web o změnách ve vzdělávání
Nová oblast digitálních kompetencí v revidovaném kurikulu pro mateřské školy vyvolala u mnoha učitelů nejistotu: měly by malé děti pracovat s digitálními nástroji či médii? Profesorka mediální výchovy Paula Bleckmann tvrdí, že cesta vede jinudy. V rozhovoru představuje svůj koncept „analogu před digitálem“, proč je podle ní nezbytný pro wellbeing a vývoj dětí, a proč narativ technologických firem o nutnosti digitalizace v raném věku neodpovídá skutečnosti.
Kam se dítě po deváté třídě vydá dál, nemusí určovat jen jeho snaha nebo zájem. Často o tom rozhoduje škola, do které chodí. Některé základní školy dokážou svým žákům otevřít více možností a inspirují je k tomu, aby se hlásili na gymnázia nebo jiné náročnější obory. Jiné to ale nezvládnou. Nová analýza České školní inspekce z let 2019 až 2025 ukazuje, nakolik může kvalita školy ovlivnit volbu dětí a jejich šance v přijímacím řízení.
Kraslice sloučily školská zařízení pod jednu právnickou osobu. Týká se to základních, mateřských, středních i speciálních škol. Město tím reaguje na novelu školského zákona. Podle ní je povinné slučování škol menší velikosti v obcích s více školami, aby vznikla taková, která má přes 180 žáků. Zaměstnancům kraslických škol se krok města nelíbí, podle nich je slučování příliš rychlé. Podle školského zákona totiž mají školy čas do konce září 2028.
Publikace přibližuje význam pozorování jakožto nástroje pedagogické diagnostiky v mateřské škole. Je založená na situacích z praxe a nabízí učitelům způsoby, jak konkrétně pozorování realizovat, jak jej interpretovat a jak jeho výsledky dále použít v plánování dalšího vzdělávání jednotlivce či skupiny. Užitečnou součástí publikace jsou pozorovací formuláře, vzory plánů pro vzdělávací nabídku či ukázky již vyplněných záznamových archů z pozorování.
České školství dnes pracuje s obrovským množstvím dat o žácích i učitelích. Tato data jsou však roztříštěná, opakovaně přepisovaná do různých výkazů a jen obtížně využitelná pro řízení vzdělávací politiky. Výsledkem je vysoká administrativní zátěž škol a zároveň nedostatek kvalitních podkladů pro rozhodování státu.
Nedostatek učitelů přírodních věd je kritický, zejména v matematice, fyzice, chemii, informatice, ale i v případě cizích jazyků. Data přitom ukazují, že klíčovou překážkou nejsou jen kapacity přípravy, ale především rychlost vstupu do profese a schopnost učitele ve školách udržet. Dalším problémem je také obecně vnímaná malá prestiž učitelského povolání. Zásadní je proto koordinovaná spolupráce vysokých škol, státu i organizací působících v praxi.
Ministr školství Robert Plaga (ANO) připustil, že očekávaná reforma školství se nejspíš o rok odloží. A navíc ji s největší pravděpodobností čekají i celkem zásadní změny. Řada škol na proměně výuky už pracuje a ministrovo konečné rozhodnutí tak napjatě očekává. Po prvotní vlně kritických připomínek jsou naplánované i první změny – změní se například počet hodin doporučených pro jednotlivé předměty. Zásadní pak bude, zda zůstane povinný druhý cizí jazyk a jestli se bude angličtina ve všech školách vyučovat už od první třídy. Co na reformě kritizují školy, které ji už vyzkoušely?
Premiér Andrej Babiš (ANO) o víkendu uvedl, že by byl pro plošný zákaz sociálních sítí pro děti do patnácti let. Politická debata je sice teprve na začátku, ani ve vládě neexistuje jednotný postoj, pohled ředitele Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) Jiřího Horáčka na zákonné omezení je ale jednoznačně pozitivní. Sociální sítě totiž dramaticky mění fungování člověka a děti nemají, na rozdíl od dospělých, možnosti, jak se algoritmům a jiným aspektům sociálních sítí bránit.
