Blanka Pravdová: Školství v pasti věčných začátků. Nepotřebujeme reformy, ale dotažení rozdělané práce

Spory o zrušení devátých tříd zastiňují větší problémy školství – nedostatek expertů, neschopnost dotáhnout změny do praxe i propojit výchovu učitelů s už naplánovanými reformami a samozřejmě potřebu předvídatelného financování.

Josef Mačí: Ve vládě začala první bitva o inkluzi. Motoristé chtějí postupně škrtat

„Naši voliči očekávají zásadní reformu inkluze,“ hlásí před volbami Motoristé a hodlají změnu doručit. Na vládě tak pozastavili novelu týkající se inkluze, která přitom měla projít bez problému. Má být prý ambicióznější.

Markéta Hronová: Chytré využití AI ve výuce? Chatbot si s dětmi povídá o tom, jak se cítil šlechtic nebo učitel za první republiky

Co bylo pro německého šlechtice po vzniku první republiky horší – ztráta majetku, nebo ztráta úcty a postavení? I takhle se ptá speciálně vytvořený chatbot deváťačky Ester při hodině dějepisu. Ve čtyřčlenné skupince mají zjistit, jak se německému šlechtici žilo, co pro něj znamenal vznik republiky, jestli se mu dařilo hůř, nebo líp než za Rakouska-Uherska.

Ema Hubáčková: Bez učitele může být v Praze až 34 tisíc žáků, varuje iniciativa. Od politiků žádá tři závazky

Do pěti let bude v Praze chybět více než tisíc učitelů, bez kantora tudíž může být téměř 34 tisíc dětí, varuje v těchto týdnech iniciativa sedmi organizací působících ve školství a vzdělávání.

Markéta Hronová: Vysokou má dnes každý druhý a absolventi z „fildy“ končí v Mekáči aneb Pět mýtů o vysokoškolácích v Česku

Podle nejnovějších statistik OECD má Česko stále velmi podprůměrný počet vysokoškoláků, a to i mezi mladými lidmi. Navzdory přesvědčení mnohých, že univerzitní diplom má dnes „každý druhý“. Rektoři vysokých škol navíc varují, že po nástupu silných ročníků budou muset ještě více omezit počet přijímaných studentů, protože jim vláda nechce navýšit rozpočet.

Markéta Lankašová: Přijímačky na střední školy čekají změny. Plán má ale trhliny a dětem může i uškodit

Vláda chce předsunout přijímačkové testy před podávání přihlášek na střední školy. Nově by zkoušky mohly skládat všechny děti, nejen zájemci o maturitní obory. Ministr školství nyní návrh řeší s odborníky a zástupci škol. Změnu plánuje od roku 2029. Měnit by se mohl i počet přihlášek, školy se tomu ale brání. A není to jediný sporný bod.Markéta Lankašová: Přijímačky na střední školy čekají změny. Plán má ale trhliny a dětem může i uškodit

Úzkost z neúspěchu. Děti začínají odmítat sportovní soutěže

Psychická odolnost dětí klesá do té míry, že se raději vyhýbají sportovním soutěžím. Cítí na sebe při nich příliš velký tlak. Vychází to z informací sportovních klubů, podle kterých se to týká stále více dětí.

Sebejistí, ale nepřipravení: Na změny trhu práce se připravuje třetina Čechů, silně ohrožen se cítí jen každý šestý. Jejich digitální dovednosti tomu však příliš neodpovídají

Naprostá většina Čechů věří, že se dokáží přizpůsobit změnám na trhu práce, 72 % z nich navíc předpokládá, že si své pracovní uplatnění udrží i v budoucnu. Aktivně se však na proměny pracovního trhu připravuje jen 37 % lidí, ukázal průzkum Nadace České spořitelny a agentury Ipsos. 

Markéta Hronová: Lepší trénink mozku než čtení není, některé děti ale nezvládnou dekódovat ani jeden odstavec, říká expertka

Po zveřejnění největšího mezinárodního testování žáků je celý svět na nohou – děti ztrácejí schopnost číst. Úroveň čtenářské gramotnosti patnáctiletých žáků v testech PISA výrazně poklesla a odborníci vymýšlejí, co s tím. Podle lektorky a programové ředitelky projektu Pomáháme školám k úspěchu Hany Košťálové by řada učitelů měla přehodnotit, jakým způsobem s dětmi pracují. 

Dobří učitelé nemají jen známkovat. Kompetenční rámec popisuje, jak má vypadat zpětná vazba, která žáky skutečně posouvá

Dobří učitelé a učitelky nemají žáky jen známkovat, ale dávat jim srozumitelnou a konstruktivní zpětnou vazbu a učit je hodnotit vlastní pokrok.

Viktor Liška: Pojďme odbřemenit ty, kdo mají především vzdělávat

Školy dnes čelí výzvám, jejichž řešení stále častěji přesahuje možnosti jednotlivých ředitelů i zřizovatelů. Klesající demografická křivka přitom mnohé z nich dále prohlubuje. Odpověď na otázku „co s tím“ aktivně hledají obce, ředitelé i tvůrci návrhu Efektivní správy škol prostřednictvím společenstva obcí. Jedním z nich je Viktor Liška, bývalý učitel, starosta Ratměřic a předseda Společenství obcí Voticka, kde již desátým rokem spolupracuje na tvorbě Místního akčního plánu rozvoje vzdělávání.

Vojtěch Wolf: Děti už nevyrůstají s internetem, ale s umělou inteligencí. Co to udělá s jejich vztahy, kritickým myšlením a psychikou?

Pro dnešní děti se hranice mezi online a offline světem stírá. „Jsou v jednom propojeném prostoru,“ říká psychoterapeutka Tereza Komárková. Popisuje, proč lidé hledají oporu u chatbotů, jak se mění role rodičů a proč bude v době AI důležitější než kdy dřív schopnost kriticky myslet. Závislost na umělé inteligenci není dosud popsaná a prozkoumaná, proto nevíme, kde je hranice, kdy do ní člověk již padá.

Barbora Sochorová: Nejde o žádné „sněhové vločky“, upozorňují odborníci na problémy mladé generace

Psychické zdraví českých dětí se zhoršuje. Přibývá jejich hospitalizací na psychiatrických odděleních a bohužel se zvyšuje i počet případů, kdy si děti sáhnou na život. Co za tím hledat? A bude pro zvrácení negativního trendu stačit zakázat sociální sítě a mobily na školách a navýšit počet dětských psychologů a psychiatrů v praxi?

