Svaz měst a obcí ČR nesouhlasí s předloženou redukcí peněžních prostředků pro regionální školství

V reakci na aktuálně zveřejněné informace o financování regionálního školství důrazně apelujeme na vládu, aby přehodnotila navržené škrty.

AŘZŠ: Propouštět se nemusí, ale problémy se jenom odsouvají

13. února 2024 došlo kvůli nedostatečnému financování mzdových prostředků nepedagogických zaměstnanců škol k jednání mezi zástupci vlády, školských asociací a odborů. Výsledkem tohoto jednání je slib zrušení závaznosti limitu počtu nepedagogických zaměstnanců na jednotlivých školách a slib opětovného setkání na začátku prázdnin, kdy bude jasný výsledek hospodaření státu za první pololetí tohoto roku. Školy byly zároveň vyzvány, aby chybějící finanční prostředky hledaly u krajů či u svých zřizovatelů.

Anežka Hesová: Kde vězí klíč k lepším šancím na vzdělání

Co všechno dětem usnadňuje nebo komplikuje cestu k úspěchu? Mapa vzdělávání ukazuje, jak předcházet nerovným podmínkám a sociálním problémům.

Zuzana Hronová: Školní agresoři nebývají psychopati, ale normální děti, říká odborník na šikanu

Šikana vzniká ve třídě postupně. Nejvíce zranitelní a odlišní se ocitají na okraji skupiny, zažívají ponižování. „Důležité je dbát na prevenci a ve škole vytvářet bezpečné a vlídné prostředí,“ říká v rozhovoru pro Deník psychoterapeut a přední odborník na šikanu Michal Kolář.

Jitka Polanská: Máme zájem na tom udržovat státní správu ve stavu naučené bezmoci?

Co přináší změnu k lepšímu? Jak nereálné požadavky a očekávání paralyzují veřejnou debatu o potřebných systémových změnách, nad tím se zamýšlí redaktorka EDUinu Jitka Polanská.

Vladimír Kroc: Děti můžeme posílit v jejich sebehodnotě. Nejtěžší je batolecí fáze a puberta, říká psycholožka Miková

Nejtěžší fáze ve výchově dětí je fáze batolecí a puberta. Alespoň to říká psycholožka a autorka knihy Milovat nestačí Šárka Miková pro Radiožurnál. „Rodiče mohou pomoci především tím, že se budou snažit zůstat klidní, když na ně začne puberťák chrlit emoce. I když to tak nevypadá, tak je pořád potřebuje. Potřebuje se od nich oddělit, přitom potřebuje hledat své místo v budoucím světě. A měli by být přístavem, kotvou,“ vysvětluje psycholožka.

Daniel Pražák: Učitelská profese je stálé hledání

Daniel Pražák učí přírodopis a dějepis na pražské základní škole. V roce 2022 se umístil v soutěži Global Teacher Prize v kategorii inspirativní učitel. A inspirace je s Danielem spjatá stejně silně jako kočka Dis a učitelský optimismus. O tom, jaké byly jeho začátky i jakým způsobem učí dnes, jsme si povídali v následujícím rozhovoru.

Anna Brzybohatá: Jak se hledá nejinspirativnější učitel? Je to práce na celý rok, říká manažerka GTP CZ Hana Matoušů

Na jednom ročníku pracuje tým lidí celý rok. Letos přišly do Global Teacher Prize Czech Republic během prvních dnů stovky nominací. Žáci píší třeba: „Nikdy jsem nezažila tak moc lidského učitele.” „Milý přístup a radost do výuky, kterou vedla hrou.” „Vždy pro nás měla pochopení.” Jak se ale ten nejinspirativnější učitel Česka hledá? „Dlouho, a musí toho hodně splnit,” říká manažerka GTP CZ Hana Matoušů.

Anna Brzobohatá: Většina středoškoláků není dobře připravená na první ročník. Tápou v řešení problémů, v samostatnosti nebo jak se vlastně vůbec mají učit, ukazují data České školní inspekce

Do prvního ročníku střední školy nastoupilo v roce 2022/2023 necelých 135 tisíc mladých lidí. Bývalí deváťáci zamířili na střední odborné školy, učiliště či gymnázia a na novou vzdělávací kapitolu nejsou dobře připraveni. Podle výroční zprávy České školní inspekce více než 60 procent středních škol hodnotí celkovou připravenost žáků na studium jako nízkou. A to i u gymnazistů.

Zuzana Keményová: Učení bez známek a testů? Zájem sílí

Čeští rodiče stále více umisťují své děti na alternativní školy. Stojí mimo hlavní proud, nenajdete v nich známky, někdy ani lavice a učebnice. Tyto školy tvrdí, že učení nemusí bolet, aby bylo účinné. 

Marek Švehla: Na ministerstvu se všichni bojí dělat chyby a zároveň všichni hledají chyby

S ministerským úředníkem Jakubem Drbohlavem o tom, co ho frustruje ve státní správě a proč vláda nepřijímá reformy

Barbora Sochorová: Moderní přijímačky klopýtly hned na startu. „Vzbuzuje to napětí“

Zásadní modernizace přihlášek na střední školy mohutně klopýtla hned na začátku. Elektronický systém měl být k dispozici od 1. února, Ministerstvo školství spolu s Cermatem ale kvůli programátorské chybě jeho spuštění odložilo. Kde se stala chyba?

Žáci devátých tříd mají reálná očekávání v tom, co chtějí dále studovat

Z testování bezmála 22 tisíc deváťáků vyplývá, že nejúspěšnější řešitelé úloh z češtiny a matematiky se hlásí na gymnázia, nejslabší na učební obory, průměrní řešitelé pak volí ostatní typy středních škol.

EDUin: Jen digitalizace přijímacího řízení nestačí

Cermat tento týden spustil systém DiPSy. Digitální přihlašovací systém k přijímacím zkouškám je zatím přístupný pouze pro ředitele škol. Pro rodiče se možnost podat elektronickou přihlášku na střední školu otevře 1. února. EDUin upozorňuje, že pouze digitalizace v celém procesu přijímacích zkoušek nestačí.