Ve vládním programovém prohlášení se stávající kabinet zavázal nahradit demotivující tarifní systém takzvaným kariérním. Jaké má být jeho ideální nastavení, abychom neopakovali chyby minulosti? A dá se to stihnout do konce volebního období? O tom diskutovali zástupci organizací, odborů, akademiků i MŠMT na lednovém kulatém stolu SKAV a EDUinu.
O kariérním řádu učitelů se s různou intenzitou mluví od devadesátých let. Přesto dodnes neexistuje. Pokus o jeho zavedení skončil neúspěchem v roce 2017, kdy proti návrhu povstali sami učitelé. Odměňování v profesi, která je řazena k nejdůležitějším ve společnosti, se tak stále řídí jen tabulkami a dobrými vztahy s ředitelem.
Laura Lundyová je autorka jedné z nejznámějších studií v oblasti práv dětí. Její článek „Voice is Not Enough“ zachytil důležitý problém – mnoho dospělých si myslí, že dětem naslouchají, ale ve skutečnosti to tak není. „Pokud chcete, aby zapojení dětí bylo opravdu smysluplné, potřebují víc než jen hlas. Musíte jim vytvořit prostor a podmínky, ve kterých s vámi děti budou mluvit. Musí mít možnost svobodně se vyjadřovat způsoby, které si samy zvolí. A taky aby se jejich názory braly vážně a dostaly se k těm správným lidem,“ říká v rozhovoru s HN.
Nejprve odhalíme identitu „autorů“ minulých dvou fejetonů. Text Domácí úkol jako státní zakázka je napsán ve stylu Alfieho Kohna, amerického autora a lektora, který se zabývá vzděláváním, rodičovstvím a lidským chováním. Text Co vlastně znamená „učit se“ vytvořila umělá inteligence ve stylu britského filozofa Bertranda Russella.
Do škol vstoupila umělá inteligence a je zcela zřejmé, že její zakazování by dopadlo zhruba stejně jako zakazování gravitace. Dnešní text vysvětluje, co se to vlastně stalo. Ve sžíravém stylu katolického kněze Ivana Illiche rozebírá, proč se škola ‒ aby jako instituce přežila ‒ musí v éře algoritmů proměnit z továrny na stíny v dílnu svobody. Odpovídá tím na naši otázku, do jaké školy by děti chodily, i kdyby nemusely.
Co dělají státy, které mají skvělé výsledky v mezinárodních testech svých žáků, jinak a čím by se od nich ostatní státy měly inspirovat? Na to se podívali vědci z Cambridgeské univerzity, kteří zanalyzovali 14 úspěšných zemí a vytipovali, jaká opatření pomáhají a jaká vzdělávání naopak brzdí. Řada z nich souvisí s tím, jak jsou nastavené požadavky státu na to, co mají školy žáky naučit – tedy osnovy. Pro Česko jsou to cenné postřehy, protože právě řeší jejich reformu. Co dalšího experti doporučují?
Informační letáky, prohlídka učeben i spousty otázek – tak vypadal den otevřených dveří na Fakultě pedagogické v Karlových Varech. Zájem budoucích studentů byl velký, přišla se jich podívat téměř stovka. Budoucí studenti se zajímali nejen o samotné studium, ale taky například o uplatnění v zaměstnání. Pobočka fakulty Západočeské univerzity je v lázeňském městě otevřená dva roky a nabízí obor kinantropologie–wellness specialista.
Další dva fejetony o situaci, které vznikla vstupem AI do škol, stvořil v konverzaci s námi ChatGPT tak, jak by je ‒ podle něj ‒ napsali známí autoři píšící anglicky. Nabízíme vám znovu možnost trochu pátrat po tom, kteří dva to byli. A abyste to neměli tak snadné, nabízíme vám tři kandidáty. Jsou to George Orwell, Bertrand Russell a Alfie Kohn. Jistě si o nich dokážete sami najít informace, které vám v pátrání pomůžou.