Markéta Hronová: Nadaní žáci jsou priorita, říká ministerstvo. Realita? Na klíčové soutěže hledající talenty se nenajde ani pár tisíc

Ministerstvo školství mluví o tom, jak podporuje nadání a talent, ale pořadatelé vědeckých olympiád současnou situaci popisují spíše jako házení klacků pod nohy. Čeští žáci jsou přitom v těchto soutěžích úspěšní. Vozí ze světa zlaté medaile, ale pak nedosáhnou ani na podporu na workshop, který je má na náročnou mezinárodní soutěž připravit. Problém je zejména v tom, že podmínky získání dotace se neustále mění, zveřejňují se pozdě a jsou nepředvídatelné, uvádí pořadatelé.

Markéta Hronová: Co mají děti vlastně umět? O podobu nové výuky se přou dva týmy, rozhodne ministr Plaga

Spor mezi světovými odborníky na pedagogiku o tom, zda se ve výuce zaměřovat více na znalosti, nebo na kompetence, se nyní přenáší i do Česka. A experti, kteří připravují reformu vzdělávání, se zatím na vzorových školních vzdělávacích programech pro učitele neshodli. Národní pedagogický institut (NPI) už více než dva roky pracuje na verzi, která je spíše volnější a zaměřuje se zejména na kompetence, například na komunikaci v týmu a podobně.

Martin Kříž: V přírodovědné, matematické i čtenářské gramotnosti se dlouhodobě zhoršujeme. Českým žákům chybí především zvídavost, vytrvalost a víra ve schopnost měnit svět kolem sebe

Pro ty, kteří raději čtou souvislé texty, přinášíme komentář z analýzy mezinárodního šetření PISA 2025 uveřejněného Get The Point 14. 9. 2026 (samozřejmě s doprovodnými grafy, link naleznete níže).

Josef Mačí: Přestáváme umět číst. Odbornice popisuje, co je potřeba změnit

Vzdělaná společnost musí rozumět psanému textu. V téhle schopnosti se ale Česko propadá. I když se můžeme uklidňovat, že spolu s námi také celý svět. Co s tím, popisuje v rozhovoru Hana Košťálová, odbornice na rozvoj čtenářství.

Markéta Hronová: Lifehack pro úspěch školáků? Žádné elitářství a důraz na jednu konkrétní vlastnost, ukazuje příklad premiantského Estonska

Estonsko patří dlouhodobě k evropské špičce ve vzdělávání. A nové výsledky mezinárodního testování PISA úspěch jeho žáků znovu potvrdily. V přírodních vědách a v matematice se umístili nejlépe z celé Evropy, ve čtení byli druzí hned za Irskem. Země se tak dostává před dříve opěvované Finsko, kterým se ale svým přístupem hodně inspirovala. Estonský úspěch nelze vysvětlit jednou velkou školskou reformou, tamní úřady spíše dlouhodobě budují systém, který průběžně upravují v reakci na nové poznatky a okolnosti.

České děti přestávají rozumět psanému textu. Dramaticky ubylo i nejlepších čtenářů

Českým patnáctiletým žákům se zhoršují čtenářské dovednosti a problém se netýká jen nejslabších. Podle nejnovějšího šetření PISA (Programme for International Student Assessment) výrazně přibylo dětí, které nedosahují ani základní úrovně čtenářské gramotnosti, zároveň však citelně ubylo těch nejlepších. Analýza testových odpovědí navíc naznačuje, že žákům dělá stále větší problém soustředěné čtení delších a náročnějších textů. V Česku se dlouhodobě mluví o problému, že školství nedokáže pracovat jak s žáky, kteří dosahují nejnižších výsledků, tak ani s těmi talentovanými.

Pět let svobodné školy: jaké výsledky demokracie a sebeřízeného vzdělávání vidí výzkumníci v experimentální základní škole?

Soukromá základní škola svobodného demokratického vzdělávání v Košicích („Svobodná škola“) si v těchto dnech připomíná pět let od svého otevření. Jako jediná škola na Slovensku v praxi experimentálně ověřuje model svobodného demokratického vzdělávání se sebeřízeným učením.

3.–7. 11. 2026 Týden humánní pedagogiky

Učit srdcem. Humánní pedagogika Paata Amonashvili v Česku. Přednášky, debaty, semináře, online kulatý stůl. 

Pavel Kasík: AI ve školách až zázračně pomáhá. Dopad na výsledky žáků je tragický

Nástup AI do škol probíhá živelně. Učitelé i studenti se stávají pokusnými králíky. A výsledky experimentů ukazují, že chatboti umí ve škole ochotně pomoci skoro se vším. Což je problém, pokud nám na vzdělání záleží.

Babiš se nevídaně ostře pustil do Plagy: „Mohl by vysvětlit občanům, proč dáváme 20 miliard na soukromé školy“

Mezi ministrem školství Robertem Plagou (za ANO) a premiérem Andrejem Babišem (ANO) panuje napětí kvůli návrhu rozpočtu na příští rok. Premiér se do ministra nebývale ostře pustil i před kamerami na tiskové konferenci po jednání vlády. Spor mimo jiné panuje kvůli třem miliardám korun, které podle Plagy v návrhu chybějí na financování nestátních, tedy soukromých a církevních škol.

Čeští žáci se zhoršili v matematice i čtení, mezinárodně byli nad průměrem

Ministr školství Robert Plaga představil výsledky mezinárodního testování středoškoláků za rok 2025. Čeští žáci se zhoršili v matematice i čtení. Nadprůměrně se jim ale dařilo při řešení úloh v digitálním prostředí.

Marie Kuželová: Babiš školství nerozumí, říká předseda Učitelské platformy Kaderka

Sliby vlády o prioritě vzdělávání berou v rámci rozpočtu za své a učitelé podle předsedy organizace Učitelská platforma Michala Kaderky nemají moc důvodů věřit, že si v budoucnu skutečně polepší. V rozhovoru pro Novinky varuje, že lidé ve školách ztrácejí důvěru ve vedení resortu, a volá po odborné debatě místo výkřiků na sociálních sítích. Na vzdělávání by se podle něj politici neměli dívat optikou finančních úspor, jako to nedávno předvedl premiér Andrej Babiš (ANO).

Marie Starostová, Kateřina Vrbatová: ANKETA – Největší problém českého školství? Nikdo ho neřídí. Odborníci zmiňují i neustálé změny a málo peněz

Málo peněz, nekoncepčnost a nerovná kvalita jednotlivých škol. To jsou podle deseti expertů, které web iRozhlas.cz oslovil ve velké anketě, některé z největších problémů českého školství. Odborníci se ve většině shodnou na tom, že školství neprospívá například to, že se neustále mění pravidla a požadavky ze strany státu.

