Daniela Vrbová: Děti jako malí starostové a poslanci. Debaty je učí kriticky myslet, mluvit i vyjednávat o životě

Umění debatování pomáhá dětem porozumět velkému světu, ve kterém vyrůstají. Děti si mohou vyzkoušet fungování regionálních i mezinárodních institucí, jako je Evropská unie nebo americký Kongres. Během debat se naučí pořádně argumentovat a hledat kompromis. „Jedná se o schopnosti, které se jim budou potom hodit v reálném životě, třeba v situacích se zaměstnavatelem,“ vyzdvihuje Barbora Lacinová, předsedkyně Asociace debatních klubů.

Ministerstvo školství zřizuje Národní kurikulární radu jako nový poradní orgán

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) zřizuje Národní kurikulární radu (NKR) jako nezávislý odborný poradní orgán ministra školství. Rada má napomoci strategickému rozvoji kurikulární politiky a přispět ke zvyšování kvality vzdělávacího systému v České republice. Tento nový stálý poradní orgán ministra školství bude pomáhat s tvorbou a aktualizací vzdělávacích programů a jejich implementací do škol. Záměr zřídit takový orgán byl oznámen v souvislosti s představením nových rámcových vzdělávacích programů.

Žádné veto: Kuchařky a školníky zaplatí obce. Pavel nevyslyšel námitky krajů

Nepedagogické pracovníky budou od příštího roku místo státu platit obce a kraje jako zřizovatelé škol. Získají kvůli tomu vyšší podíl na daňových výnosech. Prezident Petr Pavel tuto změnu podepsal v novele školského zákona, která počítá se slučováním menších škol v příštích třech letech. V tiskové zprávě o tom informoval Hrad. Kraje již dříve nově schválený zákon kritizovaly jako nesystémový, který podle nich může vážně destabilizovat chod škol v regionech. Začátkem července vyzvaly prezidenta, aby předlohu vetoval, což se ovšem nestalo.

Patricie Martinů: Čím rychleji se svět mění, tím víc školství zaostává, míní oceněný učitel ekologie Martin Kříž

Podle učitele z Montessori střední školy v Polné není výuka jen o předávání vědomostí, ale především o povzbuzení ke spolupráci, zájmu o svět kolem sebe a chuti něco měnit. „Jakmile dítě začne myslet na to, že ‚tohle bude v testu‘, vytrácí se radost z objevování. A bez ní mizí motivace v jakémkoli předmětu,“ říká Martin Kříž. Usiluje tak o to, aby budoucí učitelé věděli, jak učit jinak. I díky tomu došel až do finále letošního ročníku Global Teacher Prize Czech Republic.

Josef Mačí: Hledají se místa ve speciálních školách. Hrozí, že děti zůstanou doma

Nedostaly se na žádnou školu. To je problém desítek dětí s mentálním postižením. Míst totiž na pražských speciálních školách není dost. Město se to snaží řešit navýšením kapacit, ale byla by spíš potřeba nová škola.

Daniela Vrbová: Jak poznat nadané dítě? Často na něj upozorní rodič nebo učitel, většina dětí ale takové štěstí nemá

Různých typů nadání je celá řada. Existuje hudební, sportovní, umělecké nebo intelektové. Mít nadání ale neznamená mít vyhráno. Pokud se velký talent nebo vysoká inteligence u dětí nezachytí a nepodporuje, hrozí jim, že můžou dlouho žít nenaplněný život, cítit se osaměle nebo frustrovaně z toho, že nemůžou rozvinout svůj potenciál.

Jitka Polanská: Všichni nadaní do jedné třídy! Hledání bodu rovnováhy pro českou inkluzi

Ve Spojených státech amerických se ve školách rozšířila forma péče o nadané děti s názvem Schoolwide Cluster Grouping Model – neboli školní klastrování nadaných. Název je složitý, ale metoda je relativně jednoduchá a finančně nenáročná. A je i v souladu se základními principy, na kterých stojí i české vzdělávání. Americká zkušenost navíc říká, že tato organizace výuky vyhovuje učitelům, rodičům nadaných i nadaným žákům samotným, a není to na úkor dalších dětí ve škole. Mohlo by „klastrování“ zásadně přispět k pozitivní změně ve vzdělávání dětí s nadáním v České republice?

SYRI: Třetina žáků základek využívá AI a nechce látku memorovat

Umělá inteligence pro širokou veřejnost pracuje už skoro dva roky a mění i školství, především přístup studentů. Třetina žáků základních škol používá umělou inteligenci pravidelně při přípravě do výuky a stejné množství dětí si myslí, že se ve škole nepotřebuje učit vědomosti nazpaměť. Je pro ně jednodušší zjistit, jak se správně umělé inteligence ptát, jak s ní pracovat a jak ji využít na to, čemu se budou chtít v budoucnu věnovat, říká výzkumník Národního institutu SYRI Tomáš Lintner. Český školský systém na to zatím dostatečně nereaguje. V tomto směru ale není rozhodně jediný.

Jana Karasová: Česko 2025. Neměli bychom přemýšlet, jak v každé oblasti vychovat vrstvu nejlepších, říká expertka

Studijní úspěch dětí v Česku závisí na rodinném zázemí mnohem více, než je běžné v některých jiných evropských zemích. Odbornice na nerovnosti ve vzdělávání Klára Šeďová upozorňuje, že zkušenost ze školy ovlivňuje důvěru ke společenským institucím v dospělosti. „Nejenom že lidé nedosáhnou svého maxima, ale budou mít pocit, že se na ně společnost vykašlala, protože děti to velice dobře ví,“ říká Radiožurnálu v rozhovoru pro projekt Česko 2025.

Bořivoj Brdička: Manifesto 25. Plán nápravy vzdělávání

Výzva Johna Moravce, která se snaží vytvořit komunitu aktivistů zapojujících se do transformace školství tak, aby bylo v souladu s vývojem světa a vlivem technologií.

Silvie Pýchová: Partnerství pro vzdělávání 2030+: od izolace ke spolupráci

České školství čelí dlouhodobě výzvám, které nelze vyřešit dílčími reformami ani shora řízenými zásahy, ani není v silách jednotlivé organizace dosáhnout viditelné změny. Od roztříštěnosti systému přes nerovné podmínky žáků až po potřebu systematické podpory duševního zdraví a wellbeingu celkově – řešení toho všeho závisí na schopnosti dlouhodobé spolupráce a udržitelných krocích.

