web o změnách ve vzdělávání
Revize rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání (RVP) vstoupila do další fáze. Národní pedagogický institut (NPI), který nese za úpravu kurikula zodpovědnost, zahájil veřejnou konzultaci k pracovní verzi vznikajícího dokumentu a otevřel ji k připomínkám pro odbornou i laickou veřejnost.
Česká školní inspekce zavítala do deseti vytipovaných škol, kde se zaměřila na výuku v běžných a speciálních třídách a v hodinách, kdy mají žáci běžných a speciálních tříd výuku společně. Výsledky ukazují, že inkluzivní vzdělávání těchto tříd v rámci společných aktivit žáků má smysl, když má podporu. A to jak ze strany vedení školy, tak celého pedagogického sboru a samotného zřizovatele.
V poště se nám objevil tento názor na Strategii 2030+ a připravovanou kurikulární reformu. Domníváme se, že i když je to názor skupinový, měla by ho široká pedagogická veřejnost znát. Je ale poněkud zvláštní, že se objevil až za tak dlouhou dobu po publikování Strategie a za ještě delší dobu od schválení školského zákona.
Cíle vzdělávání jsou stanoveny Zákonem 561/2004 Sb.
(školským zákonem) v aktuálním znění, § 2 (viz Školský
zákon ve znění účinném ode dne 1. 1. 2024, MŠMT ČR (msmt.cz). Najdete je za
článkem.
Bakalářské
práce už nebudou muset psát studenti ekonomicko-správní fakulty brněnské
Masarykovy univerzity. Přesněji ti, kteří na škole studují od tohoto
akademického roku. K podobnému kroku dříve přistoupila podnikohospodářská
fakulta VŠ
Příští rok na podzim proběhnou nové volby do Poslanecké sněmovny. Nyní vládne pětikoalice ODS, KDU-ČSL, TOP 09, STAN a Pirátů, která deklarovala jako jednu ze svých priorit školství. Ostatně jako každá předchozí vláda prakticky od začátku samostatné České republiky. Školství stejně jako jiné resorty ale potřebuje peníze, oproti jiným je ale podfinancované dlouhodobě.
Pětina mladých lidí v Ústeckém kraji přemýšlela o sebevraždě, ukazují data výzkumu o duševním zdraví. „Mě osobně to šokovalo. Když jsme ale výsledky konzultovali s psychology a s psychiatry, tak oni zas tak šokovaní nebyli,“ říká sociolog a ředitel výzkumné agentury Anreva Solution Roman Petrenko. Podle něj je zásadní problém to, že dospělí nenaučili děti zvládat stresové situace.
Na běžné střední škole potřebuje psychologickou pomoc v průměru jedenáct až dvacet studentů. Nejčastěji trpí pocity úzkosti, sebepoškozováním, panickými atakami či depresivními stavy. Mezi studenty jsou časté i sebevražedné myšlenky. Vyplynulo to z průzkumu společnosti GTS Alive, která oslovila 41 psychologů ze středních škol. Vidí problém hlavně v nedostatku financí a systému psychiatrické péče.
V dnešní době máme my rodiče zpravidla víc možností než dát dítě do spádové školy. Mnozí hledáme něco jiného, než jsme zažili sami – chceme pro své děti zábavnější výuku, individuální přístup nebo víc kritického myšlení. Podvědomě tíhneme k tomu, co by ve výuce vyhovovalo nám. Proto psycholožka Šárka Miková doporučuje položit si otázku: „Hledáme školu pro sebe, nebo pro naše dítě?“
Počet alternativních škol rok od roku roste. Dřív šlo převážně o školy základní, od loňského roku ale přibývají i ty střední. „Stát si uvědomil, že má obrovský průšvih, protože na střední školy se začaly ze základek přelévat populačně silné ročníky,“ říká Pavel Kraemer, zakladatel Institutu pro podporu inovativního vzdělávání a učitel.
Už před šestnácti lety vytkl Evropský soud pro lidská práva Česku, že stále diskriminuje romské děti ve školách a že je přeřazuje do speciálních škol. Ministerstvo školství teď slibuje, že má plán, jak situaci řešit. „Náš problém je, že když děti integrujete, tak výnosy přijdou za desítky let. Zatímco náklady jsou okamžité a vyžadují velké úsilí v celé lokalitě,“ vysvětluje sociolog Daniel Prokop z PAQ Research v rozhovoru pro Radiožurnál.