Pedagog: Učitel formuje děti vším, co dělá. Čím více je lidí s dobrým charakterem, tím lépe se žije

Škola by neměla být pouze místem pro předávání znalostí, ale v duchu myšlenek Jana Amose Komenského také dílnou lidskosti. Výchova charakteru ovšem není otázkou jedné hodiny nebo vyučujícího – prostupuje celým pedagogickým procesem. „Je zřetelné, že čím více je ve společnosti lidí s dobrým charakterem, ať už je to váš soused, lékař nebo premiér, tím lépe se žije,“ říká v Leonardu Plus komeniolog Jan Hábl z Pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové.

Ondřej Šteffl: Černé labutě vzdělávání. Školství je jako loď, kterou musíme přestavět během plavby

Systém veřejného školství – hlavní poskytovatel a záruka vzdělávání – je v krizi, která se prohlubuje. A to nejen u nás. Prvotní příčiny krize ale nejsou v závadách uvnitř systému. Jsou důsledkem prudkého vývoje, ke kterému dochází mimo školství. Něco se změnilo – ve světě, ve společnosti. Školský systém bohužel na změny nezvládá reagovat, neumí to, nikdy nemusel a často ani nemůže. A to vytváří a prohlubuje problémy uvnitř školského systému, uvnitř škol, uvnitř tříd, ba i v duších učitelů, žáků i rodičů.

Jan Vöröš Mušuta: Rozpočet pod 300 miliard není přidáním do školství. Je to jen další škrt

Ministr školství Robert Plaga po jednání s ministryní financí Alenou Schillerovou oznámil, že rozpočet ministerstva školství pro příští rok „velmi významně přiblíží“ 300 miliardám korun. Na první pohled to zní jako dobrá zpráva. Letos ministerstvo hospodaří s přibližně 284 miliardami, takže se opravdu bavíme o více penězích než letos.

Markéta Hronová: Rozpočet školství bude nakonec nižší, než se předpokládalo. Délka letních prázdnin se měnit nebude, říká Plaga

Po prvních jednáních s ministryní financí Alenou Schillerovou (ANO) uváděl ministr školství Robert Plaga (ANO), že školský rozpočet bude směřovat k 300 miliardám korun. To se ale nakonec nejspíš nepodaří. V rozhovoru s HN vysvětluje, že za to mohou snížené dotace z evropských fondů. Na klíčové výdaje, včetně vysokých škol, ale prý v této fázi vyjednávání peníze přislíbené má. Hovoří také o změnách, které provedl v návrhu vysokoškolského zákona, nebo o tom, jak bude nově probíhat výuka angličtiny a druhého cizího jazyka.

Světlana Witowská: Místo délky prázdnin raději řešme, jak posouvat děti navzdory jejich sociálnímu zázemí, radí pedagog Pražák

Až se všechny děti budou učit naplno a s radostí, tak můžeme řešit nedůležité věci, jako je délka prázdnin, říká pro Český rozhlas Plus pedagog a popularizátor učitelství Daniel Pražák. Důležitým tématem je podle něj schopnost posouvat děti navzdory jejich sociálnímu zázemí. „Když vaši rodiče budou mít jen základku, tak je dnes prakticky jisté (i když výjimky samozřejmě jsou), že vy budete mít taky jenom základku,” upozorňuje.

Co nás čeká ve školním roce 2026/27?

Ve školním roce 2026/2027 se začíná do praxe promítat hned několik připravovaných legislativních změn. Odkladová novela mění složení prvních tříd, indexové financování poprvé rozděluje peníze pro školy se sociálně znevýhodněnými žáky a komunální volby v říjnu rozhodnou o tom, kdo bude v příštích čtyřech letech řídit většinu mateřských a základních škol. V září přijdou také výsledky mezinárodního šetření PISA, na podzim Česko bude muset před Radou Evropy obhajovat kroky proti segregaci romských dětí ve vzdělávání. Zároveň pokračují přípravy na výuku podle revidovaného kurikula. Přinášíme ucelený přehled toho nejdůležitějšího, co nás ve školství čeká.

Veronika Hlaváčová: Školák je na tom najednou stejně jako ostatní. Počítače z druhé ruky míří i k dětem sólo rodičů

Charitativní projekt Počítače dětem vznikl během covidového období, kdy některým školákům chyběla technika při výuce na dálku. I kvůli pokračujícímu zájmu ale iniciativa vybírá od firem a jednotlivců vyřazené notebooky dál. Jak zaznívá v seriálu Radiožurnálu Jeden rodič na všechno, největší zájem přichází v září.

Matyáš Zrno: Máte doma knihovnu? Vaše dítě má vyhráno, tvrdí vědci. Prozradili ideální počet knih

Máte doma velkou knihovnu? Pak má vaše dítě vyhráno! Je to už více než patnáct let od vydání přelomové studie, podle které je fyzická přítomnost knih od narození dítěte stejně důležitá (nebo i důležitější) než vaše vzdělání nebo příjmy. Ideální počet knih? Rovných pět set kousků!

Patricie Martinů: Méně dětí, více odpovědnosti. Zřizovatelé škol budou čelit dokonalé bouři

Počty narozených dětí klesají na historická minima, omezení odkladů povinné školní docházky prohlubuje tlak na mateřské i základní školy, financování nepedagogické práce se přesunulo na obce a zákonný limit minimální velikosti školy nutí zřizovatele ke slučování. Ať už obce řeší přebytek kapacit, nebo jejich nedostatek, jedno je jisté: nečinnost není řešení. Jenže ta nejsou jednoduchá a ovlivní život komunity na dlouhá desetiletí.

Jan Žižka: Jeho AI modely používají miliony lidí. ‚Umělá inteligence je i prospěšná,‘ říká Maty ze Stanfordu

„AI nám může pomoci dosáhnout pokroku v různých vědeckých disciplínách. Má ale i svá rizika. Dnes se snažíme zjistit, co je fake. V budoucnu se budeme snažit rozlišit, co je realita. Věda je důkazem, že lidé z odlišných kultur a různých politických přesvědčení mohou spolupracovat,“ říká pro Bedny Radia Wave mladý vědec ze Stanfordu Matyáš Boháček, jehož modely používají lidé po celém světě – ať už k detekci deepfaků či překladu znakového jazyka.

