Andrea Strohmaierová: Fyzioterapie, masérství, wellness. Západočeská univerzita v Karlových Varech nabízí lázeňské obory

Informační letáky, prohlídka učeben i spousty otázek – tak vypadal den otevřených dveří na Fakultě pedagogické v Karlových Varech. Zájem budoucích studentů byl velký, přišla se jich podívat téměř stovka. Budoucí studenti se zajímali nejen o samotné studium, ale taky například o uplatnění v zaměstnání. Pobočka fakulty Západočeské univerzity je v lázeňském městě otevřená dva roky a nabízí obor kinantropologie–wellness specialista.

Anežka Hesová: Učit se spolu má svá úskalí, ale také jednoznačné přínosy

Deset let po novele školského zákona, která v Česku zavedla inkluzivní vzdělávání, sílí hlasy volající po její revizi. Ideál společného vzdělávání v praxi naráží na nedostatek speciálních pedagogů, poraden a asistentů, ale také na přetrvávající mýty a protiinkluzivní nálady ve společnosti.

Zuzana Keményová: Budu dobrý učitel? Zkusit si to může každý

Organizace Začni učit! pořádá rekvalifikační program pro ty, kdo přemýšlejí o učitelské profesi, ale nejsou si jisti, jestli se na ni hodí. Na týden se stanou učiteli na základní škole a poté se mohou za katedru postavit natrvalo.

Co píše AI o domácích úkolech a o učení

Další dva fejetony o situaci, které vznikla vstupem AI do škol, stvořil v konverzaci s námi ChatGPT tak, jak by je ‒ podle něj ‒ napsali známí autoři píšící anglicky. Nabízíme vám znovu možnost trochu pátrat po tom, kteří dva to byli. A abyste to neměli tak snadné, nabízíme vám tři kandidáty. Jsou to George Orwell, Bertrand Russell a Alfie Kohn. Jistě si o nich dokážete sami najít informace, které vám v pátrání pomůžou.

Jan Beneš: Tablet jako součást výuky využívají některé mostecké školy. Cizincům pomáhá se dorozumět s učiteli

Překladač jazyků je na dvou mosteckých školách nutnou školní pomůckou. Třeba na tamní 18. základní škole tvoří cizinci pětinu ze všech žáků. Jde hlavně o ukrajinské a mongolské děti. Učitelé se s nimi snaží domluvit česky či anglicky, nebo využívají překladače, který připomíná mobilní telefon. Dětem pomáhá pochopit význam některých českých slov.

 

Jan Pokorný: Úspěch na přijímačkách? Měli bychom rozšířit všeobecné obory a omezit roztříštěnost škol, tvrdí Prokop

Žáci devátých tříd si ve středu vyzkoušeli přijímací zkoušky na střední školy nanečisto. Měli díky tomu zažít atmosféru opravdových testů, a zvýšit tak i pravděpodobnost svého přijetí na vhodnou školu. Problémů, znemožňujících dostat se dětem tam, kam chtějí, je ale podle sociologa Daniela Prokopa z agentury PAQ Research víc, přičemž popisuje jejich řešení. „Měli bychom rozšířit všeobecné obory a omezit roztříštěnost škol,“ říká pro Radiožurnál.

NKÚ: Projekty za půl miliardy korun nevedly ke zvýšení kvality vzdělávání

Kvalita vzdělávání se nezvýšila tam, kde Ministerstvo školství investovalo přes půl miliardy korun na projekty. Peníze na ně byly vyhrazeny ze státního rozpočtu i z evropských fondů. MŠMT kritiku kvality vzdělávání od NKÚ odmítlo.

Kristýna Matějková: Sociální sítě i helikoptérová výchova. Děti jsou citlivější, dnešní prostředí by ale udělalo vločku i z boomera, říká dětský psychiatr

Uzavření škol za covidu spustilo vlnu duševních problémů nezletilých. Podle uznávaného dětského psychiatra Michala Goetze se ale jen naplno projevilo něco, co v populaci bujelo už předchozí dekádu. Například nárůstu sebepoškozování a sebevražedných pokusů mladých lidí si odborníci všímali roky. Roste ale také počet případů agresivity žáků ve školách.

Markéta Vozková: Jak se pozná zkušený učitel a jak pomoci začínajícímu? S orientací by pomohl kariérní systém

Podle České školní inspekce v Česku chybí 6 000 vyučujících. Nejvíce se jich nedostává v přírodovědných oborech, informatice, cizích jazycích a v odborných a řemeslných předmětech. Varovné je, že z učitelské profese odchází do pěti let 53 procent těch, kteří absolvovali pedagogické vzdělání. Jak vypadá kariéra učitelů a manažerů školství? Může přehledný kariérní systém podpořit prestiž učitelské profese a současně zvýšit kvalitu vzdělávání?

Ondřej Šteffl: Revoluce v lavicích: Žáci utíkají učitelům do světa AI, stát zatím hledá cestu

Programové prohlášení vlády v oblasti vzdělávání má tři strany z toho jsou umělé inteligenci věnovány dva řádky. Zaplať pánbůh za ně, ale je to trochu málo. AI bude ovlivňovat vzdělávání žáků víc než všechno dohromady, co je ve zbývajícím textu – od úpravy inkluze, přes financování kuchařek, změny v přijímacím řízení i reformu na pedagogických fakultách až po platy učitelů. Jsou to všechno jistě důležité věci, ale v dnešním světě příliš pomalé.

Umělá inteligence jako ideální zdroj k opisování a ke sběru

V prvním dílu našeho nového seriálu, který vzniká ve spolupráci s umělou inteligencí, jsme nabídli otázku Co kdyby se děti učily mluvit až ve škole? Čtenáři měli uhodnout podle stylu „autora“ ukázky.

5. 3. – 7. 3., 23. 4. – 25. 4. a 11. 6. – 12. 6. 2026 Kurz pro pedagogy: Feuersteinova metoda instrumentálního obohacování

Během kurzu se seznámíte s praktickým využitím Feuersteinovy metody u dětí předškolního věku s přesahem do mladšího i staršího školního věku. Většinu z probíraných instrumentů lze využít i při práci s dospělými a seniory.

Markéta Hronová: Pozor na časté napomínání dětí, snižuje odolnost a ve výchově stejně nepomůže. Jaký je správný poměr vůči pochvalám?