Daniela Krásenská: Známky nemají, vysvědčení si píšou sami

Žáci po celém Česku si dnes vyzvedávají pololetní vysvědčení. Na střední ScioŠkole v Brně ale nedostanou známky – hodnocení je pouze slovní. A studenti si je navíc píšou sami.

Petr Chára: Přijímačky na střední 2024. Jak vybírat?

V únoru se budou podávat přihlášky na gymnázia, lycea, střední školy a učební obory s maturitou. Je zde každoroční rozhodování desetitisíců mladých lidí a jejich rodin.

Josef Mačí: Online přihlášky na střední se blíží. Nevíme, co to udělá, říkají ředitelé

Letos poprvé se budou žáci přihlašovat na střední školy elektronicky. Dostanou také třetí přihlášku navíc. S novým systémem se ale objevuje spousta otazníků, které se zodpoví až ostrým startem.

Ivo Strejček: Procitněme aneb tři alarmující poznámky k českému školství

Blíží se pololetí školního roku 2023–24 a žáci i studenti základních a středních škol budou dostávat vysvědčení. Zřejmě i v tomto kontextu se v posledních dnech objevila celá řada informací souvisejících s aktuálním stavem českého vzdělávání i návrhy, jak neradostná data „napravit“. Všimněme si některých.

Hana Košťálová: Pedagogové jako lídři reformy vzdělávání

Učitelé na celém světě se sdružují do profesních učících se společenství, aby průběžně vytvářeli nezbytné inovace a adaptovali svou výuku pro měnící se potřeby společnosti a nových generací dětí. Dobrou zkušenost s tím máme i v projektu Pomáháme školám k úspěchu. Účelem a smyslem neustálých úprav vzdělávacích cílů i vyučovací praxe je péče o to, aby školní výuka vedla k učení a spokojenosti každého žáka, přispívala ke společenské soudržnosti, k péči o demokracii i o budoucnost planety.

Jitka Polanská: Podpoříme spojování malých škol pod jednoho ředitele, říká náměstek ministra školství Jiří Nantl

V ČR je rekordní počet malotřídek a celkem 20 % z celkového počtu škol je takzvaně podlimitních, tudíž nemají předepsaný minimální počet žáků. Jak roztříštěnou školskou soustavu propojit? Podle mnohých by to zlepšilo i kvalitu výuky.

Jiří Mach: Obce nechtějí na učitele připlácet, věří v další úpravy

Změny ve financování základních škol se dotýkají zejména těch malých venkovských, kde by snížení úvazků učitelů, byť o desetiny procent, znamenalo velký problém. Zřizovatelé, tedy obce, ale nemají chuť nic doplácet na platy pedagogů. Je však naděje, že ministerstvo školství bude brát na některé menší školy zvláštní ohledy.

Kamila Minaříková: Školy vyhlíží propouštění, slučování tříd a zastaralou výuku. Přijdou o peníze

Představitelé ministerstva školství chtějí seškrtat maximální počty hodin výuky, které školám proplácí stát. Takzvaný PHmax se plošně sníží u základních i středních škol o pět procent. Resort tak chce šetřit veřejné peníze. Návrh ale tvrdě kritizují zástupci škol, samospráv i ombudsman. Některé školy stojí před volbou propouštět nebo slučovat třídy. Menší se obávají zániku.

Josef Mačí: Učitele by nezajímalo, že jsem smutný, myslí si většina dětí. Má se to změnit

V současných osnovách škol je jen málo prostoru věnováno zvládání emocí. Děti mají navíc pocit, že učitele jejich problémy nezajímají. Změnit by se to mělo po reformě výuky. Více času bude během hodin věnováno emočnímu rozvoji.

Kristýna Matějková: Žáci nemají ve školách oporu, ukázal průzkum. Stát chce, aby se v hodinách věnovali péči o psychiku

Duševní zdraví českých žáků je v žalostném stavu. Průzkumy ukazují, že více než třetina dětí žije ve středně těžké až těžké depresi. Ve srovnání se zahraničím si také méně věří a nemají tak dobrý vztah s učiteli. Ministerstvo školství plánuje, že by se do rozvoje jejich duševní odolnosti měli zapojit samotní pedagogové, a to už od prvního ročníku základní školy.

Michal Šafařík: Změna v hodnocení na školách. Projekt Vysvědčení jinak si dává za cíl komplexní zhodnocení žáků

Vědci z Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity ve spolupráci s deseti školami, více než osmi sty žáky a jejich rodiči vytvořili návrh nové podoby školního vysvědčení. Nazvali ho Vysvědčení jinak. A jiné má být především v tom, že žákům a rodičům poskytne lepší zpětnou vazbu.

Návrh nového vysvědčení hodnotí u žáků ZŠ jejich silné stránky i pokrok

Odborníci z Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně vytvořili nové vysvědčení pro základní školy, kde vyučující žáky hodnotí slovně podle kritérií. Věnují se v něm silným stránkám žáka i jeho pokroku. Mohou udělit i známku, není ale stěžejním motivem, řekla dnes novinářům jedna z autorek projektu Jana Kratochvílová. Dosavadní vysvědčení je podle fakulty neúplné a neodráží dovednosti a schopnosti žáků. Ministerstvo školství chce, aby školy tento typ vysvědčení mohly rozdávat už na závěr letošního školního roku, doplnil ředitel odboru předškolního a základního vzdělávání ministerstva Michal Černý.

Anna Brzybohatá: Stále se nedaří vyřešit vysoké množství odkladů dětí, nástup povinné docházky odsouvá zhruba 20 procent rodin. Školství také troskotá na individualizaci ve vzdělávání.

Do školky musí děti chodit povinně od pěti let věku, povinné předškolní vzdělávání se v Česku zavedlo od školního roku 2017/2018. Do posledního ročníku školky tak musí nastupovat děti, kterým má být v první třídě šest let. S odkladem ale nastupují do školy až sedmileté děti. Fakt, že se dlouhodobě nedaří snížit počet dětí, které mají o rok odloženou povinnou docházku, potvrzují i data výroční zprávy České školní inspekce.