Tomáš Čakloš: Pojďme vychovat generaci, která se postaví útlaku

Náš kamarád Tomáš, který ve SKAV zastupoval  hnutí studentů, učitelů a vzdělavatelů Otevřeno, nedávno sepsal esej, která právě vyšla v časopise Skauting. Třebaže článek míří primárně do skautského prostředí, většina z něj může být využita univerzálně ve výchově a vzdělávání. 

Domníváme se, že jeho myšlenky mohou zajímat i vás, čtenáře Učitelských listů.

Karel Gargulák: Osud „velké novely“ školského zákona je v rukou senátorů

Pokud se Senát z „velké novely“ pokusí vyjmout nepedagogické pracovníky, poslanci už s velkou pravděpodobností nestihnou zákon v jakékoliv podobě schválit. Stejně jako v roce 2021 skončí roky práce pod stolem.

Josef Mačí: Stát začne sledovat, zda děti chodí do školy. Zasáhne tam, kde jsou problémy

Ministerstvo školství bude po všech školách chtít, aby posílaly informace, kolik má každý žák omluvených a neomluvených hodin. Je to zásadní pro vzdělávací úspěšnost, říká ministerstvo.

Jakub Bronec: Doma děti neznámkujte. Psycholožka radí, jak správně reagovat na "slabší" vysvědčení

Vysvědčení není rozsudek, ale zpětná vazba. Přesto právě tento den mnohde určuje tón rodinného léta a často i vztah dítěte ke škole. Psycholožky varují před výroky, jež školáka znejistí, srazí sebevědomí či odradí od dalšího snažení. Místo srovnávání, výčitek a trestů doporučují rodičům empatický přístup a individuální podporu. Oceňte snahu, ptejte se na zážitky z roku a zohledněte osobnost, radí.

Otevřeno: Reforma učitelské přípravy běží dobře, její další koncepce se však zasekla — nezávislé vyhodnocení let 2022–2024 a veřejná výzva ministru školství ke schválení další koncepce

Veřejně vyzýváme pana ministra Mikuláše Beka, aby Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy bez dalších odkladů schválilo připravenou koncepci „Reforma přípravy učitelů a učitelek v ČR: Cíle a opatření na období 2025–2028“ a podepsalo o ní navazující memorandum s fakultami připravujícími učitele a učitelky.

Pokračování v implementaci nastartované reformy skrze kroky rozvržené v této koncepci je zcela nezbytné k tomu, aby reforma učitelské přípravy přinesla dlouhodobý úspěch a aby do českých škol v příštích letech přicházeli učitelé a učitelky připravení pomáhat všem dětem k učení. Jeden podpis může zajistit velké změny.

MŠMT: Studentů učitelství pro druhý stupeň ZŠ a pro SŠ od 2019 výrazně ubylo

Počet studentů magisterského učitelství pro druhý stupeň ZŠ a SŠ v posledních letech klesá, stejně jako počet absolventů. Odborníci varují před rostoucím nedostatkem kvalifikovaných pedagogů ve školách.

Počet týraných či zneužívaných českých dětí roste. Loni jich sociální pracovníci řešili přes 10 tisíc

Sociální pracovnice a pracovníci řešili loni případy 10 155 týraných, zneužívaných a zanedbávaných dětí. Počet se meziročně zvedl téměř o devět procent. Je také nejvyšší za poslední dvě desetiletí od začátku zveřejňování údajů. Vyplývá to z výkazů ministerstva práce (MPSV) o sociálně právní ochraně dětí.

Josef Mačí: Maturity jako volební téma. Politici je chtějí změnit nebo rovnou zrušit

Maturitní zkoušky čeká změna. V podstatě všechny politické strany jdou do voleb s tím, že současný stav „zkoušky z dospělosti“ není udržitelný.

Josef Mačí: V Česku chybí tisíce učitelů a bude hůř. „Náhradníci“ nestačí

Za deset let by v Česku mohlo chybět dalších 10 tisíc učitelů. Už dnes by přitom školy potřebovaly šest tisíc pedagogů navíc. Nevytrhnou to patrně ani učitelé z praxe.

Markéta Hronová: Deset tisíc navíc od nadace drží mladé matikáře ve školství. Nebýt vás, už bych tady nebyl, říkají

Rozjíždějí kariéru, ale také zakládají rodinu a řeší bydlení. Není divu, že mladí učitelé odcházejí ze školství za lepším. Matika Česku nabízí recept, jak je udržet. Zakladatelé tohoto nadačního fondu byli oceněni mezi TOP 10 inovátory roku 2025.

Marie Kuželová: Vláda slibuje a neplní. Relativní platy učitelů od jejího nástupu klesají

Platy učitelů se od vládou slibované mety 130 procent průměrné mzdy neustále vzdalují. Nová analýza institutu IDEA exkluzivně pro Novinky ukazuje, že letos pedagogové podle odhadů dosáhnou jen na 108 procent průměrné hrubé měsíční mzdy. Příští rok mohou spadnout až na 102 procenta.

Patricie Martinů: Učitel by měl dětem ukazovat cestu, jak poznávat svět, ne dávat kvanta dat, říká Pavel Daněk

„Vzdělání není nikdy hotové. Množství informací, které dnes člověk přijme za jeden týden, odpovídá objemu informací, s nimiž se člověk ve středověku setkal za celý život. Pro fungování v takovém světě jsme se ještě neměli možnost evolučně a biologicky přizpůsobit. Proto je naprosto klíčové připravit žáky pro život v takovém světě jinou cestou,“ míní finalista Global Teacher Prize CZ 2025 Pavel Daněk, který vyhrál i cenu Akademie Libchavy.

Iva Kokešová: Studenti stavitelství zachraňují středověký hrad. Učitel nechtěl, aby dělali semestrální práci do šuplíku

Kulturní památka a zchátralý hrad Opálka na Klatovsku dostává druhou šanci – a to i díky studentkám a studentům stavitelství Fakulty aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni (FAV ZČU). Z jejich školních projektů se stanou konkrétní plány na opravu střech i fasád, které využije sama majitelka. Podporu mají i od památkářů.

Markéta Hronová: Kde ušetřit ve školství? Zrušme Cermat nebo školní inspekci, navrhují někteří politici

Školství potřebuje investice, ale někde by se dalo i ušetřit. Podle analýzy PAQ Research třeba na snížení neúspěšnosti při dokončování základních, středních či vysokých škol nebo na financování soukromých škol. Zástupci politických stran v předvolební debatě organizace Učitel naživo a Hospodářských novin navrhovali i třeba zrušení Cermatu, který připravuje přijímací zkoušky a maturity, nebo České školní inspekce.

