Anna Brzybohatá: Kde to dělají školy tak dobře, že si z nich ostatní mohou brát příklad? PAQ Research vytvořil mapu vzdělávání, která taková místa ukazuje.

České školství je na tom ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi průměrně – ani nejlépe, ale ani nejhůře. Pokud vezmeme srovnání mezinárodních výsledků vzdělávání dětí v rámci zemí OECD prostřednictvím testů PISA, i tam je Česko zhruba ve středu. A to i přesto, že je vzdělávání jednoznačnou prioritou prakticky každé vlády od vzniku samostatné České republiky. Za více než 30 let jednoznačné vládní priority bez ohledu na to, která partaj je momentálně u moci, by na tom tedy mohlo být české školství lépe.

Vladimír Barák: Kreativita, vůdčí schopnosti a inteligence. To budou klíčové dovednosti v éře AI

Trh práce se mění a reaguje na extrémně rychlý rozvoj umělé inteligence. Zatímco starší generace se s generativní AI pomalu učí zacházet, pro ty nejmladší bude naprostou samozřejmostí.

Kamila Minaříková: Jeden superředitel pro několik škol? Kritici se bojí nezájmu o ty malé

Ušetří to peníze a zefektivní i ulehčí práci ředitelů, kterým se zmenšuje prostor na výuku a drtí je stále hutnější administrativa. Na ministerstvu školství čím dál častěji skloňují návrh slučovat malé školy do větších celků pod jedno vedení. Budí to rozporuplné reakce. Část ředitelů by úlevu uvítala, druhá ale namítá, že o škole, kterou formovali desítky let, začnou rozhodovat cizí lidé bez vazeb na místní komunity.

Markéta Hronová: Více práce s výukou má přinést i více peněz. Ministerstvo chce podpořit školy nejen z vyloučených lokalit

Vést školu plnou dětí z vyloučených lokalit nebo s hodně žáky nemluvícími dobře česky je náročné a žádá si více odborníků, kteří s výukou pomohou. Ministerstvo školství proto předložilo novelu zákona, která by umožnila poslat do takových škol více peněz. Jestli by kvůli tomu jiné školy o finance přišly, se ale zatím neví.

Anna Brzybohatá: Debata mě naučila mluvit tak, aby to mělo hlavu a patu, říká český debatér Kryštof Olša

K debatě přišel zcela náhodou přes kamarády, kteří ho do ní navedli. Už u ní zůstal a nyní byl s českým národním týmem na historicky prvním mistrovství Evropy, kde se umístili na 10. místě. Přípravy jim zabírají hodiny, přesto ale někdy mění celou obhajobu i pár minut před začátkem. „Občas zjistíme, že jsou naše argumenty slabé, potřebujeme je vylepšit, a tak děláme poznámky na poslední chvíli,” popisuje v rozhovoru pro EDUzín debatér Kryštof Olša.

Anna Brzybohatá: Dobrá debata je jako ping pong argumentů. Nejlepší středoškolští debatéři se sjeli do Prahy na mistrovství Evropy

Pražské Gymnázium Nad Alejí by mělo být kvůli jarním prázdninám prázdné. Místo toho je tady ale na 200 středoškoláků. Na historicky první mistrovství Evropy se do Česka sjeli debatéři z 20 států, aby zjistili, kdo umí stavět argumenty nejlépe na starém kontinentu.

Markéta Hronová: Učí se tu matika i programování, ale taky o kolik si říct na pohovoru. IT gymnázium boří mýty

Dvacet let pracovala v softwarové firmě, pak se rozhodla zbořit mýtus o ajťácích jako o nerdech, kteří jen o samotě vysedávají u počítače. A uprostřed covidu otevřela soukromé 1. IT Gymnázium v pražských Satalicích. Markéta Fibigerová staví na lidech z praxe, které zaměstnává jako učitele. Další si do školy pravidelně zve jako hosty na workshopy. Mladé lidi učí nejen programování a AI, ale i všeobecný rozvoj včetně toho, jak by se měli „prodávat“ na trhu práce. Hodně se věnují také péči o psychiku.

Petr Holub: Prestižní gymnázia stát vytvářet nemá. Klíčové jsou jiné školy

Kvalitní vzdělání pro naše děti je jeden z mála požadavků, které tuzemské rodiny po sociálním státu opravdu chtějí. Frustrace a stres z období přijímaček dnes opět připomínají, že stát úkol nezvládá. Není to jenom jeho chyba.

Anna Brzybohatá: Plány psát umíme a jsou hodně sexy, ale pak je neplníme, říká k první fázi Strategie 2030+ Miroslav Hřebecký

EDUin na půdě Senátu představil letošní Audit vzdělávání, kde se programový ředitel Miroslav Hřebecký v analýze věnuje naplňování Strategie 2030+. Výsledky nejsou příliš uspokojivé, protože v první fázi se naplnila zhruba čtvrtina. „A aby nedošlo k mýlce, zdůrazňuji, že jde o 20 až 30 procent v prvním období. To vůbec neznamená, že jsme naplnili 20 až 30 procent celé Strategie,” říká expert na vzdělávací politiku.

Jitka Polanská: Ředitelé škol jsou ochotni ministerstvu s úspornými kroky pomoct. Když se nebudou dělat zbrkle, říká Jan Kuzebauch

Kolem reforem se má budovat shoda, říká ředitel ZŠ Kraslice a člen výkonného výboru Učitelské platformy Jan Kuzebauch.

MŠMT implementuje Dlouhodobý záměr vycházející ze Strategie 2030+

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zahájilo z pokynu ministra Mikuláše Beka práce na další fázi implementace Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+ prostřednictvím implementace příslušných opatření Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky pro období let 2023–2027.

Česko umí dobře dokumenty psát, ale hůře je naplňovat. V Auditu se EDUin věnuje inovaci oborové soustavy, sociální roli školy a Strategii 2030+

Na půdě Senátu představí EDUin letos již jedenáctý nezávislý Audit českého vzdělávacího systému, který bude 5. března možné sledovat od 10 hodin online na sociální síti Facebooku nebo na Youtube.