Markéta Hronová, Johana Kadeřábková: Malá škola vyjde až třikrát dráž než velká. Stát je chce sdružovat, ročně by to ušetřilo miliardy

Vzdělávání v Česku trpí tím, že tu je obrovské množství škol pro málo žáků. Zhruba každá třetí obec dnes zřizuje školu, v 90 procentech jen jednu. Malé obce mají častěji menší školy, a proto za jejich provoz platí více peněz, a to až trojnásobně. A způsobuje to i velké rozdíly v kvalitě vzdělávání. Upozorňuje na to nová studie výzkumné agentury PAQ Research, kterou mají HN k dispozici. Finanční neefektivitu malých škol potvrzuje i ministerstvo školství, které vidí budoucnost v jejich slučování.

Budoucnost malotřídek je v ohrožení, míní jejich zastánci. Problém vidí ve financování

Ministerstva školství, vnitra a financí připravují model, podle kterého by bylo možné malotřídky slučovat do větších celků s jedním vedením. Na podzim předloží návrhy ředitelům. S nimi teď řeší i dopad sníženého počtu financovaných hodin. Od příštího školního roku má klesnout na pětadevadesát procent. Na změny jsou nejcitlivější právě malotřídní školy. Část z nich se bojí, že přijde o učitele.

Jan Pánik: Ředitel školy Sáblík. Stávku si přivlastnili dezoláti. Učitelé mi nebyli schopni přesně říct, za co stávkují

„Jsou učitelé, kteří mají peněz až až. Někteří jsou totiž v uvozovkách rutinéři, kteří využívají pouze ten čas, který mají na přímou vyučovací povinnost, a nikoli už ten čas, který je v nepřímé vyučovací povinnosti,“ říká v rozhovorou pro deník Forum 24 o platech učitelů ředitel Smíchovské střední průmyslové školy a gymnázia Radko Sáblík. Podle něj je však nemalá část učitelů, kteří by si zasloužili daleko větší peníze.

Michal Komárek: Žádná reforma školství nebyla nikdy myšlena vážně. Komentář

Děti se něco učí, podle systému školy a kvality učitelů se nějak rozvíjejí. A pak je na řadě státní test. Ten vůbec neodpovídá tomu, co stát v reformách říká o smyslu a cílech výuky, ale prostě tu je.

Lucie Výborná: Práce bude v budoucnu vypadat jinak. Klíčová bude kreativita, říká autor knihy Budoucnost nepráce

Pomáhá různým firmám zavádět digitální inovace včetně AI. Filip Dřímalka je manažer zabývající se novými trendy a inovacemi, aktuálně vydal knihu Budoucnost nepráce. „Moderní technologie nemusí být strašákem, důležité je přijít na to, v čem spočívá moje přidaná hodnota,“ vysvětluje v rozhovoru pro Radiožurnál.

Markéta Hronová: Na gymnázium jde i žák s 21 body ze 100. Rozšíření by je otevřelo úplně všem, bojí se kraje

Gymnázia vždy platila za výběrové školy, dnes na ně odchází dvacet procent žáků a podle ministerstva školství by to v součtu s lycei měla být až polovina. Míst by tak mělo být víc. Podle expertů to může motivovat více studentů s dobrými výsledky se na gymnázia přihlásit. Někteří politici i ředitelé škol se ale obávají, že s vyšší kapacitou se úroveň gymnázií rapidně sníží nebo je řada žáků nezvládne dostudovat.

Gymnázia tady nechceme, musíme „krmit“ průmysl. Kraje se vzpírají tlaku ministerstva na všeobecné vzdělávání

Některé obory zrušit, jiné pospojovat, aby měly mnohem širší záběr – to je plán ministerstva školství, který ještě před koncem roku schválila vláda. Do roku 2027 by tak měla být až polovina středoškolských oborů všeobecně zaměřená, tedy aby byl v celkové nabídce stejný podíl gymnázií a lyceí jako odborných maturitních a učňovských škol.

Anna Brzybohatá: Prevence proti syndromu vyhoření. Anketa o tom, kde berou inspiraci ti nejlepší učitelé Česka

Na konci roku si užívají klidu děti, rodiče i učitelé. Během svátků nabírají síly i inspiraci do dalšího roku. Ti nejinspirativnější pedagogové v Česku se shromažďují v soutěži Global Teacher Prize Czech Republic. Co pozitivního jim účast v GTP CZ přinesla? Třeba nadhled nad sebou samými nebo profesní postup a sdílení zkušeností s ostatními. 

 

Zdroj: Magazín Eduzín 30. 12. 2023

Markéta Hronová: Jupí, píšeme test! Slovní hodnocení žákům svědčí, pro pedagogy bude ale nutné školení, říká oceněná učitelka

Třikrát do roka jezdí s dětmi na školu v přírodě, hodně času tráví venku, na výletech a exkurzích. Učitelka 4. B Základní školy Trojská Tereza Vítková letos obsadila třetí místo v soutěži o nejlepšího učitele Global Teacher Prize, kterou pořádá nezisková vzdělávací organizace EDUin. Za „recept na úspěch“ považuje práci na vztazích uvnitř třídy. Žáky hodnotí slovně a vítá iniciativu ministerstva školství zrušit do třetí třídy známkování na všech školách. Žáci se tak podle ní méně porovnávají mezi sebou a na testy se těší, protože z nich nemají strach. 

Hana Vaverková: Jak šel čas jedné učitelky, ředitelky a učitelky v důchodu

Jste typická trojkařka, říkala mi často němčinářka na gymplu. Pravdou je, že jsem to s učením nepřeháněla a když jsem svatý týden probrečela nad nešťastnou láskou, bylo rozhodnuto. Místo na medicínu, jak chtěl táta doktor, šla jsem na pajdák a stala se učitelkou.

Miroslava Baxová: Ve školce si hrajeme, rádi se tam smějeme. Veselé aktivity pro celý rok

Kniha zavedené a známé autorky celoročních programů pro mateřské školy obsahuje pět projektů pro práci s dětmi.