Markéta Hronová: Senátoři rozmetali novelu školského zákona. Známky? Zůstanou. Odklady? Výjimečně. Nastoupit do první třídy mají všechny děti, a bez pomoci

Poslanci se napříč politickým spektrem shodli na tom, že je potřeba snížit počet odkladů školní docházky – a to velmi radikálně. Chtěli je zrušit pro všechny děti, které nemají závažnou zdravotní diagnózu. Slibovali, že i nedozrálým dětem se dostane v první třídě podpory. V každé třídě měl být asistent a nemělo se známkovat, což mělo podpořit učitele v tom, aby se výuka neorientovala na výkon. Jenže senátoři ve středu večer schválili pozměňovací návrhy v novele školského zákona, které tato a další navrhovaná opatření ruší. Podle odborníků však tímto krokem ohrožují úspěšný start vzdělávání i duševní zdraví dětí.

Martin Ťopek: Ministerstvo řeklo, kolik chce poslat na umělou inteligenci. Slibuje boom ve vzdělání i v průmyslu, zdroje zatím nemá

Desítky opatření v oblasti umělé inteligence (AI) s miliardovými náklady mají v příštím roce posunout Česko blíže k Top 10 nejúspěšnějších evropských zemí v oblasti moderních technologií. Peníze mají jít do vzdělání, průmyslu i státního aparátu. Plán představilo ministerstvo průmyslu a obchodu, které se nově stalo garantem zavádění umělé inteligence v Česku.

Josef Mačí: Tisíce míst navíc. Omezení padlo, vyšší odborné školy prudce rostou

Vzniklo skoro sedm tisíc nových míst na vyšších odborných školách. Ministerstvo školství totiž zrušilo omezení na vznik nových kapacit i rozšíření těch stávajících. A zřizovatelé se do toho pustili naplno.

Bek: Česko čeká vyprazdňování škol, někde to bude dramatická změna

Česko čeká na dlouhou dobu pokles počtu dětí ve školách. Jde o velkou změnu, která bude velmi dramatická v některých regionech, v některých se možná vůbec neprojeví. Na konferenci školství 2026 v Praze to dnes řekl ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Česko podle něj čeká vyprazdňování škol, pokles zájmu o některé středoškolské studijní obory či proměna poptávky na trhu práce. Končí také období růstu počtu zaměstnanců v regionálním školství, zároveň je potřeba řešit růst podílu nekvalifikovaných učitelů, uvedl.

Oldřich Botlík: Data potvrdila, že maturitní test z matematiky byl nezvykle obtížný

V maturitním testu z matematiky letos oficiálně neuspělo 12,4 procenta prvomaturantů. Jak však brzy vyšlo najevo, Cermat nenápadně zasáhl do hodnocení, aby výsledek vylepšil.

Josef Mačí: Chyba v maturitě zachránila stovky žáků. U správného testu by měly méně bodů

Proti příliš obtížné maturitě z matematiky letos vznikla petice. Kdyby se ale neupravovalo hodnocení, propadlo by ještě více žáků, zjistily Seznam Zprávy. I MŠMT už říká, že test mohl být pro část maturantů náročnější.

Jan David: Děti mají občas zažít zklamání. Odborník radí, jak na psychickou odolnost

Mohou mít chvilku mokré boty i žízeň. Schopnost zvládat nepříznivé podmínky i stres je dovednost, kterou je dobré u dětí cíleně rozvíjet. Neznamená to ale, že musíte začít s kurzy přežití. Nejlepší jsou společné zážitky.

Záviš Dobiášovský: Revoluce na vysokých školách: končí bakalářky, studium se přizpůsobuje AI

Na vysokých školách v Česku probíhá rychlým tempem nenápadná revoluce. Umělá inteligence a výkonné jazykové modely vtrhly do každodenního života lidí a s tím i do života studentů a škol. Univerzity se situaci nebrání, studium se pomalu začíná přizpůsobovat a nejde zrovna o maličkosti. Některé fakulty postupně ruší dosavadní pilíř ukončování studia v podobě závěrečných prací, jiné to zvažují, podobně pak začíná být přípustné využívat AI k práci během studia či k podpoře samotné výuky.

Dáša Kubíková: Sáhnout si na dějepis. Zážitky a poznávání Historického klubu z Gymnázia Žďár nad Sázavou prohlubují zájem studentů o dějiny

Historický klub. Pod tímto názvem bychom našli skupinu studentů ze všech ročníků osmiletého gymnázia ve Žďáře nad Sázavou, které baví dějepis.

Josef Mačí: Zbavit se slabých žáků nestačí. Lepší střední školy je drží při studiu

Jak se daří dítěti na začátku studia střední školy, tak mu to relativně stejně půjde i na konci. Významně zvednout zvládne žáky jen malý podíl škol v Česku, zjistila v analýze Česká školní inspekce.

ČŠI: Stárnutí učitelských sborů: české školy potřebují novou generaci

Česko stárne a s nimi také pedagogové. V této oblasti čelí školství dlouhodobému problému, který se nelepší – učitelé i ředitelé stárnou, ale mladé posily se do systému nedaří dostat.

Jan Horák: Až 10 výjezdů policie týdně kvůli násilí ve škole. Radikalizace dětí je bezpečnostní výzva, píše vnitro

Nezletilí a mladiství se radikalizují do té míry, že někteří v násilí vidí nejpříhodnější možnost sebevyjádření. Jako nový trend popisuje tento jev zpráva ministerstva vnitra o extremismu za rok 2024, kterou ve středu projedná vláda Petra Fialy (ODS). Server iRozhlas.cz má dokument k dispozici.

Josef Mačí: Velké změny schváleny. Malé školy se budou slučovat, promění se i maturity

Nejrozsáhlejší novela zákona o školách, která se dotkne většiny dětí i rodičů, prošla ve středu Poslaneckou sněmovnou. Promění se třeba maturity, přibýt má psychologů, na středních školách bude možná výuka na dálku.

Jitka Polanská: Stát se vzdal téměř všech nástrojů, jak ovlivňovat kvalitu škol, říká ministr Mikuláš Bek

V bilančním rozhovoru ministr školství Mikuláš Bek odpovídá na kritické otázky, které míří k filozofii jeho reforem. Svůj tah na branku, který kritici vnímají jako zbrklost, ministr vysvětluje nutností jednat. Základní étos, kterým se reformní kroky mají řídit, je podle něj povinnost škol zajistit všem českým dětem takové vzdělání, díky kterému obstojí v konkurenci se svými zahraničními vrstevníky.