Překladač jazyků je na dvou mosteckých školách nutnou školní pomůckou. Třeba na tamní 18. základní škole tvoří cizinci pětinu ze všech žáků. Jde hlavně o ukrajinské a mongolské děti. Učitelé se s nimi snaží domluvit česky či anglicky, nebo využívají překladače, který připomíná mobilní telefon. Dětem pomáhá pochopit význam některých českých slov.
Žáci devátých tříd si ve středu vyzkoušeli přijímací zkoušky na střední školy nanečisto. Měli díky tomu zažít atmosféru opravdových testů, a zvýšit tak i pravděpodobnost svého přijetí na vhodnou školu. Problémů, znemožňujících dostat se dětem tam, kam chtějí, je ale podle sociologa Daniela Prokopa z agentury PAQ Research víc, přičemž popisuje jejich řešení. „Měli bychom rozšířit všeobecné obory a omezit roztříštěnost škol,“ říká pro Radiožurnál.
Uzavření škol za covidu spustilo vlnu duševních problémů nezletilých. Podle uznávaného dětského psychiatra Michala Goetze se ale jen naplno projevilo něco, co v populaci bujelo už předchozí dekádu. Například nárůstu sebepoškozování a sebevražedných pokusů mladých lidí si odborníci všímali roky. Roste ale také počet případů agresivity žáků ve školách.
Podle České školní inspekce v Česku chybí 6 000 vyučujících. Nejvíce se jich nedostává v přírodovědných oborech, informatice, cizích jazycích a v odborných a řemeslných předmětech. Varovné je, že z učitelské profese odchází do pěti let 53 procent těch, kteří absolvovali pedagogické vzdělání. Jak vypadá kariéra učitelů a manažerů školství? Může přehledný kariérní systém podpořit prestiž učitelské profese a současně zvýšit kvalitu vzdělávání?
Programové prohlášení vlády v oblasti vzdělávání má tři strany z toho jsou umělé inteligenci věnovány dva řádky. Zaplať pánbůh za ně, ale je to trochu málo. AI bude ovlivňovat vzdělávání žáků víc než všechno dohromady, co je ve zbývajícím textu – od úpravy inkluze, přes financování kuchařek, změny v přijímacím řízení i reformu na pedagogických fakultách až po platy učitelů. Jsou to všechno jistě důležité věci, ale v dnešním světě příliš pomalé.
Rodičovství často bývá náročné, je třeba se vypořádat s výzvami, jako jsou záchvaty vzteku, sourozenecká rivalita nebo potíže ve škole. Nezanevřít na výchovu a zároveň si udržet s dětmi zdravý a láskyplný vztah lze podle odborníků díky jednoduchému pravidlu, které proslavil psycholog John Gottman. V dětech posiluje důvěru a odolnost a zlepšuje atmosféru a vztahy v rodině.
Některé věci jsou tak přirozené, pro všechny strany výhodné a ve své podstatě jednoduché, že se při jejich prosazování vnucuje otázka, proč už to tak dávno není. Proč se věci dělají složitě. Tak, že to ve svých důsledcích všechny poškozuje. Není vítězů. Odpovědí je nechuť ke změně, ke které mají státní úředníci svou mentalitou sklon víc než kdokoliv jiný. To přesně je případ přijímacích zkoušek na střední školy.
Nový návrh státního rozpočtu pro tento kalendářní rok je pro vládu první příležitostí ukázat, zda je pro ni školství skutečnou prioritou. Podporujeme proto záměr ministra školství i návrhy odborníků navýšit rozpočet rezortu školství minimálně o 7,2 miliardy korun oproti návrhu předchozí vlády. Umožní to zachovat relativní výši platů učitelů i financovat novinky, které přinesly obě loňské novely školského zákona.
Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy dlouhodobě podporuje modernizaci českého vzdělávacího systému a nyní považuje za klíčové, aby Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) co nejrychleji a jednoznačně rozhodlo, zda bude současný návrh revizí rámcových vzdělávacích programů (RVP) dále rozvíjen a implementován, nebo přepracován, aby se předešlo nejistotě ve školách i v přípravě budoucích učitelů.
Wellbeing pedagogů je v českém školství stále častěji skloňovaným pojmem a některé systémové změny, které by měly učitelům pomoci, již vstoupily v platnost. Přesto je třeba o duševní pohodu pedagogických pracovníků pečovat kontinuálně a hledat další cesty podpory. Učitelé totiž budou v blízké budoucnosti čelit množství změn, a právě udržení zdravé rovnováhy mezi prací a osobním životem pro ně bude klíčové.
Lidí, kteří opravdu rozumějí tomu, jak umělá inteligence (AI) vytváří text, je asi málo. Téměř každý však ví, že AI bylo třeba nejdříve pořádně „nakrmit“ obrovským množstvím již hotových textů či zvukových záznamů. Analyzuje je velmi efektivně a potom s nimi překvapivě dobře pracuje. Dokáže například skvěle napodobit styl určitého člověka, pokud má dostatek ukázek jeho písemného či ústního projevu.
Česká vzdělávací společnost Scio oficiálně uvádí svůj oceňovaný nástroj ScioBot na slovenský trh. Ve spolupráci s Ministerstvem školství SR přináší pedagogům moderní řešení pro přípravu výuky s využitím umělé inteligence. V rámci podpory digitálních kompetencí mohou pedagogové využívat prémiový balíček ScioBot+ až do konce školního roku 2025/2026 zcela zdarma, přičemž základní funkce ScioBota budou pro slovenské školy dostupné zdarma i nadále.
Aš na Chebsku začne od nového roku nabízet studentům pedagogických fakult stipendia. Učitelé ve městě stárnou a nemá je kdo nahradit. Podpora by tak mohla problém vyřešit, určená je prozatím pro zájemce z Aše, říká starosta Vítězslav Kokoř z hnutí ANO. Dotace kvůli nedostatku pedagogů mají i jiná města.
Dvě třetiny německých učitelů a také žáků získávají s koncem roku přístup ke školnímu chatbotu Telli, který pohání umělá inteligence (AI). Tvůrci i úřady si od něj slibují, že Telli pomůže učitelům ve výuce a dětem s pochopením a procvičením probírané látky. Bavorská veřejnoprávní stanice Bayerischer Rundfunk (BR) uvedla, že je to poprvé, co německé školy nabídnou AI nejen učitelům, ale také školákům.
Při příchodu do páté třídy pozornost na první pohled upoutá vánoční stromeček ozdobený barevnými hrnečky. „Ráno jsme tu ještě neměli ozdoby, tak jsme to vyřešili takhle,“ pohotově odpovídá Tobiáš. Když po skončení hodiny češtiny paní učitelka přinesla ozdoby, děti se samy sebe zeptaly: Chceme je vůbec vyměňovat? „Pojďme hlasovat,“ okamžitě navrhla jedna z dívek. Vyhráli zastánci přezdobení stromečku z hrníčků na běžné vánoční ozdoby. Skupina vyměnila hrnečky, když někdo omylem ozdobu rozbil, někdo jiný hned přiskočil a bez řečí automaticky střepy zametl.
Bilanční rozhovor s Jiřím Nantlem reflektuje vzdělávací politiku posledních dvou let, kdy Nantl zastával pozici náměstka ministra školství. Tematizuje nejen (pod)financování školství, ale i pokus o reformu středních odborných škol – pomocí trojského koně nového typu lycea – nebo to, proč Česká republika tak málo sleduje zahraniční praxi.
Naše mozky si vlivem sociálních sítí navykly na daleko rychlejší tempo zpracování informací. Výsledkem je, že se při klasickém rozhovoru tváří v tvář tak trochu nudíme, říká uznávaný psycholog a kouč Radvan Bahbouh. Je pro nás proto složitější budovat a udržovat mezilidské vztahy, které jsou ovšem základem pro celkovou odolnost člověka. Zejména ta psychická dostává v posledních letech s rychle se měnícím světem zabrat.