Hynek Trojánek: Děti budou méně online. Zbývá dořešit poslední detail: co budou dělat?

Diskuze o smartphonech a sociálních sítích se nutně mění v diskuzi o fyzickém veřejném prostoru. Existuje ještě? A proč nechceme, aby v něm byly děti?

7 z 10 Čechů a Češek se ve své současné práci nerozvíjí. Vzdělávání jim komplikuje únava i nedostatek času, letní měsíce mohou být prvním krokem ke změně

Jen 29 % Čechů a Češek vnímá své zaměstnání jako příležitost učit se novým věcem. Cestu k dalšímu vzdělávání jim nejčastěji komplikuje nedostatek času a únava spojená s vysokým pracovním vytížením. Tyto bariéry mohou být jedním z důvodů, proč se řada lidí svému dalšímu rozvoji nevěnuje tak, jak by si přála, ukazuje aktuální průzkum Nadace České spořitelny a agentury Ipsos.

Zuzana Růžičková: Jak velkou částku navíc potřebuje ministr Plaga na financování slibů školám a učitelům

Plaga chce pro školství desítky miliard navíc. Není divu: vládní sliby něco stojí. Odborníci účet odhadují na 17 až 50 miliard korun. Kolik z předvolebních a programových závazků je vláda ochotná skutečně zaplatit, zjistíme už v následujících dnech.

SYRI: Psychologický kapitál chrání učitele před vyhořením, ukázala nová studie

Riziko učitelského vyhoření výrazně klesá s vyšší úrovní psychologického kapitálu. Naopak nadměrné pracovní zatížení se přelévá do rodinného života vyučujících a riziko vyhoření zvyšuje. Účinná prevence vyhoření musí kombinovat rozvoj psychologických dovedností pedagogů se systémovými změnami ve školách. 

Náš mozek se mění s každou přečtenou stránkou

Co se děje v našem mozku, když pravidelně čteme? Nejde jen o bohatší slovní zásobu. Čtení je nenahraditelné. Díky němu snadno porozumíme složitějším informacím, zlepší se nám schopnost soustředění, kritického myšlení i empatie. Měli bychom také pravidelně psát

Daniela Kučerová: Kvůli AI zpátky k papíru a tužce. Školy mění způsob zkoušení

Umělá inteligence dál urychluje obrat, který už v části evropských škol začal – návrat k ústnímu přezkušování, kontrolovanému psaní, tištěným učebnicím a staré metodě „tužka a papír“.

Markéta Lankašová: Neumíme změřit, jestli je žák dobrý. Školy nemají zpětnou vazbu, říká Daniel Prokop

O změnách, které se ve školství zavádějí, neumíme v Česku dost dobře říct, jestli mají dopad a tedy smysl. Státu totiž chybějí nástroje, jak to změřit a posoudit. Výzkumná organizace PAQ Research přišla s návodem, jak řízení vzdělávání zlepšit.

Josef Dyntr: Žáci zvládají matematiku, v chemii tápou, ukazuje výzkum. Princip je přitom stejný

Žák může bezchybně počítat při hodinách matematiky, přesto může pohořet při výpočtech v chemii. Problém totiž nemusí spočívat jen v samotném počítání, ale v tom, že žáci nepoznají v jiném zadání stejný princip, který již znají. 

Zuzana Hronová: Zrušíme rušení přípravných tříd. Jak v Pyšné princezně, žasnou učitelé

Školy začaly rušit přípravné třídy, protože měly od roku 2029 skončit. A již pro tento školní rok se výrazně zpřísnily odklady školní docházky. Teď ale ministr Plaga oznámil, že je zachová. Pedagogové varují před chaosem a postrádají koncepci.

Kristýna Matějková: Žebříček, který „shodil“ vysoké školy: hodnocení platí, univerzity se špatnými výsledky neuspěly

Letošní národní hodnocení vysokých škol ministerstva školství vyvolalo u části univerzit vlnu nespokojenosti. To, jakou jim mezinárodní komise vždy jednou za pět let přidělí v žebříčku známku, má totiž vliv na jejich prestiž i výši státních příspěvků. Osm z nich se proti nejnovějším závěrům hodnotitelů odvolalo a některé upozorňují na zásadní mezery v metodice, ministerstvo si ale za závěrem stojí.

Markéta Hronová: Děti čtou nejvíce do devíti let, pak klesá radost ze čtení. Jak je u literatury udržet plus 12 tipů na knihy pro teenagery

Domácí i zahraniční průzkumy z poslední doby upozorňují na fakt, že děti v předškolním a mladším školním věku čtou docela dost – rodiče se na to soustřeďují a skvělá je i nabídka knih. S nástupem puberty ale přichází problém.

Eduard Štorch: Dětská farma

Autor, známý především jako spisovatel, který proslul svými povídkami a romány situovanými nejčastěji do období doby kamenné a doby bronzové, v této knize popisuje svůj inovativní vzdělávací experiment na Libeňském ostrově zaměřený na venkovní výuku a praktickou činnost. Archiv Přírodní školy ve spolupráci s organizací Otevřeno zpřístupnil tuto vzácnou publikaci, která původně vyšla v roce 1929, v moderních elektronických formátech, aby oživil Štorchovy nadčasové myšlenky o reformě školství.

Josef Mačí: Méně zájemců o dříve žádané střední školy. Může za tím být umělá inteligence

Během tří let poklesl počet zájemců o IT obory o čtvrtinu. Naopak častěji žáci volí třeba všeobecnější obory lyceí. Jedním z důvodů by podle odborníků mohl být i nástup umělé inteligence.

Adéla Karásková Skoupá: Nejde jen „ušmiknout“ devátý ročník. Mělo by to obří negativní důsledky, varuje sociolog před návrhem SPD

Vládní hnutí SPD navrhuje zrušení devátých tříd základních škol od roku 2029. Diskuzi o tom připustil i premiér, ministr školství záměr odmítá. V rozhovoru jej rozebírá sociolog Daniel Prokop z organizace PAQ Research.

Pavel Mentlík: Devátá třída (první část): Kolik let má mít základní škola

Česká debata o podobě základního vzdělávání se aktuálně redukuje na otázku, kolik let má trvat základní škola. Výzkum z několika oblastí ale ukazuje, že vzdělávání dětí bychom neměli omezovat na pouhé počty. Pro kvalitu školství je zásadní, jak dlouho (a jak) se všechny děti učí společně, než se rozdělí do různých typů škol. Delší společné vzdělávání, které je pro všechny přiměřeně náročné a současně přizpůsobené žákovským potřebám, je jedním z charakteristických znaků úspěšných systémů, které spojují dobré výsledky vzdělávání s větší spravedlností i pro děti z nepříznivých podmínek. Takové vzdělávací systémy jsou příslibem budoucí prosperity státu i pozitivního rozvoje celé společnosti.