Rodičovství často bývá náročné, je třeba se vypořádat s výzvami, jako jsou záchvaty vzteku, sourozenecká rivalita nebo potíže ve škole. Nezanevřít na výchovu a zároveň si udržet s dětmi zdravý a láskyplný vztah lze podle odborníků díky jednoduchému pravidlu, které proslavil psycholog John Gottman. V dětech posiluje důvěru a odolnost a zlepšuje atmosféru a vztahy v rodině.

Zuzana Růžičková: Podivný konkurz na ředitele školy. Jak kauza Hnojník nasvítila systémové chyby v našem školství

V kauze školy v Hnojníku známé hlasitým dětským protestem před ředitelnou, byly zveřejněny nahrávky, jež dokazují nátlak na vítěze konkurzu. Kauza však hlavně ukazuje v koncentrované podobě hned několik chyb v systému ředitelských konkurzů u nás.

Lenka Zlámalová: Jak stát roky trápil děti u přijímaček a proč se to teď konečně může změnit

Některé věci jsou tak přirozené, pro všechny strany výhodné a ve své podstatě jednoduché, že se při jejich prosazování vnucuje otázka, proč už to tak dávno není. Proč se věci dělají složitě. Tak, že to ve svých důsledcích všechny poškozuje. Není vítězů. Odpovědí je nechuť ke změně, ke které mají státní úředníci svou mentalitou sklon víc než kdokoliv jiný. To přesně je případ přijímacích zkoušek na střední školy.

EDUin: Vzdělávání jako vládní priorita? Mělo by se to projevit i v nově sestaveném rozpočtu

Nový návrh státního rozpočtu pro tento kalendářní rok je pro vládu první příležitostí ukázat, zda je pro ni školství skutečnou prioritou. Podporujeme proto záměr ministra školství i návrhy odborníků navýšit rozpočet rezortu školství minimálně o 7,2 miliardy korun oproti návrhu předchozí vlády. Umožní to zachovat relativní výši platů učitelů i financovat novinky, které přinesly obě loňské novely školského zákona.

PedF UK: Co bude s RVP?

Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy dlouhodobě podporuje modernizaci českého vzdělávacího systému a nyní považuje za klíčové, aby Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) co nejrychleji a jednoznačně rozhodlo, zda bude současný návrh revizí rámcových vzdělávacích programů (RVP) dále rozvíjen a implementován, nebo přepracován, aby se předešlo nejistotě ve školách i v přípravě budoucích učitelů.

Patricie Martinů: Kam jsme se posunuli v duševní pohodě pedagogů? Data ukazují problémy i první pozitivní změny

Wellbeing pedagogů je v českém školství stále častěji skloňovaným pojmem a některé systémové změny, které by měly učitelům pomoci, již vstoupily v platnost. Přesto je třeba o duševní pohodu pedagogických pracovníků pečovat kontinuálně a hledat další cesty podpory. Učitelé totiž budou v blízké budoucnosti čelit množství změn, a právě udržení zdravé rovnováhy mezi prací a osobním životem pro ně bude klíčové.

Co kdyby se děti učily mluvit až ve škole? 1. úkol pro umělou inteligenci

Lidí, kteří opravdu rozumějí tomu, jak umělá inteligence (AI) vytváří text, je asi málo. Téměř každý však ví, že AI bylo třeba nejdříve pořádně „nakrmit“ obrovským množstvím již hotových textů či zvukových záznamů. Analyzuje je velmi efektivně a potom s nimi překvapivě dobře pracuje. Dokáže například skvěle napodobit styl určitého člověka, pokud má dostatek ukázek jeho písemného či ústního projevu.

ScioBot vstupuje na slovenské školy: AI pomocník pro učitele je nově k dispozici zdarma a v souladu se slovenským kurikulem

Česká vzdělávací společnost Scio oficiálně uvádí svůj oceňovaný nástroj ScioBot na slovenský trh. Ve spolupráci s Ministerstvem školství SR přináší pedagogům moderní řešení pro přípravu výuky s využitím umělé inteligence. V rámci podpory digitálních kompetencí mohou pedagogové využívat prémiový balíček ScioBot+ až do konce školního roku 2025/2026 zcela zdarma, přičemž základní funkce ScioBota budou pro slovenské školy dostupné zdarma i nadále.

Andrea Strohmaierová: Stipendiem města lákají budoucí učitele. Studenti pedagogických fakult mohou získat peníze i byty

Aš na Chebsku začne od nového roku nabízet studentům pedagogických fakult stipendia. Učitelé ve městě stárnou a nemá je kdo nahradit. Podpora by tak mohla problém vyřešit, určená je prozatím pro zájemce z Aše, říká starosta Vítězslav Kokoř z hnutí ANO. Dotace kvůli nedostatku pedagogů mají i jiná města.

Do německých škol se rozšiřuje AI, dětem pomůže s látkou i úkoly školní chatbot

Dvě třetiny německých učitelů a také žáků získávají s koncem roku přístup ke školnímu chatbotu Telli, který pohání umělá inteligence (AI). Tvůrci i úřady si od něj slibují, že Telli pomůže učitelům ve výuce a dětem s pochopením a procvičením probírané látky. Bavorská veřejnoprávní stanice Bayerischer Rundfunk (BR) uvedla, že je to poprvé, co německé školy nabídnou AI nejen učitelům, ale také školákům.

Markéta Hronová: Umět řešit problémy a vždycky si poradit. Reportáž ze školy, která se zaměřuje na posilování odolnosti žáků

Při příchodu do páté třídy pozornost na první pohled upoutá vánoční stromeček ozdobený barevnými hrnečky. „Ráno jsme tu ještě neměli ozdoby, tak jsme to vyřešili takhle,“ pohotově odpovídá Tobiáš. Když po skončení hodiny češtiny paní učitelka přinesla ozdoby, děti se samy sebe zeptaly: Chceme je vůbec vyměňovat? „Pojďme hlasovat,“ okamžitě navrhla jedna z dívek. Vyhráli zastánci přezdobení stromečku z hrníčků na běžné vánoční ozdoby. Skupina vyměnila hrnečky, když někdo omylem ozdobu rozbil, někdo jiný hned přiskočil a bez řečí automaticky střepy zametl.