Základní školy už půl roku testují nové modelové vzdělávací programy, podle nichž se ve třídách učí. A už nyní se ukazují první nedostatky, které je třeba řešit. Podle ředitelů jsou totiž pro běžné základní školy jako vzory nepoužitelné. Problém je také se špatně rozvrženými počty hodin, které týdně připadají na jednotlivé předměty. Zatímco v některých by učitelé měli problém vůbec stihnout povinné učivo, jinde mají naopak prostoru až příliš. A avizované „provzdušnění“ probírané látky tak padá. I to se má teď změnit.
V oblasti Trnkovce v Radvanicích je plánována nová obytná výstavba, která v budoucnu přivede do lokality nové rodiny s dětmi. Městský obvod společně s městem Ostrava reaguje už nyní a připravuje úpravu školské infrastruktury, aby byl na očekávaný vývoj kapacit včas připraven. Jedním z kroků je proměna současné základní školy na Trnkovecké na Montessori školu, která bude fungovat jako součást Základní školy Vrchlického v Radvanicích.
Počet dětí s ADHD stabilně stoupá, školy s nimi ale často neumí naložit nebo je dokonce odmítají přijmout. Rodiče řeší předsudky a těžko se orientují ve vlastních právech. Mnozí učitelé zatím neznají strategie, jak děti efektivně vzdělávat. Vhodná podpora přitom podle expertů představuje zásadní rozdíl.
Školské odbory odvolaly stávkovou pohotovost, kterou vyhlásily v polovině listopadu kvůli chybějícím 3,7 miliardy korun na dofinancování regionálního školství v letošním roce. Mají jistotu, že školy peníze dostanou, uvedli dnes odboráři v tiskové zprávě. Ministerstvo školství informovalo o rozeslání peněz v pondělí, odboráři čekali s ukončením stávkové pohotovosti na potvrzení od krajů, uvedl dříve předseda školských odborů František Dobšík.
Kniha zkoumá vzestup „toxické kultury úspěchu“, která negativně ovlivňuje životy dětí, dospívajících a jejich rodičů. Přináší naléhavý, lidský pohled na krizi duševního zdraví mladých a návod, jak ji efektivně řešit, na základě osobních příběhů, rozhovorů s rodiči, pedagogy a odborníky a rozsáhlého průzkumu mezi 6 000 rodiči.
Učitelská platforma vyzývá novou vládu a ministra školství Roberta Plagu, aby opustili praxi neustálých změn a bezodkladně se soustředili na dokončení klíčových, již schválených reforem. Hlavními prioritami musí být garantování kontinuity Strategie 2030+, dokončení revize obsahu výuky a zavedení kariérního řádu pro učitele.
Pondělním jmenováním
ministrů vlády Andreje Babiše se Robert Plaga (za ANO) téměř na den přesně po
čtyřech letech vrátí do „šéfovského“ křesla na ministerstvu školství. Učitelé
se na jeho návrat těší – očekávají stabilitu. Úředníci zase vyhlížejí
schopného manažera, který se nebojí poslouchat své podřízené a dává jim v
jejich práci důvěru. Kritici však poukazují na to, že Plaga byl oblíbený hlavně
proto, že se nepouštěl do žádných zásadních změn. Všichni zároveň doufají, že
se mu pro resort vzdělávání podaří sehnat hlavně peníze, které v něm
zoufale chybí. Jaký je Robert Plaga
Dobrovolnické spolky rodičů dnes hrají ve školách mnohem významnější roli než dříve. Aktivně se podílejí na budování školní komunity, ovlivňují kvalitu života ve škole i smysluplnost vzdělávání. Jak vypadá škola otevřená rodičům? Základem je dobře nastavená spolupráce mezi rodiči a školou, shodují se hosté v pořadu Reparát Českého rozhlasu Plus.