Markéta Hronová: Jak pozvednout české školy? Máme recept a není to ani tak drahé, hodnotí pětiletý projekt šéf nadačního fondu

lNadační fond Eduzměna pod vedením expertů na vzdělávání vyzkoušel na Kutnohorsku, co by mohlo pomoci zvednout kvalitu škol v celém Česku. Teď po pěti letech už jeho zástupci vědí, co funguje. Na základě svých zkušeností představili osvědčené postupy a rozšiřují je do dalších regionů.

Jan Beránek: Nejdou vašim potomkům počty? Pomoci může doučování pod dohledem umělé inteligence

Český start-up Learniva nabízí digitální platformu pro jednodušší zvládnutí matematiky. Tento předmět vyšel z projektu Minisčítání Českého statistického úřadu jako největší školní strašák – takto ho označila zhruba pětina žáků. Novinka na trhu výukových pomůcek přináší možnost ukázat žákům nebo rodičům chybu při řešení úlohy, pokud výsledek nevyšel správně.

Josef Mačí: Babiš vrací do hry zrušení deváté třídy

Osm tříd základní školy stačí, říká předseda vlády Andrej Babiš k návrhu, že by se v Česku zrušil devátý ročník. Krok podporuje SPD i Motoristé, proti je ministr školství Robert Plaga. Odborníci jsou skeptičtí.

David Klimeš: Rodiče selhávají. Plošný zákaz mobilů a sociálních sítí ale není řešením

Po zákazech mobilů ve školách může přijít i plošný zákaz sociálních sítí pro děti. To by ovšem nejspíš nešlo zařídit jinak než modelem „Velký bratr tě sleduje“.

22. 10. 2026 Konference Úspěch pro každého žáka 2026 Rozvíjíme. Vzděláváme. Propojujeme

Nové kurikulum je příležitost jak změnit výuku ve školách k lepšímu. Dokážeme ji využít? Konference Úspěch pro každého žáka 2026 Rozvíjíme. Vzděláváme. Propojujeme otevře diskusi o tom, jak to udělat, aby nové kurikulum nezůstalo jen na papíře. Uskuteční se 22. října 2026 v Praze.

Markéta Hronová: Kdo povede úřad, který určuje směr výuky v Česku? Přihlásilo se rekordní množství zájemců, komise už vybrala favoritku

Příležitost o reformě vzdělávání nejen mluvit, ale reálně na ní pracovat. Tak ministerstvo školství lákalo zájemce na post ředitele Národního pedagogického institutu (NPI). Právě ten řídí třeba reformu rámcových vzdělávacích programů (osnov), které určují, jak má vypadat výuka. A zřejmě to zabralo. Přihlásilo se rekordní množství kandidátů – hovoří se zhruba o třicítce přihlášek. Komise ve čtvrtek vybrala osm nejlepších. Vyhrála žena, která už teď vede v NPI jeden z týmů. Kdo nakonec v čele úřadu usedne, rozhodne ministr školství.

Jak být rodičem v digitální době

Naše děti dnes vyrůstají v prostředí, kde je digitální svět stejně samozřejmý jako ten skutečný. Sociální sítě, hry, videa i online komunikace jsou běžnou součástí jejich dne. Spolu s příležitostmi však přicházejí i rizika, která mohou ovlivnit jejich psychiku, vztahy a bezpečí.

Angličtina od 1. ročníku dobrovolně. Je to dlouhodobé, nebo dočasné řešení?

Před měsícem ministr školství Robert Plaga rozhodl o zrušení plánované povinné výuky anglického jazyka od 1. ročníku základních škol a povinné výuky druhého cizího jazyka od 7. ročníku. EDUin se k tématu výuky cizích jazyků na základních školách s odstupem vrací. Upozorňuje na nejasný dlouhodobý cíl státu v oblasti jazykového vzdělávání i na to, že kvalitní výuka cizích jazyků nemá být dostupná jen ve větších městech a žákům z lépe zaopatřených rodin.

Markéta Hronová: Zavíráme, nejsou děti. Jak vylidňování venkova „zabíjí“ místní školy a jak se na to mají obce připravit

Až do 1. září nebude jisté, zda se letos v Deštném v Orlických horách otevře druhý stupeň základní školy, nebo ne. Kvůli malému počtu dětí ho tam chtějí uzavřít o rok později, ale reálně je možné, že deset oficiálně zapsaných žáků z druhého stupně po prázdninách nepřijde a raději zvolí přestup na jinou školu už letos. Pokud zůstanou lavice prázdné, bude nutné vyšší třídy zavřít rovnou.

Miloš Čermák: Norové přitvrzují. Po mobilech u dětí dostala stopku i AI

Norsko nechrání děti před nebezpečnou hračkou. Chrání to, co bude v éře AI skutečně vzácné – schopnost fungovat bez ní. Říká dětem: Na začátku je dřina a otrava, ale je potřeba tím projít.

Daniel Münich: Více peněz do školství na dluh? Ano, pokud projde reformou

Voliči by snáze přijali navýšení výdajů na školství na účet vyšších rozpočtových deficitů, když uvidí, že dodatečné peníze nepůjdou jen do vyšších platů, ale také do systémových změn.

Ondřej Šteffl: Učíme děti dovednosti pro minulá století. Dnes by se jim hodilo více práce s emocemi nebo umění rozpoznávat nesmysly

Povinný druhý cizí jazyk, angličtina od první třídy, pravěk, planimetrie, elektromagnetická indukce, členovci, větný rozbor, oxidačně-redukční rovnice… Všechno může být užitečné, dokonce i láčkovci a lumírovci. Všechno se ovšem do školy nevejde.

Markéta Hronová: Sliby o vyšších platech učitelů politici díky triku nikdy nemuseli dodržet. Splní teď Babiš avizovaných 75 tisíc měsíčně?

Když politici dají nějaký slib, a dokonce ho propíšou do zákona, stejně to ještě nemusí znamenat, že ho splní. Už minulá vláda Andreje Babiše (ANO) učitelům slíbila, že se jejich platy dostanou na 130 procent průměrné mzdy. Tento závazek pak dala následující vláda Petra Fialy dokonce do zákona – ale tak „fikaně“, že se ho stejně nikdy nepodařilo naplnit.