Jitka Polanská: Mohly být reformy zásadnější? Terén by to nepřijal, říká odcházející náměstek ministra školství Jiří Nantl

Bilanční rozhovor s Jiřím Nantlem reflektuje vzdělávací politiku posledních dvou let, kdy Nantl zastával pozici náměstka ministra školství. Tematizuje nejen (pod)financování školství, ale i pokus o reformu středních odborných škol – pomocí trojského koně nového typu lycea – nebo to, proč Česká republika tak málo sleduje zahraniční praxi.

Kristýna Matějková: Mobily plné kontaktů, ale kvalitní vztahy má jen třetina lidí. Přední kouč radí, jak se stát odolnějším a jít na předsevzetí chytře

Naše mozky si vlivem sociálních sítí navykly na daleko rychlejší tempo zpracování informací. Výsledkem je, že se při klasickém rozhovoru tváří v tvář tak trochu nudíme, říká uznávaný psycholog a kouč Radvan Bahbouh. Je pro nás proto složitější budovat a udržovat mezilidské vztahy, které jsou ovšem základem pro celkovou odolnost člověka. Zejména ta psychická dostává v posledních letech s rychle se měnícím světem zabrat.

Zuzana Růžičková: Pohledem učitelky – nejdůležitější změny v českých školách od 1. ledna 2026

Nejdůležitější změny se týkají zřizovatelů škol, kteří začnou nově platit kuchařky či uklízečky. Dále budoucích prvňáčků, kterým ruší odklady, ale také ředitelů škol. Ti musí nově sehnat pro svoji školu psychologa. A novinky čekají i velmi malé školy.

Markéta Hronová: „Revoluce“ ve školách v ohrožení. Nové osnovy čekají změny, Plaga je připraven je odložit i zrušit

Základní školy už půl roku testují nové modelové vzdělávací programy, podle nichž se ve třídách učí. A už nyní se ukazují první nedostatky, které je třeba řešit. Podle ředitelů jsou totiž pro běžné základní školy jako vzory nepoužitelné. Problém je také se špatně rozvrženými počty hodin, které týdně připadají na jednotlivé předměty. Zatímco v některých by učitelé měli problém vůbec stihnout povinné učivo, jinde mají naopak prostoru až příliš. A avizované „provzdušnění“ probírané látky tak padá. I to se má teď změnit.

Gabriela Pokorná: Ostrava – Radvanice a Bartovice připravují otevření nové Montessori školy na Trnkovecké. Zahájení provozu je naplánováno na září 2026

V oblasti Trnkovce v Radvanicích je plánována nová obytná výstavba, která v budoucnu přivede do lokality nové rodiny s dětmi. Městský obvod společně s městem Ostrava reaguje už nyní a připravuje úpravu školské infrastruktury, aby byl na očekávaný vývoj kapacit včas připraven. Jedním z kroků je proměna současné základní školy na Trnkovecké na Montessori školu, která bude fungovat jako součást Základní školy Vrchlického v Radvanicích.

EDUin: Rok 2025 v českém školství – shrnujeme zásadní události

Rok 2025 přinesl do českého vzdělávání několik zásadních změn a složitých situací. Přinášíme výběr toho nejdůležitějšího, co se za uplynulých 12 měsíců událo v oblasti vzdělávací politiky.

Vojtěch Kadaňka: „Problémové“? Děti s ADHD mohou ve škole vzkvétat, porozumění ale chybí

Počet dětí s ADHD stabilně stoupá, školy s nimi ale často neumí naložit nebo je dokonce odmítají přijmout. Rodiče řeší předsudky a těžko se orientují ve vlastních právech. Mnozí učitelé zatím neznají strategie, jak děti efektivně vzdělávat. Vhodná podpora přitom podle expertů představuje zásadní rozdíl.

Daniel Münich: Vánoční nadílka pro školství? Plno dárků. Co je ale pod papírem?

Programové prohlášení nastupující vlády Andreje Babiše v kapitole Vzdělávání působí v adventním čase jako vánoční katalog. Každý si v něm dárek najde: rodiče, učitelé, ředitelé škol, žáci i budoucí studenti a třeba také kuchařky.

Odbory odvolaly stávkovou pohotovost, školy dostanou požadované peníze

Školské odbory odvolaly stávkovou pohotovost, kterou vyhlásily v polovině listopadu kvůli chybějícím 3,7 miliardy korun na dofinancování regionálního školství v letošním roce. Mají jistotu, že školy peníze dostanou, uvedli dnes odboráři v tiskové zprávě. Ministerstvo školství informovalo o rozeslání peněz v pondělí, odboráři čekali s ukončením stávkové pohotovosti na potvrzení od krajů, uvedl dříve předseda školských odborů František Dobšík.

Jennifer B. Wallace: Dost dobré děti. Jak čelit toxickému tlaku na výkon

Kniha zkoumá vzestup „toxické kultury úspěchu“, která negativně ovlivňuje životy dětí, dospívajících a jejich rodičů. Přináší naléhavý, lidský pohled na krizi duševního zdraví mladých a návod, jak ji efektivně řešit, na základě osobních příběhů, rozhovorů s rodiči, pedagogy a odborníky a rozsáhlého průzkumu mezi 6 000 rodiči.

 

Učitelská platforma: Od nového ministra školství očekáváme stabilitu, odbornost a jasnou komunikaci

Učitelská platforma vyzývá novou vládu a ministra školství Roberta Plagu, aby opustili praxi neustálých změn a bezodkladně se soustředili na dokončení klíčových, již schválených reforem. Hlavními prioritami musí být garantování kontinuity Strategie 2030+, dokončení revize obsahu výuky a zavedení kariérního řádu pro učitele.

Markéta Hronová: Jaký bude ministr Plaga 2.0? Sebevědomý manažer, který věří podřízeným, ale bojí se nepopulárních rozhodnutí

Pondělním jmenováním ministrů vlády Andreje Babiše se Robert Plaga (za ANO) téměř na den přesně po čtyřech letech vrátí do „šéfovského“ křesla na ministerstvu školství. Učitelé se na jeho návrat těší – očekávají stabilitu. Úředníci zase vyhlížejí schopného manažera, který se nebojí poslouchat své podřízené a dává jim v jejich práci důvěru. Kritici však poukazují na to, že Plaga byl oblíbený hlavně proto, že se nepouštěl do žádných zásadních změn. Všichni zároveň doufají, že se mu pro resort vzdělávání podaří sehnat hlavně peníze, které v něm zoufale chybí. Jaký je Robert Plaga 2.0 a co budou jeho hlavní úkoly?