Je to šestnáct let, co Česko prohrálo u Evropského soudu pro lidská práva kvůli diskriminaci romských žáků. Dodnes je ale v zemi 130 segregovaných škol. Podle náměstka ministra školství Jiřího Nantla (ODS) tím česká společnost vyrábí klienty sociálního státu. Pokud se situace nezlepší, mohlo by podle něj dojít k rušení škol.
Nadace České spořitelny za více jak 20 let svého fungování investovala 866 milionů korun do vzdělávacích a sociálních aktivit. V posledních letech se zaměřuje na podporu projektů ve školách, kde se vyučuje tak, aby mladá generace obstála ve svém profesním i osobním životě. Projekty zacílené zejména na rozvoj dovedností a postojů zažívají žáci a studenti na 1900 základních a středních (tj. na 36 %) školách v celé republice.
České školství je na tom ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi průměrně – ani nejlépe, ale ani nejhůře. Pokud vezmeme srovnání mezinárodních výsledků vzdělávání dětí v rámci zemí OECD prostřednictvím testů PISA, i tam je Česko zhruba ve středu. A to i přesto, že je vzdělávání jednoznačnou prioritou prakticky každé vlády od vzniku samostatné České republiky. Za více než 30 let jednoznačné vládní priority bez ohledu na to, která partaj je momentálně u moci, by na tom tedy mohlo být české školství lépe.
Ušetří to peníze a zefektivní i ulehčí práci ředitelů, kterým se zmenšuje prostor na výuku a drtí je stále hutnější administrativa. Na ministerstvu školství čím dál častěji skloňují návrh slučovat malé školy do větších celků pod jedno vedení. Budí to rozporuplné reakce. Část ředitelů by úlevu uvítala, druhá ale namítá, že o škole, kterou formovali desítky let, začnou rozhodovat cizí lidé bez vazeb na místní komunity.
Vést školu plnou dětí z vyloučených lokalit nebo s hodně žáky nemluvícími dobře česky je náročné a žádá si více odborníků, kteří s výukou pomohou. Ministerstvo školství proto předložilo novelu zákona, která by umožnila poslat do takových škol více peněz. Jestli by kvůli tomu jiné školy o finance přišly, se ale zatím neví.
K debatě přišel zcela náhodou přes kamarády, kteří ho do ní navedli. Už u ní zůstal a nyní byl s českým národním týmem na historicky prvním mistrovství Evropy, kde se umístili na 10. místě. Přípravy jim zabírají hodiny, přesto ale někdy mění celou obhajobu i pár minut před začátkem. „Občas zjistíme, že jsou naše argumenty slabé, potřebujeme je vylepšit, a tak děláme poznámky na poslední chvíli,” popisuje v rozhovoru pro EDUzín debatér Kryštof Olša.
Dvacet let pracovala v softwarové firmě, pak se rozhodla zbořit mýtus o ajťácích jako o nerdech, kteří jen o samotě vysedávají u počítače. A uprostřed covidu otevřela soukromé 1. IT Gymnázium v pražských Satalicích. Markéta Fibigerová staví na lidech z praxe, které zaměstnává jako učitele. Další si do školy pravidelně zve jako hosty na workshopy. Mladé lidi učí nejen programování a AI, ale i všeobecný rozvoj včetně toho, jak by se měli „prodávat“ na trhu práce. Hodně se věnují také péči o psychiku.
EDUin na půdě Senátu představil letošní Audit vzdělávání, kde se programový ředitel Miroslav Hřebecký v analýze věnuje naplňování Strategie 2030+. Výsledky nejsou příliš uspokojivé, protože v první fázi se naplnila zhruba čtvrtina. „A aby nedošlo k mýlce, zdůrazňuji, že jde o 20 až 30 procent v prvním období. To vůbec neznamená, že jsme naplnili 20 až 30 procent celé Strategie,” říká expert na vzdělávací politiku.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zahájilo z pokynu ministra Mikuláše Beka práce na další fázi implementace Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+ prostřednictvím implementace příslušných opatření Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky pro období let 2023–2027.
