Martin Čaban: Česko dělá drahé chyby. Už od školky

Nedostatek školkových kapacit v dosahu patří k zásadním problémům při hledání rovnováhy mezi pracovním a osobním životem. A to je dnes silně rezonující téma.

Jakub Svoboda: Školy v okolí velkých měst praskají ve švech, pro nové žáky nemusí mít místo

Tlak na umisťování dětí do základních škol z posledních dvou let vzhledem k početně slabším ročníkům většinou už pominul. To ale rozhodně není případ řady obcí v okolí Prahy a Brna, kam se dál stěhuje mnoho mladých rodin. Situace je až kritická. Starostové spádových obcí se sice snaží kapacity škol navyšovat, ale často si zoufají, protože ministerstvo školství už skoro tři roky na tento účel nevypisuje dotace.

Setkání veteránů PAU 28.2.–1. 3. 2025

Setkání proběhlo podle plánu, většina účastníků se sešla v pátek u společného oběda v Penzionu Pod Kunětickou horou (děkujeme Hance za skvělou organizaci!) a poté jsme šli společně na návštěvu do školy uprostřed krásné přírody, kde pracuje Jirka Hruška (děkujeme Jirkovi!).

Platy učitelů nejsou slibovaných 130 % průměrné mzdy, ale 109 %. Rozvrat školství, zlobí se ANO

Učitelské platy nejsou na úrovni deklarovaných 130 procent průměrné mzdy, ale na 109,3 procentech. Vládu Petra Fialy (ODS) kvůli nesplněnému slibu ostře kritizuje hnutí ANO, že ale nedošlo k naplnění očekávání, se shodují i experti. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) přiznal, že sliby spojené se zvýšením financování vzdělávání nebyly kvůli válce na Ukrajině splněny.

Zuzana Růžičková: Obava z diskriminace dětí u přijímaček. Rozdíly v objemu výuky matiky a češtiny mohou být obrovské

Základky dostanou díky revizi naprosto volné ruce. Začnou si samy určovat, kolik času děti stráví různými předměty. Pokud ale hodiny uberou v hlavních předmětech, rozdílem mohou být stovky hodin výuky. Obavy z přijímaček tak budou naprosto oprávněné.

Markéta Hronová: Paradox víceletých gymnázií: rodiče věří, že jsou „něco víc“, podle odborníků ale lepší výsledky nepřinesou

Málokteré téma dokáže mezi rodiči rozproudit tak vášnivou diskusi jako otázka, jestli mají žáci z pátých nebo sedmých tříd odcházet na víceletá gymnázia. Odborníci i mezinárodní organizace jsou ostře proti – podle nich narušují vzdělávací systém, v zahraničí nic takového není. Jenže čeští rodiče je vyžadují. Každý rok tisíce z nich vystavují své děti přijímačkovému stresu, aby se alespoň zkusily dostat z běžné základní školy. Polovina přihlášených přitom neuspěje.

PAQ Research: Víme, kde děti nechodí do školky. Unikátní data ukazují na problémy velkých měst a severozápadu

Přinášíme alespoň krátké ukázky ze zajímavého textu analýzy Jakuba Stuchlíka a Jiřího Münicha.

MŠMT: Plat učitelů loni meziročně vzrostl o 1,21 procenta na 50.469 korun

Učitelé včetně vedoucích pracovníků dostávali loni v průměru hrubý měsíční plat ve výši 50.469 korun. Meziročně jim stoupl o asi 1,21 procenta, brali tak asi 109 procent loňské průměrné mzdy v Česku. Nepedagogičtí pracovníci v regionálním školství měli hrubý měsíční výdělek v průměru 29.269 korun, podobně jako v roce 2023, kdy činil 29.070 korun. Vyplývá to z dat, které ČTK poskytlo ministerstvo školství. Jde o průměrné platy pracovníků ve školách, které zřizují obce či kraje. Údaje nezahrnují učitele odborného výcviku.

Martina Kopecká: Preventisté na školách. Máme předcházet násilí, ale nemáme podporu

Preventisté na školách mají předcházet násilí a šikaně. Jenomže hasí často jen největší problémy. Stát je přímo nepodporuje, více než polovina metodiků nemá na svou práci čas, potřebné vzdělání ani odpovídající ohodnocení.

Petr Švihel: Pandemie jako urychlovač problémů. Doplatily na to děti

Část dětí má vzpomínky na pandemii covidu spojené s rodinnou soudržností a vtipnými momenty. Některé rodiny ale zátěž neunesly, a mladiství si tak mohli prohloubit celou řadu problémů od psychických až po vztah k pohybu a sportu.

Tereza Hübscherová: Zásadní problém je, že je neumíme najít.‘ Česko má málo nadaných žáků a jejich podpora je nedostatečná

V Česku máme v porovnání s ostatními zeměmi málo nadaných žáků. Ve školách je totiž neumíme najít a pracovat s nimi. Vychází to z analýzy společnosti EDUin, která je součástí Auditu vzdělávací politiky za loňský rok. Podle ní také často podléháme stereotypům a mýtům o nadaných dětech, a tak přicházíme o příležitosti rozvíjet ve školách talenty. A systém jejich podpory je podle analýzy v mnoha ohledech jen formální nebo nedostatečný.

Kulatý stůl SKAV a EDUin 27. 3. 2025, 17.00–19.00

Téma: Umíme identifikovat a podpořit nadané žáky a žákyně v našich školách?

Prezident republiky uspořádal kulatý stůl k nerovnostem ve vzdělávání

Prezident republiky Petr Pavel uspořádal ve čtvrtek 6. března 2025 v prostorách Pražského hradu kulatý stůl ke vzdělávání, během něhož se šestnácti účastníky diskutoval o vybraných tématech vzdělávání v České republice. Jako zastřešující zadání pro tuto diskusi prezident republiky zvolil problematiku nerovností ve vzdělávání na půdorysu dat a zjištění České školní inspekce, které prezentoval ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal.

Zpráva OECD: Český vzdělávací systém trápí silné nerovnosti, které ohrožují budoucí konkurenceschopnost

EDUin nabízí stručný přehled zjištění a doporučení ze zprávy OECD, kterou v Česku odprezentoval tým generálního tajemníka OECD Mathiase Cormanna. Závěry zprávy potvrzují problémy, na které EDUin dlouhodobě upozorňuje.

Josef Mačí: Známky nejsou objektivní, tvrdí experti. Většina Čechů na nich trvá

U nejmenších dětí má slovní hodnocení nahradit známky od roku 2027. Podporuje to ale jen 31 procent lidí, ukázal průzkum agentury Ipsos pro Seznam Zprávy. Odborníci upozorňují, že známky nemusí být objektivní ani příliš motivační.

Stanislav Štech: Je potřeba, aby vzdělávání v dnešní době bylo inkluzivní, kvalitní a celoživotní

Druhý díl seriálu rozhovorů o vzdělávací politice je věnován významné osobnosti rozvoje vzdělávání v ČR prof. PhDr. Stanislavu Štechovi, CSc. Stanislav Štech je profesorem pedagogické psychologie na Univerzitě Karlově v Praze. 

Záviš Dobiášovský: Bekova otočka v tradičním stylu: Nový systém placení školníků a kuchařek se odsouvá

Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) udělal otočku v už poněkud tradičním vládním stylu. Po měsících tvrdé kritiky ze strany všech ostatních aktérů se přes dosavadní nekompromisní postoj rozhodl odsunout změny ve financování nepedagogických pracovníků. Změna, která má vést k úsporám v rozpočtu a tlaku na zefektivňování výdajů ve školství, se tak má odsunout prakticky těsně za příští volby do Poslanecké sněmovny.

Josef Mačí, Lucie Stuchlíková: Bek podlehl tlaku prezidenta a obcí. Reformu škol odložil

Uklízečky, kuchařky nebo školníky už nebudou platit přímo školy, ale peníze půjdou přes obce. Tato změna vyvolala velkou kritiku, platit měla už od 1. září. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) se ji ale nakonec rozhodl odložit.

Zuzana Růžičková: Konec učitelů v Čechách. Kdo bude, nebo spíš nebude za pár let učit naše děti?

Nad profesí učitele se stahují mračna. Lidí obzvlášť s přírodovědným vzděláním ochotných učit je čím dál míň a jak ukazuje nový výzkum, brzy budou kriticky nedostatkovým zbožím. Do 10 let se bude přes 40 % kantorů rekrutovat z neaprobovaných amatérů.

Analýza: Školám hrozí nedostatek učitelů, přibývat bude těch nekvalifikovaných

Českým školám hrozí nedostatek učitelů. Do roku 2035 by mohlo v základních a středních školách pracovat asi 90.000 kvalifikovaných, základní a střední školy ale budou potřebovat asi 113.000 učitelů. Vyplývá to z analýzy, kterou představili zástupci Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy a ministr školství Mikuláš Bek (STAN).

Markéta Hronová: Jak mají vypadat nové školní rozvrhy? Angličtina dostane stejně hodin jako čeština, nově se přidá osobnostní výchova

Ministerstvo školství konečně zveřejnilo svou představu o tom, jak by mohly vypadat nové rozvrhy na základních školách. Žákům v nich přidalo hodiny angličtiny a cvičení z matematiky, aby zvládli náročnější učivo, jež mají nově předepsané. Přírodopis a zeměpis oproti současnosti o některé hodiny přijdou, stejně tak polytechnická výchova. Naopak přibude osobnostní výchova.