Markéta Vozková: Školy a rodiče na jedné lodi: dobrovolnické spolky rodičů mohou změnit atmosféru školy i obohatit výuku

Dobrovolnické spolky rodičů dnes hrají ve školách mnohem významnější roli než dříve. Aktivně se podílejí na budování školní komunity, ovlivňují kvalitu života ve škole i smysluplnost vzdělávání. Jak vypadá škola otevřená rodičům? Základem je dobře nastavená spolupráce mezi rodiči a školou, shodují se hosté v pořadu Reparát Českého rozhlasu Plus.

Zuzana Růžičková: Rodičům pokuta, nebo veřejně prospěšné práce. Kdy u nás začnou platit postihy za záškoláctví dětí?

Záškoláctví je na vzestupu a začalo to covidem. S bojem proti němu se tedy nějak začít musí . A začne se sběrem dat. Pravidelně a o každém žákovi. Následovat pak ale musí diskuse o postihu nezodpovědných rodičů. V zahraničí se chodí i za mříže.

Markéta Hronová: Jak zlepšit výsledky českých žáků v matematice? Zaměřit se na dívky, jejich podceňování plýtvá talenty

Skóre v matematické gramotnosti v mezinárodních testech PISA u českých žáků stále klesá. Analytici ministerstva školství proto nyní výsledky podrobně zkoumali a ukázali na dlouhodobě neřešené problémy. Výsledky? Kromě toho, že české školy neumí podporovat děti ze sociálně slabého prostředí, je tu i nevyužitý potenciál dívek. Podle odborníků se dívky matematiky bojí, a proto v ní nedosahují takových výsledků jako chlapci. Zasáhnout by měli učitelé.

Michael Novotný, Veronika Obracaníková: Jednoduché experimenty pro děti v MŠ a na prvním stupni ZŠ

Jak si udělat na talíři duhu? Může vejce plavat? Dá se ohnout voda? Může hořet svíčka pod vodou? 55 jednoduchých pokusů, které mohou realizovat v drtivé většině děti samy, vede k probuzení zvídavosti, radosti a každodennímu kouzlení. Probouzí u dětí touhu ptát se a objevovat zákonitosti přírodních věd kolem nás.

Testy PISA přináší revoluci: V roce 2029 prověří nečekanou dovednost – gramotnost v oblasti AI

Každý den čelíme stejné výzvě: jak se zorientovat ve světě přesyceném digitálními informacemi, dezinformacemi a obsahem, který stále častěji generuje umělá inteligence. Proplout tímto prostředím vyžaduje nové dovednosti, které se donedávna neřadily mezi základní vzdělání. To se ale právě teď mění. Nejvýznamnější světový ukazatel v oblasti vzdělávání, program PISA (Programme for International Student Assessment), oficiálně uznává tuto novou realitu. V roce 2029 zavede zcela nové hodnocení, které se zaměří na mediální a AI gramotnost. Tento článek odhaluje ty nejpřekvapivější a nejdůležitější poznatky o tomto přelomovém kroku a vysvětluje, co to znamená pro budoucnost vzdělávání.

Vojtěch Kadaňka: Co od dalšího ministra chtějí ředitelé? Stabilitu a peníze, na látce se ale neshodnou

Před nástupem nového ministra hledají školy hlavně jasný směr a větší předvídatelnost. Ředitelé oslovení v anketě Aktuálně.cz mluví o potřebě dostatečného financování a dlouhodobé vize. Neshodnou se ale na připravovaných změnách v učivu, které část z nich vnímá jako nutnou modernizaci a část spíš jako nedotažené a příliš liberální změny.

Zdeněk Ertl: Sociální sítě pod tlakem: děti čeká největší změna za 20 let

Česko čeká zásadní rozhodnutí, jak chránit děti před dopady sociálních sítí. Austrálie i Evropa zpřísňují pravidla a ukazují, že digitální dětství potřebuje jasné limity.

Zuzana Růžičková: Revoluce ve školství se změní, odloží, nebo zruší. Budoucí ministr chce vedle kompetencí i znalosti

Revize vzdělávacích programů sice proběhla, obsah byl schválen a teď probíhá jeho ověřování, ale jak tento týden řekl budoucí šéf školství, podle jeho informací je podpora k zavedení změn nedostatečná. A přemýšlí i o odložení nebo zrušení této změny.

Dana Kasperová,Tomáš Kasper: Chceme být zpět v Evropě – „proměny, vzestupy a pády“ postsocialistické transformace českého školství v 90. letech 20. století

Po politických a společenských změnách nastolených po listopadu 1989 získalo v pedagogické diskusi téma reformy a transformace vzdělávání zásadní roli a postavení. Text se věnuje analýze diskurzu školské reformy a tzv. postsocialistické transformace vzdělávání po roce 1989 v Československu a po roce 1993 v České republice. Vyjímáme alespoň krátké ukázky z úvodu a závěru.

České školy trápí nejhorší klima v rámci 45 zemí: Mediace pomáhá ohroženým dětem znovu najít místo ve škole i chuť se učit

Více než 40 % českých dětí se do školy netěší a jen necelá desetina žáků ji označuje za místo, kde jsou skutečně rádi. Stále častěji se mluví o zhoršující se psychické pohodě dětí, rostoucí míře úzkostí i pocitu osamělosti. Na vině nejsou jen nároky na výkon, ale také napjaté vztahy – mezi žáky, učiteli a rodiči. Právě ty přitom mohou zásadně ovlivnit, jak se děti ve škole cítí. Zkušenosti Spoluškoly ukazují, že klíčem k lepším vztahům ve škole může být mediace – odborně vedený dialog, který pomáhá obnovit porozumění a důvěru mezi rodiči, školou a dětmi.

Zuzana Hronová: Česko stále odděluje romské žáky do speciálních tříd. Je už jen krok od žaloby

V polovině listopadu 2025 uplynulo 18 let od klíčového rozsudku Evropského soudu pro lidská práva, který odhalil diskriminaci romských žáků v českých školách. Navzdory snahám o nápravu přetrvává problém segregace romských žáků ve speciálních školách a třídách, což porušuje rovný přístup ke vzdělání. Česko čelí riziku žaloby od Evropské komise, pokud nedojde k zásadním změnám.