Petra Jaroměřská: „V Česku vzdělávání nikdo neřídí. Přicházíme o obrovské peníze,“ zlobí se Prokop

Děti z nejchudších rodin mají u nás ve školách horší výsledky než mají chudé děti v Polsku nebo Estonsku. “Největší problém je, že v Česku to vzdělávání nikdo neřídí,” říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz sociolog a zakladatel PAQ Research Daniel Prokop. Systém vzdělávání v Česku je znovu v popředí zájmu veřejnosti v souvislosti s probíhajícími přijímačkami na střední školy.

Jakub Bronec: Přichází správná chvíle k revizi přijímaček i maturit, říká ministr školství Bek

„Zní to blbě, když to říkám já, ale myslím, že systém je nastavený špatně,“ připouští ministr školství Mikuláš Bek (Nezávislí) v rozhovoru s Terezou Engelovou. Mluví o přetíženém systému přijímaček, kritizovaných maturitách i tom, proč změny ve školství trvají roky. A také o tom, jaké důsledky má nedostatek míst na školách pro budoucnost celé společnosti.

Oldřich Botlík: Proč Cermat mlčí? Protože mu to dovolíme

Maturitní a přijímací testování stojí každoročně stovky milionů korun. My, daňoví poplatníci, je rozhodně nevynakládáme na to, aby nás servisní organizace (Cermat) a státní úřad (Ministerstvo školství) vodily za nos.

Úřady loni odebraly z rodin přes 3 000 dětí, ukazují nová data MPSV

Úřady v Česku odebraly loni z rodin 3341 dětí. Rozhodly o tom soudy. Nejčastějším důvodem bylo zanedbávání péče. Počet odebíraných chlapců a děvčat se postupně pomalu snižuje. Od roku 2016 klesl o 500, tedy zhruba o 13 procent. Výrazněji se propadl jen v covidovém roce 2020, po epidemii se znovu zvedl. Vyplývá to z ročních výkazů o ochraně dětí, které zveřejnilo ministerstvo práce.

Tomáš Jodas, Radek Svozil, David Busta: O kolik vydělává víc bakalář než středoškolák? Spočítali jsme, jaké vzdělání se vyplatí

V životě takřka vše funguje na principu sněhové koule. Když člověk učiní jedno správné rozhodnutí, následně druhé, tak každé další už je snazší. Platí to o tvorbě důležitých kontaktů, investování nebo vzdělání.

Jan Pokorný: Na středních školách je extrémní množství oborů. Ve 14 letech nevíte, že chcete být puškař

Žáci loni zamířili do 231 středoškolských oborů. Populárních jich je ale jen 25. O každé ze zbylých se zajímá méně než jedno procento uchazečů. „Máme extrémní množství oborů,“ hodnotí Daniel Prokop ze společnosti PAQ Research a Národní ekonomické rady vlády. „Výtahář nebo puškař, což může být dobré zaměstnání, ale je tak speciální, že ve 14 letech si těžko určíte, že to chcete dělat," přibližuje v projektu Radiožurnálu Život k nezaplacení.

Jitka Polanská: Proč jsme si na sebe upletli takový bič? Ve Skotsku se chodí do spádové střední školy

Na rozdíl od Česka si Skotsko s tím, jak děti roztřídit do středních škol podle studijních předpokladů, hlavu neláme. Přichází o něco? Zdá se, že ne.

Julie Hrstková: Přijímačky 2025 opět potvrdily, že Česko má skvělé veřejné školství. Nejvíc se ale otevírá těm, kteří mají peníze

V prvním kole přijímacích zkoušek se na střední školu dostalo 94 procent uchazečů, tři čtvrtiny míří na školu, kterou uvedly jako první volbu, pochlubil se ministr školství Mikuláš Bek.

22. 5. 2025 od 17.00 Kulatý stůl SKAV a EDUin na téma Kdo může pomoci žákyním a žákům rozpoznat jejich potenciál?

Otázky:

— Proč je kariérové poradenství na školách důležité a jaké jsou jeho přínosy?

— Jak vypadá kariérové poradenství na českých školách? Kam bychom měli směřovat a na co si dát pozor?

— Kdo by měl na školách kariérové poradenství poskytovat a jaké podmínky je pro to třeba vytvořit?

— Jakými příklady dobré praxe od nás i ze zahraničí se můžeme inspirovat?

— Jaký mají na kariérové poradenství vliv nové technologie a umělá inteligence? Na co se připravit?

 

Diskutují:
Helena Košťálová / EKS
Jana Malá / Ministerstvo práce a sociálních věcí
Martin Navrátil / Moravskoslezský pakt zaměstnanosti
Miloš Rathouský / Svaz průmyslu a dopravy ČR

 

Moderuje:
Nikola Šrámková / EDUin

 

Celá akce bude streamovaná na https://www.facebook.com/SKAVcz/

 

Videozáznam z akce bude zveřejněn. Kulaté stoly jsou ke zhlédnutí zdarma: https://skav.cz/kulate-stoly/

 

Za finanční podporu děkujeme Nadaci České spořitelny.

 

Jakub Bronec: Kvalita školy stojí a padá s ředitelem. Ale bez podpory to nejde, říká náměstek Nantl

Ředitelé škol jsou podle náměstka ministra školství Jiřího Nantla klíčem ke kvalitnímu vzdělávání. Ministerstvo proto spouští nový systém podpory, který má zlepšit přípravu ředitelů, zavést dvoufázové studium, mentoring i kompetenční rámec. K tomu by měl systém také snížit administrativní zátěž a přilákat více uchazečů do konkurzů na vedoucí pozice.

Jakub Bronec: Odvolání už nestačí. Co dělat, když se dítě nedostane na žádnou střední školu?

Letos poprvé není možné spoléhat se u přijímacích zkoušek na odvolání. Neúspěšný uchazeč se "nad čáru" už nejspíš nedostane. Všechna místa na školách zaplní algoritmus podle výsledků testů a priorit v přihláškách. Šanci může nabídnout druhé kolo, ale jen tam, kde zbyla volná místa. Podání přihlášky i odvolání mají pevné lhůty, které je třeba znát.

Zuzana Růžičková: Dva rivalové: ministr školství Bek a exministr Plaga. Dojde nakonec i na souboj v rukavicích?