Agresoři těží z vrstevnických kamarádství

Nový výzkum vědců Národního institutu SYRI ukazuje, že agresoři ve školních třídách mohou profitovat z přátelství s vrstevníky. Sympatie jako takové ovlivňují vnímání agresorů ve třídě – spolužáci je méně často označují jako agresory, což mění dynamiku třídního kolektivu. Studie, která zahrnuje analýzu 27 tříd a 632 adolescentů, se zaměřila na roli fyzické agrese a vliv emocionálních vazeb mezi studenty.

Markéta Hronová: Chci vybudovat druhý PORG, ale méně snobský. Elitu udělám i ze čtyřkařů, říká zakladatel nových gymnázií

Řídil největší jazykové školy v Česku ve společnosti EDUA Group. Stál u zrodu soukromé vysoké školy Ambis, nyní chce investor Stanislav Pavlín vybudovat stejně úspěšná gymnázia v síti Fostra, kterou založil. Říká, že i školy se dají provozovat ziskově, byť se v Česku „nenosí“, že by se na vzdělávání mohlo vydělávat.

Jitka Polanská: Chystané „všeobecné lyceum“ je odbornější než odborné školy. Možná si spletli fascikl, diví se ředitel

„Když ministerstvo přišlo s tím, že chce vypustit do světa lyceum, které bude mít vyšší podíl všeobecné vzdělávací složky, líbilo se mi to, otevíralo to možnosti pro školu 21. století,“ říká ředitel pražského lycea Ivan Smolka. Nad tím, co se ze záměru stalo v procesu přípravy, teď ale jen kroutí hlavou.

Vzdělávací politika by měla být o tom, jak velké myšlenky dostávat do každodennosti

Přinášíme vám první díl ze seriálu rozhovorů s odborníky a odbornicemi v oblasti vzdělávací politiky. Tento seriál by vám měl nabídnout vhled do toho, jak o podobě vzdělávací politiky přemýšlejí ti, kdo na ni mají vliv a zároveň rozumějí i teoretickým východiskům, na nichž je rozvoj vzdělávání potřeba stavět. Jako první vám představíme prof. PaedDr. Ivu Stuchlíkovou, CSc., proděkanku pro vědu z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a odbornici na pedagogickou psychologii.

Karel Gargulák: Co je nutné podporu uvedení nového obsahu vzdělávání do praxe

Hodně se mluví a bude mluvit v novém roce o rámcových vzdělávacích programech. Víme, že cíle původních RVP nebyly terénem příliš akceptovány. I po letech diskuze ukazují, jak moc neznámý je obsah a závaznost kurikula i pro znalé pedagogy. Po schválení nového RVP (v jakékoliv podobě) nelze očekávat příliš zásadní změny praxe. Co s tím?

Jitka Polanská: K návrhu nového kurikula se nyní kriticky vyjadřují i ti, kteří změnu chtěli, říká učitelka matematiky a členka Expertního panelu pro revizi RVP ZV

Expertní panel pro Revizi RVP se probudil z hibernace a popsal ministrovi kritická místa chystaného kurikula pro základní vzdělávání. Naslouchal nám, říká členka panelu.

Prohlášení Asociace děkanů pedagogických fakult k revizím Rámcových vzdělávacích programů pro základní vzdělávání

Asociace děkanů pedagogických fakult se vyjadřuje k revizím Rámcových vzdělávacích programů pro základní vzdělávání (RVP ZV) v řadě bodú, které jsou podstatné pro uskutečňování Strategie 2030+, Reformy přípravy učitelů a pro naplňování platného Kompetenčního rámce absolventa a absolventky učitelství.

Ondřej Neumajer: Nové RVP. Školy na prahu něčeho velkého

Představte si základní školu, kde se děti učí společně s různě starými spolužáky, po skupinkách samy vaří obědy pro sebe i ostatní a přestávky tráví na školní přírodní zahradě.

Patricie Martinů: Potřebujeme modernější a interaktivnější výuku, říká generace Z

Čeští žáci by ve výuce uvítali více diskuzí, vzdělávacích her a větší zapojení digitálních technologií namísto převládajícího frontálního výkladu. Vyplývá to z výzkumné zprávy Jak se učíme my, kterou pro Nekrachni zpracoval STEM.

Jan Břížďala: Ministerstvo školství promarnilo největší příležitost modernizovat vzdělávání

Největší změna ve vzdělávání za posledních 20 let. Tak komentovalo ministerstvo školství nové rámcové vzdělávací programy. Na povrch však vyplouvá, že vytvořilo akorát Potěmkinovu vesnici.

Jan Kaczor: Dvacet cílů, jedenáct principů a tři gramotnosti. Čeští učitelé se topí ve vzdělávacím chaosu

Představte si, že dostanete zadání, kde máte současně sledovat dvacet odlišných cílů, řídit se jedenácti klíčovými principy a to vše propojit s deseti oblastmi různých činností. Přesně v takové situaci se dnes nachází české školy. Jen proto, že jim stát není už dvacet let schopen srozumitelně sdělit, co vlastně za své peníze očekává. A nepomůže tomu bohužel ani nový rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání, který promarnil příležitost kurikulum razantně zjednodušit.

Mikuláš Bek: Nové rámcové vzdělávací programy – krok k modernějšímu a spravedlivějšímu vzdělávání

Nové rámcové vzdělávací programy pro předškolní a základní vzdělávání představují nejvýznamnější změnu v českém vzdělávání za posledních 20 let. Cílem reformy je především aktualizovat obsah vzdělávání a přizpůsobit jej potřebám současného světa, včetně nových požadavků na kompetence žáků i učitelů. V centru pozornosti celého procesu je a bylo klíčové, abychom vždy viděli vzdělávací potřeby dětí jako konečný cíl.

„Největší univerzity v Česku s námi prohlašují, že situace je alarmující,“ oznamuje ředitel NF Matika Česku Jakub Nešetřil. Fond získal i rekordní dar 10 milionů

Nadační fond Matika Česku, založený v listopadu loňského roku s cílem podpořit učitele STEM oborů, si připsal dva významné úspěchy. Dvě největší české univerzity, Univerzita Karlova a Masarykova univerzita, s fondem podepsaly memorandum o spolupráci, kde potvrdili, že si uvědomují naléhavost problému. Na konci ledna fond také obdržel doposud největší dar od podnikatele Richarda Valtra, zakladatele společnosti Mews.

Markéta Vozková: Exaktní vědy na školách zažívají odliv vyučujících, pomoc nabízí program na sdílení know-how i filantropové

Nízké platy, nedostatek společenského uznání a lákavější nabídky v jiných oborech jsou nejčastějším důvodem, proč v Česku chybí učitelé matematiky, fyziky nebo informatiky. Proč je důležité zajistit dostatek vyučujících, kteří umí vést žáky k exaktním vědám? „Rozvoj matematických dovedností u dětí přispívá k celkovému bohatství společnosti,“ říká v podcastu Reparát Jakub Nešetřil, zakladatel fondu Matika Česku.

V Karlovarském kraji by mohla vzniknout vysoká škola. Mladí často odchází za vzděláním a nevrací se

Jednání zastupitelstva Karlovarského kraje 10. února se zúčastní ministr školství Mikuláš Bek (STAN), aby jednal o možnostech vzniku vysoké školy v regionu. Po středečním zasedání Výboru pro regionální politiku na vládní úrovni to uvedl ministr pro místní rozvoj a bývalý hejtman Karlovarského kraje Petr Kulhánek (za STAN). Výbor podle Kulhánka dává přednost vzniku veřejné vysoké školy před pobočkou jiné či soukromé. „Podmínky jsou připraveny, nyní je třeba další kroky koordinovat s krajem,“ uvedl Kulhánek.

Jan Pokorný: Přehodit financování platů nepedagogů na školy a obce nestačí, míní Prokop. Nutné jsou další změny

Převod financování nepedagogických pracovníků ze státu na zřizovatele škol nebo slučování menších škol patřily k nejkritizovanějším změnám novely školského zákona, kterou úterý v noci Sněmovna poslala do závěrečného kola schvalování. „Když se jen financování platů převede na školy a na obce, které to budou řešit samostatně, nic to neřeší,“ říká v pravidelném pořadu Radiožurnálu Život k nezaplacení Daniel Prokop.

Přesuny fondů EU: Svaz měst a obcí ČR hájí investice do regionálního školství

V rámci pravidelného přezkumu čerpání programů EU v polovině programového období 2021–2027 Ministerstvo pro místní rozvoj navrhuje přesuny finančních prostředků mezi operačními programy.

Návrh financování nepedagogických pracovníků musí být projednán s městy a obcemi, míní Pavel

Jestli dodnes není hejtmanům a starostům jasné, s jakými zdroji a odkdy by měli počítat při financování nepedagogických pracovníků, hovoří to o nepřipravenosti takového opatření. Novinářům to v úterý v Paříži řekl prezident Petr Pavel, který bude o věci jednat ve čtvrtek s Asociací krajů ČR.