Skóre v matematické gramotnosti v mezinárodních testech PISA u českých žáků stále klesá. Analytici ministerstva školství proto nyní výsledky podrobně zkoumali a ukázali na dlouhodobě neřešené problémy. Výsledky? Kromě toho, že české školy neumí podporovat děti ze sociálně slabého prostředí, je tu i nevyužitý potenciál dívek. Podle odborníků se dívky matematiky bojí, a proto v ní nedosahují takových výsledků jako chlapci. Zasáhnout by měli učitelé.
Jak si udělat na talíři duhu? Může vejce plavat? Dá se ohnout voda? Může hořet svíčka pod vodou? 55 jednoduchých pokusů, které mohou realizovat v drtivé většině děti samy, vede k probuzení zvídavosti, radosti a každodennímu kouzlení. Probouzí u dětí touhu ptát se a objevovat zákonitosti přírodních věd kolem nás.
Každý den čelíme stejné výzvě: jak se zorientovat ve světě přesyceném digitálními informacemi, dezinformacemi a obsahem, který stále častěji generuje umělá inteligence. Proplout tímto prostředím vyžaduje nové dovednosti, které se donedávna neřadily mezi základní vzdělání. To se ale právě teď mění. Nejvýznamnější světový ukazatel v oblasti vzdělávání, program PISA (Programme for International Student Assessment), oficiálně uznává tuto novou realitu. V roce 2029 zavede zcela nové hodnocení, které se zaměří na mediální a AI gramotnost. Tento článek odhaluje ty nejpřekvapivější a nejdůležitější poznatky o tomto přelomovém kroku a vysvětluje, co to znamená pro budoucnost vzdělávání.
Před nástupem nového ministra hledají školy hlavně jasný směr a větší předvídatelnost. Ředitelé oslovení v anketě Aktuálně.cz mluví o potřebě dostatečného financování a dlouhodobé vize. Neshodnou se ale na připravovaných změnách v učivu, které část z nich vnímá jako nutnou modernizaci a část spíš jako nedotažené a příliš liberální změny.
Po politických a společenských změnách nastolených po listopadu 1989 získalo v pedagogické diskusi téma reformy a transformace vzdělávání zásadní roli a postavení. Text se věnuje analýze diskurzu školské reformy a tzv. postsocialistické transformace vzdělávání po roce 1989 v Československu a po roce 1993 v České republice. Vyjímáme alespoň krátké ukázky z úvodu a závěru.
Více než 40 % českých dětí se do školy netěší a jen necelá desetina žáků ji označuje za místo, kde jsou skutečně rádi. Stále častěji se mluví o zhoršující se psychické pohodě dětí, rostoucí míře úzkostí i pocitu osamělosti. Na vině nejsou jen nároky na výkon, ale také napjaté vztahy – mezi žáky, učiteli a rodiči. Právě ty přitom mohou zásadně ovlivnit, jak se děti ve škole cítí. Zkušenosti Spoluškoly ukazují, že klíčem k lepším vztahům ve škole může být mediace – odborně vedený dialog, který pomáhá obnovit porozumění a důvěru mezi rodiči, školou a dětmi.
V polovině listopadu 2025 uplynulo 18 let od klíčového rozsudku Evropského soudu pro lidská práva, který odhalil diskriminaci romských žáků v českých školách. Navzdory snahám o nápravu přetrvává problém segregace romských žáků ve speciálních školách a třídách, což porušuje rovný přístup ke vzdělání. Česko čelí riziku žaloby od Evropské komise, pokud nedojde k zásadním změnám.
Má se Česko bát, že kvůli moderním a „trendy“ formám výuky a častému zařazování her budou ze škol vycházet žáci, kteří budou sice umět prezentovat a spolupracovat ve skupině, ale jinak budou pologramotní? Anebo že se učitelé zase raději vrátí k suchému – ale bezpečnému – výkladu u tabule a zkoušení? Vydání knihy učitele Pavla Bobka Učitelství jako řemeslo a článek o ní v Hospodářských novináchvyvolal mezi pedagogy a odborníky na školství velkou diskusi o tom, jak vlastně ve školách učit.