Andrea Cibulková: Podporujme potenciál každého dítěte

O podpoře NPI ČR, kterou poskytuje učitelům a dalším pedagogickým i nepedagogickým pracovníkům při práci s heterogenním kolektivem, jsme mluvili s Andreou Cibulkovou, ředitelkou odboru Podpora žáků, poradenství a společné vzdělávání.

Jana Potužníková: Sněhové vločky? Děti jsou takové, jaké jsme je vychovali, říká Lenka Felcmanová

„Cítit se někde dobře“ ještě pořád nepovažujeme za úplně důležitý parametr spokojeného života. To už mnohem spíš (a často právě dětem) říkáme, co je třeba vydržet nebo překonat. Přesto dnes vrcholí projekt Týden wellbeingu ve školách, který téma spokojenosti vytahuje na světlo. Ať už ve vztahu ke vzdělávání, nebo v souvislostech se zráním dětské osobnosti a celoživotního nastavení. V čem nejvíce pokulháváme a kde můžeme pomoct my rodiče?

Matěj Skalický: Školy mají začít pracovat s emocemi a stresem, ministerstvo chystá změnu osnov

Kdo je v pohodě, lépe se učí. Kdo je v pohodě, lépe učí. Wellbeing na školách – duševní zdraví jako priorita ministerstva školství. Je to tak doopravdy? A jak se budou nově žáci a žačky učit na základkách pracovat s emocemi? Ví Eva Mikulka Šelepová z domácí redakce. Ptá se Matěj Skalický.

Kristýna Matějková: Vystudovali jste dvě vysoké? No a? Firmy mají větší zájem o „novolímečkáře“ bez titulu

Na pracovním trhu doposud platilo základní rozdělení pracovníků: manuální pracovníci jsou modré límečky, kancelářští zase bílé. S proměnou zejména technologických odvětví, kterou tlačí umělá inteligence, se ale k základní sestavě přidal další zaměstnanec – takzvaný novolímečkář. A postupně se stává ideálem člověka, o něhož mají zájem všechny firmy. Jak vypadá a proč by se o něj měly firmy zajímat?

Jana Straková: Systém přijímacích zkoušek je setrvačný, testy jsou samoúčelné a děti se na ně učí nesmysly

Skončilo přihlašování na střední školy, které ministr školství Mikuláš Bek (STAN) mimořádně prodloužil. Žáky nyní čekají jednotné přijímací zkoušky. „Zkoušky by měly psát všechny děti. Je třeba otevřít systém středního vzdělání, aby celá ta záležitost nebyla tak kompetitivní,“ zdůrazňuje v podcastu Chyba systému Jana Straková z Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy.

Jan Břížďala: Elektronické podávání přihlášek je za námi. Teď ještě změnit přijímačky

Ve středu uplynula lhůta pro podávání přihlášek na střední školy. Ty je budou aktuálně zpracovávat a na základě nich zvát uchazeče o studium ke konání přijímacích zkoušek.

Petr Honzejk: Guerilla na Cermatu. Český stát hází klacky pod nohy sám sobě

Konec dobrý všechno dobré, řeklo by se. Systém elektronického přihlašování na střední školy nakonec, přes počáteční škobrtání, celkově nehavaroval, ustál i hackerské útoky. Využila ho drtivá většina rodičů, přihlášek přišlo 143 tisíc. Papírovým přihláškám tak můžeme konečně zamávat jako ozvěně minulého století. Hurá.

Gabriela Vávrovská: Hravé pohybovky. Kniha plná kreativních her pro děti, které spojují vzdělání s radostí z pohybu

V on-line nakladatelství Pointa vyšla nedávno kniha Hravé pohybovky, která je souborem pohybových her pro děti zaměřených na různé oblasti rozvoje dítěte, které vás provedou vybranými tématy v průběhu celého školního roku.

Pavel Černý: A co děti, žijí zdravě?

Data sbíraná na českých školách v roce 2022 ukazují, že za předchozích 12 let došlo ke zlepšení charakteristik týkajících se zdraví a zdravého životního stylu dětí v Česku. Sběr a vyhodnocení dat proběhly v rámci studie HBSC, která ve čtyřletých intervalech sleduje faktory ovlivňující zdraví dětské populace ve více než padesáti zemích světa.

Zuzana Hronová: Obce mají garantovat místo ve školce hned po třetích narozeninách, navrhuje NERV

Už nyní některá města a obce nabízejí místa pro čerstvě tříleté děti. Činí tak ale pouze dobrovolně, rodiče na ně zatím nemají nárok. Odborníci navrhují zavedení povinnosti.

Barbora Doubravová: Až sedm tisíc na vysokoškolský život. Stát jedná o zavedení půjček pro studenty

Vysokoškolákům by mohly usnadnit živobytí vratné granty. Měsíčně by si mohli půjčit mezi třemi a sedmi tisíci korunami. Půjčky mají pomoci hlavně studentům, kteří by si jinak studium na univerzitě nemohli z finančních důvodů dovolit. Dluh by spláceli po nástupu do práce. Podobně fungují studentské programy například ve Velké Británii či Německu.

Veronika Michalíková: "Kdo se nechce učit, může si hrát." V této škole rozhodují i děti, být pozadu nevadí

Děti si tu mohou klidně celý den hrát, číst nebo něco vyrábět. Není výjimkou, že se tak oproti žákům z běžných škol naučí psát, číst nebo počítat i o několik let později. Znalosti si totiž v Osvobozené škole osvojují hravou formou podle svých možností i zájmů. "Tento typ vzdělávání je vhodný pro téměř všechny děti, ale málokteré rodiče," říká ředitelka. Aktuálně.cz zjišťovalo, jak škola funguje.

Zuzana Hronová: Čeští učitelé jsou vyhořelí a ve stresu. Pomohla by jim péče o duši

Dvě třetiny českých učitelů zažívají chronický stres, další pětinu už postihl syndrom vyhoření. Řešením je aktivně dbát o osobní pohodu a duševní zdraví.

Jana Nováčková: Jak děti získávají „akademické“ dovednosti bez formálního vyučování

Po útlé knížce psychologa P. Graye Důkaz, že sebeřízené vzdělávání funguje vyšla i další kniha z této série Jak děti získávají „akademické“ dovednosti bez formálního vyučování. Je také výběrem z článků autora, které byly publikované na webu Psychology Today.