Markéta Hronová: Vyjdou ze škol „šťastní blbci“, nebo žáci připravení na 21. století? Experti hledají směr pro výuku v Česku

Má se Česko bát, že kvůli moderním a „trendy“ formám výuky a častému zařazování her budou ze škol vycházet žáci, kteří budou sice umět prezentovat a spolupracovat ve skupině, ale jinak budou pologramotní? Anebo že se učitelé zase raději vrátí k suchému – ale bezpečnému – výkladu u tabule a zkoušení? Vydání knihy učitele Pavla Bobka Učitelství jako řemeslo a článek o ní v Hospodářských novináchvyvolal mezi pedagogy a odborníky na školství velkou diskusi o tom, jak vlastně ve školách učit. 

Zuzana Růžičková: Robert Plaga na Hradě: jako budoucí ministr zreviduji inkluzi, financování pomůcek a nepedagogů

Učebnice a školení má platit stát a ne zřizovatelé. Inkluzi bude nutné zrevidovat, aby podstatné slovo měly i školy a ne jen rodiče. A na financování kuchařek a školníků je třeba se zaměřit už po prvním čtvrtletí 26. Plaga se představil prezidentovi.

Barbora Vajsejtlová: Puberťáci nemají soucit a nenávidí rodiče. Mění se jim mozek, říká psycholog

V dospívajícím mozku probíhá spousta změn, které mohou za to, že dospívající riskují, jsou emočně labilní a chybí jim empatie. Rodiče často situaci zhorší, když se snaží dospívající potomky kontrolovat, nebo je přepečovávají.

3. prosince 2025 od 14.00 do 16.00: kulatý stůl SKAV a EDUin. Téma: Školní metodici a metodičky prevence v měnícím se světě

Ředitelé jako pedagogičtí lídři, inovativní učitelé, aktivní zřizovatelé, spokojenější rodiče. Eduzměně se na Kutnohorsku podařilo postavit základy pro dlouhodobou a udržitelnou změnu vzdělávání

Nadační fond Eduzměna představil na své konferenci výsledky ojedinělého projektu, jehož cílem bylo zjistit, jak co nejefektivněji podporovat všechny školy ve vybraném regionu, zlepšit vzdělávací ekosystém a učení dětí. Ambicí bylo pohnout celým vzdělávacím systémem, proto Eduzměna během svého pětiletého působení na Kutnohorsku systematicky pracovala s řediteli, učiteli, žáky, rodiči i zřizovateli.

Amy L. Eva: Jak nevyhořet jako učitel. 52 aktivit pro duševní odolnost

Kniha učitele provází a pomáhá mu vybudovat si psychickou odolnost, posílit emoční stálost a čelit každodenním školním výzvám.

Průzkum: Agresivita mezi dětmi v on-line prostředí se zvyšuje

Agresivita mezi dětmi v on-line prostředí se zvyšuje, vyplývá z nového průzkumu organizace Safer Internet Centrum (SIC ČR), který připravila ve spolupráci s Univerzitou Palackého v Olomouci (UP). Výsledky dnes jejich zástupci představili novinářům. Mezi nejčastější formy agrese na internetu u dětí patří slovní ubližování, se kterým má negativní zkušenost více než polovina dětí.

Konference Strategie vzdělávací politiky 2030+ zhodnotila české školství v 21. století

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy včera uspořádalo výroční konferenci Strategie vzdělávací politiky ČR 2030+, která se konala v prostorách Národního pedagogického institutu na Senovážném náměstí v Praze a online prostřednictvím YouTube kanálu MŠMT. Součástí programu byla bilance posledních 25 let českého školství za účasti několika bývalých ministrů a ministryň i diskuse nad plány, které formují budoucnost vzdělávání.

Eva Musterová Marvanová: Budoucí učitelé na Jihočeské univerzitě budou studovat pět let. Mají mít více praxe

Pedagogická fakulta Jihočeské univerzity se rozhodla vrátit k modelu, kdy studenti nevykonávají bakalářské zkoušky, ale pět let se soustavně připravují na učitelskou profesi – pro kterou je důležitý až magisterský titul. Během studia na ně bude čekat více praxe. „V prvním ročníku jsem přece jenom byla trošku vyděšená. Teďka už se na to dívám jinak a s přibývající praxí jsem nabrala nějaké zkušenosti,“ popisuje své zkušenosti studentka.

Průzkum: Jak rodiče vidí vzdělávání svých dětí

Zářijový průzkum agentury Ipsos pro nadační platformu finančního vzdělávání Skoala ukázal, že většina rodičů chce, aby se školy více zaměřily na praktické dovednosti využitelné v každodenním životě. Rodiče pak nejčastěji zmiňují finanční gramotnost, ale také mediální a digitální dovednosti. Tradiční výuku považují za neefektivní a přednost dávají interaktivním metodám založeným na diskusích, projektech a skupinové práci.

Markéta Hronová: Přijímačky nanečisto budou pro žáky opět zdarma, trénink se ale může prodražit. Jak se připravit i s malým rozpočtem?

Dny otevřených dveří na středních školách jsou v plném proudu – do finálního výběru zbývají tři měsíce. Žáci i rodiče přitom řeší, nejen jaký obor zvolit, ale také přípravu na přijímací zkoušky. Kurzy se plní, s trochou pomoci se však lze učit i doma s využitím bezplatných nástrojů. Letos také již podruhé proběhnou cvičné přijímačky přímo na základních školách, ředitelé už znají termín.

Hana Splavcová, Hana Havlínová: Plynulý přechod z mateřské do základní školy

Má být dítě připravené na školu nebo škola na každé dítě?

SKAV k návrhu programového prohlášení vlády: kontinuita a odborný konsensus jsou pro školství nezbytné

Stálá konference asociací ve vzdělávání (SKAV) vydává odborné stanovisko k návrhu programového prohlášení připravované vlády Andreje Babiše (PPV), jak bylo zveřejněno 31. října.

Vojtěch Kadaňka: Změny ohledně inkluze ve školách? Expertka varuje před posilováním pravomocí ředitelů

Přestože předvolební kampaň plnily výroky o zrušení inkluze, nově se formující vláda v programovém prohlášení mluví o její revizi. I přes odpor kolegů z řad SPD a Motoristů. Za revizí se přitom mohou skrývat kroky vedoucí spíše k posílení současného systému. Expertka, kterou redakce oslovila, varuje před krokem, který by podle ní vedl k omezení práv rodičů.