Nadační fond Eduzměna představil na své konferenci výsledky ojedinělého projektu, jehož cílem bylo zjistit, jak co nejefektivněji podporovat všechny školy ve vybraném regionu, zlepšit vzdělávací ekosystém a učení dětí. Ambicí bylo pohnout celým vzdělávacím systémem, proto Eduzměna během svého pětiletého působení na Kutnohorsku systematicky pracovala s řediteli, učiteli, žáky, rodiči i zřizovateli.
Agresivita mezi dětmi v on-line prostředí se zvyšuje, vyplývá z nového průzkumu organizace Safer Internet Centrum (SIC ČR), který připravila ve spolupráci s Univerzitou Palackého v Olomouci (UP). Výsledky dnes jejich zástupci představili novinářům. Mezi nejčastější formy agrese na internetu u dětí patří slovní ubližování, se kterým má negativní zkušenost více než polovina dětí.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy včera uspořádalo výroční konferenci Strategie vzdělávací politiky ČR 2030+, která se konala v prostorách Národního pedagogického institutu na Senovážném náměstí v Praze a online prostřednictvím YouTube kanálu MŠMT. Součástí programu byla bilance posledních 25 let českého školství za účasti několika bývalých ministrů a ministryň i diskuse nad plány, které formují budoucnost vzdělávání.
Pedagogická fakulta Jihočeské univerzity se rozhodla vrátit k modelu, kdy studenti nevykonávají bakalářské zkoušky, ale pět let se soustavně připravují na učitelskou profesi – pro kterou je důležitý až magisterský titul. Během studia na ně bude čekat více praxe. „V prvním ročníku jsem přece jenom byla trošku vyděšená. Teďka už se na to dívám jinak a s přibývající praxí jsem nabrala nějaké zkušenosti,“ popisuje své zkušenosti studentka.
Zářijový průzkum agentury Ipsos pro nadační platformu finančního vzdělávání Skoala ukázal, že většina rodičů chce, aby se školy více zaměřily na praktické dovednosti využitelné v každodenním životě. Rodiče pak nejčastěji zmiňují finanční gramotnost, ale také mediální a digitální dovednosti. Tradiční výuku považují za neefektivní a přednost dávají interaktivním metodám založeným na diskusích, projektech a skupinové práci.
Dny otevřených dveří na středních školách jsou v plném proudu – do finálního výběru zbývají tři měsíce. Žáci i rodiče přitom řeší, nejen jaký obor zvolit, ale také přípravu na přijímací zkoušky. Kurzy se plní, s trochou pomoci se však lze učit i doma s využitím bezplatných nástrojů. Letos také již podruhé proběhnou cvičné přijímačky přímo na základních školách, ředitelé už znají termín.
Přestože předvolební kampaň plnily výroky o zrušení inkluze, nově se formující vláda v programovém prohlášení mluví o její revizi. I přes odpor kolegů z řad SPD a Motoristů. Za revizí se přitom mohou skrývat kroky vedoucí spíše k posílení současného systému. Expertka, kterou redakce oslovila, varuje před krokem, který by podle ní vedl k omezení práv rodičů.
Článek Hry ani projekty děti tolik nenaučí. Úspěšné země staví na „klasické“ výuce, říká lektor budoucích učitelů, ve kterém vystupuje Pavel Bobek, lektor programu Učitel naživo, vyvolává v některých našich partnerech a spolupracovnících obavu, že Učitel naživo změnil svůj přístup ke vzdělávání. Rozhodli jsme se proto pozici organizace vyjasnit.