„Cítit se někde dobře“ ještě pořád nepovažujeme za úplně důležitý parametr spokojeného života. To už mnohem spíš (a často právě dětem) říkáme, co je třeba vydržet nebo překonat. Přesto dnes vrcholí projekt Týden wellbeingu ve školách, který téma spokojenosti vytahuje na světlo. Ať už ve vztahu ke vzdělávání, nebo v souvislostech se zráním dětské osobnosti a celoživotního nastavení. V čem nejvíce pokulháváme a kde můžeme pomoct my rodiče?
Na pracovním trhu doposud platilo základní rozdělení pracovníků: manuální pracovníci jsou modré límečky, kancelářští zase bílé. S proměnou zejména technologických odvětví, kterou tlačí umělá inteligence, se ale k základní sestavě přidal další zaměstnanec – takzvaný novolímečkář. A postupně se stává ideálem člověka, o něhož mají zájem všechny firmy. Jak vypadá a proč by se o něj měly firmy zajímat?
Skončilo přihlašování na střední školy, které ministr školství Mikuláš Bek (STAN) mimořádně prodloužil. Žáky nyní čekají jednotné přijímací zkoušky. „Zkoušky by měly psát všechny děti. Je třeba otevřít systém středního vzdělání, aby celá ta záležitost nebyla tak kompetitivní,“ zdůrazňuje v podcastu Chyba systému Jana Straková z Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy.
Konec dobrý všechno dobré, řeklo by se. Systém elektronického přihlašování na střední školy nakonec, přes počáteční škobrtání, celkově nehavaroval, ustál i hackerské útoky. Využila ho drtivá většina rodičů, přihlášek přišlo 143 tisíc. Papírovým přihláškám tak můžeme konečně zamávat jako ozvěně minulého století. Hurá.
V on-line nakladatelství Pointa vyšla nedávno kniha Hravé pohybovky, která je souborem pohybových her pro děti zaměřených na různé oblasti rozvoje dítěte, které vás provedou vybranými tématy v průběhu celého školního roku.
Data sbíraná na českých školách v roce 2022 ukazují, že za předchozích 12 let došlo ke zlepšení charakteristik týkajících se zdraví a zdravého životního stylu dětí v Česku. Sběr a vyhodnocení dat proběhly v rámci studie HBSC, která ve čtyřletých intervalech sleduje faktory ovlivňující zdraví dětské populace ve více než padesáti zemích světa.
Vysokoškolákům by mohly usnadnit živobytí vratné granty. Měsíčně by si mohli půjčit mezi třemi a sedmi tisíci korunami. Půjčky mají pomoci hlavně studentům, kteří by si jinak studium na univerzitě nemohli z finančních důvodů dovolit. Dluh by spláceli po nástupu do práce. Podobně fungují studentské programy například ve Velké Británii či Německu.
Děti si tu mohou klidně celý den hrát, číst nebo něco vyrábět. Není výjimkou, že se tak oproti žákům z běžných škol naučí psát, číst nebo počítat i o několik let později. Znalosti si totiž v Osvobozené škole osvojují hravou formou podle svých možností i zájmů. "Tento typ vzdělávání je vhodný pro téměř všechny děti, ale málokteré rodiče," říká ředitelka. Aktuálně.cz zjišťovalo, jak škola funguje.
Po útlé knížce psychologa P. Graye Důkaz, že sebeřízené vzdělávání funguje vyšla i další kniha z této série Jak děti získávají „akademické“ dovednosti bez formálního vyučování. Je také výběrem z článků autora, které byly publikované na webu Psychology Today.
Na první pohled je šestnáctiletý Michal Stefanov v tom nejlepším smyslu slova normální dospívající kluk. Ale když posloucháte jeho i jeho maminku, víte, že to tak úplně není. Michal je typickou ukázkou dvojí výjimečnosti. Na jedné straně stojí proti dyslexii, dysortografii a dysgrafii v písemném projevu a vývojové dysfázii, jež ho brzdí v komunikaci ústní. Má i mírnou formu poruchy pozornosti. Ale na druhé straně má také vysoký intelekt a sám velmi klidně říká, že právě díky němu umí dys-poruchy vyvažovat. O tom, že navíc vyniká v informatice, se zmiňuje jen okrajově. Jako by o nic nešlo.