Jana Potužníková: Vysoký intelekt a k tomu dys-. Když musíte být připraveni úplně na všechno

Na první pohled je šestnáctiletý Michal Stefanov v tom nejlepším smyslu slova normální dospívající kluk. Ale když posloucháte jeho i jeho maminku, víte, že to tak úplně není. Michal je typickou ukázkou dvojí výjimečnosti. Na jedné straně stojí proti dyslexii, dysortografii a dysgrafii v písemném projevu a vývojové dysfázii, jež ho brzdí v komunikaci ústní. Má i mírnou formu poruchy pozornosti. Ale na druhé straně má také vysoký intelekt a sám velmi klidně říká, že právě díky němu umí dys-poruchy vyvažovat. O tom, že navíc vyniká v informatice, se zmiňuje jen okrajově. Jako by o nic nešlo.

Michaela Ryšavá: Zavedeme terénní chůvy, mohou předejít katastrofě. Dnes stát umí dítě jen odebrat

Když člověk cítí kouř, přesně ví, že má zavolat hasiče a oni oheň uhasí. U rodin ale nic takového podle vládní zmocněnkyně pro lidská práva Kláry Šimáčkové Laurenčíkové neexistuje. I přesto, že signály jsou vidět ve škole, u lékařů nebo sousedů, nechávají se rozhořet až do chvíle, kdy už uhasit nejdou. „Když rodiny přestanou zvládat, stát dítě odebere a dá ho na lůžko. To stojí nemalé peníze a u řady dětí se po mnoha letech útrap rozvíjí vážné obtíže,“ popisuje Šimáčková Laurenčíková.

Svaz měst a obcí ČR nesouhlasí s předloženou redukcí peněžních prostředků pro regionální školství

V reakci na aktuálně zveřejněné informace o financování regionálního školství důrazně apelujeme na vládu, aby přehodnotila navržené škrty.

AŘZŠ: Propouštět se nemusí, ale problémy se jenom odsouvají

13. února 2024 došlo kvůli nedostatečnému financování mzdových prostředků nepedagogických zaměstnanců škol k jednání mezi zástupci vlády, školských asociací a odborů. Výsledkem tohoto jednání je slib zrušení závaznosti limitu počtu nepedagogických zaměstnanců na jednotlivých školách a slib opětovného setkání na začátku prázdnin, kdy bude jasný výsledek hospodaření státu za první pololetí tohoto roku. Školy byly zároveň vyzvány, aby chybějící finanční prostředky hledaly u krajů či u svých zřizovatelů.

Anežka Hesová: Kde vězí klíč k lepším šancím na vzdělání

Co všechno dětem usnadňuje nebo komplikuje cestu k úspěchu? Mapa vzdělávání ukazuje, jak předcházet nerovným podmínkám a sociálním problémům.

Zuzana Hronová: Školní agresoři nebývají psychopati, ale normální děti, říká odborník na šikanu

Šikana vzniká ve třídě postupně. Nejvíce zranitelní a odlišní se ocitají na okraji skupiny, zažívají ponižování. „Důležité je dbát na prevenci a ve škole vytvářet bezpečné a vlídné prostředí,“ říká v rozhovoru pro Deník psychoterapeut a přední odborník na šikanu Michal Kolář.

Jitka Polanská: Máme zájem na tom udržovat státní správu ve stavu naučené bezmoci?

Co přináší změnu k lepšímu? Jak nereálné požadavky a očekávání paralyzují veřejnou debatu o potřebných systémových změnách, nad tím se zamýšlí redaktorka EDUinu Jitka Polanská.

Vladimír Kroc: Děti můžeme posílit v jejich sebehodnotě. Nejtěžší je batolecí fáze a puberta, říká psycholožka Miková

Nejtěžší fáze ve výchově dětí je fáze batolecí a puberta. Alespoň to říká psycholožka a autorka knihy Milovat nestačí Šárka Miková pro Radiožurnál. „Rodiče mohou pomoci především tím, že se budou snažit zůstat klidní, když na ně začne puberťák chrlit emoce. I když to tak nevypadá, tak je pořád potřebuje. Potřebuje se od nich oddělit, přitom potřebuje hledat své místo v budoucím světě. A měli by být přístavem, kotvou,“ vysvětluje psycholožka.

Daniel Pražák: Učitelská profese je stálé hledání

Daniel Pražák učí přírodopis a dějepis na pražské základní škole. V roce 2022 se umístil v soutěži Global Teacher Prize v kategorii inspirativní učitel. A inspirace je s Danielem spjatá stejně silně jako kočka Dis a učitelský optimismus. O tom, jaké byly jeho začátky i jakým způsobem učí dnes, jsme si povídali v následujícím rozhovoru.

Anna Brzybohatá: Jak se hledá nejinspirativnější učitel? Je to práce na celý rok, říká manažerka GTP CZ Hana Matoušů

Na jednom ročníku pracuje tým lidí celý rok. Letos přišly do Global Teacher Prize Czech Republic během prvních dnů stovky nominací. Žáci píší třeba: „Nikdy jsem nezažila tak moc lidského učitele.” „Milý přístup a radost do výuky, kterou vedla hrou.” „Vždy pro nás měla pochopení.” Jak se ale ten nejinspirativnější učitel Česka hledá? „Dlouho, a musí toho hodně splnit,” říká manažerka GTP CZ Hana Matoušů.

Anna Brzobohatá: Většina středoškoláků není dobře připravená na první ročník. Tápou v řešení problémů, v samostatnosti nebo jak se vlastně vůbec mají učit, ukazují data České školní inspekce

Do prvního ročníku střední školy nastoupilo v roce 2022/2023 necelých 135 tisíc mladých lidí. Bývalí deváťáci zamířili na střední odborné školy, učiliště či gymnázia a na novou vzdělávací kapitolu nejsou dobře připraveni. Podle výroční zprávy České školní inspekce více než 60 procent středních škol hodnotí celkovou připravenost žáků na studium jako nízkou. A to i u gymnazistů.