Vyjádření Učitele naživo k článku publikovanému 24. 10. 2025 v Hospodářských novinách

Článek Hry ani projekty děti tolik nenaučí. Úspěšné země staví na „klasické“ výuce, říká lektor budoucích učitelů, ve kterém vystupuje Pavel Bobek, lektor programu Učitel naživo, vyvolává v některých našich partnerech a spolupracovnících obavu, že Učitel naživo změnil svůj přístup ke vzdělávání. Rozhodli jsme se proto pozici organizace vyjasnit.

Štěpánka P. Borská: Školky i dětské skupiny volají po dětech. Stále máme volná místa, hlásí

Zatímco o místa na středních školách v Praze se uchazeči přetahují, ve školkách a dětských skupinách ubývají děti. Obsazenost školek je 85 %. Kvůli nízké porodnosti si s dětskými skupinami konkurují.

Jana Majerová: Nedostatek učitelů jde řešit. A peníze nejsou hlavní problém

V českých školách dnes chybí asi šest tisíc učitelů, do deseti let má tento počet stoupnout na deset tisíc. Na co by se měl zaměřit nový ministr školství, aby tuto hrozbu odvrátil?

Markéta Hronová: Tvrdá výchova a důraz na výkon, nebo raději ochrana a láska? Jak pomoci dětem k úspěchu a proč extrémy škodí

Způsobů, jak přistupovat k výchově dětí, je spousta. Základní psychologické dělení přichází se třemi hlavními směry a pro lepší přehlednost je přirovnává k výchově některých zvířat. Například medúzoví rodiče nechávají své potomky „jen tak“ plout v moři a nedávají jim žádné hranice. Tygří rodiče jsou naopak přísní a kladou na své děti vysoké nároky. Rodiče inspirovaní výchovou delfínů se snaží vycházet z přirozené autority a jít sami příkladem. V poslední době se často objevují i takzvaní sloní rodiče. Ti nešetří s projevy lásky, jsou empatičtí a ochranitelští. Každý z těchto přístupů ale může dětem i ublížit. Jak se tomuto nebezpečí vyhnout?

Zuzana Růžičková: Revize vzdělávacích programů základky? Jízda pokračuje

Revize RVP, čili toho, co se naše děti budou učit, pokračuje. Před pár dny jsem byla s lidmi z MŠMT, NPI, jedním exministrem a 120 řediteli na konferenci. Moje mise? Přinést pohled z terénu – učitelský, z první linie, bez ministerských filtrů.

Patricie Martinů: Předškolní vzdělávání jako investice do budoucnosti obce. Jak vybrat správnou cestu?

Od ledna 2026 čeká zřizovatele nová povinnost zajistit umístění každého tříletého dítěte alespoň do dětské skupiny, pokud ne do mateřské školy, popřípadě rodičům nabídnout finanční náhradu. Jak se ale správně rozhodnout, jakou formu předškolního vzdělávání v obci zřídit, a proč je vůbec důležité?

Ondřej Šteffl: Děti propadají AI, ministerstvo ale řeší včerejší problémy

Klíčovým úkolem každého manažera, a ministra školství nevyjímaje, je stanovovat priority. Tedy aktivně se rozhodnout, co je nejdůležitější, a na to soustředit zdroje, energii a politický kapitál. To se ovšem v českém školství bohužel už dlouho neděje.

Josef Mačí: Nová vláda zasáhne do inkluze. Rušit se ale nebude, shodly se strany

SPD i Motoristé chtěli před volbami rušit inkluzi. Do programu nové vlády, jejíž mají být s hnutím ANO součástí, by se měla ale dostat pouze úprava společného vzdělávání dětí, jak vyplývá z jednání.

Jana Divinová: Učitelé si nevěří, děti se do škol netěší. Jak vzdělávání ohrožuje českou budoucnost?

U kulatého stolu o vzdělávání, který se uskutečnil v rámci Forbes konference Lepší Česko 2025 za podpory Nadace České spořitelny, se mluvilo o zemi, která se zastavila.

Silvie Pýchová: Vzdělávací politika by se měla řídit veřejným zájmem

Pro osmý rozhovor o vzdělávací politice jsme oslovili doc. RNDr. Janu Strakovou, Ph.D., která pracuje v Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy. Vystudovala fyziku na Matematicko-fyzikální fakultě UK. Měla na starosti koordinaci mezinárodních výzkumů vědomostí a dovedností žáků (TIMSS, PISA) i dospělých (PIAAC) v ČR. Dlouhodobě se věnuje výzkumu nerovností ve vzdělávání. Spolupracuje s řadou nevládních organizací i s institucemi státní správy. Na expertní bázi spolupracuje rovněž s Evropskou komisí a UNESCO. Pravidelně publikuje v českých a zahraničních odborných časopisech. Jana Straková obdržela v roce 2019 Cenu Nadace České spořitelny za dlouhodobé prosazování rovného přístupu ke kvalitnímu veřejnému vzdělávání.

Alena Potocká: Úzkost mezi dětmi se mění v pandemii. Evropa chce zakročit proti sociálním sítím

Zdá se, že už není otázkou zda, ale kdy Evropská unie omezí sociální média pro děti a teenagery. Některé země se chystají omezit přístup dětí na sítě pomocí aplikací či umělé inteligence, jiné třeba zase povinným souhlasem rodičů.

Markéta Hronová: Rodiče jedou na výkon a soutěží. Děti jsou akorát přesycené, přitom potřebují něco jiného, říká psycholožka

Opravdu musíme vozit dítě do lepší školy přes celé město? Mít každý víkend nabitý zábavnými aktivitami? A nedostatek času s nimi kompenzovat další krabicí lega? Podle psycholožky Lenky Šulové se rodiče sami dostali do pasti. Jak z ní ven, proč je potřeba rodičovství udělat reklamu a jakých chyb se vyvarovat při rozvodu.