Když člověk cítí kouř, přesně ví, že má zavolat hasiče a oni oheň uhasí. U rodin ale nic takového podle vládní zmocněnkyně pro lidská práva Kláry Šimáčkové Laurenčíkové neexistuje. I přesto, že signály jsou vidět ve škole, u lékařů nebo sousedů, nechávají se rozhořet až do chvíle, kdy už uhasit nejdou. „Když rodiny přestanou zvládat, stát dítě odebere a dá ho na lůžko. To stojí nemalé peníze a u řady dětí se po mnoha letech útrap rozvíjí vážné obtíže,“ popisuje Šimáčková Laurenčíková.
13. února 2024 došlo kvůli nedostatečnému financování mzdových prostředků nepedagogických zaměstnanců škol k jednání mezi zástupci vlády, školských asociací a odborů. Výsledkem tohoto jednání je slib zrušení závaznosti limitu počtu nepedagogických zaměstnanců na jednotlivých školách a slib opětovného setkání na začátku prázdnin, kdy bude jasný výsledek hospodaření státu za první pololetí tohoto roku. Školy byly zároveň vyzvány, aby chybějící finanční prostředky hledaly u krajů či u svých zřizovatelů.
Nejtěžší fáze ve výchově dětí je fáze batolecí a puberta. Alespoň to říká psycholožka a autorka knihy Milovat nestačí Šárka Miková pro Radiožurnál. „Rodiče mohou pomoci především tím, že se budou snažit zůstat klidní, když na ně začne puberťák chrlit emoce. I když to tak nevypadá, tak je pořád potřebuje. Potřebuje se od nich oddělit, přitom potřebuje hledat své místo v budoucím světě. A měli by být přístavem, kotvou,“ vysvětluje psycholožka.
Daniel Pražák učí přírodopis a dějepis na pražské základní škole. V roce 2022 se umístil v soutěži Global Teacher Prize v kategorii inspirativní učitel. A inspirace je s Danielem spjatá stejně silně jako kočka Dis a učitelský optimismus. O tom, jaké byly jeho začátky i jakým způsobem učí dnes, jsme si povídali v následujícím rozhovoru.
Na jednom ročníku pracuje tým lidí celý rok. Letos přišly do Global Teacher Prize Czech Republic během prvních dnů stovky nominací. Žáci píší třeba: „Nikdy jsem nezažila tak moc lidského učitele.” „Milý přístup a radost do výuky, kterou vedla hrou.” „Vždy pro nás měla pochopení.” Jak se ale ten nejinspirativnější učitel Česka hledá? „Dlouho, a musí toho hodně splnit,” říká manažerka GTP CZ Hana Matoušů.
Do prvního ročníku střední školy nastoupilo v roce 2022/2023 necelých 135 tisíc mladých lidí. Bývalí deváťáci zamířili na střední odborné školy, učiliště či gymnázia a na novou vzdělávací kapitolu nejsou dobře připraveni. Podle výroční zprávy České školní inspekce více než 60 procent středních škol hodnotí celkovou připravenost žáků na studium jako nízkou. A to i u gymnazistů.
Cermat tento týden spustil systém DiPSy. Digitální přihlašovací systém k přijímacím zkouškám je zatím přístupný pouze pro ředitele škol. Pro rodiče se možnost podat elektronickou přihlášku na střední školu otevře 1. února. EDUin upozorňuje, že pouze digitalizace v celém procesu přijímacích zkoušek nestačí.
Blíží se pololetí školního roku 2023–24 a žáci i studenti základních a středních škol budou dostávat vysvědčení. Zřejmě i v tomto kontextu se v posledních dnech objevila celá řada informací souvisejících s aktuálním stavem českého vzdělávání i návrhy, jak neradostná data „napravit“. Všimněme si některých.