Zuzana Keményová: Učení bez známek a testů? Zájem sílí

Čeští rodiče stále více umisťují své děti na alternativní školy. Stojí mimo hlavní proud, nenajdete v nich známky, někdy ani lavice a učebnice. Tyto školy tvrdí, že učení nemusí bolet, aby bylo účinné. 

Marek Švehla: Na ministerstvu se všichni bojí dělat chyby a zároveň všichni hledají chyby

S ministerským úředníkem Jakubem Drbohlavem o tom, co ho frustruje ve státní správě a proč vláda nepřijímá reformy

Barbora Sochorová: Moderní přijímačky klopýtly hned na startu. „Vzbuzuje to napětí“

Zásadní modernizace přihlášek na střední školy mohutně klopýtla hned na začátku. Elektronický systém měl být k dispozici od 1. února, Ministerstvo školství spolu s Cermatem ale kvůli programátorské chybě jeho spuštění odložilo. Kde se stala chyba?

Žáci devátých tříd mají reálná očekávání v tom, co chtějí dále studovat

Z testování bezmála 22 tisíc deváťáků vyplývá, že nejúspěšnější řešitelé úloh z češtiny a matematiky se hlásí na gymnázia, nejslabší na učební obory, průměrní řešitelé pak volí ostatní typy středních škol.

EDUin: Jen digitalizace přijímacího řízení nestačí

Cermat tento týden spustil systém DiPSy. Digitální přihlašovací systém k přijímacím zkouškám je zatím přístupný pouze pro ředitele škol. Pro rodiče se možnost podat elektronickou přihlášku na střední školu otevře 1. února. EDUin upozorňuje, že pouze digitalizace v celém procesu přijímacích zkoušek nestačí.

Daniela Krásenská: Známky nemají, vysvědčení si píšou sami

Žáci po celém Česku si dnes vyzvedávají pololetní vysvědčení. Na střední ScioŠkole v Brně ale nedostanou známky – hodnocení je pouze slovní. A studenti si je navíc píšou sami.

Petr Chára: Přijímačky na střední 2024. Jak vybírat?

V únoru se budou podávat přihlášky na gymnázia, lycea, střední školy a učební obory s maturitou. Je zde každoroční rozhodování desetitisíců mladých lidí a jejich rodin.

Josef Mačí: Online přihlášky na střední se blíží. Nevíme, co to udělá, říkají ředitelé

Letos poprvé se budou žáci přihlašovat na střední školy elektronicky. Dostanou také třetí přihlášku navíc. S novým systémem se ale objevuje spousta otazníků, které se zodpoví až ostrým startem.

Ivo Strejček: Procitněme aneb tři alarmující poznámky k českému školství

Blíží se pololetí školního roku 2023–24 a žáci i studenti základních a středních škol budou dostávat vysvědčení. Zřejmě i v tomto kontextu se v posledních dnech objevila celá řada informací souvisejících s aktuálním stavem českého vzdělávání i návrhy, jak neradostná data „napravit“. Všimněme si některých.

Hana Košťálová: Pedagogové jako lídři reformy vzdělávání

Učitelé na celém světě se sdružují do profesních učících se společenství, aby průběžně vytvářeli nezbytné inovace a adaptovali svou výuku pro měnící se potřeby společnosti a nových generací dětí. Dobrou zkušenost s tím máme i v projektu Pomáháme školám k úspěchu. Účelem a smyslem neustálých úprav vzdělávacích cílů i vyučovací praxe je péče o to, aby školní výuka vedla k učení a spokojenosti každého žáka, přispívala ke společenské soudržnosti, k péči o demokracii i o budoucnost planety.

Jitka Polanská: Podpoříme spojování malých škol pod jednoho ředitele, říká náměstek ministra školství Jiří Nantl

V ČR je rekordní počet malotřídek a celkem 20 % z celkového počtu škol je takzvaně podlimitních, tudíž nemají předepsaný minimální počet žáků. Jak roztříštěnou školskou soustavu propojit? Podle mnohých by to zlepšilo i kvalitu výuky.

Jiří Mach: Obce nechtějí na učitele připlácet, věří v další úpravy

Změny ve financování základních škol se dotýkají zejména těch malých venkovských, kde by snížení úvazků učitelů, byť o desetiny procent, znamenalo velký problém. Zřizovatelé, tedy obce, ale nemají chuť nic doplácet na platy pedagogů. Je však naděje, že ministerstvo školství bude brát na některé menší školy zvláštní ohledy.

Kamila Minaříková: Školy vyhlíží propouštění, slučování tříd a zastaralou výuku. Přijdou o peníze

Představitelé ministerstva školství chtějí seškrtat maximální počty hodin výuky, které školám proplácí stát. Takzvaný PHmax se plošně sníží u základních i středních škol o pět procent. Resort tak chce šetřit veřejné peníze. Návrh ale tvrdě kritizují zástupci škol, samospráv i ombudsman. Některé školy stojí před volbou propouštět nebo slučovat třídy. Menší se obávají zániku.

Josef Mačí: Učitele by nezajímalo, že jsem smutný, myslí si většina dětí. Má se to změnit

V současných osnovách škol je jen málo prostoru věnováno zvládání emocí. Děti mají navíc pocit, že učitele jejich problémy nezajímají. Změnit by se to mělo po reformě výuky. Více času bude během hodin věnováno emočnímu rozvoji.

Kristýna Matějková: Žáci nemají ve školách oporu, ukázal průzkum. Stát chce, aby se v hodinách věnovali péči o psychiku

Duševní zdraví českých žáků je v žalostném stavu. Průzkumy ukazují, že více než třetina dětí žije ve středně těžké až těžké depresi. Ve srovnání se zahraničím si také méně věří a nemají tak dobrý vztah s učiteli. Ministerstvo školství plánuje, že by se do rozvoje jejich duševní odolnosti měli zapojit samotní pedagogové, a to už od prvního ročníku základní školy.

Michal Šafařík: Změna v hodnocení na školách. Projekt Vysvědčení jinak si dává za cíl komplexní zhodnocení žáků

Vědci z Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity ve spolupráci s deseti školami, více než osmi sty žáky a jejich rodiči vytvořili návrh nové podoby školního vysvědčení. Nazvali ho Vysvědčení jinak. A jiné má být především v tom, že žákům a rodičům poskytne lepší zpětnou vazbu.