Předvolební ring volný! Ministři Plaga a Bek se utkají v několika kolech. Které vyhraje fighter v barvách ANO a které pro sebe uhájí bojovník z vlády? Zápas proběhne o platy, počty placených hodin, revizi RVP nebo malé Ukrajince. Pojďme na to.

Festival základních uměleckých škol ZUŠ Open rozehraje historické budovy, koncertní sály, divadla, poutní místa, náměstí, parky a další místa po celé republice

Od 14. května do 6. června se uskuteční devátý ročník celostátního festivalu základních uměleckých škol ZUŠ Open, který je oslavou kreativity, nadání a radosti z umění a každoročně propojuje tisíce žáků, pedagogů, profesionálních umělců i diváků napříč celou Českou republikou.

Patricie Martinů: Jak se proměňuje role České školní inspekce? Rozhovor a spolupráce namísto přísné kontroly

Česká školní inspekce (ČŠI) klade stále větší důraz na podporu škol a vedení dialogu. Jak vypadá její současná práce a jak ji ovlivní navrhovaná novela školského zákona? Co může inspekce nabídnout školám, které si samy se změnou nevědí rady?

Miroslav Harant: Pokud budou školy před umělou inteligencí zavírat oči, dnešní děti na trhu práce neobstojí, varuje expert

Podle průzkumu Národního pedagogického institutu ČR (NPI) používá umělou inteligenci přes 53 procent učitelů základních škol, ale jen 17 procent ji zařazuje do výuky. Mezi některými převládá ohledně AI skepse. „Umělá inteligence je jako dynamit – záleží na tom, jak ji využijeme,“ říká v rozhovoru pro iRozhlas.cz Tomáš Matoušek, mluvčí organizace EDUin, který dříve působil mimo jiné i v NPI na oddělení Podpora škol v kontextu digitalizace.

Karolína Štuková: Ze škol jdou lidé, které firmy nepotřebují. Podnikatelé to chtějí změnit

Český vzdělávací systém se odtrhl od toho, co firmy potřebují, stěžují si podnikatelé. Někteří z nich neváhali a vzali věci do svých rukou. Proč a jak by se mělo české školství proměnit, řešili i řečníci na Konferenci České elity.

Markéta Hronová: Jak vytrénovat mozek dětí? Starověké počítadlo je naučí počítat rychleji než kalkulačka, speciální hry posílí kreativitu

Na obrazovce se promítají čísla +3 -1 +8 a klidně dalších 20 za půl minuty. Netrénovaný člověk je sotva stihne přečíst, natož aby je dokázal vypočítat. Jenže třeba i šestileté děti, které prošly kurzem mentální aritmetiky, to zvládnou. Okamžitě vyhrknou výsledek. Starověká metoda využívající k výuce speciální počítadlo abakus je rozšířená ve školách zejména v asijských zemích. Pomáhá totiž nejen s počítáním. Nyní znovu slaví úspěch, protože posiluje dovednosti, které dnešní děti vlivem digitálních technologií ztrácí – například soustředěnost nebo paměť.

Markéta Hronová: Platy kuchařek dál brzdí klíčové změny ve školství. Bek neustoupil a sází na poslední pokus

Politici se opět nedohodli na schválení novely školského zákona, která přináší desítky změn. Například více peněz pro školy, které vzdělávají náročnější žáky, slučování menších škol nebo garance psychologa či sociálního pedagoga pro větší školy. Schválení novely brání dodatečně přidaný návrh na převod financování nepedagogických pracovníků – tedy například kuchařek či školníků – ze státního rozpočtu na obce. Opoziční poslanci byli připraveni novelu schválit, pokud by tuto část ministr školství Mikuláš Bek (STAN) vyjmul. Ten to ale nakonec neudělal.

Josef Mačí: Reforma výuky se začne testovat na desítkách škol. Děti má přiblížit realitě

K vyzkoušení nového způsobu výuky se Ministerstvu školství přihlásilo 71 škol, dalších 11 je ještě v jednání. Budou testovat všechny představené novinky, které chce ministerstvo dostat do každé třídy v Česku.

Patricie Martinů: Když se dítě do školy netěší. Proč je dobré klima ve škole klíčem k úspěchu žáků?

Výsledky českých i zahraničních studií hovoří jasně: vzdělávací výsledky dětí úzce souvisejí s jejich postojem ke škole a vztahy, které v ní navazují. Co dělat, když tyto vztahy, ať už s učiteli nebo spolužáky, nefungují? Jak předejít negativnímu vlivu nejen na proces učení u dětí, ale také na jejich psychickou pohodu?

Markéta Hronová: Kdo má kontrolovat ředitele škol? Nyní inspekce nemůže zasáhnout ani v případě vraždy ve škole, stát to chce změnit

Před třemi lety otřásl veřejností případ žáka, který na Středním odborném učilišti Ohradní zabil svého učitele mačetou. Na to, že škola nefunguje dobře, přitom upozorňovala Česká školní inspekce už v roce 2017 a znovu ještě rok před vraždou. Nikdo ale nezasáhl. I z vyšetřování příčiny neštěstí vyšly najevo systémové chyby i osobní selhání některých pedagogických pracovníků. Jenže zřizovatel školy – hlavní město Praha – za ředitelem školy stále stál. Konkurz vyhlásilo město až loni, nový ředitel z něj přesto nevzešel. To by se teď mělo změnit. Česká školní inspekce by pravomoc odvolávat v závažných případech ředitele škol mohla získat.

Lucie Slejšková: Mnoho zajíců, farmářova smrt. Proč je česká reforma vzdělávání v současné podobě do velké míry neúčinná

Při veškeré snaze o reformy máme neodbytný dojem, že české školy – většina z nich – spíš stagnují. Jak je to možné? Analytička EDUinu Lucie Slejšková klade ve svém komentáři otázku, zda jsou pro provedení změn splněny dva základní předpoklady, bez kterých to nejde.

Julie Hrstková: Zlaté české ručičky potřebují k výdělkům také dobře vzdělané mozečky. Na to ale české školství nemyslí

Přijímací zkoušky na střední školy mají děti za sebou, sociální sítě jsou plné úloh, které zadavatelům přišly jako nezbytné pro další vzdělávání, zatímco skoro všem ostatním jako nesmyslné týrání… A odborníci opět rozebírají kvalitu českého školství, které je sice veřejné a otevřené všem, reálně je ale čím dál víc elitářské.