Jitka Polanská: Absolutní svoboda je romantická iluze, říká zakladatel Institutu pro podporu inovativního vzdělávání Pavel Kraemer

Celosvětové hnutí alternativních škol prochází v poslední době určitou revizí vlastních myšlenek i kroků. Možná bychom měli ubrat na energii vzdoru, myslí si Pavel Kraemer.

Kateřina Lánská: Pokud chceme ve školách prosadit osobnostně rozvíjející pojetí vzdělání, musíme se zaměřit především na růst učitelských osobností, říká Vladimíra Spilková

Osobnost vzdělávání. Rozhovor s Vladimírou Spilkovou vznikl v rámci série: Rozhovory s laureáty Auly slávy ceny EDUína. Jak hodnotí zpětně decentralizaci školství, která proběhla v 90. letech, a jak se proměnila za tři dekády příprava budoucích učitelů?

Kateřina Lánská: Pro školu nic není problém. Někdy dokonce hledají řešení ještě, než to přání stačíte vyslovit, říká maminka dívky se zdravotním omezením

Bára je drobná desetiletá dívka. Když není ve škole, tráví většinu svého volného času se zvířaty nebo si ráda čte. Doma má kocourky a rybičky, chodí se starat o poníky a každou volnou chvilku jezdí společně s maminkou do zoo ve Dvoře Králové, kterou mají nedaleko. „Pravidelně v týdnu chodí pomáhat kousek od nás, kde mají poníka a dva koně. Musí jim vyčistit kopýtka a učesat hřívu, a to ji hodně baví,” popisuje její maminka Lenka Grohová dceřiny zájmy a dodává, že to samozřejmě ale závisí na tom, jak se Bára cítí. Péče a kontakt se zvířaty jsou pro ni totiž nejen zálibou, ale pomáhají jí navíc snižovat důsledky jejích zdravotních obtíží.

Lucie Kocurová: Každé ráno vítám děti úsměvem, říká recepční z pražské základky

V jeho domovské ZŠ Jeremenkova v Praze mu učitelé i děti říkají „náš Marcel“. Oficiálně má roli recepčního, neoficiálně je ale i hledačem ztracených tělocviků a klíčů a důvěrníků všech, kteří si chtějí povykládat. Marcel Maša už sedmým rokem hlídá, aby si každý rodič odvedl to správné dítě. „Samozřejmě jsem nahraditelný,“ říká. „Ale učitelé, děti i rodiče si už zvykli na to, že je každé ráno vítám s úsměvem.“

Marcela Murgašová: Školy jako dílny lidskosti

Jako lidstvo jsme hodně pokročili – nikdy jsme o našem světě nevěděli tolik, co teď. Nikdy jsme neměli tak pokročilé technologie – usnadňují nám život, pracují za nás, někdy dokonce myslí.

 

Bohumila Čiháková: Generace sněhových vloček? Rodiče by se měli zamyslet, zda jsou pro děti vzorem

V lavicích se nudí. V ruce by raději drželi mobil než knížku. Jsou citliví, emociálně méně stabilní, zaměření na sebe a zároveň přesvědčeni o své výjimečnosti. Starší generace je označuje za líné, rozmazlené a sebestředné spratky. Přitom právě tato generace sněhových vloček, i když je křehká, je výjimečná. Psycholožka Markéta Švamberk Šauerová navíc nevnímá současné mezigenerační rozdíly tak dramaticky. „Buďme upřímní sami k sobě a dopřejme mladé generaci čas, aby ukázala, že to zvládnou. Naučme se být trpěliví a dejme jim prostor,“ nabádá.

Lucie Slejšková: Jaký byl rok 2023?

EDUin přináší ohlédnutí za tématy, která rezonovala vzděláváním v roce 2023. Text je součástí Auditu vzdělávacího systému za rok 2023, který celý bude uveřejněn 5. března 2024.

Inspekce: Úspěšnost maturantů mírně vzrostla, problém u studentů nástaveb trvá

Podíl studentů středních škol, kteří neuspěli u maturitní zkoušky, se meziročně mírně snížil. V jarním termínu roku 2023 neuspělo 17,3 procenta studentů, kteří se o její složení pokusili, na jaře roku 2022 to bylo 20,8 procenta studentů. Nejčastěji měli problémy s maturitou studenti nástavbového studia, neuspělo jich 39,8 procenta, v loňském roce to bylo 48,1 procenta. Šest procent studentů, kteří se k maturitě letos na jaře přihlásili, ji nakonec nedělalo. Vyplývá to z výroční zprávy, kterou zveřejnila Česká školní inspekce.

Jana Potužníková: Tradice v sobě nemají mít „musím“, ale „chci“. Pak mohou zůstat autentické, říká Ester Bezděk

Povídaly jsme si někdy v půlce adventu. Uprostřed času, kdy obvykle ve stresu klikáme na online nákupní košíky a přemýšlíme, jestli vanilkové rohlíčky budou stačit ve dvojité dávce. O to půvabnější bylo zastavit se spolu s Ester Bezděk, trojnásobnou mámou a autorkou knížky Rituály šťastné rodiny, a mluvit o tradicích, zvycích a rituálech – o tom, proč můžeme pouštět ty, které nám nejsou vlastní, i vytvářet nové, které nám dovolí žít více přítomnosti a přinesou nám do života lehkost i laskavost, jichž nikdy není dost. 

21. 12. 2023

Neptejte se, co AI může udělat pro vás, ale co vy spolu s AI můžete udělat pro děti

Minulý týden jsem mluvil s jedním svým známým, který teď řediteluje na venkovské základce. Pochopitelně řeč přišla také na umělou inteligenci a na její místo ve školách. Rozhovor se hodně točil kolem toho, zda a jak může AI učitelům ulehčit práci. Něco se mi na té naší diskusi nezdálo. Jakoby mě tlačily o číslo menší boty a nemohl jsem si je sundat. Když jsem pak šel domů, došlo mi co.