Zástupci organizací zabývajících se vzděláváním: Školství potřebuje v roce 2027 v rozpočtu minimálně 334 miliard korun. Sledujeme čtyři ukazatele o výdajích na něj

Zástupci tří organizací, které se zabývají oblastí vzděláváním – EDUin, IDEA při CERGE-EI a PAQ Research – na dnešním setkání s novináři podrobněji představili a okomentovali návrhy z nedávné společné výzvy 25 organizací adresované předsedovi vlády A. Babišovi a ministryni financí A. Schillerové. Ta uvádí, že pokud má český stát dodržet všechny své závazky ve vzdělávání a přiblížit se v podílu výdajů ze státního rozpočtu na vzdělávání na průměr ostatních zemí OECD, měly by být výdaje ministerstva školství pro příští rok minimálně ve výši 334 miliard korun.

Josef Mačí: A co vysvědčení vůbec nedávat? Známky stejně nejsou objektivní

Kolem vysvědčení se stále točí školní svět. Přitom se ukazuje, že může pomoct, když se známky úplně vynechají. Alespoň na začátku školních let. Naopak by se školám nemuselo líbit, kdyby je hodnotili žáci, jak ukazují data.

 

Sebejistí, ale nepřipravení: Na změny trhu práce se připravuje třetina Čechů, silně ohrožen se cítí jen každý šestý. Jejich digitální dovednosti tomu však příliš neodpovídají.

Naprostá většina Čechů věří, že se dokáží přizpůsobit změnám na trhu práce, 72 % z nich navíc předpokládá, že si své pracovní uplatnění udrží i v budoucnu. Aktivně se však na proměny pracovního trhu připravuje jen 37 % lidí, ukázal průzkum Nadace České spořitelny a agentury Ipsos.

Markéta Hronová: Studenti na rande s vědci. Výzkum není jen pro šprty, ale školy k němu nenabízejí cestu, ukázala akce Neuronu

Mladé lidi láká dělat vědu, ale nevědí, kde začít a jaké mají možnosti. Ukázalo to v Česku unikátní setkání zapálených studentů středních i vysokých škol s vědci, které zorganizovala Nadace Neuron. Její kvíz, jenž má mladým lidem pomoci najít vědecký obor, kterému by se na základě svých zájmů mohli věnovat, vyplnilo během dvou měsíců přes dvacet tisíc studentů.

Patricie Martinů: České učebnice mají tři systémové slabiny a čas na jejich řešení se krátí

Analýza učebnic v Auditu vzdělávacího systému 2025 identifikovala, že české školství čelí ve věci učebnic třem systémovým problémům najednou: nestabilnímu financování, absenci shody na tom, jakou roli a podobu má mít, a neprovázanosti s chystanou revizí RVP, která se nemilosrdně blíží. Navazující anketa mezi učiteli, která v uplynulých týdnech proběhla na webu EDUinu, i nová data z terénu to jen potvrzují.

Markéta Hronová: Světoví odborníci otáčejí: „Tvrdé“ znalosti jsou stejně důležité jako kompetence. Ovlivní to i přípravu nových osnov

Jsou důležitější kompetence jako třeba umět komunikovat v týmu a správně se rozhodovat, nebo tvrdé znalosti? O tom se nejen světoví odborníci na pedagogiku přou několik desítek let. Nyní se přiklání k názoru, že kompetence nemohou znalosti zcela vytlačit.

František Jirků: Vesnické školy brání svou jedinečnost, ministerstvo chce podpořit jejich spojování do celků

Venkovské školy by se měly slučovat pod jedno vedení do takzvaných svazkových škol. Podle plánu ministerstva školství by tak byl jejich provoz efektivnější. Dolní Cerekev na Jihlavsku už začíná zjišťovat, jaký by byl zájem v okolních obcích, kde mají v současné době malotřídky. Jednou z nich je základní škola v nedaleké Cejli.

Barbora Vajsejtlová: Když dítě neříká, že je šikanované, neznamená to, že se nic neděje, varuje psycholog

Víte, proč šikanují i oblíbené a inteligentní děti, proč oběti často mlčí celé měsíce a proč je podezřelé, když škola tvrdí, že v ní žádná šikana neexistuje? Odborník vysvětluje, kdy zpozornět a jak dítěti pomoci.

EDUin: Zrušení asistentů pedagoga jako podpůrného opatření musí obsahovat individuální mechanismus pro případy, kdy jich ve školách bude nedostatek

Ministerstvo školství tento týden vložilo do meziresortního připomínkového řízení návrh novely školského zákona (zákon č. 561/2004 Sb.). Návrhy změn v něm se významně dotknou pravidel a podmínek pro přidělování asistentů pedagoga žákům běžných základních škol. EDUin v tiskové zprávě popisuje nově navržená pravidla a upozorňuje na rizika, která může tato změna školám i žákům přinést.

Markéta Hronová: Místo let za katedrou bude záležet na kvalitě výuky nebo roli ve škole. Plaga naznačil, čím nahradí tabulkové platy pro učitele

Dostávat plat jen podle počtu odpracovaných let je podle ministra školství Roberta Plagy (ANO) přežité. Dosavadní praxi, kdy si učitelé musí lepší peníze tzv. vysedět, chce změnit tak, aby se více hodnotila kvalita výuky. To by měl přinést nový kariérní systém, jehož zavedení má vláda v programovém prohlášení. Jeden pokus takový systém zavést do praxe už ale před deseti lety zkrachoval. Plaga říká, že jeho verze bude lepší, a na úterní konferenci naznačil, jakým směrem by se měla ubírat.

Milan Hausner: Mezi mlýnskými kameny. Proč české vzdělávání posílá děti do krizí 21. století s dřevěným mečem

Proč resilience není wellbeing. 

Wellbeing je polštářek, resilience je kost.

Wellbeing ti nabídne čaj z meduňky, resilience ti připomene, že hrnek držíš i po třetí krizi.

Wellbeing tě hladí po zádech, resilience tě postaví na nohy, i když se ti nechce.

Wellbeing je slib, že bude líp. Resilience je fakt, že to přežiješ, i když nebude.

Wellbeing se fotí na Instagram, resilience se neukazuje; jen funguje.

Wellbeing je stav. Resilience je proces.

Wellbeing je pohodlí. Resilience je kapacita.

A kdo si je plete, ten pak hledá klid tam, kde by měl hledat páteř. A že takových je… 

Konec povinné angličtiny od první třídy? Zásadní změny v reformě českého školství?