Návrh nového vysvědčení hodnotí u žáků ZŠ jejich silné stránky i pokrok

Odborníci z Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně vytvořili nové vysvědčení pro základní školy, kde vyučující žáky hodnotí slovně podle kritérií. Věnují se v něm silným stránkám žáka i jeho pokroku. Mohou udělit i známku, není ale stěžejním motivem, řekla dnes novinářům jedna z autorek projektu Jana Kratochvílová. Dosavadní vysvědčení je podle fakulty neúplné a neodráží dovednosti a schopnosti žáků. Ministerstvo školství chce, aby školy tento typ vysvědčení mohly rozdávat už na závěr letošního školního roku, doplnil ředitel odboru předškolního a základního vzdělávání ministerstva Michal Černý.

Anna Brzybohatá: Stále se nedaří vyřešit vysoké množství odkladů dětí, nástup povinné docházky odsouvá zhruba 20 procent rodin. Školství také troskotá na individualizaci ve vzdělávání.

Do školky musí děti chodit povinně od pěti let věku, povinné předškolní vzdělávání se v Česku zavedlo od školního roku 2017/2018. Do posledního ročníku školky tak musí nastupovat děti, kterým má být v první třídě šest let. S odkladem ale nastupují do školy až sedmileté děti. Fakt, že se dlouhodobě nedaří snížit počet dětí, které mají o rok odloženou povinnou docházku, potvrzují i data výroční zprávy České školní inspekce.

Markéta Hronová, Johana Kadeřábková: Malá škola vyjde až třikrát dráž než velká. Stát je chce sdružovat, ročně by to ušetřilo miliardy

Vzdělávání v Česku trpí tím, že tu je obrovské množství škol pro málo žáků. Zhruba každá třetí obec dnes zřizuje školu, v 90 procentech jen jednu. Malé obce mají častěji menší školy, a proto za jejich provoz platí více peněz, a to až trojnásobně. A způsobuje to i velké rozdíly v kvalitě vzdělávání. Upozorňuje na to nová studie výzkumné agentury PAQ Research, kterou mají HN k dispozici. Finanční neefektivitu malých škol potvrzuje i ministerstvo školství, které vidí budoucnost v jejich slučování.

Budoucnost malotřídek je v ohrožení, míní jejich zastánci. Problém vidí ve financování

Ministerstva školství, vnitra a financí připravují model, podle kterého by bylo možné malotřídky slučovat do větších celků s jedním vedením. Na podzim předloží návrhy ředitelům. S nimi teď řeší i dopad sníženého počtu financovaných hodin. Od příštího školního roku má klesnout na pětadevadesát procent. Na změny jsou nejcitlivější právě malotřídní školy. Část z nich se bojí, že přijde o učitele.

Jan Pánik: Ředitel školy Sáblík. Stávku si přivlastnili dezoláti. Učitelé mi nebyli schopni přesně říct, za co stávkují

„Jsou učitelé, kteří mají peněz až až. Někteří jsou totiž v uvozovkách rutinéři, kteří využívají pouze ten čas, který mají na přímou vyučovací povinnost, a nikoli už ten čas, který je v nepřímé vyučovací povinnosti,“ říká v rozhovorou pro deník Forum 24 o platech učitelů ředitel Smíchovské střední průmyslové školy a gymnázia Radko Sáblík. Podle něj je však nemalá část učitelů, kteří by si zasloužili daleko větší peníze.

Michal Komárek: Žádná reforma školství nebyla nikdy myšlena vážně. Komentář

Děti se něco učí, podle systému školy a kvality učitelů se nějak rozvíjejí. A pak je na řadě státní test. Ten vůbec neodpovídá tomu, co stát v reformách říká o smyslu a cílech výuky, ale prostě tu je.

Lucie Výborná: Práce bude v budoucnu vypadat jinak. Klíčová bude kreativita, říká autor knihy Budoucnost nepráce

Pomáhá různým firmám zavádět digitální inovace včetně AI. Filip Dřímalka je manažer zabývající se novými trendy a inovacemi, aktuálně vydal knihu Budoucnost nepráce. „Moderní technologie nemusí být strašákem, důležité je přijít na to, v čem spočívá moje přidaná hodnota,“ vysvětluje v rozhovoru pro Radiožurnál.

Markéta Hronová: Na gymnázium jde i žák s 21 body ze 100. Rozšíření by je otevřelo úplně všem, bojí se kraje

Gymnázia vždy platila za výběrové školy, dnes na ně odchází dvacet procent žáků a podle ministerstva školství by to v součtu s lycei měla být až polovina. Míst by tak mělo být víc. Podle expertů to může motivovat více studentů s dobrými výsledky se na gymnázia přihlásit. Někteří politici i ředitelé škol se ale obávají, že s vyšší kapacitou se úroveň gymnázií rapidně sníží nebo je řada žáků nezvládne dostudovat.

Gymnázia tady nechceme, musíme „krmit“ průmysl. Kraje se vzpírají tlaku ministerstva na všeobecné vzdělávání

Některé obory zrušit, jiné pospojovat, aby měly mnohem širší záběr – to je plán ministerstva školství, který ještě před koncem roku schválila vláda. Do roku 2027 by tak měla být až polovina středoškolských oborů všeobecně zaměřená, tedy aby byl v celkové nabídce stejný podíl gymnázií a lyceí jako odborných maturitních a učňovských škol.

Anna Brzybohatá: Prevence proti syndromu vyhoření. Anketa o tom, kde berou inspiraci ti nejlepší učitelé Česka

Na konci roku si užívají klidu děti, rodiče i učitelé. Během svátků nabírají síly i inspiraci do dalšího roku. Ti nejinspirativnější pedagogové v Česku se shromažďují v soutěži Global Teacher Prize Czech Republic. Co pozitivního jim účast v GTP CZ přinesla? Třeba nadhled nad sebou samými nebo profesní postup a sdílení zkušeností s ostatními. 