Jan Pokorný: Podporujme mladé učitele, aby nevyhořeli. Pomáhat mohou jejich zkušenější kolegové, říká Prokop

O programu pravděpodobné příští vlády se zatím neví, zřejmě se ale shodne na kariérním řádu učitelů. Na návrhu se pracovalo už v minulosti, proti jeho schválení se ale postavila část učitelů. Podle sociologa Daniela Prokopa ale může řád generovat nové ředitele škol. A zdůrazňuje i podporu začínajících kantorů. „Ve výzkumech je vidět, že jsou kvůli malé podpoře vyhořelí, nedokážou si poradit s věcmi, na které narazí až v praxi,“ říká.

Patricie Martinů: Nejde jen o platy. České školství potřebuje dlouhodobou vizi a vyhodnocování reforem

Chybějící miliardy v rozpočtu, reforma financování bez předchozí evaluace, nejistota kvůli hrozícímu rozpočtovému provizoriu. A hlavně: absence jasné vize, jak měřit a zlepšovat kvalitu vzdělávání. Experti u Kulatého stolu SKAV a EDUinu diskutovali nejen o tom, kolik peněz české školství potřebuje, ale především, jak je využít pro prosperitu každého žáka.

20. 11. 2025 od 10.00 Webinář Hodinka. Školství na venkově má budoucnost i díky spolupráci obcí

Svaz měst a obcí ČR vás srdečně zve na další webinář z cyklu Hodinka, tentokrát zaměřený na spolupráci obcí směřující k zachování a rozvoji školství v menších obcích.

Vojtěch Kadaňka: Seškrtali povinné předměty, cení si svobody. Jak to funguje na alternativním gymnáziu

Povinné předměty srazili na naprosté minimum. Místo toho se na gymnáziu da Vinci rozhodli dát studentům co nejvyšší míru svobody. A podpořit je v jejich vlastních projektech. Za přístupem, který se odvrací od klasické výuky, si tu učitelé stojí. Přiznávají však, že se nehodí pro každého. Jak funguje jedno z nejstarších alternativních gymnázií v Česku, zjišťovala redakce Aktuálně.cz v reportáži.

V následujících letech bude hrát MŠMT o svoji roli, míní náměstek ministra školství Jiří Nantl

Veřejná debata o vzdělávání v Česku se poslední dobou z velké části smrskla na téma peněz. Ty jsou samozřejmě vždy až na prvním místě, i tak bychom však neměli přehlížet, že v českém vzdělávacím systému především potřebujeme pokračovat v hlubších změnách struktury i obsahu vzdělávání, které byly započaty již v končícím vládním období, píše v komentáři končící náměstek ministra školství Jiří Nantl (ODS).

Středočeský a Královéhradecký kraj mění část víceletých gymnázií na čtyřletá: krok k rovnějším šancím, hodnotí EDUin

Královéhradecký a Středočeský kraj zvažují transformaci vybraných víceletých gymnázií na čtyřletý obor s vyšší kapacitou. EDUin návrh podporuje jako krok v souladu se Strategií 2030+ a Dlouhodobým záměrem MŠMT: rozšíří všeobecné vzdělávání po 9. třídě a omezí nerovnosti.

Anna Hašková: Umělá inteligence učí děti číst. Záchrana školství, nebo slepá ulička?

Pandemie srazila čtenářskou gramotnost amerických dětí na historické minimum a školy hledají řešení. Stále častěji sahají po umělé inteligenci – AI tutorech, kteří děti poslouchají při čtení, v reálném čase opravují chyby a přizpůsobují lekce na míru. Jedni mluví o revoluci ve vzdělávání, druzí varují, že technologie člověka nahradit nedokáže.

Barbora Taševská: Samostatná inovativní škola v olomouckém Droždíně končí. Čeká ji sloučení se Svatým Kopečkem

Olomoučtí radní schválili sloučení některých mateřských a základních škol. Udělat to vlastně museli, podle novely školského zákona se totiž povinné slučování má týkat škol, ve kterých je méně než 180 žáků, pokud je v obci více škol. V Olomouci se má sloučit například prvostupňová škola v Olomouci – Droždíně se školou v sousední čtvrti Svatý Kopeček.

Josef Mačí: Rozpor. Učitelé vidí schopnosti žáků jinak, než ukazují data

Ačkoliv výsledky dětí zůstávají dlouhodobě na stejné úrovni, učitelé pozorují, že se zhoršuje jejich schopnost se učit. A problém mají prý s psychickou odolností. Vychází to z průzkumu společnosti Kalibro pro Seznam Zprávy.

Michaela Ryšavá: Pěchouček se stal rektorem, z univerzity chce udělat středoevropského tygra

Michal Pěchouček patří mezi nejvýznamnější české vědce v oblasti umělé inteligence. Na ČVUT založil před 25 lety Centrum umělé inteligence, pracoval pro americkou armádu, NASA nebo také v kyberbezpečnostním gigantu Avast (dnes Gen Digital), kde měl jako technický ředitel na starosti výzkum a vývoj spojený právě s umělou inteligencí. A nyní se stane novým rektorem ČVUT, funkce se ujme v únoru.

Patricie Martinů: Čeští učitelé čekají na kariérní řád už třicet let. Místo postupu jsou demotivovaní a špatně ohodnocení

O kariérním řádu učitelů se s různou intenzitou mluví od devadesátých let. Přesto dodnes neexistuje. Pokus o jeho zavedení skončil neúspěchem v roce 2017, kdy proti návrhu povstali sami učitelé. Odměňování v profesi, která je řazena k nejdůležitějším ve společnosti, se tak stále řídí jen tabulkami a dobrými vztahy s ředitelem.

Jitka Englová: Psychologie i kvantová fyzika. Západočeská univerzita v Plzni otevřela vybrané předměty veřejnosti

Kvantová fyzika, právo, astronomie, programování, němčina nebo pěvecká výchova. To jsou jen některé ze zhruba 30 předmětů, které na zimní semestr nabídla Západočeská univerzita v Plzni pro takzvané mimořádné studium. Umožnila v něm studovat vybrané vysokoškolské předměty komukoli.

Petr Švihel: Dříve odmítané děti. Teď se o ně školky perou

Rázný propad porodnosti začal v Česku komplikovat předškolní péči, kde se poslední roky usilovně pracovalo na navýšení kapacit. Školky kvůli tomu přijímají mladší děti, a dostávají tím do problémů dětské skupiny.

čtvrtek 23. října 2025 od 14:00 Kulatý stůl SKAV a EDUin: Jak prostřednictvím financování podpořit kvalitu ve školách?