Lucie Kocurová: Nepotřebujeme papír o nadání, abychom děti podpořili, říkají na škole v Ústí nad Labem

Mimořádně nadaných dětí jsou v populaci tři procenta, nadaných je asi pětina. Čistě statisticky vzato jich tedy v každé české třídě sedí hned několik. Některé školy tvrdí, že žádné nadané žáky nemají, jiné naopak přemýšlivé děti podporují. „Každý žák potřebuje něco jiného a my se snažíme o to, aby to v rámci možností dostal,“ říká učitelka Lenka Macková.

Aneta Gáborová: Malá škola uprostřed hor patří mezi nejlepší v Česku. Desítky zájemců musí odmítat

Dobřany jsou malá horská víska uprostřed Orlických hor se 130 obyvateli. Dostat se tam dá jen po úzkých klikatých cestách, na kterých si nepřejete potkat dodávku kurýrní služby v plné rychlosti. Na první pohled by se mohlo zdát, že se vesnička, kromě své malebnosti, nijak nevymyká stovkám podobných. V Dobřanech ale mají školu, jejíž příběh je všechno, jen ne běžný. 

Jitka Polanská: Škola plná dětí, které se umí učit i radovat. Dobré žáky dělají dobré podmínky

Ve městě Siliguri v Západním Bengálsku na severovýchodě Indie vznikla před skoro šesti lety internátní škola pro děti z horských vesnic v Himalájích na nepálské i indické straně. Děti z nejchudších poměrů tu rychle rozkvetou a mají stejné touhy, sny a plány jako děti z lépe situovaných rodin. „Od dětství jsem chtěla být tanečnicí. Pak jsem si ale uvědomila, že tak dobrá zase nejsem, a teď spíš chci jít dál studovat a pak si zřídit vlastní byznys s bio potravinami. U nás v horách je všechno jídlo bio,“ říká Mamata, která je teď v osmém ročníku a do školy přišla, když se otevírala. 

Radek Bartoníček: Dělejte užitečné věci a nenechte se znechutit, radil školákům šéf Člověka v tísni

Sotva se výkonný ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek vrátil z Etiopie, kde jeho dobročinná organizace pomáhá, zamířil mezi žáky zapojené do projektu Světová škola. Ten vede děti k tomu, co přivedlo Pánka třeba právě do Etiopie. Tedy zájem o dění ve světě. "Je úžasné, že něco děláte a nenecháváte se znechutit atmosférou v Česku," řekl školákům. 

Milí čtenáři Učitelských listů!

Abych Vám mohla na každý den připravit nějaký aktuální článek o vzdělávání, sleduji převahu všeho, co lze z této oblasti najít v médiích na internetu. Když jsem dnes prohlížela svoje záznamy, abych vybrala články na poslední dny před vánočními prázdninami, ustrnula jsem: za poslední čtyři měsíce byly titulky převážně negativní.

Dawn D'Amico: Arteterapeutické aktivity a mindfulness. Pro děti a dospívající s psychickými obtížemi

Mnohé děti, které zažily vážné trauma, se uzavřou do sebe a je pro ně složité zapojit se aktivně do terapeutického procesu. Tato kniha nabízí soubor terapeutických aktivit, které dětem a dospívajícím pomohou v prozkoumávání jejich pocitů a v projevování vlastních potřeb.

EDUin vydává průvodce pro zřizovatele. Kápézetka pomůže starostům a zastupitelům zorientovat se ve školské agendě

EDUin na konferenci Lepší škola představil nového průvodce pro zřizovatele škol. Publikace Kápézetka vysvětluje základní role zřizovatelů v oblasti školství a radí v situacích, do kterých se starostové a zastupitelé dostávají. Manuál je dostupný online a zdarma.

Aneta Gaborová: Od nikoho jiného se učitel nenaučí tolik jako od svého kolegy. Za jakých okolností mohou být učící se komunity budoucností metodické podpory učitelů?

Když se učitelé učí od sebe navzájem, mohou získat mnohem více než odbornost. Jak na to ukazuje komunita učitelů, která vznikla kolem projektu Dějepis+.

Nové pojetí vzdělávání: Summit Yidanovy ceny 2023 představuje inovativní nápady, které podněcují změny

Globální filantropická nadace Yidan Prize Foundation, která stojí za nejvyšším světovým oceněním v oblasti vzdělávání, uspořádala 4. prosince v Hongkongu očekávanou konferenci Yidan Prize Summit (Summit Yidanovy ceny) s podtitulem „Nápady, které podněcují změny: vše o řešení pro pokrok vzdělávání".

Anna Brzybohatá: Výsledky PISA ukazují zlepšení, jak ale složitý kaleidoskop čísel správně číst?

Od začátku minulého týdne jsou od České školní inspekce k dispozici nová data z mezinárodního šetření PISA za rok 2022. Věnují se úrovni znalostí a dovedností patnáctiletých žáků ve čtenářské, přírodovědné a matematické gramotnosti, šetření bylo zaměřené na tu poslední. Výsledky ukazují, že tuzemské děti jsou na tom ve srovnání s ostatními zeměmi nadprůměrně, což je dobré znamení. Jenže v širším kontextu už situace tak zářivá není. Proč? Bodové skóre průměrných výsledků žáků v Česku dlouhodobě klesá a úroveň jejich gramotností se snižuje. 

Petr Kočí, Eva Mikulka Šelepová, Iva Vokurková: Když nemáte školku, vrazte tam dětskou skupinu. Nedostatek míst nahrává alternativám

Na vybudování dětských skupin má teď Česko v Národním fondu obnovy sedm miliard, ale zájem o dotaci je od zřizovatelů minimální. Pokud by to šlo dál stejným tempem, vydržely by peníze ještě 27 let. Jenže co kabinet nerozdělí v příštích dvou letech, musí Evropské unii vrátit.

Čeští žáci se zhoršili v matematické gramotnosti, i tak byli v mezinárodním testování nad průměrem

Čeští žáci se v matematické gramotnosti v porovnání s rokem 2018 zhoršili, v mezinárodním srovnání jsou nad průměrem, ukázaly výsledky testování PISA. Matematická gramotnost byla v loňském roce hlavní doménou testování. Stejně jako v minulosti byli nejúspěšnější žáci z východoasijských zemí a regionů. V přírodovědné gramotnosti dosáhli žáci v mezinárodním srovnání také nadprůměrného výsledku, stejně tak v případě čtenářské gramotnosti.