 

Zdroj: Magazín Eduzín 30. 12. 2023

Markéta Hronová: Jupí, píšeme test! Slovní hodnocení žákům svědčí, pro pedagogy bude ale nutné školení, říká oceněná učitelka

Třikrát do roka jezdí s dětmi na školu v přírodě, hodně času tráví venku, na výletech a exkurzích. Učitelka 4. B Základní školy Trojská Tereza Vítková letos obsadila třetí místo v soutěži o nejlepšího učitele Global Teacher Prize, kterou pořádá nezisková vzdělávací organizace EDUin. Za „recept na úspěch“ považuje práci na vztazích uvnitř třídy. Žáky hodnotí slovně a vítá iniciativu ministerstva školství zrušit do třetí třídy známkování na všech školách. Žáci se tak podle ní méně porovnávají mezi sebou a na testy se těší, protože z nich nemají strach. 

Hana Vaverková: Jak šel čas jedné učitelky, ředitelky a učitelky v důchodu

Jste typická trojkařka, říkala mi často němčinářka na gymplu. Pravdou je, že jsem to s učením nepřeháněla a když jsem svatý týden probrečela nad nešťastnou láskou, bylo rozhodnuto. Místo na medicínu, jak chtěl táta doktor, šla jsem na pajdák a stala se učitelkou.

Miroslava Baxová: Ve školce si hrajeme, rádi se tam smějeme. Veselé aktivity pro celý rok

Kniha zavedené a známé autorky celoročních programů pro mateřské školy obsahuje pět projektů pro práci s dětmi.

Jitka Polanská: Absolutní svoboda je romantická iluze, říká zakladatel Institutu pro podporu inovativního vzdělávání Pavel Kraemer

Celosvětové hnutí alternativních škol prochází v poslední době určitou revizí vlastních myšlenek i kroků. Možná bychom měli ubrat na energii vzdoru, myslí si Pavel Kraemer.

Kateřina Lánská: Pokud chceme ve školách prosadit osobnostně rozvíjející pojetí vzdělání, musíme se zaměřit především na růst učitelských osobností, říká Vladimíra Spilková

Osobnost vzdělávání. Rozhovor s Vladimírou Spilkovou vznikl v rámci série: Rozhovory s laureáty Auly slávy ceny EDUína. Jak hodnotí zpětně decentralizaci školství, která proběhla v 90. letech, a jak se proměnila za tři dekády příprava budoucích učitelů?

Kateřina Lánská: Pro školu nic není problém. Někdy dokonce hledají řešení ještě, než to přání stačíte vyslovit, říká maminka dívky se zdravotním omezením

Bára je drobná desetiletá dívka. Když není ve škole, tráví většinu svého volného času se zvířaty nebo si ráda čte. Doma má kocourky a rybičky, chodí se starat o poníky a každou volnou chvilku jezdí společně s maminkou do zoo ve Dvoře Králové, kterou mají nedaleko. „Pravidelně v týdnu chodí pomáhat kousek od nás, kde mají poníka a dva koně. Musí jim vyčistit kopýtka a učesat hřívu, a to ji hodně baví,” popisuje její maminka Lenka Grohová dceřiny zájmy a dodává, že to samozřejmě ale závisí na tom, jak se Bára cítí. Péče a kontakt se zvířaty jsou pro ni totiž nejen zálibou, ale pomáhají jí navíc snižovat důsledky jejích zdravotních obtíží.

Lucie Kocurová: Každé ráno vítám děti úsměvem, říká recepční z pražské základky

V jeho domovské ZŠ Jeremenkova v Praze mu učitelé i děti říkají „náš Marcel“. Oficiálně má roli recepčního, neoficiálně je ale i hledačem ztracených tělocviků a klíčů a důvěrníků všech, kteří si chtějí povykládat. Marcel Maša už sedmým rokem hlídá, aby si každý rodič odvedl to správné dítě. „Samozřejmě jsem nahraditelný,“ říká. „Ale učitelé, děti i rodiče si už zvykli na to, že je každé ráno vítám s úsměvem.“

Marcela Murgašová: Školy jako dílny lidskosti

Jako lidstvo jsme hodně pokročili – nikdy jsme o našem světě nevěděli tolik, co teď. Nikdy jsme neměli tak pokročilé technologie – usnadňují nám život, pracují za nás, někdy dokonce myslí.

 

Bohumila Čiháková: Generace sněhových vloček? Rodiče by se měli zamyslet, zda jsou pro děti vzorem

V lavicích se nudí. V ruce by raději drželi mobil než knížku. Jsou citliví, emociálně méně stabilní, zaměření na sebe a zároveň přesvědčeni o své výjimečnosti. Starší generace je označuje za líné, rozmazlené a sebestředné spratky. Přitom právě tato generace sněhových vloček, i když je křehká, je výjimečná. Psycholožka Markéta Švamberk Šauerová navíc nevnímá současné mezigenerační rozdíly tak dramaticky. „Buďme upřímní sami k sobě a dopřejme mladé generaci čas, aby ukázala, že to zvládnou. Naučme se být trpěliví a dejme jim prostor,“ nabádá.

Lucie Slejšková: Jaký byl rok 2023?

EDUin přináší ohlédnutí za tématy, která rezonovala vzděláváním v roce 2023. Text je součástí Auditu vzdělávacího systému za rok 2023, který celý bude uveřejněn 5. března 2024.

Inspekce: Úspěšnost maturantů mírně vzrostla, problém u studentů nástaveb trvá

Podíl studentů středních škol, kteří neuspěli u maturitní zkoušky, se meziročně mírně snížil. V jarním termínu roku 2023 neuspělo 17,3 procenta studentů, kteří se o její složení pokusili, na jaře roku 2022 to bylo 20,8 procenta studentů. Nejčastěji měli problémy s maturitou studenti nástavbového studia, neuspělo jich 39,8 procenta, v loňském roce to bylo 48,1 procenta. Šest procent studentů, kteří se k maturitě letos na jaře přihlásili, ji nakonec nedělalo. Vyplývá to z výroční zprávy, kterou zveřejnila Česká školní inspekce.