Vláda projedná novelu, která má snížit počet malých škol zřizovaných obcemi

Snížit počet malých škol zřizovaných obcemi nebo zavést možnost takzvané komplexní profilové práce s obhajobou, která by mohla být alternativou školní části maturity, by měla novela školského zákona, kterou ve středu projedná vláda. Novela přináší mimo jiné i návrh pravidel kombinované výuky, tedy střídání prezenční a distanční výuky, rozšiřuje možnost nahradit školní maturitní zkoušku standardizovaným certifikátem a věnuje se i většímu zapojení zaměstnavatelů do praktického vzdělávání.

SYRI: Školní doučování pod lupou nerovností: problémy a příležitosti

Český vzdělávací systém čelí jedné z největších výzev, která zásadně ovlivňuje budoucí životní šance dětí. Mezi žáky se prohlubují nerovnosti, které se vyprofilovaly už během pandemie covidu-19.

Tereza Hübscherová: Případů násilí na českých školách přibývá. Pomoci by mohly neziskové organizace i bezpečnostní školení

České školy se potýkají s problémy s agresivitou. V posledních dnech se hodně mluví hlavně o šikaně a překaženém závažném trestném činu v Hodoníně. I proto v pátek o bezpečnosti na školách jednali zástupci ministerstev vnitra a školství.

Markéta Hronová: Víc psychiatrů nebude. Péče o duši má fungovat spíš na principu anonymních alkoholiků

Celá Evropa se snaží dále neizolovat duševně nemocné v ústavech na okrajích měst, ale zařadit je do společnosti. A také masivně zlepšit dostupnost služeb pro kohokoliv, nejen diagnostikovaným pacientům. Všechny státy přitom bojují s nedostatkem psychiatrů. Podle prezidenta organizace bojující za modernizaci evropské péče o duševní zdraví Mental Health Europe Andreje Vršanského ale není cesta jen v navyšování jejich počtu. Změnit se musí celý systém.

Jitka Polanská: Nedostatek pracovních sil školy nevyřeší, rekvalifikace jsou obří téma dneška, říká expert Svazu průmyslu a dopravy

Zástupce ředitelky Sekce vzdělávání Svazu průmyslu a dopravy ČR Miloš Rathouský je ve vzdělávacích kruzích jako doma. Účastní se diskuzních fór na různá témata vzdělávací politiky, na kterých zprostředkovává perspektivu zaměstnavatelů. Mluvili jsme s ním o probíhající inovaci oborové soustavy, což není jen seskupení učebních oborů do větších celků a zpřehlednění celého systému pro žáky, ale i pokus o odstranění bariér mezi vyučením a maturitou. Součástí aktuálních snah ministerstva školství o reformu středního vzdělávání je také zavedení všeobecného lycea. Proč to narazilo na velký odpor zejména technických odborných škol a regionálních aktérů? 

Zdroj: EDUin 27. 1. 2025

 

Co vás dovedlo do Sekce pro vzdělávání a rozvoj lidských zdrojů Svazu průmyslu a dopravy? Životní a profesní dráha bývají klíčem k postojům a názorům.

Jsem z Kladna, a když se tam na začátku 90. let rozsypala Poldovka, Kladenské železárny Poldi, kam bych jinak asi po vysoké škole technického směru zamířil, nastoupil jsem na střední odbornou školu a šel učit odborné předměty. Vydržel jsem to třináct let, pak jsem vyhořel. Výpověď jsem podával uprostřed školního roku. Poté jsem čtyři roky pracoval v Národním ústavu odborného vzdělávání, který se zabýval mimo jiné kurikulem⁠⁠ – vzdělávacími programy pro odborné školství. Také jsem měl v rámci jeho nástupnické organizace, Národního ústavu pro vzdělávání, na starosti projekt Europass, to mě bavilo. Vydávali jsme například dodatky k osvědčení středního vzdělání v souladu s Evropským rámcem kvalifikací.

 

No a následně jsem dva roky šéfoval Odboru středního, vyššího odborného a dalšího vzdělávání na ministerstvu školství. Pak ale přišel ministr Dobeš a měl představy o fungování ministerstva, se kterými jsem se neztotožňoval. Musel jsem odejít, jinak by se to podepsalo na mém zdraví. A zakotvil jsem na Svazu průmyslu a dopravy, v roli, řekl bych, seniorního poradce pro oblast vzdělávání.

 

Zdá se mi, že máte až překvapivě blízko k pohledu ředitelů odborných škol na vzdělávací politiku, což je možná dané vaším dřívějším působením na odborné škole.

Samozřejmě mám nějaký background, zkušenosti, kontakty. Pravdou je, že my jako Svaz máme s odbornými školami těsnou a skvělou spolupráci, máme jejich zástupce v různých poradenských tělesech. Až to někdy musím ředit, abychom opravdu vyjadřovali zaměstnavatelský názor, a ne názor odborných škol. Naše regionální zastoupení, regionální kanceláře mají kontakty se školami v regionech. Nejaktivnější zástupci škol jsou v našich expertních týmech. Řekl bych, že zhruba kolem 20 % je ze škol. 

 

Jak vlastně Svaz průmyslu ovlivňuje vzdělávací politiku, jakými mechanismy?

Je to střešní organizace firem –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ zaměstnavatelů, podobně jako Hospodářská komora, i když ta má trochu jiný status. Mimo jiné připomínkujeme návrhy legislativy, které se týkají vzdělávání, jsme zváni na různá fóra, kde se o připravovaných změnách mluví, a tam zviditelňujeme perspektivu trhu práce. Podílíme se i na přípravě reforem, nominujeme členy pracovních skupin a máme své zástupce v oborových platformách.

 

Současný ministr školství a jeho tým se snaží středoškolské odborné vzdělávání reformovat. Viditelná je takzvaná Inovace oborové soustavy (IOS), ale kontext reformy je širší, nejde jen o to zredukovat počet učebních oborů. Vidíte aktuální snahu ministerstva jako přínosnou, a pokud ano, v čem?

Když se ptáte na osobní názor, řekl bych, že reforma je potřeba. Je to téma, o kterém se mluví dlouho, naostro se začalo jednat před dvěma lety, kdy jsme byli přizváni k účasti na restrukturalizaci oborů. Nominovali jsme členy pracovních skupin, které na IOS donedávna pracovaly. Také jsme součástí oborových platforem, těch je celkem pět, které výsledky té inovace nějak komentují, supervizují. 

 

Trh práce a jednotlivé pracovní pozice se rychle vyvíjejí a je třeba na to brát ohled. Nejde ani tolik o to, kolik těch oborů je, jako spíš o to, aby žáci středních škol, učebních oborů, dostali během studia nějaký širší odborný základ a zároveň dostatečnou profilaci. Je důležité skloubit tyhle dvě věci dohromady, tak, aby po škole mohli začít pracovat. Nebo mohli jít podnikat, abychom nezapomínali na tuhle možnost. Nicméně, žák si má ze střední odborné školy odnést nějakou kvalifikaci, a to i kdyby třeba nakonec nedělal maturitu.

 

Rád bych ale zdůraznil, že jde i o vzdělávání dospělých, celoživotní vzdělávání. Jde o něj víc, než si připouštíme. Je to gigantické téma dneška. Firmám, které mají nedostatek pracovních sil a volají po tom, aby jim školy dodaly víc vyučených mladých lidí, říkám: „Nejvzácnější zaměstnanec je váš současný zaměstnanec. Ty dvě procenta pracovní síly, které školy dokážou každoročně vyprodukovat, váš nedostatek v žádném případě nevyřeší, ani v tom nejlepším scénáři. Cestou je naopak investice do stávajících zaměstnanců a jejich rekvalifikace, a také podpora změny zaměstnání.“ Na to by se měly napřít reformní síly státu i zaměstnavatelů.

 

Nepovažujete za důležité, že má být méně oborů? Celý systém je nyní nepřehledný a žáci se v něm nevyznají, technické nuance jim v patnácti nic neříkají.

Větší přehlednost vítám, s ministerstvem a konkrétně náměstkem ministra Jiřím Nantlem, který má Inovaci oborové soustavy na starosti, tenhle pohled na věc sdílím. Jen vždy zdůrazňuji, že méně oborů nemá znamenat méně žáků, ale jen to, že víc žáků bude mít na vysvědčení stejný základní obor.

 

Na kulatém stole věnovaném této redukci se mluvilo o tom, že nakonec je zrušených oborů jen málo, a jako příklad se uváděl dlaždič a štukatér. Důvodem, který uvedl zástupce NPI, je, že se v nich v celé republice aktuálně učí minimum žáků, myslím, že padlo číslo pět. Překvapilo mě, že se uvažování nebo aspoň vysvětlení odvíjelo čistě od poptávky po studiu, a ne od potřeb. Čekala bych, že se bude spíš řešit, zda jsou to obory důležité, nebo ne. Jestli jsou atraktivní nebo mají špatnou pověst, je jiná věc. Už nepotřebujeme lidi, kteří umí udělat štukatérskou práci nebo hezkou dlažbu?

