projednávání podpořila. Univerzity by podle předlohy měly přijímat ke studiu menší množství dobře vybraných uchazečů, kteří ale budou výrazně lépe ohodnoceni, uvedl ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Novela má motivovat univerzity k častějšímu odměňování doktorandů formou mzdy, což by řešilo jejich problémy při žádostech o hypotéky nebo při nástupu na rodičovskou dovolenou. Novela byla posledním bodem úterního jednání sněmovny.

Petr Fischer: Falešná nezralost českých dětí

Čtvrtina českých dětí, tedy skoro třicet tisíc ročně, chodí do školy o rok později. Je to nejvíc z celé Evropy: v sousedním Německu jsou to jen necelá tři procenta, na Slovensku sedm. Čím to je, se můžeme jen dohadovat, podle odborníků se nabízí několik vysvětlení.

Zuzana Kopuletá: Polovina předškoláků u zápisu špatně mluví. Odklad nepomůže, když se doma nevěnují, namítá lékařka

Až čtvrtina dětí nastupuje do školy o rok později, než by měly, mají takzvaný odklad. Nejčastějším nedostatkem, na který u zápisu do první třídy upozorňují pedagogové, je to, že dítě špatně vyslovuje. Některé děti se špatně vyslovovat učí třeba z pohádek. „Postavy jsou roztomilé, huhňají a šišlají. A protože se to dětem líbí, tak to opakují,“ soudí v pořadu Host dne na Moravě lékařka a popularizátorka medicíny Jana Martincová.

Kamila Minaříková: Na dětské skupiny půjdou miliardy. Dejte jim už pravidla, žádají odborníci

Přijímají děti už od šesti měsíců věku, nejčastěji do nich chodí dvouleté, ale část dětí v nich zůstává až do začátku povinné školní docházky. Podle odborníků ale dětem v dětských skupinách může uniknout předškolní vzdělávání, které je důležité pro další studium i zařazení do společnosti. Volají proto po tom, aby pro dětské skupiny platila vzdělávací pravidla jako pro mateřské školy. V nové výzvě ministerstvo práce a sociálních věcí pro jejich rozvoj rozdělí až sedm miliard korun.

Jana Potužníková: V českém školství je i mezi učiteli příliš přítomná obava ze selhání, říká Blanka Pravdová

Wellbeing dětí se stal v posledních měsících velmi důležitým tématem. Ale stejně zásadním je také wellbeing učitelů. Protože stejně jako říkáváme „šťastná máma, šťastné dítě“, platí bez pochyby i to, že spokojené děti potřebují spokojené učitele. S Blankou Pravdovou z organizace Učitel naživo jsem mluvila nejen o tom, co aktuálně v pedagogických sborech k pocitu wellbeingu chybí, ale dostaly jsme se i k několika důležitým posunům, které už se povedlo realizovat.

Tereza Hübscherová: Nenaplněné školy jsou nejdražší. Nižší počet žáků ale nepřináší lepší výsledky. Máme řešení, tvrdí analýza

Výzkumná agentura PAQ Research představila další analýzu ze série Odpovědní zřizovatelé – lepší školy. Tentokrát se zaměřila na financování a kapacity škol, přičemž z šetření podle agentury vyplývá, že nejdražší školy jsou ty nenaplněné. Výsledky přitom nemají.

Kariérové poradenství pracuje s jakýmsi budoucím já. Volba střední školy není fatální, ujišťuje konzultantka

Více než 120 tisíc deváťáků a deváťaček v Česku se letos snaží dostat na střední školu. Už její výběr je přitom pro rodiny velkou výzvou. Dnešní mladá generace se připravuje na povolání, která často ještě neexistují, je taky možné, že bude muset svoji práci několikrát za život změnit. Stres z rozhodování může zmírnit třeba využití kariérového poradenství.

Martin Stříbrný: Nedostatek času je problém většiny učitelů. My máme řešení

Možná to znáte i Vy. Někde se dozvíte o nějaké nové metodě nebo aktivitě, kterou byste rádi použili v hodině. Nadchnete se pro ni, přemýšlíte, jak vše zapojit do hodiny, ale nakonec dojedete na to, že nemáte čas vše nachystat tak, aby to bylo podle Vašich představ. Ukazuje se, že v tom rozhodně nejste sami. Vždy když se bavím s dalšími kolegy učiteli, tak po nějaké době dojdeme k tomu, že máme stále nedostatek času.

Barbora Doubravová: Gymnázia jsou přeplněná, rodiče taktizují. Šestileté obory hlásí enormní zájem

V úterý a ve středu psali žáci přijímací zkoušky na víceletá gymnázia. Rekordní zájem je o ta šestiletá, zejména v Praze a na jižní Moravě. Rodiče šestiletý obor často vnímají jako pojistku k zajištění místa na škole. Část expertů ale tuto strategii nedoporučuje i kvůli tomu, že děti zbytečně stresuje.