Učitelé na celém světě se sdružují do profesních učících se společenství, aby průběžně vytvářeli nezbytné inovace a adaptovali svou výuku pro měnící se potřeby společnosti a nových generací dětí. Dobrou zkušenost s tím máme i v projektu Pomáháme školám k úspěchu. Účelem a smyslem neustálých úprav vzdělávacích cílů i vyučovací praxe je péče o to, aby školní výuka vedla k učení a spokojenosti každého žáka, přispívala ke společenské soudržnosti, k péči o demokracii i o budoucnost planety.
Změny ve financování základních škol se dotýkají zejména těch malých venkovských, kde by snížení úvazků učitelů, byť o desetiny procent, znamenalo velký problém. Zřizovatelé, tedy obce, ale nemají chuť nic doplácet na platy pedagogů. Je však naděje, že ministerstvo školství bude brát na některé menší školy zvláštní ohledy.
Představitelé ministerstva školství chtějí seškrtat maximální počty hodin výuky, které školám proplácí stát. Takzvaný PHmax se plošně sníží u základních i středních škol o pět procent. Resort tak chce šetřit veřejné peníze. Návrh ale tvrdě kritizují zástupci škol, samospráv i ombudsman. Některé školy stojí před volbou propouštět nebo slučovat třídy. Menší se obávají zániku.
Duševní zdraví českých žáků je v žalostném stavu. Průzkumy ukazují, že více než třetina dětí žije ve středně těžké až těžké depresi. Ve srovnání se zahraničím si také méně věří a nemají tak dobrý vztah s učiteli. Ministerstvo školství plánuje, že by se do rozvoje jejich duševní odolnosti měli zapojit samotní pedagogové, a to už od prvního ročníku základní školy.
Odborníci z Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně vytvořili nové vysvědčení pro základní školy, kde vyučující žáky hodnotí slovně podle kritérií. Věnují se v něm silným stránkám žáka i jeho pokroku. Mohou udělit i známku, není ale stěžejním motivem, řekla dnes novinářům jedna z autorek projektu Jana Kratochvílová. Dosavadní vysvědčení je podle fakulty neúplné a neodráží dovednosti a schopnosti žáků. Ministerstvo školství chce, aby školy tento typ vysvědčení mohly rozdávat už na závěr letošního školního roku, doplnil ředitel odboru předškolního a základního vzdělávání ministerstva Michal Černý.
Do školky musí děti chodit povinně od pěti let věku, povinné předškolní vzdělávání se v Česku zavedlo od školního roku 2017/2018. Do posledního ročníku školky tak musí nastupovat děti, kterým má být v první třídě šest let. S odkladem ale nastupují do školy až sedmileté děti. Fakt, že se dlouhodobě nedaří snížit počet dětí, které mají o rok odloženou povinnou docházku, potvrzují i data výroční zprávy České školní inspekce.
Vzdělávání v Česku trpí tím, že tu je obrovské množství škol pro málo žáků. Zhruba každá třetí obec dnes zřizuje školu, v 90 procentech jen jednu. Malé obce mají častěji menší školy, a proto za jejich provoz platí více peněz, a to až trojnásobně. A způsobuje to i velké rozdíly v kvalitě vzdělávání. Upozorňuje na to nová studie výzkumné agentury PAQ Research, kterou mají HN k dispozici. Finanční neefektivitu malých škol potvrzuje i ministerstvo školství, které vidí budoucnost v jejich slučování.
Ministerstva školství, vnitra a financí připravují model, podle kterého by bylo možné malotřídky slučovat do větších celků s jedním vedením. Na podzim předloží návrhy ředitelům. S nimi teď řeší i dopad sníženého počtu financovaných hodin. Od příštího školního roku má klesnout na pětadevadesát procent. Na změny jsou nejcitlivější právě malotřídní školy. Část z nich se bojí, že přijde o učitele.
„Jsou učitelé, kteří mají peněz až až. Někteří jsou totiž v uvozovkách rutinéři, kteří využívají pouze ten čas, který mají na přímou vyučovací povinnost, a nikoli už ten čas, který je v nepřímé vyučovací povinnosti,“ říká v rozhovorou pro deník Forum 24 o platech učitelů ředitel Smíchovské střední průmyslové školy a gymnázia Radko Sáblík. Podle něj je však nemalá část učitelů, kteří by si zasloužili daleko větší peníze.