To je myslím dobrá připomínka. Když aktuální oborová soustava vznikala, byl to poněkud živelný proces, některé obory jsou teď velmi široké, jiné zase úzké. V celkové snaze o nějakou redukci může dojít i na škrtání tam, kde to třeba není úplně promyšlený zásah. Možná je to ale spíš tak, že se tyto obory schovají pod širší sjednocující pojem. Problém ovšem je, že školy jsou nějak vyprofilované, a když uděláme obecný obor „práce ve stavebnictví“, není tím zaručeno, že škola, která ho bude nabízet, naučí žáky všechno včetně dlažby a štuků. Mnohé školy na to nebudou mít ani vybavení, ani učitele. 

 

Ještě k otázce té atraktivity, v souvislosti s Inovací oborové soustavy. Podle nového návrhu by žák vždy vstupoval do oboru, který může být zakončen maturitou. H obory, což jsou učební obory bez maturity, a L obory, což jsou učební obory končící maturitou, by mohly být klasifikovány pod jedním kódem. Myšlenka je taková, že výuka by byla od začátku koncipovaná jako v maturitním oboru, ale ve třetím ročníku by žák získal výuční list. I kdyby maturitu nakonec neudělal, měl by ucelenou kvalifikaci. To je podle mě dobrá cesta. Problém je ale v tom, že distribuce oborů v regionech je různá, a ne všechny školy jsou schopné obor učit v rozsahu maturitního vzdělávání. To je otázka pro zřizovatele, pro kraje. 

 

Pojďme se vrátit k tomu, jak probíhala práce na seskupení oborů do širších celků.

Začátek celého procesu byl participativní, měli jsme lidi v pracovních skupinách a do května minulého roku jsme byli všichni tak nějak naladěni na stejnou notu. Pracovní skupiny byly zároveň supervizovány oborovými platformami, a nebyl rozpor s ministerstvem. Od května minulého roku bylo ale najednou ticho po pěšině.

 

Výstupy pracovních skupin převzal Národní pedagogický institut (NPI) a pak s nimi nějak pracoval. V zadání měly pracovní skupiny velkou autonomii, ale pak už bylo na NPI, jak s výsledky jejich práce naloží. To, jak s tím naložili, nám bohužel neukázali, a koncem loňského roku rovnou poslali návrh do veřejného připomínkování. Tvůrcům návrhu se samozřejmě nelíbí, že jsou najednou deklasováni na jednu skupinu veřejnosti a že neměli možnost se s tím, co jde ven, seznámit předem. Já dávám příklad trojstupňové rakety. Jednotlivé kroky musí na sebe navazovat: nejdřív to měly projednat pracovní skupiny, návazně oborové platformy a pak teprve mělo ministerstvo jednat. Řízení celého projektu ze strany NPI nebylo profesionální.

To mi připomíná stesky kolem tvorby RVP pro základní vzdělávání. Co se stalo poté, když jste si na to stěžovali?

Měli jsme poměrně zásadní schůzku se zástupci ministerstva a NPI. Řekli jsme si, že co se stalo, nedá se vrátit, a dohodli se, že proces připomínkování návrhu ze strany pracovních skupin a oborových platforem poběží jaksi paralelně s tím veřejným. Možná státní správa podcenila, že to je důležité pro akceptaci té změny ze strany důležitých aktérů.

 

Posuňme se od procesu reformy k její filozofii. Odborné školy se dlouhodobě potýkají s nižší prestiží, než by chtěly mít. Podle vás mají negativní pohled na střední odborné školy do určité míry na svědomí média. V jakém smyslu?

Vždycky si najdou nějakého experta, který řekne, že když jdou děti na učňák, jsou v životě odepsané a musí dělat do smrti u pásu. Teď to trochu zjednodušuji, ale vyznění je takové. Ta novinářská zkratka pak ve veřejném prostoru působí, má vliv na to, jak o učilištích přemýšlejí rodiče. Přitom celá věc je daleko složitější. Už jen to, že jsme hodili do jednoho pytle učňovské vzdělávání a řemesla. Vnímáme to jako jedno a totéž, ale tak to úplně není. Některá řemesla se učí i na vyšších odborných školách a naopak, na učilištích jsou i obory, které z vás řemeslníka neudělají.

 

V čem je tedy rozdíl, jak to vnímáte vy?

Řemeslo, to je nějaká ucelená a poměrně sofistikovaná kvalifikace, která z vás dělá samostatného dodavatele, eventuálně živnostníka. Některé učňovské obory ale neučí řemeslo, nebo rozhodně ne celé, učí vás nějakou dílčí věc, kterou pak uplatníte v továrně nebo třeba na stavbě či ve službách jako řadový pracovník s poměrně nízkou kvalifikací. A tyhle dvě věci se u nás míchají dohromady. Jako by řemeslníci patřili mezi nízkokvalifikované. Přitom být dobrým řemeslníkem je náročná a vysoce kvalifikovaná záležitost. Vždy to tak bylo a je to tak i nadále.

 

Další věc, která snižuje prestiž učňovských škol, je bezesporu skladba žáků. Když děti v patnácti letech třídíme podle jejich školních výsledků a aspirací, ti s nižšími aspiracemi končí na učilištích. Gymnázia mají snadnou práci, protože do nich nastupují bezproblémoví žáci. Už dávno říkám, že by se měla měřit přidaná hodnota školy, zatímco teď školy vidíme jako dobré nebo špatné více méně čistě podle toho, jaké mají žáky. Přitom jsou učiliště, která odvádějí skvělou práci a mají s ohledem na výchozí podmínky větší přidanou hodnotu než leckteré gymnázium.

 

 

Učňovské vzdělávání a řemesla není jedno a totéž

 

Lidé, kteří hájí status učňovského vzdělávání, to dělávají dost nešikovně. Ještě pořád je slyšet ono okřídlené: „Když budou všichni studovat, kdo bude pracovat rukama?“ Přitom to nedává smysl. Kdo může a chce studovat a rodina ho v tom podpoří, bude studovat. Proč se zaměstnavatelé spíš nesoustředí na ty žáky, kteří na učilištích jsou, spíš než pošilhávat po těch, které by tam chtěli mít? Polovina žáků po škole ze svého oboru utíká jinam a zaměstnavatelé o ně přijdou.

Myslím, že nové vedení Svazu průmyslu a dopravy už má modernější představy. Vývoj ve výrobě je obrovsky rychlý. Bránit tomu nejde. Když to vezmu z druhé strany, ani o gymnazistech se nedá uvažovat tak, že jsou pro průmysl ztracení. Část jich jde na technické vysoké školy a je třeba přemýšlet spíš o tom, jak je v tom povzbudit.

 

Jasně, ale pojďme se teď bavit o dětech, které na učňáky míří, ať už z jakéhokoli důvodu. Jak pomoci těmto mladým lidem, aby se stali dobrými řemeslníky? Nyní šedesát procent z nich v patnácti nemá ani základní gramotnost. Proč není slyšet více nápadů v tomto směru? Neříkám, že to je problém odborných škol, problém vzniká dřív, ale existuje. Společnost, a firmy na prvním místě, by měly mít eminentní zájem na tom, aby z učilišť odcházeli lidi s dobrým vzděláním, už jen proto, že dobří řemeslníci zoufale chybí. Proč se tou situací urgentně nezabýváme? Jinde tolik pologramotných učňů nemají.

Je pravda, že jsem v Dánsku viděl učňovskou školu, kde žáci oboru dlaždič ve velké, moderní nafukovací hale skládali z kostek obří obraz Mony Lisy a velmi je to bavilo. U nás jsou učiliště plná demotivovaných lidí, je to často spíš sociální služba, a tihle žáci pak zamořují prostor i těm, kteří by se něco naučit chtěli, to je známá věc. Prostě se ve vzdělávání udržují i děti, které o dané řemeslo žádný zájem nemají.

 

To je konstatování současného stavu, ale proč to neřešíme? Za poslední roky se situace citelně zhoršila. Přece to není tak, že u nás žijí úplně jiní lidé než v Dánsku.

Neřešíme to, protože mnoho lidí přemýšlí postaru. Některé firmy se zároveň pořád spokojí s tím, že mají u pásu kohokoli, hlavně že tam někdo je, dokud to místo dokážou nějak naplnit, nepřemýšlí, co udělat jinak. Navíc teď mohou zčásti počítat i se zahraničními lidskými zdroji. 

 

Jsem rozhodně pro, aby odborné školy posilovaly výuku obecných gramotností, ale ne extenzivně, jako že se bude navyšovat počet hodin matematiky, češtiny nebo občanky. Spíš je třeba to dělat intenzivně, aby se základní věci učily víc do hloubky a v souvislosti s praktickými úkoly. Je také potřeba udělat revizi všeobecně vzdělávacího obsahu ve středním odborném vzdělávání.

Byla jsem v jednom gastro učilišti, kde se žáky pracují opravdu hezky. Prodávají své vlastní výrobky, nabízejí catering, účastní se gastro soutěží. Pracují se stejnou skladbou žáků jako jiné školy, ale nebyla tam atmosféra rezignace. Proč to tahle škola umí, a jiné ne?

Proto já prosazuju téma přidané hodnoty, evaluace přidané hodnoty školy. Aby se vidělo, které školy pracují dobře a které ne. A pak se lépe uvidí i to, jaké jsou správné recepty na úspěch. 