Učitelská příprava zažívá průlom, nové požadavky ji posunou k učení dětí

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy dnes vydalo nové požadavky pro učitelské vzdělávání. Jsou výsledkem několikaleté spolupráce celého systému na reformě přípravy učitelů a učitelek a představují zásadní posun učitelské přípravy směrem k rozvoji kompetencí, jimiž mohou učitelé a učitelky podporovat děti v učení. Jako Otevřeno, Učitel naživo, Začni učit! a Učitelská platforma považujeme tyto změny za průlom pro rozvoj českého školství.

MŠMT schválilo nová pravidla pro přípravu učitelů. Čeká je více praxe i tzv. klinický rok

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy schválilo začátkem dubna 2024 nová pravidla pro vysokoškolské studijní programy, které vedou ke kvalifikaci pedagogických pracovníků. Tato nová pravidla, tzv. Rámcové požadavky, upravují podobu vzdělávání učitelů a dalších pedagogických pracovníků na všech fakultách připravujících učitele (pedagogických, přírodovědeckých, filozofických, tělovýchovných a dalších) a jsou součástí probíhající Reformy přípravy učitelů. Reforma má za cíl zajistit, aby systém přípravy učitelů v ČR do roku 2030 patřil k nejlepším v Evropě.

Pavel Kraemer: Inovace škol jako podmínka kvalitního vzdělávání? Technologický vývoj stejně nedohoníme

Posledních dvacet let je v Česku široká shoda na tom, že vzdělávání je třeba inovovat. Stalo se z toho klišé: „Svět se rychle mění, školy se tudíž také musí rychle změnit, protože vzdělávání musí se světem držet krok…” Jsou o tom kulaté stoly, panelové debaty, konference, je to pozice většiny osobností, kteří ve vzdělávání něco znamenají. Když řeknete, že je třeba inovovat, uděláte si čárku a nic nezkazíte. Maximálně trochu naštvete obyčejné učitele.

Tomáš Chrobák: Čtenářská gramotnost žáků není jen věcí češtinářů. Pěstovat ji musíme i v matematice, a nejen kvůli přijímačkám

Nedávno se konaly jednotné přijímací zkoušky. Nemusím mít ani křišťálovou kouli, abych věděl, že jeden z největších problémů v matematice byly slovní úlohy. Ne proto, že by žáci neuměli počítat, ale proto, že často nerozumí zadání, nedokážou si situaci představit či jim úloha nezapadá do klasicky naučených postupů. Selhává zde jejich čtenářská gramotnost.

Mikuláš Bek: Revize učebních plánů by měla reagovat i na zjištění školní inspekce

Revize rámcového vzdělávacího programu musí podle ministra školství Mikuláše Beka (STAN) reagovat i na výsledky mezinárodních testování a zjištění České školní inspekce (ČŠI). Řekl to na jednání Národního konventu o vzdělávání 12. 4. 2024. 

Šárka Štočková: Fakulta sociálních věd vybudovala v Jinonicích jeden z nejmodernějších univerzitních areálů

Na konci loňského roku dokončila Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy dostavbu a rekonstrukci původního fakultního areálu v Jinonicích. Sídlí zde tři z pěti fakultních institutů a přesune se sem i děkanát, který dosud sídlí v centru Prahy. Studenti najdou v Jinonicích jeden z nejmodernějších a nejlépe vybavených univerzitních areálů včetně knihovny s nočním provozem, který minimálně v pražských podmínkách nemá konkurenci. O realizaci projektu jsme si povídali s proděkanem pro rozvoj FSV UK Davidem Emlerem.

Bořivoj Brdička: K vývoji revize RVP

Vážení přátelé! Cítím potřebu se vyjádřit k vývoji Revize RVP ZV, která vstoupila do fáze veřejné konzultace, jež se má nést ve znamení střetu názorů a zájmů různých skupin prosazujících svůj postoj ke vzdělávání. Situace silně připomíná stav celého světa, v němž převládá rozpolcenost, a když dojde na lámání chleba, je přibližně polovina pro pokrok a polovina chce zachovat status quo.

EDUin: Co se dá vyčíst z dat žáků přihlášených k přijímacím zkouškám?

V Česku už zítra začínají přijímací zkoušky na střední školy. Jako první čekají testy žáky devátých tříd, v dalších dnech pak i uchazeče z pátých a sedmých tříd. Česká školní inspekce ve spolupráci s Cermatem a Ministerstvem školství v březnu zveřejnila přehled počtu přihlášek na střední školy. EDUin teď přináší analýzu nejzajímavějších dat. Celou si ji můžete přečíst ZDE.

Václav Dolejší: Změnit školství? Ministr může narazit ve sborovnách

Úspěch reformy školství závisí na několika faktorech: nadšení učitelů, zapojení rodičů i aktivním přístupu ministerstva. Bez toho bude revize rámcových vzdělávacích programů jen další idealistický papír.