Jana Potužníková: Tradice v sobě nemají mít „musím“, ale „chci“. Pak mohou zůstat autentické, říká Ester Bezděk

Povídaly jsme si někdy v půlce adventu. Uprostřed času, kdy obvykle ve stresu klikáme na online nákupní košíky a přemýšlíme, jestli vanilkové rohlíčky budou stačit ve dvojité dávce. O to půvabnější bylo zastavit se spolu s Ester Bezděk, trojnásobnou mámou a autorkou knížky Rituály šťastné rodiny, a mluvit o tradicích, zvycích a rituálech – o tom, proč můžeme pouštět ty, které nám nejsou vlastní, i vytvářet nové, které nám dovolí žít více přítomnosti a přinesou nám do života lehkost i laskavost, jichž nikdy není dost. 

21. 12. 2023

Neptejte se, co AI může udělat pro vás, ale co vy spolu s AI můžete udělat pro děti

Minulý týden jsem mluvil s jedním svým známým, který teď řediteluje na venkovské základce. Pochopitelně řeč přišla také na umělou inteligenci a na její místo ve školách. Rozhovor se hodně točil kolem toho, zda a jak může AI učitelům ulehčit práci. Něco se mi na té naší diskusi nezdálo. Jakoby mě tlačily o číslo menší boty a nemohl jsem si je sundat. Když jsem pak šel domů, došlo mi co.

Lucie Kocurová: Nepotřebujeme papír o nadání, abychom děti podpořili, říkají na škole v Ústí nad Labem

Mimořádně nadaných dětí jsou v populaci tři procenta, nadaných je asi pětina. Čistě statisticky vzato jich tedy v každé české třídě sedí hned několik. Některé školy tvrdí, že žádné nadané žáky nemají, jiné naopak přemýšlivé děti podporují. „Každý žák potřebuje něco jiného a my se snažíme o to, aby to v rámci možností dostal,“ říká učitelka Lenka Macková.

Aneta Gáborová: Malá škola uprostřed hor patří mezi nejlepší v Česku. Desítky zájemců musí odmítat

Dobřany jsou malá horská víska uprostřed Orlických hor se 130 obyvateli. Dostat se tam dá jen po úzkých klikatých cestách, na kterých si nepřejete potkat dodávku kurýrní služby v plné rychlosti. Na první pohled by se mohlo zdát, že se vesnička, kromě své malebnosti, nijak nevymyká stovkám podobných. V Dobřanech ale mají školu, jejíž příběh je všechno, jen ne běžný. 

Jitka Polanská: Škola plná dětí, které se umí učit i radovat. Dobré žáky dělají dobré podmínky

Ve městě Siliguri v Západním Bengálsku na severovýchodě Indie vznikla před skoro šesti lety internátní škola pro děti z horských vesnic v Himalájích na nepálské i indické straně. Děti z nejchudších poměrů tu rychle rozkvetou a mají stejné touhy, sny a plány jako děti z lépe situovaných rodin. „Od dětství jsem chtěla být tanečnicí. Pak jsem si ale uvědomila, že tak dobrá zase nejsem, a teď spíš chci jít dál studovat a pak si zřídit vlastní byznys s bio potravinami. U nás v horách je všechno jídlo bio,“ říká Mamata, která je teď v osmém ročníku a do školy přišla, když se otevírala. 

Radek Bartoníček: Dělejte užitečné věci a nenechte se znechutit, radil školákům šéf Člověka v tísni

Sotva se výkonný ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek vrátil z Etiopie, kde jeho dobročinná organizace pomáhá, zamířil mezi žáky zapojené do projektu Světová škola. Ten vede děti k tomu, co přivedlo Pánka třeba právě do Etiopie. Tedy zájem o dění ve světě. "Je úžasné, že něco děláte a nenecháváte se znechutit atmosférou v Česku," řekl školákům. 

Milí čtenáři Učitelských listů!

Abych Vám mohla na každý den připravit nějaký aktuální článek o vzdělávání, sleduji převahu všeho, co lze z této oblasti najít v médiích na internetu. Když jsem dnes prohlížela svoje záznamy, abych vybrala články na poslední dny před vánočními prázdninami, ustrnula jsem: za poslední čtyři měsíce byly titulky převážně negativní.

Dawn D'Amico: Arteterapeutické aktivity a mindfulness. Pro děti a dospívající s psychickými obtížemi

Mnohé děti, které zažily vážné trauma, se uzavřou do sebe a je pro ně složité zapojit se aktivně do terapeutického procesu. Tato kniha nabízí soubor terapeutických aktivit, které dětem a dospívajícím pomohou v prozkoumávání jejich pocitů a v projevování vlastních potřeb.

EDUin vydává průvodce pro zřizovatele. Kápézetka pomůže starostům a zastupitelům zorientovat se ve školské agendě

EDUin na konferenci Lepší škola představil nového průvodce pro zřizovatele škol. Publikace Kápézetka vysvětluje základní role zřizovatelů v oblasti školství a radí v situacích, do kterých se starostové a zastupitelé dostávají. Manuál je dostupný online a zdarma.

Aneta Gaborová: Od nikoho jiného se učitel nenaučí tolik jako od svého kolegy. Za jakých okolností mohou být učící se komunity budoucností metodické podpory učitelů?

Když se učitelé učí od sebe navzájem, mohou získat mnohem více než odbornost. Jak na to ukazuje komunita učitelů, která vznikla kolem projektu Dějepis+.

Nové pojetí vzdělávání: Summit Yidanovy ceny 2023 představuje inovativní nápady, které podněcují změny

Globální filantropická nadace Yidan Prize Foundation, která stojí za nejvyšším světovým oceněním v oblasti vzdělávání, uspořádala 4. prosince v Hongkongu očekávanou konferenci Yidan Prize Summit (Summit Yidanovy ceny) s podtitulem „Nápady, které podněcují změny: vše o řešení pro pokrok vzdělávání".

Anna Brzybohatá: Výsledky PISA ukazují zlepšení, jak ale složitý kaleidoskop čísel správně číst?

Od začátku minulého týdne jsou od České školní inspekce k dispozici nová data z mezinárodního šetření PISA za rok 2022. Věnují se úrovni znalostí a dovedností patnáctiletých žáků ve čtenářské, přírodovědné a matematické gramotnosti, šetření bylo zaměřené na tu poslední. Výsledky ukazují, že tuzemské děti jsou na tom ve srovnání s ostatními zeměmi nadprůměrně, což je dobré znamení. Jenže v širším kontextu už situace tak zářivá není. Proč? Bodové skóre průměrných výsledků žáků v Česku dlouhodobě klesá a úroveň jejich gramotností se snižuje. 