 

V některých zemích, jako je například Německo, kvalitu učňovského vzdělávání zvyšuje duální model, zapojení firem do vzdělávání. Mohlo by to tak fungovat i u nás?

Duál je moje Waterloo. Už se o něm bavíme tolik let, ale projde nakonec asi návrh, který nebude pro nikoho zajímavý.

 

Proč?

To hned vysvětlím. Ale nejdřív ještě jednu vsuvku. Bere se jako hotová věc, že máme velmi vysoký počet žáků v odborném vzdělávání, sedmdesát procent, na rozdíl od západních zemí, které jsou na padesáti procentech i méně. Ale třeba v Německu si do všeobecného vzdělávání započítávají i některé obory, které mají odborný základ, ty by se u nás jednoznačně počítaly do odborného vzdělávání. Neboli mezinárodní srovnání je někdy ošemetné. Naše průmyslovky by jinde byly považované za všeobecně vzdělávací školy.

 

 

Duální vzdělávání: změna, která zůstane na papíře?

 

A jak je tedy navrženo duální vzdělávání v českém provedení?

Podle návrhu školského zákona, který byl představen na tripartitě v květnu loňského roku, školy a firmy, ale i jiné organizace, jako knihovny, úřady nebo nemocnice, budou moci dobrovolně vstoupit do systému, kde část vzdělávání probíhá přímo u zaměstnavatele. Žák (respektive jeho zákonný zástupce) uzavře smlouvu se zaměstnavatelem, který mu poskytne praktickou výuku v souladu se vzdělávacím programem. Firmy zapojené do duálního vzdělávání budou muset získat certifikát od příslušných zaměstnavatelských svazů, aby byla zajištěna kvalita poskytovaného vzdělávání. Zároveň si zaměstnavatel může vybírat, se kterými žáky smlouvu uzavře. 

 

V čem se to liší od současného stavu, kdy učni chodí na praxi do firem?

Firmy jsou nasmlouvané školami a nepřebírají odpovědnost za vzdělání, takže kvalita praxe může být různá, velmi dobrá, ale i velmi nízká. 

 

Proč tento nový koncept podle vás nebude nikomu po chuti?

Je to dobrovolné a může se stát, že se firmy nebudou hlásit. Na Slovensku něco podobného zavedli v roce 2015, opsali zákon o duálním vzdělávání z Rakouska, ale naskočily jim do toho jen zahraniční firmy, místní neměly zájem. Po třech letech museli udělat novelu, kde firmám přisoudili nějakou kompenzaci za jejich snahu. Obávám se, že bez nějaké finanční pobídky se do toho nebude chtít ani těm našim. Stát navrhoval, aby se snížil normativ na žáka a část se místo školám dala firmám, ale s tím logicky nesouhlasí školy a ani já bych asi nechtěl, aby se to řešilo takto, aby školy, které mají celkově hluboko do kapsy, dotovaly firmy.

 

V Německu se zaměstnavatelé na duálním vzdělávání podílejí i finančně, pokud vím. Je to tak?

Je, ale tam je dlouhá tradice a zaměstnavatel ví, že mu zaměstnanci pak zůstanou, takže do nich investuje ochotněji. U nás je pro firmy například možnost daňových odpočtů, ale moc se nevyužívá. 

 

Co se stane, když do toho zaměstnavatelé nepůjdou, jak se obáváte?

Můžeme jim říkat, že měli možnost se podílet na změně, místo aby si jen stěžovali, a že toho využili. (směje se) Ono také chybí poradenství na úrovni regionů, někdo, kdo by to firmám „prodal“, někdo, kdo by se staral, aby to fungovalo. Nicméně není ani jasné, jestli to projde parlamentem. Když ne, máme aspoň základ pro nějaké další snažení.

 

Stát se snaží posílit segment všeobecného vzdělávání a přišel s nápadem takzvaných všeobecných lyceí. Koncept vychází z faktu, že poměrně velká část žáků odborných škol na ně jde s tím, že pak chtějí pokračovat na vysokou školu. Volí odbornou školu jako schůdnější alternativu ke gymnáziu, mají podobné aspirace jako gymnazisté. Rozšířit možnosti zejména pro tyhle žáky má všeobecné lyceum. Kupodivu se proti tomuhle plánu zdvihl velký odpor ze strany odborných škol, nejvíce průmyslovek. A vás jsem slyšela říkat, že by se nová všeobecná lycea v regionech otevírat neměla. Proč? Aby odborné školy neměly konkurenci?

Je pravdou, že nedává úplně smysl cpát do žáků nějakou kvalifikaci, s velkými náklady, pokud jdou dále na vysokou, a to na jakoukoli, což je u nás možné. Z technické školy můžete jít na uměleckou. Proč já budu z takových žáků dělat odborníky, když šli na mou školu v podstatě jen kvůli maturitě, kvůli papíru?

 

S tímto argumentem, který často používá náměstek ministra školství Jiří Nantl, a já mu říkám Nantlův teorém, naprosto souhlasím. Moje námitka spočívá v tom, jaká má být posloupnost. Souhlasím, že získání kvalifikace a odbornosti se posouvá do terciáru, na vysoké a vyšší odborné školy, to je trend. Ale prakticky pojaté terciární vzdělávání, ve formě profesně zaměřených bakalářských programů, je zatím u nás slabé. Nejdřív bych připravil pořádné pomaturitní odborné vzdělávání a pak teprve případně ubral na odbornosti středních škol. S nadsázkou řečeno, až bude nabídka pomaturitního odborného vzdělávání dostatečná, pak může zůstat jen pár lyceálních směrů. Všeobecné lyceum by mohlo být dokonce takovým gymnáziem budoucnosti. Líbí se mi jeho praktičtější přístup k výuce. Je to dobrá myšlenka, jen se mi nezdá jako vhodné je teď prosazovat ve velkém. Ale tam, kde školy mají nenaplněnou kapacitu, ať se klidně rozhodnou, že otevřou lyceální třídu, ať rozšíří svou nabídku.

 

Mimochodem, všeobecná lycea už existují, jsou to takzvaná kombinovaná lycea. Mají své RVP. Muselo se opravdu zavádět nějaké nové, všeobecné lyceum? Myslím, že diskuze kolem toho měla proběhnout. Takto je to poněkud nesrozumitelné i pro žákovskou a rodičovskou veřejnost.

 

 

Všeobecné lyceum už existuje. proč stát vymýšlí nové?

 

Někteří aktéři to vidí tak, že toto lyceum konkuruje učebním oborům, což nechápu. Proběhly debaty pod názvem „Lyceum, nebo řemesla?“. Kde se ten odpor proti škole, která chce posílit nabídku všeobecného vzdělání, bere?

Je to výraz nějakého pocitu ohrožení. Některé školy i firmy berou každý krok směrem k všeobecnějšímu pojetí středoškolského vzdělávání jako ohrožující jejich existenci. Bojí se, že „nebudou mít kde brát“. Já jim na to říkám, že každá změna se projeví ne dřív než za nějakých pět deset let. Tak dlouho bude trvat, než se nový koncept ověří a zavede a než z něj vyjdou první absolventi. Je iluze si představovat, že tohle převrátí trh práce vzhůru nohama. Snažím se obracet pozornost zaměstnavatelů jinam, jak už jsem řekl, k rekvalifikacím a upskillingu, k podpoře celoživotního učení. Říkám jim: „Jen se školami si zdaleka nevystačíme. Oblast vzdělávání dospělých je u nás málo vyvinutá, tam by mělo směřovat naše úsilí. Je třeba posílit možnosti, jak získat kvalifikaci přes profesní zkoušky, a dát tyto možnosti i žákům středních škol.“ Udělal jsem si představu, že tohle třeba dobře funguje ve Spojených státech. Různé kvalifikační kurzy jsou tam dostupné i na všeobecně vzdělávacích školách typu college (pozn. redakce: jde o první stupeň vysokoškolského vzdělávání, kde studenti teprve hledají své budoucí zaměření). Žák pak pokračuje ve studiu, ale má v kapse třeba papír na truhláře. Je to taková pojistka, že má eventuálně co nabídnout, i kdyby vysokou školu nedokončil, nebo se k tomu může vrátit někdy později.

 

Myslíte si, že by i gymnázia měla mít prakticky orientovanou výuku?

Ano, proč ne? I když gymnázia tohle nerada slyší, za socialismu měla povinný ZVOP, Základy výroby a odborné přípravy, a doteď je to straší. Ale mluvil jsem i s pár gymnázii, kde mi říkali, že by se jim líbilo mít něco jako praktika –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ projektové učení zanořené víc do reálné praxe. Pokud vím, kombinovaná lycea tato praktika mívají. Máme složky kognitivní a manuální, a ty jsou navzájem navíc propojené, ale my je ve výuce striktně oddělujeme. 

 

Ještě se chci vrátit k diskuzím o tom, kolik lidí by mělo nebo nemělo studovat. Přijde mi zvláštní, že z podnikatelských kruhů, zvyklých fungovat v čistě tržním prostředí, na základě nabídky a poptávky, se ozývá volání po státních intervencích, které by podle nich měly školství regulovat tak, aby na všeobecně vzdělávacích školách bylo méně míst, než je poptávka. Není to úplně proti principům, kterými se jinak řídí? Jde lidem odpírat vzdělání, které poptávají?