Silvie Pýchová: Na změnu musejí být připraveni všichni klíčoví aktéři

Pro pátý rozhovor o vzdělávací politice jsme vybrali prof. PhDr. Vladimíru Spilkovou, CSc., která je významnou osobností v oboru pedagogika.

Co si o situaci ve školství myslí ředitelé z AŘZŠ ČR? Závěry 61. valné hromady Asociace ředitelů základních škol České republiky (9.–11. 4. 2025)

V těchto dnech se nám v redakční poště objevily zprávy, které ilustrují předcházející komentář. Posuďte sami.

Petr Šabata: Ve vzdělávání vláda něco jiného říká a jiné kroky dělá

Když na slabý výkon vlády neupozorní opozice, ujme se té role sám premiér Petr Fiala. Jen tak je možné si vyložit některá jeho slova na konferenci Vzdělání pro 21. století, jedné z předvolebních debat ODS. „Jsme první vláda, která o vzdělávání přemýšlí v globálním kontextu,“ řekl mimo jiné premiér.

Patricie Martinů: Víceletá gymnázia mohou být pro rodiče vhodné individuální řešení. Jsou však systémový problém, říká Hřebecký

Když EDUin koncem února v Senátu představil analýzu víceletých gymnázií, vyvolal tím mezi experty i rodiči dětí různé reakce. Programový ředitel EDUinu Miroslav Hřebecký v obsáhlém rozhovoru popisuje, v čem může být přínos víceletých gymnázií, hovoří ale i o jejich špatných stránkách. Upozorňuje také na to, že bez redukce těchto škol nelze zvýšit kvalitu těch základních.

Josef Mačí: Odklady na školách téměř skončí. Změní se i známkování

Postupně začne nabíhat zákaz odkladů školní docházky. Projděte si, které děti o něj budou moct kvůli nezralosti žádat naposledy. Za dva roky se také přestane známkovat v první třídě, později i ve druhé. Schválili to poslanci.

Jeff Minick: Pokladnice hodnotných knih pro celou rodinu

Někdy nám život poklepe na rameno a řekne: „Mám pro tebe nápad.“ Někdo ten hlas vůbec nezaznamená. Jiný ho slyší, ale nevěnuje mu pozornost. Další naslouchá, ale nakonec jen zavrtí hlavou a řekne: „Ne, děkuji.“ A pak jsou lidé, kteří naslouchají – a pak naslouchají znovu – a nakonec skočí rovnýma nohama do dobrodružství, které navždy změní jejich život i životy lidí kolem nich. Sara Masariková skočila.

Jan Pokorný: Příroda nedá dětem nic zadarmo. Když vychováme skleníkové děti, neděláme jim dobrou službu, říká pedagožka Justina Danišová

„Děti, které se učí venku a chodí tam často, vnímají, že to je jejich místo, kde se cítí dobře, a v budoucnu ho chtějí mnohem spíš chránit,“ říká pedagožka a lektorka Justina Danišová, která stojí za iniciativou Učíme venku. Jak přínosná je pro děti výuka mimo školní lavice? Co je to Měsíc školních zahrad? A jak překonat rodičovské úzkosti a strach o děti?

Jan Hladík: Umělá inteligence prohloubí rozdíly mezi školami, míní expertka

Nejen u žáků roste zájem o umělou inteligenci a školení, která učí s těmito nástroji zacházet. Podle spoluzakladatelky neziskové organizace AI Dětem Evy Nečasové ale s AI stále pracuje jen desetina škol. Zbytek bude zaostávat.

Kristýna Guryčová: Učebny ze šaten i půdní vestavby. ‚Praha shání místa pro středoškoláky, kde se dá,‘ říká radní

Žáci devátých tříd mají státní přijímačky na střední školy za sebou. Ti, kteří se teď nikam nedostanou, mohou absolvovat druhé kolo. Největší přetlak zájemců je tradičně v Praze, která se snaží kapacity hlavně na čtyřletých gymnáziích navyšovat. Oproti loňsku ale podle dostupných dat přibyla jen čtyři místa. Podle pražského radního pro školství Antonína Klecandy (STAN) je to zavádějící. „Vytvořili jsme stovky nových míst,“ říká pro iRozhlas.cz.

Markéta Hronová: Stopka pro osmiletá gymnázia? Nevadí, založíme „lepší“ základku. Byznys našel cestu, jak obejít ministerstvo

Zhruba za měsíc nejspíš zaplaví veřejný prostor nešťastní rodiče dětí, které neuspěly v boji o víceletá gymnázia. Největší přetlak je v Praze. Snaha hlavního města navýšit v nich počet míst neprošla přes ministerstvo školství. Někteří soukromí zřizovatelé proto situaci vyřešili otevřením základních škol, v nichž slibují stejnou výuku jako na osmiletém gymnáziu.

Silvie Pýchová: Ve školství potřebujeme špičkové vzdělání a vzájemný respekt

Pro čtvrtý díl seriálu rozhovorů o vzdělávací politice jsme oslovili prof. Mgr. Kláru Šeďovou, Ph.D., která je expertkou v oblasti výzkumu školního vzdělávání. Výzkumně se zabývá především otázkami výukové komunikace, vztahem různých komunikačních přístupů k žákovskému učení a věnuje se také problematice vzdělanostních nerovností. Klára Šeďová působí v Ústavu pedagogických věd Filozofické fakulty Masarykovy univerzity a pracuje na pozici vědecké ředitelky v institutu SYRI, který sdružuje sociální vědce z Masarykovy univerzity, Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR.

 

Josef Beneda: Začít s vědou už na střední je jednou z nejcennějších věcí, říká 18letý Čermák, který získal The Earth Prize

Česká republika má poprvé vítěze vědecké ceny The Earth Prize. Stal se jím teprve osmnáctiletý Tomáš Čermák, který spolu s devatenáctiletou Annou Podmanickou ze Slovenska sestrojil systém PURA na čištění odpadních vod. „Ve vodě se nachází spousta léků a naše současné čističky s tím neumí pracovat,“ vysvětluje Čermák pro server iRozhlas.cz. Československý tým nyní bude usilovat o světové ocenění Global winners, o kterém rozhodují lidé v anketě.

Patricie Martinů: Rozpoznávat nadané by bylo nejlepší už ve škole, shodli se účastníci kulatého stolu. Na co to naráží a jaká opatření tomu mohou pomoci?