Petr Kočí, Eva Mikulka Šelepová, Iva Vokurková: Když nemáte školku, vrazte tam dětskou skupinu. Nedostatek míst nahrává alternativám

Na vybudování dětských skupin má teď Česko v Národním fondu obnovy sedm miliard, ale zájem o dotaci je od zřizovatelů minimální. Pokud by to šlo dál stejným tempem, vydržely by peníze ještě 27 let. Jenže co kabinet nerozdělí v příštích dvou letech, musí Evropské unii vrátit.

Čeští žáci se zhoršili v matematické gramotnosti, i tak byli v mezinárodním testování nad průměrem

Čeští žáci se v matematické gramotnosti v porovnání s rokem 2018 zhoršili, v mezinárodním srovnání jsou nad průměrem, ukázaly výsledky testování PISA. Matematická gramotnost byla v loňském roce hlavní doménou testování. Stejně jako v minulosti byli nejúspěšnější žáci z východoasijských zemí a regionů. V přírodovědné gramotnosti dosáhli žáci v mezinárodním srovnání také nadprůměrného výsledku, stejně tak v případě čtenářské gramotnosti.

Lenka Zlámalová: Děti hloupnou. Umí číst, počítat a myslet hůř než předchozí generace

Znalosti a schopnosti dětí v patnácti letech zaznamenaly za posledních pět let dramatický sešup. Řeč teď není specificky o České republice, ale o průměru desítek sledovaných zemí světa. V nich pravidelně Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) zkoumá na obrovských vzorcích dětí ze stovek škol všech možných úrovní schopnost počítat, číst a pohybovat se v základních vědách. Ty schopnosti upadají. V průměru dost rychle a dramaticky.

Josef Mačí: Nejnovější čísla – historicky nejhorší výsledek českých dětí v matematice

V Česku přibývá dětí, které nezvládnou ani jednoduché úlohy, a ubývá těch nejlepších. Ukazují to výsledky mezinárodního šetření deváťáků v matematice.

Michal Ševčík: Bezpečné prostředí ve škole a školní šikana

Často se mluví o bezpečném prostředí ve školních kolektivech, už méně často se mluví o konkrétních způsobech, co to vlastně je a jak jej dosáhnout. Vydejme se společně na krátký průlet tím, jak může učitel prostředí a klima třídy monitorovat a jakými konkrétními aktivitami a zásahy ze své pozice jej ovlivnit.

Starší děti se do školy netěší. Šikanu zažije dvanáct procent z nich, uvádí Scio

Ve třídách na druhém stupni základních škol je podle žáků časté ubližování slovními útoky. Běžně se s tím setkává pětina dotázaných starších žáků, občas čtvrtina. Dvě třetiny dětí na druhém stupni se nesetkaly se šikanou, přesto se obětí šikany stalo 12 procent dětí. Většina dětí na prvním stupni vnímá školu jako bezpečné místo. Vyplývá to z průzkumu Mapa školy, který udělala společnost Scio.

Otevřeno: Veřejná výzva ministru školství ke schválení změn v přípravě učitelů

Společně jako 8 organizací a školských asociací jsme dnes zaslali ministru školství Mikuláši Bekovi následující výzvu, v níž jej žádáme, aby ministerstvo upravilo Rámcové požadavky a aby do nich zahrnulo uvedené čtyři body, jež jsou pro kvalitní provedení reformy přípravy učitelů klíčové. 

Tělesná zdatnost náctiletých klesla na úroveň roku 1923, ukázal liberecký výzkum

Tělesná zdatnost náctiletých je srovnatelná s rokem 1923, ukázal výzkum, který odborníci Technické univerzity v Liberci (TUL) provedli na 15 českých a pěti slovenských víceletých gymnáziích. I když by se výsledky mohly zdát pozitivní, podle vedoucího katedry tělesné výchovy a sportu Aleše Suchomela to tak není. Za 100 let nastal velký vývoj tělesné zdatnosti, který měl svůj vrchol v 90. letech minulého století, ale od té doby u dětí klesá, řekl Suchomel.

Daniel Münich: O budoucnosti loterie zvané přijímačky. Komentář

Dílčími změnami přijímaček na jaře 2024 připravenými pod extrémním časovým tlakem by rozhodně vše skončit nemělo. Již teď je nutné připravovat další změny na jaro 2025. Dávám proto k diskuzi několik návrhů.

Silvie Friedmannová: Fakulta VŠE ruší písemné bakalářské práce. Kvůli AI ztrácejí smysl, říká děkan

Studenti Podnikohospodářské fakulty VŠE, kteří nastoupí v příštím akademickém roce, už nebudou muset psát závěrečné bakalářské práce. Podle děkana Jiřího Hnilici přestaly být užitečné, když je za studenty dokáže napsat generativní umělá inteligence.

Lukáš Matoška: Školství je vládní prioritou jen napůl, nezbývají na něj peníze, říká ekonom a poradce premiéra Münich

Vláda má podle názoru ekonoma Daniela Münicha „podseknuté“ příjmy státního rozpočtu a konsolidační balíček tento problém zcela neřeší. „Dokud vláda nenajde odvahu zvýšit daně, což nenajde, budou nám dál chybět peníze i na školství,“ řekl ve vysílání Českého rozhlasu Plus ředitel akademického think tanku IDEA při centru CERGE a poradce premiéra. Vývoj financování školství ale podle něj není důvodem pro stávku.

Třetina lidí hodnotí kvalitu vzdělávání v ČR jako dobrou, třetina jako špatnou

Kvalita vzdělávacího systému v Česku je podle třetiny obyvatel dobrá, třetina ji hodnotí jako špatnou a třetina nemá jasný názor. Nejméně prostoru je podle veřejnosti ve školních osnovách věnováno podpoře kritického myšlení, zvídavosti a rozvoji všeobecných dovedností, naopak nejlépe je na tom výuka základních dovedností.