Lenka Zlámalová: Děti hloupnou. Umí číst, počítat a myslet hůř než předchozí generace

Znalosti a schopnosti dětí v patnácti letech zaznamenaly za posledních pět let dramatický sešup. Řeč teď není specificky o České republice, ale o průměru desítek sledovaných zemí světa. V nich pravidelně Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) zkoumá na obrovských vzorcích dětí ze stovek škol všech možných úrovní schopnost počítat, číst a pohybovat se v základních vědách. Ty schopnosti upadají. V průměru dost rychle a dramaticky.

Josef Mačí: Nejnovější čísla – historicky nejhorší výsledek českých dětí v matematice

V Česku přibývá dětí, které nezvládnou ani jednoduché úlohy, a ubývá těch nejlepších. Ukazují to výsledky mezinárodního šetření deváťáků v matematice.

Michal Ševčík: Bezpečné prostředí ve škole a školní šikana

Často se mluví o bezpečném prostředí ve školních kolektivech, už méně často se mluví o konkrétních způsobech, co to vlastně je a jak jej dosáhnout. Vydejme se společně na krátký průlet tím, jak může učitel prostředí a klima třídy monitorovat a jakými konkrétními aktivitami a zásahy ze své pozice jej ovlivnit.

Starší děti se do školy netěší. Šikanu zažije dvanáct procent z nich, uvádí Scio

Ve třídách na druhém stupni základních škol je podle žáků časté ubližování slovními útoky. Běžně se s tím setkává pětina dotázaných starších žáků, občas čtvrtina. Dvě třetiny dětí na druhém stupni se nesetkaly se šikanou, přesto se obětí šikany stalo 12 procent dětí. Většina dětí na prvním stupni vnímá školu jako bezpečné místo. Vyplývá to z průzkumu Mapa školy, který udělala společnost Scio.

Otevřeno: Veřejná výzva ministru školství ke schválení změn v přípravě učitelů

Společně jako 8 organizací a školských asociací jsme dnes zaslali ministru školství Mikuláši Bekovi následující výzvu, v níž jej žádáme, aby ministerstvo upravilo Rámcové požadavky a aby do nich zahrnulo uvedené čtyři body, jež jsou pro kvalitní provedení reformy přípravy učitelů klíčové. 

Tělesná zdatnost náctiletých klesla na úroveň roku 1923, ukázal liberecký výzkum

Tělesná zdatnost náctiletých je srovnatelná s rokem 1923, ukázal výzkum, který odborníci Technické univerzity v Liberci (TUL) provedli na 15 českých a pěti slovenských víceletých gymnáziích. I když by se výsledky mohly zdát pozitivní, podle vedoucího katedry tělesné výchovy a sportu Aleše Suchomela to tak není. Za 100 let nastal velký vývoj tělesné zdatnosti, který měl svůj vrchol v 90. letech minulého století, ale od té doby u dětí klesá, řekl Suchomel.

Daniel Münich: O budoucnosti loterie zvané přijímačky. Komentář

Dílčími změnami přijímaček na jaře 2024 připravenými pod extrémním časovým tlakem by rozhodně vše skončit nemělo. Již teď je nutné připravovat další změny na jaro 2025. Dávám proto k diskuzi několik návrhů.

Silvie Friedmannová: Fakulta VŠE ruší písemné bakalářské práce. Kvůli AI ztrácejí smysl, říká děkan

Studenti Podnikohospodářské fakulty VŠE, kteří nastoupí v příštím akademickém roce, už nebudou muset psát závěrečné bakalářské práce. Podle děkana Jiřího Hnilici přestaly být užitečné, když je za studenty dokáže napsat generativní umělá inteligence.

Lukáš Matoška: Školství je vládní prioritou jen napůl, nezbývají na něj peníze, říká ekonom a poradce premiéra Münich

Vláda má podle názoru ekonoma Daniela Münicha „podseknuté“ příjmy státního rozpočtu a konsolidační balíček tento problém zcela neřeší. „Dokud vláda nenajde odvahu zvýšit daně, což nenajde, budou nám dál chybět peníze i na školství,“ řekl ve vysílání Českého rozhlasu Plus ředitel akademického think tanku IDEA při centru CERGE a poradce premiéra. Vývoj financování školství ale podle něj není důvodem pro stávku.

Třetina lidí hodnotí kvalitu vzdělávání v ČR jako dobrou, třetina jako špatnou

Kvalita vzdělávacího systému v Česku je podle třetiny obyvatel dobrá, třetina ji hodnotí jako špatnou a třetina nemá jasný názor. Nejméně prostoru je podle veřejnosti ve školních osnovách věnováno podpoře kritického myšlení, zvídavosti a rozvoji všeobecných dovedností, naopak nejlépe je na tom výuka základních dovedností. 

Martin Fendrych: Stávka škol? Takové pěkné, české politické peklo. Fiala to schytává za své předchůdce

Dvě zcela odlišné, zdánlivě protichůdné věci jsou dnes jasné: vláda musí šetřit, ale taky musí masivně investovat do obrany České republiky. Bez svobody nebude ani kvalitní školství.

David Klimeš: Jak zničit školství snadno a rychle

Jedno z velkých témat voleb 2021 byla podpora školství a vzdělanosti. O dva roky později je z toho jen jedna velká deziluze.

Stávka jako vzkaz: Vládě chybí hodnoty. Neposlouchat veřejnost se nevyplácí, míní expertka

Matěj Skalický mluví ve podcastu Vinohradská 12 s Denisou Hejlovou, vedoucí Centra pro strategické komunikaci Univerzity Karlovy. 

Kateřina Ebrlová: České školství? Slušná muzika za málo peněz, jenomže nehraje pro všechny stejně, říká odborník

Odbory vyhlásily na pondělí celodenní stávku škol. Půjde podle nich o největší takovou akci ve školství po roce 1990. Kritizují, že se ministru Mikuláši Bekovi (STAN) nepodařilo dojednat více peněz na financování vzdělávacího systému. Ten se proti požadavkům odborů vymezil, podle něj jsou nejasné. „Pro odbory je to úplně nová situace,“ vysvětluje v rozhovoru Karel Gargulák, výzkumník organizace PAQ Research a odborný poradce ministra školství.