Josef Mačí: Co je v nových osnovách: pět hlavních bodů, které změní školy v Česku

Ministerstvo školství představilo nové osnovy výuky na základních a v mateřských školách. Proměnit se má výuka přírodopisu, dějepisu, jazyků, ale také výtvarné výchovy. K plánu se nyní může vyjádřit – a pozměnit ho – i veřejnost.

Anna Brzybohatá: Revize kurikula pro základní školy nabrala výrazné zpoždění, předem stanovené termíny chce ale ministerstvo stále stihnout

V minulém týdnu ministerstvo školství společně s Národním pedagogickým institutem spustilo veřejné připomínkové řízení k návrhu revize RVP ZV a aktualizace RVP PV a školy by podle nového kurikula mohly postupně začít učit ve školním roce 2025/2026. Povinně pak všechny o dva roky později.

Václav Pešička: Děláme ze vzdělávání Velkou pardubickou. Přijímačky netestují znalosti, ale distribuují žáky, upozorňuje ekonom Münich

Blíží se datum, kdy uchazeči o učňovské obory, střední školy a gymnázia usednou do lavic a budou o své vysněné školy soupeřit s vrstevníky. Přijímací řízení má letos modernější háv díky částečné digitalizaci. Nic se ale nemění na roli přípravných kurzů na přijímací zkoušky, které právě v těchto dnech vrcholí a žáky základních škol na testy od Cermatu připravují. Proč nestačí příprava jen ze základní školy? V pořadu Řečí peněz odpovídá ekonom Daniel Münich z CERGE-EI.

Václav Petráš: Jak vychovat z dítěte sportovce. Bez typických rodičovských chyb

Cílem knihy je na základě řady příkladů ze života mladých sportovců a jejich rodin, s nimiž autor pracuje, lépe porozumět tomu, v čem může být sport pro život a růst mladého člověka užitečný a jak tyto možnosti naplno rozvinout – ale také tomu, jak lehce se může ze sportu stát primárně zdroj negativních emocí, frustrace a demotivace.

Michaela Prešinská: Aby se děti v informacích neutopily a poznaly lež. Kritické myšlení prověří i učitele

Aby si lidé dokázali utvářet postoje na základě věrohodných zdrojů, musí se naučit kriticky myslet. K tomu má podle strategie ministerstva školství děti vést už základní škola. I proto učitelé v Hovorčovicích u Prahy spojují běžnou výuku s lekcemi kritického čtenářství a pisatelství. Rozeznávat emočně zabarvená tvrzení od faktů učí žáky už na prvním stupni.

Šárka Miková: Jak zmírnit stres z přijímaček?

V první polovině dubna probíhají přijímačky na střední školy. Někteří rodiče se bojí, aby se jejich dítě vůbec někam dostalo. Jiní tlačí dítě na prestižní školy, protože ty podle nich zaručují úspěšnost v dalším životě. Vůbec to tak ale nemusí být. Úspěch v přijímačkách z velké míry ovlivňuje schopnost dítěte zvládnout stres.

SKAV: Začala veřejná konzultace k návrhu revidovaného kurikula. Je to diskuze o tom, jak by mělo vypadat vzdělávání pro rychle se měnící svět

Revize rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání (RVP) vstoupila do další fáze. Národní pedagogický institut (NPI), který nese za úpravu kurikula zodpovědnost, zahájil veřejnou konzultaci k pracovní verzi vznikajícího dokumentu a otevřel ji k připomínkám pro odbornou i laickou veřejnost.

Jak se inkluze podaří, nebo nepodaří, záleží hlavně na samotném přístupu školy, ukazuje šetření ČŠI

Česká školní inspekce zavítala do deseti vytipovaných škol, kde se zaměřila na výuku v běžných a speciálních třídách a v hodinách, kdy mají žáci běžných a speciálních tříd výuku společně. Výsledky ukazují, že inkluzivní vzdělávání těchto tříd v rámci společných aktivit žáků má smysl, když má podporu. A to jak ze strany vedení školy, tak celého pedagogického sboru a samotného zřizovatele.

Stanovisko spolku Svatopluk ke Strategii vzdělávací politiky České republiky do roku 2030+ a připravované kurikulární reformě

V poště se nám objevil tento názor na Strategii 2030+ a připravovanou kurikulární reformu. Domníváme se, že i když je to názor skupinový, měla by ho široká pedagogická veřejnost znát. Je ale poněkud zvláštní, že se objevil až za tak dlouhou dobu po publikování Strategie a za ještě delší dobu od schválení školského zákona. 

Cíle vzdělávání jsou stanoveny Zákonem 561/2004 Sb. (školským zákonem) v aktuálním znění, § 2 (viz Školský zákon ve znění účinném ode dne 1. 1. 2024, MŠMT ČR (msmt.cz). Najdete je za článkem.