Jak by měla vypadat diagnostika nadání? Jakou roli v podpoře nadaných hrají učitelé a jakou naopak pedagogicko-psychologické poradny? Jsme schopni s těmito dětmi adekvátně pracovat, a co lze zlepšit? O těchto a dalších otázkách diskutovali zástupci škol, neziskového sektoru, akademické sféry i MŠMT na kulatém stole SKAV a EDUinu, který se věnoval identifikaci a podpoře nadaných žáků a žákyň.

Přijímačky začaly, veřejná gymnázia nemají místa

Jednotné přijímací zkoušky začaly pro tisíce studentů. Ale na nejvyhledávanějších středních školách, tedy především gymnáziích, chybí místa. Nejproblémovější je situace v Praze, kde kapacity dohání soukromé školy.

Ludmila Křesťanová: Učitelky pražské základní školy mění výuku češtiny pro cizince. Připravily inovativní učebnice

Děti cizinců na Základní škole Marjánka na Břevnově v Praze 6 se učí podle tří nových učebnic češtiny. Připravily je přímo pedagožky, které na škole pracují. S výukou žáků s odlišným mateřským jazykem mají totiž více než osm let zkušeností. Podobně komplexní a interaktivní studijní materiály pedagogům dosud chyběly.

Arcibiskupství pražské zahájilo výstavbu nové budovy logopedické školy

Pražský arcibiskup Jan Graubner 9. 4. požehnal základní kámen nové budovy Školy svaté Ludmily v Klecanech, kterou buduje Arcibiskupství pražské. Logopedická škola s osmdesátiletou tradicí je určena primárně dětem s vývojovou dysfázií – vážnou poruchou řeči, která jim komplikuje nejen komunikaci, ale i začlenění do společnosti. Nová budova výrazně navýší kapacity školy a přinese adekvátní a moderní zázemí pro žáky i pedagogy. Dokončení stavby se plánuje na první polovinu roku 2027, aby již 1. září téhož roku mohly děti usednout v lavicích nové školy.

Martina Kopecká: Máte ve třídě šikanu, upozorňujeme školy. Ale narážíme do zdi, říká expertka

Šikana je dle policie hlavním spouštěčem násilí na školách. Podle Hany Měkotové z Týmu duševního zdraví, který působí na Kutnohorsku, ji ale některé školy nechtějí řešit, případně problém bagatelizují.

Andrea Gričová: Tlak na výkon i nepochopení dopadá na žáky. Zlepšit duševní zdraví má nová strategie

O zlepšení prostředí na školách i well-beingu neboli duševním zdraví mladých diskutovali v pátek zástupci odborné veřejnosti a mládeže na půdě Senátu na jednání Národního konventu o vzdělávání, který zřídil ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Shodli se, že je potřeba podporovat navýšení psychologů na školách i vzdělávání samotných učitelů, kteří někdy nevědí, jak k duševnímu zdraví žáků přistupovat. Zlepšit by se také měla oboustranná komunikace mezi učiteli a žáky.

Markéta Hronová: Poslední dny do přijímaček na střední: Tyhle chyby nedělejte, abyste nepřišli o body. „Last minute“ rady od šéfky Cermatu

Už v pátek budou deváťáci psát první test z přijímacích zkoušek na střední školy, následující týden se přidají i zájemci o víceletá gymnázia. Co se nenaučili doteď, už podle odborníků těžko doženou. Mohou si ale připomenout pár praktických rad pro vyplňování testu. „Do zadání je možné si dělat jakékoli poznámky, v záznamovém archu se ale připouští jen dvě opravy,“ upozorňuje například v rozhovoru pro HN ředitelka Cermatu Barbora Rosůlková.

Propast mezi dobrými a špatnými školami se v Česku prohlubuje. Kvalitu nikdo nevynucuje, říká analytik Gargulák

Když se píše o školství, většinou se píše o reformách. Vypadá to, jako že se neustále něco mění. Jenže realita mnoha tříd a škol vypadá stejně jako před třiceti lety. Jak je to možné? Proč existují velmi progresivní školy, a vedle nich ty, kde se čas zastavil? Za kvalitu školy vlastně nikdo tak úplně nezodpovídá, a navíc ani „kvalitu“ nikdo nevynucuje, říká analytik výzkumné společnosti PAQ Research Karel Gargulák.

Markéta Hronová: Zapsat si termíny výletů a pak stát frontu na učitele. „Středověké“ třídní schůzky v době GDPR ztrácí smysl

Pryč jsou doby, kdy se třídních schůzek báli děti i rodiče. Dnes je řada rodičů považuje spíše za ztrátu času. Dozvědí se obecné informace o školních akcích a pak si každý musí vystát frontu na učitele, se kterým chce řešit vzdělávání nebo chování svých dětí. Část škol už přešla na modernější způsoby, jak setkání rodičů se školou zorganizovat. Hodně jich ale stále tradiční schůzky zachovává.

Rodiče v Česku kazí své děti. Prvňáčci neumí mluvit ani jíst, vadí pedagogům

Velkým problémem v Česku jsou nejenom odklady, ale také přehnané chránění dětí. Ty pak, když jdou do školy, neumí pořádně komunikovat, ale ani třeba jíst příborem nebo si zavázat boty. Jak rozebrali hosté pořadu Školní hlášení! na TN Live poslanec Pavel Klíma (TOP 09) a ředitel ZŠ Pod Žvahovem Jan Horkel, děti zřejmě budou potřebovat speciální přípravu už ve školce.

Chyba je neodmyslitelnou součástí učení. Vnímejme ji jako investici do budoucna, navrhují experti

Chybování má velký učební potenciál. Ukazuje dětem a mladým lidem, kde mají mezery ve znalostech, jak se mají, nebo nemají příště chovat a na co si musí dávat pozor. Důležité přitom je, aby si to uvědomovali a chybovat se nebáli. „Chyba je příležitost. Žáci se díky ní mohou rychleji osamostatnit a své problémy v budoucnu řešit sami a efektivněji,“ vyzdvihuje v pořadu Reparát Ivan Čermák, učitel a mentor z centra JOB, spolku pro inovace ve vzdělávání.

Základní umělecké školy: Pilíř rozvoje kreativity, kultury i společnosti

V České republice aktuálně funguje 539 základních uměleckých škol (ZUŠ). Vzdělávací systém čelí mnoha výzvám, ale nemělo by se zapomínat na klíčovou roli uměleckého vzdělávání, které má nezastupitelný význam nejen pro rozvoj uměleckého nadání dětí a mládeže, ale v důsledku pro celou společnost.