Daniela Krásenská: O tyto „děti“ se stát už příliš nestará. Ujali se jich vysokoškoláci

Mladí lidé opouštějící dětské domovy a vysokoškoláci. Dvě skupiny, jejichž světy se často míjejí, vzájemně si ale mohou předat mnoho. V Brně pro ně vznikl projekt sdíleného bydlení, který pomáhá oběma stranám.

Jak souvisí délka školní docházky s výsledky vzdělávání? EDUin přináší graf s přehledem evropských zemí

V Česku se v posledních měsících řeší téma délky školní docházky. Ministr školství Mikuláš Bek mluví o tom, že by měla být delší, například by měla zahrnovat i první dva roky na střední škole. Zároveň se objevují i opačné názory, podle kterých by měla být povinná školní docházka zkrácena o jeden rok.

Petr Holub: 130 procent nestačí. Skrytý důvod učitelské stávky. Analýza

Od června platí zákon, podle kterého mají učitelé nárok na 130 procent průměrného platu. Splněný sen je paradoxně stal důvodem, proč jdou koncem listopadu stávkovat.

Nízké platy a odchody mladých učitelů sužují české školství, chybět budou tisíce pedagogů

O učitele bude v Česku nouze. Nynější nedostatek vyučujících se podle odhadů bude nadále prohlubovat, v blízké budoucnosti může chybět až deset tisíc pedagogů. Přestože se platy učitelů v posledních letech zvýšily, stále zaostávají za ostatními pracovníky s vysokoškolským titulem.

Martin Biben: Místo filozofů praktiky. V Karlových Varech vznikne polytechnika, má nakopnout místní průmysl

Karlovy Vary jsou posledním krajským městem v zemi, kde nesídlí žádná univerzita. Brzy by se to ale mělo změnit. Ve vyhlášených českých lázních má podle plánů ministerstva školství a kraje vzniknout vysoká škola do dvou let, z tuzemské tradice takzvaných kamenných univerzit s řadou fakult se ale bude značně vymykat.

Máme příliš mnoho vysokoškoláků?

Nová studie Máme příliš mnoho vysokoškoláků? Co lze vyčíst z celoživotních mzdových profilů srovnává celoživotní mzdové profily vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců různých generací a snaží se tak odpovědět na otázku, zda je současný český pracovní trh již vysokoškoláky přesycen. Vyplatí se veřejná podpora dalšího zvyšování podílu vysokoškolsky vzdělaných mladších generací v ČR?

Dětský knižní klub Grada do škol

Čím se můžeme pochlubit?

Daniel J. Siegel, Tina Payne Brusin: Rozvíjejte naplno mozek svého dítěte

Slavný neuropsychiatr a odbornice na výchovu předkládají knihu o tom, jak mohou moderní poznatky o fungování mozku pomoci při výchově dětí.

Aneta Gáborová: Jak se efektivně učit? Zapomínání je normální a čtení pořád dokola nepomáhá, říká učitelka

„Proč se neučíš? Běž se učit!” Jako byste se slyšeli, že? Tohle magické zaklínadlo se poměrně často nese leckterými českými domácnostmi. Jenže hodně dlouho se učit ještě neznamená hodně se toho naučit. Co má dítě sedící nad vyjmenovanými slovy nebo příklady na čtvrtletku z matematiky konkrétně udělat, aby mu znalosti v hlavě zůstaly, ideálně co nejdéle?

Markéta Hronová: Mladí Češi jsou na tom s angličtinou čím dál hůř. V mezinárodním žebříčku už je předběhli i Slováci

Zatímco odborné znalosti angličtiny u zaměstnanců se zlepšují, mladí lidé mezi 18 a 20 lety se v angličtině dlouhodobě zhoršují. Ukázal to mezinárodní žebříček vzdělávací organizace EF Education First. Češi si podle výsledků testů angličtiny u 2,2 milionu nerodilých mluvčích od loňska pohoršili o tři příčky a skončili na 26. pozici ze 113 zemí. Nejlepší angličtinu mají i letos po několikáté za sebou Nizozemci. Na 18. příčku se vyhoupli Slováci. Ve srovnání regionů pak jižní Morava porazila Prahu.

Markéta Hronová: Zrušíme druhý cizí jazyk, omezíme volitelné předměty. Škrty jsou likvidační, varují střední školy

Škrty kvůli úsporám v rozpočtu mohou výrazně zhoršit výuku. Podle návrhu ministerstva školství přijde řada škol o učitele, někde by museli propustit pět i více pedagogů. Ředitelé změny ve financování považují za likvidační. Pokud návrh vláda schválí, omezí se nabídka volitelných předmětů, kterými se školy a zejména gymnázia profilovaly, někde přijdou o laboratorní cvičení nebo o možnost učit se druhý cizí jazyk. Změny mají platit už od ledna příštího roku, pro školy by byly závazné od září.

Bohumila Čiháková: Psycholožka – Poslušné děti jen plní úkoly, v dospělosti jim pak chybí sebevědomí

Chcete, aby bylo vaše dítě závislé na autoritách? Slepě plnilo úkoly a příkazy jen proto, že za ně získá pochvalu a vděk? Co z takových dětí bude, velmi dobře vyjádřil už v 19. století francouzský ministr školství Jules Ferry který řekl: „Nadřazené rasy mají právo dohlížet na méněcenné rasy. Toto právo vyplývá z povinnosti civilizovat rasy méněcenné.“ Stačí za méněcenné rasy dosadit děti a máme tu autoritativní výchovu jak vyšitou a děti s trvale poškozeným sebevědomím, které šťastné nebudou, vysvětluje v rozhovoru psycholožka doktorka Jana Nováčková.