Někdy se to jeví tak, že stát nevnímá měnící se poptávku zaměstnavatelů. My vidíme ve více směrech, že NPI uvažuje jednostranně a druhá strana není vyslyšena. To je možná i důvod, proč zaměstnavatelé pak volají po tom, aby se zvyšovaly počty lidí v jejich oborech, aby se nabídka vzdělání nějak regulovala. Možná cítí, že kdo má rozhodování v rukou, není dost kompetentní, neumí školy náležitě vyprofilovat, a oni jsou pak obětí té nekompetentnosti. 

 

Před pár lety jsme jako Svaz průmyslu udělali analýzu nabídky a poptávky podle regionů. Sledovali jsme, jakou kvalifikaci měli lidé registrovaní na úřadu práce, a jaké obory v regionu zůstaly nenaplněné. A tam se jasně ukázalo, že v daném místě třeba školy produkovaly víc ekonomů, ale méně techniků, než místní trh potřeboval. Tím jen ilustruji, že je důležité brát v úvahu i poptávku zaměstnavatelů, brát ji do hry.

 

Ale zároveň říkáte, že odborné školy byste nerušil, spíš modernizoval. Co když ale zabírají místo a peníze jiným, lepším školám? V regionech modernizaci brzdí často ředitelé odborných škol, kteří hájí za každou cenu status quo.

Na to bych mohl opáčit, že někdy je brzdit hloupé nápady z centra od regionů vlastně docela chytré. Je to takový korektiv.

 

 

 

___________________

 

Miloš Rathouský působil jako učitel střední odborné školy a ředitel Odboru středního školství MŠMT. V současné době pracuje jako expert Svazu průmyslu a dopravy ČR v oblasti vzdělávání.

Zaměřuje se především na spolupráci škol a firem, vztah vzdělávací nabídky a potřeb trhu práce, vyšší odborné vzdělávání, propojení systémů celoživotního vzdělávání s počátečním vzděláváním a zjednodušení podmínek pro realizaci projektů z fondů EU.

Dvojí zápisy jsou nešťastným řešením a vytváří problémy jinde, varuje EDUin

Těsně před Vánocemi schválila Sněmovna pozměňovací návrh k Lex Ukrajina III, který by mohl ředitelům ZŠ umožnit konání dvou oddělených zápisů do 1. ročníku. Druhý termín by sloužil čistě pro děti ukrajinských uprchlíků. Návrh je nyní u prezidenta republiky, EDUin ale upozorňuje, že jde o problematický přístup a nabízí řešení, co s tím.

Milan Šrámek: Kniha Cíle, cesty a nástroje formativního učitele

Pokud chce člověk zlepšit svůj život, musí myslet analyticky a strategicky. To znamená, že se musí poctivě podívat do své minulosti, najít tam věci a úseky, které byly povzbuzující a užitečné, ale i ty, které se nepovedly. Pak musí vybrat to, co chce změnit a na co má sílu a kapacity. Nakonec by měl mít nějaký záměr či plán, alespoň v hlavě, aby vzhledem k okolnostem mohl vybrané zlepšení uskutečnit v praxi. Bývá také praktické a snad i moudré čerpat při tom zkušenosti tam, kde se už něco takového povedlo, mít své poradce a vzory. Tomu se může říkat projektové myšlení a je k němu potřeba řada dovedností, které spadají do balíčku tzv. meta-kognitivních projevů inteligence.

Lucie Výborná: Díky formativnímu hodnocení uvidí studující vlastní chyby. Porozumění je základ, říká pedagog Starý

Zatímco známka žáka na škále zařadí, průběžné a slovní hodnocení vede k otázkám, co žákům k naplnění žádaných dovedností chybí. Učitelé jej už využívají při čtvrtletních schůzkách, poukazuje Karel Starý. „Zjišťovat, jak tomu žáci rozumí, je naprostá součást hodnocení, protože hodnotit nelze, aniž bych věděl, na co reaguji,“ hájí pedagog formativní hodnocení proti námitkám časové náročnosti. Jaké techniky práce s porozuměním poskytuje a jak do hodnocení zapojit žáky samotné?

Josef Mačí: Známky pořád rozhodují o přijetí na střední. Z vysvědčení ale časem zmizí

Známky na vysvědčení, které ve čtvrtek dostávají žáci a studenti, brzy zmizí, alespoň u nejmladších dětí. Zatím ale zůstávají součástí českého školství. Rozhodují třeba o přijetí na střední školy. I když i tady se přístup mění.

Učitelé: Převodem financování pomůcek a vzdělávání pedagogů (ONIV) na zřizovatele škol se MŠMT vzdává vlivu na kvalitu vzdělávání a rozevírá nůžky mezi školami

Od 1. září 2025 přechází na zřizovatele regionálních škol financování nepedagogických zaměstnanců škol. Ministerstva financí a školství se zapřísahají, že do obecních a krajských pokladen dorazí částka ve stejné výši, jakou nyní posílají do mzdových rozpočtů škol samotných.

Kristýna Matějková: Vláda představila plán, jak bude platit kuchařky a školníky. Znevýhodníte malé obce, protestují samosprávy

Podle toho, kolik mají žáků ve školách, dostanou obce a kraje peníze navíc. Z nich by už od letošního září mohly hradit výplaty pro školní kuchařky, uklízečky nebo školníky, které doposud platil přímo stát. Tak si ministr školství Mikuláš Bek (STAN) představuje nový systém, v rámci něhož zodpovědnost za takzvanou nepedagogickou práci převede na zřizovatele škol. Samosprávy i sami pomocní pracovníci ve školství ale proti změně protestují s tím, že vyhrazené peníze budou stačit jen ve větších městech. Obávají se zároveň, že se zruší některé školy a školky v nejmenších obcích.

Matylda Hofschnaidrová: Reforma výuky matematiky. Více slovních úloh, geometrie, ale také větší nároky na učitele

Nové rámcové vzdělávací programy pro základní školy mají podle ministerstva školství proměnit výuku všech předmětů, a hlavně matematiky. Té se ale někteří odborníci a učitelé obávají. Chybí podle nich například dostatečné vysvětlení, proč se mají žáci dané věci učit nebo dostatek času na zapojení do osnov. Také má nové pojetí výuky matematiky klást větší nároky na učitele.

Josef Mačí: Že učitelé odmítnou reformu výuky? Toho se nebojím, věří Bek

Reforma výuky vyvolává spoustu otázek. Učitelé nemají třeba jasno, kolik hodin týdně se mají jednotlivé předměty vyučovat. Ozval se také chemický průmysl, že s reformou nesouhlasí. Ptáme se tedy ministra školství Mikuláše Beka.

České školství potřebuje dlouhodobou koncepci, míní bývalý dlouholetý ředitel ZŠ

České školství potřebuje koncepci, která by vydržela alespoň jednu generaci. Změny každé čtyři roky školství příliš nesvědčí, problémem je i narůstající byrokracie. ČTK to řekl Stanislav Mauric, bývalý ředitel základní školy ve Čkyni na Prachaticku. Funkci vykonával 39 let a stal se ředitelem, který působil v čele základní školy v Česku nejdéle. Od agentury Dobrý den z Pelhřimova, která je správcem České databanky rekordů, Mauric obdržel certifikát.

Obří školní manévry. Deváťáci mohou poprvé dostat „nápovědu“ a vyzkoušet si přijímačky nanečisto

Těsně před startem podávání přihlášek na střední školy mohou letos deváťáci zadarmo otestovat své předpoklady při testech nanečisto. Novinka reaguje na výtky, podle kterých část dětí z chudších poměrů znevýhodňují placené přípravné kurzy. A klade si i ambici snížit stres žáků při „ostrém“ přijímacím řízení. Záleží však i na jednotlivých školách, zapojení se do projektu zůstává dobrovolné. A spojené s ním mohou být i velké školní „manévry“ nanečisto. Cermat doporučuje, aby se školy domluvily a podobně jako v případě ostrých příjímaček umožnily žákům psát testy v prostředí cizích škol.

Zkoušej staré testy a odpočívej. EDUin vydal manuál pro deváťáky, jak lépe zvládnout přijímačky na SŠ

Již 1. února začíná podávání přihlášek na střední školy, čas na výběr až pěti škol mají deváťáci do 20. února. EDUin budoucím středoškolákům přináší manuál, jak zvolit školu a jak se připravit na přijímací zkoušky, aby jim neunikla žádná informace.

Přijímačky 2025: Podpora pro žáky, cvičné testy a aplikace

Od 1. února se spustí elektronické přihlašování na střední školy, žáci mohou letos k přípravě využít přijímačky nanečisto i cvičné online testy. Na portále Vzdělávání v datech také nově najdou statistiky přihlášených i přijatých na konkrétní školu, což jim může pomoci při rozhodování o volbě školy. Na základě loňských zkušeností byl vylepšen elektronický přihlašovací systém DiPSy.