Pomáhá různým firmám zavádět digitální inovace včetně AI. Filip Dřímalka je manažer zabývající se novými trendy a inovacemi, aktuálně vydal knihu Budoucnost nepráce. „Moderní technologie nemusí být strašákem, důležité je přijít na to, v čem spočívá moje přidaná hodnota,“ vysvětluje v rozhovoru pro Radiožurnál.
Gymnázia vždy platila za výběrové školy, dnes na ně odchází dvacet procent žáků a podle ministerstva školství by to v součtu s lycei měla být až polovina. Míst by tak mělo být víc. Podle expertů to může motivovat více studentů s dobrými výsledky se na gymnázia přihlásit. Někteří politici i ředitelé škol se ale obávají, že s vyšší kapacitou se úroveň gymnázií rapidně sníží nebo je řada žáků nezvládne dostudovat.
Některé obory zrušit, jiné pospojovat, aby měly mnohem širší záběr – to je plán ministerstva školství, který ještě před koncem roku schválila vláda. Do roku 2027 by tak měla být až polovina středoškolských oborů všeobecně zaměřená, tedy aby byl v celkové nabídce stejný podíl gymnázií a lyceí jako odborných maturitních a učňovských škol.
Na konci roku si užívají klidu děti, rodiče i učitelé. Během svátků nabírají síly i inspiraci do dalšího roku. Ti nejinspirativnější pedagogové v Česku se shromažďují v soutěži Global Teacher Prize Czech Republic. Co pozitivního jim účast v GTP CZ přinesla? Třeba nadhled nad sebou samými nebo profesní postup a sdílení zkušeností s ostatními.
Zdroj: Magazín
Eduzín 30. 12. 2023
Třikrát do roka jezdí s dětmi na školu v přírodě, hodně času tráví venku, na výletech a exkurzích. Učitelka 4. B Základní školy Trojská Tereza Vítková letos obsadila třetí místo v soutěži o nejlepšího učitele Global Teacher Prize, kterou pořádá nezisková vzdělávací organizace EDUin. Za „recept na úspěch“ považuje práci na vztazích uvnitř třídy. Žáky hodnotí slovně a vítá iniciativu ministerstva školství zrušit do třetí třídy známkování na všech školách. Žáci se tak podle ní méně porovnávají mezi sebou a na testy se těší, protože z nich nemají strach.
Bára je drobná desetiletá dívka. Když není ve škole, tráví většinu svého volného času se zvířaty nebo si ráda čte. Doma má kocourky a rybičky, chodí se starat o poníky a každou volnou chvilku jezdí společně s maminkou do zoo ve Dvoře Králové, kterou mají nedaleko. „Pravidelně v týdnu chodí pomáhat kousek od nás, kde mají poníka a dva koně. Musí jim vyčistit kopýtka a učesat hřívu, a to ji hodně baví,” popisuje její maminka Lenka Grohová dceřiny zájmy a dodává, že to samozřejmě ale závisí na tom, jak se Bára cítí. Péče a kontakt se zvířaty jsou pro ni totiž nejen zálibou, ale pomáhají jí navíc snižovat důsledky jejích zdravotních obtíží.
V jeho domovské ZŠ Jeremenkova v Praze mu učitelé i děti říkají „náš Marcel“. Oficiálně má roli recepčního, neoficiálně je ale i hledačem ztracených tělocviků a klíčů a důvěrníků všech, kteří si chtějí povykládat. Marcel Maša už sedmým rokem hlídá, aby si každý rodič odvedl to správné dítě. „Samozřejmě jsem nahraditelný,“ říká. „Ale učitelé, děti i rodiče si už zvykli na to, že je každé ráno vítám s úsměvem.“
V lavicích se nudí. V ruce by raději drželi mobil než knížku. Jsou citliví, emociálně méně stabilní, zaměření na sebe a zároveň přesvědčeni o své výjimečnosti. Starší generace je označuje za líné, rozmazlené a sebestředné spratky. Přitom právě tato generace sněhových vloček, i když je křehká, je výjimečná. Psycholožka Markéta Švamberk Šauerová navíc nevnímá současné mezigenerační rozdíly tak dramaticky. „Buďme upřímní sami k sobě a dopřejme mladé generaci čas, aby ukázala, že to zvládnou. Naučme se být trpěliví a dejme jim prostor,“ nabádá.