Nikola Šrámková: Jak důležitý je kariérový rozvoj a jak ho umožnit všem žákům?

Kariérový rozvoj hraje významnou roli ve schopnosti žáků celoživotně se učit a v jejich tzv. udržitelné uplatnitelnosti. Ta představuje schopnost absolventů nejen najít první zaměstnání po dokončení školy, ale také vyhledávat si příležitosti na trhu práce a dlouhodobě si v něm své místo udržet.

Přinášíme resumé analýzy kariérového rozvoje, která je součástí Auditu EDUin 2024.

Markéta Hronová: Nadstandardy ve školství – za lepší výuku rodiče připlácejí soukromníkům. Stát nadané podporovat neumí

Rodičů, kteří chtějí pro své děti lepší základní vzdělání, než nabízejí běžné třídy, neustále přibývá. Neprojevuje se to jen v přetlaku na víceletá gymnázia, ale už při výběru základní školy. Pokud jim chtějí zajistit například intenzivnější výuku cizího jazyka, mohou využít soukromou školu nebo klasické třídy s rozšířenou výukou jazyků. Stále větší zájem je ale i o třetí variantu „na pomezí“. Tedy najít veřejnou školu, která spolupracuje s privátním subjektem. Ten pak za příplatek nabídne třeba hodiny angličtiny nebo logiky navíc.

Josef Mačí: Testy ukázaly, jak jsou na tom deváťáci s vědomostmi po 20 letech

Letošní deváťáci dostali stejné testy jako jejich předchůdci před 20 lety. A výsledky ukázaly, že navzdory náročným výzvám, kterým děti i učitelé čelí, jsou na tom víceméně stejně, ovšem výrazně ale lepší v angličtině.

Silvie Pýchová: Je problém, když se záměry na národní úrovni nepotkávají s tím, jak věci vidí terén

Jako třetí v řadě rozhovorů o vzdělávací politice jsme si vybrali doc. Mgr. Janu Kratochvílovou, Ph.D. Jana Kratochvílová je vedoucí Katedry pedagogiky na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity v Brně a dlouhodobě se věnuje problematice formativního hodnocení v pregraduální přípravě budoucích pedagogů a usiluje o zavedení změny vysvědčení v České republice. V letech 1991–2000 byla ředitelkou základní školy v Ivančicích – Řeznovicích a působila také v Evropské škole v Belgii. V období 2021–2023 byla hlavní řešitelkou projektu Vysvědčení JINAK. V roce 2023 obdržela od ministra školství Medaili MŠMT 2. stupně.

Patricie Martinů: Alternativní školství na vzestupu – co potřebuje generace Alfa od vzdělávání?

Generací Alfa rozumíme děti narozené po roce 2010, což z nich činí první generaci narozenou výhradně v 21. století. Nejstarší z nich právě dokončují základní školu, nejmladší se teprve chystají nastoupit do školek. Od útlého věku se učí v prostředí moderních technologií, včetně umělé inteligence.

Marie Bastlová: Šestiletá gymnázia jsou reliktem, říká Plaga

Mezi učiteli patřil mezi nejpopulárnější ministry školství. Jako jeden z mála vydržel v úřadu celé funkční období vlády. Teď kritizuje změny, které v resortu udělal současný ministr a chce se proto do úřadu vrátit. Jaké plány má?

Martin Čaban: Česko dělá drahé chyby. Už od školky

Nedostatek školkových kapacit v dosahu patří k zásadním problémům při hledání rovnováhy mezi pracovním a osobním životem. A to je dnes silně rezonující téma.

Jakub Svoboda: Školy v okolí velkých měst praskají ve švech, pro nové žáky nemusí mít místo

Tlak na umisťování dětí do základních škol z posledních dvou let vzhledem k početně slabším ročníkům většinou už pominul. To ale rozhodně není případ řady obcí v okolí Prahy a Brna, kam se dál stěhuje mnoho mladých rodin. Situace je až kritická. Starostové spádových obcí se sice snaží kapacity škol navyšovat, ale často si zoufají, protože ministerstvo školství už skoro tři roky na tento účel nevypisuje dotace.

Setkání veteránů PAU 28.2.–1. 3. 2025

Setkání proběhlo podle plánu, většina účastníků se sešla v pátek u společného oběda v Penzionu Pod Kunětickou horou (děkujeme Hance za skvělou organizaci!) a poté jsme šli společně na návštěvu do školy uprostřed krásné přírody, kde pracuje Jirka Hruška (děkujeme Jirkovi!).

Platy učitelů nejsou slibovaných 130 % průměrné mzdy, ale 109 %. Rozvrat školství, zlobí se ANO

Učitelské platy nejsou na úrovni deklarovaných 130 procent průměrné mzdy, ale na 109,3 procentech. Vládu Petra Fialy (ODS) kvůli nesplněnému slibu ostře kritizuje hnutí ANO, že ale nedošlo k naplnění očekávání, se shodují i experti. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) přiznal, že sliby spojené se zvýšením financování vzdělávání nebyly kvůli válce na Ukrajině splněny.

Zuzana Růžičková: Obava z diskriminace dětí u přijímaček. Rozdíly v objemu výuky matiky a češtiny mohou být obrovské

Základky dostanou díky revizi naprosto volné ruce. Začnou si samy určovat, kolik času děti stráví různými předměty. Pokud ale hodiny uberou v hlavních předmětech, rozdílem mohou být stovky hodin výuky. Obavy z přijímaček tak budou naprosto oprávněné.

Markéta Hronová: Paradox víceletých gymnázií: rodiče věří, že jsou „něco víc“, podle odborníků ale lepší výsledky nepřinesou

Málokteré téma dokáže mezi rodiči rozproudit tak vášnivou diskusi jako otázka, jestli mají žáci z pátých nebo sedmých tříd odcházet na víceletá gymnázia. Odborníci i mezinárodní organizace jsou ostře proti – podle nich narušují vzdělávací systém, v zahraničí nic takového není. Jenže čeští rodiče je vyžadují. Každý rok tisíce z nich vystavují své děti přijímačkovému stresu, aby se alespoň zkusily dostat z běžné základní školy. Polovina přihlášených přitom neuspěje.

PAQ Research: Víme, kde děti nechodí do školky. Unikátní data ukazují na problémy velkých měst a severozápadu

Přinášíme alespoň krátké ukázky ze zajímavého textu analýzy Jakuba Stuchlíka a Jiřího Münicha.