Způsobů, jak přistupovat k výchově dětí, je spousta. Základní psychologické dělení přichází se třemi hlavními směry a pro lepší přehlednost je přirovnává k výchově některých zvířat. Například medúzoví rodiče nechávají své potomky „jen tak“ plout v moři a nedávají jim žádné hranice. Tygří rodiče jsou naopak přísní a kladou na své děti vysoké nároky. Rodiče inspirovaní výchovou delfínů se snaží vycházet z přirozené autority a jít sami příkladem. V poslední době se často objevují i takzvaní sloní rodiče. Ti nešetří s projevy lásky, jsou empatičtí a ochranitelští. Každý z těchto přístupů ale může dětem i ublížit. Jak se tomuto nebezpečí vyhnout?
U kulatého stolu o vzdělávání, který se uskutečnil v rámci Forbes konference Lepší Česko 2025 za podpory Nadace České spořitelny, se mluvilo o zemi, která se zastavila.
Pro osmý rozhovor o vzdělávací
politice jsme oslovili doc. RNDr. Janu Strakovou, Ph.D., která pracuje v Ústavu
výzkumu a rozvoje vzdělávání Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy.
Vystudovala fyziku na Matematicko-fyzikální fakultě UK. Měla na starosti
koordinaci mezinárodních výzkumů vědomostí a dovedností žáků (TIMSS, PISA) i
dospělých (PIAAC) v ČR. Dlouhodobě se věnuje výzkumu nerovností ve vzdělávání.
Spolupracuje s řadou nevládních organizací i s institucemi státní správy. Na
expertní bázi spolupracuje rovněž s Evropskou komisí a UNESCO. Pravidelně
publikuje v českých a zahraničních odborných časopisech.
Opravdu musíme vozit dítě do lepší školy přes celé město? Mít každý víkend nabitý zábavnými aktivitami? A nedostatek času s nimi kompenzovat další krabicí lega? Podle psycholožky Lenky Šulové se rodiče sami dostali do pasti. Jak z ní ven, proč je potřeba rodičovství udělat reklamu a jakých chyb se vyvarovat při rozvodu.
O programu pravděpodobné příští vlády se zatím neví, zřejmě se ale shodne na kariérním řádu učitelů. Na návrhu se pracovalo už v minulosti, proti jeho schválení se ale postavila část učitelů. Podle sociologa Daniela Prokopa ale může řád generovat nové ředitele škol. A zdůrazňuje i podporu začínajících kantorů. „Ve výzkumech je vidět, že jsou kvůli malé podpoře vyhořelí, nedokážou si poradit s věcmi, na které narazí až v praxi,“ říká.
Chybějící miliardy v rozpočtu, reforma financování bez předchozí evaluace, nejistota kvůli hrozícímu rozpočtovému provizoriu. A hlavně: absence jasné vize, jak měřit a zlepšovat kvalitu vzdělávání. Experti u Kulatého stolu SKAV a EDUinu diskutovali nejen o tom, kolik peněz české školství potřebuje, ale především, jak je využít pro prosperitu každého žáka.
Povinné předměty srazili na naprosté minimum. Místo toho se na gymnáziu da Vinci rozhodli dát studentům co nejvyšší míru svobody. A podpořit je v jejich vlastních projektech. Za přístupem, který se odvrací od klasické výuky, si tu učitelé stojí. Přiznávají však, že se nehodí pro každého. Jak funguje jedno z nejstarších alternativních gymnázií v Česku, zjišťovala redakce Aktuálně.cz v reportáži.
Veřejná debata o vzdělávání v Česku se poslední dobou z velké části smrskla na téma peněz. Ty jsou samozřejmě vždy až na prvním místě, i tak bychom však neměli přehlížet, že v českém vzdělávacím systému především potřebujeme pokračovat v hlubších změnách struktury i obsahu vzdělávání, které byly započaty již v končícím vládním období, píše v komentáři končící náměstek ministra školství Jiří Nantl (ODS).
Pandemie srazila čtenářskou gramotnost amerických dětí na historické minimum a školy hledají řešení. Stále častěji sahají po umělé inteligenci – AI tutorech, kteří děti poslouchají při čtení, v reálném čase opravují chyby a přizpůsobují lekce na míru. Jedni mluví o revoluci ve vzdělávání, druzí varují, že technologie člověka nahradit nedokáže.