Zveme vás na online Kulatý stůl SKAV a EDUin, kde otevřeme kritickou debatu o tom, jak prostřednictvím financování podpořit kvalitu výuky ve školách.

Josef Mačí: Už na střední škole „dělat“ i vysokou. Rodí se plán, jak zrychlit studium

Vysokoškolské kredity by mohli žáci získávat už na středních školách. Plán, který chce rozpracovat Ministerstvo školství tak, aby takový postup byl běžnější než dnes. Podle zákona to je možné, ale cesta k tomu je složitá.

Pavel Škramlík: Cesta k dobré škole vede přes pohodu jejího týmu

Téma wellbeingu nabývá stále důležitějšího významu nejen ve školním prostředí. Kniha Wellbeing ve škole: Jak zařídit, aby se do školy její pracovníci těšili přináší komplexní pohled na to, jak zajistit duševní pohodu a kvalitní pracovní podmínky pro učitele i nepedagogické pracovníky.

Josef Mačí: Sem chodí děti nejen s autismem. A na místa se čeká

Jen díky speciálním školám může část dětí absolvovat školní docházku. Jenže míst není dost, část rodičů je tak odkázaná na individuální vzdělávání. V Praze je situace vážná. Seznam Zprávy zjišťovaly, jak vypadá.

SCIO: Studenti pod dohledem dvou kamer

Společnost Scio zpřísňuje podmínky on-line testů Národní srovnávací zkoušky (NSZ), které uznává jako součást přijímacího řízení téměř 100 fakult vysokých škol v Česku a na Slovensku. Nově Scio při testech vyžaduje druhou kameru, která má hlídat průběh testu z jiného úhlu pohledu a kterou si uchazeči nastaví pomocí chytrého telefonu. Společnost o tom informovala v tiskové zprávě.

Čeští učitelé jsou spokojenější, ale profese ztrácí atraktivitu u mladých

Česká školní inspekce (ČŠI) představila výsledky mezinárodního šetření TALIS 2024, které sleduje pracovní podmínky učitelů a ředitelů škol ve více než 60 zemích světa. Česká republika se tohoto šetření účastní od roku 2013.

Ocenění ČŠI za kvalitu a inovace ve veřejné správě

Česká školní inspekce získala ocenění Ministerstva vnitra ČR za kvalitu a inovace ve veřejné správě. Toto ocenění je udělováno státním a veřejným institucím, které dlouhodobě usilují o zvyšování kvality své práce, efektivní řízení, otevřenost vůči veřejnosti a zavádění moderních přístupů v oblasti služeb občanům.

Petr Kain: V Česku může být až 220 tisíc nadaných dětí. Víme jen o dvou procentech z nich

Česko zcela bezostyšně mrhá potenciálem intelektově nadaných dětí. V populaci od tří do patnácti let věku jich je v republice diagnostikováno jen 4200. Podle propočtů Miriam Janyškové, ředitelky nadačního fondu Qiido, který se podpoře a rozvoji těchto dětí věnuje, jich přitom může být padesátkrát více.

Markéta Hronová: Asistenti nestačí. Inkluze ještě fakticky nezačala, rušit ji by byla chyba, říká její „otec“ v Česku. Co se pokazilo?

Byl jsem to já, kdo spustil inkluzi v Česku, přihlásil se na Facebooku po volbách bývalý předseda Zelených a někdejší ministr školství Ondřej Liška. Reagoval tak na fakt, že nová politická reprezentace chce inkluzi buď zrušit, nebo výrazně revidovat. To, že společné vzdělávání v Česku nefunguje, je podle něj vina politiků a toho, že ji nepochopili a dostatečně nepodporovali.

Na úpravy kurikula bude dohlížet Národní kurikulární rada. Její členkou se stala ředitelka SKAV Petra Keprtová

Národní kurikulární rada byla zřízena jako stálý poradní tým ministra školství. Jmenováni do ní byli zástupci a zástupkyně veřejných institucí a nezávislí odborníci a odbornice z různých oblastí vzdělávání, včetně ředitelky Stálé konference asociací ve vzdělávání (SKAV) Petry Keprtové. Aktuálně se Národní kurikulární rada zaměřuje na problematiku implementace revidovaného kurikula pro základní školy.

Kristýna Matějková: Za minulého ředitele nechodili zaměstnanci rádi do práce. Úředník tu bere víc než špičkový vědec, říká nový šéf ústavu duševního zdraví

Vznikl před deseti lety jako místo, kde se má propojovat kvalitní péče o duševně nemocné a prestižní vědecký výzkum. Národní ústav duševního zdraví (NUDZ), státní organizace s rozpočtem půl miliardy korun, si ale poslední roky v tichosti procházel krizí. Ta vyvrcholila letos protesty nespokojených vědců a dalších zaměstnanců, které vyústily v rezignaci ředitele Petra Winklera. Kolegové ho obvinili z vytváření toxického pracovního prostředí i nevhodného zacházení s rozpočtem ústavu. Ten loni skončil v deficitu téměř 50 milionů korun. Po volbě ho od letošního září nahradil jeden z nejuznávanějších českých psychiatrů Jiří Horáček. Ten se podle svých slov snaží ústav vrátit k původnímu účelu. 

Šimon Kačírek: Zrušení inkluze je nesmysl. Věřím, že najdeme shodu, říká k povolebnímu vyjednávání exministr školství Plaga

Hnutí ANO vyhrálo letošní volby do Poslanecké sněmovny. Nyní ho čekají obtížná vyjednávání o budoucí vládě, která započala už v sobotu večer se zástupci Motoristů a SPD. Priority hnutí v oblasti vzdělávacího systému a nepřekročitelné programové linie přibližuje v rozhovoru pro e15.cz bývalý ministr školství a horký kandidát na tento post v příští vládě Robert Plaga.

Vojtěch Kadaňka: Co potřebují školy? Peníze, důvěru a změny, které leží v šuplíku už od Plagy

Nové vedení školství čeká po volbách nevděčný úkol prosadit změny. Kvalitní plán přitom existuje, příklady z praxe také. Potřebným úpravám ale brání nedostatek financí i nutnost odvážných rozhodnutí. Analýza Aktuálně.cz ukazuje, s jakými problémy se české školství potýká a jakými cestami k řešení by se nový šéf nebo šéfka ministerstva školství mohli vydat.