České školství se v červnu 2026 nachází v bodě, kdy se vzdušné zámky politiků definitivně srazily s pevnou zdí reality. Revize rámcových vzdělávacích programů (RVP), která slibovala „provzdušnění“ učiva, se pod tlakem ambicí bývalého ministra Mikuláše Beka proměnila v neforemný kolos. Nyní, když se do ministerského křesla vrátil Robert Plaga, přichází čas na krizový management.

Nikola Šrámková: Dostupná střední škola má být standard, ne privilegium

První kolo přijímacího řízení je za námi a stejně jako v posledních letech se znovu řeší nesoulad mezi nabídkou a poptávkou po středních školách v místě bydliště uchazečů. V Praze se opět naplno ukázal nedostatek kapacit na veřejných středních školách. Letos přitom nejde jen o všeobecné obory. Tlak je vidět napříč různými typy škol.

Praha a budoucnost vzdělávání: Panel o pražském školství

Současný stav pražského sekundárního vzdělávání představuje vyústění dekád trvajícího selhání exekutivního plánování, které ignorovalo dynamiku metropolitního rozvoje ve prospěch rigidního administrativního formalismu. Krize kapacit, jíž jsme svědky, není anomálií způsobenou nepředvídatelným demografickým výkyvem, ale logickým důsledkem absence poptávky výkonné moci po aplikaci dostupných dat do strategických investic.

Lucie Kocurová: Na zdrávku se hlásí i žáci, kteří nikdy nebyli v nemocnici, říká učitelka roku

Zdravotních sester není nikdy dost. O to, aby jich bylo víc, se stará i novopečená vítězka učitelské ceny Global Teacher Prize CZ Lada Stuchlá. Někteří v nemocnici zažijí šok, protože zdravotnictví znají jen z televize, říká.

EDUin: České republice stále chybí ucelený systém kariérového poradenství

U příležitosti kulatého stolu zaměřeného na téma kariérového poradenství, který se dnes bude  konat v Poslanecké sněmovně, EDUin vydává tiskovou zprávu, ve které popisuje současný stav i přetrvávající nedostatky v této oblasti v ČR. Tématu se EDUin podrobně věnoval i v jedné z analýz Auditu vzdělávacího systému v ČR za rok 2024.

Jiří Chum: Kdy se z AI kamaráda stává problém? Hraniční je hodina denně, zazní v pořadu Antivirus

Teenager tráví hodiny chatováním s virtuálním kamarádem. Svěří mu toho více než skutečným přátelům nebo rodičům. Je to problém, nebo běžná věc, kterou přinesl boom AI technologií? Odpověď nabízí pravidelný pořad Radiožurnálu nazvaný Antivirus.

Zuzana Keményová: Budou žáci kvůli AI hloupější? Ne, myšlení žáků naopak pomůže rozvíjet

Umělá inteligence se rychle zabydluje na českých základních a středních školách. Problém ale je, že se na školy dostává rychleji, než se stíhá adaptovat samotný školský systém. Z dostupných průzkumů – například od agentury IPSOS z letošního ledna – vyplývá, že AI dnes používá zhruba 80 procent žáků, ale jen kolem 30 procent učitelů. A ti ji navíc využívají spíš při přípravě výuky než přímo v hodinách. „Běžnou součástí výuky tedy AI ještě není, ale rozhodně už nejde o okrajový jev,“ říká Eva Nečasová, spoluzakladatelka neziskové organizace AI dětem.

Tomáš Protivínský, Daniel Münich: Přijímačky nejsou jen technikálie. Nenechme děti padat ze skály

Dobrý systém přijímaček nemá rodiče a jejich děti trestat za neznalost triků a strategií. Má všem dětem poskytovat co největší šance dostat se na školu, která odpovídá jejich schopnostem, zájmům a potřebám. Jak toho dosáhnout?

Radim Perlín: Plaga chce ovládnout univerzity

Při zběžném nahlédnutí do médií na nás dříve nebo později vykouknou články, které hodnotí některé problémy vysokých škol, malou schopnost rektorů řídit svoje školy nebo konflikty mezi rektorátem a fakultami. Stačí připomenout tragikomický příběh s odvoláváním děkana Ševčíka na Vysoké škole ekonomické, spory o děkana na Katolické teologické fakultě, nebo odvolávání rektora ČVUT.

Josef Mačí: Rekordní počet dětí platí za vzdělání. Praha má problém

V Česku letos opět vzrostl podíl dětí, které chodí na soukromé střední školy. U velké části z nich to není o volbě alternativního směru, ale spíš vynucená varianta, protože veřejné školy nestíhají, a to především v Praze.

Markéta Hronová: Nečekaný zásah ministerstva: Unikátní model online a expediční ScioŠkoly musí skončit

Tři týdny v měsíci mají žáci převážně online výuku, týden tráví na výpravách po celém Česku. Unikátní model expediční ScioŠkoly však musí od září skončit. Ministerstvo školství nyní nečekaně ke konci června ukončilo pokusné ověřování kombinovaného vzdělávání pro základní školy, v němž expediční ScioŠkola fungovala. Rodiče žáků nyní nevědí, co dělat.

Vladimír Vokál: Děti možná brzy přestanou chodit do školy, zaznělo v iDNES Lounge

Umělá inteligence může během několika let proměnit samotný smysl školy. Podle Vojtěcha Komendy z AIExcellence, Ladislava Mrklase z CEVRO Univerzity a Jana Vöröše Mušuty z EDUinu už dnes část rodičů přemýšlí o domácím vzdělávání a školy podle expertů stále připravují děti spíš na svět, který mizí. Klíčové budou praxe, sociální dovednosti a schopnost učit se celý život.

Luděk Šnirch: Jsou high-stakes testy přínosem českému vzdělávání, nebo jeho brzdou?

16 let zkušeností s jednotnými státními zkouškami z matematiky – analýza dopadů na základě dat Cermatu.

Jiří Münich: Zbytečná panika nad dotazníky ČŠI

Informace o vzdělávání chybí. Pobouřené posty nesou jen lajky, my ale potřebujeme konstruktivní diskuzi.

Milan Hausner: Slepá data a úřednický absolutismus: Proč stát při měření přidané hodnoty škol fatálně selhal

„České školství potřebuje data, ne alibismus!“ Škola, kde se bojíte odpovědět, protože odpovědi končí u inspektora!