17. listopad: Obrat ve směřování našich dějin

Den 17. listopad tak již podruhé natrvalo vstoupil do našich dějin. Víte, proč se tento den slaví mezinárodní den studenstva? Připomeneme si události roku 1939 i si přiblížíme ekologické protesty, které se staly rozbuškou sametové revoluce.

Co je sebeřízené vzdělávání? (Self-Directed Education)

7. 11. 2023 jsem měla možnost zúčastnit se Fóra sebeřízeného vzdělávání a vyslechnout příběhy studentů. Bylo to zajímavé. Už jste tento termín někdy slyšeli? Třeba by vás to také zajímalo.

Anna Jadrná: Žádnou paniku, radí rodičům šéf asociace základních škol. O stávce musí být jasno nejméně tři dny předem

Česko čeká stávka na základních, středních a mateřských školách. Odbory ji vyhlásily na 27. listopadu. Ředitelé se nyní snaží zjistit, zda se do ní učitelé zapojí. Pokud ano, mohou některé školy zavřít. „Hlavně žádnou paniku,“ apeluje na rodiče šéf Asociace ředitelů základních škol Luboš Zajíc. V rozhovoru pro iRozhlas.cz ale zároveň přiznává, že k odvolání stávky zřejmě nedojde. Nejzazší termín, kdy mají mít ředitelé jasno, je tři dny předem.

Daniela Gaigg, Linda Sylaba: Máma v pohodě. Sebepéče pro hrdinky všedních dnů

Kniha je určená všem matkám-perfekcionistkám, které netuší, kde jsou jejich vlastní hranice, nebo se nacházejí těsně před vyhořením. Když se nám podaří přesunout v životě naplněném stresujícím snažením, aby naše dítě nestrádalo a byly naplněny všechny jeho potřeby, část pozornosti na sebe, mohou se začít dít malé zázraky.

Matěj Skalický: Přeplněné a exkluzivní. Státu se nedaří řešit problém školek systémově, kritizuje analytik

Místa ve školkách je málo a nedosáhne na ně každý. Stát si proto maluje, že by volná místa mohly najít obce v dětských skupinách. Je to systémové? Téma pro Karla Garguláka, analytika agentury PAQ Research a poradce ministra školství Mikuláše Beka (STAN).

Markéta Hronová: Co se stalo roku 1212 a jaké jsou věty vedlejší? Miliardář místo státu rozjel kampaň proti biflování

Podmětná, předmětná, přísudková, odříkává herečka Simona Babčáková druhy vedlejších vět. Ve videoklipu se snaží přesvědčit veřejnost, že biflování je zbytečné. Video je součástí kampaně Měníme osnovy, která propaguje změnu výuky ve školách. Nepřišel s ní však stát, ale nadace miliardáře Martina Vohánky. O reformě vzdělávání se mluví už roky. Ministerstvo školství plánovalo změny spustit v roce 2025, nedávno je ale o dva roky odložilo. Přesto odborníci „brzkou“ kampaň vítají. 

David Busta: Proč o úspěchu dětí tolik rozhoduje, ve kterém měsíci v roce se narodily

Učitelé i sportovní trenéři by měli brát podle výzkumníků ohled na děti, které přišly na svět ve smolných měsících. Právě datum narození má podle studií probíhajících už od 60. let minulého století vliv na to, jak úspěšné bude dítě ve škole, v práci nebo ve sportu.

Josef Mačí: Odklady školní docházky se zvrhly, stát zvažuje, že je zakáže všem

V Česku má odklad skoro čtvrtina dětí, nejvíce v Evropě. Ministerstvo školství chce kvůli tomu měnit legislativu, protože oddalování školní docházky nepomáhá dětem ani rozpočtu. Uvažuje se i o zákazu odkladů jako takových.

Jan Pokorný: Chudý region neznamená neúspěch ve škole. Záleží na podpoře, službách a školkách, ukazuje sociolog

Nová Mapa vzdělávání ukazuje, že i v chudých regionech Česka mohou být děti studijně úspěšné. Jenom na financích totiž nezáleží, upozorňuje v podcastu Život k nezaplacení sociolog Daniel Prokop z PAQ Research. „Záleží na tom, jestli mají v regionu dost školních psychologů, speciálních pedagogů a jak vysoká je účast ve školkách. I znevýhodněné děti, které brzy chodí do školky, mají menší neúspěšnost,“ zdůrazňuje.

Anna Brzybohatá: Ředitel musí mít na prvním místě děti, učitele a zaměstnance, budovy a administrativa jsou až po nich, říká k vedení škol místostarostka Hana Šišková

Praha 7 zřizuje šest základních a sedm mateřských škol. Vedení městské části pro ně nejen řeší rozpočet, ale jmenuje například i ředitele. Ten je podle místostarostky Hany Šiškové zásadní pro rozvoj a směřování školy. „Měl by být proto pro ředitele především důvěryhodným a čitelným partnerem a neměl by ho zkoušet nachytat nebo zaskočit,” vysvětluje v rozhovoru pro EDUin. Šišková o roli zřizovatele promluví také na konferenci Lepší škola, kde představí zkušenosti s podporou, spoluprací mezi vzdělávacím a sociálním odborem nebo nutnost péče o duševní zdraví dětí.

Tomáš Svoboda: Neudrží pozornost ani 15 minut. Češi pořád kupují knihy, ale už je neumí číst

Analýza. Poprvé v novodobé historii přečte průměrný Čech méně než 10 knih ročně. Knihy přitom lidé paradoxně kupují víc než dřív. Ale nečtou je. V éře internetu jen málokdo udrží pozornost 15 minut. Může to nahrávat dezinformacím. 

Anna Brzybohatá: Jsou oblasti, kde nejsou výsledky vzdělávání tak špatné, jak bychom čekali. Vezměme si z nich příklad, říká sociolog Daniel Prokop

Stát by měl zajišťovat férové hrací pole. Bylo by efektivnější, aby pod jednoho zřizovatele spadalo více škol, ale musíme zajistit, aby se tím nezvýšily nerovnosti. Stát by měl mít také na starosti řízení pedagogicko-psychologických poraden, jejichž praxe se drasticky liší, myslí si Prokop.