Podíl studentů středních škol, kteří neuspěli u maturitní zkoušky, se meziročně mírně snížil. V jarním termínu roku 2023 neuspělo 17,3 procenta studentů, kteří se o její složení pokusili, na jaře roku 2022 to bylo 20,8 procenta studentů. Nejčastěji měli problémy s maturitou studenti nástavbového studia, neuspělo jich 39,8 procenta, v loňském roce to bylo 48,1 procenta. Šest procent studentů, kteří se k maturitě letos na jaře přihlásili, ji nakonec nedělalo. Vyplývá to z výroční zprávy, kterou zveřejnila Česká školní inspekce.
Povídaly jsme si někdy v půlce adventu. Uprostřed času, kdy obvykle ve stresu klikáme na online nákupní košíky a přemýšlíme, jestli vanilkové rohlíčky budou stačit ve dvojité dávce. O to půvabnější bylo zastavit se spolu s Ester Bezděk, trojnásobnou mámou a autorkou knížky Rituály šťastné rodiny, a mluvit o tradicích, zvycích a rituálech – o tom, proč můžeme pouštět ty, které nám nejsou vlastní, i vytvářet nové, které nám dovolí žít více přítomnosti a přinesou nám do života lehkost i laskavost, jichž nikdy není dost.
Minulý týden jsem mluvil s jedním svým známým, který teď řediteluje na venkovské základce. Pochopitelně řeč přišla také na umělou inteligenci a na její místo ve školách. Rozhovor se hodně točil kolem toho, zda a jak může AI učitelům ulehčit práci. Něco se mi na té naší diskusi nezdálo. Jakoby mě tlačily o číslo menší boty a nemohl jsem si je sundat. Když jsem pak šel domů, došlo mi co.
Mimořádně nadaných dětí jsou v populaci tři procenta, nadaných je asi pětina. Čistě statisticky vzato jich tedy v každé české třídě sedí hned několik. Některé školy tvrdí, že žádné nadané žáky nemají, jiné naopak přemýšlivé děti podporují. „Každý žák potřebuje něco jiného a my se snažíme o to, aby to v rámci možností dostal,“ říká učitelka Lenka Macková.
Dobřany jsou malá horská víska uprostřed Orlických hor se 130 obyvateli. Dostat se tam dá jen po úzkých klikatých cestách, na kterých si nepřejete potkat dodávku kurýrní služby v plné rychlosti. Na první pohled by se mohlo zdát, že se vesnička, kromě své malebnosti, nijak nevymyká stovkám podobných. V Dobřanech ale mají školu, jejíž příběh je všechno, jen ne běžný.
Ve městě Siliguri v Západním Bengálsku na severovýchodě Indie vznikla před skoro šesti lety internátní škola pro děti z horských vesnic v Himalájích na nepálské i indické straně. Děti z nejchudších poměrů tu rychle rozkvetou a mají stejné touhy, sny a plány jako děti z lépe situovaných rodin. „Od dětství jsem chtěla být tanečnicí. Pak jsem si ale uvědomila, že tak dobrá zase nejsem, a teď spíš chci jít dál studovat a pak si zřídit vlastní byznys s bio potravinami. U nás v horách je všechno jídlo bio,“ říká Mamata, která je teď v osmém ročníku a do školy přišla, když se otevírala.
Sotva se výkonný ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek vrátil z Etiopie, kde jeho dobročinná organizace pomáhá, zamířil mezi žáky zapojené do projektu Světová škola. Ten vede děti k tomu, co přivedlo Pánka třeba právě do Etiopie. Tedy zájem o dění ve světě. "Je úžasné, že něco děláte a nenecháváte se znechutit atmosférou v Česku," řekl školákům.
Abych Vám mohla na každý den připravit nějaký aktuální článek o vzdělávání, sleduji převahu všeho, co lze z této oblasti najít v médiích na internetu. Když jsem dnes prohlížela svoje záznamy, abych vybrala články na poslední dny před vánočními prázdninami, ustrnula jsem: za poslední čtyři měsíce byly titulky převážně negativní.