 

Nové šetření České školní inspekce (ČŠI) má ambiciózní cíl: měřit přidanou hodnotu škol. Teorie je krásná; školy, které posouvají žáky i z náročných poměrů, by měly být odměněny, zatímco školy se silným rodinným zázemím by neměly být chváleny jen za startovní čáru.

 

Realita je ale v troskách a školní chodby ovládla panika. V mém komentáři rozkrývám, proč se úřednický absolutismus a neschopnost státu transparentně komunikovat mění v totalitu (ne) dat.

 

Proč se všichni hrozí takových dotazníků? Co nutí rodiče, kterých se nikdo neptal na souhlas, k nepříčetnému vzteku?

 

A proč se ředitelé hroutí pod tlakem byrokracie a strachu z DPIA, zatímco stát si s informační povinností neláme hlavu? Proč i ty nejlepší vzdělávací úmysly krachují na neschopnosti centrálních institucí garantovat bezpečí a důvěru.

Marek Adler: Několik mých poznámek k zjišťování informací o dětech a jejich rodinách prostřednictvím dotazníku ČŠI

Ředitel Základní školy Be Open Marek Adler komentuje na sociální síti Facebook causu testování ČŠI: "Učitelé se dozvěděli obsah dotazníku až ve stejnou chvíli jako děti. Nebo vůbec, pokud se jim nedívali přes rameno. Takže neměli možnost jakkoliv ošetřit znepokojení a jiné emoce dětí. Toto mělo být ošetřeno v instrukcích pro učitele. včetně soupisu všech otázek, který měl být veřejný."

Vojtěch Štěpán: První školy ruší testy, které se ptají dětí, zda se chtějí zabít

Ve srovnávacích testech pro žáky 5. a 9. tříd základních škol jsou otázky směřující na osobní pocity testovaných. Podle kritiků měly být dotazy na citlivá témata dopředu ohlášené. Střední školy nyní testování pozastavují. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) si kvůli reakcím hodlá předvolat ústředního školního inspektora. Není tak jasné, zda se bude v testování pokračovat.

Julie Hrstková: Česko promrhává talent dětí a ví o tom už patnáct let. O místo na škole se bojuje podle směrovacího čísla a peněženky rodičů

Pokud se chce člověk dostat na střední školu s maturitou, měl by zkusit štěstí na Vysočině, ve Zlínském, Moravskoslezském či Jihočeském kraji. Šance na přijetí je zde stejně jako v Ústeckém či Olomouckém kraji významně vyšší než v Praze. Nutno dodat, že tristní situace v hlavním městě trvá už několikátý rok po sobě. A stejně tak dlouho probíhá diskuse o tom, jak moc a jak zbytečně Česká republika dokáže naprosto mrhat potenciálem dětí.

Markéta Hronová: Pokud se žák s 50 body dostane na gympl v Příbrami a v Praze ani náhodou, je to protiústavní. Spor má u soudu šanci, říká expert

V prvním kole přijímacího řízení se letos sice dostalo 93 procent přihlášených deváťáků, ale regionální rozdíly jsou velké – v Praze neuspělo skoro každé páté dítě. Podle nového programového ředitele vzdělávací organizace EDUin Jana Vöröše Mušuty je to protiústavní. „Děti mají právo na vzdělání, i to středoškolské. Pokud záleží na tom, v jakém místě žijí, je to špatně. Myslím, že kdyby to někdo napadl u soudu a stát zažaloval, má velkou šanci, že spor vyhraje,“ říká v rozhovoru pro HN.

Jitka Polanská: Reformy, které chtějí změnit všechno, nakonec změní velmi málo, říká výzkumník v oblasti školního kurikula Dominik Dvořák

Před devíti lety vydal Dominik Dvořák článek s názvem „Vzdělávací obsah: ukazují Bernsteinova teorie a sociální realismus cestu z krize?“. Má potenciál nahlodat představu o tom, že směr, který zvolila Česká republika při tvorbě kurikula základního vzdělávání, je univerzálně platný. Ač jsou koncepty, které text prezentuje, v zahraniční debatě přítomné už čtvrt století, u nás mimo akademickou sféru příliš nepronikly.

Jan Křovák: MŠMT chystá revoluci v řízení vysokých škol. Rektor má vzejít z mezinárodního výběrového řízení

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy připravuje zásadní reformu řízení vysokých škol. Pracovní dokument ministerstva, který má redakce k dispozici, vznikl jako podklad pro fokusní skupinu k věcnému záměru nového vysokoškolského zákona a popisuje rozsáhlé změny v tom, jak jsou české univerzity spravovány a kdo rozhoduje o jejich vedení. Klíčovým aspektem by měl být vznik tzv. univerzitní rady, která by mimo jiné měla řídit volbu rektora v otevřeném mezinárodním výběrovém řízení, role akademického senátu by byla výrazně omezena. Následovat nyní budou jednání s reprezentacemi vysokých škol, tedy Českou konferencí rektorů a Radou vysokých škol, jejichž komentáře redakce shání.

Petr Šilhán: Zajíčková – Financování škol je zvrácené. Vzdělávání nevyhovuje potřebám mladé generace

Tuzemský vzdělávací systém je neefektivní a financování škol prostřednictvím tzv. PHmaxů, tedy maximálního počtu odučených hodin hrazených státem, je zvrácené. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to řekla stínová ministryně školství Renáta Zajíčková (ODS), která stojí za návrhem reformy školství 8+2. Podle ní je třeba současné vzdělávání přizpůsobit 21. století a potřebám nejmladší generace. V rámci této změny považuje za důležité se vypořádat s akutními problémy, jako například vysokou mírou odkladovosti či přijímacími zkouškami na střední školy.

Tereza Engelová: „Není čas něco vymýšlet.“ Výsledky přijímaček už jsou, expert říká, v čem ztrácíme

V pátek se uchazeči o střední školy dozvěděli, jak dopadly jejich přijímací zkoušky. Pro mnohé tak začne martyrium druhého kola navzdory tomu, že kapacity škol poptávku „naplňují“. Nikoliv však tam, kde by žáci chtěli studovat. Proč je české školství stále zakleté? Jak si stojíme ve srovnání se zbytkem Evropy? Téma Spotlightu s Danielem Münichem, výkonným ředitelem think-tanku IDEA.

David Klimeš: Chcete se dostat na střední? Smůla! Pokusy na dětech v Praze pokračují

Chytré děti z nejbohatšího regionu republiky mají stále problém dostat se na střední školy. Projekt vládců Prahy, jak udělat z hlavního města periferii, možná narazí u obecních voleb.