Markéta Hronová: Přijímačky na střední jako přežitek? Ministerstvo zvažuje jejich zrušení, nahradit by je mohly plošné testy

Školní výuka se má posunout od biflování směrem k tomu, aby se žáci učili řešit problémy a se získanými znalostmi uměli pracovat. S proměnou vyučování se ale mají změnit také přijímací zkoušky na střední školy. Dosavadní testy z češtiny a matematiky od organizace Cermat odborníci kritizují mimo jiné proto, že řada škol pak žáky ve výuce připravuje hlavně na samotné testy. V budoucnu by už nemusely. Ministerstvo školství uvažuje o tom, že by přijímačky nahradilo plánované plošné testování všech dětí v devátých třídách.

Petr Král: Žáci na prvním stupni mohou dostat nový typ vysvědčení. ‚Vede děti k sebereflexi,‘ hodnotí učitelka

Někteří žáci základních škol můžou už na konci ledna dostat nový typ vysvědčení. Učitelé mají od září možnost hodnotit je z chování a jednotlivých předmětů novým způsobem na základě toho, jak zvládli naplnit předem nastavené cíle. S tím souvisí, co žáci na vysvědčení najdou. „Kriteriální hodnocení může mnohem lépe vést ke sledování pokroků ve vlastním učení,“ říká pro Radiožurnál Petra Mazancová (TOP 09), předsedkyně spolku Učitelská platforma.

Vyšperkovaný dokument nestačí, bude nutné intenzivně pracovat s učiteli, říká analytička k reformě výuky

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy představilo nové Rámcové vzdělávací plány (RVP). S jejich implementací začnou pilotní školy už v příštím školním roce. „Času je skutečně málo, proto podpora musí být velice efektivní a velice dobře cílená,“ popisuje pro iRozhlas.cz analytička společnosti EDUin Lucie Slejšková. Má obavy, že pomoc nebude pro školy dostatečná.

Barbora Doubravová: Část učitelů se možná "šprajcne". S angličtinou bude problém, říká ředitel o reformě

Ministerstvo školství zveřejnilo reformu výuky, vůči které se loni sešly kritické hlasy. Ředitel Základní školy Kraslice Jan Kuzebauch ale tvrdí, že se některé obavy nepotvrdily. Hrozí však, že se část učitelů "šprajcne" a pojede ve starém systému, varuje v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Jan Lipold: Vyhnání zkompromitovaných láčkovců: splněno. A o čem učit dál?

Reformování školství může provázet podobný příběh jako reformování státní správy skrze její digitalizaci: nedůvěra ke změnám. Základní školy dostávají nové státní notičky, jak a co učit. Správně se jim říká Rámcové vzdělávací programy a Ministerstvo školství je v úterý zveřejnilo po víc než tříleté přípravě.

Markéta Hronová: Já mluvím, vy si píšete. Střední školy se v modernizaci výuky posouvají jen málo, gymnázia se dokonce zhoršila

Zatímco čím dál víc učitelů na základních školách zvládá omezovat biflování a učit více v rámci projektů nebo ve skupinách, výuka na středních se téměř nikam neposouvá. Podle výroční zprávy České školní inspekce se to na gymnáziích daří ještě méně než na středních odborných školách, dokonce se meziročně zhoršila. Ve třídách převládá výklad, což může mít podle odborníků devastující vliv na kreativní myšlení žáků.

S novými učebními plány potřebují učitelé dlouhodobou podporu, shodli se experti

Nové rámcové vzdělávací programy (RVP) představují podle odborníků krok správným směrem, jejich úspěch bude ale záviset na kvalitním zavedení do praxe a podpoře učitelů. Experti, které oslovila ČTK, uvedli, že důležitou roli sehraje pilotní ověřování a následné vyhodnocení, které umožní upravit případné nedostatky. Změny ve výuce, které dnes novinářům představil ministr školství Mikuláš Bek (STAN), mají za cíl propojit teoretické znalosti s praktickými dovednostmi využitelnými v běžném životě.

Tomáš Svoboda, Jan Hladík: „Zbyly jen obvodové zdi.“ Zatopené školy se snaží zajistit běžnou výuku

Zářijové povodně poškodily desítky základních a mateřských škol. Někde se žáci stále učí v chodbách či modulárních buňkách. Školy se snaží o rychlý návrat do běžných učeben a děkují za solidaritu.

MŠMT připravilo největší změnu ve vzdělávání za 20 let

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) společně s Národním pedagogickým institutem (NPI) dnes představilo finální podobu revidovaných Rámcových vzdělávacích programů pro předškolní a základní vzdělávání (RVP PV a RVP ZV) včetně nezbytné podpory při jejich zavádění do praxe. Tyto dokumenty definují hlavní cíle, obsah vzdělávání, očekávané výsledky učení a dovednosti, které by měli žáci a děti v jednotlivých stupních vzdělávání získat. Jedná se o největší změnu v rámci regionálního školství v České republice od zavedení rámcových vzdělávacích programů před 20 lety.

Markéta Hornová: Nová výuka, nové učebnice. Na přípravu je ale málo času a jisté nejsou ani peníze, varují školy

Kvůli chystaným změnám ve výuce jsou v nejistotě nejen učitelé, ale i tvůrci učebnic. Nové „osnovy“ si vyžádají vývoj a nákup nových, což bude drahé pro nakladatelství i školy. Na přípravu a vydání nových materiálů navíc není mnoho času. Kvalitní učebnice je přitom pro skutečné změny ve výuce pro některé učitele zásadní. Ministerstvo školství zároveň zvažuje, že už nebude „správnost“ učebnic kontrolovat a ponechá jejich výběr zcela na školách.

Jitka Polanská: Chtěl jsem být u změny RVP, říká dlouholetý ředitel venkovské školy a vedoucí oddělení kurikula na MŠMT

Jak hodnotí tvorbu nového národního kurikula pro základní vzdělávání a její výsledek předseda expertního panelu pro revizi RVP a vedoucí oddělení kurikula na MŠMT Jan Jiterský? „Není to ideální, ale za daných podmínek je to to nejlepší, co mohlo vzniknout. Odložit to nám lepší výsledek nepřinese a byla by velká škoda to zahodit,“ domnívá se. Nedokonalosti nového kurikula se podle něj dají ještě opravit ve fázi ověřování.

Petra Štarková: Jak si Robůtek našel kamarády. Pracovní listy pro podporu sociální kompetencí dětí od 5 let

Malý Robůtek se zřítil na planetu Zemi. A protože roboti si spolu nepovídají, nehádají se a ani se spolu nekamarádí, Robůtek některé věci zatím neumí. Aby se dostal zpět na svou planetu, musí se s ostatními naučit správně komunikovat, najít si kamarády a dohodnout se na společné opravě jeho kosmické lodi.

SKAV: S revidovaným RVP by ministerstvo školství mělo zveřejnit také detailní plán jeho implementace

Během vánočních prázdnin schválilo ministerstvo školství revidované rámcové vzdělávací programy pro předškolní (RVP PV) a základní vzdělávání (RVP ZV). S finální podobou dokumentu, podle nějž mají první školy dobrovolně začít vyučovat už od září 2025 a od školní roku 2026/27 povinně, bude mít odborná veřejnost příležitost se seznámit až od 14. ledna, kdy MŠMT dokument zveřejní.

Markéta Hronová: Jak vychovat odolné dítě? Musí zažívat příkoří. Umetání cestiček nikomu nepomáhá, říká expertka

Každý chce vychovat emočně stabilní a úspěšné dítě, které se nezalekne nástrah dnešní doby a prožije šťastný život. Jenže i když se rodiče snaží dělat pro své potomky to nejlepší, skutečně jim pomáhají, nebo jim nevědomky život ztěžují? Počkat, až si dítě obuje boty, i když mu to trvá dlouho, je prvním krokem. Jaký je další? O tom, co pomáhá dětem budovat odolnost i jaké chyby rodiče nejčastěji dělají, mluví v rozhovoru s HN Tereza Valkounová, předsedkyně Asociace lesních mateřských škol, která se dlouhodobě zabývá tématem odolnosti dětí.

Talent: kritický přehled odborné literatury na téma nadání

Nová studie think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR nabízí přehled významných světových empirických výzkumů především z oblasti ekonomie vzdělávání, které zkoumají fenomény související s lidským talentem. Studie nabízí z ekonomické perspektivy odpovědi například na otázky, jaká je role talentu v moderním světě, jakým bariérám čelí nadaní jedinci a jaké jsou doporučené vzdělávací strategie nadaných. Studie mimo jiné usiluje zvýšit dosud poměrně nízkou míru pozornosti, která je tomuto tématu věnována v České republice, mezi školskou a výzkumnou komunitou, mezi tvůrci veřejných politik i širší veřejností.

Markéta Hronová: Praha bude na školách pátrat po „Einsteinech“. Stát o většině nadaných dětí netuší, těm odhaleným chybí podpora

Průměrně jsou v každé třídě tři nadané a jedno mimořádně nadané dítě. Problém je, že o tom velmi často nevědí rodiče ani učitelé. V oficiálních statistikách jich proto je násobně méně. A když o nich stát neví, a tedy ani nepodporuje, ztrácí ekonomickou výhodu v podobě možných budoucích vynálezců a inovátorů.

Daniela Vrbová: Nadání neznamená, že dítě zvládne cokoliv. Žáci i jejich třídy potřebují emoční a sociální podporu

Může být nadání problém? Nadané děti často září ve třídě, ale zároveň se potýkají s výzvami, které mohou brzdit jejich potenciál. Práce s nadanými dětmi ve školách vyžaduje individuální přístup. „Děti rády pracují v blocích a na projektech. Vše modelujeme na míru,“ říká pro Český rozhlas Plus Tereza Martínková, ředitelka Základní školy nám. Curieových. V každém ročníku vznikají speciální skupiny, kde nadaní žáci pracují s vyčleněným pedagogem.

Petr Šabata: Rok 2024 ve vzdělávání. Nepovedla se změna výuky a vládní komunikace

Rok 2024 sice nekončí ve školství stávkou jako vloni, ale hodnocení vlády Petra Fialy (ODS) nedopadá o moc lépe než tehdy, kdy už bylo zřejmé, že vzdělání je pro kabinet prioritou jen ve slovech a že nesplní většinu slibů ze svého programu. I letos se částečně opakuje problém s financemi – v podobě neuvěřitelně nekončících jednání o mzdách nepedagogických pracovníků.

Angličtina od první třídy. Ministerstvo školství navyšuje požadovanou úroveň jazyků i matematiky

Ministerstvo školství schválilo nové rámcové vzdělávací programy pro předškolní a základní vzdělávání. Informovala o tom mluvčí ministerstva Tereza Fojtová. Nové učební plány přináší například povinnou výuku angličtiny na základních školách od první třídy, zvýšení výstupní úrovně angličtiny na konci základní školy či zavedení povinného druhého cizího jazyka od sedmé třídy. Veřejnosti představí ministerstvo dokumenty 14. ledna, uvedlo.

Jitka Polanská: Pokud radikálně nepřekopeme vzdělávání, lidé zřejmě užíváním AI zhloupnou, myslí si Ondřej Šteffl

Nové RVP připraví děti tak akorát na minulost, myslí si Ondřej Šteffl. „Jediná konstanta dnes je změna. Proto je třeba klást důraz na to, aby se děti naučily zvládat problémy a výzvy, které k nim budou přicházet,” dodává majitele společnosti Scio.

pf 2025

 

Josef Mačí: Co se budou učit děti? Na poslední chvíli se dějí velké změny

Do konce roku má být reforma výuky schválena, ještě se ale podnikají dílčí změny. Kritizovaný povinný výčet toho, co by měl žák zvládnout, by měl být nakonec dobrovolný, padlo na poslední schůzce na ministerstvu školství.

Jan Lipold: Číst mezi řádky není potřeba. Stačí číst vůbec

Něco si přečíst a umět si to přebrat, jsou dvě hodně různé věci, ukázal průzkum.

Markéta Hronová: S výukou brzděte. Školky to s přípravou na první třídu přeháněly, nově mají zvolnit

Mateřské školy mají připravovat děti na školu, ale jinak, než si velká část z nich myslí. Děti se nemají učit písmena, číslice ani vyplňovat pracovní listy. Školky by se měly zaměřit spíše na spolupráci a rozvoj motoriky pomocí běžných činností, jako je třeba navlékání korálků. Vyplývá to z nových pravidel, která minulý týden schválil ministr školství Mikuláš Bek (STAN), zveřejní je v polovině ledna. Podle nich se má ve školkách vzdělávat od roku 2027, dobrovolně je mateřinky mohou využít už od příštího září.

Jitka Polanská: K návrhu nového kurikula se nyní kriticky vyjadřují i ti, kteří změnu chtěli, říká učitelka matematiky a členka Expertního panelu pro revizi RVP ZV

Expertní panel pro Revizi RVP se probudil z hibernace a popsal ministrovi kritická místa chystaného kurikula pro základní vzdělávání. Naslouchal nám, říká členka panelu.

Karolina Koubová: Debata o vzdělávacích plánech skončila, tvrdí náměstek. Analytička: Na změnu myšlení rok dva nestačí

Ministerstvo školství hodlá do konce roku schválit revizi rámcových vzdělávacích programů (RVP). Některé odborné spolky ale chtějí zavedení nových plánů o rok posunout. „Pro školy je to hodně zásadní věc a musí být dobře připravené,“ zdůrazňuje v pořadu Pro a proti analytička EDUin Lucie Slejšková. „Diskuze o základním dokumentu je u konce. Už bychom se cyklili,“ zdůrazňuje náměstek ministra školství Jiří Nantl (ODS).

Konference Strategie 2030+ zhodnotila posuny ve vzdělávání a představila další priority

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy na konferenci 12. 12. představilo aktuální stav naplňování Strategie 2030+ a další priority rezortu vycházející z Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR do roku 2027.

Pohled Vlaďky Spilkové na setkání PAU a výzva k další diskusi

Vlaďka se ve své vzpomínce i komentáři ještě vrací k setkání PAU a vyzývá k další diskusi o vývoji za uplynulých 35 let.

Ondrovo shrnutí na závěr diskuse po setkání PAU 2024

Po setkání bývalých členů PAU se rozvinula e-mailová diskuse. Ondřej Hausenblas ji shrnul ze širšího nadhledu.

Záviš Dobiášovský: Poslední z nejsilnějších ročníků míří na střední školy. Tisíce dětí zřejmě opět čeká zklamání, zní i ze škol

Na střední školy se brzy začnou hlásit děti z ročníku, v kterém se narodilo přes 115 tisíc dětí. Je to poslední z nadprůměrně silných ročníků narození 2008 – 2010 a stejně jako děti z předchozích let čeká tyto ročníky zřejmě náraz na nedostatečné kapacity středních škol. Rodiče se tak musí připravit na násobné převisy přihlášek i na zklamání dětí, z nichž se nemalá část podobně jako v minulém roce zřejmě nedostane kupříkladu na maturitní obory, ačkoliv o to stojí.

A reakce na diskusi při setkání PAU po letech

Hana Vaverková: Setkání PAU po letech 2024

Občanské sdružení PAU – Přátelé angažovaného učení ­­­– bylo založeno v roce 1991 v Praze na setkání zorganizovaném „otcem zakladatelem“ Standou Červenkou. Byl prvním učitelem v republice, který si na MŠMT vynutil možnost nahradit známky slovním hodnocením.

Zemřel Jan Kovařovic

Vážení přátelé, dovoluji si Vám předat smutnou zprávu o úmrtí Ing. Jana Kovařovice, CSc., který byl předsedou NEMES a čestným členem SKAV. Poslední rozloučení proběhne 11. 12. v 15.00 v kostele v Pzaze – Kolodějích.

Doporučení z Draghiho zprávy ukazují možnou cestu, jak zkvalitnit vzdělávací systém nejen v Evropě, ale i v Česku

Evropská komise si nechala vypracovat od bankéře, ekonoma a bývalého italského premiéra Maria Draghiho zprávu o budoucnosti evropské konkurenceschopnosti. Dokument popisuje příčiny špatného stavu evropské ekonomiky a to, kde má Evropa zabrat, aby její ekonomika nerostla pomaleji než ekonomika USA nebo Číny. Kromě toho, že je podle zprávy potřeba více investovat, dokončit nastavení pravidel jednotného trhu, omezit byrokracii nebo zjednodušit pravidla pro malé a střední podniky, což podrobněji popisují Seznam Zprávy či Aktuálně, věnuje se Draghi v hloubkové analýze reportu „odstraňování rozdílů”, a tím logicky také vzdělávání.

Vojtěch Petrů: „Zaměstnavatelé gymnazisty nechtějí.“ Kraje odmítají posilovat všeobecné obory

Část nových krajských radních pro školství odmítá posilovat všeobecné vzdělávací obory a odvolává se přitom na poptávku zaměstnavatelů. Odborníci, ministerstvo školství i sami rodiče přitom navýšení kapacit gymnázií a lyceí žádají.

Projev premiéra Petra Fialy na odborné konferenci Školství 2025

Premiér Petr Fiala vystoupil 3. prosince 2024 s úvodním projevem na konferenci Školství 2025.

Zuzana Najvrtová: Nová všeobecná lycea dají studentům víc času na rozmyšlenou, čím se chtějí stát

Nová všeobecná lycea od září roku 2025 zavedou čtyři školy. Obor může ulevit přetíženým gymnáziím, studenty připraví na vysokou školu nebo budoucí zaměstnání.

Ondřej Šteffl: Reforma vzdělávání, která nikam nevede. Lépe zastavit než vjet na slepou kolej

Ministerstvo školství spěchá, aby do konce roku 2024 schválilo nový Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (RVP ZV). Tento klíčový dokument by měl určit, co a jak se budou české děti učit v příštích letech, a měl by také vyškrtat, co už se učit nemají. Jenže ambiciózní plán se dostává do vážných problémů a množí se hlasy volající po jeho zastavení. Což by bylo podle všeho to nejlepší, co lze pro české školství udělat.

Vladimír Kroc: Plaga – Generace Alfa přinese změny vysokoškolského vzdělávání. Běžné budou kratší studijní cykly

Schválení vládní novely vysokoškolského zákona ve sněmovně předcházelo překvapující množství názorových střetů. „Bylo potřeba, aby se technické změny, které se za osm let od minulého zákona nasbíraly, dostaly do praxe,“ říká pro Radiožurnál předseda Rady Národního akreditačního úřadu pro vysoké školství, bývalý ministr školství Robert Plaga.